Vládní návrh zákona o obranné standardizaci

K § 1

K zabezpečení úkolů souvisejících s obrannou standardizací, katalogizací a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu se zřizuje Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti jako správní úřad. Podle čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky lze správní úřad zřídit a jeho působnost stanovit pouze zákonem. Tento úřad bude mít celostátní působnost a bude podřízen Ministerstvu obrany. Ředitelem Úřadu může být občanský zaměstnanec nebo voják z povolání. Bude-li ředitelem občanský zaměstnanec, bude se jeho pracovní poměr řídit ustanoveními zákoníku práce a jeho jmenování se bude řídit ustanovením § 27 a 65 tohoto zákoníku. Bude-li ředitelem voják z povolání, bude se jeho služební poměr a služební zařazení řídit podle příslušných ustanovení zákona o vojácích z povolání.

Úřad při své činnosti spolupracuje s orgány v České republice a s orgány v zahraničí. Příslušnými orgány, s nimiž Úřad spolupracuje v zahraničí, jsou například výbory NATO a agentury NATO, úřady a instituce pro oblast obranné standardizace, katalogizace a státního ověřování jakosti. Spolupráce spočívá zejména v  odborných konzultacích, ve vzájemném poskytováním informací, dokumentů a služeb.

V České republice spolupracuje Úřad s ministerstvy a jinými správními úřady a kraji. Například bude spolupracovat s Českým institutem pro akreditaci, Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Českým statistickým úřadem. Spolupráce spočívá zejména ve vyžadování odborných stanovisek, vzájemných konzultacích a výměně dat.

K § 2

Pro jednoznačný výklad navrhované části zákona o obranné standardizaci je nezbytné vymezit pojmy, které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Tyto pojmy dosud nejsou zavedeny v našem právním řádu.

Pojem obranná standardizace se obecně chápe jako sjednocování operačních postupů, systému velení a řízení a zabezpečování slučitelnosti a zaměnitelnosti výzbrojně-technického potenciálu našich ozbrojených sil se silami armád NATO.

Cílem obranné standardizace je poskytovat nástroje pro obranné plánování k zajištění operační pohotovosti a zlepšení účinnosti využití všech vyčleněných zdrojů v souladu s obrannou politikou České republiky.

Pro účely tohoto zákona se chápe pojem obranná standardizace v užším pojetí.Vychází se přitom z hlavních úkolů obranné standardizace, za které se považuje zabezpečení postupu přistupování České republiky ke standardizačním dohodám NATO, tvorba českého obranného standardu a způsob jejich provádění.

Standardizační dohoda je dokument připravený odbornými orgány členských států NATO pro jednotlivé oblasti činností zajišťujících obranu. Standardizační dohoda se vyhlašuje, přistoupí-li k ní dostatečný počet členských států.

Standardizační dohody řeší požadavky na velení a řízení, požadavky na výzbroj, munici, další vojenskou techniku a jiný materiál, logistiku a administrativu ozbrojených sil členských států NATO. V současné době existuje přes 1200 standardizačních dohod. Kromě toho se ročně vydávají nové standardizační dohody. Dále se vydává řada doplňků, oprav a revizí současných standardizačních dohod podle schváleného Standardizačního programu NATO.

Přistupování ke standardizační dohodě představuje určitý mechanismus, na kterém se dohodly členské státy. Jeho základem je ochota členského státu převzít závazky, které ze standardizačních dohod vyplývají, a promítnout je do vnitrostátního právního řádu. Přistoupení se uskutečňuje formou prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě. Přistoupení ke standardizační dohodě je formální akt, na základě kterého se členský stát rozhodne, zda přistoupí ke standardizační dohodě jako celku nebo s výhradami, které má možnost zformulovat. Dále může přistoupit ke standardizační dohodě jejím promítnutím do vnitrostátního právního řádu, nebo ji může odmítnout. V každém případě musí členský stát vyjádřit své stanovisko ke každé standardizační dohodě.

Přistupování ke standardizačním dohodám, které členské státy NATO přijaly před přijetím České republiky do NATO, představuje dlouhodobý proces s vymezením priorit.

K § 3

Stanovuje se pravomoc řediteli Úřadu podepisovat za Českou republiku prohlášení o přistoupení ke standardizační dohodě NATO.

Stanoví se působnost Úřadu při obranné standardizaci. K zabezpečení procesu standardizace je nezbytné, aby v České republice existoval úřad, který zajišťuje úkoly, které souvisejí s přistupováním ke standardizačním dohodám NATO a jejich promítnutím do právního řádu České republiky včetně tvorby, schvalování, vydávání a evidence českých obranných standardů.

Oznámení o přistoupení České republiky ke standardizační dohodě je součástí procesu standardizace, který zahrnuje:

1. identifikaci, formulaci a schválení požadavku (potřeby) na tvorbu standardu,

2. tvorbu studie a návrhu na kterých se účastní zástupci jednotlivých členských zemí v rámci pracovních skupin a výborů NATO,

3. analýzu konečného návrhu standardizační dohody zaslaného každému členskému státu jejímž výsledkem je stanovisko členského státu NATO o přistoupení. Přistoupení ke standardizační dohodě je na vůli členského státu,

4. vyhlášení platnosti standardizační dohody. Standardizační dohoda je vyhlášena ve formě standardu NATO (STANAG) nebo alianční publikace (AP) s příslušným číselným označením,

5. promítnutí standardizační dohody do vnitrostátního právního řádu v případě, že to obsah standardizační dohody vyžaduje nebo do českého obranného standardu.

Postup přistupování ke standardizační dohodě v rámci NATO je stanoven v odborné alianční publikaci AAP-3 ( Postupy pro přípravu a tvorbu standardizačních dohod a aliančních publikací) a je chápán jako formální proces, ve kterém je vyjádřena vůle každého členského státu přistoupit ke standardizační dohodě jako celku, přistoupit s výhradou, přistoupit bez implementace nebo nepřistoupit.

Postup pro přistupování ke standardizačním dohodám v České republice bude upraven v usnesení vlády ČR. V tomto usnesení bude rovněž upraven způsob připomínkového řízení a vypořádání připomínek.

Evidence, uchovávání a zpřístupňování standardizačních dohod je nepřetržitý proces. Proto je nutno včas informovat dotčené subjekty o aktuálním stavu v oblasti obranné standardizace. Podle zkušeností z ostatních členských států NATO se tak děje buď formou vydávání vlastního věstníku, nebo zveřejněním v jiné publikaci.

Oznámení o přistoupení ke standardizační dohodě bude zveřejněno ve Věstníku. Bude prováděno ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě již uzavřené Dohody mezi ministerstvem a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Zveřejněné informace o platných standardizačních dohodách jsou důležité i pro subjekty, které se zabývají dodávkami výrobků a služeb pro obranu. Umožní jim ucházet se o zakázky nejen do ozbrojených sil České republiky, ale účastnit se na společných projektech NATO a v soutěžích o zbrojní dodávky do třetích zemí.

K § 4

Ustanovení definuje český obranný standard a stanovuje jeho zkrácené označení písmeny ČOS. Vymezuje Úřadu povinnost informovat o vydání ČOS a o podmínkách jeho zpřístupnění.

Český obranný standard stanovuje požadavky:

a) na výrobky, které se týkají např. užitných vlastností, bezpečnosti, úpravy názvosloví a značek, zkoušení, balení, označování a zneškodnění výrobku,

b) na služby, které se týkají např. zabezpečení logistiky pro jednotlivé součásti ozbrojených sil,

c) na postupy, které se týkají rozpracování činností a opatření, např. k ujednocení terminologie.

Český obranný standard vydává a distribuuje Úřadem pověřená organizace, jejímž zřizovatelem je ministerstvo. Úřad informuje o jeho vydání a podmínkách zpřístupnění ve Věstníku. Informace ve Věstníku se bude zveřejňovat ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě již uzavřené Dohody mezi ministerstvem a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Závaznost požadavků českých obranných standardů pro dodavatele i odběratele bude dána jejích uplatněním v obchodně závazkových vztazích. Tato úprava zákona umožňuje uplatnit závaznost standardizační dohody ke které Česká republika přistoupila u dodavatele výrobku nebo služby odběratelem.

K § 5

Ustanovení definuje způsoby tvorby českého obranného standardu, stanovuje základní údaje, které musí obsahovat návrh na zpracování českého obranného standardu zasílaný Úřadu a způsob rozhodnutí Úřadu o jeho přijetí nebo zamítnutí.

Český obranný standard se tvoří dvěma způsoby:

1. převzetím požadavků standardizačních dohod se rozumí zapracování do ČOS těch požadavků standardizační dohody, které doposud nejsou promítnuty ve vnitrostátním právním řádu, českých technických normách (ČSN), harmonizovaných českých technických normách (ČSN – EN, ČSN – ISO, apod.). Nejsou-li požadavky standardizační dohody dosud obsaženy ve vnitrostátním právním řádu nebo ČSN, je do ČOS převzata standardizační dohoda jako celek,

2. mimo rámec požadavků standardizačních dohod se bude ČOS tvořit na základě konkrétního požadavku navrhovatele. V současné době je rovněž dokončována analýza českých vojenských norem, jejichž vydávání bylo ukončeno v souvislosti s vydáním zákona číslo 22/1997 Sb. Předpokládá se, že bude přibližně 200 českých vojenských norem dosud využívaných jako ČOS.

K § 6

Ustanovení upravuje základní podmínky pro výběr zpracovatele a základní podmínky pro zpracování českého obranného standardu.

V případě rozhodnutí Úřadu o přijetí návrhu na tvorbu českého obranného standardu rozhodne Úřad o jeho zpracovateli.

Je-li navrhovatel mimo rámec ministerstva, požadavky na tvorbu a na zpracovatele ČOS musí specifikovat ve svém návrhu už navrhovatel. Spadá-li předmětná problematika do působnosti ministerstva, bude zpracovatelem ČOS ministerstvo nebo organizace, jejímž je zřizovatelem.

Oznámení o zpracování návrhu českého obranného standardu bude zveřejněno ve Věstníku na základě již uzavřené Dohody mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vedle základní informace o zpracování českého obranného standardu a zpracovateli bude sdělení obsahovat i lhůtu pro přihlášení zájemců o posouzení návrhu.

K § 7

Ustanovení upravuje podmínky připomínkového řízení k vypracovanému návrhu českého obranného standardu a stanoví lhůty pro zaslání stanovisek zpracovatelů.

Zpracovatel má za povinnost umožnit všem subjektům uvedeným v ustanovení odstavce 1 seznámit se s návrhem českého obranného standardu, zabezpečit připomínkové řízení a  případně projednat s posuzovatelem rozdílná stanoviska. V případě, že nedojde ke shodě mezi zpracovatelem a posuzovatelem, rozhodne na návrh zpracovatele Úřad.

Úřad posoudí, zda konečný návrh českého obranného standardu odpovídá stanovenému záměru a zabezpečí jeho schválení ředitelem Úřadu a následné vydání. Nebude-li ČOS odpovídat záměru, vrátí zpracovateli návrh k dopracování.

K § 8

Náklady na zpracování českého obranného standardu hradí navrhovatel, který je definován v § 5 odstavec 1 písmeno b.

K § 9

V obecných ustanoveních jsou vysvětleny základní pojmy, které se používají při katalogizaci výrobku. Tyto pojmy vycházejí z principů a zásad kodifikačního systému NATO při respektování našeho právního prostředí.

K § 10

Při katalogizaci výrobku Úřad stanoví a projedná podmínky užívání systému katalogizace s uživatelem a to na základě jeho žádosti. Uživatelem nemůže být jiný subjekt, než ministerstva, jiné správní úřady a kraje.

Úřad kontroluje úplnost návrhu katalogizačních dat o výrobku předaných uživatelem. Úplností katalogizačních dat se rozumí takové zpracování dat, které kvantitativně a kvalitativně odpovídá podmínkám užívání systému katalogizace, které stanoví uživateli Úřad. Je-li předaný návrh katalogizačních dat o výrobku úplný, Úřad přidělí katalogizační číslo výrobku, katalogizační kód výrobci a dodavateli a zařadí výrobek do systému katalogizace. Zařazením výrobku do systému katalogizace se rozumí vložení katalogizačních dat o výrobku do databáze systému katalogizace a zaznamenání uživatele výrobku.

Katalogizační číslo výrobku, katalogizační kód dodavatele a katalogizační kód výrobce (tyto kódy jsou odlišné) přiděluje Úřad pro jednoznačné označení výrobku a identifikaci subjektů v systému katalogizace. Katalogizační číslo výrobku je třináctimístný numerický kód. Katalogizační kód dodavatele a katalogizační kód výrobce je pětimístný alfanumerický kód a je nezaměnitelný s identifikačním číslem organizace (IČO) a daňovým identifikačním číslem (DIČ).

Úřad nemůže zařadit výrobek do systému katalogizace, shledá-li v předaném návrhu katalogizačních dat o výrobku nedostatky. Z tohoto důvodu Úřad přeruší proces zařazování výrobku do systému katalogizace a vrátí návrh katalogizačních dat uživateli k odstranění nedostatků.

Úřad nemůže zařadit výrobek do systému katalogizace, není-li výrobek určen k zajištění obrany. V tomto případě Úřad rozhodnutím zamítne návrh na zařazení výrobku do systému katalogizace bez možnosti podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí.

Nejvýznamnější povinností uživatele je uplatnit ve smlouvě s dodavatelem katalogizační doložku na dodávku výrobku. Uplatnění katalogizační doložky je základním požadavkem pro funkčnost systému katalogizace. Tím se zabezpečuje dostupnost dokumentace výrobku. Tato dokumentace je nezbytná pro zpracování návrhu katalogizačních dat.

Změny v dokumentaci k výrobku mohou vést ke změně katalogizačních dat. Jedná-li se o tak zásadní změny, které katalogizovaný výrobek podstatným způsobem změní (např. změna parametrů, způsobu využití), rozhodne Úřad o následné změně katalogizačních dat.

Vyřazování katalogizačních dat výrobků, které nemají žádného uživatele, ze systému katalogizace je nezbytný proces pro aktualizaci přehledu katalogizovaných výrobků. Tento přehled je poskytován uživatelům na základě jejich žádosti. Zaznamenání všech uživatelů je podstatné pro funkčnost systému katalogizace, neboť Úřad nevyřadí ze systému katalogizace výrobek, který má uživatele.

K § 11

Tento zákon zavádí novou podnikatelskou činnost, kterou vykonává podnikající fyzická nebo právnická osoba označovaná jako „agentura„. Může jí být rovněž výrobce nebo dodavatel. Předmětem podnikání je zpracování návrhu katalogizačních dat.

Žádá-li agentura Úřad o vydání osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku, předkládá ověřený výpis z obchodního rejstříku, nebo ověřenou kopii živnostenského listu s vymezeným předmětem podnikání v oblasti zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku. Dále agentura předkládá metodiku zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku pro jeho identifikaci a dokladem doloží přístup k aplikačnímu programovému vybavení, které bude používat pro zpracování návrhu katalogizačních dat. Agentura zpracuje a předloží na základě testovacích podkladů Úřadu návrh katalogizačních dat o výrobku.

Úřad ověřuje způsobilost agentur zpracovávat návrh katalogizačních dat, neboť odpovídá za kvalitu a jednoznačnost katalogizačních dat vůči všem uživatelům a příslušným orgánům NATO a obdobným úřadům a orgánům členských států NATO a obdobným úřadům a orgánům jiných států.

Úřad vydá agentuře osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku pouze v případě, že předložené doklady jsou úplné, metodika zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku a příslušné aplikační programové vybavení je plně v souladu se systémem katalogizace. Návrh katalogizačních dat zpracovaných agenturou podle testovacích podkladů Úřadu musí být po stránce kvantitativní a kvalitativní plně v souladu se systémem katalogizace.

V případě, že agentura nepředloží veškeré zákonem stanovené doklady a nebo jsou-li v předložených dokladech shledány nedostatky, Úřad rozhodnutím přeruší řízení o způsobilosti agentury zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku.

Pokud Úřad zjistí při zařazování výrobku do systému katalogizace kvantitativní a kvalitativní nedostatky v návrhu katalogizačních dat, Úřad agentuře, která návrh katalogizačních dat zpracovala, pozastaví účinnost osvědčení zpracovávat návrh katalogizačních dat nebo osvědčení odejme. Proti tomuto rozhodnutí Úřadu nemůže agentura podat opravný prostředek.

K § 12

Vymezuje se úloha Úřadu ve vztahu k zahraničí, která je odrazem principu státní odpovědnosti za katalogizaci výrobků vyráběných v České republice v souladu se základními principy kodifikačního systému NATO. Úřad odpovídá za mezinárodní výměnu katalogizačních dat se státy, které užívají kodifikační systém NATO. Úřad poskytuje přehled výrobků zařazených do systému katalogizace včetně jejich výrobců, dodavatelů a uživatelů na národní i mezinárodní úrovni. Přehled obsahuje základní údaje, zejména katalogizační číslo výrobku, název výrobku a katalogizační kód dodavatele a výrobce s plnou adresou. Tento přehled slouží i k propagaci českých výrobců.

Úřad je jediným subjektem v České republice, který je oprávněn vyžádat pro uživatele katalogizaci výrobku vyrobeného ve státě, který užívá kodifikační systém NATO. Katalogizaci takového výrobku vyžaduje Úřad u příslušného orgánu NATO, obdobného úřadu a orgánu členského státu NATO a obdobného úřadu a orgánu jiného státu, který užívá kodifikační systém NATO. Katalogizaci výrobku vyrobeného ve státě, který neužívá kodifikační systém NATO, provádí Úřad.

Poskytování přehledu výrobků zařazených do systému katalogizace, jejich výrobců, dodavatelů a uživatelů je důležité zejména pro potenciální výrobce a dodavatele. Umožní výrobcům a dodavatelům připravit se s patřičným předstihem na uplatnění katalogizační doložky ze strany uživatele na dodávaný výrobek. Lze konstatovat, že příprava výrobce a dodavatele na katalogizaci je žádoucí, protože tím lze předejít problémům spojeným s touto činností. Poskytování přehledu agentur, kterým bylo vydáno, odejmuto nebo pozastavena účinnost vydaného osvědčení, je důležité především pro uživatele z hlediska zabezpečení zpracování návrhu katalogizačních dat.

K § 13

Upravují se práva a povinnosti uživatele.

Stanovuje se uživateli povinnost předávat Úřadu návrh katalogizačních dat s uvedením agentury, která návrh katalogizačních dat zpracovala, neboť Úřad při zařazování výrobku do systému katalogizace kontroluje úplnost návrhu katalogizačních dat a při zjištění nedostatků přijímá opatření vůči agentuře, která návrh katalogizačních dat zpracovala.

Stanovuje se uživateli povinnost bezodkladně informovat o změnách v dokumentaci již katalogizovaného výrobku. Jedná-li se o tak zásadní změny, které katalogizovaný výrobek podstatným způsobem změní (např. změna parametrů, způsobu využití), rozhodne Úřad o následné změně katalogizačních dat.

Stanovuje se uživateli povinnost bezodkladně oznámit Úřadu, že přestal užívat katalogizovaný výrobek a předávat Úřadu jednou ročně přehled katalogizačních čísel užívaných výrobků, což je nezbytné pro vyhodnocování a aktualizaci katalogizačních dat a zaznamenávání uživatelů výrobku.

Uživateli se umožňuje užívat katalogizační data o jím pořízeném výrobku. Užíváním katalogizačních dat se rozumí jakékoli nakládání s těmito daty pro vlastní potřebu uživatele.

K § 14

Stanovuje se dodavateli povinnost uplatnit vůči subdodavatelům katalogizační doložku zabezpečující  zpřístupnění informací nezbytných pro zpracování návrhu katalogizačních dat. Uplatněním katalogizační doložky se předchází problémům spojeným s dodatečným získáváním informací nezbytných pro zpracování návrhu katalogizačních dat.

Povinnost dodavatele bezodkladně informovat uživatele o změnách v dokumentaci výrobku, jejichž důsledkem může být změna katalogizačních dat, je důležitá pro Úřad z pohledu vyhodnocování a aktualizace katalogizačních dat o výrobcích zařazených do systému katalogizace.

Povinnost dodavatele bezodkladně informovat Úřad o uplatnění katalogizační doložky ze strany uživatele nebo zahraničního subjektu umožní Úřadu v dostatečném předstihu zahájit proces katalogizace výrobku.

Dodavateli se umožňuje nakládat s katalogizačními daty o svém výrobku, který byl katalogizován.

K § 15

Agentuře se ukládá povinnost jednou ročně předkládat Úřadu přehled o zpracovaných návrzích katalogizačních dat. Tento přehled slouží ke kontrole činnosti agentury, např. zda dodržela rozhodnutí o pozastavení účinnosti osvědčení.

K § 16

K provedení některých ustanovení zákona upravujících problematiku katalogizace se navrhuje vydat vyhlášku, v níž budou stanoveny náležitosti katalogizační doložky,vzory tiskopisů, žádostí, oznámení a přehledů související s katalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti.

K § 17

Definuje se státní ověřování jakosti, při kterém Úřad ověřuje, zda dodavatel plní požadavky na jakost, které stanovil odběratel a uplatnil je ve smlouvě. Dále se vymezují odběratelé, kterým bude Úřad státní ověřování jakosti poskytovat.

Orgánem NATO může být např. orgán zabezpečující realizaci mezinárodního společného projektu NATO. Obdobný úřad nebo orgán členského státu NATO, nebo obdobný úřad nebo orgán jiného státu, je úřad, který je odpovědný za státní ověřování jakosti v daném státě.

K § 18

Stanoví se působnost Úřadu při státním ověřování jakosti. Úřad je jediným oprávněným a odpovědným subjektem za provádění státního ověřování jakosti v České republice. Úřad provádí státní ověřování jakosti pro odběratele a k tomuto účelu uzavírá dohody. Dohody jsou jednak obecného charakteru a jednak se vztahují ke konkrétnímu výrobku nebo službě a stanovují postup pro provádění státního ověřování jakosti.

K § 19

Úřad provádí u dodavatele na území České republiky jednotlivé činnosti spojené s prováděním státního ověřování jakosti. Tyto činnosti jsou v zákoně taxativně vyjmenovány. Jedná se o odborný dozor, závěrečnou kontrolu a audity jakosti.

Ve vztahu k zahraničí je Úřad oprávněn požádat ve prospěch odběratele z České republiky obdobný úřad nebo orgán členského státu NATO, nebo obdobný úřad nebo orgán jiného státu, aby provedl státní ověřování jakosti pro výrobek vyráběný nebo službu poskytovanou na jeho území.

K § 20

Státní ověřování jakosti se provádí na základě žádosti odběratele. Odběratel je povinen předat žádost o státní ověřování jakosti Úřadu ve dvojím vyhotovení a ve stanoveném termínu.

Ustanovení definuje nezbytné náležitosti žádosti o státní ověřování jakosti. Odběratel musí v žádosti o státní ověřování jakosti uvést výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby a návrh požadovaného rozsahu státního ověřování jakosti, které jsou základním podkladem pro stanovení konečného rozsahu státního ověřování jakosti. Dále je odběratel povinen uvést, jakým způsobem Úřad vyřídí žádosti dodavatele o povolení odchylky výrobku nebo služby a výjimky z požadavků na jakost. Dále je odběratel povinen uvést, jakým způsobem Úřad vyřídí žádosti dodavatele o změnu výrobku nebo služby.

Odchylka je neshoda výrobku nebo služby od smluvně stanovené technické dokumentace. Odchylka má dočasný charakter a musí být uplatněna před zahájením výroby výrobku nebo poskytování služby, na které je odchylka dodavatelem uplatňována. Povolení odchylky umožní dodavateli vyrobit výrobek nebo poskytnout službu jinak, než je uvedeno ve smluvně stanovené technické dokumentaci.

Výjimka je odlišnost oproti smluvně stanovené technické dokumentaci, kterou dodavatel vyžaduje na již vyrobené výrobky nebo již poskytnuté služby. Její schválení umožňuje Úřadu potvrdit osvědčení o jakosti a kompletnosti i na výrobky nebo služby, které nejsou shodné se smluvně stanovenou dokumentací.

Odchylka a výjimka nemají za následek změnu technické dokumentace.

Změna na výrobku nebo službě je trvalého charakteru, tato změna má za následek změnu technické dokumentace. Změna musí být vyžádána před zahájením výroby výrobku nebo poskytováním služby.

K § 21

Po posouzení žádosti o státní ověřování jakosti Úřad odběrateli sdělí, po vzájemném projednání stanovených náležitostí, v zákonné lhůtě své rozhodnutí, zda provede nebo neprovede státní ověřování jakosti. Podstatnou náležitostí pro rozhodnutí o provedení státního ověřování jakosti je výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby a rizik dodavatele. Analýzou rizik se stanoví pravděpodobnost výskytu nežádoucí události a dopad, který tato událost vyvolá a projeví se např. ztrátou výrobku, poškozením zdraví, vlivem výrobku na vnější okolí apod. Pro analýzu rizik výrobku je možno využít českou technickou normu, která popisuje jednotlivé techniky provádění analýzy rizik. Riziko dodavatele se stanoví na základě znalostí úrovně jeho systému jakosti. Výsledek analýzy rizik výrobku nebo služby je povinen předložit Úřadu odběratel, analýzu rizik dodavatele zpracovává Úřad.

Rozsah státního ověřování jakosti stanovený ve smlouvě mezi odběratelem a dodavatelem a související podmínky nesmějí být bez vědomí Úřadu měněny.

K § 22

Úřad je oprávněn zrušit rozhodnutí o provedení státního ověřování jakosti v případě, že odběratel změnil bez souhlasu Úřadu dohodnuté požadavky, podmínky a rozsah státního ověřování jakosti včetně jednotlivých zmocnění.

K § 23

Státní ověřování jakosti se provádí za náhradu, nestanovuje-li dohoda jinak. Výše náhrady, kterou stanoví Úřad po dohodě s odběratelem, bude závislá na ceně pořizovaných výrobků a na základě uvedených kritérií, např. rozsahu státního ověřování jakosti.

K § 24

Ustanovení definuje odborný dozor. Odborný dozor umožňuje Úřadu ověřovat celý výrobní proces od nákupu materiálu, jednotlivých výrobních operací, montáže až po balení a distribuci výrobku nebo služby. Odborný dozor umožní Úřadu odhalit nedostatky při výrobě výrobku nebo poskytování služby, které mají vliv na jejich jakost a eliminovat tak počet výrobků a služeb, které by nesplňovaly požadavky na jakost, které specifikuje odběratel. Odborným dozorem je možné odhalit nedostatky, které nelze zjistit při závěrečné kontrole, popřípadě nedostatky, jež se mohou u výrobku projevit až při dalším používání.

K § 25

Ustanovení vymezuje oblasti, které Úřad kontroluje v rámci odborného dozoru.

K § 26

Vyskytnou-li se u dodavatele vážné nedostatky, které mají vliv na jakost výrobku nebo služby, je Úřad oprávněn odborný dozor přerušit. Přerušení odborného dozoru je nástrojem Úřadu, který mu umožňuje od dodavatele vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže dodavatel tyto nedostatky odstraní a toto odstranění Úřadu písemně doloží, Úřad odborný dozor obnoví.

V důsledku přerušení odborného dozoru Úřad neprovede závěrečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, které byly vyráběny nebo poskytovány před a v průběhu přerušení odborného dozoru, nebo již byly v okamžiku přerušení odborného dozoru vyrobeny nebo poskytnuty, a dodavatel Úřadu neprokáže, že tyto výrobky nebo služby jsou shodné se smluvně stanovenými požadavky. Toto ustanovení platí tehdy, jestliže příčinou přerušení odborného dozoru byly nedostatky v systému jakosti dodavatele příp. další nedostatky mající vliv na jakost výrobku nebo služby.

Dále Úřad neprovede závěrečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých dodavatel prováděl i v době přerušení odborného dozoru činnosti, které byly důvodem k jeho přerušení. Toto ustanovení platí tehdy, jestliže příčinou přerušení odborného dozoru byly nedostatky v  procesech dodavatele nebo nedostatky zjištěné na výrobku nebo službě při jejich výrobě nebo poskytování.

Úřad dále v důsledku přerušení odborného dozoru neprovede závěrečnou kontrolu u výrobků nebo služeb, na kterých byly provedeny činnosti, které byly důvodem k přerušení odborného dozoru, již před tímto přerušením, a dodavatel Úřadu neprokáže, že výrobky nebo služby jsou shodné se smluvně stanovenými požadavky. Toto ustanovení platí tehdy, jestliže příčinou přerušení odborného dozoru byly nedostatky v  procesech dodavatele nebo nedostatky zjištěné na výrobku nebo službě při jejich výrobě nebo poskytování.

U výrobků, u kterých již byla závěrečná kontrola provedena, musí dodavatel Úřadu prokázat, že se zjištěné nedostatky na výrobcích nebo službách neprojevily nebo nevyskytují.

K § 27

Ustanovení definuje závěrečnou kontrolu. Závěrečná kontrola se provádí na hotových výrobcích a službách, které jsou připraveny k dodání odběrateli. Jde o poslední fázi státního ověřování jakosti, při které Úřad ověřuje shodu výrobku nebo služby s požadavky stanovenými ve smlouvě a poté vydá osvědčení o jakosti a kompletnosti. Bez tohoto osvědčení je odběratel oprávněn výrobky nebo služby od dodavatele nepřevzít.

K § 28

Ustanovení vymezuje náležitosti, které musí obsahovat osvědčení o jakosti a kompletnosti. Další údaje může stanovit Úřad po dohodě odběratel.

K § 29

Stanoví se, kdy Úřad přerušuje závěrečnou kontrolu. Jedná se např. o neshodu výrobku nebo služby se smluvně stanovenými požadavky, o nedostatky v metrologickém zajištění výroby, nebo o překročení počtu výrobků s vadou smluvně stanoveného počtu apod.

Úřad oznámí přerušení závěrečné kontroly dodavateli i odběrateli. Po dodavateli vyžaduje opatření, jejichž cílem je odstranit příčiny zjištěných neshod. Způsob odstranění zjištěných neshod dodavatel Úřadu písemně doloží, poté Úřad závěrečnou kontrolu obnoví. Na výrobky nebo služby, které neprošly závěrečnou kontrolou, Úřad osvědčení o jakosti a kompletnosti nevydá.

V období přerušení odborného dozoru Úřad závěrečnou kontrolu neprovádí.

K § 30

Ustanovení vymezuje oblasti, ve kterých Úřad provádí audity jakosti. Provádění auditů jakosti umožňuje Úřadu získat základní informace o schopnosti dodavatele plnit požadavky odběratele stanovené ve smlouvě.  Úřad provádí audity systému jakosti dodavatele, audity jakosti procesů dodavatele, audity jakosti výrobku a audity jakosti služeb.

Audit jakosti Úřad provádí na žádost odběratele nebo dodavatele. Podmínky jeho provedení musí být stanoveny buď ve smlouvě mezi odběratelem a dodavatelem, nebo ve smlouvě o provedení auditu jakosti uzavřené mezi Úřadem a dodavatelem.

O výsledku auditu systému jakosti vydá Úřad zprávu. V případě nevyhovujícího výsledku auditu může Úřad stanovit dodavateli lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků. Pokud dodavatel nedostatky odstraní, může po uplynutí stanovené lhůty požádat Úřad o provedení následného auditu. V případě vyhovujícího výsledku auditu systému jakosti vydá Úřad ke své zprávě osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběratele.

K § 31

Ustanovení vymezuje náležitosti, které musí obsahovat osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky odběratele.

K § 32

V tomto ustanovení se řeší vztah ke správnímu řádu, a to tak, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje Úřad při rozhodování podle správního řádu.

K § 33

V souvislosti s integrací České republiky do NATO je nutno vytvořit právní rámec pro zabezpečení činností, které souvisejí s obrannou standardizací, katalogizací výrobků a státním ověřováním jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany.

V oblasti katalogizace se vymezuje nový předmět podnikání, který bude možno provozovat v souladu s živnostenským zákonem jako živnost ohlašovací vázanou. Předmětem podnikání je zpracování návrhu katalogizačních dat o výrobku, který má být zařazen do systému katalogizace.

Podle části prvé hlavy III může uživatel požádat Úřad o katalogizaci výrobku; k tomu je nezbytné dodat Úřadu návrh katalogizačních dat. Návrh katalogizačních dat zpracovává agentura, která musí získat příslušné živnostenské oprávnění a následně, po splnění podmínek, které stanovuje tento zákon, získá od Úřadu osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat.

V části druhé tohoto zákona se navrhuje doplnit skupinu 214 vázaných živností, uvedených v příloze č. 2 živnostenského zákona o nový obor s vymezeným předmětem podnikání „zpracování návrhu katalogizačních dat“.

K § 34

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 6 měsíců od jeho vyhlášení. Šestiměsíční lhůta je nezbytná proto, že se zřizuje nový správní úřad, i když transformací ze stávající struktury ministerstva, a s jeho zřízením a zahájením činnosti je spojena řada přípravných prací, jako například příslušná výběrová řízení, příprava a zabezpečení tiskopisů. Zároveň je potřebné poskytnout lhůtu pro získání oprávnění k podnikání agenturám a potřebnou dobu na přípravu a soustředění dokladů a materiálů k získání osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku.

V Praze dne 22. března 2000

Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

Vladimír Vetchý v.r.

ministr obrany

Text částí zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

K části druhé