Důvodová zpráva k Novela zákona o vinohradnictví - EU

K bodům 1 až 9

§ 1 je nutno formulačně upravit tak, aby předmět úpravy plně vystihoval obsah a rozsah novelizace stávající právní úpravy.

V § 2 jsou doplněny zcela nové pojmy, a to zejména čerstvé moštové hrozny, hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, částečně prokvašený hroznový mošt (burčák), hroznová šťáva, vinné kvasničné kaly, matoliny, víno z kvasničných kalů, matolinové víno, viniční tratě, případně další pojmy.

Pojem révové víno bude v souladu s předpisy ES nahrazen pojmem víno, který bude definován jako výrobek získaný alkoholovým kvašením čerstvých rozdrcených moštových hroznů nebo hroznového moštu. Tato definice má právní vazbu i na další ustanovení zákona.

Dále je upravena definice vinohradnictví, jakožto výsadba a pěstování révy vinné ve viničních tratích a bude též upravena definice vinice, jakožto pozemku s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové na ploše dosahující minimálně 1000 m² , obdobně jako v zemích EU. V předpisech ES je požadována evidence všech ploch vinic o výměře 1000 m² a více.

Definice pojmů jsou převzaty z nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společnéorganizaci trhu s vínem a jsou s tímto nařízením plně v souladu.

Nově jsou specifikovány viniční (vinohradnické) tratě, jakožto ucelená území, vymezená souborem pozemků v podobě parcel nebo jejich částí nejvhodnějších pro vinohradnictví, v katastrálním území vinařských obcí.

V podstatě jde o užší výběr souboru pozemků nebo jejich částí ve vinařských obcích, které poskytují největší jistotu dosažení nejvyšší kvality hroznů a zároveň nejmenší riziko zejména pro vymrzání a jiné nepříznivé vlivy počasí v jednotlivých ročnících sklizně. Právním důsledkem jejich stanovení bude např. možnost zařazení vína do nejvyšší jakosti pouze z hroznů révy vinné vypěstované v těchto viničních tratích, dále nebude možno čerpat dotace státu na výsadbu vinic mimo tyto viniční tratě.

Ministerstvo zemědělství je zmocněno stanovit vyhláškou seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských obcích. Současně s tím se předpokládá novelizace seznamu vinařských obcí v této vyhlášce, v návaznosti na změny, ke kterým došlo v období od jejího vydání.

K bodu 10

Třídění některých druhů vín např. šumivých a vín podle barvy a obsahu zbytkového cukru je doposud upraveno jen vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 189/1995 Sb.

Navrhované třídění je komplexně upraveno v této novele v souladu s nařízeními EHS.

K bodu 11

Stolní víno na rozdíl od dosavadní úpravy bude smět být vyráběno pouze z čerstvých hroznů sklizených na území ČR, nebo ze rmutu, moštu, nebo z vína z těchto hroznů a jako takové označováno. Zásadní změnou proti dosavadní úpravě je tedy vyloučení vína, hroznů, rmutu nebo moštu ze zahraničí pro výrobu stolního vína. Tato úprava je plně v souladu s předpisy EU. Tímto ustanovením nebude zakázán dovoz stolního vína, avšak takovéto víno musí být označeno m. j. zemí původu. Další změnou od dosavadní úpravy je možnost vyrábět stolní víno též ze rmutu nebo moštů, tedy meziproduktů nakupovaných zpracovatelem od pěstitele. Stávající právní úprava, která toto neumožňovala, působila v praxi velké problémy a nutila výrobce k jeho nedodržování.

Ministerstvo zemědělství je zmocněno v případě nepříznivých povětrnostních podmínek ve sklizňových ročnících k vydání vyhlášky, která umožní výrobu stolního vína i z méně vyzrálých hroznů, pokud vinice byly postiženy nepříznivými podmínkami, v důsledku čehož bylo zabráněno vyzrání hroznů.

K bodu 12

Také pro výrobu odrůdového vína jakostního jsou vyloučeny na rozdíl od dosavadní úpravy dovezené hrozny, rmut, mošt a víno a požaduje se pouze domácí produkce. Jde o stejný případ jako v bodě 11.

Též se povoluje, aby obsah příměsi jiné odrůdy byl nejvýše 15 %. Nepovoluje se však příměs vína z jiné oblasti, než bude deklarována na obalu.

K bodům 13 až 16

Vína s přívlastkem, dosud vyráběná pouze ve třech druzích, a to jako kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, budou vyráběná ještě v dalších třech druzích, a to jako výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno, obdobně jako v sousedních západních zemích.

Nařízení Rady (EHS) č. 823/87, kterým se stanoví zvláštní opatření vztahující se ke kvalitním vínům, obsahuje zvláštní ustanovení pro kvalitní vína produkovaná v určených oblastech, jakož i pro výrobky vhodné k získávání kvalitních vín produkovaných v určených oblastech.

Podrobněji definují jednotlivé druhy vín s přívlastkem předpisy členských států EU - Spolkové republiky Německa a Rakouska.

K bodům 17 až 18

Třídění šumivých vín bylo převedeno z prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 189/1995 Sb. k zákonu č. 115/1995 Sb. a upraveno tak, aby odpovídalo předpisům ES.

Likérová vína jsou upravená nařízením Rady (EHS) č. 4252/88 o výrobě a uvádění na trh likérových vín vyráběných ve Společenství.

Aromatizovaná vína jsou upravená nařízením Rady (EHS) č. 1601/91 ke stanovení všeobecných pravidel pro vymezení pojmů, označování a úpravu aromatizovaných nápojů obsahujících víno a aromatizovaných koktejlů obsahujících víno a nařízením Komise (EHS) č. 122/94 s prováděcími podmínkami k nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 o definici, značení a prezentaci aromatizovaných vín, jakož i aromatizovaných vinných nápojů a koktejlů.

Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společné organizaci trhu s vínem

vymezuje pojmy šumivé víno a perlivé víno.

Nařízení Rady (EHS) č. 2332/92 o šumivých vínech vyrobených ve Společenství obsahuje doplňující podmínky k Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 pro výrobu a značení šumivého vína.

Dovezená vína podle návrhu novely musí být opatřena úředním dokumentem, (jehož formulář bude obsažen v prováděcím předpise a bude převzat z nařízení Rady (EHS) č. 822/87), který osvědčí, že jakost vyhovuje požadavkům stanoveným v zemi původu, a že nebyly použity zakázané postupy výroby. Tento doprovázející úřední dokument musí být potvrzen příslušným inspekčním orgánem země původu.Bez uvedeného dokumentu nebude dovezené víno vpuštěno do oběhu v ČR.

Při uvádění do oběhu vína, které je směsí tuzemského a dovezeného vína, musí být uvedena země původu dovezeného vína.

Dovezená vína a výrobky z hroznů révy vinné t.j. hroznová šťáva musí odpovídat požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními předpisy ČR (vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 294/1997 Sb. a č. 298/1997 Sb. ve znění pozdějších úprav).

Hroznovou šťávu lze přitom použít jen pro výrobu nealkoholických nápojů, jak vyplývá též z definice v § 2 písm. l). Rmuty a hroznové mošty nelze dovážet vůbec, podobně jako v zemích EU. Tím se současně odstraní převážná část problémů způsobených výrobou vín z dovezených moštů a jejich mícháním s vínem domácího původu.

Stávající právní úprava stanovila pro označení jakostních vín a vín s přívlastkem legislativní podmínky stanovené v zákoně (jako např. označení vinařské oblasti), které dovezená vína nemohla splnit. Při uvádění dovezených vín do oběhu, jejich označování a kontrole to působilo značné problémy. Dovezená vína nebylo možno dle stávající právní úpravy označit dle jakosti, i když se jednalo o vysoce kvalitní vína.

Analogická úprava existuje i v členských zemích EU, kde se vína z dovozu ze zemí mimo Evropskou unii označují jako vína dovezená ze třetích zemí, pokud není uzavřena mezistátní dohoda o uznávání značení. Tomu odpovídá i právní úprava ES, a to :

Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společné organizaci trhu s vínem

Stanovuje pravidla pro obchod, pravidla pro oběh a uvádění do oběhu výrobků z dovozu, včetně povinného používání dokladů o původu a jakosti obchodovaného vína a vinných produktů.

Nařízení Rady (EHS) č. 2391/89 k definování stanovených výrobků v sektoru vína položek 2009 a 2204, pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení definuje výrobky pocházející z jiných zemí.

K bodům 18 až 26

Cílem ustanovení, které ukládá výrobcům zabezpečit, aby vedlejší produkty vznikající při zpracování hroznů nemohly být zneužity k výrobě nápojů, jejichž uvádění do oběhu je tímto zákonem zakázáno, je zabránit nepoctivým výrobcům, aby uvedené vedlejší produkty mohli zneužívat k  falšování vína.

Vypuštění slova “révové” je v souladu s předpisy ES, kde se přídavné jméno “révové” ve spojení se slovem víno nepoužívá.

Odpovídající právní úprava ES je obsažena v  Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společné organizaci trhu s  vínem, které stanoví pravidla pro likvidaci vedlejších produktů vznikajících při zpracování hroznů.

K bodům 27 až 48

Doslazovat mošty a rmuty pro výrobu jakostních vín je ve stávající právní úpravě povoleno pouze do 21 stupňů cukernatosti pro výrobu vín bílých a do 22 stupňů cukernatosti pro výrobu vín červených. Návrh novely zachovává limitní hranici z důvodu ochrany kvality jakostních vín.

Dále § 11 zakazuje nabízet k prodeji vína spolu s víny ovocnými a jinými vinnými nápoji, pokud tato ovocná vína a jiné vinné nápoje nejsou odděleně umístěny a zřetelně označeny. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitele, ale i ochranu samotného vína.

Je zakázáno vyrábět víno a jiné alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin, nebo moštů zahuštěných a následně zředěných vodou za účelem jejich přímé spotřeby. Není však zakázána jejich výroba za účelem destilace na líh. Bude též zakázáno přidávat cukr a alkohol k některým vinařským výrobkům. Zákazy jsou v plném souladu s předpisy ES.

Víno vyrobené z odrůd, které nejsou registrované ve Státní odrůdové knize, lze ve stanovených případech zatřídit a označit pouze jako stolní.

Obdobná úpravaje zakotvena v národních předpisech některých členských zemí EU (např. Rakousko).

Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společné organizaci trhu s  vínem zakazuje vyrábět víno a jiné alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin, nebo moštů zahuštěných a následně zředěných vodou za účelem jejich přímé spotřeby. Povoluje se maximální doslazení moštů a rmutů pro výrobu jakostních vín o 7 stupňů cukernatosti.

K bodům 49 až 51

Jde především o legislativní upřesnění, navazující na předchozí úpravy.

K bodům 52 a 53

Označování je zpracováno v souladu s příslušnými předpisy ES, a to z  toho důvodu, že do ČR je dováženo více než 50 % celoroční spotřeby vína a jakékoli odchylky od těchto předpisů jsou již nyní považovány za překážku obchodu. Vzhledem k tomu, že tyto předpisy pro označování jsou značně podrobné a zaujímají značný rozsah, jsou do zákona zapracovány pouze základní povinnosti a jejich podrobné rozvedení bude v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu.

Současná právní úprava značení vína je příliš benevolentní, odporuje mnohem přísnějším předpisům ES a v některých částech i Dohodě o Světové obchodní organizaci (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněné ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb., jejíž součástí je i Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví).

Těmto předpisům odporuje např. § 8 odst. 3 zákona č. 115/1995 Sb., dle

něhož je za víno pocházející z ČR považováno i víno obsahující nejvýše 50% vína z dovozu.

Podle Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) se zeměpisnými označeními rozumí “označení, která určují zboží jako zboží, pocházející z území Člena, nebo oblasti nebo místa tohoto území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky zboží připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu”.

V souladu s touto Dohodou je třeba nově označování vín upravit. Zvýšená pozornost je věnována rozlišení ve značení vín perlivých a  šumivých.

K bodu 54

Nadpis tohoto ustanovení “Odběr vzorků” je změněn na “Hodnocení a zatřídění vín”. Obsah tohoto ustanovení není věcně měněn, ale formulačně upraven tak, aby z něj zcela jasně vyplývala prvotní povinnost výrobce vína nebo osoby uvádějící víno do oběhu (týká se pouze odrůdového vína jakostního a vína s přívlastkem domácího původu) požádat ministerstvo o ohodnocení a zatřídění vína a k těmto účelům poskytnout příslušné vzorky. Tato povinnost se bude vztahovat i  na dovozce vína, který dováží víno v obalech jiných než určených spotřebiteli.

Předpisy ES tuto problematiku výslovně neupravují. Obdobný způsob je však stanoven v národních předpisech některých členských států EU (např. v Rakousku aj.).

K bodům 55 až 57

§ 15 se doplňuje o odstavec 2, ve kterém bude prodej burčáku omezen na období od 15.8. do 30.11. Účelem tohoto omezení je zamezit výrobě burčáku z konzervovaných moštů nebo hroznové šťávy mimo období sklizně hroznů a  tím předejít falšování výrobku.

K bodu 58

Jde o upřesnění formulací v návaznosti na úpravy předchozích ustanovení.

K bodům 59 až 67

Toto ustanovení je doplněno o povinnost evidovat též viniční tratě a požádat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský o přidělení registračního čísla k vinicím do 30 dnů od provedení výsadby vinice, nikoliv do 1 měsíce od právní moci územního rozhodnutí o využití území, jak stanoví stávající právní úprava.

Důvodem je skutečnost, že k vlastní výsadbě vinice dochází s velkým časovým odstupem od právní moci územního rozhodnutí.

Je nově stanovena povinnost pro pěstitele hroznů určených k výrobě vína a pro výrobce moštu a vína ve stanovených termínech nahlásit prostřednictvím výkazu sklizené množství hroznů a zásoby moštu a vína z poslední sklizně. Povinnost hlášení zásob moštu a vína se vztahuje i na prodejce vína.

Je doplněn nový odstavec stanovící povinnost pro výrobce zasílat každoročně ministerstvu souhrnný výkaz jako administrativní zdroj údajů pro evidenci.

V § 18 je též stanovena povinnost vést o uvedených skutečnostech evidenci.

Důvodem tohoto ustanovení je nutnost získat veškeré potřebné údaje, které jsou vyžadovány od členů OIV (Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno) a EU jako podklad k analýze a evidenci.

V nařízení Rady (EHS) č. 822/87, o společné organizaci trhu s vínem, v hlavě I, se stanovují pravidla pro výrobu a kontrolu vývoje vinařského potenciálu a je uložena povinnost producentům hroznů, producentům moštu a vína a obchodníkům odevzdávat hlášení o sklizni a stavu zásob současně v každém členském státě do 31. prosince.

V nařízení Komise ES č. 1294/96 s prováděcími ustanoveními k nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o hlášení o sklizni, výrobě a zásobách vinohradnických výrobků se stanovují podrobnosti k hlášení o sklizni, o výrobě, zpracování a odbytu vína a o zásobách.

K bodům 68 až 75

Ustanovení § 22 a 23 je nutno novelizovat v návaznosti na nově stanovené povinnosti a tudíž i možnost jejich porušení. Dále s ohledem na změny v číslování paragrafů bylo třeba provést nezbytné úpravy.

V Praze dne 5. ledna 2000

předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n, v.r.

ministr zemědělství

Ing. Jan F e n c l, v. r.

Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastní a vinařských obcí a ochranu révového vína uváděného do oběhu stanovením podmínek pro zabezpečení jeho jakosti. Rovněž upravuje vedení vinohradnické a vinařské evidence.)

Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ochranu vína uváděného do oběhu stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďování a označování. Zákon dále upravuje vinohradnickou a vinařskou evidenci, podmínky dovozu vína a dozor nad dodržováním povinností.

§ 2

(Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vinohradnictvím pěstování révy vinné na vinici, výroba podnožové révy, roubů, révových

sazenic, výsadba ošetřování vinic a sklizeň hroznů,

b) révou vinnou odrůdy rodu Vitis, registrované ve Státní odrůdové knize¹⁾ jako odrůdy

moštové nebo odrůdy stolní,

c) podnožovou révou odrůdy révy registrované ve Státní odrůdové knize ¹⁾ jako podnož pro

révu vinnou, používané jako podnože pro vypěstování révových sazenic,

d) révovou sazenicí sazenice naroubované nebo pravokořenné révy vinné sloužící

k vypěstování vinného keře,

___________

⁽¹⁾ § 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

e) vinicí pozemky s trvalou kulturou révy vinné v celkovém počtu nejméně 200 keřů nebo

přesahující celkovou plochu 300 m²,

f) hrozny plodenství vyrostlá na keřích révy vinné určené pro přímou spotřebu (stolní

hrozny) nebo pro výrobu révového vína (moštové hrozny),

g) vinařstvím výroba vína, tj. zpracování hroznů na révové víno, včetně jeho přetáčení,

školení, skladování a lahvování, za účelem uvádění révového vína do oběhu,

8. stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech vyjádřený v kg ve 100 l révového moštu,

i) révovým moštem šťáva získaná oddělením pevných částí hroznů révy vinné,

j) zahuštěným révovým moštem koncentrát. Postup získávání tohoto koncentrátu z révového

moštu upraví právní předpis vydaný Ministerstvem zemědělství (dále jen “ministerstvo”),

k) révovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným,

nebo částečným,

l) konzervačními látkami látky zabraňující druhotnému kvašení vína,

m) přídatnými látkami látky, které nejsou předmětem samostatného konzumu a používají se

za účelem ovlivnění některých vlastností révového vína nebo z technologických důvodů,

n)školením vína technologický postup prováděný za účelem odstranění nežádoucích

látek a zvýšení kvality révového vína,

o) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný

způsob převodu na jiné osoby za účelem dosažení zisku,

p) pěstitelem révy vinné osoba, která se zabývá vinohradnictvím,

r) výrobcem révového vína osoba, kteráse zabývá vinařstvím.

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. révou vinnou odrůdy rodu Vitis¹⁾,

2. genetickými zdroji využívané druhy, odrůdy a kříženci rodu Vitis ¹⁾,

3. révovou sazenicí sazenice naroubované révy vinné nebo zakořeněné řízky révy podnožové pro účely vinohradnictví,

4. vinicí pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše nejméně 1 000 m² u jednoho pěstitele; pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše méně než 1 000 m² u jednoho pěstitele, pokud na žádost pěstitele předloženou

   __________

   ¹⁾ Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

   Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen “ústav”) po 1. lednu 2001 přidělí ústav tomuto pozemku nebo těmto pozemkům registrační číslo nebo registrační čísla,

5. viniční tratí soubor pozemků a částí pozemků, které pro svoji geografickou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně klimatické vlastnosti jsou vhodné pro pěstování révy vinné; při stanovení viničních tratí se přihlíží k historickým hlediskům posuzovaného území,

6. čerstvými vinnými hrozny zralé nebo mírně zaschlé plody révy vinné, které mohou být běžným zpracovatelským způsobem rozdrceny nebo lisovány a které mohou samovolně alkoholově kvasit,

7. vinohradnictvím výsadba a pěstování révy vinné na vinici k produkci vinných hroznů, sklizeň hroznů nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, výroba sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožové,

8. pěstitelem révy vinné nebo podnožové osoba, která se zabývá vinohradnictvím,

9. rmutem nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné,

10. hroznovým moštem tekutý neředěný produkt získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů, v němž obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové,

11. zahuštěným hroznovým moštem nekaramelizovaný hroznový mošt, který byl vyroben částečným odstraněním vody a vykazuje minimální hodnotu cukernatosti 51 %. Ministerstvo zemědělství (dále jen “ministerstvo”) stanoví vyhláškou postup jeho získávání,

12. hroznovou šťávou tekutý produkt získaný z  hroznů, upravený zejména chemickými konzervačními prostředky, s výjimkou oxidu siřičitého, nebo pasterací, popřípadě zahuštěním a následným zředěním vodou, u kterého je dočasně zamezen proces samovolného kvašení, a jehož obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové, určený pro výrobu nealkoholických nápojů,

13. burčákem částečně prokvašený hroznový mošt obsahující nejméně 1 % objemové skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu,

14. matolinami zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů,

15. vínem produkt, který byl získán úplným nebo částečným alkoholovým kvašením rmutu nebo hroznového moštu z odrůd révy vinné, registrovaných ve Státní odrůdové knize ¹⁾, a odrůd uvedených v § 7 odst. 1 písm. b) a c), pro výrobu stolního vína,

16. vínem z dovozu víno, vyrobené mimo území České republiky a dovezené do České republiky, nebo víno vyrobené na území České republiky z dovezených hroznů nebo víno vyrobené scelením dovezeného vína nebo hroznů s vínem, rmutem, moštem nebo hrozny domácího původu,

17. vinnými kaly zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení nebo během skladování či povoleného ošetřování vína, stejně jako zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu nebo moštu,

18. matolinovým vínem alkoholický nápoj získaný kvašením neošetřených, vodou nasáklých matolin bez přídavku cukru nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou,

19. vínem z vinných kalů alkoholický nápoj získaný z vinných kalů bez přídavku cukru,

20. stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech, vyjádřený v kilogramech na 100 litrů hroznového moštu,

21. skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu, které výrobek obsahuje při 20°C ve 100 objemových jednotkách výrobku,

22. možným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20°C, které mohou vzniknout úplným prokvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách výrobku,

23. celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových součet skutečného a možného obsahu alkoholu v objemových jednotkách výrobku,

24. kupáží soubor složek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednotlivé druhy šumivých vín,

25. tirážním likérem produkt, který se přidává do kupáže za účelem zahájení druhotného kvašení při výrobě šumivých vín,

26. expedičním likérem produkt, který se přidává do šumivého vína za účelem dosažení požadované chuti a jehož složky stanoví prováděcí právní předpis,

27. školením vína technologický postup při výrobě vína, vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína. Ministerstvo stanoví podrobnosti technologického postupu vyhláškou,

ab) vinařstvím zpracování hroznů, rmutů, moštů nebo vína na víno, včetně stáčení, školení, skladování a plnění vína do obalů, označování vína a vinných produktů a uvádění vína a vinných produktů do oběhu,

ac) výrobcem vína podnikatel^1a), který se zabývá vinařstvím,

ad) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz od data proclení za účelem prodeje.

§ 3

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen “ústav”) je správním úřadem. Ústav je podřízen ministerstvu. Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony. ²⁾

ČÁST DRUHÁ

VINOHRADNICTVÍ

§ 4

Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů.³⁾

____________________

^1a) § 2 obchodního zákoníku.”.

^{2) Např. zákon č. 61/1964 Sb.}

^{3) § 12 zákona č. 61/1964 Sb.}

§ 5

1. Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti a

vinařské obce a viniční tratě.

(2) Vinařské regiony jsou český a moravský.

(3) Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ,

Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti (a), vinařské obce a viniční tratě.

(4) Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo,

Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti a vinařské obce s viničními tratěmi.

( (5) Vinařské oblasti jsou tvořeny katastrálními územími vinařských obcí s podobnými

půdněklimatickými podmínkami, vinařské obce jsou tvořeny územími obcí⁴⁾ ve vinařských oblastech s viničnými plochami.)

(5) Vinařské oblasti jsou tvořeny vinařskými obcemi, ve kterých jsou stanoveny viniční tratě.

(6)Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.

( 7)Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská,

mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.

(8) Vinařské obce tvoří katastrální území obcí ⁴⁾.

(9) Viniční trať tvoří ucelené území v jedné nebo více vinařských obcích v téže vinařské oblasti, vymezené souborem pozemků a částí pozemků stanovených v prováděcím právním předpise.

(( 8)) (9) Ministerstvo stanoví právním předpisem

1. seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech,

b) seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských oblastech a obcích, včetně jejich vymezení,

(b)) c) odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět (révové) víno s přívlastkem.

^{_________________________________________________}

⁴⁾ § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘETÍ

VINAŘSTVÍ

§ 6

(Třídění révového vína

Révové víno uváděné do oběhu se podle cukernatosti hroznů, z nichž bylo vyrobeno, třídí na

1. révové víno stolní,

2. révové víno jakostní,

3. révové víno s přívlastkem.)

Třídění vína

Víno domácího původu uváděné do oběhu se třídí na

a) stolní víno,

b) jakostní víno,

c) víno s přívlastkem,

d) šumivé víno,

e) perlivé víno,

f) aromatizované víno,

g) likérové víno.

§ 7

(Révové víno stolní

1. Révové víno stolní smí být vyráběno pouze z hroznů, které dosáhly nejméně 11

   stupňů cukernatosti, nebo z révového vína z dovozu.

2. Pokud je révové víno stolní označeno jako české nebo moravské, nesmí

   přídavek jiných révových vín vyrobených z hroznů jiné než domácí produkce nebo révového vína z dovozu překročit 15% objemu.

3. Révová vína stolní nesmí být označena názvem odrůdy a názvem oblasti.)

Stolní víno

(1) Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo rmutu, moštu nebo vína z těchto hroznů, získaných

1. z odrůd registrovaných jako odrůdy moštové podle zvláštního právního předpisu^4b),

b) z odrůd registrovaných jako stolní, které nesplňují požadavky pro tržní jakost stolních hroznů stanovenou technickou normou, nebo

c) z odrůd neregistrovaných, které byly vysazeny před 1. září 1995, nebo které byly vysazeny pro pokusné účely včetně registrace odrůd, šlechtění a genetických zdrojů.

(3) Stolní víno nesmí být označeno názvem odrůdy ani názvem odvozeným od názvu odrůdy nebo názvem podobným, názvem vinařské oblasti, vinařské obce, viniční tratě, zeměpisným údajem, ani žádnými jinými zavádějícími údaji, kromě údajů stanovených v § 13 odst. 1 a § 13a, popřípadě prováděcím právním předpisem.

(4) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem v případě nepříznivých povětrnostních podmínek v daném sklizňovém ročníku, že stolní víno se vyrobí i z méně vyzrálých hroznů, které dosáhly alespoň 10 stupňů cukernatosti.

§8

(Révové víno jakostní

1. Révové víno jakostní smí být vyráběno pouze ve dvou druzích, a to jako známkové

   révové víno jakostní nebo jako odrůdové révové víno jakostní.

2. Druh známkové révové víno jakostní smí být vyráběno jakostní úpravou odrůdových

   révových vín a musí mít stálou jakost.

3. Druh odrůdové révové víno jakostní smí být vyráběno z hroznů domácí produkce

   odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize,¹⁾ které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo dovezených hroznů o cukernatosti nejméně 15 stupňů nebo úpravou odrůdového révového vína z dovozu. Při použití hroznů nebo révového vína za dovozu v podílu nad 50% musí být uveden stát, odkud byly hrozny nebo révovévíno dovezeny. U odrůdových révových vín jakostních smí příměs jiné odrůdy dosáhnout nejvýše 15%.

4. Odrůdové révové víno jakostní musí být označeno vinařskou oblastí a může být

označeno i vinařskou obcí.)

^{________________________________}

^4b) § 6 zákona č. 92/1996 Sb.

Jakostní víno

(1) Jakostní víno smí být vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech v České republice, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti nebo ze rmutu nebo moštu z těchto hroznů, pouze ve dvou druzích, a to jako odrůdové jakostní víno nebo známkové jakostní víno.

(2) Druh odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

(3) Druh známkové jakostní víno smí být vyráběno pouze smísením odrůdových jakostních vín.

§ 9

(Révové) víno s přívlastkem

((1)Révové víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze ve třech druzích, a to jako

kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, z hroznů odrůd révy vinné domácí produkce stanovených prováděcím předpisem. Révové víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 90% označené odrůdy a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, v níž byly vypěstovány hrozny.)

(1) Víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno nebo slámové víno, a to z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

2. Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů

   cukernatosti.

3. Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21

   stupňů cukernatosti.

4. Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24

stupňů cukernatosti

(5) Druh výběr z bobulí je dovoleno vyrábět jen z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(6) Druh ledové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6°C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(7) Druh slámové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

((5)) (8)(Révové) víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů sklizených

ve viničních tratích, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona.⁵⁾

Ҥ 9a

Šumivé víno

1. Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích

2. šumivé víno,

3. sekt,

4. sekt vinařské oblasti,

5. pěstitelský sekt.”.

(2) Druh šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběno prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20^o C nejméně 0,3 MPa.

(3) Sekt lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu pocházejících ze zemí Evropské unie nebo ze Slovenské republiky, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního šumivého vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže

a) přetlak v lahvi při teplotě 20^o C musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

b) celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů v období do 31.12.2001 a nejméně 120 dnů v období od 1.1.2002,

c) celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců,

d) doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

e) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

f) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.

(4) Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě

^{____________________________}

⁵⁾ § 3 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci

a) bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller – Thurgau,

b) nebylo použito expedičního likéru,

c) skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejméně 6 % objemových,

d) řízení kvasného procesu bylo prováděno pouze chlazením nebo jiným fyzikálním způsobem,

e) přetlak v lahvi s hotovým výrobkem je nejméně 0,30 MPa,

f) celková doba výroby trvá nejméně 30 dnů.

(5) Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, jestliže

a) přetlak v lahvi při teplotě 20^o C je nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

1. celková doba výroby včetně zrání byla nejméně

   1. 6 měsíců (180 dnů) při kvašení v tancích,

   2. 9 měsíců (270 dnů) při kvašení v lahvích,

2. doba kvašení byla nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

3. celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě byl nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

4. skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.

(6) Názvem sekt vinařské oblasti lze označit aromatický sekt při splnění zvláštních podmínek výroby uvedených v odstavci 4 a za podmínky, že byl vyroben uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny vhodné k výrobě jakostního vína, ze kterých byl aromatický sekt vinařské oblasti získán.

(7) Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny základní podmínky výroby uvedené v odstavci 5 a vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

§ 9b

Perlivé víno

(1) Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu (§ 9a); lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.

(2) Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20^o C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

§ 9c

Aromatizované víno

(1) Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu nebo z vykvašeného hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených ^5a) aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření, popřípadě povolených^5a) přídatných látek ochucujících. K doslazení je možno použít sacharózu, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se smí použít přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

(2) Název aromatizované víno se smí nahradit označením

a) vermut za podmínky, že aromatizace podle odstavce 1 byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou nebo hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem,

b) hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť s označením hlavních použitých aromatických látek. Pokud byla použita k aromatizaci látka chinin, označí se jen jako víno s chininem. Pokud bylo použito k aromatizaci přírodních látek z pelyňku a hořce a za předpokladu dosažení žlutého nebočerveného zabarvení povolenými přísadami, smí se označit jen názvem Americano.

§ 9d

Likérové víno

(1) Likérové víno smí být vyráběno jako

a) likérové víno,

b) jakostní likérové víno vinařské oblasti.

___________________

^5a) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb.

(2) Likérová vína podle odstavce 1 musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

(3) Likérová vína lze vyrábět

a) z hroznového moštu, nebo

b) z vína, nebo

c) ze směsi hroznového moštu a vína s tím, že u jakostního likérového vína vinařské

oblasti musí užité víno a mošt pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd,

a

d) z vinného destilátu.

§9e

Víno a výrobky z hroznů révy vinné z dovozu

(1) Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu, včetně hroznové šťávy, lze dovážet do České republiky s výjimkou rmutů a hroznových moštů a uvádět je do oběhu bez ohledu na zemi původu, jestliže

a) odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy,^5b)

b) dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu. Pokud dovozce nezajistí předložení uvedeného osvědčení, dodávka nebude propuštěna do volného oběhu.^5c)

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor osvědčení podle odstavce 1 písm. b).

(3) Víno z dovozu nebo víno vyrobené z hroznů révy vinné z dovozu lze smísit s vínem vyrobeným z hroznů sklizených na území České republiky tak, aby každá z použitých složek byla zastoupena ve vyrobené směsi vína nejméně 15%; takto vyrobená směs vína musí být označena jako směs vína z dovozu s vínem domácího původu.

_______________________________________

^5b) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1991 Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.298/1997 Sb.

^5c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.”.

§ 10

Výroba (révového) vína

(1) Výrobce (révového) vína smí vyrábět (révové) víno jen z čerstvých hroznů, rmutů a moštů, přídatných konzervačních látek, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, prováděcími a (zvláštními předpisy ⁶⁾) právními předpisy a zvláštními právními předpisy^5a).

(2) Výrobce (révového) vína je povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a

zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy a (zvláštními

předpisy ⁷⁾) právními předpisy a zvláštními právními předpisy^5a).

(3) Výrobce (révového) vína je povinen zajistit soustavnou kontrolu své produkce

způsobem stanoveným prováděcími předpisy a vést o tom evidenci.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem

1. podrobnosti (o třídění) a požadavcích na jakost (révového) vína,

2. podrobnosti o výrobě (révového) vína,

( c) způsob provádění kontroly produkce včetně odběru vzorků,)

(d)) c)normy technologických ztrát při výrobě vína.

(5) Každá fyzická nebo právnická osoba zpracovávající hrozny, rmut nebo mošt musí zajistit taková opatření, aby vzniklé vedlejší produkty (zejména vinné kaly a matoliny) nebyly zneužity pro výrobu nápojů k přímé spotřebě, jejichž uvádění do oběhu je podle § 11 zakázáno.

^{______________________}

^{(6) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.)}

^{(7) Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1990 sb. Hyg. př. o mikrobiologických požadavcích na poživatiny a jejich obaly (vyhlášený}

^{pod č. 374/1991 Sb.)}

^{Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985 sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na kovové obaly (registrované v částce č.}

^{34/1985 Sb.).}

^{Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978 sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející}

^{do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 sb. Hyg. př. (registrované v částkách 13/1978 Sb. a 8/1989 Sb.).)}

§ 11

(Omezení při výrobě a uvádění

révového vína do oběhu

Je zakázáno

a) doslazovat révové mošty pro výrobu stolních a jakostních révových vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným révovým moštem)

Je zakázáno

a) doslazovat hroznové mošty nebo rmuty pro výrobu stolních a jakostních vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným hroznovým moštem

1. nad 21 stupňů cukernatosti pro výrobu (révových) vín bílých,

2. nad 22 stupňů cukernatosti pro výrobu (révových) vín červených, nejvýše však o 7

stupňů cukernatosti.

b) přislazovat stolní víno přírodními nebo náhradními sladidly^8a), s výjimkou hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu, nad 2 % objemová celkového obsahu alkoholu.

( b)) c) přislazovat (révové) víno s přívlastkem a doslazovat (révové) mošty pro jejich

výrobu,

( c)) d)konzervovat (révová) vína s  přívlastkem chemickými látkami s výjimkou

(konzervování použitím dávek) oxidu siřičitého v množství stanoveném zvláštním

předpisem,⁸⁾

( d)) e) užívat takové látky nebo výrobní postupy, které jsou způsobilé

1. (révové) víno rozmnožovat,

2. ovlivňovat základní vlastnosti (révového) vína, jako je přirozený extrakt nebo přirozená skladba buketních a aromatických látek, s výjimkou obsahu kyselin,

3. změnit chemické složení (révového) vína tak, že nelze zjistit, zda bylo vyrobeno výlučně kvašením (révového) hroznového moštu, nejde-li o výrobky z (révového) vína, u kterých je úprava povolena prováděcím předpisem,

_____________

^8a) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 334/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písmena a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb.

^{8) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ŠSR č. 50/1978 sb. Hyg. př. o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 sb.}

^{Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).}

( e)) f) skladovat vína ovocná nebo jejich směsi v prostorách, kde se skladuje (révové) víno,

nejsou-li tato vína odděleně umístěna a zřetelně označena,

( f)) g) označovat jako (révové) víno

1. nápoje připravené ze zředěného (révového) hroznového moštu,

2. (révový) hroznový mošt a (révové) víno připravené jiným postupem a s použitím jiných konzervačních a přídatných látek, než stanoví tento zákon a prováděcí předpis,

3. alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (druhák),

4. alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených (kvasničných) vinných kalů (kvasničák),

5. směsi (révového) vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,

( g)) h) používat

1. nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína, (s výjimkou vín určených pro diabetiky,)

2. syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné,

3. kyselinu citrónovou, nejde-li o výrobu šumivých vín,

( h)) i)uvádět do oběhu (révové) víno, jestliže

1. jsou překročeny hodnoty obsahu zdraví škodlivých látek stanovených zvláštními předpisy,⁹⁾

2. nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem,

3. neodpovídá zatřídění podle § 6,

4. je neoznačené nebo nesprávné označené podle § 13 nebo klamavě označené, padělané nebo nedovoleně napodobené^9a),

5. nebylo ministerstvem rozhodnuto o jeho zatřídění podle § 14, (jde-li o odrůdové révové víno jakostní a révové víno s přívlastkem).

____________________________________

^{9) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hyg. př., ve znění směrnic č. 63/1984 sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg.}

^{př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).}

^{Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 sb. Hyg. př. (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.).}

^9a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

6. při dovozu dodávku nedoprovází osvědčení podle § 9e,

j) nabízet k prodeji vína určená pro spotřebitele spolu s víny ovocnými a jinými vinnými

nápoji, pokud tato ovocná vína a jiné vinné nápoje nejsou odděleně umístěny a

zřetelně označeny,

k) uvádět do oběhu za účelem přímé spotřeby víno a jiné alkoholické nápoje z vinných

kalů, matolin nebo moštů zahuštěných a následně zředěných vodou.

§12

Balení

1. (Révové) víno smí být při uvádění do oběhu baleno pouze do obalů a obalových

   materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy ( ⁷⁾) ^9b) a chrání je před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost (révového) vína. (Révové) víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 l. (Toto omezení se nevztahuje na révové víno s přívlastkem dovážené v lahvích.)

2. Lahve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.

§ 13

Označování

((1) Révové víno v balení určeném pro spotřebitele¹⁰⁾ musí být na obale opatřeno

těmito údaji

název a sídlo, popřípadě jméno a trvalý pobyt výrobce révového vína, popřípadě osoby,

_________________________________________

^9b) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 294/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na kovové obaly (registrovaná v částce č. 34/1985 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 Sb. Hyg. př. (registrované v částkách č. 13/1978 Sb. a 8/1989 Sb.).

^{(10) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.)}

1. která révové víno uvádí do oběhu,

b) obchodní název výrobku se zatříděním podle § 6, popřípadě podle prováděcího předpisu a u odrůdových révových vín jakostních a révových vín s přívlastkem také název odrůdy,

c) země původu u révových vín dovážených nebo vyrobených z  dovezených hroznů, přesáhne-li jejich podíl 50%,

d) obsah balení,

e) výrobní údaje v pořadí rok lahvování, číslo výrobní partie, u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů,

f) informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru,

g) obsah alkoholu a použité chemické konzervační prostředky včetně jejich množství.

(2) Je-li víno určeno pro určitý okruh spotřebitelů (víno pro diabetiky), musí být tento

údaj uveden na obale.

1. Révová vína s  přívlastkem musí mít na obale uvedenou vinařskou oblast a

   vinařskou obec.

2. Obaly s révovým vínem stolním a jakostním uváděné do oběhu nikoliv v balení

   určeném pro spotřebitele musí být vždy opatřeny údaji uvedenými v odstavci 1 písm. a), b), c), d), f) a g) a číslem výrobní partie.

3. Údaje na obale určeném pro spotřebitele musí být uvedeny v jazyce českém.

4. Ministerstvo stanoví právním předpisem přípustné odchylky od obsahu balení

určeného pro spotřebitele.)

(1) Vína uvedená v § 6, s výjimkou vín dovezených, musí být při uvádění do oběhu označena těmito údaji

a) obchodním jménem a sídlem výrobce, popřípadě distributora, který uvádí víno do oběhu,

b) názvem vína podle zatřídění uvedeného v § 6, popřípadě v § 8, 9, 9a, 9c nebo 9d,

c) obsahem balení v ml, cl, l nebo hl,

d) označením šarže^9c),

________

^9c) § 2 písm. s) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

e) skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových,

f) u vín určených k vývozu údajem, že víno bylo vyrobeno v České republice..

(2) Odrůdové jakostní víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji

a) názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu,

b) názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.

(3) Víno s přívlastkem se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji

a) názvem přívlastku a evidenčním číslem jakosti, pod kterým bylo vydáno rozhodnutí ministerstva o jeho zatřídění,

b) názvem vinařské oblasti a vinařské obce,

c) rokem sklizně hroznů.

(4) Šumivé víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji.

1. názvem druhu vína podle § 9a odst. 1,

2. názvem místa, kde byla uskutečněna výroba vína, pokud toto místo je odlišné od sídla výrobce,

3. názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny, pokud jde o sekt vinařské oblasti,

4. názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd, jedná-li se o aromatický sekt,

5. údajem, že při výrobě vína bylo použito vína nebo hroznů z dovozu, bylo-li těchto při výrobě vína užito.

(5) Víno z dovozu musí být označeno na obale určeném pro spotřebitele

a) obchodním jménem a sídlem dovozce, popřípadě distributora,

b) obchodním jménem a sídlem tuzemského výrobce, pokud bylo dovezené víno dále zpracováno,

c) označením směs vína z dovozu s vínem domácího původu, bylo-li takto vyrobeno,

d) zemí původu vína z dovozu,

e) údaji uvedenými v odstavci 1 písm. c) a e),

f) názvem druhu vína uvedeným na osvědčení vystaveném podle § 9e odst. 1 písm. b).

(6) Údaje podle odstavců 1 až 5 uvedené na obalu určeném pro spotřebitele musí být v jazyce českém.

(7) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), a d) je osoba, která uvádí tuzemské víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách^9d), zejména na fakturách a dodacích listech.

(8) Údaje uvedené v odstavci 5 písm. a), b), a c) a označení šarže je osoba, která uvádí dovezené víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách, zejména na fakturách a dodacích listech.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou přípustné odchylky od obsahu balení určeného pro spotřebitele; pokud je označen údaj o obsahu balení symbolem “e”, odchylky musí odpovídat požadavkům a způsobu jejich stanovení uvedeným ve zvláštním právním předpise¹⁰⁾.

§ 13a

(1) Kromě údajů uvedených v § 13 lze vína a výrobky z hroznů révy vinné uváděné do oběhu označit na jejich obalu ještě těmito dalšími údaji

a) údajem o barvě vína,

b) u odrůdového jakostního vína

1. názvem vinařské obce,

2. názvem viniční trati,

3. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů,

c) u známkového jakostního vína

1. názvem známky, pod kterou bylo víno vyrobeno a uváděno do oběhu,

2. názvem odrůdy nebo odrůd vína z nichž bylo víno vyrobeno,

d) u vína s přívlastkem

1. názvem viniční trati, ze které byly sklizeny hrozny révy vinné pro výrobu vína,

2. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů,

3. názvem odrůdy vína,

e) u šumivého vína názvem odrůdy a názvem regionu, ze kterého pocházejí hrozny révy vinné uvedených odrůd, jde-li o sekt,

f) u aromatizovaného vína

_______

^9d) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a zákona č. 20/1993 Sb.

1. názvem vermut, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu (§ 9c odst. 2 písm. a)),

2. názvem hořké aromatizované víno nebo víno s chininem nebo Americano, pokud byly splněny požadavky na výrobu těchto vín (§ 9c odst. 2 písm. b)),

g) u likérového vína

1. názvem likérové víno, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu (§ 9d odst. 2 a 3),

2. názvem jakostní likérové víno vinařské oblasti, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu (§ 9d odst. 4).

h) slovním vyjádřením obsahu zbytku cukru ve víně.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révy vinné,

b) další podrobnosti označování vína a výrobků z vinných hroznů.

(3) Jiné údaje kromě údajů uvedených v § 13 a § 13a nelze uvádět na obalech určených pro spotřebitele, s výjimkou údajů uvedených v prováděcím právním předpise.

§ 14

(Odběr vzorků

1. Výrobce révového vína a osoba, která je uvádí do oběhu, jsou povinni před

uvedení do oběhu umožnit ministerstvu odběr vzorků k ohodnocení v nezbytně nutném množství, a to u odrůdového révového vína jakostního a révového vína s přívlastkem z každého roku sklizně u révového vína dovezeného ze zahraničí v cisternách nebo sudech vždy po dovozu.

(2) Po ohodnocení révových vín podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda

toto víno lze uvést do oběhu, a v kladném případě rozhodne o jeho zatřídění podle § 6.

(3)Ministerstvo stanoví právním předpisem způsob odběru a velikost vzorků

(révových) vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení).

Hodnocení a zatřídění

(1) Hodnocení a zatřídění podléhá

a) odrůdové víno a víno s přívlastkem,

b) víno z dovozu plněné do jiných obalů než určených pro spotřebitele.

(2) Výrobci a dovozci jsou povinni před uvedením vína do oběhu u těch druhů vín, které podléhají ohodnocení a zatřídění podle odstavce 1, požádat ministerstvo o odběr vzorků vína, vyrobeného z hroznů révy vinné, vypěstovaných v  České republice, z každoroční sklizně, o jeho ohodnocení a zatřídění, a u vína z dovozu mají tutéž povinnost po jeho proclení, a to ve lhůtě do 30 dnů.

(3) Po ohodnocení vína podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu; v kladném případě ministerstvo rozhodne o zatřídění vína podle § 6.

(4) Víno, které nebylo zatříděno podle odstavce 3, nesmí být uváděno do oběhu a nesmí být ani dále použito pro výrobu vína.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob odběru a velikost vzorků révových vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení.

§ 15

Prodej nalévaného (révového) vína

(1)Při prodeji nalévaného (révového) vína je zakázáno mísit (révové) víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání (révového) vína v originální lahvi smí být láhev otvírána jen před zákazníkem.

(2) Burčák lze vyrábět za účelem prodeje a prodávat pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu kalendářního roku sklizně hroznů révy vinné, z nichž byl vyroben hroznový mošt, resp. burčák.

§ 16

(Skladování révového vína

1. Révové víno určené k uvádění do oběhu smí být skladováno jen v temných

   skladovacích prostorách bez přímého denního světla, při teplotách od 6 do 15^o C.

2. Révové víno při skladování v nádobách i lahvích musí být řádně označeno, aby

nemohlo dojít k nežádoucí záměně a vždy bylo možné prokázat původ a jedinečnost révového vína).

Skladování vína

(1) Víno určené k uvádění do oběhu lze skladovat pouze v temných skladovacích prostorách bez přístupu přímého denního světla, při teplotě od 6^o C do 15^o C.

(2) Víno při skladování v nádobách nebo lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a aby bylo možné kdykoliv prokázat jeho původ a jedinečnost.

ČÁST ČTVRTÁ

VINOHRADNICKÁ A VINAŘSKÁ EVIDENCE

§ 17

1. Veškeré vinice a viniční tratěpodléhají evidenci. Evidenci vede ústav, který též

přiděluje pozemkům, na kterých jsou založeny vinice, registrační (číslo) čísla.

((2) Pěstitel révy vinné je povinen do jednoho měsíce od právní moci územního

rozhodnutí o využití území¹¹⁾ požádat ústav o přidělení registračního čísla pozemkům uvedeným v odstavci 1.)

(2) Pěstitel révy vinné nebo podnožové (dále jen “pěstitel”) je povinen požádat ústav o přidělení registračního čísla k pozemkům do 30 dnů od provedení výsadby vinice. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou dotčena.¹¹⁾.

(3) Ústav je povinen pěstiteli (révy vinné) přidělit registrační číslo do ( jednoho měsíce

ode dne)30 dnů obdržení žádosti podle odstavce 2.

((4) Pěstitel révy vinné je povinen pozemky uvedené v odstavci 1 označit přiděleným

registračním číslem a zrušení vinice neprodleně oznámit ústavu.)

(4) Pěstitel je povinen oznámit ústavu zrušení vinice a veškeré změny údajů v evidenčních listech pozemků osázených révou vinnou do 30 dnů po provedení změny. Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro oznamování uvedených změn ústavu.

§ 18

(1) Pěstitel (révy vinné) je povinen průběžně vést průkaznou evidenci, ze které

musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití území¹¹⁾ a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.

((2)Výrobce révového vína je povinen vést průkaznou evidenci o hmotnosti a

cukernatosti nakoupených a zpracovaných hroznů nebo objemu révového moštu, o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného rafinovaného cukru a o objemu vyrobeného révového vína.)

(2) Výrobce vína je povinen vést průběžně evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených nebo zpracovaných hroznů révy vinné, rmutů, o objemu hroznového moštu, o hmotnosti nakoupeného nebo zpracovaného cukru, rafinovaného cukru, o objemu vyrobeného vína, o  zásobách vína a o veškerých úkonech s vínem.

^{_____________}

^{11) § 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.}

^{§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů..}

(3)Povinnosti podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence

výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.

(4)Evidence podle odstavců 1 až 3 musí být provedena bezprostředně

po dokončení úkonua související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.

(5) Výkaz s údaji o zásobách vína k 31. červenci kalendářního roku výrobce vína zašle nejpozději do 7. srpna téhož kalendářního roku ministerstvu; souhrnný výkaz s údaji podle odstavce 3 ke dni 30. listopadu kalendářního roku zašle výrobce vína ministerstvu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku.

((5)) (6)Ministerstvo upraví právním předpisem podrobnosti o vedení evidence podle

odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu (révového) vína.

ČÁST PÁTÁ

DOZOR

§ 19

Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem jsou ústav, pokud jde o vinohradnictví, a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen “inspekce”), pokud jde o vinařství.

§ 20

Orgány dozoru

1. dozírají na dodržování povinností stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy,

2. zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,

3. podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

§ 21

(1) Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy.¹²⁾

(2) Za odebrané kontrolní vzorky se pěstiteli révy vinné nebo výrobci (révového) vína

poskytuje náhrada do výše výrobní ceny.

_____________

¹²⁾ Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 63/1986 Sb.

§ 22

Zvláštní opatření

1. Jestliže to vyžaduje ochrana zdraví lidí nebo ochrana spotřebitele před falšovanými

   a nejakostními výrobky, uloží ústav pěstiteli révy vinné nebo inspekce výrobci (révového) vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, opatření uvedená v odstavcích 2 a 3.

2. Ústav uloží pěstiteli (révy vinné) zničení podnožové révy, roubů révy vinné a

révových sazenic, které tento pěstitel vyrábí a uvádí do oběhu, aniž by byly uznány ústavem podle zvláštních předpisů.³⁾

((3)Inspekce uloží

1. výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6, v důsledku nesprávné manipulace s révovým vínem po zatřídění podle § 14, jeho přeřazení,

2. výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti révového vína pozastavení uvádění révového vína do oběhu do doby konečného rozhodnutí o zdravotní závadnosti. Jde-li o závadu odstranitelnou, uloží její odstranění; jde-li o závadu neodstranitelnou, uloží vyloučení révového vína z oběhu,

3. výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhu a nařídí zvláštní způsob jeho zpracování a užití.)

1. Inspektor^12a) uloží

1. výrobci vína nebo osobě, která uvádí do oběhu víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6, v důsledku nesprávné manipulace s vínem po zatřídění podle § 14, zákaz jeho uvádění do oběhu^12a),

2. výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti vína, pozastavení uvádění vína do oběhu do doby rozhodnutí o zdravotní závadnosti. Pozastavení uvádění do oběhu bude uloženo formou opatření podle zvláštního právního předpisu^12a),

3. výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhu.

(4) Zvláštní opatření lze uložit též vedle pokuty podle § 23.

______________

^12a) Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.

§ 23

Pokuty

1. Ústav uloží pěstiteli révy vinné, který poruší povinnosti

( a) uvedené v § 4, § 17 odst. 2 a 4 a § 18 odst. 1 a 4 pokutu až do výše 100 000 Kč, )

a) uvedené v § 4, 17 a § 25a, pokutu až do výše 100 000 Kč,

1. uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

c) nařízené zvláštním opatřením podle § 22 odst. 1 a 2, ztěžuje nebo maří výkon dozoru, neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí ústavu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč,

d) uvedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

((2) Inspekce uloží výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, jestliže poruší povinnosti

a) uvedené v § 9 odst. 5, § 10, 12, 15, 16 a § 18 odst. 2 až 4, pokutu až do výše 100 000 Kč,

b) uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

c) uvedené v § 7, 8, § 9 odst. 1 až 4, § 11 písm. a), b), c), d), e), f), g) a písm. h) bodech 2 až 5, § 13 a 14, pokutu až do výše 300 000 Kč,

d) vedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 500 000 Kč,

e) uvedené v § 11 písm. h) bodu 1, ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč,

f) uvedené pod písmenem e) opětovně, pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

(2) Inspekce uloží výrobci vína nebo osobě, která víno skladuje, nebo uvádí do oběhu za porušení některé z povinností, uvedených

a) v § 12, 13a, 15 nebo 16, pokutu až do výše 100 000 Kč a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

b) v § 7, 8, 9, 9a, 9b, 9c, 9d, 9e, 10, 11, 13 a 14, pokutu až do výše 300 000 Kč a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 500 000 Kč,

c) v § 11 písm. h) bodu 1, pokud ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin ve stanovené lhůtě, pokutu do výše 500 000 Kč a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nebo

d) v rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo opatření podle zvláštního právního předpisu^12a), pokutu až do výše 100 000 Kč.”.

(3) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do

jednoho roku od předchozího porušení povinnosti podle tohoto zákona, za něž byla podle odstavce 1 písm. a) a c) a odstavce 2 písm. a), (c)) d)a (e)) f uložena pokuta pravomocným rozhodnutím.

1. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a

   následkům protiprávního jednání.

2. Pokutu lze uložit do (jednoho roku) dvou let ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k porušení došlo.

3. Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán¹³⁾

   podle zvláštních předpisů.¹⁴⁾

4. Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 24

Vztah ke správnímu řádu

Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení.¹⁵⁾

§ 25

Pěstitel révy vinné je povinen do 30. června 1996 oznámit ústavu výměru plochy vinic zřízených před nabytím účinnosti tohoto zákona, s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů.

§25a

Pěstitel je povinen do 1 roku od účinnosti tohoto zákona oznámit ústavu údaje o vinicích vysázených před účinností tohoto zákona stanovené prováděcím předpisem.

____________

¹³⁾ Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴⁾ Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 26

Na označování obalů s révovým vínem vyrobeným před nabytím účinnosti tohoto zákona se nevztahují povinnosti uvedené v § 13 odst. 1 písm. b) a e) a odst. 3.

Čl. II

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb., se mění takto:

1. V § 29 včetně nadpisu se vypouštějí slova “a vinařství”, “a vinice” a “ a klučit přestárlé vinice”.

2. V § 30 odst. 1 se vypouštějí slova “a klučit zdravé vinice”.

3. § 33 zní:

Ҥ 33

Zkušebnictví a odbornou státní kontrolu ústředně řídí Ministerstvo zemědělství”.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995

Uhde v.r.

Havel v.r.

Klaus v.r.

Čl. II

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 189/1995 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.

Pracovní verze

Vyhláška Ministerstva zemědělství

ze dne ………….…/2000,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2 písm. k), § 9e odst. 2, § 10 odst. 4, § 14 odst. 5, § 17 odst. 4, § 18 odst. 6 zákona č. …./2000 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů (dále jen “zákon”):

§ 1

Postup získávání zahuštěného hroznového moštu

(k § 2 písm. k) zákona)

Zahuštěný hroznový mošt

1. je vyroben částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou mimo bezprostředního ohřevu ohněm,

2. pochází výhradně z hroznů odrůd révy vinné zaregistrovaných jako moštové,

3. je získán z hroznového moštu, který vykazoval cukernatost nejméně 11 stupňů.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % obj.

§ 2

Vzor osvědčení

(k § 9e zákona)

(1) Osvědčení je takový dokument, který je proveden na formuláři odpovídajícím vzoru v příloze č. 1, vyhovuje technickým požadavkům vyjmenovaným v příloze č. 2 k této vyhlášce a je podepsán úředníkem uznané laboratoře. Seznam za tím účelem uznaných laboratoří byl zveřejněn pod číslem 96/C 344/06 v Úředním věstníku ES, v řadě C, čísle 344 z 15.11.1996. (Z EU je třeba si vyžádat seznam jejich laboratoří, které budou ručit za potvrzení původu vína a užitých enologických metod.)

(2) Pro každou partii výrobku určeného k dovozu do České republiky se musí vystavit na jediném tiskopise osvědčení a zpráva o výsledku rozboru.

(3) Tiskopis se skládá z originálu a kopie, které se vyplňují propisováním. Originál i kopie provázejí výrobek.Tiskopisy se vyplňují psacím strojem nebo inkoustem či propisovací tužkou tiskacím písmem. Záznamy nemohou být nečitelné ani přepisované. Případné změny se provádí škrtnutím špatného údaje a eventuálním zapsáním požadovaného údaje. Každá taková změna musí být potvrzena podpisem toho, kdo ji provedl a úřední laboratoří nebo celním úřadem.

(4) Osvědčení je opatřeno běžným číslem. Toto číslo je na osvědčení přidělováno úřadem odpovědným za jejich vydávání. Kompetentní referent tohoto úřadu osvědčení podepisuje.

(5) Při celním odbavení partie k volnému oběhu se musí odevzdat celnímu úřadu originál i kopii osvědčení. Úřad poznamená na zadní straně osvědčení zjištěné množství, vrátí originál zpět předkladateli a uschová kopii nejméně po dobu pěti let. Originál pak dovozce předá do deseti dnů Inspekci, sám si ponechá fotokopii.

(6) V případě aromatizovaného a likérového vína a vína určeného k destilaci jsou uznávány za platné pouze taková osvědčení, která mají uznanými laboratořemi podle odstavce 1 vyznačen

v poli č. 15 následující záznam “Potvrzuje se, že alkohol dodaný do tohoto vína byl získán z vinohradnických výrobků”, který je doplněn

1. názvem a plnou adresou úřadu, který toto potvrzení vystavil,

2. podpisem příslušného referenta tohoto úřadu,

3. razítkem tohoto úřadu.

§ 3

Požadavky na jakost vína

(k § 10 zákona)

1. Smyslové požadavky na jakost vína jsou uvedeny v příloze č. 3 a 4 k této vyhlášce.

(2) Chemické a fyzikální požadavky na jakost vína jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na zdravotní nezávadnost vína stanoví zvláštní právní předpis ¹⁾.

§ 4

Enologické postupy a ošetřování

(k § 10 zákona)

(1) Enologické postupy a ošetřování, které se mohou použít pro čerstvé hrozny, hroznový mošt, částečně prokvašený hroznový mošt, částečně prokvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů, zahuštěný hroznový mošt a kvasicí mladé víno:

1. provzdušnění nebo přídavek kyslíku;

2. tepelné ošetření;

3. odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky;

   __________

   1) Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravina potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.

4. užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, také ve směsi, aby vznikla inertní atmosféra a výrobek tak byl chráněn před vzduchem;

5. užití vinných kvasnic;

6. užití následujících postupů na podporu tvorby kvasinek:

7. přídavek hydrogenfosforečnanu diamonného nebo amoniumsulfátu až do stanoveného množství,

8. přídavek amoniumsulfitu nebo amoniumbisulfitu až do stanoveného množství,

9. přídavek thyaminium-dichlorhydrátu až do stanoveného množství;

10. užití oxidu siřičitého nebo metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitanem draselným či pyrosulfitem draselným;

11. odsíření fyzikálními metodami;

12. ošetření bílých moštů a ještě kvasících mladých bílých vín dřevěným (aktivním) uhlím až do stanoveného množství;

13. čiření některou nebo několika z následujících enologických látek:

14. potravinářská želatina,

15. vyzina,

16. kasein a kaseinát draselný,

17. vaječný bílek a/nebo mléčné proteiny (Lactalbumin),

18. bentonit,

19. dioxid křemíku ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

20. kaolín,

21. tanin,

22. pektolytické enzymy,

23. enzymatická úprava Betaglucanase podle později stanovených podmínek;

24. užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného;

25. užití kyseliny vinné ke zvýšení obsahu kyselin;

26. užití některé nebo několika z následujících substancí ke snížení obsahu kyselin :

27. vínan dojdraselný,

28. hydrogenuhličitan draselný,

29. uhličitan vápenatý, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné,

30. vínan vápenatý,

31. homogenně připravená kyselina vinná a uhličitan vápenatý v jemně rozemletých stejných dílech;

32. užití přípravků na bázi sušených kvasinek až do množství 40g/hl;

33. užití polyvinylpolypyrrolidonu až do množství 80 g/hl za později stanovených podmínek;

34. užití mléčných bakterií ve vinné suspenzi za později stanovených podmínek.

(2) Enologické postupy a ošetření, které mohou být použity u hroznového moštu určeného k přípravě rektifikovaného moštového koncentrátu:

1. provzdušnění;

2. ošetření teplem;

3. odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky;

4. užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného či metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitanem draselným či pyrosulfitem draselným;

5. odsíření fyzikálními metodami;

6. ošetření enologickým dřevěným (aktivním) uhlím;

7. užití uhličitanu vápenatého, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné;

8. užití iontového měniče za podmínek stanovených později.

(3) Enologické postupy a ošetření, které mohou být užity pro částečně prokvašené hroznové mošty určené k bezprostřední lidské spotřebě v nezpracované podobě, pro stolní víno, jakostní víno, víno s přívlastkem, šumivé víno, perlivé víno, likérové víno a aromatizované víno:

1. v suchých vínech užití – až do množství 5 % množství - čerstvých, zdravých a nezředěných vinných kvasnic získaných z dřívější přípravy suchých vín;

2. provzdušnění nebo zavedení argonu či dusíku;

3. tepelné ošetření;

4. odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky;

5. užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, také ve směsi, aby vznikla inertní atmosféra a výrobek tak byl chráněn před vzduchem;

6. přídavek oxidu uhličitého až do stanoveného množství;

7. užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného či metadisiřičitanu draselného, nazývaného také disiřičitanem draselným či pyrosulfitem draselným;

8. užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného, pokud budou dodrženy požadavky stanovené zvláštním právním předpisem ¹⁾;

9. přídavek L-kyseliny askorbové až do množství 150 mg/l;

10. přídavek kyseliny citrónové s ohledem na zrání vína, přitom konečná hodnota takto ošetřeného vína nesmí překročit 1 g/l;

11. užití kyseliny vinné ke zvýšení obsahu kyselin;

12. užití některé nebo několika z následujících substancí ke snížení obsahu kyselin

13. vínan dvojdraselný,

14. hydrogenuhličitan draselný,

15. uhličitan vápenatý, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(-) kyseliny jablečné,

16. vínan vápenatý,

17. kyselina vinná podle později stanovených podmínek,

18. homogenní úprava kyselinou vinnou a uhličitanem vápenatým v jemně rozemletých stejných dílech;

19. čiření některou z následujících nebo několika enologickými látkami:

20. potravinářská želatina,

21. vyzina,

22. kasein a kaseinát draselný,

23. vaječný bílek a/nebo mléčný protein (Lactalbumin),

24. bentonit,

25. dioxid křemíku ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

26. kaolín,

27. enzymatická úprava Betaglucanase podle později stanovených podmínek;

28. přídavek taninu;

29. ošetření bílých vín enologickým dřevěným (aktivním) uhlím až do stanoveného množství;

30. za laboratorní kontroly před čířením a po číření, přičemž víno po číření nesmí obsahovat žádné kyanidové sloučeniny:

31. částečně prokvašených hroznových moštů určených k bezprostřední lidské spotřebě v nezměněné formě a bílých a růžových vín hexakyanoželeznatanem draselným,

32. červených vín hexakyanoželeznatanem draselným nebo Calciumphytat;

33. přídavek kyseliny metavinné až do stanoveného množství;

34. užití arabské gumy;

35. za později stanovených podmínek užití DL-kyseliny vinné, zvané také kyselinou hroznovou, nebo její neutrální draselné soli, aby se snížil přebytečný obsah vápníku;

36. k přípravě šumivého vína získaného kvašením v láhvích a u kterého proběhne dekantace odstřelením užití:

37. Kalciumalginát

    nebo

38. Kaliumalginát;

ta) užití vinných kvasinek, sušených nebo ve formě suspenze, k získávání šumivého vína;

tb) přídavek amonné a tiaminové soli do kupáže k podpoření tvorby kvasinek při získávání šumivého vína, a sice za následujících předpokladů:

1. výživné soli: hydrogenfosforečnan diamonný nebo amoniumsulfát až do množství 0,3 g/l (vyjádřeno v soli),

2. podpora růstu: tiaminium ve formě tiaminium-chlorhydrátu až do množství 0,6 mg/l;

3. přídavek

4. vínanu dvojdraselného

5. vínanu vápenatého až do stanovené hranice a za později stanovených podmínek k podpoření vylučování vinného kamene;

6. užití síranu měďnatého k odstranění chuťových nedostatků nebo nedostatků ve vůni vína až do množství 1 g/hl, pokud obsah mědi v takto ošetřeném výrobku nepřesáhne 1 mg/l;

7. užití přípravků na bázi sušených kvasinek až do množství 40 g/hl;

8. užití polyvinylpolypyrrolidonu až do množství 80 g/hl za později stanovených podmínek;

9. užití bakterií vytvářejících kyselinu mléčnou ve vinné suspenzi za později stanovených podmínek;

10. přídavek karamelu podle směrnice 94/36/ES Evropského parlamentu a Rady z 30. Června 1994 o barvivech, které mohou být používány pro potraviny¹ k zesílení barvy likérového vína.

§ 5

Hodnocení jakosti vína a odběr vzorků

(§ 14 zákona)

(1) Hodnocení jakosti révového vína podle požadavků uvedených v příloze č. 3, 4 a 5 k této vyhlášce se provádí

1. u révového vína uloženého ve skladových nádobách ze vzorku po zhomogenizování celého obsahu,

2. u révového vína uloženého ve velkoobjemových nádobách (tancích, cisternách nebo sudech), u kterých nelze provést požadované zhomogenizování, z průměrného vzorku připraveného smícháním dílčích vzorků; dílčí vzorky stejného objemu a počtu se odebírají z horní vrstvy v jedné desetině celkové výšky pod hladinou ze střední vrstvy a ze spodní vrstvy v jedné desetině celkové výšky nade dnem,

3. u révového vína v lahvích odběrem 2 lahví při velikosti partie do 100 lahví, 5 lahví při velikosti partie od 101 do 1 000 lahví a 10 lahví při velikosti partie nad 1 000 lahví.

(2) Odebrané vzorky se ihned vzhledově ohodnotí a potřebný počet vzorků v nezbytně nutném objemu s příslušným protokolem o odběru se zašle do laboratoře k rozboru. Ke stanovení ukazatelů jakost a zdravotní nezávadnosti se použije vhodných analytických metod zkoušení obsažených v technických normách, které poskytují dostatečnou přesnost výsledků. Četnost odběru vzorků a provádění kontroly jakosti je závislé na účelu kontroly a podmínkách, za kterých je révové víno vyráběno a uváděno do oběhu.

(3) Hodnocení jakosti podle požadavků uvedených v příloze č. 3 a 4 k této vyhlášce se provádí u vína

a) bílého a růžového při teplotě 10 až 13 ⁰ C,

b) červeného při teplotě 14 až 17 ⁰ C,

c) šumivého nebo perlivého při teplotě 6 až 9 ⁰ C.

§ 6

Normy ztrát při výrobě vína

(1) Ztráty při výrobě vína se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem vína po zkvašení před 1. Stáčením z kvasničních kalů. Jako jednotka množství při výrobě vína se používá hektolitr (hl).

(2) Normy ztrát při výrobě vína podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby jsou stanoveny takto:

1. stáčení - bez použití bentonitu … do 6,0 %

s použitím bentonitu … do 8,0 %

2. stáčení - bez použití bentonitu … do 1,5 %

s použitím bentonitu … do 2,0 %

školení vína- bez použití bentonitu … do 0,5 %

s použitím bentonitu … do 1,0 %

filtrace … do 0,2 %

lahvování … do 1,0 %

plnění nádob při expedici … do 0,5 %

plnění cisteren při expedici … do 0,1 %

manipulační ztráty … do 0,2 %

skladovací ztráty (odpar) za každý měsíc do 0,4 %

(3) Souhrn ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

a) 1.stáčení vína vyrobené množství vína před 1. stáčením násobí normou ztrát pro 1. stáčení,

b) 2.stáčení vína vyrobené množství vína před 2. stáčením násobí normou ztrát pro 2. stáčení,

c)školení vína množství školeného vína násobí normou ztrát pro školení,

8. filtraci násobí filtrované množství vína normou ztrát pro filtraci,

9. lahvování množství vína předaného k lahvování násobí normou ztrát pro lahvování,

f) plnění do nádob bere za základ odbyt vína (v sudech, demižonech apod.) a násobí normou ztrát,

g) plnění do cisteren odbyt vína v cisternách násobí příslušnou normou ztrát,

h) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, scelování apod. provedené mimo 1. nebo 2. stáčení kalů,

i) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ součet počáteční a konečné zásoby dělený dvěma a násobený příslušnou normou ztrát. Skladovací ztráty se počítají z vína na kvasnicích, vína 1x stočeného, 2x stočeného, školeného vína a vína v lahvích.

(5) Ustanovení odstavce 1 až 4 se nevztahuje na víno vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 50 l.

§ 7

Způsob předložení a hodnocení vzorků odrůdových vín jakostních a vín s přívlastkem před jejich uváděním do oběhu a vín dovážených ze zahraničí v obalech neurčených pro spotřebitele

(k § 14 zákona)

Pro odběr nutného počtu vzorků a nezbytného množství každého vzorku révových vín podle § 14 odst. 1 zákona platí ustanovení § 5 odst. 1,2 a 3.

§ 8

Způsob hlášení změn

(k § 17 zákona)

Hlášení změn podle § 17 se provádí na tiskopise, který je uveden v příloze č. 6. Tiskopis lze na požádání obdržet u ústavu.

§ 9

Způsob vedení evidence

(k § 18 zákona)

(1) Vzor formulářů pro vedení evidence o vinohradnictví podle § 18 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 7 a 8 k této vyhlášce.

(2) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(3) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti nakoupených hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(4) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti prodaných hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(5) Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti zpracovaných hroznů nebo révového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(6) Způsob vedení evidence o hmotnosti nakupovaného a zpracovaného rafinovaného cukru podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(7) Způsob vedení evidence o výrobě alkoholických nápojů z matolin podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(8) Způsob vedení evidence o výrobě alkoholických nápojů z kvasničných kalů podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(9) Způsob vedení evidence o vyrobeném množství révového vína, zásobách a oběhu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.

(10) Výkazy podle § 18 odst. 5 jsou uvedeny v příloze č. 17 a 18 k této vyhlášce. Právnické a fyzické osoby si mohou vyžádat tiskopisy na Ministerstvu zemědělství nejpozději do 14 dnů před termínem, který je jim ze zákona stanoven pro odeslání.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………2000.