Příloha 1
Pravidla pro konsolidaci
Čl. I
Vymezení pojmů pro účely postupů pro konsolidaci
Konsolidovaná účetní závěrka
1. Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka skupiny podniků (ekonomického seskupení účetních jednotek), která slučuje stav majetku a závazků (dluhů) a dosažené hospodářské výsledky mateřského podniku s jeho podílovou účastní v ostatních podnicích, které kontroluje nebo v nichž má podstatný vliv.
2. Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování akcionářů a společníků účetní jednotky, která kontroluje nebo uplatňuje podstatný vliv na podnikatelskou činnost jiných účetních jednotek. Neslouží pro účely daňové ani pro účely rozdělování hospodářských výsledků.
3. Konsolidovanou účetní závěrku tvoří
rozvaha (bilance) výkaz zisků a ztrát příloha
Stupně závislosti (vlivu) jednoho podniku nad druhým podnikem:
rozhodující vliv podstatný vliv
4. Rozhodující vliv
5. Rozhodujícím vlivem jedné účetní jednotky (mateřského podniku) nad jinou (dceřiným podnikem) se rozumí takový stupeň závislosti (vlivu), který pramení z:
přímého nebo nepřímého vlastnictví většího než 50 % podílu (účasti) na základním jmění dceřiného podniku, pokud z uzavřené smlouvy nebo ustanovení ve stanovách či společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, uzavřené smlouvy nebo ustanovení ve stanovách či společenské smlouvě, pokud mateřský podnik řídí finanční a operativní politiku dceřiného podniku a je současně v daném podniku akcionářem nebo společníkem.
6. Podstatný vliv
7. Podstatným vlivem jedné účetní jednotky (mateřského podniku) v jiné účetní jednotce (přidruženém podniku) se rozumí takový stupeň závislosti (vlivu), při kterém mateřský podnik vlastní přímo nebo nepřímo nejméně 20 % a nejvýše 50 % podílu (účasti na základním jmění v tomto podniku), pokud z uzavřené smlouvy nebo ustanovení ve stanovách či společenské smlouvy nevyplývá něco jiného.
Konsolidační celek
Konsolidačním celkem se rozumí mateřský podnik a ty dceřiné a přidružené podniky, které nejsou osvobozeny z povinnosti vstupovat do konsolidačního celku podle těchto pravidel a současně splňují podmínky, že součet vlastního jmění výše uvedených subjektů přesáhne výši 300 mil. Kč a součet jejich čistého obratu přesáhne výši 600 mil. Kč.
Mateřský podnik
Mateřským podnikem se rozumí subjekt, který uplatňuje buď přímo nebo nepřímo v dceřiných podnicích rozhodující vliv nebo v přidružených podnicích podstatný vliv.
Dceřiný podnik
Dceřiným podnikem se rozumí subjekt, ve kterém podnik vykonává buď přímo nebo nepřímo rozhodující vliv. Tento subjekt je považován za dceřiný podnik i v případě, že mateřský podnik má 50% podíl (účast) na jeho základním jmění buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiného či jiných dceřiných podniků, u kterých mateřský podnik uplatňuje rozhodující vliv. Výše podílu (účasti) mateřského podniku na základním jmění tohoto subjektu se zjistí součtem přímých podílů jiného či jiných dceřiných podniků na základním jmění tohoto subjektu a přímých podílů (účastí) mateřského podniku na základním jmění tohoto subjektu.
Přidružený podnik
Přidruženým podnikem se rozumí subjekt, ve kterém jiný podnik vykonává přímo nebo nepřímo prostřednictvím dceřiného, popř. dceřiných podniků, podstatný vliv.
Konsolidační rozdíl
Za konsolidační rozdíl se považuje rozdíl po první konsolidaci, který se zjistí jako rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a vkladů dceřiného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti mateřského podniku na skutečné výši vlastního jmění dceřiného podniku bez hospodářského výsledku běžného roku dle individuální závěrky při prvním zařazení dceřiného podniku do konsolidačního celku. Může mít aktivní nebo pasivní charakter. Tato položka se uvádí poprvé za účetní období, ve kterém se dceřiný podnik poprvé zařazuje do konsolidačního celku. Zjišťuje se také při dodatečném pořízení cenných papírů a vkladů, jejichž emitentem je dceřiný podnik.
Zúčtování konsolidačního rozdílu (aktivního, pasivního)
Vyjadřuje odpis kladného nebo záporného konsolidačního oceňovacího rozdílu, podle charakteru tohoto podílu.
Menšinové vlastní jmění
Vyjadřuje menšinové podíly na vlastním jmění dceřiných podniků v členění podílů na základním jmění, kapitálových fondech, ziskových fondech, nerozděleném, popř. neuhrazeném hospodářském výsledku minulých let a hospodářském výsledku běžného účetního období.
Vlastnický podíl
Vyjadřuje podíl vyplývající z kapitálových účastí.
Čl. II
Ověřování účetních závěrek konsolidačního celku
Čl. III
Konsolidační povinnosti a výjimky z ní
Povinnost konsolidace účetní závěrky
Povinnost sestavit a zveřejnit konsolidovanou účetní závěrku má mateřský podnik za podniky zahrnuté do konsolidačního celku.
Výjimky z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku
8. Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku nemá mateřský podnik, který
je veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností, je současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateřského podniku se sídlem na území jiného státu, a ten sestavuje a zveřejňuje údaje o konsolidované účetní závěrce za konsolidovaný celek v souladu s ustanoveními 7. Direktivy Evropského společenství č. 83/349/EHS ve znění pozdějších změn a doplňků.
Pokud akcionáři, resp. společníci, kteří vlastní nejméně 10 % podílu (účasti) na základním jmění mateřského podniku žádají nejméně 6 měsíců předem o sestavení konsolidované účetní závěrky, je povinen mateřský podnik. Tyto výjimky se nevztahují na mateřské podniky, jejichž emitované cenné papíry jsou kotované na burze cenných papírů.
9. Do konsolidačního celku nevstupují dceřiné a přidružené podniky, pokud tak rozhodne mateřský podnik:
které jsou veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností, u nichž je podíl na čistém obratu nebo na vlastním jmění konsolidačního celku nevýznamný, u nichž nemůže mateřský podnik dlouhodobě uplatňovat rozhodovací a vlastnická práva zejména z důvodů politických, mají sídlo na území jiného státu a náklady na zajištění potřebných informací pro konsolidaci neúměrně vysoké, které účtují podle jiné účtové osnovy a postupů účtování než mateřský podnik, pokud jimi emitované cenné papíry a vklady pořídil mateřský podnik za účelem obchodování s nimi, vstupující do likvidace nebo u nichž byl vyhlášen konkurs a vyrovnání podle zvláštního předpisu, popř. byly splněny podmínky charakterizující předlužení. Mateřský podnik rozhodl, že všechny podniky ve skupině budou zařazeny do konsolidačního celku.
Čl. IV
Postup v 1. roce konsolidace
V procesu konsolidace je nutno respektovat obecné účetní zásady stanovené zákonem o účetnictví a účtovou osnovou a postupy účtování pro podnikatele.
Termín sestavení konsolidované účetní závěrky:
Konsolidovaná účetní závěrka bude sestavena ke dni 31. l2. 1999.
Způsoby oceňování majetku a závazků a účetní postupy:
10. Při oceňování majetku a závazků a při vykázání výsledku hospodaření podniky zahrnuté do konsolidačního celku berou za základ
veškeré náklady a výnosy, které se vztahují ke konsolidovanému účetnímu období bez ohledu na datum jejich placení, rizika, ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou podnikům zahrnutým do konsolidačního celku známy ke dni sestavení jejich účetní závěrky.
11. Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu:
ke dni uskutečnění účetního případu dle kurzu stanoveném vnitřní účetní směrnicí příslušného podniku zahrnutého do konsolidačního celku, ke dni účetní závěrky dle směnného devizového kurzu ČNB.
12. Jednotlivé složky majetku a závazků se v účetnictví a účetní závěrce oceňují těmito závaznými způsoby:
hmotný investiční majetek s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami nebo reprodukčními cenami, hmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady, nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami, zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, cenné papíry a majetkové účasti se oceňují cenami pořízení, pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami, nakoupený nehmotný investiční majetek se oceňuje pořizovacími cenami, nehmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou, pokud je nižší.
13. Opravné položky k majetku:
Zákonné opravné položky - umožněn individuální postup jednotlivých podniků zahrnutých do konsolidačního celku za podmínek, že je dodržen zákon č. 593/92 Sb. o rezervách.
Účetní opravné položky - u menšinových veřejně obchodovatelných cenných papírů (podnik má menší než 20 % podíl na základním jmění jiného subjektu) vytvořit účetní opravnou položku v takové výši, aby ocenění v účetní závěrce odpovídalo ceně na veřejném trhu (mimo pohledávky vztahující se k podnikům ve skupině). U všech ostatních cenných papírů vytvořit účetní opravnou položku tak, aby ocenění v účetní závěrce odpovídalo hodnotě příslušného podílu vlastního jmění. U pohledávek po lhůtě splatnosti nad l rok až do výše 100 % nominálu nebo jeho neuhrazené výše. U všeho ostatního majetku umožněn individuální postup jednotlivých podniků zahrnutých do konsolidačního celku.
14. Rezervy:
Zákonné - postupovat analogicky jako u zákonných opravných položek.
Účetní - vytvořit rezervy na budoucí rizika (např. úroky z prodlení u závazků po lhůtě splatnosti, škody, náhrady škod z titulu soudních sporů, sankční úroky u úvěrů, penále vůči OSSZ a zdravotním pojišťovnám apod.).
15. Odložená daňová povinnost - v souladu s čl. X úvodních ustanovení postupů účtování pro podnikatele je nutno ve všech podnicích konsolidačního celku, které mají rozdíl mezi daňovými odpisy, v rámci účetní závěrky účtovat o odložené daňové povinnosti. Základem pro výpočet bude rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou investičního majetku k 31. 12. l999.
16. Zvláštní rezervní fond (ZRF) - zabezpečit tvorbu ZRF v souladu s § 161 až 161f obchodního zákoníku (držení vlastních akcií a akcií ovládající osoby osobou ovládanou přímo nebo zprostředkovaně po účinnosti novelizace obchodního zákoníku).
17. Hladina významnosti - tato pravidla nestanovují jednotnou hladinu významnosti. Podniky posuzují jednotlivé případy dle svých vnitřních účetních předpisů.
Požadované údaje pro konsolidaci, které předloží dceřiné podniky:
výkaz zisků a ztrát rozvaha peněžní tok příloha k roční účetní závěrce účtový rozvrh předvaha na úrovni analytických účtů tabulky č. 1 až 4 (viz přílohy) další operativně požadované údaje
Vymezení konsolidačního celku - viz přiložené organizační schéma.
Harmonogram:
do xxxxx účetní audit roční závěrky těch dceřiných společností, které musí mít závěrku ověřenou auditorem do xxxxx účetní závěrka těch dceřiných společností, které nemají povinnost auditu do xxxxx zaslání všech požadovaných údajů na mateřský podnik do xxxxx účetní audit roční závěrky mateřského podniku do xxxxx zpracování požadovaných vnitroskupinových údajů za mateřský podnik do xxxxx sestavení konsolidované účetní závěrky do xxxxx audit konsolidované účetní závěrky
Čl. V
Systém a metody konsolidace účetní závěrky
Systém konsolidace
18. Konsolidace se v zásadě provádí podle příslušné metody konsolidace způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech podniků konsolidačního celku najednou, bez sestavení konsolidovaných účetních závěrek za dílčí konsolidační celky.
19. Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky (dílčí konsolidační celky), které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků. Tento typ konsolidace se v konsolidaci FDM použije pro subkonsolidaci CKM.
Metody konsolidace
Při sestavování konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek se využívají podle níže uvedených podmínek tyto konsolidační metody:
plná, ekvivalenční.
Pro účely konsolidace Fondu dětí a mládeže vyplývá použití plné metody u všech podniků ve skupině.
Čl. VI
Charakteristika a etapy metody plné konsolidace
Plnou metodou konsolidace se rozumí:
začlenění jednotlivých složek rozvahy a výkazů zisků a ztrát dceřiných podniků v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřského podniku, vyloučení účetních případů mezi podniky konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné vztahy, vypořádání rozdílu při prvním zařazení dceřiného podniku do konsolidačního celku a případně odpis aktivního nebo pasívního konsolidačního oceňovacího rozdílu, rozdělení vlastního jmění dceřiných podniků na podíly a hospodářského výsledku dceřiných podniků na podíl připadající mateřskému podniku a podíl menšinových držitelů podílových cenných papírů a vkladů emitovaných dceřinými podniky, vyloučení podílových cenných papírů a vkladů, jejichž emitentem je dceřiný podnik a vlastního jmění dceřiného podniku, které se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a vkladům, vypořádání cenných papírů a účastí se zpětnou vazbou.
Etapy konsolidace plnou metodou
20. Přetřídění a úpravy položek účetních závěrek mateřského podniku a dceřiných podniků. Přetřídění údajů za mateřský podnik a dceřiné podniky se provede s ohledem na doplněné položky konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisků a ztrát, jejich obsahovou náplň a způsob zpracování až na mateřském podniku. Základními informacemi pro konsolidovanou závěrku budou NETTO údaje z individuálních účetních výkazů podniků ve skupině za sledované období.
V rámci přetřídění se po prověření upraví nesprávně vykázané položky z individuálních výkazů. Bude se jednat zejména o pohledávky a závazky, úvěry z pohledu dlouhodobosti a krátkodobosti, případně jiné zjištěné věcné chyby.
Další úpravy budou vyplývat z transformace individuálních účetních výkazů do konsolidačních výkazů.
Odpisové plány stanovené jednotlivými dceřinými podniky a z nich vyplývající odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku zaúčtované v jednotlivých podnicích konsolidačního celku se pro potřeby sestavení konsolidované účetní závěrky neupravují.
Zůstatky účtů zásob se přepočítávají u nakoupených zásob od podniků ve skupině o podíl ziskové marže připadající na nespotřebované zásoby.
21. Sumarizace údajů účetních závěrek mateřského podniku a dceřiných podniků
22. Mateřský podnik sečte nepřetříděné a neupravené NETTO údaje ze své účetní závěrky s nepřetříděnými a neupravenými NETTO údaji účetních závěrek dceřiných podniků. V dalším samostatném kroku provede přetřídění a úpravu za celý konsolidační celek. Úprava bude okomentována v konsolidované závěrce.
23. Vyloučení účtů vzájemných operací mezi mateřským podnikem a dceřinými podniky
Vyloučení účetních operací bez vlivu na hospodářský výsledek
Kompletně se vyloučí vzájemné pohledávky a závazky a náklady a výnosy mezi všemi podniky zahrnutými do konsolidačního celku, které mají významný vliv na stav majetku, závazků a výsledkové položky v konsolidované účetní závěrce.
Vyloučení účetních operací s vlivem na výši hospodářského výsledku
Při sestavování konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisků a ztrát se vyloučí vzájemné operace s významným vlivem na hospodářský výsledek konsolidačního celku, přinejmenším v těchto případech:
- Náklady a výnosy z titulu prodeje zásob mezi podniky konsolidačního celku.
- Náklady a výnosy z titulu prodeje hmotného investičního majetku a finančních investic mezi podniky konsolidačního celku.
- Opravné položky (tvorba i zúčtování) k pohledávkám a finančním investicím vztahujícím se k podnikům ve skupině.
- Přijaté a vyplacené dividendy nebo podíly ze zisku mezi podniky konsolidačního celku.
Nebude vylučován odvozený dopad na daň z příjmů z titulu odložené daňové povinnosti u dodávek majících dopad na hospodářský výsledek dceřiných společností ve skupině.
Mateřský podnik rozhodl, že nevýznamné položky nebudou vylučovány.
Při použití plné metody konsolidace se tedy vyloučí pouze významné vzájemné operace mezi všemi podniky konsolidačního celku, tzn. jak mezi mateřským podnikem a dceřinými podniky, tak mezi dceřinými podniky navzájem.
V případě vylučování hospodářského výsledku realizovaného z nákupů a prodejů zásob mezi podniky v rámci konsolidačního celku je nutno opravit v konsolidované rozvaze a konsolidovaném výkazu zisků a ztrát ocenění zásob a výnosy dosažené z prodeje zásob. Pro účely této úpravy položek konsolidované účetní závěrky se využije pro úpravu výnosů a změnu ocenění zásob průměrné výnosové rentability (marže) z prodeje zásob.V případě vylučování hospodářského výsledku z nákupů a prodejů investičního majetku se výnosy z prodeje investičního majetku opraví o rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou u dodavatele.
O přijaté výnosy z dividend, resp. podílů na zisku, se sníží výnosová položka konsolidovaného výkazu zisků a ztrát a zároveň zvýší rezervní fond v konsolidované rozvaze.
Přijaté dividendy nebo podíly na zisku v brutto hodnotě, které pocházejí ze zisku realizovaného před datem zahrnutí podniku do konsolidovaného celku, se považují za částku snižující položku konsolidované rozvahy "Aktivní konsolidační rozdíl". Vznikne-li v prvním roce pasivní konsolidační rozdíl upraví se tato položka o brutto hodnotu dividend jako zvýšení "Pasivního konsolidačního rozdílu". U FDM tento případ nenastává z titulu osvobození od daně z příjmů.
24. Vypořádání konečného výsledného rozdílu po první konsolidaci
25. Rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a vkladů dceřiného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti mateřského podniku (procenta vlivu) vlastního jmění dceřiného podniku bez hospodářského výsledku běžného roku při prvním zařazení dceřiného podniku do konsolidačního celku bude vypořádán následovně:
zahrne se do položky "Aktivní konsolidační rozdíl", resp. "Pasivní konsolidační rozdíl", podle charakteru rozdílu. Příslušný konsolidační oceňovací rozdíl se odepisuje ve výši 100% do mimořádných nákladů, resp. mimořádných výnosů konsolidovaného výkazu zisků a ztrát prostřednictvím položky "Zúčtování aktivního (pasivního) konsolidačního rozdílu"; odpis snižuje přímo položky "Aktivní konsolidační rozdíl", resp. "Pasivní konsolidační rozdíl". Tento odpis se provede v 1. roce konsolidace.
26. Rozdělení konsolidovaného jmění a vyloučení podílových cenných papírů a vkladů
27. Rozdělením vlastního jmění v konsolidované rozvaze se rozumí vyčlenění většinového podílu tvořeného součtem vlastního jmění mateřského podniku a jeho podílů na vlastním jmění dceřiných podniků a jeho oddělení od menšinových podílů, tj. zbývajících podílů ostatních akcionářů a společníků na vlastním jmění těchto dceřiných podniků. Podílové cenné papíry a vklady, jejichž emitentem je dceřiný podnik, a vlastní jmění dceřiného podniku, které se váže k podílovým cenným papírům a vkladům v držení mateřského podniku, se z konsolidované rozvahy vyloučí.
28. Rozdělení konsolidovaného hospodářského výsledku běžného období
29. Hospodářský výsledek běžného účetního období za konsolidační celek se v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát rozdělí v příslušném poměru na Konsolidovaný hospodářský výsledek za účetní období vztahující se k mateřskému podniku a na Menšinový podíl na hospodářském výsledku vztahující se k ostatním akcionářům a společníkům dceřiných podniků.
30. Vypořádání cenných papírů a účastí se zpětnou vazbou. U FDM tato vazba nebyla zjištěna.
31. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje na vzorech vydaných mateřským podnikem.
32. Konsolidovaná rozvaha se doplní o tyto položky:
- Aktivní konsolidační rozdíl
- Pasivní konsolidační rozdíl
- Menšinové vlastní jmění
- Menšinové základní jmění
- Menšinové kapitálové fondy
- Menšinové ziskové fondy včetně nerozděleného zisku minulých let
- Menšinový hospodářský výsledek běžného účetního období
33. Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát se doplní o tyto položky:
Nákladové položky
- Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu
Výnosové položky
- Zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu
- Menšinové podíly na hospodářském výsledku
Obsahové vymezení položek
34. Aktivní konsolidační rozdíl
35. Za aktivní konsolidační rozdíl se považuje kladný rozdíl po první konsolidaci, který se zjistí jako rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a vkladů dceřiného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti mateřského podniku na skutečné výši vlastního jmění dceřiného podniku bez hospodářského výsledku běžného roku při prvním zařazení dceřiného podniku do konsolidačního celku. Aktivní konsolidační rozdíl se odepíše ve výši 100%. Odpis se vykáže v nákladové položce "Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu" a přímo snížením položky "Aktivní konsolidační rozdíl". Tato položka se uvádí poprvé za účetní období, ve kterém se dceřiný podnik poprvé zařazuje do konsolidačního celku. Obdobně se postupuje při dodatečném pořízení cenných papírů a vkladů, jejichž emitentem je dceřiný podnik.
36. Pasivní konsolidační rozdíl
37. Za pasivní konsolidační rozdíl se považuje záporný rozdíl po první konsolidaci, který se zjistí jako rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a vkladů dceřiného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti mateřského podniku na skutečné výši vlastního jmění dceřiného podniku bez hospodářského výsledku běžného roku při prvním zařazení dceřiného podniku do konsolidačního celku. Pasivní konsolidační rozdíl se odpíše ve výši 100%. Odpis se vykáže ve výnosové položce "Zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu" a přímým snížením položky "Pasivní konsolidační rozdíl". Tato položka se uvádí poprvé za účetní období, ve kterém se dceřiný podnik poprvé zařazuje do konsolidačního celku.
38. Menšinové vlastní jmění
39. V těchto pasivních rozvahových položkách se uvádějí menšinové podíly na vlastním jmění dceřiných podniků v členění podílů na základním jmění, kapitálových fondech, ziskových fondech, nerozděleném, popř. neuhrazeném hospodářském výsledku minulých let a hospodářském výsledku běžného účetního období. Pro výpočet menšinového podílu na hospodářském výsledku běžného období bude použito procento vlastnického podílu, u ostatních menšinových podílů procento kontroly.
40. Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu
41. Zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu
42. Na těchto položkách se zachycují odpisy kladného nebo záporného konsolidačního oceňovacího rozdílu, podle charakteru tohoto podílu.
43. Menšinové podíly na hospodářském výsledku
44. Tato položka konsolidovaného výkazu zisků a ztrát se obsahově i hodnotově rovná položce "Menšinový hospodářský výsledek běžného účetního období" v konsolidované rozvaze.
.
Příloha 2
Uspořádání položek konsolidované rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy, jejich obsahové vymezení a stanovení obsahu zveřejňovaných údajů.
Obecné vysvětlivky ke konsolidované účetní závěrce
45. Mateřský podnik sestavuje za konsolidační celek konsolidovanou účetní závěrku, kterou tvoří konsolidovaná rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha.
46. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje na základě účetních závěrek mateřského, dceřiných a přidružených podniků za příslušné účetní období k datu řádné účetní závěrky mateřského podniku tj. k 31. 12.
47. Struktura a obsah konsolidované rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy jsou vymezeny tímto Opatřením včetně vysvětlivek k jejich vyplňování.
48. Konsolidovaná rozvaha a výkaz zisků a ztrát se sestavuje ve formě tabulek. Příloha se sestavuje buď formou tabulek a schémat, nebo popisným způsobem zajišťujícím přehlednost a srozumitelnost předkládaných informací.
49. Údaje konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek mateřského a dceřiných či přidružených podniků, konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které na základě konsolidačních pravidel poskytují dceřiné a přidružené podniky mateřskému podniku; tyto dokumenty jsou účetními písemnostmi a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
50. Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z individuálních účetních závěrek podniků konsolidačního celku; tento přehled je účetní písemností a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
51. Konsolidovaná rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přílohy musí být podepsány odpovědnými osobami, tzn. statutárním orgánem mateřského podniku.
Obecné vysvětlivky ke konsolidované rozvaze a výkazu zisků a ztrát
52. V konsolidované rozvaze se uvádějí aktiva v netto stavu, tj. aktiva v plné hodnotě zkrácené o opravné účty a oprávky k investičnímu majetku, odděleně za sledované účetní období a minulé účetní období. Stav pasiv se uvádí odděleně za sledované účetní období a minulé účetní období. V prvním roce konsolidace se uvede pouze sledované období.
53. V konsolidačním výkazu zisků a ztrát se uvádějí skutečné částky nákladů a výnosů odděleně za sledované účetní období a minulé účetní období. V prvním roce konsolidace se uvede pouze sledované období.
54. Označení položek konsolidované rozvahy (před názvem položky) a konsolidovaného výkazu zisků a ztrát (za názvem položky) navazuje na Přílohu č. 2 l.- IV a V Opatření č. j. V/1-31.388/1992 (Finanční zpravodaj č. 12/3-1992), kterým se stanoví uspořádání položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát a jejich obsahové vymezení pro podnikatele a na položky doplněné konsolidované rozvahy (B.IV, B.V, A.V až A.VII, D) a konsolidovaného výkazu zisků a ztrát (neoznačené položky) podle Přílohy č. 1, l. VI, odst. 3 a l. VII, odst. 2 tohoto Opatření.
Vypracování konsolidované účetní závěrky
Konsolidovaná účetní závěrka byla vypracována společností FINAUDIT, s.r.o. za spolupráce společnosti Svoboda a Šteinfeld, s.r.o.
Vypracoval: ing. Pavel Průdek
ing. Jakub Šteinfeld
Odpovědná osoba:ing. Pavel Průdek
V Praze 27. 3. 2000......................................Ing. Pavel Průdek