Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o Probační a mediační službě

Zhodnocení platného právního stavu

Návrh zákona o Probační a mediační službě se váže k základním trestněprávním předpisům, kterými jsou zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Trestní právo vychází ze zásady pomocné úlohy trestní represe, která znamená, že státní donucení trestněprávními prostředky je třeba používat pouze tehdy, když neexistuje jiné řešení, jak dosahovat souladu chování lidí s právem. Proto jsou ve všech státech s rozvinutým demokratickým systémem hledány další cesty, jak nejlépe naplnit účel trestu a trestního stíhání. Účinným prostředkem jsou tzv. odklony a alternativy, které umožňují ukončit trestní stíhání jiným způsobem než uložením trestu, a pokud je nezbytné trest uložit, nabízejí jiné alternativní sankce namísto nepodmíněného trestu odnětí svobody. Tímto způsobem lze řešit zejména případy menší závažnosti, kdy ustupuje zájem státu na potrestání pachatele a je dávána přednost kompenzaci škody a jiné újmy, jež byla způsobena oběti trestného činu.

V našem trestním zákonodárství již byly zakotveny některé instituty, jež předpokládají uplatnění probačních a mediačních činností v souvislosti s ukládáním a výkonem trestů či jiných opatření justičních orgánů. Jde např. o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem podle § 26 tr. zák., ukládání a výkon trestu obecně prospěšných prací podle § 45 a § 45a tr. zák., podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem podle § 60a tr. zák., podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 a § 308 tr. řádu a schválení narovnání podle § 309 až § 314 tr. řádu.

Účast kompetentních a kvalifikovaných osob zabývajících se probací vyžadují zejména různé formy dohledu nad chováním odsouzených a kontroly zaměřené na dodržování povinností a omezení uložených jim ve zkušební době soudem. Osoby zabývající se na obdobné úrovni mediací pak vytvářejí nezbytné podmínky pro uplatnění tzv. odklonů v trestním řízení, jejichž předpokladem je projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo dohody o narovnání.

Již předložený návrh zákona, jímž se mění trestní řád a některé související zákony, proto předpokládá zřízení institutu úředníka Probační a mediační služby (“probačního úředníka”), který bude v zákonem stanovených případech vykonávat nad obviněným dohled zahrnující ve vztahu k němu pozitivní vedení, pomoc a kontrolu chování a dále ve vztahu k podmíněnému zastavení trestního stíhání a narovnání i zprostředkování dohody mezi obviněným a poškozeným. Navrhuje se rovněž rozšířit o probační dohled okruh prostředků nahrazujících vazbu, neboť současné působení pracovníků soudů na obviněné propuštěné z vazby při převzetí záruky či slibu obviněného podle § 73 tr. řádu není dostatečné a vhodné.

Zatím však není uspokojivě právně upraveno postavení probačních úředníků, včetně vymezení jejich působnosti, práv a povinností tak, aby měli dostatek kompetencí k účinnému napomáhání při aplikaci odklonů a alternativ v trestním řízení, což je smyslem zde předkládaného návrhu zákona o Probační a mediační službě.

Až dosud plní poměrně omezenou část úkolů probace pověření pracovníci odborného aparátu soudů, a to na základě zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, který stanovil, že určité probační činnosti, konkrétně poskytnutí poučení obviněnému a poškozenému o náležitostech dohody o narovnání a úkonech potřebných k jejímu uzavření, mohou vykonávat z pověření předsedy senátu vyšší soudní úředníci. Ti také byli od roku 1996 právě v důsledku neexistence právní úpravy probační a mediační služby pověřeni vykonáváním nezbytných úkonů v souvislosti se zavedením trestu obecně prospěšných prací. Vybráni byli ze stávajících administrativních pracovníků soudů, a proto zpravidla nemají dostatečné vzdělání, ani odpovídající pracovní podmínky pro plnění širokého spektra specifických úkolů probační a mediační služby v návaznosti na postupné zavedení a právní úpravu podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, podmíněného odsouzení k  trestu odnětí svobody s dohledem, podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání, zvláště když u většiny soudů patří k jejich pracovní náplni povinnost vykonávat další agendu odborného aparátu soudů. Navíc v  celé České republice je pro zaměstnance soudů zabývající se v rámci své působnosti i probací pouze 53 systemizovaných pracovních míst, což prakticky znamená, že probační činnost není rovnoměrně zabezpečena u všech okresních soudů.

Speciální zákonnou právní úpravu vyžaduje zejména rozvoj mediačních činností při používání alternativních způsobů trestního řízení, kde je třeba zajistit při přípravě a zprostředkování dohody mezi obviněným a poškozeným citlivý a nestranný přístup, který nelze vyžadovat u pracovníků působících přímo v rámci orgánů činných v trestním řízení, přičemž na druhé straně musí být zajištěna návaznost na rozhodování těchto orgánů o podmíněném zastavení trestního stíhání a narovnání.

Závažným hlediskem probační práce je preventivní působení mající za cíl bránit recidivě trestné činnosti osob podrobených probačnímu dohledu. Její nedílnou složkou je také psychosociální pomoc obviněným, jejich motivace a odborné vedení např. při odstraňování škodlivých návyků a závislostí různého typu (drogová závislost, alkoholismus, patologické hráčství), vytváření pracovních návyků, utváření potřeby vzdělávat se a pěstovat pozitivní zájmy. To se týká zejména mladistvých a osob ve věku blízkém věku mladistvých, u nichž je reálná perspektiva odklonu od nastoupené kriminální kariéry. Mediační práce zahrnuje pomoc osobám postiženým trestným činem, aby nezůstaly pouhým objektem trestního práva, ale naopak se jim dostalo morálního zadostiučinění a v neposlední řadě i finančního odškodnění.

Vzhledem k rozsahu úkonů probace a mediace i potřebě provádět je kontinuálně v průběhu celého trestního řízení není vhodné, aby tyto činnosti byly přímo začleněny do působnosti a organizační struktury některého z  orgánů činných v trestním řízení. Zásadní význam má pak potřeba poskytnout navrhované službě záruku nezávislosti na těchto orgánech. To jsou zásadní důvody, pro které se stejně jako v jiných státech navrhuje svěřit probaci a zejména mediaci relativně samostatné soustavě orgánů stojících mimo orgány činné v trestním řízení. Dalším důvodem pro zákonnou úpravu nově zřizované služby je nutnost přesně vymezit její vztahy k orgánům činným v trestním řízení, dále k orgánům sociálně právní ochrany dětí a sociální intervence, zakotvit kvalifikační požadavky na osoby provádějící probaci a mediaci a zajistit jejich další vzdělávání v rámci resortu Ministerstva spravedlnosti.

Hlavní principy navrhované úpravy

Návrh zákona předpokládá zřízení Probační a mediační služby působící na celém území státu, která bude jeho jménem a v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem provádět úkony probace a mediaci ve věcech projednávaných v trestním řízení. Probační a mediační služba se zřizuje jako organizační složka státu v čele s ředitelem, kterého bude jmenovat a odvolávat ministr spravedlnosti. Ředitel Probační a mediační služby bude mít za povinnost zajišťovat její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.

Organizačními jednotkami nově zřizované služby budou samostatná střediska probační a mediační služby vytvořená v jednotlivých okresech zpravidla v sídlech totožných se sídly okresních a naroveň jim postavených obvodních a městských soudů.

Probační a mediační služba nevybavená rozhodovacími pravomocemi bude postavena mimo stávající strukturu orgánů činných v trestním řízení, a to především za účelem její relativní samostatnosti a potřeby plně využít spolupráce této služby v průběhu celého trestního řízení, jak pro potřeby trestního stíhání, tak vykonávacího řízení.

Zřízení navrhované Probační a mediační služby nebrání tomu, aby mimo okruh působnosti stanovený zákonem této službě poskytovaly obdobné služby zejména v  oblasti mediace rovněž nevládní organizace. Zákon také předpokládá součinnost Probační a mediační služby jednak s orgány sociálního zabezpečení a zdravotnickými zařízeními, jednak s registrovanými církvemi, náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími nevládními organizacemi sledujícími humanitární cíle.

Úkoly Probační a mediační služby plní a zajišťují v pracovním poměru její úředníci a s nimi spolupracující asistenti. Úředník Probační a mediační služby vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající podle souběžně navrhované novely trestního řádu v pozitivním vedení a pomoci obviněnému, v kontrole jeho chování, a v případech kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl ve zkušební době řádný život, pokud bylo rozhodnuto

• o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu,

• o podmíněném zastavení trestního stíhání,

• o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,

• o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem,

• o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, nebo

• o uložení trestu obecně prospěšných prací za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností.

Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy byl odsouzený z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření.

Výkon působnosti Probační a mediační služby předpokládá, že ji budou provádět a zajišťovat zaměstnanci se zákonem stanovenými kvalifikačními předpoklady a že resort zabezpečí jejich další celoživotní vzdělávání v oblasti probace a mediace i odpovídajících aplikovaných vědních oborů.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou i ústavním pořádkem České republiky. Do systému trestní justice včleňuje nový subjekt, přičemž důsledně respektuje ústavní úlohu ostatních subjektů trestního řízení i meze zásahů do občanských práv a svobod, jak je stanoví zejména Listina základních práv a svobod.

Zvolený přístup ke konstituování Probační a mediační služby zároveň plně vyhovuje požadavkům mezinárodních úmluv upravujících základní lidská práva a svobody, jmenovitě pak normám Evropské úmluvy o ochraně občanských práv a základních svobod, i doporučením příslušných mezinárodních institucí, zejména Organizace spojených národů a Rady Evropy, které dlouhodobě věnují otázkám probace a mediace v kontextu trestní justice a prevence kriminality značnou pozornost.

Problematika kompetencí a postavení probačních úředníků a osob věnujících se mediaci není upravena předpisy práva Evropských společenství, nýbrž náleží do působnosti vnitrostátní legislativy.

Pokud jde o zajištění volného pohybu pracovníků v rámci zemí Evropské unie, byl zákon uveden do souladu s obecným režimem Smlouvy o založení Evropských společenství týkající se volného pohybu pracovníků (čl. 39 až 42 ES) a se Směrnicí Rady č. 89/48/EHS, o všeobecném systému uznávání diplomů vyššího vzdělání po ukončení odborného vzdělávání a výcviku v trvání nejméně tří let a se Směrnicí Rady č. 92/51/EHS, o druhém všeobecném systému uznávání profesního vzdělávání a přípravy jako doplněk Směrnice Rady č. 89/48/EHS, zařazením ustanovení § 22 tohoto návrhu.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy,

dopad na státní rozpočet

Připravovaný návrh předpokládá, že personálně budou tvořit každé středisko Probační a mediační služby nejméně dva úředníci probační a mediační služby s vysokoškolským vzděláním a jeden asistent se středoškolským vzděláním. Počet úředníků probační a mediační služby by se odvíjel od počtu trestních soudců příslušného okresního soudu v poměru na tři trestní soudce jeden úředník.

Propočet nákladů vychází z očekávaného počtu 111 úředníků a 86 asistentů probační a mediační služby.

Náklady na vybavení (nábytek, výpočetní a kancelářská technika) se odhadují na 20 500 tis. Kč, režijní náklady (poštovné, telefonní poplatky a energie) na 5 900 tis. Kč, mzdové prostředky (bez příslušenství, tj. pojištění, FKSP) na 33 805 tis. Kč (zařazení do 9. platové třídy) a náklady na vzdělávání ve výši 1 500 tis. Kč.

Celkové náklady by tedy měly činit 61 705 tis. Kč.

Od shora uvedených nákladů je třeba odečíst stávající náklady na výkon probačních a mediačních činností ustanovenými probačními úředníky. V současné době je pro probační pracovníky stanoveno 53 systemizovaných pracovních míst, přičemž u některých soudů vykonává pověřený pracovník vedle probačních a mediačních činností ještě další úkoly odborného soudního aparátu. Náklady na tyto probační pracovníky činí 9 364 tis. Kč (bez pojistného a FKSP).

trestního zákona doplněna o nové instituty spojené s výkonem probačního dohledu. Zatímco u soudů až dosud vykonávají činnosti spojené s probačním dohledem po získání potřebné specializace stávající vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci, někde i zaměstnanci zařazení jako probační pracovníci, v soustavě státního zastupitelství tento článek chybí. Proto je žádoucí, aby Probační a mediační služba byla budována tak, aby stejný probační úředník mohl být činný jak v přípravném řízení, tak i v řízení po podání obžaloby. Tato varianta ovšem předpokládá vytvoření relativně samostatné soustavy středisek Probační a mediační služby a systémové řešení této věci obsahuje tento návrh zákona o Probační a mediační službě.

Předmět činnosti Probační a mediační služby se v tomto zákoně omezuje z praktických a kapacitních důvodů na trestní věci s tím, že v budoucnosti nelze vyloučit rozšíření působnosti mediační složky této služby i na věci občanskoprávní projednávané před soudem, případně na další typy sporů.

Probační a mediační služba je koncipována jako organizační složka státu, která je stejně jako i jiné takové organizační složky svými příjmy a výdaji napojena na státní rozpočet. Správu Probační a mediační služby bude podle návrhu vykonávat Ministerstvo spravedlnosti, a proto rozpočtové prostředky na zajištění činnosti Probační a mediační služby budou zahrnuty do rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.

Střediska Probační a mediační služby budou působit na celém území státu, jehož jménem budou také jednat ve smyslu a rozsahu působnosti svěřené jím tímto zákonem. Vzhledem k tomu, že jejich činnost se bude vztahovat především k trestním věcem patřícím do věcné příslušnosti okresních soudů, budou sídlit zpravidla v sídlech těchto soudů. Střediska v sídlech krajských soudů a Městského soudu v Praze budou vykonávat svou působnost i ve vztahu k těmto soudům a jim odpovídajícím státním zastupitelstvím a policejním orgánům. Zákon současně umožní zřídit v místech, která jsou sídly dvou či více okresních soudů (např. v Praze, Brně a Plzni), společné středisko či střediska Probační a mediační služby, aby tak její výkon byl optimálně zajištěn s ohledem na místní poměry. Více společných středisek přichází v úvahu např. v Praze.

Společné středisko lze podle potřeby členit na oddělení specializovaná na určitý druh činností nebo na zacházení s určitými skupinami osob vyžadujících zvláštní péči (např. mladistvé, osoby ve věku blízkém věku mladistvých nebo uživatele omamných a psychotropních látek).

Podrobnosti pro vytváření středisek a jejich vnitřní organizaci upraví Statut Probační a mediační služby, který vydá ministerstvo spravedlnosti.

Zákon definuje a rozlišuje vykonávání probační a mediační činnosti v rámci jednotné Probační a mediační služby, a to s ohledem na některé nutné specifické přístupy, které jsou rozdílné při probaci a mediaci. Výslovně se stanoví, že mediaci lze provádět jen se souhlasem zainteresovaných stran (obviněného a poškozeného) v trestním řízení.

K § 4:

Působnost Probační a mediační služby je vymezena v souladu s úpravou obsaženou v trestním zákoně a v trestním řádu.

Ve vhodných případech vytváří Probační a mediační služba předpoklady pro projednání věci v některém ze zvláštních druhů řízení, pro uložení trestů nespojených s odnětím svobody a pro nahrazení vazby jiným opatřením. Za tím účelem poskytuje obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování, spolupracuje s jeho rodinou a dalšími osobami ze sociálního prostředí, ve kterém obviněný žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život.

Pomoc poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem je nedílnou součástí mediační činnosti a bude spočívat zejména ve zprostředkování kontaktu poškozeného s tím, kdo za škodu odpovídá, s cílem dosáhnout dohody o náhradě škody, resp. satisfakce.

Vzhledem k potřebě specifického přístupu k mladistvým obviněným a osobám zneužívajícím omamné a psychotropní látky by měl být v rámci Probační a mediační služby umožněn vznik a rozvoj příslušné specializace jejích zaměstnanců, a to s přihlédnutím k místním podmínkám a personálním možnostem.

Navrhuje se, aby Probační a mediační služba měla možnost, pokud to nevylučuje zákon nebo rozhodnutí učiněné v trestním řízení, zahájit činnost ve věci nejen na pokyn soudu nebo státního zástupce, případně policejního orgánu, ale i z podnětu stran trestního řízení, popř. z vlastní iniciativy. V takovém případě informuje o svém postupu příslušný orgán činný v trestním řízení, který je oprávněn rozhodnout, že mediaci nelze dále provádět. V souladu s připravovaným doporučením výboru ministrů Rady Evropy, je třeba zajistit, aby rozhodování o postoupení trestní věci k mediaci, stejně tak jako hodnocení výsledku procesu mediace bylo vyhrazeno orgánům činným v trestním řízení (srov. čl. 9 návrhu schváleného na jednání Výboru Rady Evropy pro trestní problémy /CDPC/ ve dnech 7. až 11. 6. 1999).

Na druhé straně je třeba zajistit, aby zejména u mediace byla střediska Probační a mediační služby včas vyrozuměna o trestních věcech, které jsou vhodné k tomuto postupu, již na počátku trestního stíhání, a proto se stanoví policejním orgánům a státním zástupcům povinnost vyrozumět je o takových vhodných věcech, zejména u mladistvých, aby mohl být některý alternativní způsob řízení využit už na počátku trestního stíhání nebo místo něj.

Vzhledem k tomu, že probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání, poskytuje se oprávnění Probační a mediační službě opatřovat informace a poznatky o osobě obviněného nebo o stanoviscích poškozeného významných pro rozhodnutí soudu či státního zástupce.

K § 5:

Probační a mediační služba je zřizována s ohledem na specifiku svých činností odděleně od orgánů sociálního zabezpečení působících ve smyslu § 43 zák. č. 114/1988 Sb. Na druhé straně je však nezbytným předpokladem efektivní činnosti Probační a mediační služby její součinnost s řadou státních orgánů a organizací i s  některými nestátními subjekty, zejména pak s těmi, které se věnují realizaci různých probačních, léčebně preventivních a resocializačních programů. V této souvislosti je také žádoucí, aby si Probační a mediační služba a orgány sociální péče, jejichž působnost byla upravena zák. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, navzájem předávaly informace získané při výkonu probační činnosti a při poskytování sociální péče. V praxi se jedná zejména o informace získané sociálními kurátory, kurátory pro mládež a pracovníky oddělení péče o děti a mládež okresních úřadů na jedné straně a informace o osobách obviněných získané Probační a mediační službou na druhé straně, pokud tomu nebrání zvláštní zákony. Vedle toho spolupracuje Probační a mediační služba rovněž s protidrogovými koordinátory okresních úřadů.

Koordinaci činnosti osob zabývajících se realizací probačních programů a mediací by měl provádět pověřený úředník příslušného střediska Probační a mediační služby. Stejný úředník by měl rovněž zajišťovat součinnost všech dalších osob věnujících se v obvodu působnosti střediska realizaci probačních programů, mediaci, řešení i předcházení konfliktních situací, psychosociálnímu poradenství, práci s rizikovou mládeží a s osobami závislými na omamných a psychotropních látkách nebo těmito látkami ohroženými, pokud tak činí ve vztahu k osobám obviněným z trestné činnosti, nebo osobám touto jejich trestnou činností poškozeným. Předmětem spolupráce a koordinace je rovněž vyhledávání a zajišťování vhodných terapeutických a resocializačních programů zaměřených na snížení rizik recidivy sociálně patologických jevů. Důležitou podmínkou vytvoření funkčního modelu Probační a mediační služby je i provázání probačních programů s  místními programy prevence kriminality a drogových závislostí.

K řádnému výkonu probačních a mediačních úkonů je nutné získání potřebných informací a poznatků o obviněném, a proto jsou zaměstnanci probační a mediační služby oprávněni obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů a tyto jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon, požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. Odmítne-li státní orgán, právnická nebo fyzická osoba dožádání bezdůvodně vyhovět, předloží zaměstnanec Probační a mediační služby věc předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci, který provede další potřebné opatření podle trestního řádu, kterým bude zpravidla dožádání ze strany příslušného orgánu činného v trestním řízení s následnou možností uložení pořádkové pokuty nebo jiného pořádkového opatření (§ 66 tr. řádu).

Pokud je vedeno trestní řízení proti obviněnému ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, postupuje Probační a mediační služba v součinnosti s Vězeňskou službou a justiční stráží České republiky. Úředníci Probační a mediační služby mohou navštěvovat obviněné ve vazbě či odsouzené ve výkonu trestu zásadně bez souhlasu orgánů činných v trestním řízení, s výjimkou obviněných, kteří jsou ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. b) tr. řádu.

K § 6:

Na jednotlivých střediscích Probační a mediační služby budou jako zaměstnanci působit úředníci a asistenti vykonávající jak probační, tak i mediační činnosti. Zatímco úředníci řeší náročnější odborné úkoly, asistenti provádějí a zabezpečují méně složité úkony probační a mediační činnosti, včetně administrativně technických prací. Přitom není vyloučeno, že vzhledem k rozdílnému obsahu probace a mediace se zejména u větších středisek v sídlech více okresních soudů budou jednotliví zaměstnanci Probační a mediační služby specializovat na jednu z obou stěžejních oblastí činnosti Probační a mediační služby.

Vysoké nároky na odbornou připravenost zaměstnanců Probační a mediační služby jsou odůvodněny specifickou povahou jejich činnosti a s  ní spojenou potřebou interdisciplinárního přístupu k řešení problémů, jakož i skutečností, že výsledek jejich aktivit do značné míry závisí na jejich přirozené autoritě. Zvláště autorita osob zprostředkujících alternativní řešení sporu není přímo odvozena od autority soudu a dalších orgánů činných v trestním řízení. Proto se s přihlédnutím k povaze této činnosti pro každého asistenta stanoví jako předpoklady pro výkon činnosti dosažení věku dvaceti jedna let a získání úplného středoškolského vzdělání v oblasti společenskovědní. Povaha jejich činnosti přitom vyžaduje nejen samostatnost v rozhodování a jednání, ale i značnou volnost při volbě pracovních postupů a metod, samozřejmě vždy v rámci vymezeném platnou právní úpravou a rozhodnutím soudu nebo státního zástupce.

Předpokladem úspěšného výkonu funkce úředníka Probační a mediační služby jsou vedle již zmíněných skutečností také dobré komunikativní schopnosti a dovednosti, umění předcházet konfliktům a řešit konfliktní situace a základní znalosti právní problematiky. Zejména z tohoto hlediska je nezbytným, nikoli však postačujícím kvalifikačním předpokladem úspěšné dosažení vysokoškolského vzdělání v oblasti společenskovědní absolvováním magisterského studijního programu (§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), např. v oblasti práva, filozofie, sociologie, psychologie, pedagogiky, případně v dalších příbuzných studijních oborech. Doplňujícím předpokladem je složení odborné zkoušky po absolvování základního kvalifikačního vzdělání.

Při zahájení činnosti Probační a mediační služby se předpokládá přechod stávajících probačních úředníků, vyšších soudních úředníků a soudních tajemníků, kteří vykonávali probační činnost, na jejich žádost do této služby (srov. § 13). Pokud budou přijímáni noví pracovníci, kteří nebudou splňovat všechny kvalifikační předpoklady pro výkon funkce úředníka Probační a mediační služby, budou přijímáni jako asistenti s možností absolvovat základní kvalifikační vzdělání úředníka Probační a mediační služby ukončené odbornou zkouškou. Podrobnosti ohledně rozsahu a obsahu kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut probační a mediační služby.

K § 7:

Při provádění probační činnosti spojuje úředník Probační a mediační služby vhodným způsobem odborné vedení a pozitivní motivaci obviněného, respektive odsouzeného, s kontrolou jeho chování a podává o něm a o průběhu uloženého dohledu zprávy. Pomoc a poradenství obviněnému a odsouzenému soustřeďuje na přípravu a realizaci individuálních programů zacházení s nimi. Ve vhodných případech také sleduje průběh výkonu rozhodnutí nespojených s odnětím svobody, popřípadě provádí opatření směřující k výkonu uložených alternativních trestů. Úředníci, případně i asistenti, Probační a mediační služby se mohou zejména ve větších střediscích v sídlech více soudů specializovat buď na výkon probace, nebo na provádění mediace.

K provádění probačních i mediačních činností se stanoví úředníkům Probační a mediační služby oprávnění a povinnosti, které musí dodržovat. Pro případ nedodržení těchto povinností se stanoví předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci oprávnění projednávanou trestní věc úředníkovi Probační a mediační služby odejmout.

Předpokladem kompetentního provádění mediace je nestrannost osoby, která ji vykonává, a její vyvážený vztah k obviněnému a poškozenému, a proto pokyny dávané k mediační činnosti nesmí směřovat ke způsobu a výsledku prováděné mediace. Naproti tomu probační činnost je soustředěna na osobu obviněného, resp. odsouzeného, tedy na jednu ze stran trestního řízení, zejména jestliže je nad ní vykonáván dohled. Proto není vhodné, aby jedna a táž osoba v téže trestní věci prováděla jak mediační, tak i probační činnost. Současně je však účelné vzhledem k relativně nízkému plánovanému počtu úředníků v jednotlivých střediscích Probační a mediační služby a z něho vyplývající potřeby jejich vzájemné zastupitelnosti umožnit, aby úředník Probační a mediační služby mohl provádět činnost jak probačního, tak i mediačního charakteru, ovšem každou z těchto činností v jiné věci.

Úředník Probační a mediační služby při mediaci vede za účelem zprostředkování alternativního řešení sporu mediační jednání a na žádost stran sepisuje dohody mezi nimi. Svou činností vytváří podmínky pro volbu vhodného procesního postupu s využitím možnosti rozhodnout věc mimo standardní hlavní líčení a pro uložení trestněprávních sankcí nespojených s odnětím svobody. Přitom zároveň přispívá k objasnění příčin vzniklého konfliktu a k upřesnění toho, na jaké právně relevantní skutečnosti je zapotřebí zaměřit další postup v zájmu rychlého projednání věci v přípravném řízení, případně i před soudem, a k vytvoření předpokladů pro věcně správné meritorní rozhodnutí soudu nebo státního zástupce.

V případě porušení podmínek, omezení či povinností stanovených obviněnému v rámci dohledu nebo omezení či povinností uložených mu v rámci některého trestu nespojeného s odnětím svobody, podmíněného zastavení trestního stíhání anebo podmíněného propuštění prováděného úředníkem Probační a mediační služby, informuje o tom zásadně úředník předsedu senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Jen pokud by se jednalo o méně závažné porušení stanovených podmínek, omezení či povinností, může úředník Probační a mediační služby upozornit obviněného na zjištěné nedostatky a dát mu poučení, že v případě opakování nebo závažnějšího porušení stanovených podmínek, omezení či povinností bude o tom informovat předsedu senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Tím je obviněnému poskytnuta účinná výstraha k zajištění náležité kontroly jeho chování při výkonu dohledu nebo při dodržování omezení či povinností uložených mu v souvislosti s některými tresty nespojenými s odnětím svobody, podmíněným zastavením trestního stíhání, anebo podmíněným propuštěním prováděným úředníkem Probační a mediační služby.

K plnění všech úkolů v trestním řízení je umožněno úředníkovi Probační a mediační služby nahlížet do trestních spisů a provádět si z nich výpisky a poznámky, jakož i pořizovat si kopie celých spisů nebo jejich částí, pokud je to v mezích působnosti Probační a mediační služby. Úprava v ustanovení § 7 odst. 4 v tomto směru navazuje na ustanovení § 65 odst. 4 tr. řádu, které umožňuje právo státních orgánů nahlížet do spisů upravit zvláštním zákonem.

Jednotlivé úkony podle pokynů úředníka Probační a mediační služby mohou provádět a organizačně zabezpečovat asistenti střediska, kteří jinak vykonávají i potřebné administrativní práce. Pokud asistenti podle pokynů úředníka vykonávají jednotlivé úkony, platí pro ně obdobně práva a povinnosti stanovené pro úředníka Probační a mediační služby.

K § 8:

Vzhledem k povaze a závažnosti úkonů prováděných při probační a mediační činnosti je nezbytné stanovit podmínky vyloučení úředníků a asistentů probační a mediační služby, jak s tím také počítá vládní návrh novely trestního řádu (sněmovní tisk 383). Vzhledem k úzké návaznosti na rozhodování soudů a státních zástupců zde může být využito odkazu na podmínky vyloučení u orgánů činných v trestním řízení. Dále se v tomto ustanovení upravuje i postup, jestliže úředník nebo asistent zjistí, že je vyloučen z provádění takových úkonů, a způsob rozhodování o vyloučení, které se svěřuje příslušnému předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci.

K § 9:

Prolomení mlčenlivosti ve vztahu k policejnímu orgánu, soudu nebo státnímu zástupci je nutné v zájmu bezdůvodně neomezovaného a koordinovaného toku informací potřebných a důležitých pro úspěšný průběh a výsledek trestního řízení.

Návrh zákona také zohledňuje skutečnost, že při provádění Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli (Štrasburk, 30. 11. 1964) bude Ministerstvo spravedlnosti působit jako ústřední styčný orgán, který bude přímo v pracovním styku s příslušným střediskem Probační a mediační služby, v jehož rámci bude třeba vyžadovat informace o konkrétních odsouzených osobách. Proto se upravuje v potřebném rozsahu prolomení mlčenlivosti i vůči Ministerstvu spravedlnosti.

K § 10:

V čele každého střediska Probační a mediační služby stojí jeho vedoucí, který řídí práci střediska. Vzhledem k tomu ho z řad úředníků střediska jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou pro probaci a mediaci, která by se měla vyjádřit především k odborné úrovni a praktickým zkušenostem takového úředníka potřebným k zastávání funkce vedoucího střediska.

S přihlédnutím k tomu, že jednotlivým úředníkům probační a mediační služby dávají pokyny k provádění úkonů probace a mediace předseda senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce, je výslovně v návrhu zákona stanoveno, že vedoucí střediska jim nesmí dávat jiné pokyny, které by byly s pokyny předsedy senátu (samosoudce) a státního zástupce v rozporu.

K § 11:

Vzhledem k tomu, že Probační a mediační služba je zřizována jako státní instituce financovaná ze státního rozpočtu, navrhuje se vymezit zákonem způsob její správy i dohled nad její činností.

Výkon státní správy Probační a mediační služby svěřuje zákon do pravomoci Ministerstva spravedlnosti. Úkolem státní správy Probační a mediační služby je vytvářet střediskům podmínky k řádnému výkonu probace a mediace, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční.

Při výkonu dohledu nad činností Probační a mediační služby bude posuzováno zejména dodržování právních předpisů, schválených standardů a pravidel probační a mediační činnosti, jakož i zajišťování a plnění všech úkolů Probační a mediační služby v trestním řízení.

K § 12:

V zájmu sjednocení přístupu k uplatňování základních principů probační a mediační činnosti zákon upravuje způsob koncepčního a metodického usměrňování středisek Probační a mediační služby, neboť jde o vytvoření služby s rozsáhlou a důležitou činností navazující na trestní řízení, kde zejména na počátku, ale také v průběhu jejího rozvoje bude třeba koordinovat činnost jednotlivých středisek a vytvářet standardy a pravidla probační i mediační činnosti. Zejména za tímto účelem se zřizuje Rada pro probaci a mediaci.

V navrhovaném poradním orgánu ministra spravedlnosti budou působit jako jeho členové nejen představitelé justice a ostatních orgánů činných v trestním řízení, ale rovněž úředníci Probační a mediační služby a další odborníci na danou problematiku zejména z oblasti sociální péče a zdravotnictví. Rada pro probaci a mediaci sice nebude meziresortním orgánem ve vlastním slova smyslu, nicméně interdisciplinární povaha věci bude nejen věcně, ale i v samotném složení rady náležitě zohledněna.

Úkolem Rady pro probaci a mediaci je projednávat koncepci činnosti Probační a mediační služby a metodické materiály připravené Ministerstvem spravedlnosti, čímž se bude významně podílet na usměrňování činnosti sítě jejích středisek a ve vhodných případech koordinovat jejich vzájemnou součinnost i spolupráci s dalšími subjekty věnujícími se probační a mediační činnosti.

Rada má i některá další oprávnění související s její koncepční a metodickou úlohou, z nichž nejdůležitější je navrhování pravidel, na jejichž základě jsou vytvářeny probační programy, a pravidel a standardů probační a mediační činnosti, které jsou nutné ke sjednocení přístupů k výkonu Probační a mediační služby a respektování zásad zvláštních způsobů trestního řízení a ukládání i výkonu alternativních trestů.

Standardy a pravidla Probační a mediační služby upravují základní principy výkonu probační a mediační činnosti, včetně používaných metod práce a požadavků na výstupy předkládané orgánům činným v trestním řízení, např. zprávy o způsobu života obviněného či o výkonu plnění probačního dohledu, nebo dohody mezi obviněným a poškozeným.

Probační programy představují souhrn léčebných a výchovných postupů, které jsou svou strukturou a obsahem orientovány na změnu životních postojů obviněných, jejich vztahů k sociálnímu okolí a na odstraňování rizikových faktorů jejich chování.

Rada pro probaci a mediaci se také vyjadřuje k dočasnému přidělení úředníků Probační a mediační služby k ministerstvu za účelem, aby bylo optimálně využito jejich zkušeností z probační a mediační činnosti.

Další kompetence Rady pro probaci a mediaci se vztahuje k ustanovení § 10 odst. 1.

K § 13 a 14:

Přechodné ustanovení umožňuje, aby měli probační úředníci, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a úředníci státního zastupitelství věnující se probaci možnost, pokud o to ve stanovené lhůtě od účinnosti zákona požádají, plynule přejít do nově vytvářených středisek ve funkci úředníků Probační a mediační služby a po dobu dvou let mohli vykonávat tuto funkci, aniž splňují kvalifikační předpoklady stanovené tímto zákonem. V zájmu zajištění kvalifikovaného výkonu probace a mediace zákon stanoví, že období dvou let se dále prodlužuje, pokud v této době zahájili studium na vysoké škole společenskovědního zaměření v rámci magisterského studijního programu a řádně v něm pokračují. Jinak se uplynutím dvou let stávají asistenty Probační a mediační služby.

Vzhledem k tomu, že v současné době se v rámci Ministerstva spravedlnosti již vykonávají odborné zkoušky pro probační úředníky, návrh předpokládá možnost uznání zkoušky vykonané před komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti za odbornou zkoušku úředníka Probační a mediační služby, i když byla vykonána před účinností zákona o Probační a mediační službě. Obdobně tomu bude i v případech specializačních kurzů pro uchazeče o funkci asistenta probačního úředníka, které byly absolvovány před nabytím účinnosti tohoto zákona. Uznávat je bude ministr spravedlnosti.

K § 15:

Toto ustanovení uvádí kvalifikační i jiné požadavky na způsobilost vykonávat funkce úředníka a asistenta Probační a mediační služby do souladu s obecným režimem Smlouvy Evropských společenství, týkající se volného pohybu pracovníků (čl. 39 až 42 ES) a se Směrnicí Rady č. 89/48/EHS, o všeobecném systému uznávání diplomů vyššího vzdělání po ukončení odborného vzdělávání a výcviku v trvání nejméně tří let a se Směrnicí Rady č. 92/51/EHS, o druhém všeobecném systému uznávání profesního vzdělávání a přípravy jako doplněk Směrnice Rady č. 89/48/EHS. Z liberalizovaného režimu volného pohybu osob v Evropských společenstvích jsou na základě čl. 39 odst. 4 a čl. 45 odst. 1 ES vyňati někteří státní zaměstnanci a některé státem regulované profese. Tyto výjimky jsou však Evropským soudním dvorem vykládány zužujícím způsobem, a to tak, že Smlouva ani výše uvedené Směrnice se nevztahují na povolání, která jsou přímo spojena s výkonem veřejné moci. Mezi ně ovšem zaměstnanci Probační a mediační služby podle dosavadní praxe u srovnatelných profesí v jiných členských státech nepatří. Proto bylo nutno zařadit do návrhu zákona společné ustanovení, upravující otázky kvalifikačních a jiných předpokladů ve vztahu k členským zemím Evropské unie. Vzhledem k tomu, že není důvodu omezovat tuto úpravu jen na osoby pocházející či přicházející ze zemí Evropské unie, navrhuje se obdobná úprava i pro ostatní státy. Dohled státu je zachován u uchazečů o funkci úředníků Probační a mediační služby, kteří budou povinni vykonat rozdílové zkoušky. Obsah a rozsah rozdílové zkoušky bude upraven ve Statutem Probační a mediační služby vydaném Ministerstvem spravedlnosti podle § 3 odst. 6.

K části druhé - § 16 Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:

K bodu 1 (§ 11 odst. 4):

Vzhledem k tomu, že státní správu probační a mediační služby má podle § 11 tohoto návrhu vykonávat Ministerstvo spravedlnosti, navrhuje se v té souvislosti i změna § 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v tom, že Ministerstvo spravedlnosti bude ústředním orgánem státní správy i pro probaci a mediaci.

K bodu 2 (§ 11 odst. 5):

V § 11 odst. 5 se uvádí, že Ministerstvo spravedlnosti plní úkoly spojené s legislativní činností vlády, což v současné době již neodpovídá skutečnosti, když jde o reziduum z doby spojení Ministerstva spravedlnosti a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu. Proto se navrhuje zrušení odstavce 5 v § 11 bez náhrady.

K části třetí - § 17 Změna zákoníku práce:

K § 5:

Vzhledem k tomu, že pracovněprávní vztahy se zásadně řídí zákoníkem práce, ale některé otázky, např. týkající se mlčenlivosti úředníků a asistentů Probační a mediační služby, jsou upraveny návrhem zákona o Probační a mediační službě zvláštním způsobem, navrhuje se doplnit výčet obsažený v § 5 zákoníku práce o zaměstnance Probační a mediační služby.

K části čtvrté - § 18 Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K § 51 odst. 4:

V návaznosti na ustanovení § 5 odst. 2, 3 návrhu zákona o Probační a mediační službě se navrhuje doplnit ustanovení § 51 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí o písm. c), které umožňuje orgánu vykonávajícímu sociálně-právní ochranu dětí poskytnout Probační a mediační službě informace potřebné pro trestní řízení.

K části páté - § 19 Účinnost

Datum účinnosti je stanoveno s přihlédnutím k předpokládané délce legislativního procesu a předpokládané účinnosti novely trestního řádu a souvisejících předpisů.

V Praze dne 9. února 2000

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

JUDr. Otakar Motejl v.r.

ministr spravedlnosti