Důvodová zpráva k Novela zákona o cenných papírech - EU

K čl. I

K bodu 2 - 3 (§ 1)

Upouští se od dosavadního vymezení cenných papírů jejich taxativním výčtem a nezavádí se ani obecná definice cenného papíru. Na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Ustanovení novely zákona o cenných papírech, zejména jeho části čtvrté a páté je třeba jednoznačně vztáhnout i na zahraniční cenné papíry. Jedná se zejména o povinnost uveřejňovat prospekt cenného papíru při jeho veřejné nabídce a v souvislosti s přijetím k obchodování na veřejný trh, plnění informačních povinností emitenta registrovaného cenného papíru a přiměřeně i o sankční opatření. Z tohoto důvodu se vkládá nové ustanovení odst. 5.

K bodu 6 - 7 (§ 4)

Řešení dosavadního odstavce 4 o listinách vydaných v souvislosti s převzetím pevného jednorázového vkladu se přenáší do novely zákona o dluhopisech.

K bodu 11 - 12 (§ 6)

Vypouští se ustanovení o jmenovité hodnotě cenného papíru, které je problematické a pro praxi nadbytečné..

K bodu 13 (§ 8)

V novele zákona o cenných papírech se zásadně mění pojetí služeb, které může obchodník s cennými papíry nabízet. Nejde již o vymezení podle typů smluv, ale o vymezení podle druhů poskytovaných služeb. V souladu s příslušným ustanovením směrnice 93/22 o investičních službách se vymezují investiční služby, tj. služby, které může nabízet licencovaný obchodník s cennými papíry v rozdělení na hlavní a doplňkové investiční služby. Obchodník s cennými papíry musí mít v povolení uvedenu alespoň jednu hlavní investiční službu. Kromě licencovaného obchodníka s cennými papíry nesmí nikdo hlavní investiční služby nabízet. Dále může obchodník s cennými papíry nabízet poskytování doplňkových služeb, které však nemají exkluzivitu pouze pro obchodníka s cennými papíry.

K bodu 14 (§ 8a)

V souladu se směrnicí 93/22 se uvádí přehled investičních instrumentů, které může obchodník s cennými papíry nabízet v rámci jím poskytovaných investičních služeb.

Pro obchodníka s cennými papíry se ponechává zavedené označení, ačkoliv tato osoba může nabízet i služby týkající se jiných investičních instrumentů. Ponechává se obecená definice derivátů.

K bodu 15 (§ 8b)

Do nového § 8b se přenáší definice organizování trhu s cennými papíry, dosud uvedená v § 8 odst. 2 a definice veřejného trhu z § 8 odst. 3. Dále se do tohoto ustanovení zapracovává příslušné ustanovení směrnice 93/22 týkající se uveřejňování kurzů cenných papírů, dosahovaných na veřejných trzích. Konkrétní formu, způsob a lhůty uveřejňování kurzů pro jednotlivé trhy bude stanoven vyhláškou.

K bodu 16 - 17 (§ 10)

Upřesňuje se počátek běhu lhůty pro odevzdání listinných cenných papírů z důvodu odstranění pochybností. Dále se upravuje postup v případě, že majitel neodevzdá ve stanovené lhůtě listinný cenný papír, a to obdobně jako je stanoven v obchodním zákoníku v případě vracení listinných akcií.

K bodu 18 - 22 (§ 11)

Z důvodu odstranění pochybností a posílení ochrany zástavních věřitelů se upřesňuje postup při přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný v případech, kdy je u zaknihovaného cenného papíru zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem a kdy je zaknihovaný cenný papír zastaven. Novela zákona o cenných papírech určuje, komu se v těchto případech předává listinný cenný papír vzniklý přeměnou ze zaknihovaného cenného papíru. Dále se upřesňují lhůty v souvislosti s doručením vzorového výtisku listinného cenného papíru a postup v případě listinného cenného papíru na řad.

K bodu 25 - 27 (§ 13)

Doplňují se příslušná ustanovení obchodního zákoníka a občanského zákoníka, jimiž se smlouva o úplatném převodu cenných papírů řídí.

K bodu 28 (§ 14 a § 15)

Oba paragrafy se vypouštějí z důvodu nadbytečnosti.

K bodu 30 - 32 (§ 18)

Ustanovení o rubopisu se doplňuje v souladu se zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.

K bodu 35 (§ 24)

Upřesnění názvu osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.

K bodu 36 - 40 (§ 26)

V odst. 1 písm. d) se upřesňuje použitý výraz a použitá terminologie se mění podle novely obchodního zákoníka.

K bodu 41 - 44 (§ 27)

V zájmu řádného vypořádání obchodů s cennými papíry se mezi osoby, které mohou dát příkaz k registraci pozastavení výkonu práva nakládat s cennými papíry se zařazuje i osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a dále se doplňuje též zástavní věřitel. Dále se upřesňuje možnost pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem pro státní orgán tím, že se uvádějí některé možné případy. To je důležité z hlediska ochrany a postihu osob v případech neoprávněné manipulace s cennými papíry a v podobných případech.

V odstavci 6 se doplňuje možnost pro státní orgán, který ruší pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem, současně zrušit i pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem, dané jinou osobou (osobou v odst. 3 písm. a) až c). K tomuto posílení kompetencí státních orgánů dochází s cílem zvýšit ochranu investorů. Na druhé straně musí státní orgány s tímto právem zacházet opatrně s ohledem na možné uplatnění odpovědnosti za škodu vůči státu.

K bodu 45 (§ 27a)

V odst. 1 je původní ustanovení z hlediska právní závaznosti v kolizním postavení ve vztahu k ustanovení odst. 3 téhož paragrafu (odst. 1 má kogentní povahu, neboť ukládá SCP provést registraci pozastavení výkonu práva vždy při předání výpisu z registru emitenta podle ustanovení § 63 odst. 1 písm. c) zákona o cenných papírech, zatímco v odst. 3 je stanovena lhůta nepozitivním způsobem - v závislosti na vůli emitenta.

K bodu 47 - 48 (§ 31)

Doplňuje se věta, která zabraňuje jednomu z možných způsobů obchodníka s cennými papíry vyhnout se povinnosti jednat s odbornou péčí, ve prospěch zákazníka.

K bodu 49 (§ 33)

Doplňuje se ustanovení, podle kterého budou platit pro mandatáře stejné povinnosti jako pro komisionáře.

K bodu 50 (§ 33a a § 33b)

Nově se do novely zákona o cenných papírech vkládají minimální ustanovení smlouvy o obstarání vydání a smlouvy o obstarání vacení cenného papíru jako dalšího specielního typu obstaravatelské smlouvy. Uzavírání těchto smluv, pokud se týkají cenných papírů spadajících do oblasti služeb vyhrazených obchodníkovi s cennými papíry, může uskutečňovat pouze obchodník s cennými papíry. Vzhledem k významu takové smlouvy se považuje za nutné stanovit povinnost jejího písemného uzavření. V dalším se tyto smlouvy budou řídit obecným ustanovením podle občanského a obchodního zákoníku.

Dále se do novely zákona o cenných papírech vkládá definice smlouvy o zprostředkování vydání cenného papíru a smlouvy o zprostředkování vracení cenného papíru jako dalšího specielního typu smlouvy o zprostředkování. Uzavírání smluv týkajících se vymezeného okruhu cenných papírů je zákonem vyhrazeno pouze organizátorům veřejného trhu nebo obchodníkům s cennými papíry. To plně koresponduje s předmětem činnosti těchto subjektů. Vzhledem k významu takový smlouvy se považuje za nutné stanovit povinnost jejího písemného uzavření. V dalším se tyto smlouvy budou řídit obecným ustanovením podle občanského a obchodního zákoníku.

K bodu 52 - 54 (§ 34)

Při hromadné úschově zastupitelných cenných papírů se jedná o společné vlastnictví všech zúčastněných uschovatelů. Proto se doplňují některá nezbytná ustanovení upravující vzájemné vztahy mezi uschovateli a vztahy ke schovateli. Dále se doplňuje ustanovení pro případ konkurzu na majetek schovatele.

K bodu 55 - 56 (§ 36 a § 37)

V návaznosti na vymezení činnosti obchodníka s cennými papíry se doplňuje, že správcem nebo opatrovatelem investičního cenného papíru může být kromě banky jen obchodník s cennými papíry, který není bankou.

K bodu 57 (§ 37a)

Nově se do zákona o cenných papírech vkládá ustanovení o obhospodařovatelské smlouvě, které dosud chybělo. Ustanovení o obhospodařovatelské smlouvě je v současné době uvedeno v zákoně č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů a vztahuje se na činnost investiční společnosti ve vztahu k obhospodařování majetku podílových fondů, investičních fondů a penzijních fondů. Podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů je obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management) jednou z činností, kterou mohou vykonávat banky.

Obhospodařování majetku zákazníka i bez jeho pokynů (portfolio management) je běžnou činností obchodníků s cennými papíry v zahraničí a zapracováním tohoto ustanovení do zákona o cenných papírech se dociluje souladu s úpravou podle práva Evropské unie (viz též jedna z hlavních investičních služeb uvedená v § 8). Tato činnost, pokud se bude týkat investičních instrumentů, bude zákonem vyhrazena pouze obchodníkům s cennými papíry. To znamená, že i banka bude muset mít k vykonávání této činnosti povolení Komise.

K bodu 62 - 66 (§ 42)

V odstavci 4 se upřesňuje postup při zániku smluvního zástavního práva. Vzhledem k tomu, že zástavní právo svědčí vždy ve prospěch zástavního věřitele a podává-li příkaz k registraci jeho zániku zástavní věřitel, bylo by rozumné přijmout právní domněnku, že nečiní právní úkon ve vlastní neprospěch a v tomto smyslu zjednodušit i prokazování oprávnění zástavního věřitele k podání příkazu k zániku zástavního práva doplněním navrhovaného textu.

K bodu 69 (§ 44a)

Vkládá se nový paragraf, jehož obsah byl dosud obsažen v § 87d.

K části třetí (§ 45 až 70c)

K bodu 70

Zavádí se nový název ”Finanční trh” této části novely zákona o cenných papírech, který má vyjádřit zásadní změnu spočívající v tom, že se nejedná již jen o cenné papíry, ale o všechny investiční instrumenty definované v § 8a, se kterými může být obchodováno na finančním trhu. Tato skutečnost se promítá do činnosti všech zprostředkovatelů působících na finančním trhu.

K bodu 71

§ 45

V odstavci 1 se zpřísňují požadavky na osobu vykonávající činnost obchodníka s cennými papíry. Proti současnému stavu, kdy obchodníkem může být i společnost s ručením omezeným, se navrhuje požadovat výlučně právní formu akciové společnosti. Tento požadavek je přísnější, než je požadavek práva EU, kde může být obchodníkem za určitých podmínek i fyzická osoba, není však s touto úpravou v rozporu. Existence obchodníka s cennými papíry jako fyzické osoby by podle našeho právního řádu byla obtížná i z toho důvodu, že by vyžadovala komplikovanou právní úpravu, aby splňovala všechny požadavky kladené směrnicí. V návaznosti na právní formu se upřesňuje i identifikace žadatele o povolení. V řízení o povolení se bude vyžadovat seznam všech osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a seznam osob úzce propojených s obchodníkem s cennými papíry a dále též jména a bydliště navrhovaných členů představenstva, členů dozorčí rady a vedoucích pracovníků, kteří efektivně řídí činnost obchodníka s cennými papíry. Dále se požaduje předložení vnitřních organizačních směrnic (pravidel organizace vnitřního provozu a pravidel jednání obchodníka s cennými papíry), kterými obchodník s cennými papíry prokazuje organizační předpoklady ke své činnosti a připravenost k plnění povinností stanovených v § 47a a v § 47b zákona o cenných papírech. Přílohou k žádosti o udělení povolení jsou dokumenty dokládající v žádosti uváděné skutečnosti.

§ 45a

V souladu se směrnicí 93/22 se vymezují osoby, které poskytují některou z investičních služeb pro omezený okruh osob (profesionály) a které vzhledem k tomu, že neposkytují služby veřejnosti, nepotřebují povolení Komise k obchodování s cennými papíry podle § 45, ale pouze souhlas Komise.

K bodu 72

§ 45b

Vkládá se nové ustanovení o spolupráci v rámci EU, které nabývá účinnosti dnem přistoupení do Evropské unie.

§ 45c

Upravuje se postup a podmínky, za kterých může zahraniční obchodník s cennými papíry získat povolení Komise k obchodování s cennými papíry v České republice. Toto ustanovení se bude vztahovat i na pobočky zahraničních obchodníků s cennými papíry se sídlem v některém členském státě EU do dne přistoupení České republiky k Evropské unii.

K bodu 73 (§ 46)

V souladu se směrnicí 93/22 se doplňují ustanovení, které uvádí případy, kdy nemůže být povolení k obchodování s cennými papíry uděleno (osoby ve vedení nemají dobrou pověst a dostatečné zkušenosti a akcionáři obchodníka nejsou vhodnými osobami). Tento způsob posuzování žádosti o udělení povolení bude klást značné nároky na rozhodovací praxi Komise pro cenné papíry a může vyvolat i četné soudní spory.

V odstavci 2 je v souladu s požadavkem směrnice 93/22 uvedeno opatření pro případ, že Komise nevydá rozhodnutí o žádosti podle § 45 odst. 1 do 6 měsíců od zahájení správního řízení. Tento případ v našem správním řádu není řešen.

V odstavci 3 se v souladu s legislativou EU stanoví, že povolení zaniká, pokud není činnost obchodníka s cennými papíry zahájena do určité doby po udělení povolení. To má význam z hlediska ochrany investorů, neboť podmínky, za kterých bylo povolení uděleno, již nemusejí po uplynutí určité doby platit.

K bodu 74

§ 46a

Upřesňují se podmínky pro výkon funkcí u členů představenstva obchodníka s cennými papíry, člena dozorčí rady a vedoucích pracovníků, kteří efektivně řídí činnost obchodníka s cennými papíry v souladu se směrnicí 93/22. Určení okruhu těchto vedoucích pracovníků bude věci správního uvážení Komise pro cenné papíry. Tyto podmínky byly dosud upraveny v § 46 odst. 7 zákona o cenných papírech. Souhlas s výkonem funkce může být vydán pouze osobě, která má dobrou pověst a potřebnou kvalifikaci. Dále se stanoví procesní postup Komise pro cenné papíry při udělování souhlasu s volbou nebo jmenováním těchto osob.

§ 46b

Stanoví se další požadavky na členy statutárních a dozorčích orgánů obchodníka s cennými papíry a další osoby, které jsou v dosud platném zákoně o cenných papírech obsaženy v § 79a.

§ 46c

V souladu se směrnicí EU o kapitálové přiměřenosti se zákonem o cenných papírech stanoví povinnost obchodníka s cennými papíry mít minimální základní kapitál v závislosti na rozsahu poskytovaných hlavních investičních služeb a stanoví se jeho výše, ve třech úrovních podle druhu poskytovaných služeb.

§ 46d

V novele zákona o cenných papírech se stanoví povinnost pro obchodníka s cennými papíry dodržovat kapitálovou přiměřenost s tím, že postup pro výpočet kapitálové přiměřenosti, který je pro všechny banky (tj. i pro banky, které mají povolení k obchodování s cennými papíry) stanoven v právním předpise vydaném Českou národní bankou, bude platit i pro obchodníky s cennými papíry, kteří nejsou bankami. Předpis České národní banky splňuje požadavky směrnice 93/6.

K bodu 76 - 83 (§ 47)

Upřesňuje a rozšiřuje se obsah údajů vedených v deníku obchodníka s cennými papíry tak, aby bylo patrno, jaký pokyn zákazník dal, jak byl jeho pokyn realizován, na jakém trhu a důvod nerealizování pokynu, zvlášť se zdůrazňuje povinnost vést deník obchodníka i o obchodech uskutečněných na vlastní účet. Údaje se vedou nejen za cenné papíry, ale i za ostatní investiční instrumenty. Důvodem je dokladování postupu obchodníka z hlediska povinnosti obchodníka s cennými papíry jednat s odbornou péčí, dodržovat pravidla organizace vnitřního provozu a pravidla jednání. Rozlišování obchodů na vlastní a cizí účet má význam i pro výpočet kapitálové přiměřenosti.

K bodu 84 - 89 (§ 47a)

Namísto dosavadní povinnosti pro Ministerstvo financí vydat na základě návrhu Komise pro cenné papíry právním předpisem podrobnější pravidla pro plnění uložených povinností se stanoví možnost vydat právní předpis. To umožní posoudit, zda takový právní předpis je vůbec nutný. Odstraňuje se nelogičnost dosavadního ustanovení o kontrolní funkci Komise pro cenné papíry (ustanovení o státním dozoru tvoří samostatnou část zákona a není proto důvod u některých ustanovení tuto povinnost zvlášť připomínat) a dosavadní nejasnost postupu Komise pro cenné papíry při ukládání sankcí (nebylo jasné, podle kterého zákona má Komise postupovat).

K bodu 90 - 98 (§ 47b)

Upřesňují se pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkovi, zejména v souladu s požadavkem směrnice EU se stanoví povinnost informovat zákazníka o garančním systému kompenzujícím případnou ztrátu zákazníka, o vypořádacích systémech, které obchodník s cennými papíry využívá a o povinnosti uplatňovat pravidla jednání vzhledem k odbornosti zákazníka. Místo dosavadní povinnosti stanovit právním předpisem podrobnější pravidla plnění v zákoně stanovených povinností se stanoví možnost vydání právního předpisu. Vypouští se odst. 3 (kontrola dodržování zákonem stanovených povinností) z důvodu uvedeného k § 47a.

K bodu 99 (§ 47c)

Nově se v zákoně o cenných papírech stanoví povinnost obchodníka s cennými papíry předkládat Komisi pro cenné papíry výroční zprávu o výsledcích svého hospodaření včetně zprávy auditora. Dále se v souladu se směrnicí 93/22 ukládá povinnost archivovat veškerou dokumentaci o obchodech a informovat jednou ročně o osobách, které mají kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry. Dále novela stanoví povinnost auditora, který provádí u obchodníka s cennými papíry audit, informovat Komisi o všech závažných skutečnostech ovlivňujících činnost obchodníka s cennými papíry.

K bodu 99 - 103 (§ 48)

Doplňují se další důvody pro odejmutí povolení v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 93/22.

K bodu 104

§ 48a

Vkládá se nový paragraf, kterým se ukládá každé osobě hodlající získat kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry nebo tuto účast zvýšit, požádat Komisi o předchozí souhlas a stanoví se podmínky neudělení souhlasu. Komisi pro cenné papíry se ohlašuje i snížení podílu pod některý z uvedených prahů. Pokud osoba nevyžádala předchozí souhlas, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s cennými papíry získanými bez souhlasu.

§ 48b - 48d

Novela zákona o cenných papírech upravuje v ustanovení § 48b postup pro obchodníka s cennými papíry, který má povolení Komise podle § 45 a hodlá založit pobočku v členském státě EU. V ustanovení § 48c je upraven postup pro poskytování služeb na základě práva volného pohybu služeb v rámci EU. V § 48d se stanoví povinnost Komisi informovat příslušné orgány dozoru v rámci EU v souvislosti s odnětím povolení obchodníkovi s cennými papíry.

Všechny toto ustanovení vstoupí v účinnost až dnem přistoupení ČR k EU

§ 48e- 48i

Zapracovávají se další ustanovení směrnice 93/22 o tzv. ”evropském pasu. Tato ustanovení umožňují, aby v rámci Evropského hospodářského prostoru poskytovali investiční služby v rámci volného pohybu služeb všichni obchodníci s cennými papíry kteří obdrželi povolení v některé z členských států.

I tato ustanovení vstoupí v účinnost dnem přistoupení ČR k EU

K bodu 105 - 109 (§ 49)

Novela zákona o cenných papírech upřesňuje požadavky na osobu makléře, zejména o požadavek dobré pověsti a odborných zkušeností.

K bodu 110 (§ 50)

Návrh nově výslovně stanoví právní formu organizátora mimoburzovního trhu; může jím být pouze akciová společnost, v návaznosti na to se upřesňuje i obsah žádosti o povolení podle odstavce 1. Upřesňuje se předmět obchodování na mimoburzovním trhu - mohou to být pouze instrumenty kapitálového trhu. K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiložen také návrh tržního řádu.

K bodu 111 (§ 51)

Kromě organizování nabídky a poptávky registrovaných cenných papírů a dalších instrumentů se navrhuje umožnit, aby organizátor mimoburzovního trhu mohl poskytovat další v zákoně jasně vymezené služby spočívající v poskytování informací. Tyto služby lze poskytovat pouze tehdy, jsou-li vymezeny v povolení Komise. Dále se navrhuje umožnit poskytování služeb prostřednictvím jiného veřejného trhu a umožnit jinému veřejnému trhu poskytovat své služby prostřednictvím organizátora mimoburzovního trhu. I rozsah této činnosti musí být specifikován v uděleném povolení. Touto úpravou se do zákona o cenných papírech promítají zvyklosti a trendy, které se uplatňují na vyspělých trzích.

K bodu 117 - 120 (§ 54)

V odst. 1 se vypouští část věty, která je vzhledem k předchozímu textu nadbytečná. V odstavci 2 se upřesňuje závaznost platnosti tržního řádu a jeho změn. Platnost nemůže být dříve, než je tržní řád a jeho změny uveřejněn, což přispěje ke zvýšení ochrany investorů.

K bodu 126 - 127 (§ 58)

Navrhuje se zásadní koncepční změna dosavadního pojetí majitele zaknihovaného cenného papíru. Podle této koncepce by se za majitele cenného papíru považoval ten, na jehož účtu ve středisku je cenný papír veden, pokud se neprokáže opak.

K bodu 128 - 133 (§ 59)

Upravuje se formulačně text písm. c) bod 1; dále se upřesňuje znění písm. d) týkající se osob oprávněných kromě majitele nakládat s cennými papíry a požadovat údaje o cenných papírech a rozsah registrovaných údajů o těchto osobách.

K bodu 135 (§ 63)

Jedním z případů, kdy je středisko povinno předat emitentovi výpis z jeho registru, je přeměna podoby cenného papíru. Postup při přeměně podoby cenného papíru ze zaknihované na listinnou je upraven v § 9 a násl. zákona o cenných papírech. Z tohoto důvodu se doplňuje i odkaz na ust. § 11 odst. 1.

K bodu 136 - 139 (§ 68)

V odstavci 4 se z důvodu právní jistoty doplňuje ustanovení, že i zánik zástavního práva vzniklého způsobem v tomto odstavci stanoveným se registruje ke dni jeho zániku. V návaznosti na tuto změnu se v odstavci 5 mění jednotné číslo na množné.

K bodu 140 - 141 (§ 69)

Navržená úprava je vedena záměrem soustředit všechny případy, kdy středisko poskytuje utajované údaje, v zákoně o cenných papírech. Současně se výslovně stanoví, že středisko může sdělovat údaje v souvislosti s podáním trestního oznámení, což dosud bylo předmětem pochybností.

K bodu 142 - 145 (§ 70)

Návazně na § 69 se rozšiřuje dosavadní povinnost střediska podat zprávu o utajovaných údajích na všechny orgány vykonávající dohled, tj. orgány, které k řádnému výkonu dohledu potřebují mít tyto údaje. Dále se upřesňuje poskytování utajovaných údajů finančním orgánům v daňovém řízení a dále též Národnímu bezpečnostnímu úřadu a zpravodajským službám.

K bodu 146 - 151 (§ 70a)

ke zvýšení důvěryhodnosti osoby žádající o povolení k oprávněné vést část evidence střediska se bude nově vyžadovat údaj o osobách, které se přímo nebo nepřímo podílejí na podnikání žádající osoby a zavádí se posuzování odborné způsobilosti a bezúhonnosti osob, které efektivně řídí činnost žadatele o toto povolení.

K bodu 152 (§ 70b)

Ke zvýšení důvěryhodnosti a bezpečnosti vypořádacích systémů se navrhuje, aby osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry měla výhradně formu akciové společnosti a stanoví se další požadavky. Upřesňuje se také předmět činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s investičními cennými papíry a dalšími investičními instrumenty. Dále se doplňují ustanovení směrnice 98/26 týkající se zejména ustanovení o neodvolatelnosti příkazů po vstupu do systému.

K bodu 153 - 155 (§ 70c)

Rozhodování Komise o udělení povolení má standardní průběh posuzování věcných organizačních a personálních předpokladů, posuzování dosavadních zkušeností je v tom zahrnuto, proto se jako nadbytečné ustanovení vypouští.

Stanoví se povinnost vést svěřené prostředky odděleně od vlastních prostředků a výslovně se stanoví, že svěřené prostředky nejsou součástí majetku osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry. To má význam pro posílení ochrany účastníků vypořádacích systému a pro průběh konkurzního řízení.

K bodu 156 - části čtvrté (§ 71 až § 78a)

Tato část zákona o cenných papírech dosud upravovala udělení povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry Komisí jako předpokladu pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu. Samotný proces přijetí k obchodování na veřejném trhu upravovaly vnitřní provozní předpisy veřejných trhů (burzovní řád BCP a tržní řád RM-S). Udělení povolení k veřejnému obchodování představovalo v podstatě jen schválení prospektu cenného papíru a přidělení ISIN. Cenný papír, kterému bylo toto povolení uděleno, byl v zákoně označen jako veřejně obchodovatelný cenný papír. Dále byly v zákoně o cenných papírech upraveny některé povinnosti spojené s veřejnou nabídkou cenných papírů.

Nutnost implementace směrnic Evropské unie do našeho právního řádu vyžaduje potřebu změny dosavadní úpravy. Navrhuje se, aby dosavadní označení ”veřejně obchodovatelný cenný papír” bylo nahrazeno označením ”registrovaný cenný papír” a změnil se obsah tohoto označení. Registrovaný cenný papír bude takový cenný papír, který byl přijat organizátorem veřejného trhu k obchodování na tomto trhu. Takto přijatý cenný papír však nemusí být každodenně na veřejném trhu obchodován, např. z důvodu chybějící nabídky nebo poptávky.

Čtvrtá část zákona o cenných papírech je upravena nově a stanoví podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu (část směrnice 79/279), jedním z těchto předpokladů je schválení prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry včetně přidělení ISIN, termíny a způsob uveřejnění prospektu (směrnice 80/390) a upravuje povinnosti emitenta, popř. osoby, která nabízí cenné papíry při tzv. veřejné nabídce cenných papírů (směrnice 89/298). Na rozdíl od směrnic EU, která se vztahují pouze na burzy cenných papírů, vztahujeme příslušná ustanovení i na organizátory mimoburzovního trhu, což není v rozporu se směrnicemi. Toto sjednocení podmínek pro přijetí k obchodování na veřejných trzích má dalekosáhlý význam v mnoha směrech, mimo jiné i k podstatnému snížení počtu registrovaných emisí. To by mělo vést k ukončení důsledků kuponové privatizace a k nastolení standardních poměrů na našem kapitálovém trhu.

Z logiky a ze směrnic EU lze odvodit, že orgán schvalující prospekt a přijímající cenný papír na veřejný trh bude totožný. V novele zákona o cenných papírech se navrhuje, aby se tyto kompetence rozdělily mezi Komisi a organizátora veřejného trhu. Důvodem je to, že Komise bude mít soustředěny veškeré pravomoci ve věci prospektů, tedy i pravomoci v souvislosti s uveřejňováním prospektu při veřejné nabídce cenných papírů.

Ustanoveními této části zákona se zajišťuje jeden ze základních principů ochrany investorů, který spočívá v tom, aby investoři měli k dispozici takové informace, z nichž by mohli posoudit rizikovost zamýšlené investice a mohli se na základě uveřejněných informací rozhodnout. Proto se zákonem stanoví obsah informací (prospektu), způsob jeho uveřejnění a další pravidla. Tím však není vyloučeno riziko špatného posouzení nebo mimořádné riziko.

§ 71

Úvodní ustanovení definuje registrovaný cenný papír a stanoví základní podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.

§ 72

V souladu se směrnicí 79/279 jsou v zákoně stanoveny jednotlivé předpoklady pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu a současně je stanoveno, ve kterých případech může organizátor veřejného trhu povolit výjimky ze stanovených předpokladů. Společným kritériem pro udělení výjimky je skutečnost, že udělením výjimky nebude oslabena ochrana investorů integrita trhu a likvidita příslušného cenného papíru. Organizátor veřejného trhu může podmínit přijetí cenného papíru dalšími předpoklady.

§ 73

Stanoví se případy, kdy pro cenné papíry přijímané k obchodování na veřejném trhu nebude vypracován prospekt. Jedná se o státní dluhopisy a cenné papíry vydávané Českou národní bankou, tedy cenné papíry, které požívají nejvyšší stupeň důvěry.

§ 74

Základním předpokladem pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu je vypracování prospektu cenného papíru a jeho schválení Komisí pro cenné papíry. Pokud je cenný papír nabízen veřejnosti pomocí veřejně šířených oznámení, překládají se ke schválení Komisi i tato oznámení.

§ 75

Obsah prospektu pro účely přijetí k obchodování na veřejný trh bude stanoven ve vyhlášce připravené na návrh Komise pro cenné papíry. Komise může individuálně na žádost povolit vynechání některých údajů v prospektu za podmínky, že tím nebude ztížena orientace investora při jeho rozhodování o koupi cenného papíru. Obsah prospektu je pouze minimálním požadavkem, důležitá je tzv. generální klauzule, obsažená v odst. 1.

Zákon umožňuje vynechat ty části prospektu, které lze získat z jiných veřejně publikovaných dokumentů, jako jsou statuty investičních nebo podílových fondů a emisní podmínky dluhopisů.

§ 76

Stanoví se důležitá zásada, že Komise při schvalování prospektu pouze zkontroluje, zda prospekt obsahuje všechny zákonem předepsané části a nezkoumá jejich pravdivost či přesnost. Za tyto skutečnosti ručí zpracovatel prospektu, který jej také opatří čestným prohlášením o pravdivosti a úplnosti údajů. Případné náhrady škody je nutné uplatňovat vůči zpracovateli.

§ 77

Stanoví se dva závazné způsoby uveřejnění prospektu a další povinnosti žadatele o schválení prospektu, které mají za cíl, aby všichni zájemci o investici měli stejný přístup k informacím, aby tyto informace nebyly neaktuální, neúplné a klamavé.

Pro ochranu investorů je důležité i ustanovení, že všechna veřejná oznámení o přijetí cenného papíru na veřejný trh musejí obsahovat informaci o tom, kde lze získat prospekt cenného papíru. Tyto dokumenty musejí být schváleny před jejich uveřejněním Komisí pro cenné papíry.

§ 78

V odstavci 1 a 2 se upravuje situace, kdy valná hromada emitenta rozhodne, že registrované akcie jím vydané přestanou být registrovanými.

V odstavci 3 a 4 se stanoví povinnost organizátora veřejného trhu vyloučit cenný papír z obchodování, pokud přestal plnit zákonem stanovené podmínky k jejich přijetí k obchodování a nebo pokud neplní jiné podmínky stanovené alespoň tržním řádem. Taková rozhodnutí organizátora veřejného trhu jsou přezkoumatelná soudem, neboť práva emitentů jsou chráněna buď zákonem, nebo smluvními podmínkami. Požadavek soudního přezkumu vyplývá ze směrnice EU.

§ 78a

K tomu, aby rozhodnutí organizátora veřejného trhu o vyloučení cenných papírů z obchodování mohla být soudně přezkoumatelná se stanoví, že o opravných prostředcích proti takovým rozhodnutím rozhoduje Komise pro cenné papíry. Druhoinstanční rozhodnutí podléhá pak soudnímu přezkumu.

§ 78b

V tomto ustanovení se řeší problematika uznávání prospektů v rámci států EU, a to jak pokud jde o uznávání prospektů schválených Komisí pro cenné papíry, tak i uznávání prospektů schválených v jiném členském státě EU Komisí pro cenné papíry.

Tato ustanovení nabývají účinností dne přistoupení České republiky k EU.

§ 78c - § 78e

Upravuje se postup pro nabízení cenných papírů veřejnosti formou veřejné nabídky. Touto úpravou dochází k posílení ochrany investorů, kteří tak budou mít možnost získat potřebné informace nutné k posouzení rizikovosti investice.Veřejnou nabídkou se přitom míní nejen první vydání cenného papíru, ale i situace, kdy cenný papír kdykoliv nabízí veřejnosti jeho dosavadní majitel.

Obsah užšího prospektu pro případ veřejné nabídky bude stanoven ve vyhlášce k zákonu. Výslovně se umožňuje, že nabízející může i pro veřejnou nabídku místo užšího prospektu vypracovat prospekt. V obou případech je prospekt schvalován Komisí pro cenné papíry.

V novele se umožňuje ve vyjmenovaných  případech, kdy není rozumné poskytovat standardní plnou ochranu (např. malý objem nabízených cenných papírů nebo naopak o cenné papíry vydávané ve vysokých nominálních hodnotách, kdy nehrozí, že si je koupí běžný zájemce) na vypracování prospektu trvat. V případě veřejné nabídky platí přiměřeně některé povinnosti upravené pro registrované cenné papíry, zejména povinnost předkládat Komisi pro cenné papíry dokumentaci týkající se veřejného nabízení cenných papírů, a to před jejich uveřejněním.

§ 78f

Toto ustanovení upravuje vzájemné uznávání prospektů veřejné nabídky v rámci států EU a Evropského hospodářského prostoru. Ustanovení nabude účinnosti dnem přistoupení ČR k EU.

§ 78g

Ustanovení stanoví povinnost, aby všechny dokumenty obsahující veřejnou nabídku cenných papírů obsahovaly údaj o tom, že byl schválen jejich prospekt a kde je možno tento prospekt získat. Ustanovení má výslovně charakter ochrany investora.

K bodu 157 (§ 79)

Z dosavadních obsahově různorodých ustanovení se ponechává pouze ustanovení o odborné péči účastníků kapitálového trhu, kteří poskytují služby svým zákazníkům. Ostatní povinnosti se přenášejí do jiných ustanovení této novely zákona o cenných papírech.

K bodu 158 (§ 79a)

Tento paragraf se vypouští a jeho obsah se přenáší do § 46b, kam logicky patří.

K bodu 159 (§ 80)

Dosavadní obsah tohoto paragrafu se přemisťuje do § 80a - § 80c a nový § 80 je vyhrazen pro úpravu povinnosti mlčenlivosti účastníků kapitálového trhu, dosud upravenou v § 79 odst. 3 a 4.

K bodu 160 (§ 80a až § 80 d)

V § 80a - 80c jsou soustředěny informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Promítá se obsah směrnice 79/279 týkající se průběžných informací a 82/121 týkající se pololetních zpráv o hospodaření emitenta.

§ 80a

Stanoví se povinnost uveřejňovat výroční zprávu, a to podle rozhodnutí Komise pro cenné papíry buď v konsolidované nebo nekonsolidované podobě, způsobem stanoveným pro uveřejňování prospektu. Je to logický požadavek vzhledem k tomu, že výroční zpráva fakticky průběžně novelizuje prospekt. Obsah výroční zprávy bude vyplývat ze zákona o účetnictví, některé specifické požadavky jsou stanoveny v odstavci 3.

§ 80b

Stanoví se povinnost uveřejňovat způsobem stanoveným pro prospekt pololetní zprávu o hospodaření v konsolidované nebo nekonsolidované podobě a dále obsah této zprávy. Jak výroční, tak pololetní zpráva musí být předána i Komisi pro cenné papíry.

§ 80c

Emitent registrovaného cenného papíru je povinen plnit stanovené povinnosti, což je jedním z prostředků, jak zabránit zneužívání důvěrných informací. V tomto směru se považuje za účinné zejména neprodlené uveřejňování všech podstatných informací, které by mohly ovlivnit vývoj kurzu cenného papíru obchodovaného na veřejném trhu a předkládat ještě před jejím schválením návrh změn stanov nebo jiné, obdobné listiny. Povinnosti emitenta jsou uvedeny do souladu se směrnicí 79/279.

V odstavci 7 a 8 jsou vymezeny informační povinnosti též ve vztahu ke státům EU v případě, že jsou na těchto trzích obchodovány cenné papíry přijaté k obchodování v České republice. Také toto ustanovení má odloženou účinnost.

§ 80d

Vkládá se nový paragraf, jehož obsahem je dosavadní ustanovení § 79 odst. 1 - zákaz využívání k propagaci vydávání cenných papírů nebo při plnění informační povinnosti nepravdivé nebo zavádějící údaje.

K bodu 161 (§ 81)

Ustanovení tohoto paragrafu byly uvedeny důsledně do souladu se směrnicí 89/592, věcný obsah tohoto ustanovení se v podstatě nezměnil.

K bodu 162 (§ 81a až § 81d)

Vkládají se čtyři nové paragrafy, upravující problematiku garančního fondu (dále jen ”Fond”) pro zákazníky obchodníků s cennými papíry. Navržený systém fungování Fondu se zásadně neliší od již existujícího systému pojištění vkladů a je v souladu s příslušnou směrnicí EU.

§ 81a

Zákonem se zřizuje Fond a upravuje se jeho postavení jako právnické osoby, která má správní radu. Stanoví se, co je zdrojem Fondu a na jaké účely lze Fond čerpat. Fond bude tvořen příspěvky obchodníků, každý obchodník má povinnost účastnit se systému pojištění zákazníků. Při nedostatku prostředků může Fond získat bankovní úvěr a dále návratnou finanční výpomoc od státu. Činnost fondu bude upravena statutem, vydaným správní radou a schváleným Ministerstvem financí.

§ 81b

Definují se závazky obchodníka, aby bylo jednoznačně stanovena, za který majetek svěřený zákazníkem obchodníkovi s cennými papíry se poskytují náhrady. Dále se stanoví výše příspěvku obchodníků do Fondu. Navrhuje se vypočítávat příspěvek stanoveným procentem z průměrné hodnoty zákaznického majetku. Do Fondu nebude odváděn příspěvek týkající se majetku osob, jimž podle zákona o cenných papírech náhrada z Fondu nepřísluší, s výjimkou osob, které náhradu nedostanou z důvodu, že zavinili těžkosti obchodníka s cennými papíry.

§ 81c

Stanoví se postup pro výplatu náhrad z Fondu. Rozhodujícím momentem pro vyplácení náhrad je písemné oznámení Komise pro cenné papíry v dohodě s Ministerstvem financí Fondu, že obchodník s cennými papíry není schopen dostát svým závazkům.

Stanoví se subjekty, které nemají nárok na náhradu s Fondu. V souladu se směrnicí EU 97/9 jsou to tzv. profesionálové, dále členové představenstva a dozorčí rady příslušného obchodníka a významnější akcionáři, osoby majetkově propojené, tedy osoby s konfliktem zájmů. Dále nemají nárok na náhradu z fondu osoby, které svěřily obchodníkovi s cennými papíry prostředky získané trestnou činností a nebo trestnou činností způsobily nesolventnost obchodníka s cennými papíry.

Stanoví se podrobnosti a termíny pro přihlášení nároků, výpočet náhrad a vyplácení nároků; obdobně jako u pojištění vkladů se vyplácí náhrada ve výši 90 % vypočtené částky, nejvýše však 400 tis. Kč. Maximální částka náhrady z Fondu požadovaná směrnicí EU (20 000 EUR) bude zapracována do nového zákona.

§ 81d

Ve výši vyplacené náhrady se stává Fond věřitelem obchodníka s cennými papíry. Dále zákon o cenných papírech omezuje možnosti investování prostředků ve Fondu pouze do bezpečných majetkových hodnot. Obdobně jako u pojištění vkladů je stanoveno, že v případě, že se Fond dostane do obtížné situace, může zvýšit příspěvky na dvojnásobnou procentní sazbu proti sazbě stanovené v tomto zákoně, a to po dobu trvání obtíží.

K bodu 164 - 166 (§ 82)

Upřesňuje se dosavadní poněkud nepřehledné a nepřesné vymezení působnosti státního dozoru podle zákona, a to jako dozor nad činností emitenta a osoby veřejně nabízející cenné papíry, nad osobami, kterým Komise pro cenné papíry uděluje povolení podle zákona a nad plněním povinností stanovených v uvedených ustanovením zákona.

K bodu 167 (§ 83)

Doplňuje se předmět státního dozoru tak, aby se vztahoval na veškerá povolení vydávaná podle zákona o cenných papírech.

K bodu 168 - 169 (§ 86)

Opatření k odstranění zjištěných závad se rozšiřují o zákaz veřejného nabízení cenných papírů v návaznosti na úpravu provedenou v § 78a. Komisi pro cenné papíry bude zákon zmocňovat, aby informovala o zjištěném nedostatku veřejnost, což je další důležitý prvek ochrany veřejnosti.

K bodu 173 - 174 (§ 87c)

Oprávnění požadovat od Střediska cenných papírů informaci o podílu určité akcie na celkovém počtu stejných akcií se rozšiřuje též o informaci o podílu této akcie na celém základním jmění emitenta.

K bodu 175 (§ 87d)

Do tohoto paragrafu se zapracovává důležité ustanovení o nettingu, jak vyplývá ze směrnice EU 96/10, tj. ustanovení definující závěrečné vyrovnání zisků a ztrát stran a smlouvu o závěrečném vyrovnání.

Smluvní úpravu závěrečného vyrovnání bude možné využít pro urychlení splatnosti stávajících závazků při selhání jedné strany a kompenzaci těchto závazků mezi dvěma stranami u určité skupiny vzájemných transakcí. Možnost kompenzovat vzájemné závazky snižuje hrubé riziko obou stran plynoucí z hrubých částek, které si strany mezi sebou dluží u jednotlivých kontraktů. Na základě toho mohou regulátoři umožnit stranám, které využívají závěrečné vyrovnání, aby pro účely kapitálové přiměřenosti vykazovaly své pozice na čistém základě, čímž snižují kapitálové požadavky. Bez potřebné právní úpravy jsou a budou čeští obchodníci s cennými papíry a české banky, které chtějí řídit svá rizika s použitím OTC derivátů, nuceni vynakládat větší náklady než jejich konkurence v zemích, kde je závěrečné vyrovnání vynutitelné.

K bodu 177 - 178 (§ 91 a § 91a)

Rozšiřuje se oprávnění Komise pro cenné papíry pozastavit obchodování s registrovanými cennými papíry na veřejném trhu i na jednotlivý cenný papír a zakázat veškeré převody jednotlivého cenného papíru.

K čl. II

V přechodných ustanoveních se řeší zejména postup u veřejně obchodovatelných cenných papírů podle dosud platného zákona na nový systém registrovaných cenných papírů a povolení obchodníka s cennými papíry v dosavadní struktuře a v nové struktuře.

K čl. III

V zákoně č. 248/1992 Sb., se zrušuje ustanovení, že akcie investičního fondu a podílové listy uzavřeného podílového fondu jsou ze zákona veřejně obchodovatelné a  tato změna se promítá do navazujících ustanovení. Vzhledem k dosavadnímu obsahu veřejné obchodovatelnosti (neznamenala, že se s cennými papíry skutečně mohlo obchodovat na veřejném trhu) nedochází k faktickému zhoršení situace pro majitele těchto cenných papírů. Současně platí i ustanovení o povinném otevírání investičních fondů a uzavřených podílových fondů.

Dále se v návaznosti na novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví slaďuje znění § 20 a 21 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Do novely zákona o cenných papírech se dále vkládá rozsáhlá novela zákona č. 248/1992 Sb., a to část upravující podnikání zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním v České republice. Taková osoba v případě, že hodlá nabízet, vydávat nebo prodávat své produkty na území České republiky, musí mít povolení Komise pro cenné papíry. Tato úprava je velmi aktuální, neboť na našem území nabízí své cenné papíry řada zahraničních společností zabývajících se kolektivním investováním a naši občané nejsou dostatečně chráněni před možnými neseriozními podnikateli.

Dále se do tohoto článku zapracovává ustanovení o ”evropském pasu”, které nabude účinnosti dnem přistoupení ČR k EU.

K čl. V.

V zákoně č. 15/1998 Sb., se zrušuje definice investičního instrumentu, která se zahrnuje do novely zákona o cenných papírech.

K čl. VI.

V zákoně č. 219/1995 se ruší udělování devizových licencí k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry, které prováděla Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.

Podle zákona o cenných papírech mohou s cennými papíry obchodovat, je-li tato činnost podnikáním, pouze obchodníci s cennými papíry, kterým bylo Komisí pro cenné papíry uděleno povolení.

Česká národní banka posuzovala do konce roku 1997 žádosti o udělení devizové licence k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry se snahou zamezit nadměrnému odlivu kapitálu do zahraničí. Tato úloha byla plněna prostřednictvím stanovení procentuálního omezení obchodů se zahraničními cennými papíry na vlastní i na cizí účet devizového místa. V současnosti již vydávání devizových licencí k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry nesplňuje původně zamýšlený účel. V devizových licencích tohoto typu již nelze, s ohledem na mezinárodní závazky, stanovit podmínky, kterými by se omezoval pohyb kapitálu.

Ze stejných důvodů nebude Česká národní banka regulovat obchodování se zahraničními cennými papíry na vlastní účet. Zejména se jedná o obchodování související s činností investičních společností a investičních fondů, penzijních fondů a pojišťoven. U těchto institucionálních investorů může být rozsah investic, jakož i podmínky investování do zahraničních cenných papírů omezen z obezřetnostních důvodů ve statutu, který schvaluje Komise pro cenné papíry.

Ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry se rovněž nebudou vyžadovat devizové licence České národní banky pro provádění obchodů s cizí měnou a finančními deriváty, které souvisejí s poskytováním investičních služeb na základě povolení Komise pro cenné papíry. Podle zákona o cenných papírech může obchodovat (podnikat) s deriváty pouze obchodník s cennými papíry, kterému byla tato činnost povolena Komisí pro cenné papíry. Pokud jsou podkladovými aktivy devizové hodnoty, navíc se vyžadovala devizová licence.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je účast České národní banky při udělování devizových licencí k obchodování se zahraničními cennými papíry pasivní a navrhuje se Českou národní banku z tohoto procesu vypustit. Novelou devizového zákona se tak veškerá povolovací a kontrolní činnost týkající se podnikání v oblasti obchodů se zahraničními cennými papíry a obchodníků s cennými papíry dostává plně do kompetence Komise pro cenné papíry.

Novelou devizového zákona se současně upřesňuje způsob posuzování žádostí o devizovou licenci (§ 3 odst. 5) a předpoklady a podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami.

K čl. VII.

Upřesňuje se příslušné ustanovení živnostenského zákona, které vyjímá osoby podnikající se souhlasem Komise pro cenné papíry podle § 45a zákona o cenných papírech z působnosti podle živnostenského zákona.

V Praze dne 9. února 2000

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Zeman, v. r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., v. r.

V l á d n í n á v r h

zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

úplné znění s vyznačením návrhu změn

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

( Hlava I

Soustava cenných papírů )

§ 1

( (1) Tento zákon se vztahuje na tyto druhy cenných papírů

1. akcie¹),

2. zatímní listy²),

3. podílové listy³) ,

4. dluhopisy⁴),

5. investiční kupóny⁶),

6. kupóny (§ 12),

7. opční listy ^6a

(g)) (h) směnky⁷ ),

(h)) (i) šeky⁷),

(i)) (j) cestovní šeky⁸),

(j)) (k) náložné listy, včetně konosamentů⁹) ,

(k)) (l)skladištní listy¹⁰),

(l)) (m)jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony.

(2) Listina, která je cenným papírem podle odstavce 1 (listinný cenný papír), může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaný cenný papír), pokud tak stanoví zákon.

(3) Zákonem stanovenou evidencí je evidence vedená podle § 56 odst. 1 a § 98 odst. 2.

(4) Zaknihovanými cennými papíry mohou být cenné papíry uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d), e), f) nebo stanovené jiným zákonem. )

(2) Na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

(3) Listina, která je cenným papírem (listinný cenný papír), může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaný cenný papír) v případech stanovených zákonem.

(4) Zákonem stanovenou evidencí je evidence vedená podle § 56 odst. 1, § 70a odst. 1 a § 98 odst. 2.

(5) Zaknihovanými cennými papíry mohou být akcie¹), podílové listy³), dluhopisy⁴), investiční kupóny⁶), kupóny ( § 12 ) a opční listy^6a ).

(6) Zahraniční cenný papír je cenný papír vydaný v zahraničí. Ustanovení části čtvrté a páté se použijí i na zahraniční cenné papíry nabízené na území České republiky. Ostatní ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně, neodporuje-li tomu povaha zahraničního cenného papíru.

§ 2

(1) Jsou-li cenné papíry stejného druhu ( podle § 1 odst. 1 ) vydány stejnou osobou ve stejné formě (§ 3) a vznikají-li z nich stejná práva, jde o zastupitelné cenné papíry.

(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují, nevyplývá-li z nich nebo ze zvláštních zákonů nebo z povahy věci něco jiného, na všechny druhy cenných papírů.

§ 3

(1) Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Zákon¹¹) může určit, že lze cenný papír vydat jen v některé z uvedených forem.

(2) Pokud právní předpis^11a) označuje cenný papír jako cenný papír na majitele, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na doručitele.

(3) Pokud právní předpis^11a)označuje cenný papír jako cenný papír na jméno a současně umožňuje jeho převod rubopisem, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na řad.

( Hlava II

Vymezení některých pojmů )

§ 4

Náležitosti cenných papírů

(1) Náležitosti cenných papírů stanoví zákon nebo jiný právní předpis¹²) .

(2) Náležitostí zaknihovaných cenných papírů však není:

a) jejich číselné označení,

b) podpisy nebo jejich otisky,

3. údaj o povolení příslušného státního orgánu.

(3) Je-li podle zákona nutné rozlišit jednotlivé zaknihované cenné papíry, je osoba vedoucí jejich evidenci povinna pro tento účel číselné označení těmto jednotlivýmcenným papírům z podnětu jejich emitenta přidělit.

( (4) Listiny vydávané v souvislosti s převzetím pevného jednorázového vkladu, s nimiž je spojeno právo na vyplacení vkladu a popřípadě též na úroky nebo jiné majetkové výhody a které jsou převoditelné, musí mít náležitosti dluhopisů^12a) a lze je vydávat pouze v souladu se zvláštním zákonem^12b). )

§ 5

Vydávání cenného papíru

(1) Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele (den vydání cenného papíru). Datum emise cenného papíru je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného^12c).

(2) Pro náležitosti postupu osoby, která cenný papír vydává (dále jen "emitent"), platí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹), ²), ³),(⁵ ) ).

( (3) Akcie, podílové listy nebo dluhopisy mohou být vydány jejich prvému nabyvateli jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Hromadná listina nemůže znít na více nabyvatelů a práva spojená s cennými papíry nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé cenné papíry. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro listinný cenný papír. Na výměnu hromadné listiny za zaknihované cenné papíry se vztahují přiměřeně ustanovení § 9 odst. 2 a § 11. )

(3) Akcie, podílové listy nebo dluhopisy mohou být vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Práva spojená s hromadnou listinou nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé cenné papíry nebo jiné hromadné listiny. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro listinný cenný papír. Na výměnu hromadné listiny za zaknihované cenné papíry se vztahují přiměřeně ustanovení § 9 odst. 2 a § 11

(4)Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je emitent povinen o tom učinit oznámení Středisku cenných papírů (dále jen "středisko"). Mají-li být vydány jako zaknihované cenné papíry akcie a není-li emitent jako akciová společnost dosud zapsán v obchodním rejstříku, mají tuto povinnost po založení akciové společnosti její zakladatelé.

(5) Oznámení podle odstavce 4 středisko zanese do své evidence tak, aby všechny cenné papíry, které mají být v rámci dané emise vydány, mohly být v této evidenci registrovány.

(6) Na základě příkazu emitenta k vydání cenného papíru provede středisko bez zbytečného odkladu registraci, jejímž obsahem je zápis do zákonem stanovené evidence ve smyslu § 1 odst. ( 2 ) 3 .

§ 6

( Jmenovitá hodnota a kurzy cenných papírů )

Kurz cenného papíru

( (1) Má-li cenný papír svou jmenovitou hodnotu, je jí peněžní částka, která je na něm uvedena. )

( (2) ) (1) Kurzem cenného papíru se rozumí cena uveřejněná jako kurz tohoto cenného papíru na veřejném trhu; vytváří se na základě poptávky a nabídky cenného papíru na veřejném trhu přijímáním návrhů určených předem neurčenému okruhu osob.

( (3) ) (2) Emisním kurzem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír.

§ 7

Změny osoby majitele cenného papíru

Převodem cenného papíru je změna osoby oprávněné z tohoto cenného papíru (dále jen "majitel cenného papíru") uskutečněná na základě smlouvy. Přechodem cenného papíru je změna osoby majitele cenného papíru na základě jiných právních skutečností.

( § 8

Obchodování s cennými papíry a organizování trhu s cennými papíry

(1) Obchodování s cennými papíry je, při splnění podmínek stanovených zákonem¹³) podnikání a, spočívá v  poskytování těchto služeb:

a) koupě nebo prodeje cenného papíru na vlastní účet pro jiného,

b) obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru,

c) půjčka cenného papíru nebo její přijetí anebo

d) obstarání půjčky cenného papíru nebo jejího přijetí.

(2) Organizováním trhu s cennými papíry je organizování poptávky a nabídky cenných papírů na určitém místě a ve stanovenou dobu. Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná ústřední bankou České republiky k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona.

(3) Veřejným obchodováním s cennými papíry je obchodování s cennými papíry na burze cenných papírů nebo na obdobném organizovaném trhu cenných papírů (dále jen "veřejné trhy "). )

§ 8

Investiční služby

(1) Investičními službami se při splnění podmínek¹³) stanovených zákonem rozumí služby podle odstavců 2 a 3 poskytované třetím osobám.

(2) Hlavními investičními službami se rozumí

1. přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů na účet investora,

2. provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů na cizí účet,

3. obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet,

4. obhospodařování individuálních portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání s investorem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů, a

5. upisování emise nebo její umisťování jednoho nebo několika investičních instrumentů.

(3) Doplňkovými investičními službami se rozumí

a) úschova a správa jednoho nebo několika investičních instrumentů,

2. pronájem bezpečnostních schránek,

3. poskytování úvěrů nebo půjček investorovi za účelem provedení obchodu s investičními instrumenty, jestliže poskytovatel úvěru nebo půjčky je účastníkem tohoto obchodu,

4. poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků,

5. služby související s upisováním emisí podle odstavce 2 písm. e),

6. poradenská činnost týkající se investování do investičních instrumentů a

7. provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb.

( § 8a

Deriváty

(1) Deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí penězi ocenitelná a převoditelná práva a závazky, odvozené z cenných papírů nebo vztahující se ke zboží, které je předmětem obchodování na komoditních burzách, z české měny a zahraničních měn, úrokových měr a kurzových indexů a ze smluv o nich.

(2) Za obchodování s deriváty se pro účely tohoto zákona považuje

1. koupě a prodej derivátu na vlastní účet pro jiného,

2. obstarání koupě nebo prodeje derivátu. )

§ 8a

Investiční instrumenty

(1) Investičními instrumenty jsou zejména

1. investiční cenné papíry,

2. podílové listy otevřených podílových fondů,

3. instrumenty peněžního trhu,

4. finanční termínové smlouvy (futures), včetně rovnocenných instrumentů, z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích,

5. úrokové termínové smlouvy (FRA),

6. úrokové a devizové swapy a swapy na akcie a akciové indexy (equity swaps), a

7. nákupní a prodejní opce týkající se investičního instrumentu, včetně rovnocenných instrumentů, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích; těmi se rozumí zejména devizové a úrokové opce.

(2) Investičními cennými papíry jsou

1. akcie a jim odpovídající cenné papíry,

2. dluhopisy a jiné cenné papíry ztělesňující pohledávku, s nimiž je možno obchodovat na kapitálovém trhu a

c) všechny ostatní obvykle obchodované cenné papíry, které opravňují nabýt cenné papíry podle písmene a) nebo b) upsáním nebo výměnou nebo které zakládají právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.

(3) Instrumenty peněžního trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu.

(4) Ustanovení části druhé tohoto zákona se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních instrumentů než cenné papíry, pokud z povahy věci neplyne jinak.

(5) Deriváty se rozumí penězi ocenitelná práva a závazky, jejichž hodnota se vztahuje k cenným papírům nebo je odvozena z cenných papírů, komodit, měn, jiných majetkových hodnot, úrokových měr, kurzových indexů nebo jakýchkoliv jiných faktorů stanovených pro tento účel, a ke smlouvám nebo ze smluv o nich.

§ 8b

(1) Osoba, jejímž předmětem podnikání je organizování veřejného trhu, je organizátor veřejného trhu. Organizováním veřejného trhu je organizování poptávky a nabídky registrovaných cenných papírů (§ 71 odst. 1), investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu, na stanoveném místě a ve stanovenou dobu; tato poptávka a nabídka se může týkat též těch cenných papírů, které jsou nebo mají být emitentem teprve vydány, žádá-li emitent současně o jejich přijetí k obchodování na veřejném trhu. Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná Českou národní bankou k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona ani organizování vydávání cenných papírů formou aukčního prodeje emitentem nebo jím pověřenou osobou ani organizování aukčního nákupu cenných papírů emitentem nebo jím pověřenou osobou při předčasném splácení nebo snižování objemu emise.

(2) Veřejným trhem je trh organizovaný burzou cenných papírů nebo jinou právnickou osobou, která k tomu má povolení podle tohoto zákona (organizátor mimoburzovního trhu).

(3) Instrumenty kapitálového trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na kapitálovém trhu.

(4) Organizátor veřejného trhu je povinen uveřejňovat

1. ohledně všech obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, o jeho nejvyšší a nejnižší ceně jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace musejí být uveřejněny vždy na začátku každého dne, kdy se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody (dále jen “obchodní den”), a to za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne,

2. ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených (kótovaných) cen, informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit vždy na konci každé hodiny, během níž se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody (dále jen “obchodní hodina”), a to za posledních šest obchodních hodin, které končí dvě obchodní hodiny před uveřejněním těchto informací,

3. ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených cen informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu , jakož i o jeho nejvyšší a nejnižší ceně; tyto informace je povinen uveřejnit vždy po uplynutí každých 20 minut každé obchodní hodiny, a to za období 2 obchodních hodin, které končí 1 obchodní hodinu před uveřejněním těchto informací, a

4. ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu mimo rámec průběžného obchodování informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit na začátku každého obchodního dne za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne.

(5) Ministerstvo na návrh Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) stanoví pro každého organizátora veřejného trhu vyhláškou formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzů podle odstavce 4 s ohledem na povahu, velikost a potřeby veřejného trhu a investorů a výjimky a odchylky z povinnosti podle odstavce 4.

(6) Mají-li účastníci trhu možnost se předem seznámit s informacemi o cenách a objemech instrumentů kapitálového trhu , jichž se mohou týkat obchody, které mají být na trhu uzavřeny, je povinností organizátora veřejného trhu zabezpečit, aby

a) tyto informace byly na trhu k dispozici v průběhu celé doby, po kterou tyto obchody na trhu probíhají, a

b) podmínky oznámené pro uvedenou cenu a uvedený objem byly podmínkami, za kterých může účastník trhu takový obchod uzavřít.

Přeměna podoby cenného papíru

§ 9

(1) O přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír a naopak ("podoba cenného papíru") rozhoduje emitent, který je povinen toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku.

(2) Emitent odpovídá za škodu, která vznikne uskutečňováním přeměny podoby cenného papíru, ledaže ji způsobil někdo jiný.

§ 10

(1) Rozhodne-li emitent o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný, současně s tímto rozhodnutím zveřejní v Obchodním věstníku, v jaké lhůtě jsou mu majitelé cenných papírů povinni odevzdat příslušné listinné cenné papíry.

(2) Lhůta podle předchozího odstavce nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsícůode dne zveřejnění rozhodnutí podle § 9 odst. 1.

(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 středisko na základě oznámení emitenta postupuje obdobně podle § 5 odst. 5. Středisko vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 až do provedení registrace cenného papíru ve smyslu odstavce 3 nelze s listinnými cennými papíry, které nebyly emitentovi odevzdány, veřejně obchodovat. Majitel cenného papíru může požadovat výnos vyplývající z cenného papíru za dobu po uplynutí uvedené lhůty, jen když odevzdá cenný papír emitentu. Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s odevzdáním listinného cenného papíru, vyzve jej emitent, aby tento cenný papír předložil v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu určí, s upozorněním, že jinak bude cenný papír prohlášen za neplatný. Pokud není cenný papír předložen ani v dodatečně stanovené lhůtě, postupuje emitent obdobně jako při nevracení listinných akcií podle zvláštního právního předpisu^12d).

§ 11

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, své rozhodnutí sdělí středisku, které je povinno do 30 dnů ode dne, kdy sdělení emitenta obdrží, emitentu předat výpis z jeho registru podle § 63 odst. 1 písm. c), a to v rozsahu evidovaných údajů týkajících se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje. Od okamžiku splnění této povinnosti středisko nesmí provádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(2) Středisko zruší registraci cenného papíru podle odstavce 1 ke dni, který mu jako den přeměny podoby tohoto papíru emitent označí, nejdříve však ke dni splnění povinnosti podle odstavce 1.

(3) Emitent je povinen postupovat tak, aby ode dne, kdy obdrží výpis podle odstavce 1, do dne zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 neuplynulo více než 30 dní. Dnem zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 vzniká majiteli tohoto cenného papíru právo na to, aby mu emitent tento cenný papír odevzdal v listinné podobě.

(4) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru zaregistrováno podle § 27 odst. 3 písm. a), b) nebo c) pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, vznikne právo na odevzdání listinného cenného papíru majiteli až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastavení výkonu práva zaregistrováno, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy je emitentovi předložen souhlas osoby, která je podle evidence střediska oprávněná zrušit příkaz k registraci pozastavení práva, s odevzdáním cenného papíru. Doklad, kterým středisko potvrzuje, že byl tento projev vůle vůči němu učiněn, je povinno emitentovi na jeho žádost a náklady předat. Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s převzetím listinného cenného papíru, postupuje emitent obdobně jako při nevyzvednutí listinných akcií podle obchodního zákoníku^12d).

(5) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, zaregistrováno na základě příkazu státního orgánu (§ 27 odst. 3 písm. d)), vzniká právo na odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 3 tomuto státnímu orgánu; jinak platí obdobně odstavec 4.

(6) Je-li ke dni zrušení registrace cenný papír, jehož podoba se přeměňuje, zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny po tomto dni i v případě smluvního zástavního práva (§ 40 odst. 1) s tím, že právo na odevzdání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnosti odpovídající tomuto právu se emitent zprostí též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy (§ 34) nebo do úschovy a správy (§ 37), pokud bude nejpozději s tím schovateli nebo opatrovateli předán též prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Pokud se přeměna týká listinného cenného papíru na řad, vyznačí na něm prohlášení o jeho zastavení podle § 40 odst. 2 za majitele zástavní věřitel.

( (4) ) (7)S cenným papírem, jehož podoba byla přeměněna podle odstavců 1 a 2, nelze ( veřejně obchodovat ) obchodovat na veřejném trhu, pokud emitent Komisi ( pro cenné papíry (dále jen ”Komise”) ) nedoručí vzorový výtisk listinného cenného papíru spolu s označením tiskárny, která cenný papír vytiskne, nebo tak učiní, avšak Komise rozhodne, že emitentem doručený vzorový výtisk listinného cenného papíru neodpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu ( § 76 odst. 3 ) § 72 odst. 1 písm. k).

( (5)Pokud emitent neobdrží do 30 dnů od doručení vzorového výtisku podle odstavce 4 rozhodnutí Komise platí, že vzorový výtisk listinného cenného papíru odpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 76 odst. 3. )

(8) Pokud Komise neodešle do 30 dnů od doručení vzorového výtisku rozhodnutí podle odstavce 7, platí, že vzorový výtisk listinného cenného papíru odpovídá požadavků, které je na něj třeba klást ve smyslu § 72 odst. 1 písm. k).

.

( (6) ) (9)Pokud emitent doručí vzorový výtisk podle odstavce ( 4 ) 7 ve lhůtě kratší než 30 dnů přede dnem přeměny podoby cenného papíru podle odstavce 2, účinky podle odstavce ( 5 ) 8 nenastanou dříve než 30 dnů po tomto dni.

§ 12

Kupóny

(1) Pro uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebopodílového listu lze vydávat kupóny jako cenné papíry na doručitele.

(2) ( Kupony ) Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu. Součástí kupónového archu může být talón, z něhož plyne právo na vydání nového kupónového archu. Talón není cenným papírem.

(3) Kupón musí obsahovat údaje o

1. druhu, emitentovi a číselném označení cenného papíru, k němuž byl vydán, s výjimkou číselného označení zaknihovaného cenného papíru,

2. výši výnosu nebo způsobu jeho určení,

3. datu a místu uplatnění práva na výnos.

ČÁST DRUHÁ

Smlouvy o cenných papírech

Hlava I

Smlouvy o převodech cenných papírů

§ 13

(1) Smlouva o úplatném převodu zastupitelných cenných papírůse řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

(2) Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny. V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu ( kursu ) kurzu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodáván v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. Jestliže zastupitelný cenný papír nebyl v tento den předmětem obchodování na veřejných trzích, je kupující povinen zaplatit kupní cenu odpovídající ( kursu ) kurzu, za který byl takový cenný papír naposled obchodován na veřejných trzích. Nelze-li kupní cenu ani takto určit, je kupující povinen zaplatit jmenovitou hodnotu cenného papíru, jinak cenu, kterou bylo možno při vynaložení odborné péče docílit.

(3) Na ujednání v souvislosti se smlouvou o koupi cenných papírů se kromě ustanovení § 471 až 475 obchodního zákoníku použijí přiměřeně též ustanovení § 602 až 610 občanského zákoníku, nestanoví-li tento zákon něco jiného

( (3) ) (4)Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

( § 14

(1) Ve smlouvě o koupi cenných papírů lze sjednat odkládací podmínku zakládající právo strany této smlouvy projevit vůli, že na uzavřené smlouvě trvá (dále jen ”právo opce”).

(2)Neobsahuje-li podmínka podle odstavce 1něco jiného, musí být vůle projevena v písemné formě, a to ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy.

(3) Za zřízení práva opce lze sjednat cenu.

(4) Pokud je právo opce převoditelné, přechází spolu s právem opce i práva a závazky ze smlouvy o koupi cenných papírů, k níž se právo opce vztahuje. K přechodu závazků ze smlouvy o koupi cenných papírů, jež přecházejí spolu s právem opce, se nevyžaduje souhlas věřitele. Obchodování s deriváty na veřejném trhu upraví burzovní pravidla a tržní řády.)

(5) Právo opce je převoditelné; obchodování s ním na veřejných trzích upraví burzovní pravidla a tržní řády.

§ 15

(1) Pokud ve sjednané lhůtě, a není-li lhůta sjednána, do 15 dnů od uzavření smlouvy o koupi cenného papíru, prodávající nesplní svůj závazek převést cenný papír na kupujícího nebo

kupující nesplní svůj závazek zaplatit kupní cenu a ze smlouvy nevyplývá něco jiného, má se za to, že smlouva byla porušena podstatným způsobem¹⁴) .

(2) Práva vyplývající ze smlouvy o koupi cenného papíru jsou převoditelná, nestanoví-li smlouva něco jiného; obchodování s nimi na veřejných trzích upraví burzovní pravidla a tržní řády. )

§ 16

(1) Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje (cenného papíru )investičního instrumentu na veřejném trhu. Neobchoduje-li se s ( cenným papírem ) investičním instrumentem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.

(2) Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurz ( cenného papíru ) investičního instrumentu na veřejném trhu; jestliže předmětem smlouvy je ( cenný papír ) investiční instrument, se kterým se neobchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se ( cenný papír ) investiční instrument většinou prodává. Rozhodující je kurz nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.

(3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.

(4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

§ 16a

Smlouva o půjčce cenných papírů

(1) Smlouvou o půjčce cenných papírů se zavazuje věřitel, že převede na dlužníka určitý počet zastupitelných cenných papírů, a dlužník se zavazuje převést na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných cenných papírů a zaplatit za půjčení cenných papírů cenu, pokud byla sjednána její výše.

(2) Místo ceny v penězích lze sjednat závazek převést na věřitele větší počet zastupitelných cenných papírů, než kolik jich bylo převedeno na dlužníka.

(3) Závazkové vztahy z úplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku^14a) . Závazkové vztahy z bezúplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku^14b).

Převod cenných papírů

§ 17

(1) K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.

(2) Závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě.

§ 18

(1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného¹⁵). Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou^15a ).

( (2) Rubopis musí obsahovat podpis převodce, obchodní jméno nebo název anebo jméno nabyvatele a jeho sídlo nebo bydliště, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. )

( (3) ) (2) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon¹⁶) .

(3) Na legitimační účinky rubopisu se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravující rubopis směnky^15a) .

§ 19

(1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.

(2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit nebo omezit jen zvláštním zákonem¹¹), anebo pokud to zvláštní zákon připouští ( ¹⁷) ) .

§ 20

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak¹⁸) , stává se ten, na koho je listinný cenný papír převáděn, majitelem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo listinný cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

§ 21

(1) K převodu zaknihovaného cenného papíru dochází registrací tohoto převodu provedenou na základě příkazu k registraci převodu zaknihovaného cenného papíru (dále jen "příkaz k registraci převodu"). Registrací převodu zaknihovaného cenného papíru je provedení zápisu v zákonem stanovené evidenci podle § 1 odst. 3 , a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele. Zápisy na obou účtech je středisko povinno provést k témuž dni.

(2) Ustanovení o převodu listinného cenného papíru se na převod zaknihovaného cenného papíru nepoužijí. Pro převod zaknihovaného cenného papíru však platí obdobně § 20.

(3) Nestanoví-li smlouva jinak, je závazek převést zaknihovaný cenný papír splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud zaknihovaný cenný papír odpovídá smlouvě.

§ 22

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, dává příkaz k registraci převodu převodce i nabyvatel, a to v dohodnuté lhůtě, a pokud nebyla lhůta dohodnuta, ve lhůtě 7 dní od uzavření smlouvy. Středisko provede registraci bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží obsahově shodné příkazy k registraci převodu od převodce i nabyvatele.

(2) Pokud příkazy k registraci převodu podle odstavce 1 nejsou obsahově shodné, středisko registraci neprovede a bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu s uvedením důvodů vrátí nabyvateli i převodci.

(3) Ten, kdo dal nesprávný, neúplný nebo opožděný příkaz k registraci převodu, odpovídá za škodu, která v důsledku toho vznikla.

§ 23

(1) Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.

(2) Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst. 3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

§ 24

( (1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu osoba, která tento trh organizuje ( dále jen "organizátor veřejného trhu" ), nebo právnická osoba zabezpečující vypořádání koupí a prodejů na veřejném trhu, kterou tím organizátor veřejného trhu pověří . )

(1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na základě smlouvy uzavřené na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b).

(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

§ 25

Středisko provádí registraci převodu v pořadí, v jakém do jeho centrální evidence došly příkazy k registraci převodu, pokud jsou v souladu s tímto zákonem proveditelné.

§ 26

(1) Příkaz k registraci převodu musí obsahovat

1. obchodní ( jméno nebo název anebo ) firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště převodce a nabyvatele,

2. identifikační nebo rodné číslo převodce a nabyvatele,

( c) označení zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, jeho bližší určení z hlediska jeho zastupitelnosti, obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta, počet kusů zaknihovaného cenného papíru a u veřejně obchodovatelného cenného papíru (§ 71) jeho označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (dále jen "ISIN"), )

3. označení zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, jeho bližší určení z hlediska jeho zastupitelnosti, obchodní firmu nebo název nebo jméno, a identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště emitenta, počet kusů zaknihovaného cenného papíru a u registrovaného cenného papíru (§ 71 odst. 1) jeho označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (dále jen "ISIN"),

d) údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo ( bezplatný ) bezúplatný a v případě úplatného převodu též cenu, za kterou se zaknihovaný cenný papír převádí ( . ) , a

e) právní důvod převodu.

(2) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní ( jméno ) firmu a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.

(3) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.

(4) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.

(5) Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.

Pozastavení výkonu práva

§ 27

(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem (dále jen "pozastavení výkonu práva") na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva.

(2) Registrací pozastavení výkonu práva se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.

(3) Příkaz k registraci pozastavení výkonu práva (dále jen "příkaz k registraci pozastavení práva") může dát

1. majitel zaknihovaného cenného papíru,

2. obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru,

( c) organizátor veřejného trhu nebo osoba jím podle § 24 odst. 1 pověřená, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,

d) příslušný státní orgán, pokud to vyplývá ze zvláštního zákona ¹⁹) , )

c) organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,

d) zástavní věřitel, pokud tak vyplývá ze smlouvy, a

e) příslušný státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení, nebo stanoví-li tak zákon.

(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat dobu, na níž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje. Ustanovení § 56 odst. 6 tím není dotčeno, nejde-li o pozastavení výkonu práva na dobu neurčitou.

5. Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru ani registraci smluvního zástavního práva (§ 42 odst. 1) k takovému cennému papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

(6) Pozastavení výkonu práva zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit. Dá-li příkaz ke zrušení registrace pozastavení výkonu práva provedené na základě příkazu podle odstavce 3 příslušný státní orgán, je oprávněn též požadovat zrušení všech ostatních případných registrací pozastavení výkonu práva provedených na základě příkazů podle odstavce 3 písm. a) až d). Ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu^19a) tím není dotčeno.

7. Osoba, která dá neoprávněně příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 6, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.

§ 27a

(1) Středisko na příkaz emitenta zaregistruje pozastavení výkonu práva ( též ) v případech, kdy:

1. předává podle § 63 odst. 1 písm. c) výpis z registru emitenta pro účely uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem,

2. obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru podle § 2 odst. 1 nebo související se zrušením cenného papíru nebo jeho výměnou,

3. v jiných případech stanovených zákonem.

(2) Registrace pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje na všechny kusy cenného papíru, jichž se týká výpis podle odstavce 1 písm. a) nebo příkaz podle odstavce 1 písm. b).

(3) Středisko zaregistruje podle odstavce 1 pozastavení výkonu práva:

a) na dobu nejdéle sedmi dnů, jde-li o pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 písm. a),

b) na dobu nezbytně nutnou a stanovenou emitentem v příkazu podle odstavce 1 písm. b).

(4) Na registraci pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje obdobně § 27 odst. 5 až 7.

Hlava II

( Smlouvy o obstarání a zprostředkování koupě nebo prodeje cenného papíru )

Obstaravatelské smlouvy

§ 28

(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen "komisionářská smlouva") se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku²⁰).

§ 29

Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.

§ 30

(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

§ 31

( (1) Nestanoví-li komisionářská smlouva jinak, může se komisionář svého závazku zprostit i tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí. )

(1) Komisionář se může zprostit svého závazku tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí, jen pokud to komisionářská smlouva připouští.

(2) Komisionář je povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit  cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta. Povinnost komisionáře podle předchozí věty nemůže být komisionářskou smlouvou vyloučena, je-li komisionářem obchodník s cennými papíry.

(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurz, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

§ 32

(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.

(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).

(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.

§ 33

(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu. Pro povinnosti a práva mandatáře platí obdobně ustanovení § 31 o povinnostech a právech komisionáře.

(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(3) Smlouvy podle odstavců 1 a 2 musí mít písemnou formu.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku²¹).

§ 33a

(1) Smlouva o obstarání vydávání cenného papíru a smlouva o obstarání vracení cenného papíru musejí mít písemnou smlouvu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako obstaravatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 33b

(1) Smlouva o zprostředkování vydávání zastupitelného cenného papíru a smlouva o zprostředkování vracení cenného papíru musejí mít písemnou formu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako zprostředkovatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry nebo organizátor veřejného trhu, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu něco jiného.

Hlava III

Smlouvy o úschově, správě, ( a ) uložení a obhospodařování cenných papírů

§ 34

Smlouva o úschově cenných papírů

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papír ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví^21c ) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní ( jméno nebo název anebo ) firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

(11) Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.

§ 35

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná úschova").

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

§ 36

Smlouva o správě cenných papírů

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) ( Správcem ) Jde-li o správu investičního cenného papíru, může být správcem podle odstavce 1 ( může být) jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(6) Jestliže má správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas potřebnou plnou moc. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 37

Smlouva o uložení cenných papírů

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) ( Opatrovatelem )Jde-li o uložení a správu investičního cenného papíru, může být opatrovatelem podle odstavce 1 ( může být ) jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

§ 37a

Smlouva o obhospodařování cenných papírů

(1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného.

(4) Obhospodařovatel je povinen i bez pokynů zákazníka obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a § 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

5. Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.

(6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu^21c) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů.

(7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního předpisu^21d).

§ 38

Imobilizace cenných papírů

(1) Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího majitele. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno majitele. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den registrace cenného papíru ve středisku se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.

(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.

(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru majiteli doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno majitele.

Hlava IV

Smlouva o zastavení cenných papírů

§ 39

(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními ( obchodního zákoníku²²) ) a občanského zákoníku²³) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní²⁴) nelze pro účely tohoto zákona použít.

(2) Zástavní právo nemůže být zřízenok cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. ( Jinak musí zástavní rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti uvedené v § 18 odst. 2. ) Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného²⁵). Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, ( zástavní dlužník) dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.

(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, ( zástavní dlužník ) dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat

1. obchodní ( jméno nebo název anebo ) firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,

2. identifikační nebo rodné číslo zástavce,

3. označení zastaveného zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, obchodní ( jméno nebo název anebo ) firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště emitenta a u ( veřejně obchodovatelného ) registrovaného cenného papíru (§ 71 odst. 1) jeho ISIN,

4. obchodní ( jméno nebo název anebo) firmu nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele ( , ) a

e) výši a dobu splatnosti pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které mohou být zástavní věřitelé uspokojeni a dobu trvání zástavního práva.

(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, ( zástavní dlužník) dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.

§ 43

(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

(4) Má-li být zastavený cenný papír emitentem vyměněn za jiný cenný papír, vzniká zástavní právo ve stejném rozsahu k cennému papíru, za nějž je cenný papír vyměněn. Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zástavní rubopis, podepíše zástavní rubopis na vyměněném cenném papíru za majitele emitent.

(5) Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.

§ 44

(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.

(2) Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za majitele obchodník s cennými papíry.

§ 44a

Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až § 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy.

ČÁST TŘETÍ

( Trh s cennými papíry )

Finanční trh

Hlava I

Obchodník s cennými papíry

( § 45

(1) Obchodovat s  cennými papíry může jen osoba, která k této činnosti má povolení Komise (dále jen ”obchodník s cennými papíry”). )

(2)Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

(3)V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést

a) obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště obchodníka s cennými papíry,

b) výši čistého obchodníhojmění a základního jmění obchodníka s cennými papíry a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

c) návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat obchodování s cennými papíry a s tím související činnosti), a údaje o případném jiném podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry,

d) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činností obchodníka s cennými papíry.

§ 45a

(1) Minimální základní jmění obchodníka s cennými papíry činí 10 miliónů Kč.

(2) V případě, že obchodník s cennými papíry bude vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2, musí mít základní jmění vyšší než je částka uvedená v odstavci 1.

(3) Základní jmění podle odstavce 2 se řídí kapitálovou přiměřeností, kterou je obchodník s cennými papíry povinen dodržovat.

(4) Co je kapitálovou přiměřeností, způsob jejího stanovení a výši základního jmění ve vztahu ke kapitálové přiměřenosti stanoví právní předpis vydaný Ministerstvem financí (dále jen ”ministerstvo”) na základě návrhu Komise. Ministerstvo je povinno vydat tento právní předpis do tří měsíců od účinnosti zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.

§ 46

(1) O povolení podle § 45 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činností podle § 45 odst. 3 písm. c) a § 46 odst.2. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

(2) Pokud je to v povolení vydaném podle § 45 stanoveno, může obchodník s cennými papíry vykonávat kromě obchodování s cennými papíry, též tyto činnosti

a) obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby,

b) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 33 odst. 2,

c) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 34 a § 35,

d) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 36,

e) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 37,

f) obchodovat s deriváty,

g) obstarávat pro emitenta splácení a vracení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich,

h) provádět poradenskou činnost ve věcech vydávání cenných papírů, jejich splácení, jakož i ve věcech investic do cenných papírů, a jiných investičních instrumentů, ve věcech kapitálového vybavení, reorganizací, změn v  organizačním členění (slučování, rozdělování a splývání společností), ovládnutí podniku, veřejných návrhů smluv o koupi akcií.

(3) Činnosti uvedené v § 45 a 46 odst. 2 písm. a) až f), pokud vykazují znaky podnikání podle zvláštního zákona, může vykonávat jen obchodník s cennými papíry.

(4) Nestanoví-li zvláštní zákon^25a) něco jiného, nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat jiné činnosti než činnosti podle odstavce 2.

(5) Při rozhodování o povolení k činnostem uvedeným v § 46 odst. 2 Komise také zkoumá, zda by při současném výkonu všech nebo některých těchto činností jednou osobou nedocházelo ke střetu zájmů, a to zejména z hlediska ochrany investora. Střetem zájmů pro účely tohoto odstavce se rozumí stav, kdy provádění jednoho druhu činnosti pro investora je v objektivním rozporu s prováděním jiného druhu činnosti pro něj z toho důvodu, že obchodníkovi s cennými papíry nedovoluje věnovat veškerou odbornou péči při provádění obou druhů činností, anebo informace získané obchodníkem s cennými papíry z jednoho druhu činnosti mohou být zneužity proti oprávněným zájmům investora při provádění jiného druhu činnosti.

(6) Jestliže Komise dojde k závěru, že existuje nebezpečí střetu zájmů podle odstavce 5, rozhodne o povolení k výkonu pouze těch činností uvedených v odstavci 2 písm. a) až i), jejichž současný výkon dává záruku, že k uvedenému střetu zájmu nebude docházet.

(7) Jmenování nebo volba fyzických osob do funkce statutárního orgánu nebo za členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry podléhá schválení Komise. Na postup při schvalování volby nebo jmenování těchto fyzických osob se vztahují příslušná ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech upravující tuto záležitost. Jestliže činnost obchodníka s cennými papíry vykonává banka, podléhá schválení Komise pouze ta fyzická osoba vymezená v první větě, která bude odpovědná za provádění činností obchodníka s cennými papíry. )

Povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry

§ 45

(1) Poskytovat hlavní investiční služby může jen osoba, která má k této činnosti povolení Komise (dále jen „obchodník s cennými papíry“). Povolení se uděluje na žádost, s výjimkou uvedenou v § 45a.

(2) V  povolení Komise stanoví, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu k jakým investičním instrumentům. Povolení musí zahrnovat nejméně jednu hlavní investiční službu. Obchodník s cennými papíry nesmí poskytovat jiné investiční služby než ty, ke kterým má povolení Komise, ani vykonávat jiné činnosti, pokud vykazují znaky podnikání podle zvláštního zákona¹³), nestanoví-li zákon jinak.

(3) O povolení podle odstavce 1 může požádat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze zaknihované akcie, nebo je-li společnost teprve založena, osoby jednající jjejím jménem podle zvláštního právního předpisu^25d), nebo státní peněžní ústav.

(4) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést

a) obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo obchodníka s cennými papíry,

2. výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu obchodníka s cennými papíry,

3. seznam všech osob s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše kvalifikované účasti,

4. seznam osob úzce propojených s obchodníkem s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a způsob propojení,

5. návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat hlavní investiční služby a doplňkové investiční služby a údaje o jeho případném jiném podnikání,

6. věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činností obchodníka s cennými papíry,

7. jména popř. obchodní firmy, názvy, rodná čísla a bydliště členů představenstva a dozorčí rady a osob, které na základě dohody, podílu na obchodníkovi s cennými papíry či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování obchodníka s cennými papíry, přestože nejsou členem představenstva obchodníka s cennými papíry, přestože nejsou členem představenstva nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodníkovi s cennými papíry mají (dále jen „osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry“),

8. pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry ( § 47a ),

9. pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům ( § 47b ).

(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří:

1. stanovy akciové společnosti a výpis z obchodního rejstříku nebo listina prokazující založení akciové společnosti, pokud společnost ještě není zapsána do obchodního rejstříku,

2. doklady nebo čestná prohlášení osob uvedených v odstavci 4 písm. g) o dosaženém vzdělání, odborné praxi, o členství ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných právnických osob, o jejich vlastních podnikatelských aktivitách a o splnění podmínek stanovených v § 46b odst. 1,

3. výpis z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 4 písm. g) ne starší než tři měsíce,

4. doklad prokazující splacení základního kapitálu.

(6) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl, který představuje 10 nebo více procent na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry, nebo který umožňuje vykonávat významný vliv na vedení obchodníka s cennými papíry, ve kterém je držen.

(7)Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo tuto osobu přímo či nepřímo ovládá, nebo vztah dvou nebo více osob ovládaných stejnou osobou^25b).

§ 45a

(1) Osoba, která

1. není oprávněna poskytovat jinou investiční službu než přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů podle § 8a odst. 1 písm. a) nebo b),

2. není oprávněna přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků a nemůže se tak za žádných okolností dostat vůči svým zákazníkům do postavení osoby dlužící peněžní prostředky nebo investiční instrumenty a

3. v rámci poskytování služby podle písmene a) je oprávněna předávat pokyny pouze bance nebo pobočce zahraniční banky, obchodníkovi s cennými papíry nebo pobočce zahraničního obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti nebo investičnímu fondu nebo zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním s povolením podle části osmé A zákona investičních společnostech a investičních fondech,

může tuto činnost vykonávat bez povolení podle § 45 odst. 1, jestliže jí Komise udělí na žádost souhlas podle odstavce 2 nebo 3.

(2) Je-li žadatelem fyzická osoba, může Komise udělit souhlas, jestliže žadatel prokáže, že má dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci a zkušenosti a že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona^25f) .

(3) Je-li žadatelem právnická osoba, může Komise udělit souhlas, jestliže žadatel prokáže, že činnost podle odstavce 1 bude vykonávána pomocí osob, kterým byl udělen souhlas podle odstavce 2. Právnická osoba může činnost podle odstavce 1 vykonávat pouze pomocí osob, kterým byl udělen souhlas podle odstavce 2.

(4) Osoba, které byl udělen souhlas, je při výkonu činnosti podle odstavce 1 povinna dodržovat ustanovení § 47b, 79 a 80. Kromě toho je povinna vést deník o přijatých a předaných pokynech přiměřeně podle § 47. Její činnost podléhá státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona a podle zákona o Komisi^25g) . Pro odnětí souhlasu platí přiměřeně ustanovení § 48.

§ 45b

Komise je povinna předběžně konzultovat s příslušným orgánem dozoru členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělení povolení obchodníkovi s cennými papíry, který je

1. osobou ovládanou osobou uvedenou v § 48e nebo bankou se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo

2. osobou ovládanou jinou osobou, která ovládá osobu uvedenou v § 48e nebo banku se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor.

§ 45c

Pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry se sídlem v zahraničí, který je oprávněn k poskytování investičních služeb ve státu sídla (dále jen „zahraniční obchodník s cennými papíry„), může na území České republiky poskytovat investiční služby pouze prostřednictvím pobočky. Ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry (dále jen „pobočka“) je třeba povolení Komise, nejedná-li se o pobočku zahraniční banky.

(2) V žádosti o povolení uvede zahraniční obchodník s cennými papíry

1. údaje přiměřeně v rozsahu podle § 45 odst. 4 písm. a) až d),

2. údaje o pobočce v rozsahu údajů podle § 45 odst. 4 písm. e), f), h) a j) a

c) jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky.

3. Přílohu žádosti o povolení tvoří

1. kopie dokumentu dokládajícího existenci zahraničního obchodníka s cennými papíry ve státu jeho sídla včetně rozsahu oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry a zakladatelské dokumenty v posledním úplném znění,

2. účetní závěrky zahraničního obchodníka s cennými papíry a v případě, že zahraniční

obchodník s cennými papíry je součástí konsolidovaného celku, též konsolidované účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem,

3. výpisy z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odst. 2 písm. c), ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,

4. další doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 a

5. potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry o tom, že zahraniční obchodník s cennými papíry je držitelem povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu se založením pobočky v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván dozor, pokud orgán dozoru takový souhlas a prohlášení vydává podle práva státu sídla.

(4) Za účelem posouzení, zda zahraniční obchodník s cennými papíry splňuje podmínky pro udělení povolení, může Komise požadovat předloženích dalších informací a dokladů. Jestliže zahraničním obchodníkem s cennými papíry je banka, která má na území České republiky pobočku s licencí České národní banky, vyžádá si Komise stanovisko České národní banky. Po dohodě s Českou národní bankou může Komise zprostit zahraničního obchodníka s cennými papíry povinnosti předložit některé informace nebo doklady podle odstavce 2 nebo 3.

(5) Údaje v žádosti musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy též v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost zahraničního obchodníka s cennými papíry ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.

(6) Pro udělení povolení musí být splněny následující podmínky

1. dostatečný objem a transparentnost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraničním obchodníkem s cennými papíry jeho pobočce s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá zahraniční obchodník s cennými papíry prostřednictvím pobočky poskytovat,

2. důvěryhodnost zahraničního obchodníka s cennými papíry a jeho dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá zahraniční obchodník s cennými papíry prostřednictvím pobočky poskytovat,

3. dobrá pověst, dostatečná kvalifikace a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky,

d) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti pobočky,

5. obchodní plán pobočky vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

6. zahraniční obchodník s cennými papíry má sídlo a skutečné sídlo ve státu, který vydal povolení k poskytování investičních služeb,

7. transparentnost skupiny osob úzce propojených se zahraničním obchodníkem s cennými papíry,

8. úzké propojení mezi zahraničním obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,

9. právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má zahraniční obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vynutitelnosti práva v tomto státě, nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,

10. právními předpisy státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry je zajištěna úroveň ochrany zákazníků, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná zákazníkům tímto zákonem, a

11. potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry podle odstavce 3 písm. e).

(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení nemůže být skutečnost, že právní forma zahraničního obchodníka s cennými papíry neodpovídá právní formě akciové společnosti.

(8) V povolení Komise uvede, které investiční služby a ve vztahu ke kterým investičním instrumentům je pobočka oprávněna poskytovat. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí pobočka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Ustanovení § 46 odst. 1 věta první a druhá a odst. 3 platí obdobně.

(9) Kromě získání povolení je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen splnit též požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry podnikat vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem.

(10) Při poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen dodržovat ustanovení tohoto zákona a dalších předpisů, není-li stanoveno jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Zahraniční obchodník s cennými papíry je zejména povinen plnit povinnost podle § 47 až 47b, 47c odst. 2 až 6, 49, 79, 80 a 81a a povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zákona o Komisi^25h). Ustanovení § 46a platí obdobně pro osoby navrhované do vedení zahraničního obchodníka s cennými papíry a další osoby fakticky řídící činnost pobočky. Ustanovení § 46c a 46d platí pro zahraničního obchodníka s cennými papíry přiměřeně. Ustanovení § 47c odst. 1platí obdobně pro výroční zprávu zahraničního obchodníka s cennými papíry a údaje v rozsahu této výroční zprávy za pobočku.

(11) Pro odnětí povolení zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry platí přiměřeně ustanovení § 48. Kromě toho odejme Komise zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry odejme zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení k poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 nebo pokud je zrušena právnická osoba, o jejíž pobočku jde .

(12) Činnost pobočky podléhá státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona a podle zákona o Komisi. O každém opatření podle části páté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státě sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry.

(13) Ustanovení odstavce 1 až 12 neplatí pro osoby uvedené v § 48e.

§ 46

(1) O povolení podle § 45 odst. 1 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahuhlavních a doplňkových investičních služeb, které mají být povoleny. Povolení se uděluje na dobu neurčitou, nelze je převést na jinou osobu a ani nepřechází na právního nástupce. Povolení se neudělí, jestliže

1. nejsou splněny věcné, personální nebo organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména nedosahuje-li základní kapitál obchodníka s cennými papíry výše podle § 46c, nemají-li osoby podle § 45a odst. 4 písm. g) dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo zkušenosti nebo nesplňují-li podmínku podle § 46b, nebo pravidla ve smyslu § 47a či 47b nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona,

2. osoby s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nejsou osobami vhodnými z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry,

3. sídlo a skutečné sídlo obchodníka s cennými papíry není na území České republiky,

4. úzké propojení mezi obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry, nebo

5. právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vymahatelnosti práva v tomto státu, brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry.

(2) V případě, že rozhodnutí o povolení podle § 45 odst. 1 nebude vydáno do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení, lze se jeho vydání domáhat u soudu.

(3) Jestliže obchodník s cennými papíry nezahájí činnost na základě povolení podle § 45 odst. 1 do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení, pozbývá toto povolení platnosti.

§ 46a

Podmínky výkonu funkcí

(1) Podmínkou volitelnosti nebo jmenování člena představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry je předchozí souhlas Komise. Totéž platí pro vznik oprávnění osob fakticky řídících činnost obchodníka s cennými papíry k této činnosti.

(2) Jestliže činnost obchodníka s cennými papíry vykonává banka, týká se souhlas podle odstavce 1 pouze těch osob, které budou odpovědné za výkon činností obchodníka s cennými papíry.

(3) Součástí žádosti o souhlas s ustanovením osoby podle odstavce 1 jsou doklady nebo čestná prohlášení této osoby podle § 45 odst. 5 písm. b), jakož i o splnění dalších podmínek podle § 46b a výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců.

(4) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud navržená osoba nemá dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo dostatečné zkušenosti pro činnost podle odstavce 1 a nebo nesplňuje podmínky podle § 46b.

(5) Rozhodnutí o souhlasu podle odstavce 1 nebo o jeho neudělení je Komise povinna odeslat do 21 dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti s tím, že neodešle-li v této lhůtě své rozhodnutí, platí, že byl souhlas udělen. Účastníkem řízení je žadatel a osoba, pro kterou se žádá o udělení souhlasu, není-li žadatelem.

§ 46b

(1) Členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem obchodníka s cennými papíry, nebo osobou fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry může být pouze osoba, která není poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky, zaměstnancem Komise anebo členem představenstva, členem dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem jiného obchodníka s cennými papíry nebo společnosti s obdobným předmětem podnikání nebo investiční společnosti nebo investičního fondu. Ustanovení tohoto zákona ani zvláštních zákonů^25c) tím nejsou dotčena.

(2) Obchodník s cennými papíry a v případě, že má být vydáno povolení podle § 45 pro osobu, která jako akciová společnost ještě nevznikla, zakladatel této osoby má povinnost si vyžádat čestné prohlášení fyzických osob podle odstavce 1 o tom, že splňují podmínky podle odstavce 1, ještě před jejich ustanovením do funkce nebo před vznikem jejich oprávnění k této činnosti osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry.

§ 46c

Minimální základní kapitál obchodníka s cennými papíry

(1) Základní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, musí činit alespoň 27 mil. Kč, nejde-li o případ podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5.

(2) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a přijímá při tom peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 mil. Kč.

(3) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a není přitom oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 2 mil. Kč.

(4) Ustanovení obchodního zákoníku o minimálním základním kapitálu akciové společnosti nejsou odstavci 1 až 3 dotčena.

§ 46d

Kapitálová přiměřenost obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštního právního předpisu^25e).

(2) Kapitálová přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě obchodníka s cennými papíry, který není bankou, se přiměřeně řídí právní úpravou platnou pro banky.

Pravidla činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry

§ 47

Deník obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry je povinen vést deník o přijatých pokynech k obstarání koupě a prodeje investičních cenných papírů a obchodech uzavřených na základě těchto pokynů. Záznamy v tomto deníku musí obsahovat zejména tyto údaje:

1. ( obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště prodávajícího a kupujícího ), obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště prodávajícího a kupujícího,

2. identifikační číslo nebo rodné číslo prodávajícího a kupujícího,

( c) identifikující cenný papír (ISIN) a počet kusů převáděných cenných papírů, )

3. ISIN nebo případně jiný údaj identifikující cenný papír a počet kusů cenného papíru, které mají být podle pokynu zákazníka koupeny nebo prodány a počet kusů cenného papíru, na základě tohoto pokynu koupených nebo prodaných,

4. cenu, za kterou má být cenný papír koupen nebo prodán, anebo alespoň způsob jejího určení a cenu, za kterou byl obchod uskutečněn,

5. lhůtu pro obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru a čas uskutečnění koupě nebo prodeje cenného papíru,

f) čas, místo přijetí pokynu a způsob jeho předání,

g) označení veřejného trhu nebo jiného místa, kde byl cenný papír koupen nebo prodán,

h) důvod, proč nebylo možné pokyn realizovat,

( g) )i) jméno makléře (§ 49), který prováděl odborné obchodní činnosti související s uzavřeným obchodem,

( h) ) j) výši úplaty účtované za obstarání převodu a za poskytnutí s ním souvisejících služeb ( . ) ,

k) nákupy a prodeje uskutečňované na základě smlouvy podle § 37a.

( (2) Údaje podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen uvádět ve svém deníku přiměřeně též o koupi a prodeji cenných papírů uskutečněných na vlastní účet.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují i na přijaté pokyny k obstarání koupě a prodeje derivátů. )

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují obdobně též na pokyny přijaté k obstarání koupě nebo prodeje jiných investičních instrumentů.

(3) Údaje podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen uvádět ve svém deníku přiměřeně též o koupích a prodejích uskutečněných na vlastní účet.

( (4) Obchodník s cennými papíry je povinen oznámit Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 45 odst. 3. )

§ 47a

Pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry

(1) Kromě jiných povinností týkajících se organizace vnitřního provozu je obchodník s cennými papíry povinen:

1. zavést administrativní postupy, kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly, včetně pravidel pro obchody uzavírané jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých,

2. vést finanční prostředky klienta, které jsou mu svěřeny, na bankovních účtech odděleně od bankovních účtů, kde má uloženy finanční prostředky patřící do jeho majetku,

3. účtovat o finančních prostředcích a ( cenných papírech ) investičních instrumentech zákazníka, které jsou mu svěřeny, odděleně od ostatního svého majetku,

4. učinit přiměřená opatření k  tomu, aby svěřené finanční prostředky a ( cenné papíry ) investiční instrumenty, které patří zákazníkům, nemohly být použity k obchodům na vlastní účet,

5. zavést v rámci svého provozu takové postupy a informační a organizační bariéry, aby se omezila možnost střetu zájmů mezi ním a jeho zákazníkem nebo mezi jeho zákazníky navzájem,

6. pro svou obchodní činnost musí mít potřebné materiální a personální vybavení a jeho zaměstnanci musejí být osoby vhodné a odborně způsobilé pro činnost, kterou vykonávají.

(2) Finanční prostředky a ( cenné papíry ) investiční instrumenty zákazníka, které jsou svěřeny obchodníkovi s cennými papíry za účelem provedení jeho pokynu, nejsou součástí majetku obchodníka s cennými papíry.

( (3) Ministerstvo na základě návrhu Komisestanovíprávním předpisem podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1. )

(3) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.

( (4) Komise kontroluje dodržování povinností uvedených v odstavci 1 a v případě jejich porušení přijímá opatření k nápravě a sankce podle tohoto nebo zvláštního zákona⁴²). )

§ 47b

Pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům

(1) Obchodník s cennými papíry je povinen:

1. jednat při poskytování služby kvalifikovaně, čestně a spravedlivě, v nejlepším zájmu svých zákazníků,

2. vykonávat svou činnost tak, aby nedocházelo k narušení průhlednosti ( kapitálového ) finančního trhu, zejména nesmí činit žádné úkony směřující k manipulaci s cenami cenných papírů,

3. nevyužívat finanční prostředky a ( cenné papíry ) investiční instrumenty zákazníků, které jsou mu svěřeny za účelem provedení služby, k obchodům na svůj účet, ledaže s tím ( klient ) zákazník vyslovil písemný souhlas,

4. podle druhu a rozsahu zákazníkem požadovaných služeb vyžadovat od zákazníka informaci o jeho finanční situaci, o zkušenosti v oblasti investic do ( cenných papírů ) investičních instrumentů a o záměrech, které chce dosáhnout prostřednictvím požadované služby,

5. zákazníka upozornit na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, vyžádat si od zákazníka písemný souhlas pokud z provedení zakázky vyplynou další finanční závazky a zákazníka přesně a bez průtahů informovat o obchodech, které pro něho uzavřel,

6. ( zveřejňovat ) uveřejňovat podstatné informace o svých obchodech způsobem a v rozsahu staveném vyhláškou podle odstavce 3,

( g) odmítnout poskytnutí služby zákazníkovi, pokud by tímto mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a jeho klientem nebo mezi jeho klienty navzájem; pokud při poskytování služby dojde ke střetu těchto zájmů, je povinen upřednostnit zájmy klienta před svými zájmy; )

7. v případech, kdy se nelze vyhnout střetu zájmů, dát přednost zájmům zákazníků před zájmy vlastními a tam, kde jde o střet zájmů zákazníků, zajistit, aby zákazníkům bylo poskytnuto spravedlivé zacházení,

h) zajistit, aby měl dostatek prostředků ke splnění závazků vůči ( klientům ) zákazníkům ( . ),

1. plnit pokyny zákazníků za nejlepších podmínek a vyřizovat je v časovém pořadí jak mu byly uděleny,

10. při koupích a prodejích uskutečněných pro zákazníka postupovat podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 1 druhé věty i v případech, kdy předmětem obchodu jsou jiné investiční instrumenty,

11. nevyužívat důvěrných informací podle § 81,

12. informovat podrobně zákazníka o garančním systému zabezpečovaném Fondem ( § 81a ), a to zejména o výši a rozsahu náhrady, která se z Fondu poskytuje, a na žádost zákazníka též o podmínkách poskytování této náhrady a formalitách nezbytných pro její vyplacení,

13. poskytnout zákazníkovi na jeho žádost informaci o vypořádacích systémech, jejichž je členem, a o jejich hlavních pravidlech.

( (2) Ministerstvona základě návrhu Komise stanovíprávním předpisem podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.

(3) Komise kontroluje dodržování povinností uvedených v odst. 1 a v případě jejich porušení přijímá opatření k nápravě a sankce podle tohoto nebo zvláštního zákona.⁴³ )

(2) Pravidla podle odstavce 1 je obchodník s cennými papíry povinen dodržovat vždy se zvláštním zřetelem k úrovni odborných znalostí a zkušeností zákazníka, kterému poskytuje službu.

(3) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1, zejména též pravidla omezující používání informací o náhradách poskytovaných z Fondu k reklamním účelům.

§ 47c

Informační povinnost obchodníka s cennými papíry

(1) Obchodník s cennými papíry je povinen předkládat Komisi výroční zprávu podle zvláštního zákona^36c)nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku. Pokud není v této lhůtě účetní závěrka ověřena auditorem, je obchodník s cennými papíry povinen předložit Komisi zprávu auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tuto zprávu obdrží. Ustanovení § 47b odst. 1 písm. f) tím není dotčeno.

(2) Obchodník s cennými papíry je povinen veškerou dokumentaci týkající se jím poskytovaných služeb uschovávat nejméně 10 let. Tuto dokumentaci je povinen poskytnout Komisi na její žádost bez zbytečného odkladu.

(3) Obchodník s cennými papíry je povinen oznámit Komisi bez zbytečného odkladu všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 45 odst. 4

(4) Obchodník s cennými papíry je povinen nejméně jednou ročně, nejpozději do konce měsíce následujícího kalendářního roku, informovat Komisi o všech osobách s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry v rozsahu údajů uvedených v § 45 odst. 4 písm. c).

5. Auditor, který ověřuje účetní závěrku obchodníka s cennými papíry, je povinen upozornit Komisi bez zbytečného odkladu na jakoukoli skutečnost, o které se v průběhu své činnosti dozví a která

1. svědčí o porušení povinnosti obchodníka s cennými papíry stanovené právním předpisem nebo vyplývající z povolení uděleného podle tohoto zákona,

2. může ovlivnit další řádný výkon činnosti obchodníka s cennými papíry nebo

3. může vést k odmítnutí ověření roční účetní závěrky nebo vyslovení výhrady.

(6) Povinnost podle odstavce 5 platí též pro auditora u osoby, která má s obchodníkem s cennými papíry úzké propojení.

(7) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.

§ 48

Odnětí povolení

(1) Komise odejme povolení, které vydala podle § 45, jestliže:

1. to odůvodňují závažné změny ( ve skutečnostech uvedených v § 45 odst. 3 ) v předpokladech uvedených v § 46 odst. 1,,

2. na majetek obchodníka s cennými papíry byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,

3. obchodníku s cennými papíry byl podle zvláštního zákona uložen soudem nebo správním orgánem²⁶) zákaz činnosti,

4. o to obchodník s cennými papíry požádá ( . ),

e) povolení bylo uděleno na základě nesprávných údajů o podstatných skutečnostech uvedených v žádosti.

(2) Komise může odejmout povolení, které vydala podle § 45, v případech uvedených v § 86 odst. 1 nebo v případě, že obchodník s cennými papíry nevykonává činnost na základě povolení podle § 45 déle než 6 měsíců.

§ 48a

Nabývání kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry

(1) Osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne nebo překročí 20%, 33% nebo 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry, nebo tak, že by se obchodník s cennými papíry stal osobou ovládanou touto osobou^26a), je povinna požádat o předchozí souhlas Komisi. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě^26b ).

(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede žadatel svou obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání, a bydliště, podíl, který hodlá získat ve smyslu odstavce 1, a podstatné informace svědčící o jeho důvěryhodnosti, popřípadě důvěryhodnosti jeho statutárního a dozorčího orgánu nebo jejich členů.

(3) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí pokud by nabyvatel nebyl osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry nebo, pokud by jeho úzké propojení s obchodníkem s cennými papíry mohlo znesnadňovat efektivní výkon dozoru.

(4) Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, pod 20%, 33% nebo 50% podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit Komisi. Stejnou povinnost má skupina osob jednajících ve shodě nebo osoba, která přestává být osobou ovládající obchodníka s cennými papíry.

(5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání a bydliště osoby podle odstavce 4 a výše jejího sníženého podílu.

(6) Souhlas ve smyslu odstavce 1 lze v případech hodných zřetele udělit i následně.

(7) Získání nebo zvýšení podílu v rozporu s  odstavcem 1 nebo snížení podílu při nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 4 nemá za následek neplatnost právního úkonu.

(8) Osoba, která zvýšila svou kvalifikovanou účast na obchodníkovi s cennými papíry bez souhlasu Komise nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s cennými papíry, jež nabyla bez tohoto souhlasu, ledaže Komise udělila souhlas podle odstavce 6.

(9) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti podle odstavce 1, jakož i její snížení nebo pozbytí podle odstavce 4 je obchodník s cennými papíry, kterého se kvalifikovaná účast týká, povinen oznámit bez zbytečného odkladu Komisi ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl.

§ 48b

(1) Obchodník s cennými papíry, který zamýšlí za účelem poskytování investičních služeb v rozsahu povolení uděleném Komisí podle § 45 odst. 1 zřídit pobočku v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen “hostitelský stát”), o tom učiní oznámení Komisi.

(2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obchodník s cennými papíry

1. hostitelský stát,

2. organizační strukturu pobočky a její obchodní plán obsahující zejména povahu a rozsah služeb, které obchodník s cennými papíry zamýšlí v hostitelském státu poskytovat,

3. adresu sídla v hostitelském státu, na které mohou být požadovány dokumenty, a

d) jména a bydliště osob pověřených vedením pobočky.

(3) Nebude-li oznámení obsahovat všechny náležitosti podle odstavce 2, vyzve Komise obchodníka s cennými papíry k jeho doplnění.

(4) Komise posoudí oznámení zejména z hlediska dostatečnosti organizační struktury obchodníka s cennými papíry a jeho finanční situace ve vztahu k obchodnímu plánu pobočky. Shledá-li Komise, že jsou splněny předpoklady pro zřízení a řádný výkon činnosti pobočky, sdělí údaje podle odstavce 2 příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu a vyrozumí o tom obchodníka s cennými papíry. Součástí sdělení budou též podrobnosti o garančním fondu, ze kterého budou poskytovány náhrady zákazníkům pobočky.

(5) Neshledá-li Komise organizační strukturu obchodníka s cennými papíry nebo jeho finanční situaci ve vztahu k obchodnímu plánu pobočky dostatečnou pro zřízení a řádný výkon činnosti pobočky, vydá o tom nejpozději do 3 měsíců od doručení oznámení nebo jeho doplnění podle odstavce 3 rozhodnutí. Neučiní-li Komise v uvedené lhůtě sdělení podle odstavce 4, platí, že vydala rozhodnutí podle věty první.

(6) Zřídil-li obchodník s cennými papíry pobočku na území hostitelského státu, je povinen oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu veškeré změny ve skutečnostech podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nejpozději jeden měsíc před jejich provedením. Ohledně oznámených změn postupuje Komise obdobně podle odstavce 4 a 5.

(7) Jakékoli změny v podrobnostech o garančním fondu, ze kterého se v hostitelském státu poskytují náhrady zákazníkům pobočky, sdělí Komise bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.

§ 48c

(1) Obchodník s cennými papíry, který zamýšlí v hostitelském státu na základě práva volného pohybu služeb poprvé poskytnout investiční službu nebo investiční služby v rozsahu povolení uděleného Komisí podle § 45 odst. 1, o tom učiní oznámení Komisi.

(2) V oznámení uvede obchodník s cennými papíry

1. hostitelský stát a

2. obchodní plán obsahující zejména povahu a rozsah investiční služby nebo investičních služeb, které obchodník s cennými papíry zamýšlí v hostitelském státu poskytovat.

(3) Údaje uvedené v oznámení předá Komise do jednoho měsíce od doručení oznámení příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.

(4) Obchodník s cennými papíry poskytující na území hostitelského státu investiční službu nebo investiční služby je povinen oznámit jakékoli změny ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) Komisi a příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu. Ohledně oznámených změn postupuje Komise podle odstavce 3.

§ 48d

Jestliže Komise odejme obchodníkovi s cennými papíry povolení podle § 45 odst. 1, učiní o tom bez zbytečného odkladu oznámení příslušnému orgánu dozoru ve všech hostitelských státech, ve kterých obchodník s cennými papíry poskytuje své služby podle § 48b nebo § 48c.

§ 48e

Osoba, která má sídlo v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen “domovský stát”), která je na základě povolení vydaného příslušným orgánem dozoru domovského státu oprávněná k poskytování investičních služeb a která podléhá v domovském státu dozoru v souladu s právem Evropských společenství, může v České republice poskytovat investiční služby v rozsahu tohoto oprávnění bez povolení podle § 45 odst. 1 prostřednictvím své pobočky nebo přímo na základě práva volného pohybu služeb.

§ 48f

(1) Osobě podle § 48e, která zamýšlí zřídit v České republice pobočku, může Komise ve lhůtě dvou měsíců od doručení sdělení příslušnému orgánu dozoru domovského státu v rozsahu údajů podle § 48b odst. 2 a 4 stanovit ve veřejném zájmu podmínky poskytování investičních služeb v České republice spolu s pravidly jednání ve vztahu k zákazníkům. Stanoví-li Komise tyto podmínky nebo nestanoví-li je ve lhůtě dvou měsíců od doručení sdělení podle věty první, může být pobočka zřízena a zahájit činnost. Uložení podmínek je správním rozhodnutím.

(2) Jakékoliv změny v údajích uvedených v § 48b odst. 2 písm. b), c) nebo d) je pobočka povinna oznámit Komisi nejpozději jeden měsíc před jejich provedením. Ohledně oznámených změn postupuje Komise obdobně podle odstavce 1.

(3) Pro pobočku platí přiměřeně povinnosti obchodníka s cennými papíry stanovené tímto zákonem. Pobočka je zejména povinna plnit povinnosti podle § 47a a § 47b, povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zvláštního zákona^25h) a povinnost dodržovat kapitálovou přiměřenost a dále poskytnout Komisi veškeré údaje nezbytné pro výkon státního dozoru nad plněním těchto povinností.

§ 48g

(1) Osoba podle § 48e, která zamýšlí poprvé v České republice poskytnout investiční službu nebo investiční služby na základě práva volného pohybu služeb, může výkon této činnosti zahájit, jakmile příslušný orgán dozoru domovského státu doručí Komisi sdělení v rozsahu údajů podle § 48c odst. 2 písm. b).

(2) O doručení sdělení učiní Komise oznámení, ve kterém může ve veřejném zájmu stanovit podmínky poskytování investiční služby nebo investičních služeb v České republice spolu s pravidly jednání ve vztahu k zákazníkům.

(3) Jakékoli změny ve skutečnostech uvedených v § 48c odst. 2 písm. b) je osoba podle odstavce 1 povinna oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru domovského státu s dostatečným předstihem před jejich provedením tak, aby Komise mohla provést odpovídající změnu nebo dodatek v podmínkách podle odstavce 2.

(4) Při poskytování investiční služby je osoba podle odstavce 1 povinna dodržovat podmínky podle odstavce 2, zejména povinnosti podle § 47b, plnit povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zvláštního zákona^25h) a poskytnout Komisi veškeré údaje nezbytné pro výkon státního dozoru nad plněním těchto povinností.

§ 48h

(1) Zjistí-li Komise, že osoba podle § 48e nedodržuje podmínky podle § 48f odst. 1 nebo § 48g odst. 2 nebo jiné povinnosti podle § 48f odst. 3 nebo § 48g odst. 4, vyzve ji, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li osoba podle § 48e ve stanovené lhůtě nápravu, informuje Komise příslušný orgán dozoru domovského státu.

(2) Jestliže příslušný orgán dozoru domovského státu nezjedná v přiměřené lhůtě nápravu nebo jestliže opatření, která přijal, nepovedou k nápravě, může Komise po informování příslušného orgánu dozoru domovského státu přijmout opatření podle § 86, a to včetně zákazu uzavírání dalších smluv na území České republiky, jestliže je to nezbytné.

(3) V krajním případě může Komise přijmout opatření podle odstavce 2 bez ohledu na postup podle odstavce 1 a 2. O přijatém opatření musí Komise bez zbytečného odkladu informovat Evropskou komisi a příslušný orgán dozoru domovského státu. Komise změní nebo zruší opatření přijaté podle věty první, jestliže tak rozhodne Evropská komise po slyšení příslušného orgánu domovského státu.

(4) Jestliže příslušný orgán dozoru domovského státu odejme osobě podle § 48e povolení k poskytování investiční služby nebo investičních služeb, přijme Komise opatření k zamezení dalšího poskytování této služby nebo těchto služeb na území České republiky.

§ 48i

(1) Komise spolupracuje s příslušnými orgány dozoru domovského státu při výkonu dozoru nad řádnou činností osob podle § 48e, zejména poskytne příslušnému orgánu dozoru domovského státu veškeré informace o osobách ve vedení pobočky podle § 48f, kapitálové účasti na pobočce a informace získané podle § 48f odst. 3 a § 48g odst. 4.

(2) Příslušné orgány dozoru domovského státu mohou po předchozím oznámení Komisi přímo či prostřednictvím zplnomocněných osob ověřit u pobočky podle § 48f informace poskytnuté podle odstavce 1.

(3) Je-li to nezbytné, zajistí Komise na žádost příslušného orgánu dozoru domovského státu součinnost kontrolované osoby nebo jejích zástupců. Komise dále poskytne veškerou součinnost při doručování písemností.

(4) Na žádost příslušného orgánu dozoru domovského státu provede kontrolu podle odstavce 2 Komise, a to za účasti jednoho nebo několika zástupců tohoto orgánu, je-li to v žádosti uvedeno.

Hlava II

Makléř

§ 49

(1) Své odborné obchodní činnosti může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí fyzické osoby, která k tomu má povolení Komise (dále jen "makléř"). Rozsah odborných obchodních činností vykonávaných pomocí makléře ( upraví ministerstvo právním předpisem ) může ministerstvo upravit vyhláškou na základě návrhu Komise. Pokud makléř vykonává svou činnost pro obchodníka s cennými papíry, může tuto činnost vykonávat pouze pro jednoho obchodníka s cennými papíry, k němuž musí být v pracovním poměru.²⁷)

(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

(3) K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen přiložit doklady o složení odborné zkoušky (dále jen "makléřská zkouška") ( a ) , o své bezúhonnosti a o splnění dalších podmínek podle odstavce 6.

(4) Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

(5) Obsahem makléřské zkoušky je zejména prověření znalostí

1. právních předpisů upravujících obchodování s cennými papíry,

2. burzovních řádů, pravidel burzovního obchodu²⁸) a tržních řádů (§ 50 odst. 4).

6. Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. Komise povolení neudělí, jestliže žadatel

1. nesložil makléřskou zkoušku,

2. není bezúhonný nebo

3. nemá dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci nebo zkušenosti.

( (7) Ministerstvo na základě návrhu Komise upraví právním předpisem rozsah a způsob provedení makléřské zkoušky a vydání povolení k činnosti makléře.)

(7) Ministerstvo může na základě návrhu Komise upravit vyhláškou rozsah a způsob makléřské zkoušky a úplatu spojenou s makléřskou zkouškou.

(8) Pro odnětí povolení k činnosti makléře platí přiměřeně ustanovení § 48. Komise může dále odejmout povolení, jestliže makléř nevykonává činnost podle odstavce 1 déle než 6 měsíců.

Hlava III

Organizátor mimoburzovního trhu

( § 50

(1) Kromě burzy cenných papírů může organizovat poptávku a nabídku cenných papírů, jakož i jiných investičních instrumentů vymezených zvláštním zákonem⁴³ , pouze osoba, která má k této činnosti povolení Komise (dále jen "organizátor mimoburzovního trhu").

(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

(3) V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést

1. obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště organizátora mimoburzovního trhu,

2. výši čistého obchodního jměníorganizátora mimoburzovního trhu a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání výši čistého obchodníhojmění,

3. věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1, zejména skutečnosti, ze kterých vyplývá, že organizátor mimoburzovního trhu bude při výkonu této činnosti disponovat technickým vybavením nutným k organizování poptávky a nabídky cenných papírů a výpočtu jejich kursů.

(4) Současně se žádostí podle odstavce 2 žadatel musí předložit ke schválení podrobný návrh pravidel, podle kterých se na mimoburzovním trhu budou uskutečňovat převody cenných papírů a zveřejňovat tam dosahované kurzy (dále jen "tržní řád"). Schválený tržní řád je součástí povolení podle odstavce 1. )

(1) Organizátorem mimoburzovního trhu může být pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze zaknihované akcie a povolení Komise k organizování veřejného trhu.

(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V žádosti je žadatel povinen uvést

1. obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo organizátora mimoburzovního trhu,

2. výši čistého obchodníhomajetku a základního kapitálu organizátora mimoburzovního trhu a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu organizátora mimoburzovního trhu,

3. věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1, zejména skutečnosti, ze kterých vyplývá, že organizátor mimoburzovního trhu bude při výkonu této činnosti disponovat technickým vybavením nutným k organizování poptávky a nabídky cenných papírů a výpočtu jejich kurzů.

(3) Současně se žádostí podle odstavce 2 žadatel musí předložit ke schválení návrh pravidel, podle kterých se na mimoburzovním trhu budou uskutečňovat převody instrumentů kapitálového trhu a uveřejňovat tam dosahované kurzy (dále jen ”tržní řád”).

( § 51

(1) O povolení podle § 50 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení žádosti, návrhu tržního řádu a s přihlédnutím k potřebám finančního trhu. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

(2) Pro odnětí povolení uděleného podle § 50 platí přiměřeně ustanovení § 48. )

§ 51

(1) O povolení podle § 50 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti nebo jejího doplnění, a to na základě posouzení žádosti, návrhu tržního řádu a s přihlédnutím k potřebám finančního trhu. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou, nelze je převést na jinou osobu a ani nepřechází na jinou osobu.

(2) V povolení podle § 50 Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn organizovat veřejný trh. Součástí povolení je schválený tržní řád. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí organizátor mimoburzovního trhu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Komise může v povolení stanovit oprávnění organizátora mimoburzovního trhu poskytovat služby podle odstavců 3 a 4.

(3) Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn poskytovat též služby spočívající v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise. Takové služby však

1. nesmějí umožnit na mimoburzovním trhu obchodování s cennými papíry, které nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu,

2. musejí být od služeb týkajících se cenných papírů přijatých k obchodování na mimoburzovním trhu zřetelně odlišeny se zvláštním upozorněním na skutečnost, že cenné papíry, které jsou jejich předmětem, nejsou registrovanými cennými papíry, a

3. mohou být poskytovány pouze za předpokladu, že jejich poskytování je upraveno tržním řádem.

(4) Pokud je to v povolení uvedeno, je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn

1. poskytovat též služby prostřednictvím jiného veřejného trhu, a to i zahraničního, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ( dále jen ”OECD”) nebo byl-li jeho výběr schválen Komisí, a nebo

2. umožnit organizátorovi veřejného trhu podle písmene a) poskytovat služby prostřednictvím svého trhu.

(5) Pro odnětí povolení uděleného podle § 50 platí přiměřeně ustanovení § 48.

§ 52

(1) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu Komisi všechny změny ve skutečnostech uvedených v § 50 odst. ( 3 ) 2 .

( (2) Změny tržního řádu nabývají účinnosti dnem schválení Komisí. Tyto změny se považují za schválené, nedoručí-li Komise organizátorovi mimoburzovního trhu své vyjádření o tom, že je neschvaluje, ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy jí byl návrh změn doručen. )

(2) Změny tržního řádu ve vztahu k organizátorovi mimoburzovního trhu nabývají účinnosti dnem schválení Komisí. Tyto změny se považují za schválené, neodešle-li Komise organizátorovi mimoburzovního trhu své rozhodnutí o jejich neschválení nebo výzvu k doplnění návrhu ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy jí byl návrh změn doručen nebo na výzvu doplněn. Ustanovení § 54 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) Schválení změn tržního řádu podle odstavce 2 se nepovažuje pro účely placení správních poplatků za změnu v povolení uděleném podle § 50 odst. 1.

§ 53

(1) Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat tržní řád a jeho změny. Organizátor mimoburzovního trhu je povinen vhodným způsobem uveřejňovat též ( kursy cenných papírů ) kurzy instrumentů kapitálového trhu dosahované na mimoburzovním trhu.

(2) Organizátor mimoburzovního trhu nesmí obchodovat s ( cennými papíry ) instrumenty kapitálového trhu.

§ 54

(1) Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn odmítnout poskytnutí služeb pouze v případech, kdy to vyplývá ze zákona nebo z tržního řádu ( , nebo osobám, které nesplňují podmínky stanovené tržním řádem ) .

( (2) Pro účastníky mimoburzovního trhu je schválený tržní řád závazný. )

(2) Pro účastníky mimoburzovního trhu jsou schválený tržní řád a jeho změny závazné okamžikem uveřejnění podle § 53 odst. 1, nestanoví-li organizátor mimoburzovního trhu datum závaznosti pozdější.

( 3) Organizátor mimoburzovního trhu je oprávněn odmítnout poskytnutí služeb kupujícímu, který v rozporu s jeho požadavkem nemá na účtu u banky určeném organizátorem mimoburzovního trhu uloženu peněžní částku potřebnou k úhradě ceny za cenné papíry, k jejichž koupi dává pokyn, včetně úhrady ceny služeb s uskutečněním nákupu souvisejících. )

( (4) Organizátor mimoburzovního trhu zabezpečuje konečné vypořádání koupí a prodejů, které byly na jím organizovaném mimoburzovním trhu uskutečněny, prostřednictvím banky , popřípadě též jiné, k takové činnosti oprávněné právnické osoby. V písemné smlouvě s touto bankou, popřípadě jinou právnickou osobou je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn dohodnout, že jí bude předkládat závazné podklady pro toto vypořádání.)

(3) Organizátor mimoburzovního trhu zabezpečuje konečné vypořádání koupí a prodejů, které byly na jím organizovaném mimoburzovním trhu uskutečněny, prostřednictvím banky nebo osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b). V písemné smlouvě s touto bankou nebo osobou provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry je organizátor mimoburzovního trhu oprávněn dohodnout, že jí bude předkládat závazné podklady pro toto vypořádání..

( 5) ) (4) Ve sporech z obchodu na mimoburzovním trhu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

Hlava IV

Středisko

§ 55

(1) Středisko je právnickou osobou, kterou zřizuje podle zvláštního zákona²⁹) ministerstvo. Středisko se zapisuje do obchodního rejstříku.⁠‌​‌‌‌‌​​‌‌‌​​‌‌​⁠

(2) Stát ručí za závazky střediska a za závazky právnických osob pověřených vedením části evidence střediska (§ 70a ) v mezích tohoto pověření.

( 3) Středisko nesmí organizovat trh s cennými papíry ani s nimi obchodovat.

( (4) V řídících, případně dozorčích orgánech střediska nesmějí být zastoupeni obchodníci s cennými papíry, makléři, investiční společnosti, investiční fondy organizátoři mimoburzovních trhů a burza cenných papírů. )

( 4) V řídících, případně dozorčích orgánech střediska nesmějí být makléři, osoby se souhlasem podle § 45a, jejich zaměstnanci, členové orgánů a společníci, dále zaměstnanci, členové orgánů a společníci obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti, investičního fondu, organizátora veřejného trhu a osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.

§ 56

(1) Středisko je povinno evidovat

1. zaknihované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje, které se jich týkají, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

2. imobilizované cenné papíry, změny jejich majitelů a další údaje, které se jich týkají, a to v rozsahu podle písmena a),

3. rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto zákona,

4. další údaje, stanoví-li tak zákon.

(2) Evidenci podle odstavce 1 písm. c) vede středisko na základě údajů, které je mu povinna bez zbytečných odkladů předat Komise.

(3) Středisko může na základě smlouvy podle § 34 odst. 1 přijímat listinné cenné papíry do samostatné a hromadné úschovy.

(4) Středisko je oprávněno poskytovat majitelům cenných papírů, emitentům, obchodníkům s cennými papíry, burzám cenných papírů ( a ), organizátorům mimoburzovního trhu a osobám provádějícím vypořádání obchodů s cennými papíry služby spojené s činnostmi konanými podle odstavců 1 a 3.

(5) Jinou činnost, než jsou činnosti uvedené v tomto zákoně, může středisko vykonávat, pouze pokud souvisí s jeho činnostmi podle předchozích odstavců.

(6) K výkonu své činnosti podle předchozích odstavců má středisko právo na poskytnutí všech potřebných podkladů od majitelů cenných papírů, emitentů, obchodníků s cennými papíry, burz cenných papírů, organizátorů mimoburzovního trhu, osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, popřípadě dalších osob. Nevyplývá-li z tohoto nebo ze zvláštního zákona něco jiného, jde neposkytnutí těchto podkladů, jejich opožděné, nesprávné či neúplné poskytnutí, nebo poskytnutí v jiné než požadované formě k tíži toho, kdo je k jejich poskytnutí povinen.

(7) Pravidla, podle kterých středisko poskytuje své služby a vykonává jiné činnosti podle tohoto zákona, je středisko povinno upravit ve svém provozním řádu. Tento provozní řád, stejně jako každá jeho změna, nabývá účinnosti dnem schválení Komisí, nestanoví-li Komise jako den nabytí účinnosti den pozdější. Vůči třetím osobám je provozní řád a jeho změny závazný dnem jeho zveřejnění v Obchodním věstníku.

(8) Činnost podle odstavce 1 písm. c), § 58 odst. 1 a § 60 odst. 1 vykonává středisko bezplatně. Ostatní činnosti vykonává středisko za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Na zajištění pohledávky střediska za poskytnuté služby se přiměřeně použije ustanovení § 34 odst. 10.

§ 57

Evidenci zaknihovaných cenných papírů vede středisko na účtech majitelů cenných papírů (dále jen "účet") a v registru emitentů cenných papírů (dále jen "registr").

§ 58

(1) Středisko zřídí účet každému, kdo se stane majitelem zaknihovaného cenného papíru na základě privatizace s použitím investičních kupónů provedené podle zvláštních předpisů⁶⁾.

(2) Ostatním osobám zřídí středisko účet na jejich žádost nebo na žádost emitenta, obchodníka s cennými papíry, burzy cenných papírů, ( nebo ) organizátora mimoburzovního trhu nebo osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.

(3) Středisko má povinnost zřídit každému jen jeden účet.

(4) Číselné označení účtu středisko sdělí pouze osobě, které tento účet zřídilo (dále jen "majitel účtu"), nebo jejímu zástupci, a to bez zbytečného odkladu po zřízení účtu.

(5) Právní vztah mezi majitelem účtu a střediskem se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

(6) Pokud vztah podle odstavce 5 nezanikne dříve, zanikne dnem, kdy na účtu nebude po dobu jednoho roku evidován žádný cenný papír.

7. ( Majitelem zaknihovaného cenného papíru je osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován )Za majitele zaknihovaného cenného papíru se považuje osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován, není-li prokázán opak.

§ 59

Účet obsahuje

1. číselné označení účtu a datum jeho zřízení,

( b) obchodní jméno nebo název, identifikační číslo a sídlo, je-li majitelem účtu právnická osoba, a jméno, příjmení, popřípadě i obchodní jméno, rodné číslo a bydliště, je-li majitelem účtu fyzická osoba, )

b) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo právnické osoby, u fyzické osoby jméno, rodné číslo a bydliště,

c) údaje o jednotlivých cenných papírech majitele účtu, a to zejména

1. druh cenného papíru, jeho bližší určení z hlediska jeho zastupitelnosti, a jeho náležitosti ( cenného papíru ) ve smyslu § 4 a u regisatrovaného cenného papíru (§ 71 odst. 1) jeho ISIN,

2. počet kusů cenného papíru každé emise,

3. obchodní ( jména, názvy ) firmy nebo názvy nebo jména a identifikační čísla nebo rodná čísla spolumajitelů cenného papíru a velikost jejich podílu,

4. pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem a omezení výkonu tohoto práva stanovené emitentem,

5. zda a u koho je cenný papír uložen podle § 34 odst. 3 anebo kým je spravován podle § 36 či obhospodařován podle § 37a odst. 1,

6. samostatně převoditelná práva spojená s cenným papírem, popřípadě jejich oddělení od cenného papíru,

7. zda je cenný papír zastaven a kdo je zástavním věřitelem,

( d) osoby oprávněné nakládat s cennými papíry evidovanými na účtu a rozsah tohoto jejich oprávnění, jakož i osoby oprávněné požadovat údaje o těchto cenných papírech a rozsah tohoto jejich oprávnění, )

4. osoby, které jsou kromě majitele účtu oprávněny nakládat s cennými papíry evidovanými na účtu a rozsah tohoto jejich oprávnění, jakož i osoby, které jsou kromě majitele účtu oprávněny požadovat údaje o těchto cenných papírech a rozsah tohoto jejich oprávnění; rozsah registrovaných údajů je obdobný jako pod písmenem b),

e) čas provedení zápisu na tomto účtu.

§ 60

(1) Středisko založí registr každému emitentuakcií, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů⁶).

(2) Ostatním emitentům založí středisko registr na jejich žádost nebo na žádost jejich zakladatelů či zřizovatelů.

(3)Středisko má povinnost založit každému emitentu jen jeden registr.

(4)Právní vztah mezi emitentem a střediskem při vedení registru se řídí tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

§ 61

Registr musí obsahovat

1. číselné označení registru a datum jeho založení,

2. ( obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště emitenta, ) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště emitenta,

c) údaje o jednotlivých cenných papírech podle § 59 písm. b) a c),

d) čas provedení zápisu v tomto registru.

§ 62

(1) Středisko je povinno předat majiteli účtu výpis z tohoto účtu

a) vždy bez zbytečného odkladu poté, co provede účetní zápis ve prospěch nebo k tíži tohoto účtu (dále jen "změnový výpis"), nedohodne-li se s majitelem účtu jinak,

b) na jeho žádost (dále jen "stavový výpis").

(2) Výpis z účtu se zasílá doporučeně na adresu majitele účtu registrovanou ve středisku, není-li dohodnut jiný způsob předání výpisu.

(3) Změnový výpis obsahuje údaje vyjadřující provedenou změnu nebo změny podle odstavce 1 písm. a), a to uvedením stavu před provedením zápisu a po jeho provedení.

(4) Stavový výpis obsahuje údaje o počtu kusů cenných papírů podle jednotlivých druhů, emitentů a emisí, a to pro jednotlivé cenné papíry s vyznačením údajů o případném zástavním právu a zástavních věřitelích. V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. b) musí stavový výpis obsahovat navíc případně též údaje podle § 59 písm. c) bodu 3, údaje o případném pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, údaje podle § 59 písm. c) bodu 5, jakož i údaje podle § 59 písm. d).

(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.

§ 63

(1) Středisko je povinno předat emitentovi výpis z jeho registru

a) vždy při vydání cenného papíru ve smyslu § 5 odst. 6,

b) vždy při přeměně podoby cenného papíru,

c) na jeho žádost.

(2) O předání výpisu z registru platí přiměřeně ustanovení § 62 odst. 2.

(3) Výpis z registru emitenta podle odstavce 1 obsahuje označení majitelů cenných papírů v rozsahu podle § 59 písm. b) a údaje o jmenovité hodnotě a o počtu kusů emitentem vydaných cenných papírů na účtech těchto majitelů. Ustanovení § 11 odst. 1 tím není dotčeno.

(4) V závislosti na obsahu žádosti podle odstavce 1 písm. c) musí výpis z registru obsahovat kromě označení majitelů cenných papírů ve smyslu odstavce 3 označení případných osob, které jsou v souladu s evidencí střediska ve vztahu k těmto cenným papírům správci anebo též zástavními věřiteli.

(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčeno ustanovení § 56 odst. 4 a 7.

§ 64

Středisko je povinno na základě námitky majitele účtu nebo emitenta, kterou uzná jako oprávněnou, jakož i na základě pravomocného rozhodnutí soudu provést opravu nebo doplnění ve své evidenci. Opravu provede ke dni, kdy byl chybný zápis proveden; doplnění ke dni, kdy neúplnost vznikla.

§ 65

Středisko je oprávněno postupovat podle § 64 též z vlastního podnětu, pokud ve své evidenci zjistí chybu nebo neúplnost. O zjištěných chybách a neúplnostech je středisko povinno vést dokumentaci.

§ 66

Středisko zašle všem osobám, na jejichž účtu nebo v jejichž registru provedlo opravy nebo doplnění, výpis z jejich účtu nebo registru s odůvodněním, a to bez zbytečného odkladu poté, co došlo k provedení opravy nebo doplnění.

§ 67

Středisko odpovídá za škodu, která vznikla osobám, jejichž účty a registry vede, v důsledku chyby nebo neúplnosti v jeho evidenci.

§ 68

(1) Změnu osoby majitele zaknihovaného cenného papíru, k níž dochází přechodem podle § 7 ( odst. 1), zaregistruje středisko vždy ke dni tohoto přechodu.

(2) Příkaz k registraci podle odstavce 1 dává nabyvatel cenného papíru.

(3) K příkazu podle odstavce 2 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o změně osoby majitele zaknihovaného cenného papíru podle odstavce 1.

(4) Vznikne-li zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru jinak než na základě smlouvy podle § 39, registruje středisko toto zástavní právo ke dni jeho vzniku. Registraci takto vzniklého zástavního práva středisko zruší ke dni jeho zániku.

(5) (Příkaz k registraci podle odstavce 4 dává zástavní věřitel.) Příkaz k registraci zástavního práva podle odstavce 4, jakož i příkaz k jejímu zrušení je oprávněn dát zástavní věřitel a v případě jejího zrušení též dlužník.

(6) ( K příkazu podle odstavce 5 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o vzniku zástavního práva podle odstavce 4. ) K příkazu k registraci zástavního práva podle odstavce 4 je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o vzniku zástavního práva podle odstavce 4. K příkazu ke zrušení registrace zástavního práva podle odstavce 4 je třeba přiložit doklad o zániku tohoto zástavního práva, ledaže příkaz dává zástavní věřitel.

§ 69

(1) Údaje v evidenci střediska podle § 56 odst. 1 písm. a) a b) je středisko povinno utajovat.

( (2) Kromě údajů poskytovaných při plnění informační povinnosti podle § 62, 63 a 66 poskytuje středisko údaje pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a dále jen osobám, které středisku prokáží, že je ten, jehož se údaje týkají, oprávnil tyto údaje získat. )

(2) Kromě údajů poskytovaných při plnění informační povinnosti podle § 62, 63 a 66 je středisko oprávněno poskytovat údaje utajované podle odstavce 1 (dále jen “utajované údaje”) pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(3) Překročením oprávnění podle odstavce 2 není sdělení utajovaných údajů při podání trestního oznámení.

§ 70

(1) ( Středisko je povinno podat zprávu o údajích, které utajuje podle § 69 odst. 1 ) Nestanoví-li tento zákon jinak, je středisko je povinno podat zprávu o utajovaných údajích pouze

1. osobám pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona (§ 82),

2. soudu pro účely občanského soudního řízení³⁰),

3. orgánu činnému v trestním řízení, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon³¹),

( d) finančním orgánům v daňovém řízení³²), )

d) správcům daně pro účely správy daní³²),

5. České národní bance, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon^32a),

6. ministerstvu pro účely výkonu státního dozoru podle zvláštních zákonů^32b),

7. příslušné organizační složce ministerstva za podmínek, které stanoví zvláštní zákon^32c),

8. Národnímu bezpečnostnímu úřadu a zpravodajským službám podle zvláštního zákona^32d),

9. osobám, které prokáží, že je ten, jehož se utajované údaje týkají, oprávnil tyto údaje získat, nebo že jsou k jejich získání oprávněny z titulu jeho jiného zastoupení.

(2) Zprávu podle odstavce 1 podá středisko pouze na písemné vyžádání obsahující údaje, podle nichž může středisko příslušný údaj identifikovat.

(3) Středisko je povinno nejméně jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat údaje o

1. počtu kusů ( veřejně obchodovatelného ) registrovaného cenného papíru, jejichž úplatný převod zaregistrovalo na základě příkazů k registraci převodu, s výjimkou příkazů, které jsou výsledkem převodů uskutečňujících se s využitím veřejných trhů,

2. průměrné ceně registrovaného cenného papíru dosahované při převodech podle písmene a).

§ 70a

(1) K vedení části evidence střediska, jakož i výkonu ostatních jeho činností svěřených mu zákonem je oprávněna i jiná právnická osoba, a to v rozsahu uvedeném ve smlouvě uzavřené mezi střediskem a touto právnickou osobou.

(2) K platnému uzavření smlouvy podle odstavce 1 je nutné povolení Komise.

(3) Povolení podle odstavce 2 se uděluje na žádost, v níž je žadatel povinen uvést:

1. ( obchodní jméno nebo název, identifikační číslo a sídlo,) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo,

2. předmět činnosti doložený výpisem z obchodního rejstříku ne starším tří měsíců,

3. ( výši základního jmění a čistého obchodního jmění, popřípadě výši účasti zahraničních osob na jeho podnikán,) výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu žadatele a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání v rozsahu deseti a více procent základního kapitálu; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu žadatele,

4. návrh, v jakém rozsahu bude vykonávat činnost svěřenou tímto zákonem středisku,

5. technické, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1,

6. způsob zajištění rizik a závazků vzniklých v souvislosti s činností podle odstavce 1 a s případným ukončením této činnosti.

(4) Součástí žádosti podle odstavce 3 musí být

1. stanovisko střediska k údajům podle odstavce 3 písm. e),

2. návrh smlouvy podle odstavce 1.

(5) O žádosti podle odstavce 3 rozhodne Komise do 60 dnů po jejím obdržení a po posouzení

1. účelnosti žádosti z hlediska potřeb finančního trhu,

2. majetku žadatele z hlediska pokrytí rizik a závazků vyplývajících z vedení části evidence střediska,

3. právní formy a předmětu činnosti žadatele,

d) dosavadní podnikatelské činnosti žadatele, zejména z hlediska dodržování zásad poctivého obchodního styku,

( e) odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a bezúhonnosti statutárních orgánů nebo jejich členů , členů dozorčích orgánů a dalších osob, které vykonávají u žadatele řídící funkce,)

e) odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a bezúhonnosti statutárních a dozorčích orgánů nebo jejich členů a dalších osob, které na základě dohody, podílu na žadateli či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování žadatele, přestože nejsou členem představenstva žadatele, bez zřetele k tomu, jaký vztah k žadateli mají,

f) schopnosti osob podle odstavce 3 písm. c) zajistit zdravé a obezřetné vedení žadatele.

(6) V povolení podle odstavce 2 musí být uvedeno, na jaký rozsah činností střediska může být smlouva podle odstavce 1 uzavřena. Toto povolení je nepřevoditelné a nepřechází ani na právního nástupce. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí osoba oprávněná k vedení části evidence střediska splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

Hlava V

Osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry

§ 70b

( (1) Vypořádání obchodů s cennými papíry a jinými investičními instrumenty (dále jen ”vypořádání obchodů s cennými papíry”) může provádět jen osoba, která k této činnosti má povolení Komise, a Česká národní banka (dále jen ”osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry”). Ustanovení § 54 odst. 4 tohoto zákona tím není dotčeno. Vypořádáním obchodů s cennými papíry pro účely tohoto zákona se rozumí služba, která vykazuje znaky podnikání podle zvláštního zákona¹³ a která spočívá v obstarání splnění závazků z obchodu s cennými papíry pro nejméně dva nebo více účastníků tohoto obchodu. Za obchod s cennými papíry se považuje obchod s investičními instrumenty podle zvláštního zákona⁴².

(2) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající ve vypořádání obchodů s cennými papíry uzavřených mimo veřejné trhy.

(3) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V žádosti je žadatel povinen uvést:

a) obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště žadatele,

b) výši čistého obchodního jmění a základního jmění žadatele a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

3. návrh, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude žadatel provádět vypořádání obchodů s cennými papíry a s tím související činnosti, a údaje o případném jiném podnikání tohoto žadatele,

4. věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry. )

(1) Vypořádání obchodů s instrumenty finančního trhu může vykonávat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze zaknihované akcie a povolení Komise k této činnosti (dále jen ”osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry”) a Česká národní banka, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Vypořádáním obchodů podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí služba, která vykazuje znaky podnikání podle zvláštního zákona¹³)a kterou se zabezpečuje konečné uspokojení práv z těchto obchodů, ledaže je poskytována vždy pouze jednomu účastníkovi takového obchodu.

(3) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající ve vypořádání obchodů uzavřených mezi dvěma účastníky.

(4) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. V žádosti je žadatel povinen uvést

1. obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo žadatele,

2. výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu žadatele a seznam všech osob, které se přímo nebo nepřímo podílejí na jeho podnikání v rozsahu deseti a více procent základního kapitálu; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše podílu na základním kapitálu žadatele,

3. návrh, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude žadatel provádět vypořádání obchodů   podle odstavce 1 a s tím související činnosti, a údaje o případném jiném podnikání žadatele a

4. technické, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.

(5) V povolení podle odstavce 1 Komise stanoví, ve vztahu, ke kterým instrumentům kapitálového trhu a ve vztahu ke kterým organizátorům veřejného trhu je osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry oprávněna poskytovat služby. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(6) Součástí žádosti podle odstavce 4 jsou provozní pravidla vypořádacího systému osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry. V těchto pravidlech musí být definována práva a povinnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a jednotlivých účastníků systému, zejména musí být definován okamžik vstupu příkazu k vypořádání obchodů do systému. Od okamžiku vstupu příkazu do systému nesmí být tento příkaz odvolán ani účastníkem ani jinou osobou.

§ 70c

(1) O povolení podle § 70b rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení technických, věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a s přihlédnutím k ( případným dosavadním zkušenostem žadatele z vypořádání obchodů s cennými papíry, pokud tato činnost byla prováděna do účinnosti /tohoto zákona podle zvláštních zákonů, a k ) potřebám ( kapitálového ) finančního trhu, zejménazabezpečení vypořádání obchodů s (veřejně obchodovatelnými ) registrovanými cennými papíry. Toto povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.

(2) Pro odnětí povolení uděleného podle § 70b platí přiměřeně ustanovení § 48.

(3) Osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíryje oprávněna vykonávat další činnosti pouze za podmínky, že souvisejí s vypořádáním obchodů ( s cennými papíry ) podle § 70b odst. 1. ( Jestliže tyto další činnosti vykazují znaky činnosti, ke kterým je třeba jinak povolení Komise podle tohoto zákona, má se za to, že k takové činnosti je osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry oprávněna, pokud je splněna podmínka uvedená v první větě. )

(4) Osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry je povinna účtovat odděleně od svého majetku o peněžních prostředcích a instrumentech kapitálového trhu, které jí byly svěřeny jako jistota za splnění závazků plynoucích z uzavřených obchodů. Tyto peněžní prostředky a instrumenty kapitálového trhu nejsou součástí majetku osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry.

( ČÁST ČTVRTÁ

Veřejně obchodovatelné cenné papíry

§ 71

(1) Veřejně obchodovatelný cenný papír je takový cenný papír, se kterým lze obchodovat na veřejném trhu.

(2)Na veřejném trhu lze obchodovat s cennými papíry pouze

1. na základě povolení podle § 72 odst. 1, nevyplývá-li z tohoto nebo zvláštního zákona³³) jinak, a

b) pokud tyto cenné papíry mají náležitosti veřejně obchodovatelných cenných papírů podle § 76.

§ 72

(1) Povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry uděluje Komisena žádost emitenta těchto cenných papírů anebo v případě zahraničního cenného papíru též na žádost obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu.

(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 je prospekt cenného papíru (dále jen ”prospekt”).

(3) Součástí žádosti podle odstavce 1 je v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a uvedení tiskárny, která jej vytiskla.

§ 73

(1) Povolení podle § 72 odst. 1 může být uděleno , pouze pokud příslušná emise bylavydána v jednépodobě apokud cenné papíry, které obsahuje, mají jen jednu jmenovitou hodnotu.

(2) V případě zahraničního cenného papíru, který nebyl vydán v členském státě OECD, může být povolení podle § 72 odst. 1 uděleno, pouze pokud jde o

1. dluhopis, jehož emitent má úroveň investičního ohodnocení stanovenou Komisí,

2. jiný zahraniční cenný papír, s nímž se obchoduje na zahraničním veřejném trhu za předpokladu, že výběr tohoto trhu nebo jeho části byl schválen Komisí .

(3) Podmínka uvedená v odstavci 2 písm. b) se nevztahuje na zahraniční cenné papíry vydané v České republice.

§ 74

(1) Prospekt musí obsahovat

1. základní údaje o emitentovi:

1. obchodní jméno, identifikační číslo, sídlo, rok vzniku, právní formu,

2. účast českých a zahraničních osob na jeho podnikání a jeho účast na podnikání jiných českých a zahraničních osob,

3. u akciové společnosti obchodní jméno nebo název anebo jméno každého majitele více než 10 % akcií, pokud je emitentovi znám,

4. jeho postavení ve skupině majetkově vzájemně propojených osob,

5. jména členů statutárních, popřípadě i dozorčích orgánů a jména vedoucích pracovníků jmenovaných statutárním orgánem, údaje o jejich odborné způsobilosti, o tom, zda v minulosti byli odsouzeni pro trestný čin majetkové povahy, a o jejich podnikatelských činnostech vykonávaných mimo podnikání emitenta;

b) údaje o finanční situaci emitenta:

1. poslední známé hospodářské výsledky běžného roku, ne starší než 3 měsíce

2. roční účetní závěrky za poslední tři roky ověřené auditorem; pokud po tuto dobu emitent neexistuje, účetní závěrky jeho právního předchůdce,

3. druhy a objem již vydaných cenných papírů, u akcií jejich dosud nesplacenou částku, u dluhopisů jejich splatnost, způsob určení jejich výnosů, záruky za ně, údaje o osobách, které záruky převzaly, předkupní a výměnná práva s dluhopisy spojená,

4. přijaté bankovní a jiné úvěry a jejich splatnost, úvěry nesplacené ve lhůtě, platební neschopnost;

3. o předmětu podnikání emitenta:

1. charakteristika činnosti a postavení na domácím a zahraničním trhu,

2. strategie hospodářské činnosti, hlavní cíle investiční a inovační politiky, celkové vyhlídky hospodaření na dobu nejméně jednoho roku,

3. provedené investice v posledních třech letech, popřípadě včetně investic provedených právním předchůdcem,

4. rozdělení činnosti podle druhů, podíl jednotlivých trhů na obratu, způsob organizování prodeje,

5. vlastní i smluvně nabyté patenty a licence a uzavřené smlouvy s jinými osobami, které mají zásadní význam pro podnikání emitenta;

4. údaje o cenném papíru:

1. druh, forma a podoba cenného papíru,

2. účel, doba a místo vydávání cenného papíru,

3. obchodní jméno obchodníka nebo obchodníků s cennými papíry, kteří zprostředkovávají vydávání,

4. celková hodnota emise a jmenovitá hodnota cenného papíru,

5. datum a způsob uveřejnění výsledků vydávání cenného papíru,

6. způsob, lhůty a místo výplaty výnosů z cenného papíru, popřípadě jeho splácení,

7. u prioritních a zaměstnaneckých akcií jejich počet a popis práv s nimi spojených,

8. omezení převoditelnosti cenného papíru, předkupní a výměnná práva,

9. u dluhopisu údaje o ručiteli nebo ručitelích, pokud převzali za vydání nebo za splacení dluhopisu záruku,

10. způsob uveřejnění skutečností důležitých pro uplatnění práv majitelů cenných papírů a u akcií též způsob a lhůty svolávání valných hromad akciových společností,

11. způsob zdaňování výnosu z cenného papíru.

(2)Součástí prospektu musí být prohlášení odpovědných osob, že skutečnosti v prospektu uvedené jsou úplné a pravdivé.

(3) Úlohu prospektu plní

1. u podílových listů statut podílového fondu,

2. u akcií investičních fondů statut těchto fondů,

3. u dluhopisů emisní podmínky dluhopisů,

a to v rozsahu, v jakém obsahují náležitosti prospektu podle odstavce 1.

(4) Komise může na žádost emitenta povolit zúžení obsahu prospektu, pokud tím nejsou ohroženy zájmy investorů.

(5) Před udělením povolení podle § 72 odst. 1 nesmí emitent prospekt žádným způsobem uveřejnit,

(6) Ustanovení předchozích odstavců se použijí přiměřeně i v případech, kdy o povolení podle § 72 odst. 1 žádá právnická osoba, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání.

§ 75

(1) Pokud prospekt neobsahuje předepsané náležitosti, vyzve Komise žadatele, aby jej doplnil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy.

(2) O žádosti podle § 72 odst. 1 rozhodne Komise do 60 dnů od jejího doručení, popřípadě od jejího doplnění podle odstavce 1.

(3) Povolení podle § 72 odst. 1 Komise neudělí, pokud by její udělení bylo v rozporu s § 73 nebo pokud by veřejné obchodování s tímto cenným papírem bylo v rozporu s ochranou investorů. Důvody odmítnutí musí být žadateli sděleny.

(4) Součástí povolení podle § 72 odst. 1 je schválení prospektu a ISIN přidělený cennému papíru Komisí.

(5) Pokud emitent do 6 měsíců ode nabytí právní moci povolení podle § 72 odst. 1neuveřejní prospekt, pozbývá toto povolení platnosti.

§ 76

(1) Kromě náležitostí podle § 4 musí veřejně obchodovatelný cenný papír obsahovat údaj o povolení podle § 72 odst. 1 a ISIN.

(2) Náležitostí veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů je jejich vytištění v tiskárně, která je oprávněna k tisku cenných papírů na základě povolení uděleného Komisí. Podrobnosti technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů stanoví Komise zvláštním právním předpisem.

§ 77

(1) Povolení podle § 72 odst. 1 lze udělit i před vydáním cenného papíru.

(2) Cenné papíry vydávané hromadně nelze vydat na základě veřejné nabídky bez povolení podle § 72 odst. 1, popřípadě podle zvláštního zákona³⁴) , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak⁴⁾.

(3) Hromadným vydáním cenných papírů se rozumí vydání zastupitelných cenných papírů v počtu nejméně 1000 kusů.

(4) Veřejnou nabídkou je projev vůle emitenta, který se obrací na neurčitý okruh předem neurčených osob za účelem sdělení podmínek nabytí jím vydávaných cenných papírů.

(5) S prospektem, který je součástí povolení uděleného podle § 72 odst. 1 za podmínek podle odstavce 2, musí mít investoři možnost se seznámit nejpozději 15 dnů přede dnem prvého dne vydání cenného papíru, jehož se prospekt týká.

(6) Povolení podle § 72 odst. 1 se nevyžaduje k vydání akcie, zatímního listu a kupónu nemají-li být veřejně obchodovatelné a k vydání investičního kupónu. Mají-li však být akcie vydány hromadně, na základě upisování akcií podle zvláštního zákona³⁵) , je náležitostí výzvy k tomuto upisování uveřejnění prospektu ve lhůtě nejpozději 15 dnů před prvním dnem upisování těchto akcií.

(7) Dojde-li v případech podle odstavce 6 ke změnám ve skutečnostech uvedených v prospektu v období do vydání všech upsaných akcií, jichž se tento prospekt týká, je emitent povinen bez zbytečného odkladu vypracovat doplněk prospektu a neprodleně jej uveřejnit stejným způsobem jako prospekt.

(8) Emitent je oprávněn rozhodnout, že jím vydané veřejně obchodovatelné akcie přestanou být veřejně obchdovatelnými cennými papíry . Toto rozhodnutí je účinné, pokud je oznámeno Komisi, která pro tyto akcie udělila povolení podle § 72 odst. 1, a pokud uplynula lhůta šestměsíců ode dne, kdy emitent toto své rozhodnutí vodným způsobem uveřejnil.

§ 78

Ustanovení této části zákona se vztahují na cenné papíry uvedené v § 1 odst. 1 písm. a) až f) a další cenné papíry, pokud tak stanoví zákon. )

ČÁST ČTVRTÁ

Registrované a veřejně nabízené cenné papíry

§ 71

(1) Cenný papír, který je přijatý k obchodování na veřejném trhu, je registrovaným cenným papírem.

(2) O přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu rozhoduje za podmínek stanovených tímto zákonem, popřípadě zvláštním zákonem³³) organizátor veřejného trhu.

(3) Cenný papír může být přijat k obchodování na veřejném trhu, pouze pokud:

1. jsou splněny všechny předpoklady, které na něj a na jeho emitenta klade zákon,

2. Komise schválila prospekt cenného papíru (§ 75 odst. 1; dále jen ”prospekt”) a přidělila mu ISIN, nevyplývá-li z tohoto zákona něco jiného,

3. prospekt podle písmene b) byl v souladu s § 77 odst. 1 uveřejněn a od tohoto uveřejnění uplynula lhůta nejméně deseti dnů, nebo v případě dluhopisu lhůta jednoho dne,

4. nejsou organizátorovi veřejného trhu známy okolnosti, které by v případě přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu mohly vést k poškození investorů nebo vážnému ohrožení jejich zájmů nebo ohrožení důležitých veřejných zájmů.

(4) Přijímá-li se na veřejný trh k obchodování cenný papír, který již je přijatý k obchodování na jiném veřejném trhu, nevyžaduje se nové schválení ani uveřejnění prospektu.

§ 72

(1) Předpokladem přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu ve smyslu § 71 je, že:

1. je investičním cenným papírem,

2. je-li zahraničním cenným papírem, jsou založení, zakladatelské dokumenty, jakož i stanovy emitenta tohoto cenného papíru v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo,

3. je-li dluhopisem, celková hodnota jeho emise určená jeho emisním kurzem dosahuje 200 000 EUR a je-li akcií, jeho kurz nebo předpokládaný kurz násobený počtem vydávaných akcií dosahuje 1 000 000 EUR s tím, že nelze-li předpokládaný kurz odhadem určit, musí dosahovat uvedených částek vlastní kapitál emitenta akcií; to však neplatí o akciích, pokud jejich emitent již vydal akcie stejného druhu a tyto akcie byly přijaty k obchodování na veřejném trhu, kde se o přijetí akcií k obchodování žádá,

4. emitent uveřejnil účetní závěrku v souladu se zvláštním zákonem nejméně za tři po sobě následující roky předcházející roku, ve kterém je podána žádost o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu,

5. je-li zahraničním cenným papírem, je vydán v souladu s právem státu, ve kterém byl vydán,

6. není vyloučena ani omezena jeho převoditelnost,

7. je plně splacen jeho emisní kurz, s výjimkami podle písmene m) a podle odstavce 5,

8. byl úspěšně ukončen jeho případný úpis nebo jeho případné obdobné objednávání na základě veřejné nabídky,

9. je-li akcií, je rozptýleno mezi veřejnost alespoň 25% jmenovité hodnoty všech jeho kusů, které mají být přijaty k obchodování na veřejném trhu, nebo alespoň takové nižší množství jeho kusů, které s ohledem na svůj značný objem a rozptyl mezi veřejností zaručuje bezproblémové obchodování na veřejném trhu,

10. se žádost o jeho přijetí k obchodování na veřejném trhu vztahuje na všechny kusy téže emise, a je-li akcií, na všechny kusy stejného druhu akcie,

11. je-li listinným cenným papírem, musí být vytištěn v tiskárně, která je oprávněna k tisku cenných papírů na základě povolení uděleného Komisí nebo v případě cenných papírů vydaných před 1. dubnem 1998 povolení uděleného ministerstvem, a musí být vytištěn v technickém provedení, které na návrh Komise upraví ministerstvo vyhláškou; v případě pochybností se má za to, že cenný papír vytištěný tiskárnou, které bylo uděleno povolení Komise nebo ministerstva, je vytištěn v technickém provedení, které zvláštní právní předpis požaduje,

12. je-li zahraničním cenným papírem, který není přijat k obchodování na veřejném trhu ve státu sídla emitenta ani ve státu, kde je převážně rozptýlen, organizátor veřejného trhu dospěje k přesvědčení, že tato skutečnost není způsobena zájmem na ochraně investorů v uvedených státech,

13. je-li zatímním listem, emitent organizátorovi veřejného trhu prokáže předpoklady, že bude plnit povinnosti emitenta registrovaných cenných papírů podle tohoto zákona, s tím, že je-li zahraničním cenným papírem, který není přijat v obchodování ve státu sídla emitenta ani ve státu, kde je převážně rozptýlen, navíc musí organizátor veřejného trhu dospět k přesvědčení, že tato skutečnost není způsobena zájmem na ochraně investorů v uvedených státech,

14. je-li vyměnitelným nebo prioritním dluhopisem nebo opčním listem, jsou na veřejném trhu již přijaty akcie jeho emitenta, za které mají být dluhopisy nebo opční listy vyměněny,

15. jeho emise byla vydána v jedné podobě a všechny její kusy mají jen jednu jmenovitou hodnotu,

16. je-li zahraničním cenným papírem, který nebyl vydán v členském státu OECD, je:

1. dluhopisem, jehož emitent má úroveň investičního ohodnocení stanovenou rozhodnutím Komise nebo

2. jiným cenným papírem, s nímž se obchoduje na takovém zahraničním veřejném trhu, který byl zahrnut do výběru schváleného rozhodnutím Komise.

(2) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. c), jestliže shledá, že bude zajištěn dostatečný trh i pro nižší částku.

(3) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. d), jestliže je to v zájmu emitenta a investorů a jestliže shledá, že investoři budou mít vzdor udělení výjimky dostatek informací nezbytných k posouzení emitenta a cenného papíru, který má být přijat k obchodování na veřejném trhu.

(4) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. f) v případech, kdy je převoditelnost akcií podmíněna souhlasem^33a orgánu společnosti a kdy přijetí akciík obchodování na veřejném trhu nenaruší obchodování na tomto trhu.

(5) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. g), je-li zajištěno bezproblémové obchodování s cenným papírem, jehož emisní kurz není plně splacen, a pokud prospekt tohoto cenného papíru obsahuje výslovnou zmínku o neúplném splacení emisního kurzu spolu s uvedením opatření přijatých ve vztahu k této skutečnosti.

(6) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. i), jestliže:

1. dostatečný rozptyl akcie má být zajištěn teprve obchodováním na veřejném trhu a organizátor veřejného trhu shledá, že požadavek podle odstavce 1 písm. i) bude splněn během krátké doby po přijetí akcie k obchodování na veřejném trhu, nebo

2. akcie téhož emitenta a druhu je přijata k obchodování na veřejném trhu v jiném státu, ve kterém kriterium dostatečného rozptylu splňuje.

(7) Ze žádosti podle odstavce 1 písm. j) mohou být vyňaty akcie držené v majetku za účelem ovládání emitenta^33b) nebo takové akcie, se kterými nelze na základě platně uzavřené dohody po určitou dobu obchodovat, jestliže z přijetí těchto akcií vzdor této výjimce nevzniknou investorům žádné nevýhody. Skutečnost, že se žádost vztahuje pouze na část akcií téhož druhu, však musí být výslovně uvedena v prospektu spolu s uvedením důvodu.

(8) Organizátor veřejného trhu může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. n) je-li přesvědčen, že jsou investorům k dispozici všechny informace nezbytné k vytvoření si názoru na hodnotu akcií, které mají být na základě cennéno papíru podle odstavce 1 písm. n) nabyty.

(9) Jestliže má emitent listinných cenných papírů sídlo v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, musí být listinné cenné papíry vytištěny v souladu s požadavky kladenými na tisk listinných cenných papírů podle práva státu sídla emitenta. Nedosahují-li tyto požadavky úrovně požadavků kladených na tisk listinných cenných papírů podle tohoto zákona, uvede se tato skutečnost výslovně v prospektu. Jestliže se prospekt neuveřejňuje, musí být tato skutečnost uveřejněna způsobem stanoveným v § 77 odst. 1.

(10) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo organizátora veřejného trhu stanovit další předpoklady pro přijetí cenného papíru k obchodování na tento trh.

(11) Organizátor veřejného trhu je povinen odeslat žadateli své rozhodnutí týkající se žádosti o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu ve lhůtě 2 měsíců od doručení žádosti nebo jejího doplnění. Pokud organizátor veřejného trhu neodešle toto rozhodnutí ve lhůtě podle věty první, platí, ře vydal rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.

§ 73

(1) Schválení prospektu ani jeho uveřejnění se nevyžaduje, mají-li být na veřejný trh přijaty cenné papíry, které:

a) prospekt nemusejí mít podle zvláštního zákona^33c ) nebo

b) jsou vydány Českou národní bankou.

(2) Cenným papírům podle odstavce 1 Komise přidělí ISIN na základě oznámení, které jí jejich emitenti o jejich vydání doručí.

§ 74

(1) Prospekt schvaluje Komise na žádost emitenta cenného papíru anebo v případě zahraničního cenného papíru na žádost obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu.

(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 je

1. prospekt se všemi náležitostmi ve smyslu § 75,

2. označení veřejného trhu, na kterém bude žádáno o přijetí cenného papíru k obchodování, a

c) v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a uvedení tiskárny, která jej vytiskla.

§ 75

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a vyhlídek budoucího vývoje. Informace obsažené v prospektu musí být formulovány srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. Minimální náležitosti prospektu stanoví vyhláška ministerstva vydaná na návrh Komise. Prospekt musí být vypracován v českém jazyce. Za vypracování prospektu v souladu se zákonem a vyhláškou odpovídá v prospektu uvedená osoba.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo organizátora veřejného trhu podmínit přijetí cenného papíru na tento trh tím, že prospekt bude obsahovat další skutečnosti tímto organizátorem stanovené a zveřejněné v Obchodním věstníku. Komise v takovém případě posuzuje prospekt z hlediska, zda obsahuje veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem vyhláškou a organizátorem veřejného trhu.

(3) Úlohu prospektu plní:

a) u podílových listů statut podílového fondu,

b) u akcií investičních fondů statut těchto fondů,

c) u dluhopisů emisní podmínky dluhopisů,

a to v rozsahu, v jakém obsahují náležitosti prospektu podle odstavce 1.

(4) Komise může na žádost povolit zúžení obsahu prospektu, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o informace, jejichž:

1. vliv na posouzení emitenta a jím vydaného nebo vydávaného cenného papíru není podstatný, zejména pokud jde o posouzení majetkové, finanční a výnosové situace emitenta, jakož i vyhlídek jeho dalšího vývoje nebo

2. uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem anebo by mohlo významně poškodit emitenta.

§ 76

(1) Pokud prospekt neobsahuje některý z požadavků stanovených zákonem, vyhláškou nebo organizátorem veřejného trhu, vyzve Komise žadatele, aby prospekt doplnil ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Komise je též oprávněna rozhodnout, že jí má být v téže lhůtě předložena doplňující zpráva auditora, jehož auditorská zpráva byla použita při vypracování prospektu.

(2) Komise žádost ani prospekt nezkoumá z hlediska pravdivosti či přesnosti informací v nich obsažených.

(3) Komise prospekt neschválí, pokud prospekt nesplňuje veškeré požadavky stanovené tímto zákonem a vyhláškou ani po uplynutí lhůty podle odstavce 1, není-li v této lhůtě Komisi předložena doplňující zpráva auditora podle odstavce 1 nebo pokud vzorový výtisk listinného cenného papíru nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, vyhláškou, popřípadě organizátorem veřejného trhu.

(4) Součástí schválení prospektu je přidělení ISIN cennému papíru Komisí, s výjimkou případu, kdy již byl zahraničnímu cennému papíru ISIN přidělen .

(5) Komise rozhodne o žádosti podle § 74 odst. 1 do 30 dnů od jejího doručení nebo doplnění podle odstavce 1. Neodešle-li Komise ve lhůtě podle věty první rozhodnutí, považuje se prospekt za neschválený. Ve stejné lhůtě rozhodne prezidium Komise o opravném prostředku, jinak se lze domáhat rozhodnutí u soudu.

§ 77

(1) Prospekt musí být uveřejněn v plném znění buď ve formě inzerátu v jednom nebo více denících celostátně distribuovaných, anebo ve formě brožury bezplatně poskytované v sídle emitenta s tím, že zvolený způsob a místo uveřejnění musí být zveřejněny v Obchodním věstníku. Je-li prospekt uveřejněn ve formě brožury, musí být tato brožura bezplatně k dispozici též v sídle organizátora veřejného trhu, na který má být cenný papír přijat k obchodování, a v sídle osob, jejichž služeb emitent využívá nebo hodlá využívat k vyplácení výnosů z cenných papírů nebo k činnostem na základě smluv podle § 33a nebo § 33b.

(2) Prospekt nesmí být uveřejněn před tím, než je schválen Komisí.

(3) Pokud za splnění závazků vyplývajících z cenného papíru, jehož se prospekt týká, ručí třetí osoba, musí být smlouva o tomto ručení zpřístupněna k nahlédnutí na místech uvedených v odstavci 1.

(4) Vyskytne-li se před okamžikem přijetí cenného papíru na veřejný trh ve skutečnostech uvedených ve schváleném prospektu podstatná změna vyvolaná novou událostí nebo významná nepřesnost v údajích obsažených v prospektu, musí být vypracován, Komisi předložen ke schválení a uveřejněn stejným způsobem jako prospekt dodatek prospektu. Za podstatnou změnu podle předchozí věty se považuje taková změna, jež je způsobilá ovlivnit přesné a správné posouzení emitenta nebo jím vydaného či vydávaného cenného papíru, jehož se prospekt týká.

(5) Pokud nebude do 6 měsíců od schválení prospektu uveřejněn prospekt, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.

(6) Jakákoli oznámení, inzerce a jiné dokumenty zmiňující se o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu a obsahující podstatné charakteristiky tohoto cenného papíru, jakož i jakékoli jiné materiály mající vztah k přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu nebo jej nabízející, které mají být uveřejněny emitentem nebo třetí osobou, musejí obsahovat údaj o tom, že byl uveřejněn prospekt a kde byl uveřejněn. Všechny tyto dokumenty smějí být uveřejněny pouze poté, kdy byly doručeny Komisi a jí schváleny s tím, že neodešle-li Komise tomu, kdo je doručil, do 30 dnů své rozhodnutí o tom, že je neschvaluje, platí, že byly schváleny. Komise tyto dokumenty neschválí, pokud nesplňují podmínku uvedenou v prvé větě nebo pokud obsahují informaci, která je v rozporu s obsahem prospektu, nebo obsahují takovou informaci z prospektu, která by při nedostatku jiné informace nebo jiných informací z prospektu mohla být klamavá.

§ 78

(1) Emitent je oprávněn rozhodnout o tom, že požádá o vyřazení z obchodování na veřejném trhu (zrušení registrace cenných papírů) za podmínek stanovených obchodním zákoníkem. Toto rozhodnutí musí být oznámeno Komisi, jakož i organizátorům veřejných trhů, na kterých je cenný papír přijat k obchodování, a uveřejněno stejným způsobem, jakým byl uveřejněn prospekt. Tím nejsou dotčeny požadavky podle zvláštního zákona³⁴).

(2) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy je mu rozhodnutí podle odstavce 1 oznámeno, doloženo notářským zápisem o valné hromadě, která je přijala, a kdy mu je předložen doklad o uveřejnění tohoto rozhodnutí, ne však dříve než emitent cenného papíru splní své závazky z veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií podle zvláštního zákona^34a) .

(3) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nebo pozastavit obchodování s ním vždy bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není splněn některý z předpokladů, které § 72 stanoví pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, nebo že se spolehlivě dozví o okolnostech, které by v případě nevyloučení nebo nepozastavení obchodování na veřejném trhu mohly vést k poškození investorů nebo vážnému ohrožení jejich zájmů nebo ohrožení důležitých veřejných zájmů.

(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 není organizátor veřejného trhu dotčen ve svém právu pozastavit, a to nejdéle na dobu nepřesahující 6 měsíců, nebo vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu v jiných případech stanovených právním předpisem nebo obecně upravených organizátorem veřejného trhu v jeho burzovních pravidlech či tržním řádu.

(5) Vyloučil-li cenné papíry z obchodování na veřejném trhu poslední organizátor veřejného trhu v České republice, pozbudou cenné papíry dnem vyloučení charakter registrovaných cenných papírů.

(6) Své rozhodnutí o vyloučení cenného papíru z obchodování na veřejném trhu je organizátor veřejného trhu povinen neprodleně oznámit středisku a Komisi. Cennému papíru, který byl trvale vyloučen z obchodování na veřejném trhu a který není přijatý k obchodování na jiném veřejném trhu, Komise odejme ISIN bez zbytečného odkladu poté, co jí bylo oznámeno rozhodnutí podle předchozí věty.

(7) Jsou-li cenné papíry, u nichž byl odebrán ISIN, zaknihované, podá emitent bez zbytečného odkladu středisku žádost o vyznačení této změny v evidenci zaknihovaných cenných papírů.

(8) Jsou-li cenné papíry podle odstavce 6 vydány v listinné podobě, je emitent povinen tuto změnu vyznačit na cenném papíru nebo jej vyměnit. Nebudou-li cenné papíry předloženy k vyznačení změny, použijí se příslušná ustanovení obchodního zákoníku^12d).

(9) Nesplní-li emitent povinnost podle odstavců 7 a 8, může mu Komise udělit pokutu podle § 86 odst. 1 písm. b). Ustanovení § 86 odst. 4 a § 87 se použijí obdobně.

§ 78a

(1) Rozhodnutí organizátora veřejného trhu o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, o pozastavení obchodování s ním nebo o jeho vyloučení z obchodování se vydává ve správním řízení, nejde-li o vyloučení na žádost emitenta.

(2) O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise. Rozhoduje-li Komise o opravném prostředku proti rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, je povinna odeslat rozhodnutí o opravném prostředku nejpozději do 5 měsíců ode dne, kdy byla organizátorovi veřejného trhu doručena žádost emitenta o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.

(3) Nerozhodne-li Komise ve lhůtě podle odstavce 2, lze se vydání rozhodnutí domáhat u soudu.

§ 78b

Spolupráce a volný pohyb v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru

(1) Jestliže Komise schválí prospekt, vystaví o tom na žádost emitenta potvrzení, pokud se ohledně stejných cenných papírů současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Pokud Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.

(2) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent má sídlo v tomto jiném státu, uzná Komise prospekt, pokud žádost obsahuje

a) překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.

(3) Komise může požadovat, aby emitent doplnil prospekt o údaje se vztahem k finančnímu trhu v České republice, zejména o údaje o osobách, jejichž služeb emitent využívá nebo hodlá využívat v České republice k vyplácení výnosů z cenných papírů nebo k činnostem na základě smluv podle § 33a nebo § 33b, údaje o způsobu, jakým budou v České republice uveřejňovány informace pro investory, a údaje o zdanění cenných papírů, o jejichž přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice se žádá.

(4) Komise může emitenta na žádost zprostit povinnosti předložit překlad prospektu do českého jazyka, pokud je prospekt vypracován v jazyce obvyklém na finančním trhu v České republice.

(5) Jestliže příslušný orgán ve státu sídla emitenta povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že

a) zúžení by bylo možné též podle ustanovení tohoto zákona,

b) zúžení v konkrétním případě splňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 4 a

c) zúžení není vázáno na další podmínky, které by bránily povolení zúžení prospektu podle tohoto zákona.

(6) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise neschválí prospekt, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.

(7) Ustanovení odstavce 2 až 6 se použije též na prospekt schválený v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor v souvislosti s veřejnou nabídkou stejných cenných papírů, které jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, pokud od schválení prospektu příslušným orgánem tohoto jiného státu do podání žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice neuplynuly více než tři měsíce.

(8) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, které byly v období nepřesahujícím šest měsíců před podáním žádosti přijaty k obchodování na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, může Komise zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován, přeložen do českého jazyka a doplněn tak, aby obsahoval náležitosti podle tohoto zákona.

(9) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavce 2 až 8, pokud emitent stanovil, že prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.

(10) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, pozbudou cenné papíry charakter registrovaných cenných papírů podle § 78 odst. 5 pouze tehdy, jestliže cenné papíry byly vyloučeny z obchodování na posledním veřejném trhu v Evropské unii a ve zbylé části Evropského hospodářského prostoru, na který byly přijaty.

(11) Seznam veřejných trhů v členských státech Evropské unie a ostatních státech tvořících Evropský hospodářský prostor stanoví pro účely odstavce 1 až 10 ministerstvo na návrh Komise vyhláškou.

Veřejná nabídka

§ 78c

(1) Cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na veřejném trhu podle tohoto zákona, mohou být veřejně nabízeny pouze, pokud byl nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejněn

a) prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, které jsou v okamžiku veřejné nabídky předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu, nebo

b) užší prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, pro které nebyla podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, ledaže se emitent rozhodne, že i v tomto případě bude uveřejněn prospekt.

(2) Veřejnou nabídkou cenných papírů se rozumí jakékoli sdělení, oznámení nebo jiný text nebo jakékoli jednání, kterým se kdokoli obrací jakýmkoli způsobem propagace nebo prostřednictvím třetích osob na širší okruh osob za účelem sdělení podmínek nabytí nabízených cenných papírů a vyvolání jejich zájmu o nabytí cenných papírů uvedených v nabídce.

§ 78d

(1) Ustanovení § 78c se nepoužije, jestliže

a) adresáty veřejné nabídky jsou výhradně institucionální investoři nebo pouze omezený okruh osob nepřesahující 100,

b) násobek počtu nabízených cenných papírů a jejich emisního kursu nepřesahuje částku odpovídající 40.000 EUR, nebo

c) nabízené cenné papíry mohou být nabyty pouze za cenu nebo protiplnění v hodnotě převyšující částku odpovídající 40.000 EUR na jednoho investora.

(2) Ustanovení § 78c se rovněž nepoužije, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou

a) cenné papíry, jejichž jednotková cena činí alespoň částku odpovídající 40 000 EUR,

b) podílové listy otevřených podílových fondů,

c) cenné papíry emitované státem nebo Českou národní bankou,

d) cenné papíry emitované členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,

e) cenné papíry nabízené v souvislosti s přeměnami společností,

f) akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům,

g) akcie nebo obdobné cenné papíry nabízené výměnou za jiné akcie téhož emitenta, aniž by současně docházelo ke zvyšování základního kapitálu,

h) akcie nabízené zaměstnancům,

i) akcie nabízené výměnou za vyměnitelné dluhopisy nebo na základě výkonu práva k prioritním dluhopisům, pokud byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn ohledně těchto vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů v souladu s tímto zákonem,

j) cenné papíry Euro, pro které není vedena veřejná reklamní kampaň a které nejsou nabízeny k nabytí na základě smluv sjednávaných mimo obchodní provozovnu.

(3) Cennými papíry Euro se pro účely tohoto ustanovení rozumí cenné papíry, které

a) jsou upisované a prodávané konsorciem, jehož alespoň dva členové mají sídlo v odlišných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor,

b) jsou z velké části nabízené v jednom nebo ve více státech odlišných od státu sídla emitenta a

c) mohou být upisovány nebo nabývány pouze prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce.

§ 78e

(1) Prospekt nebo užší prospekt nesmí být uveřejněn, dokud nebyl schválen Komisí.

(2) Ohledně náležitostí, možnosti zúžení obsahu, schvalování a formy uveřejnění prospektu nebo užšího prospektu platí přiměřeně § 74, 75, 76 s výjimkou odstavce 5 a 77, není-li stanoveno jinak.

(3) Součástí žádosti o schválení prospektu nebo užšího prospektu je:

a) údaj o tom, že má být činěna veřejná nabídka,

b) údaj o tom, zda byla ohledně cenných papírů, které mají být veřejně nabízeny, podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, a označení tohoto trhu a

c) prospekt se všemi náležitostmi podle § 75 nebo užší prospekt se všemi náležitostmi podle odstavce 4.

(4) Užší prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou s ohledem na povahu emitenta a veřejně nabízených cenných papírů nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisků a ztrát a vyhlídek jeho budoucího vývoje a k přesnému a správnému posouzení nabízených cenných papírů. Informace uvedené v užším prospektu musí být vyjádřeny srozumitelně a umožňovat snadnou analýzu. Ministerstvo stanoví na návrh Komise vyhláškou minimální náležitosti užšího prospektu.

(5) Pokud byl v období dvanácti měsíců před veřejnou nabídkou pro stejné cenné papíry uveřejněn prospekt nebo užší prospekt, může prospekt nebo užší prospekt obsahovat jen změny nastalé v údajích v původním prospektu nebo v užším prospektu, které jsou způsobilé ovlivnit hodnotu nabízených cenných papírů. Původní prospekt nebo užší prospekt musí být k změnám přiložen. Stejné platí, pokud byl v uvedeném období uveřejněn prospekt ohledně jiných cenných papírů totožného emitenta.

(6) Pokud nabízejícím není emitent, může Komise kromě případů uvedených v § 75 odst. 4 povolit zúžení obsahu užšího prospektu o údaje, ke kterým nemá nabízející přístup.

(7) Pokud žádost, prospekt nebo užší prospekt neobsahuje předepsané náležitosti, vyzve Komise žadatele k jejich doplnění ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Neodešle-li Komise ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti nebo doplnění náležitostí podle věty první rozhodnutí, že užší prospekt neschvaluje, platí, že užší prospekt schválila.

(8) Každá významná změna nebo nepřesnost v údajích obsažených v prospektu nebo v užším prospektu, která nastane nebo je zjištěna před uplynutím doby závaznosti veřejné nabídky a která je způsobilá ovlivnit přesné a správné posouzení emitenta nebo nabízených cenných papírů investorem, musí být zahrnuta do dodatku podléhajícímu schválení Komise a uveřejnění ve stejném rozsahu a formě jako prospekt nebo užší prospekt.

§ 78f

Spolupráce a volný pohyb v rámci Evropské unie

(1) Jestliže Komise schválí užší prospekt, vystaví o tom na žádost nabízejícího potvrzení, pokud má být ohledně stejného cenného papíru současně nebo v blízkém časovém rozmezí činěna veřejná nabídka v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Součástí žádosti o potvrzení musí být označení členského státu Evropské unie, ve kterém má být veřejná nabídka činěna. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Jestliže Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4 nebo § 78e odst. 6, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.

(2) Jestliže emitent v případě podle odstavce 1 rozhodne, že bude uveřejněn prospekt, ačkoli cenné papíry, které mají být veřejně nabízeny, nejsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení odstavce 1 a § 78b odst. 1.

(3) Jestliže mají být cenné papíry veřejně nabízeny též v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, musí osoba povinná uveřejnit prospekt nebo užší prospekt podle tohoto zákona doručit příslušnému orgánu v tomto jiném státu návrh prospektu nebo užšího prospektu, který v tomto jiném státu zamýšlí používat. Doručený návrh nesmí být odlišný od prospektu nebo užšího prospektu schváleného podle tohoto zákona.

(4) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a tyto cenné papíry jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice (§ 78c odst. 1 písm. a), uzná Komise schválení prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje:

a) překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.

Ustanovení § 78b odst. 3, 4 a 5 platí obdobně.

(5) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a pro tyto cenné papíry nebyla podána žádost o přijetí k obchodování v České republice (§ 78c odst. 1 písm. b), uzná Komise schválení prospektu nebo užšího prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje:

a) překlad prospektu nebo užšího prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu nebo užšího prospektu.

(6) Jestliže mají být v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor veřejně nabízeny cenné papíry emitenta, který nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavce 4 nebo 5, pokud nabízející nebo osoba jednající na jeho účet stanovil, že prospekt nebo užší prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.

(7) Jestliže mají být veřejně nabízeny cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise prospekt nebo užší prospekt neschválí, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.

§ 78g

(1) Veškerá oznámení, inzerce, plakáty a další dokumenty obsahující nebo oznamující veřejnou nabídku, které mají být uveřejněny nebo hromadně používány nabízejícím, musí obsahovat údaj o tom, že byl uveřejněn prospekt nebo užší prospekt a kde byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 musí být doručeny Komisi. Použít nebo uveřejnit lze tyto dokumenty pouze, pokud byly schváleny Komisí. Komise tyto dokumenty neschválí, pokud nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo obsahují informace, které jsou v rozporu s obsahem prospektu nebo užšího prospektu, nebo informaci, popř. soubor informací z prospektu nebo užšího prospektu, který by při nedostatku jiné nebo jiných informací z prospektu nebo užšího prospektu mohl být klamavý. Pokud Komise ve lhůtě 5 dnů od doručení dokumentů neodešle rozhodnutí o jejich neschválení, platí, že doručené dokumenty byly Komisí schváleny.

( § 79

Čestnost obchodu s cennými papíry

(1) Emitent nesmí při propagaci vydávání svých cenných papírů používat nepravdivé nebo zavádějící informace nebo zamlčovat skutečnosti důležité při rozhodování o nabývání cenných papírů, zejména nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit, nebo uvádět nesprávně údaje o své hospodářské situaci. Emitent odpovídá za škodu, kterou porušením těchto povinností způsobí. Ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži³⁶ tím není dotčeno.

(2) Účastníci finančního trhu poskytující služby zákazníkům jsou povinni provést příkazy svých klientů s odbornou péčí a nesmí dávat přednost obchodům na vlastní účet.

(3) Osoby, které se účastní na činnosti střediska, organizátor mimoburzovního trhu, obchodník s cennými papíry, makléř a jeho zaměstnanci, jakož i zaměstnanci střediska, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získají ve svém postavení a které mají význam pro vývoj finančního trhu nebo se dotýkají zájmů jednotlivých účastníků.

(4) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 3. Pro účely občanského soudního řízení nebo trestního řízení anebo při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^36a jsou tyto osoby povinnosti mlčenlivosti zproštěny. )

§ 79

Odborná péče

(1) Poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu podle zvláštního zákona³⁶ jsou povinni tyto své služby poskytovat s odbornou péčí.

(2) Pokud činnost, která je předmětem některé služby na kapitálovém trhu, může osoba podle odstavce 1 vykonávat ve svůj vlastní prospěch, nesmí tak činit přednostně před poskytováním služeb na kapitálovém trhu.

( § 79a

Neslučitelnost činnosti a funkcí

(1) Členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou a makléřem obchodníka s cennými papíry může být pouze osoba, která není poslancem nebo senátorem Parlamentu, členem vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky, statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčí rady nebo makléřem nebo prokuristou jiného obchodníka s cennými papíry, nebo společnosti s obdobným předmětem podnikání nebo investiční společnosti či investičního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.⁴⁴

(2) Obchodník s cennými papíry nebo jeho zakladatel je povinen vyžádat si čestné prohlášení osob uvedených v odstavci 1 o tom, že splňují podmínky odstavce 1 ještě před zvolením nebo jmenováním do funkce nebo vznikem pracovního poměru.

§ 80

Informační povinnost emitenta

(1) Emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru je povinen jedenkrát ročně, nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku, uveřejnit zprávu o výsledcích svého hospodaření a o své finanční situaci (dále jen ”ročnízpráva”). Výroční zpráva bude schvalovat roční účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jednoho měsíce uveřejnit novou roční zprávu, ve které uvede důvody neschválení a postup řešení připomínek valné hromady. Za uveřejnění roční zprávy se považuje její zaslání Komisi a středisku a její zpřístupnění v sídle emitenta, popřípadě v dalších místech určených emitentem.

(2) Roční zpráva musí obsahovat zejména účetní závěrku v nezkrácené formě a informace o skutečnostech uvedených v § 74 odst. 1 písm. b), o činnosti emitenta, o změnách ve skutečnostech uvedených v § 74 odst. 1 písm. a), c), jakož i další významné informace zejména o:

1. očekávané hospodářské a finanční situaci v příštím roce, popřípadě ve víceletém výhledu,

2. skutečnostech podle odstavce 4, ke kterým došlo v uplynulém kalendářním roce,

3. všech peněžitých i naturálních příjmech a tantiémách, které přijali v minulém roce statutární orgány, jejich členové dozorčí rady a ředitelé od emitenta a od společností emitentem ovládaných, dále peněžních vztazích mezi emitentem a těmito osobami,

4. počtu akcií společnosti, které jsou v majetku členů představenstva a dozorčí rady a ředitelů společnosti. Tyto osoby jsou povinny oznámit společnosti na žádost počet akcií společnosti, které mají ve svém majetku.

(3) Emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru je povinen nejdéle do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí uveřejňovat zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí obsahující údaje v rozsahu výsledovky a rozvahy za toto období.

(4) Emitent veřejně obchodovatelného cenného papíru je povinen během roku neprodleně oznamovat Komisi změny ve své finanční situaci nebo jiné skutečnosti, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaného cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru a podle požadavků Komise je uveřejnit způsobem uvedeným v odstavci 1.

(5) Za skutečnosti podle odstavce 4 se považují zejména významné změny v obchodních, výrobních nebo odbytových podmínkách, zahájení řízení o konkurzu či vyrovnání, pozastavení činnosti emitenta úředním rozhodnutím, rozhodnutí o zrušení, sloučení, rozdělení a jiných závažných organizačních změnách, každé snížení obchodního majetku nebo čistého obchodního jmění emitenta přesahující 10 %, soudní a obchodní spory, jejichž předmětem je hodnota, která přesahuje 5 % obchodního majetku emitenta, jakož i změny ve statutárních, dozorčích a řídících orgánech emitenta, odsouzení, prohlášení konkurzu či povolení vyrovnání, jde-li o osobu, která je statuárním orgánem nebo členem statutárního orgánu či dozorčí rady emitenta.

(6) Součástí zpráv, které o svém hospodaření vypracovávají emitenti cenných papírů podle odstavců 1 a 3, musí být standardizovaná tabulka obsahující hlavní finanční výsledky. Středisko uveřejní tyto finanční výsledky podle jednotlivých emitentů. Formu a obsah tabulky určí ministerstvo.

7. Ministerstvo na základě návrhu Komise může právním předpisem upřesnit rozsah informačních povinností v závislosti na typech emitentů a druzích veřejně obchodovatelných cenných papírů. )

§ 80

Povinnost mlčenlivosti

(1) Středisko, organizátor veřejného trhu, obchodník s cennými papíry, osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů a jejich zaměstnanci, statutární orgány nebo jejich členové, členové dozorčích orgánů, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkurzní podstaty, jakož i ostatní osoby podílející se na jejich činnosti jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích, které získají ve svém postavení a které se týkají skutečností, majících význam pro vývoj finančního trhu nebo dotýkajících se jeho jednotlivých účastníků.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely:

1. občanského soudního řízení,

2. trestního řízení,

3. správy daní,

4. plnění povinností podle zvláštního zákona^36a),

5. správního řízení před ministerstvem nebo Komisí,

6. výkonu státní kontroly^36b ),,,

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 80a

Výroční zpráva

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen jedenkrát ročně vypracovat výroční zprávu podle zvláštního zákona^36c) (dále jen ”výroční zpráva”) a uveřejnit ji způsobem podle § 77 odst. 1 nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku, popřípadě hospodářského roku; číselné údaje a informace uvedené ve výroční zprávě musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé roční období a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat zejména účetní závěrku v nezkrácené formě a informace o finanční situaci, činnosti a předmětu podnikání emitenta v rozsahu údajů uváděných v prospektu, jakož i další významné informace zejména o

1. očekávané hospodářské a finanční situaci v příštím roce, popřípadě ve víceletém výhledu,

2. všech peněžitých i naturálních příjmech a tantiémách, které přijali v minulém roce členové statutárních orgánů, členové dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci od emitenta a od osob ovládaných emitentem, dále o peněžních vztazích mezi emitentem a těmito osobami, a to souhrnně za každý orgán, a

3. počtu akcií společnosti, které jsou v majetku členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích zaměstnanců emitenta. Tyto osoby jsou povinny oznámit emitentovi na žádost počet akcií emitenta, které mají ve svém majetku, a to souhrnně za každý orgán.

(3) Pokud není ve lhůtě podle odstavce 1 účetní závěrka ověřena auditorem, je emitent povinen doplnit uveřejnění výroční zprávy uveřejněním zprávy auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tuto zprávu obdrží. Totéž platí o konsolidované účetní závěrce, má-li emitent registrovaného cenného papíru povinnost ji sestavovat.

(4) Výroční zpráva musí být k dispozici rovněž účastníkům té valné hromady emitenta registrovaného cenného papíru, na které se bude schvalovat řádná roční účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jednoho měsíce uveřejnit novou výroční zprávu, ve které uvede důvody neschválení účetní závěrky a postup řešení připomínek valné hromady.

(5) Výroční zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi, nejpozději však v den jejího uveřejnění. Pokud není v této době účetní závěrka ověřena auditorem, doručí se Komisi zpráva auditora bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení.

(6) Komise je oprávněna na žádost emitenta povolit, aby emitent mající povinnost vypracovávat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

§ 80b

Pololetní zpráva

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen nejdéle do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí kalendářního nebo hospodářského roku uveřejnit v českém jazyce způsobem uvedeným v § 77 odst. 1 zprávu o své činnosti za toto pololetí (dále jen ”pololetní zpráva”); číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pokud emitent vypracovává konsolidované účetní výkazy, může uveřejnit pololetní zprávu v konsolidované nebo nekonsolidované formě.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat:

1. číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které vycházejí z účetnictví a dalších podkladů, které má emitent k dispozici,

2. ke každému z údajů podle písmena a) odpovídající údaje za první pololetí předchozího roku,

3. úplný výrok auditora, včetně případných výhrad, pokud údaje podle písmena a) a b) byly ověřeny auditorem,

4. popisnou část podle odstavce 3.

(3) Popisná část musí v rozsahu, který je nezbytný pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků, obsahovat:

1. popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,

2. popis důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,

3. odpovídající srovnání s prvním pololetím předchozího roku a

4. popis pravděpodobného budoucího vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků v druhém pololetí roku.

(4) Komise může na žádost povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž:

1. uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo

2. uveřejnění by bylo významně poškodit emitenta, za předpokladu, že by takové zúžení nebylo klamavé pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(5) Pololetní zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi.

(6) Pololetní zpráva musí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor doručena Komisi a současně příslušnému orgánu ve všech uvedených státech, ve kterých jsou cenné papíry emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu.

(7) Jestliže má být pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, koordinuje Komise svou činnost s příslušným orgánem v tomto jiném státu v rámci možnosti tak, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit jednotné znění pololetní zprávy v České republice a v tomto jiném státu. Komise při tom usiluje zejména o to, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit pololetní zprávu ve znění požadovaném podle práva státu, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu nejdříve, nebo podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo, jestliže jeho akcie nebo zatímní listy byly k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor přijaty současně.

§ 80c

Ostatní povinnosti emitenta registrovaného cenného papíru

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen

1. uzavřít smlouvu s bankou nebo jinou k tomu oprávněnou osobu, jejímž prostřednictvím mohou majitelé registrovaného cenného papíru zdarma uplatňovat svá majetková práva spojená s tímto cenným papírem, zejména jejímž prostřednictvím budou vypláceny výnosy z tohoto cenného papíru, ledaže emitent sám je k těmto činnostem oprávněn,

2. neprodleně uveřejňovat veškeré změny v právech vztahujících se k registrovanému cennému papíru způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy,

3. předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, návrh změn svých stanov popřípadě též svého zakladatelského dokumentu nebo návrh rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu před tím, než o něm rozhodne; není-li emitentem akcií, má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má mít vliv na práva majitelů jím vydaného cenného papíru, a

4. předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, veškeré informace potřebné k ochraně investorů nebo k zajištění hladkého fungování trhu a podle požadavku organizátora veřejného trhu tyto informace uveřejnit způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy; pokud emitent požadavku nevyhoví, může organizátor veřejného trhu uveřejnit informaci sám po projednání s emitentem.

(2) Emitent registrovaných akcií je rovněž povinen

1. s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání valné hromady, výplatě dividend, vydání nových akcií, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

2. během roku bez zbytečného odkladu uveřejňovat podstatné změny, které nejsou veřejně známy a které se týkají hospodářské, zejména finanční situace emitenta nebo jiných skutečností, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaného cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru s tím, že Komise může na žádost udělit výjimku z povinnosti uveřejňovat uvedené změny, pokud by jejich uveřejnění bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by mohlo významně poškodit emitenta; za skutečnosti, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru, se považují zejména významné změny v obchodních, výrobních nebo odbytových podmínkách, zahájení řízení o konkurzu či vyrovnání, pozastavení činnosti emitenta úředním rozhodnutím, schválený záměr k přeměně společnosti^36e), rozhodnutí o přeměně společnosti^36e), každé snížení obchodního majetku nebo čistého obchodního majetku emitenta přesahující 10 %, soudní a obchodní spory, jejichž předmětem je hodnota, která přesahuje 5 % obchodního majetku emitenta, jakož i změny ve statutárních, dozorčích a řídících orgánech emitenta,

3. podat žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu těch akcií, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie na tento trh k obchodování již přijaté, pokud nedojde k přijetí těchto akcií k obchodování na veřejném trhu bez žádosti; tato povinnost musí být splněna do 1 roku od vydání akcií, a

4. zajistit rovné zacházení se všemi k akcionáři, kteří jsou ve stejném postavení.

(3) Emitent registrovaných dluhopisů je rovněž povinen:

1. s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání schůze majitelů dluhopisů, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, výplatě výnosů a splácení dluhopisů,

2. neprodleně uveřejňovat informace o veškerých přijatých půjčkách nebo úvěrech a zejména zárukách a jiných zajištěních poskytnutých v souvislosti s nimi a o dalších skutečnostech, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů a

3. v případě vyměnitelných a prioritních dluhopisů neprodleně uveřejňovat informace o jakékoli změně v právech vztahujících se k akciím, které mohou být nabyty na základě těchto dluhopisů.

(4) Povinnost podle odstavce 1 písmeno a) se nevztahuje na případy splacení dluhopisu před lhůtou splatnosti, které jsou odůvodněny oprávněnými zájmy určitého okruhu majitelů.

(5) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.

(6) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích v České republice, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.

(7) Povinnost podle odstavce 6 platí též ve vztahu k veřejným trhům v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(8) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v České republice a též na veřejném trhu ve státu, který není členem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a emitent v tomto jiném státu uveřejnil informace, které mohou mít vliv na posouzení těchto cenných papírů, je emitent povinen uveřejnit v České republice nejméně stejné informace jako v tomto jiném státu.

§ 80d

(1) Při propagaci investičních cenných papírů nebo při plnění jiné informační povinnosti podle tohoto zákona nesmí nikdo vědomě používat nepravdivé nebo klamavé informace nebo zamlčovat skutečnosti důležité při rozhodování o nabývání investičních cenných papírů, zejména nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit, nebo uvádět nesprávné údaje o hospodářské situaci emitenta. Každý odpovídá za škodu, kterou porušením těchto povinností způsobí. Ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži^36d) není dotčeno.

(2) Informace se považuje za klamavou, pokud je způsobilá vyvolat odůvodněně mylnou představu o skutečnostech, které tvoří její předmět.

( § 81

Využívání důvěrných informací

(1) Za důvěrnou informaci se pro účely tohoto zákona považuje informace, která nebyla uveřejněna a která se týká hospodářské a finanční situace jednoho nebo několika emitentů, popřípadě jednoho nebo několika veřejně obchodovatelných cenných papírů a která by po uveřejnění mohla význam,ně ovlivnit kurz nebo výnos příslušných cenných papírů.

(2) Osoba, která má ze svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce oprávnění získat důvěrnou informaci o hospodářské a finanční situaci emitenta nebo o jiných skutečnostech významných pro vývoj finančního trhu a kurzů cenných papírů, nesmí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.

(3) Tento zákaz se vztahuje též na osoby, které získaly důvěrnou informaci od osob uvedených v předchozím odstavci.

(4) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, které získaly, pokud sdělování těchto informací není součástí jejich povinností nebo zaměstnání. Povinnost mlčenlivosti těchto osob trvá i po skončení jejich členského nebo pracovního poměru, nebo jiných činností a po zániku postavení podle odstavce 2 .Pro účely trestního řízení při trestním stíhání, občanského soudního řízení a daňového řízení jsou tyto osoby povinnosti mlčenlivosti zproštěny. )

§ 81

Využívání důvěrných informací

(1) Za důvěrnou informaci se pro účely tohoto zákona považuje informace, která

1. není veřejně známá,

2. se týká jednoho nebo několika instrumentů kapitálového trhu přijatých k obchodování na veřejném trhu nebo jednoho či několika jejich emitentů anebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu nebo jiné ceny některého z takových instrumentů a

c) by mohla poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo jinou cenu podle písmene b), nebo výnos instrumentu kapitálového trhu přijatého k obchodování na veřejném trhu.

(2) Osoba, která má ze svého zaměstnání, povolání, postavení, podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech emitenta, funkce nebo v souvislosti s plněním svých povinností přístup k důvěrné informaci a která takovou informaci získá (dále jen ”zasvěcená osoba”) nesmí tuto informaci využít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiné osoby, zejména nesmí nabýt a zcizit instrument kapitálového trhu, kterého se tato informace týká.

(3) Zákaz podle odstavce 2 se vztahuje též na osobu, která získala důvěrnou informaci přímo nebo zprostředkovaně od zasvěcené osoby a která ví, že jde o důvěrnou informaci.

(4) Zasvěcená osoba je též povinna zachovávat mlčenlivost o důvěrné informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání, zejména nesmí přímo nebo nepřímo učinit jakékoliv jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního instrumentu, kterého se důvěrná informace týká; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby podle odstavce 2. Ustanovení § 80 odst. 2 platí obdobně.

(5) Ustanovení odstavce 1 až 4 neplatí pro operace uskutečňované Českou národní bankou v rámci měnové nebo devizové politiky nebo v rámci správy veřejného dluhu České republiky.

Garanční fond obchodníků s cennými papíry

§ 81a

(1) Zřizuje se Garanční fond obchodníků s cennými papíry (dále jen ”Fond”). Fond je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem. Na Fond se nevztahují předpisy o pojišťovnictví.

(3) Fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců Komise, a  to na návrh Prezidia Komise. Nejméně dva členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(5) Všichni obchodníci s cennými papíry jsou povinni účastnit se systému pojištění zabezpečovaného Fondem.

(6) Zdrojem majetku Fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení, týkajících se obchodníka s cennými papíry.

(7) Z Fondu lze čerpat:

1. náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací.

2. náhrady splátek poskytnutých návratných finančních výpomocí a úvěrů,

3. náklady na činnost Fondu.

(8) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva.

§ 81b

(1) Závazky obchodníka s cennými papíry podle § 81a odst. 7 písm. a) se rozumí pouze ty jeho závazky vůči zákazníkům, které souvisejí s jím poskytovanými hlavními a doplňkovými investičními službami uvedenými v povolení a k jejichž splnění, včetně případného splnění prostřednictvím třetích osob, přijal buď od těchto zákazníků, anebo pro ně finanční prostředky nebo jiné majetkové hodnoty ( dále jen ”zákaznický majetek” ).

(2) Roční příspěvek do Fondu jsou povinni platit všichni obchodníci s cennými papíry ve výši 0,5 % hodnoty zákaznického majetku, po odečtení hodnoty majetku osob uvedených v § 81c odst. 4 písm. a) až h), zjištěné jako celoroční průměr všech hodnot tohoto majetku vykázaných v účetnictví obchodníka s cennými papíry ke konci každého čtvrtletí kalendářního roku. Nevykonává-li obchodník s cennými papíry svou činnost po celý kalendářní rok, ve kterém mu bylo uděleno povolení podle § 45, bere se pro účely zjištění celoročního průměru podle předchozí věty v úvahu vždy pouze to kalendářní čtvrtletí, k jehož konci obchodník s cennými papíry vykazuje ve svém účetnictví zákaznický majetek.

(3) Příspěvek do Fondu je obchodník s cennými papíry povinen zaplatit nejpozději do 31. března následujícího roku.

(4) Obchodník s cennými papíry, který nezaplatil příspěvek do fondu ve lhůtě podle odstavce 3, nesmí od prvního dne prodlení s placením tohoto příspěvku uzavírat nové smlouvy o poskytování investičních služeb. Komise stanoví tomuto obchodníkovi s cennými papíry dodatečnou lhůtu pro splnění povinnosti zaplatit příspěvek do fondu. Pokud v dodatečně stanovené lhůtě obchodník s cennými papíry příspěvek do fondu nezaplatí, Komise mu odejme povolení vydané podle § 45.

§ 81c

(1) Náhrada z Fondu se zákazníkům obchodníka s cennými papíry poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Komise učiněné v dohodě s ministerstvem o tom, že obchodník s cennými papíry není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své závazky vůči zákazníkům za zákonných a smluvních podmínek a že nejsou vyhlídky na to, že bude schopen tak učinit. Náhrada se též poskytne v případě, že soud vydal rozhodnutí přímo související s finanční situací obchodníka s cennými papíry, které má za následek, že investoři nemohou účinně uplatňovat své nároky vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Fond v dohodě s Komisí a ministerstvem vhodným způsobem neprodleně uveřejní:

a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,

2. místo, způsob, lhůtu pro přihlášení nároků a zahájení výplaty náhrad z Fondu,

3. případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než pět měsíců od uveřejnění zjištění podle odstavce 1.

(4) Na náhrady z Fondu nemají nárok:

1. obchodníci s cennými papíry,

2. institucionální investoři^36e)

3. členové představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry,

4. osoby, které mají vyšší než 10 % přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry,

5. osoby blízké^36f) osobám podle písmene c) a d),

6. osoby, které patří do stejného podnikatelského seskupení^26a),

7. osoby, ve kterých má obchodník s cennými papíry nebo osoba podle písmene d) vyšší než 50 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

8. osoby, které svěřily obchodníkovi s cennými papíry prostředky získané v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, a

9. osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.

(5) Fond pozastaví výplatu náhrad za ten zákaznický majetek, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde nebo může jít o majetek ve smyslu odstavce 4 písm. i). Fond dále pozastaví výplatu náhrad osobám, proti nimž je vedeno trestní řízení, na jehož základě by mohly být splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. j) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.

(6) Ustanovením odstavce 4 písm. i) a j) a odstavce 5 není dotčena povinnost platit příspěvek do Fondu z hodnoty zákaznického majetku připadajícího na osoby podle odstavce 4 písm. i) a j).

(7) Pro výpočet náhrady z Fondu se sečtou hodnoty všech složek zákaznického majetku připadajícího na zákazníka, a to s připočtením úroků nebo jiných výnosů. Součet podle předchozí věty musí zahrnovat vždy též spolumajitelský podíl zákazníka na zákaznickém majetku připadajícím na jiné zákazníky. Od výsledné částky součtu se odečte hodnota zákazníkových závazků vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, kdy Fond obdržel oznámení podle odstavce 1.

(8) Pro součet a odpočet podle odstavce 7 jsou určující hodnoty, které ke dni, kdy Fond obdrží oznámení podle odstavce 1 vyplývají ze smluvních ujednání mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem nebo z právních předpisů, s tím, že je-li to možné, se při stanovení hodnoty vychází z tržních cen.

(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(10) Výplata náhrad z Fondu musí být zahájena nejpozději do tří měsíců od ověření přihlášených nároků a stanovení částky nároku, nejpozději však do 10 měsíců od uveřejnění skutečností podle odstavce 1. Na žádost Fondu může Komise ve výjimečných případech prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(11) Obchodník s cennými papíry, popřípadě bývalý obchodník s cennými papíry je povinen ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady z Fondu. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry. Za splnění této povinnosti odpovídá představenstvo, likvidátor nebo správce konkurzní podstaty.

(12) Náhrada z fondu se vztahuje na veškerý zákaznický majetek přijatý obchodníkem s cennými papíry do dne, kdy mu bylo odejmuto povolení udělené podle § 45.

(13) Náhrada z Fondu se vztahuje rovněž na majetek zákazníků přijatý obchodníkem s cennými papíry nebo jeho pobočkami v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

§ 81d

(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad se snižuje hodnota závazků obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi o částku rovnající se právu zákazníka na výplatu náhrady z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem obchodníka s cennými papíry ve výši hodnoty práv zákazníků obchodníka s cennými papíry na plnění z Fondu.

(3) Právo zákazníka na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad z Fondu.

(4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a v rozsahu 50 % potřebných peněžních prostředků přijme Fond úvěr od banky.

(5) Fond může investovat peněžní prostředky do:

a) cenných papírů vydávaných Českou republikou,

b) cenných papírů se státní zárukou,

c) cenných papírů vydávaných Českou národní bankou.

(6) Peněžní prostředky může Fond také uložit u České národní banky.

(7) V případě, že Fond byl nucen přijmout návratnou finanční výpomoc nebo úvěr, zvyšuje se příspěvek obchodníků s cennými papíry od roku následujícího po poskytnutí návratné finanční výpomoci a úvěru na dvojnásobek procentní sazby stanovené v § 81b odst. 2. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a úvěru se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 81b odst. 2.

Státní dozor

§ 82

1. Státní dozor se vykonává nad

( a) vydáváním veřejně obchodovatelných cenných papírů , obchodováním s nimi a plněním povinností stanovených v § 79 až 81,)

a) činností emitenta cenného papíru, který byl nebo má být přijat k obchodování na veřejném trhu, jakož i osoby činící veřejnou nabídku cenného papíru, a to v rozsahu vyplývajícím z § 71 až § 78g,

b) činností střediska, organizátora veřejného trhu, obchodníka s cennými papíry, makléře, provozovatele tiskárny cenných papírů a osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry ( a deriváty ) , a to v rozsahu této činnosti,a osoby oprávněné k vedení části evidence střediska,

( c) činností právnické osoby podle § 70a odst. 1 )

c) nad plněním povinností stanovených v § 48a, § 79 až § 81, jakož i povinností obchodníků s cennými papíry podle § 81a a § 81b.

(2) Státní dozor se nevztahuje na Českou národní banku, s výjimkou činnosti podle § 98 odst. 2.

(3) Státní dozor vykonává Komise.

§ 83

(1) Předmětem státního dozoru podle § 82 odst. 1 je

( a) dodržování podmínek stanovených povoleními podle § 45 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1, § 72 odst. 1 , § 76 odst. 3, )

1. dodržování podmínek aoprávnění vyplývajících z povolení podle tohoto zákona

2. dodržování tohoto zákona a zvláštních zákonů v rozsahu z nich vyplývajícího, jakož i těch právních předpisů a opatření, jež ministerstvo vydalo na základě návrhu Komise.

2. Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 Komise ukládá opatření k nápravě a pokuty.

§ 84

(1) Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 formou kontroly na místě se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími tomuto dozoru řídí základními pravidly činnosti stanovenými zvláštními zákony³⁷).

(2) K výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 je Komise oprávněna vyžadovat od osob podléhajících tomuto dozoru údaje, doklady a informace potřebné pro řádný výkon tohoto státního dozoru.

§ 85

Pokud zvláštní zákon⁴²) nestanoví ve vymezeném případě něco jiného, postupuje Komise při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.

Opatření k nápravě a pokuty

§ 86

(1) Zjistí-li Komise takové nedostatky v činnosti osob uvedených v § 82 odst. 1 ( spočívající ) písm. a) a b), nebo osob majících povinnosti ve smyslu § 82 odst. 1 písm. c) které spočívají v porušení podmínek stanovených v povolení uděleném podle tohoto zákona nebo v porušení právních předpisů a opatření podle § 83 odst. 1 písm. b): (, uloží )

1. uloží opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména přikáže omezit nebo ukončit některou činnost, pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže ( veřejné vydávání nebo obchodování s cenným papírem, nebo pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo odejme jiná povolení udělená podle tohoto zákona ) veřejnou nabídku cenného papíru nebo odejme na trvalo nebo přechodně na dobu nejdéle 1 roku povolení udělené podle tohoto zákona;

2. uloží pokutu až do výše ( 5 000 000 ) 20 000 000 Kč,

3. je oprávněna o zjištěném nedostatku uveřejnit oznámení.

(2) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též osobám, které vykonávají bez platného povolení činnost podléhající státnímu dozoru podle § 82 odst. 1.

(3) Osoba, které bylo odejmuto povolení podle odstavce 1 písm. a), může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí deseti let ode dne právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo povolení odejmuto.

(4) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opakovaně.

§ 87

(1) Při ukládání opatření a pokut, jakož i při postupu podle § 86 odst. 1 písm. c) Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

( (2) Pokuty podle § 86 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let, kdy k těmto skutečnostem došlo. )

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro  uložení pokuty, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(3) Pokuta uložená podle § 86 je splatná do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(4) Pokuty podle § 86 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 87a

(1) Pro přepočet Euro na tuzemskou měnu je pro účely tohoto zákona určující kurz vyhlášený Českou národní bankou v den, ke kterému byl prospekt, nebo užší prospekt vyhotoven.

( (1) ) (2) Má-li cenný papír podobu zaknihovaného cenného papíru, má právo na výnos tohoto cenného papíru pouze ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru ke dni

a) konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividend, jde-li o akcii,

b) splatnosti výnosu podílového listu nebo dluhopisu.

( (2) ) (3) Uplatnění odstavce 1 může být vyloučeno rozhodnutím emitenta cenného papíru o tom, že právo na výnos cenného papíru má ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru k jinému určenému dni, který

1. u akcie nesmí předcházet dnu konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy, a nesmí následovat po dnu splatnosti dividendy,

2. u dluhopisu a podílového listu nesmí předcházet dnu splatnosti výnosu o více než jeden měsíc a nesmí následovat po dnu splatnosti výnosu.

( (3) ) (4) K rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) je oprávněna pouze valná hromada emitenta. Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) musí být obsaženo v emisních podmínkách dluhopisu nebo ve statutu podílového fondu.

( (4) ) (5) Ustanovení odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se přiměřeně vztahují též na právo na splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu.

§ 87b

Je-li k témuž dni vyhotoven výpis z účtu podle § 62 i výpis z registru emitenta podle § 63 a určité právo podle § 87a nebo jiného zákona přísluší v souladu s těmito výpisy různým osobám, považuje se za určující výpis z registru emitenta.

§ 87c

( (1) Má-li akcie podobu zaknihovaného cenného papíru, který je veřejně obchodovatelný, je každý oprávněn požadovat na středisku informaci o obchodním jménu nebo názvu nebo jménu každého majitele deseti a více procent této akcie včetně uvedení tohoto podílu. )

(1) Má-li akcie podobu zaknihovaného cenného papíru, který je registrovaný, je každý oprávněn požadovat na středisku informaci o obchodní firmě nebo názvu nebo jménu každého majitele 10 a více %

a) těchto akcií včetně uvedení tohoto podílu,

b) podílu na základním kapitálu emitenta těchto akcií, je-li odlišný od podílu podle písmene a).

(2) Informaci podle odstavce 1 je středisko povinno předat bez zbytečného odkladu poté, co je o ní požádáno.

(3) Středisko je povinno na základě údajů obsažených v jeho evidenci alespoň jednou týdně zjišťovat údaje podle odstavce 1 a vhodným způsobem je uveřejňovat, archivovat a zajišťovat jejich veřejnou dostupnost.

(4) Kromě údajů podle odstavce 1 je středisko povinno uveřejňovat, archivovat a zajišťovat veřejnou dostupnost i jiných údajů, které obdrží od osob v rámci plnění jejich oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona^37a).

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro povinnosti emitenta ( veřejně obchodovatelné ) registrované akcie, která má podobu listinného cenného papíru, a to v rozsahu, v jakém to umožňuje evidence vedená tímto emitentem podle zvláštního zákona^37b).

( § 87d

Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy. )

§ 87d

(1) Obchodník s cennými papíry může provádět závěrečné vyrovnání zisků a ztrát (dále jen ”závěrečné vyrovnání”), kterým se rozumí výpočet čisté výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním obchodů uzavřených podle smlouvy o závěrečném vyrovnání, nebo se takovou smlouvou řídících, provedených v souladu s ní. Tento výpočet se provádí na základě výše zisku nebo ztráty, ať již skutečné nebo předpokládané, stanovené s ohledem na jakékoliv plnění nebo platbu, která by měla být uskutečněna, pokud by nedošlo k případu porušení závazků stran ze smlouvy o závěrečném vyrovnání, ke skutečnosti zakládající zánik smlouvy o závěrečném vyrovnání, nebo k jakékoli jiné obdobné skutečnosti stanovené smlouvou o závěrečném vyrovnání, a to včetně jakýchkoli nákladů nebo výnosů vzniklých v souvislosti s ukončením a vypořádáním příslušných obchodů. Čistá výše závazků nebo pohledávek stran zbývajících po ukončení a vypořádání každého jednotlivého obchodu nebo skupiny obchodů podle smlouvy o závěrečném vyrovnání může být stanovena například jako čistý výsledek kótací příslušných sazeb, cen nebo kurzů získaných od jednoho či více obchodníků na relevantních trzích.

(2) Smlouvou o závěrečném vyrovnání se rozumí smlouva, včetně jakékoli rámcové smlouvy, uzavřená k úpravě vztahů z jednoho nebo více obchodů s deriváty, repo obchodů, půjček cenných papírů nebo jiných finančních obchodů uzavřených mimo organizované veřejné trhy, která stanoví, že na základě výše zisku či ztráty stran, ať již skutečné nebo předpokládané, má být vypočtena čistá výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním jednoho nebo více obchodů uzavřených podle takové smlouvy.

§ 88

Pokud tento zákon požaduje uvedení identifikačního čísla nebo rodného čísla, tato čísla se uvádějí jen u osob, kterým byla přidělena.

§ 89

Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností podle tohoto zákona se řídí úpravou náhrady škody podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

( § 90

O povolení podle tohoto zákona pro zahraniční osoby rozhoduje Komise. )

( § 91

1. Komise je oprávněna pozastavit obchodování s veřejně obchodovatelnými cennými papíry na veřejném trhu, který vznikl nebo je organizován na základě jí vydaného povolení.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze vydat, pouze jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám, a to nejdéle na dobu šesti měsíců.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat určení doby trvání a rozsahu pozastavení obchodování.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně na obchodování s veřejně obchodovatelnými cennými papíry mimo veřejný trh, doba pozastavení obchodování však nesmí přesáhnout jeden měsíc. )

§ 91

(1) Komise je oprávněna pozastavit obchodování s registrovanými cennými papíry nebo s určitým registrovaným papírem na veřejném trhu, který vznikl nebo je organizován na základě jí vydaného povolení.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze vydat, pouze jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo jinému závažnému ohrožení, nejdéle na dobu 6 měsíců, a to i opakovaně.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat určení doby trvání a rozsahu pozastavení obchodování. Řízení o pozastavení je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Komise je oprávněna zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým registrovaným cenným papírem uložit organizátorovi veřejného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení cenného papíru z obchodování na jím organizovaném trhu a o výsledku informoval Komisi.

(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor veřejného trhu a v případě, že má být nebo bylo pozastaveno obchodování s určitým registrovaným cenným papírem, též emitent.

§ 91a

(1) Jsou-li splněny podmínky § 91 odst. 2, může Komise zakázat veškeré převody určitého registrovaného cenného papíru. Ustanovení § 91 se použije obdobně.

(2) Účastníkem řízení je emitent a jde-li o zaknihované cenné papíry, též středisko. V rozhodnutí Komise určí, ve kterých alespoň dvou celostátně distribuovaných denících bude výrok rozhodnutí uveřejněn. Komise zajistí uveřejnění podle předchozí věty neprodleně po vydání rozhodnutí.

(3) Komise může za porušení zákazu podle odstavce 1 uložit pokutu podle § 86 odst. 1 písm. b). Ustanovení § 87 se použijí obdobně.

§ 92

(1) Cenné papíry s výjimkou cenných papírů podle § 73 odst. 2 vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za ( veřejně obchodovatelné ) registrované cenné papíry, nevyplývá-li ze zvláštního zákona³⁸) nebo rozhodnutí emitenta, které učinil přede dnem účinnosti tohoto zákona, něco jiného.

(2) Emitent cenných papírů ( veřejně obchodovatelných ) registrovaných podle odstavce 1 je povinen nejpozději do 31. prosince 1993 uveřejnit prospekt těchto cenných papírů. Tuto povinnost nemá, jde-li o státní dluhopisy.

(3) Na žádost emitenta cenných papírů ( veřejně obchodovatelných ) registrovaných podle odstavce 1 ministerstvo přidělí těmto cenným papírům ISIN.

§ 93

(1) Akcie, které se nabývají v první vlně kupónové privatizace^38a), se považují za akcie, o nichž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 1. Lhůta, ve které jsou majitelé cenných papírů povinni odevzdat listinné cenné papíry, končí uplynutím dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Na listinné cenné papíry mohou být tyto akcie přeměněny nejdříve po uplynutí tří let ode dne uplynutí lhůty podle předchozí věty.

(2) Akcie, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů⁶⁾, musí být vydány v podobě zaknihovaných cenných papírů.

(3) Na akcie investičních privatizačních fondů, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů⁶⁾, se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 2. Na akcie investičních privatizačních fondů, které byly vydány do dne účinnosti tohoto zákona, se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 1.

(4) Akcie zaknihované podle odstavců 2 a 3 mohou být přeměněny na listinné cenné papíry nejdříve po uplynutí tří let ode dne jejich zaknihování.

§ 94

(1) Osoby, vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy činnost podle § 45, mohou v této činnosti pokračovat až do rozhodnutí ministerstva o jejich žádosti podle § 45, podané nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li žádost v této lhůtě podána, oprávnění vykonávat činnost podle § 45 uplynutím této lhůty zaniká. Povolení vydaná přede dnem účinnosti tohoto zákona bankám podle zvláštních zákonů³⁹) se považují za povolení vydaná podle § 45 odst. 1, pokud z nich nevyplývá něco jiného.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro osoby vykonávající činnost podle § 50 s tím, že žádost musí podat nejpozději do 31. prosince 1994.

§ 95

Fyzické osoby vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona odborné činnosti podle § 49 musí získat povolení k této činnosti do 31. prosince 1993, jinak oprávnění k této činnosti k tomuto datu zaniká.

§ 96

(1) Povolení podle § 45 odst. 1 a § 70b odst. 1 ( a § 72 odst. 1 ) se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu je podle zvláštního zákona oprávněna ( ústřední banka České republiky ) Česká národní banka.

(2) Povolení podle § 45 odst. 1 se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu jsou podle zvláštního zákona³⁾ oprávněny investiční společnosti a investiční fondy.

§ 97

(1) Pokud práva spojená

1. s cennými papíry povinně uloženými podle dekretu prezidenta republiky č. 95/1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů,

2. s tuzemskými papíry vydanými po roce 1945, zanikla ke dni 1. červnu 1953 podle ustanovení zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, je ministerstvo oprávněna v souladu s právními předpisy o archivnictví⁴⁰) rozhodnout, jak naložit s listinami, které zůstaly v povinné úschově a které nesou záznamy, s nimiž byla tato zaniklá práva spojena.

(2) Ustanovení odstavců 1 a 2 se na cenné papíry a práva s nimi spojená, pokud byly dotčeny mezinárodními smlouvami uzavřenými československým státem do dne účinnosti tohoto zákona, použijí přiměřeně.

§ 98

(1) Po zaknihování dluhopisů vydaných přede dnem účinnosti tohoto zákona v zaknihované podobě platí do 31. března 1993 ustanovení dosavadních předpisů. Osoby, v jejichž účetnictví je podle těchto předpisů vedena evidence těchto cenných papírů, mají povinnost nejpozději do 31. března 1993 tuto evidenci převést na zákonem stanovenou evidenci podle § 1 odst. 2 tohoto zákona.

(2) Zákonem stanovenou evidencí podle § 1 odst. 2 je ode dne účinnosti tohoto zákona též evidence dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku zřízená Českou národní bankou na základě zvláštních zákonů, pokud zahrnuje vždy úplný okruh majitelů a emitentů těchto cenných papírů.

(3) Povinnosti, které jsou spojeny s vedením zákonem stanovené evidence podle § 1 odst. 3 a které tento zákon ukládá středisku, se vztahují obdobně též na Českou národní banku vedoucí evidenci podle odstavce 2.

( § 99

Výše poplatků za udělení povolení podle § 45 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1, § 72 odst. 1, § 76 odst. 3 stanoví Ministerstvo zvláštním právním předpisem. )

§ 100

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), se doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 1 písm. c) bod 6 se za slova "burzovních dohodců" vkládají slova "a makléřů".

2. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo "burz" vkládají slova "organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry".

§ 101

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Znění § 37 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2 tohoto znění:

"(2) Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, mohou účtovat, místo v soustavě jednoduchého účetnictví v soustavě podvojného účetnictví, pokud v ní budou účtovat po celé účetní

období.".

2. V § 67 odst. 1 se vkládají za slovo "použít" slova "v rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně,".

3. V § 67 se nahrazuje odstavec 2 tímto zněním:

"(2) Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost z čistého zisku. Rezervní fond může být vytvořen již při vzniku společnosti příplatky společníků nad hodnotu vkladů.".

4. V § 124 se nahrazuje odstavec 1 tímto zněním:

"(1) Společnost vytvoří rezervní fond (§ 67) v době a ve výši určené ve společenské smlouvě. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního jmění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního jmění.".

5. V § 155 odst. 3 se připojuje věta tohoto znění: "Jiné druhy akcií, než které upravuje tento zákon, nesmějí být vydávány.".

6. V § 187 odst. 1 se za písmeno e) zařazuje nové písmenem f) tohoto znění:

"f) rozhodnutí o přeměně akcií vydaných jako listinné cenné papíry na zaknihované cenné papíry a naopak,".

Dosavadní ustanovení označené písmenem f) se označuje písmenem g) a ustanovení označené jako písmeno g) se označuje jako písmeno h).

7. V § 217 se nahrazuje dosavadní odstavec 1 tímto zněním:

"(1) Společnost vytvoří rezervní fond (§ 67) v době a ve výši určené stanovami. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10 % z hodnoty základního jmění. Tento fond se ročně doplňuje částku určenou stanovami, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách, nejméně však do výše 20 % základního jmění.".

8. Do § 217 se vkládá odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Vytváří-li se rezervní fond splácením vyšší částky, než odpovídá upsané jmenovité hodnotě akcií (emisní ážio), a placená částka nestačí na zaplacení jmenovité hodnoty akcií i emisního ážia, započítává se nejprve na plnění povinnosti zaplatit emisní ážio.".

9. V § 261 odst. 3 se nahrazují písmena a), b) a c) tímto zněním:

"a) mezi zakladateli obchodních společností , mezi společníkem obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka,

b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností,

c) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 642) a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů.".

V písmenu d) se nahrazují slova "smlouvy o uložení cenných papírů a jiných hodnot" slovy "smlouvy o bankovním uložení věci".

10. Název Dílu XXII, Hlavy II, ČÁSTI TŘETÍ obchodního zákoníku zní:

"Smlouva o bankovním uložení věci"

11. V § 700 se dosavadní text nahrazuje zněním:

"§ 700

Smlouvou o bankovním uložení věci se zavazuje banka převzít určité věci mimo cenných papírů (předmět uložení), aby je uložila a spravovala, a uložitel se zavazuje platit za to úplatu.".

12. V § 762 se nahrazují slova "smlouvu o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot" slovy "smlouvu o bankovním uložení věci".

§ 102

Zrušují se:

1. § 1 odst. 5, § 2, § 4 odst. 4 poslední věta a § 7 odst. 6 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech,

2. § 11 odst. 2 věta třetí zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

§ 103

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Organizátor veřejného trhu je povinen do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona přezkoumat, zda cenné papíry registrované podle dosavadních právních předpisů a přijaté k obchodování na veřejném trhu, splňují podmínky stanovené tímto zákonem, s výjimkou schválení prospektu Komisí. Pokud nesplňují podmínky pro přijetí k obchodování na veřejném trhu podle § 72, rozhodne ve stejné lhůtě o vyloučení těchto cenných papírů z obchodování na veřejném trhu. Ve výroční zprávě podle § 80a jsou emitenti povinni uvést ty náležitosti prospektu, které neobsahoval prospekt těchto cenných papírů uveřejněný před účinností tohoto zákona.

2. Ustanovení bodu 1 o uveřejnění náležitostí prospektu se nevztahuje na registrované cenné papíry, které v souladu s tímto zákonem nemusejí mít prospekt a které organizátor veřejného trhu vyloučil podle odstavce 1.

3. Cenným papírům veřejně obchodovatelným podle dosavadních právních předpisů, které nejsou ke dni účinnosti tohoto zákona přijaty k obchodování na veřejném trhu, odejme Komise ISIN.

4. Řízení o povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, se zastavují.

5. Řízení o zákazu veřejného obchodování s cennými papíry, která byla zahájena podle dosavadních právních předpisů a nebyla k tomuto dni pravomocně skončena, se tímto dnem zastavují.

6. Pro povinnosti emitenta cenných papírů vydávaných na základě veřejné nabídky platí dosavadní právní úprava, pokud již byla ke dni účinnosti tohoto zákona učiněna veřejná nabídka, včetně případné výzvy k upisování akcií.

7. Při prvním jmenování členů správní rady Fondu jmenuje ministr financí jednoho člena na 1 rok, jednoho člena na 2 roky, jednoho člena na 3 roky, jednoho člena na 4 roky a jednoho člena na 5 let.

8. Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení udělené podle tohoto zákona, a to v následujícím rozsahu:

1. povolení k obchodování s cennými papíry podle § 45 odst. 1 přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. a) až c),

2. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. a) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. e),

3. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. b) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. a) a b),

4. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. c) a d) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 3 písm. a); jestliže povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem účinnosti tohoto zákona se vztahuje pouze na činnost podle § 46 odst. 2 písm. c) nebo d), pozbývá v tomto rozsahu platnosti ve lhůtě 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona,

5. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. e) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 3 písm. a),

6. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. f) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. a) až c),

7. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. g) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) a

8. povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. h) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 3 písm. d) a f).

9. Povolení udělené obchodníkovi s cennými papíry přede dnem účinnosti tohoto zákona ve vztahu k cenným papírům se považuje za povolení podle tohoto zákona ve vztahu k investičním instrumentům podle § 8a odst. 1 písm. a) a b). Povolení k činnostem podle § 46 odst. 2 písm. f) přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za povolení k poskytování investičních služeb podle § 8 odst. 2 písm. a) až c) ve vztahu k investičním instrumentům podle § 8a odst. 1 písm. d) až g).

10. Komise na žádost obchodníka s cennými papíry vystaví osvědčení o rozsahu povolení podle tohoto zákona v souladu s body 8 a 9.

11. Obchodník s cennými papíry, kterému bylo uděleno povolení podle § 45 odst. 1 přede dnem účinnosti tohoto zákona je povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona:

1. uvést svou právní formu do souladu s tímto zákonem; to neplatí pro Fond národního majetku České republiky,

2. uvést výši základního kapitálu do souladu s tímto zákonem,

3. uvést kapitálovou přiměřenost, jejíž pravidla je povinen dodržovat podle § 46d odst. 1, do souladu s tímto zákonem,

4. předložit Komisi údaje o osobách podle § 45 odst. 4 písm. d) za účelem prokázání, že úzké propojení mezi obchodníkem s cennými papíry a těmito osobami nebrání účinnému výkonu státního dozoru,

5. uvést pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry (§ 47a) a pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům (§ 47b) do souladu s tímto zákonem.

12. Nesplní-li obchodník s cennými papíry povinnosti podle odstavce 1 ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, může Komise uplatnit sankce podle tohoto zákona.

13. Osobám fakticky řídícím činnost obchodníka s cennými papíry, kterým Komise neudělí souhlas podle § 46a ve lhůtě 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zaniká jejich oprávnění fakticky řídit činnost obchodníka s cennými papíry.

14. Osobě, která po uplynutí lhůty podle bodu 13 vykonává činnost osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry v rozporu s bodem 13, lze uložit sankci podle tohoto zákona.

15. Jestliže Komise ve lhůtě 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona neudělí souhlas osobám s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry podle § 48a, platí po uplynutí této lhůty ustanovení § 48a odst. 8.

16. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou řízení uvedených v bodech 4 a 6 se dokončí podle tohoto zákona.

17. Ustanovení § 45b, 45c odst. 13, 46c odst. 5, 48b až 48i, 78b, 78d odst. 2 písm. c) a j) a odst. 3, 78f, 80b odst. 6 až 7, 80c odst. 7 a 8 a 81c odst. 13 nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.

18. Všude, kde právní předpisy ke dni účinnosti tohoto zákona mluví o veřejně obchodovatelných cenných papírech, rozumí se jimi registrované cenné papíry.

Zákon

č. 248/1992 Sb.,

o investičních společnostech a investičních fondech v platném znění

§ 7

(6) ( Akcie investičních fondů jsou veřejně obchodovatelné. ) Stanovy společnosti nemohou omezit ( jejich ) převoditelnost akcií investičních fondů. Investiční fond může vydávat akcie pouze jedné jmenovité hodnoty a nesmí vydávat prioritní a zaměstnanecké akcie.

§ 8

5. Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří

1. listiny prokazující založení akciové společnosti, včetně jejích stanov,

2. doklady nebo čestná prohlášení osob uvedených v odstavci 4 písm. d) o dosaženém vzdělání, odborné praxi, o členství ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných společností a o splnění podmínek stanovených v § 29,

3. výpisy z rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 4 písm d), ne starší než tři měsíce,

4. návrh statutu investičního fondu,

5. návrh prospektu akcie investičního fondu nebo v případě akcie, která nemá být registrovaným cenným papírem, návrh užšího prospektu v rozsahu části, která není nahrazena statutem⁴),

6. smlouva s odkládací podmínkou nebo smlouva o smlouvě budoucí s bankou, která bude vykonávat činnost depozitáře (§ 30),

7. doklad prokazující splacení základního jmění.

§ 9

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost. Źádost musí obsahovat název podílového fondu a musí k ní být přiložen návrh jeho statutu (§ 15) a návrh prospektu podílového listu v rozsahu části, která není nahrazena statutem.Návrh prospektu není třeba přiložit, jde-li o podílový list otevřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný. Jde-li o podílový list uzavřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný, musí být přiložen návrh užšího prospektu.

§ 11

( (5) Podílové listy uzavřeného podílového fondu jsou veřejně obchodovatelné^4a). )

§ 17

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu hodnot cenných papírů a závazků v majetku podílového fondu nebo investičního fondu. Výpočet hodnot ministerstvem určených druhů cenných papírů dle vyhlášky provádí a uveřejňuje Středisko cenných papírů. Organizátoři veřejných trhů a Česká národní banka jsou povinni poskytnout Středisku cenných papírů údaje, které potřebuje ke splnění své povinnosti dle předchozí věty.

§ 20

( Za majetek v každém podílovém fondu se vede oddělené samostatné účetnictví a sestavuje účetní závěrka. ) Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami^4fd) podle zvláštního právního předpisu účtování o předmětu účetnictví^4fe) v účetních knihách pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za tyto fondy.

----------

^4fd) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona 227/1997 Sb. a zákona č. .../2000 Sb.

^4fe) § 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona 227/1997 Sb. a zákona č. .../2000 Sb.”

§ 21

Pokud se hodnota ( majetku v podílovém fondu nebo majetku ) majetku a závazků v podílovém fondu nebo majetku a závazků investičního fondu mění v důsledku změn kurzů nebo cen cenných papírů nebo změn devizových kurzů, ocenění nemovitostí a movitých věcí, zachytí se tato změna v účetnictví jako oceňovací rozdíl z přecenění majetku na samostatném účtu.

2. ČÁST OSMÁ A

Podnikání zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním

§ 35m

(1) Zahraničními osobami zabývajícími se kolektivním investováním, které vykonávají činnost podle § 2 tohoto zákona na základě povolení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla, se rozumí

1. právnické osoby se sídlem v zahraničí nebo

2. jakékoli jiné organizační formy obhospodařované právnickými osobami se sídlem v zahraničí.

(2) Podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se rozumí zřízení pobočky v České republice nebo nabízení, vydávání, prodej nebo zpětný odkup cenných papírů jí emitovaných uskutečňovaný přímo nebo prostřednictvím jiné osoby.

• § 35n

(1) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nabízet, vydávat, zpětně odkupovat nebo prodávat cenné papíry na území České republiky nebo která má v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, musí mít povolení k činnosti vydané Komisí. Pro udělování povolení se přiměřeně použijí ustanovení § 8 a 9 tohoto zákona. Podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se řídí právním řádem České republiky.

(2) Jestliže má zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, je povinna kromě získání povolení splnit také požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění podnikat na území České republiky prostřednictvím pobočky vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem.

(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat

1. obchodní firmu, sídlo a údaj o zápisu do obchodního rejstříku nebo údaj o jiném způsobu zveřejnění údajů v souladu se zákony státu sídla žadatele, povolení, na jehož základě žadatel podniká ve státu sídla,

2. popis způsobu, jakým bude žadatel na území České republiky vykonávat činnost, a podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky,

3. údaje o tom, kým a jakým způsobem bude nebo je fond obhospodařován a jakým způsobem je ve státu, kde byl zřízen, regulován, jedná-li se o fond,

4. smlouvu s osobou uvedenou v § 35o odst. 1, která založí povinnosti této osoby uvedené v § 35o odst. 1,

5. zakladatelské dokumenty a statut, který má nejméně náležitosti podle § 16,

6. prospekt cenných papírů, které mají být v České republice nabízeny, vydávány nebo prodávány,

7. poslední výroční zprávu a pololetní zprávu,

8. údaj o sídle pobočky a jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky, má-li být v České republice zřízena pobočka,

9. pro každou osobu podle písmene h) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,

10. potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním o tom, že tato osoba je držitelem příslušného povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu s podnikáním této osoby v České republice a jeho prohlášení, že nad tímto podnikáním bude vykonáván dozor, a

k) další informace a dokumenty určené Komisí.

(4) Všechny údaje musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy i v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost žadatele ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.

(5) Komise může vydat povolení podle odstavce 1, pouze pokud

1. sídlo a skutečné sídlo zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je ve státu, který této osobě vydal povolení k takové činnosti,

2. předmětem podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je vydávání cenných papírů za účelem kolektivního investování a investování takto shromážděných peněžních prostředků převážně do cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích zemí OECD za předpokladu, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním je povinna odkoupit jí vydané cenné papíry, požádá-li o to majitel cenných papírů, a za podmínek ne horších, než jaké stanoví § 11 odst. 1 a § 13 odst. 1,

3. právními předpisy ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je zajištěna úroveň ochrany investorů, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná investorům tímto zákonem,

4. osoby navrhované do vedení pobočky, jestliže má být na území České republiky zřízena, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti a

5. příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním vydal potvrzení podle odstavce 3 písm. j).

(6) V povolení Komise uvede, v jakém rozsahu je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investování oprávněna podnikat na území České republiky. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(7) Postup podle odstavce 1 až 6 neplatí pro osoby, na které se vztahuje § 35r.

§ 35o

(1) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněně nabízí, vydává nebo prodává cenné papíry na území České republiky, je povinna určit alespoň jednu banku nebo pobočku zahraniční banky, která bude pověřena vyplácením podílníků nebo jiných oprávněných osob, odkupováním cenných papírů a jejich proplácením a uveřejňováním informací povinně poskytovaných podle tohoto zákona. Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nezřizuje na území České republiky pobočku, je povinna určit též osobu, která ji bude zastupovat ve styku s Komisí a jinými orgány veřejné správy nebo soudy v České republice.

(2) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněně podniká na území České republiky, je povinna poskytovat v českém jazyce informace, které musí být uveřejňovány stejným způsobem a se stejným obsahem, jako informace uveřejňované ve státu sídla této osoby.

(3) Při výkonu oprávněné činnosti na území České republiky je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním povinna dodržovat povinnosti stanovené právním řádem České republiky, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Tato osoba je zejména povinna dodržovat povinnosti podle § 17a, 23, 25, 26 a 26a tohoto zákona.

• § 35p

Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním mohou při výkonu svých činnosti užívat označení právní formy, které užívají ve státu svého sídla. Jestliže by z takového užívání mohlo vzniknout nebezpečí záměny nebo klamavosti, může Komise uložit užívání vysvětlujícího dodatku.

• § 35q

(1) Komise je oprávněna vykonávat státní dozor nad podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky podle tohoto zákona a podle zákona o Komisi pro cenné papíry v té míře, v jakém působí na území České republiky.

(2) Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním, které mají právo podnikat na území České republiky, jsou povinny informovat neprodleně Komisi o změnách všech skutečností, které uvedly nebo které byly obsahem listin předložených spolu s žádostí o povolení včetně veškerých změn statutu.

(3) Zjistí-li Komise, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo povolením, nebo zjistí-li nedostatky v její činnosti nebo v činnosti osob ve vedení pobočky, zaměstnanců pobočky nebo jiných osob ovlivňujících její činnost, je oprávněna uložit opatření k nápravě, zejména může uložit, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním vyměnila osoby ve vedení pobočky, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním ukončila nepovolenou činnost a obnovila právní stav. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním pozastavit povolení k činnosti na území České republiky nebo toto povolení odejmout. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním uložit též pokutu podle § 37 odst. 2. Ustanovení § 37 odst. 5 a 6, 37j a § 37k se použije obdobně. O každém opatření k nápravě nebo sankci podle části desáté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním.

(4) Kromě případů uvedených v odstavci 3 odejme Komise zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním povolení k činnosti na území České republiky, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla odejme této osobě povolení k činnosti osoby zabývající se kolektivním investováním.

(5) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nebo jiná osoba bez povolení Komise nabízí, vydává, prodává nebo zpětně odkupuje v České republice cenné papíry emitované zahraniční osobou zabývající se kolektivním investováním, může Komise uložit opatření k nápravě nebo sankci podle § 37.

§ 35r

Uznání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním se sídlem v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu Evropského hospodářského prostoru

(1) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splňující podmínky evropské licence podle směrnice Evropské rady ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních ustanovení týkajících se organismů kolektivního investování do cenných papírů č. 85/611/EHS (dále jen "evropská směrnice")⁵) a mající sídlo na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru hodlá nabízet, vydávat nebo prodávat cenné papíry na území České republiky, je povinna informovat o tom příslušný orgán dozoru ve státu sídla a Komisi. Současně je tato osoba povinna předložit Komisi

1. osvědčení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla, že splňuje podmínky stanovené evropskou směrnicí,

2. statut a zakladatelské dokumenty,

c) prospekt,

4. poslední výroční zprávu a pololetní zprávu a

5. podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky.

Ustanovení § 35n odst. 4 platí obdobně.

(2) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním podle odstavce 1 může započít s nabízením, vydáváním nebo prodejem cenných papírů na území České republiky po uplynutí dvou měsíců po předložení všech dokladů uvedených v odstavci 1 Komisi, pokud Komise před uplynutím této lhůty nerozhodne, že nejsou splněny podmínky pro nabídku, vydávání nebo prodej těchto cenných papírů na území České republiky.

(3) Pro osoby uznané podle odstavce 1 a 2 neplatí ustanovení § 35o odst. 1 věta druhá. Ustanovení § 35q odst. 3 platí pro tyto osoby přiměřeně s tím, že před uložením opatření k nápravě či sankce musí Komise informovat příslušný orgán dozoru ve státu sídla a vyžádat si jeho stanovisko, ledaže opatření k nápravě či sankce, které Komise hodlá uložit, nesnese z důvodu veřejného zájmu odkladu.

2. ČÁST OSMÁ B

Podnikání investičních společností v členských státech Evropské unie a v jiných státech Evropského hospodářského prostoru

§ 35s

(1) Investiční společnost, která zamýšlí nabízet, vydávat, prodávat nebo zpětně odkupovat podílové listy podílových fondů, jež odpovídají požadavkům evropské směrnice, na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „hostitelský stát“), je povinna tento záměr oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu. Prokáže-li investiční společnost splnění předpokladů uvedené směrnice, vystaví o tom Komise na žádost potvrzení za účelem jeho předložení příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu.

(2) Investiční společnost může zahájit nabídku, vydávání nebo prodej podílových listů podle odstavce 1 na území hostitelského státu, jestliže příslušný orgán dozoru hostitelského státu nevydá ve lhůtě dvou měsíců od doručení oznámení se všemi náležitosti rozhodnutí o tom, že zamýšlený způsob a rozsah prodeje není v souladu s požadavky evropské směrnice.

(3) Investiční společnost, která nabízí, vydává nebo prodává podílového listy na území hostitelského státu, je povinna zejména

1. dodržovat předpisy platné na území hostitelského státu, které se týkají oblastí neupravených evropskou směrnicí nebo právní úpravy regulace reklamy,

2. při dodržení předpisů platných na území hostitelského státu učinit nezbytná opatření, jimiž zajistí, aby majitelé podílových listů v hostitelském státu mohli vykonávat právo na výplatu peněžních plnění a na zpětný odkup podílového listu a aby jim byl zajištěn přísun informací, které je investiční společnost povinna poskytovat, a

3. uveřejňovat údaje a dokumenty stanovené tímto zákonem nejméně v jednom úředním jazyce hostitelského státu; pro rozsah povinnosti uveřejňovat údaje a dokumenty a způsob takového uveřejňování platí obdobně ustanovení tohoto zákona.

(4) Postup podle § 37 se vztahuje též na případy porušení povinnosti na území hostitelského státu.

(5) Při výkonu dozoru podle tohoto zákona spolupracuje Komise s příslušnými orgány dozoru v hostitelském státu a poskytuje jim veškeré nezbytné informace. Informace, které Komise od těchto orgánů obdrží, smí využít výhradně pro výkon státního dozoru nebo soudního řízení podle zvláštního zákona⁶). Tím není dotčena možnost použít tyto informace pro účely trestního řízení.

(6) Každé rozhodnutí o odnětí či změně povolení udělené investiční společnosti nebo jakékoli jiné důležité rozhodnutí ve vztahu k investiční společnosti nebo jí obhospodařovanému podílovému fondu je Komise povinna bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu, ve kterém jsou nabízeny, vydávány nebo prodávány podílové listy investiční společnosti podle odstavce 2. Povinnost podle věty první se týká též pozastavení odkupování podílového listu podle § 13.

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 35n odst. 7, 35r a 35s nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.

Zákon

č. 15/1998 Sb.,

o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů se mění takto:

§ 5

( (1) Investičním instrumentem se rozumí:

1. veřejně obchodovatelný cenný papír,

2. jiný cenný papír, pokud je vydáván podle zvláštního zákona³),

3. jiný cenný papír vydávaný k uplatnění práv spojených s veřejně obchodovatelným cenným papírem,

4. deriváty, penězi ocenitelné právo spojené s veřejně obchodovatelným cenným papírem, které je samostatně převoditelné. )

(2) Institucionálním investorem se rozumí banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními instrumenty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna.

(3) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem^4a), institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádaání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny veřejně obchodovatelných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba, která vede část evidence Střediska cenných papírů podle zvláštního zákona⁵), Česká národní banka v rozsahu vedení evidence dluhopisů podle zvláštního zákona⁶).

----------

4a) § 45a zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

Zákon

č. 219/1995 Sb.,

devizový zákon

§ 3

Devizová licence a devizové povolení

(1) Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním⁶), uděluje devizový orgán devizovému místu, které není bankou podle zvláštního zákona⁴), devizovou licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Devizové povolení je zapotřebí v případech uvedených v § 6, 9 až 12, 14 až 16 a 18, nestanoví-li tento zákon jinak.

3. Devizové povolení se nevyžaduje:

1. je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka,

2. pokud činnost povolovanou podle tohoto zákona provádí devizové místo svým jménem a na svůj vlastní účet v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka³) nebo v devizové licenci.

(4) Devizová licence nebo devizové povolení se uděluje na základě žádosti na jméno osoby, které se devizová licence nebo devizové povolení uděluje. Vydanou devizovou licenci nebo devizové povolení nelze převést na jinou osobu ani nepřechází na právního nástupce.

(5) Devizové orgány přihlížejí při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence nebo devizového povolení zejména k vývoji devizového hospodářství a platební bilance České republiky, technickým, organizačním a finančním předpokladům žadatele a odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob provádějících obchody s devizovými hodnotami. Na udělení devizové licence nebo devizového povolení není právní nárok. Proti rozhodnutí Ministerstva financí lze podat rozklad k ministru financí, proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky. Jejich rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek. Rozklad nemá odkladný účinek.

(6) U směnárenské činnosti⁴) nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona⁵). Této osobě, je-li právnickou osobou, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.

( (7) Devizová licence k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry může být udělena pouze osobě, které bylo vydáno povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona⁷). Devizovou licenci uděluje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí. )

( (8) ) (7) V devizové licenci nebo v devizovém povolení se stanoví rozsah oprávnění, doba na kterou se uděluje, a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence nebo devizové povolení uděluje, povinna dodržovat.

( (9) ) (8) Veřejně nabízet obchodování s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu povolení působit jako banka nebo devizové licence nebo povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona⁷).

------------------------------------------------------------------

3) Část druhá zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb.

5) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.

7) Např. zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

§ 9

Obchody s devizovými hodnotami

(1) Provádět obchody s devizovými hodnotami, provádět platební styk⁴) ve vztahu k zahraničí nebo poskytovat peněžní služby ve vztahu k zahraničí jako podnikání⁶) mohou pouze devizová místa v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka³) nebo v devizové licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.

( (2) Devizová licence se nevyžaduje k provádění obchodů s veřejně obchodovatelnými zahraničními dluhopisy znějícími na českou měnu vydanými v tuzemsku podle § 11 odst. 1 u osob, kterým bylo vydáno povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona⁷). )

(2) Devizová licence se nevyžaduje k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry. Devizová licence se také nevyžaduje k provádění obchodů s cizí měnou a s finančními deriváty, souvisí-li tyto obchody s poskytováním investičních služeb v rozsahu povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry uděleným podle zvláštního zákona⁷).

(3) Osoby, které nejsou devizovými místy s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, mohou obchod s devizovými hodnotami provést pouze s devizovým povolením devizového orgánu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Devizové povolení se vyžaduje i v případech zprostředkování těchto obchodů devizovým místem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

( (4) Česká národní banka může vyhlásit opatřením uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami pro devizová místa včetně postupu pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými peněžními prostředky v české nebo v cizí měně. Podmínky pro provádění obchodů se zahraničními cennými papíry pro devizová místa podle § 3 odst. 7 může vyhlásit Česká národní banka opatřením vydaným v dohodě s Ministerstvem financí a uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů. )

(4)Česká národní banka může vyhlásit opatřením uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů náležitosti žádosti o udělení devizové licence, určit, které obchody s devizovými hodnotami provádí pouze právnická osoba a stanovit minimální výši jejího základního kapitálu, stanovit technické, organizační a finanční předpoklady pro provádění obchodů s devizovými hodnotami, odbornou způsobilost a bezúhonnost osob provádějících obchody s devizovými hodnotami, odbornou způsobilost a bezúhonnost osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a stanovit podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami. Opatření České národní banky může také stanovit postup devizových míst pro nakládání s padělanými a pozměněnými peněžními prostředky v české a cizí měně.

------------------------------------------------------------------

4. § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb.

6) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.

§ 12

Operace s finančními deriváty

(1) Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může uzavírat smlouvy o finančních derivátech a provádět s nimi obchody pouze s devizovým povolením devizového orgánu. Devizové povolení se nevyžaduje, je-li smlouva nebo obchod uzavírán s devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence.

( (2) Česká národní banka může vyhlásit opatřením vydaným v dohodě s Ministerstvem financí a uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů podmínky pro operace s finančními deriváty prováděné devizovými místy. )

Zákon

č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání

§ 3

(3) Živností dále není:

1. činnost bank¹¹), pojišťoven¹²), zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků¹²), penzijních fondů^12a), spořitelních a úvěrních družstev^12b), burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry^8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí¹³) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry^13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených státním zákonem^13b),

2. pořádání loterií a jiných podobných her¹⁴),

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem¹⁵),

4. výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu¹⁶),

5. zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

6. prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

7. námořní doprava a mořský rybolov¹⁷),

h) provozování dráhy a drážní dopravy¹⁸),

i) zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě¹⁹),

10. výzkum, výroba a distribuce léčiv a výroba, distribuce a dovoz zdravotnických prostředků, které využívají jadernou energii nebo ionizující záření²⁰),

11. zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona²¹),

l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví²²),

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem^22a),

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení^22b),

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání²³),

16. nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání^23a),

19. činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

20. příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení^23b),

u) provozování stanic technické kontroly^23c),

5. výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu^23d),

x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami^23e),

25. provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb^23f),

26. projektování pozemkových úprav^23g),

27. provozování veřejně přístupné expozice v muzeích a galeriích podléhajících zvláštnímu právnímu předpisu^23h),

ab) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu²³ⁱ).

------------------------------------------------------------------

1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

2a) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.

2b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii.

5a)Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.

8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.

8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.

9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.

9a) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

13b) § 45b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

17) Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb. Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě.

18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

19) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

§ 62 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

22) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

23d) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

23h) Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.

23i) § 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

ČÁST DRUHÁ

ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších zákonů a úplné znění zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.