.
K § 4
Původní znění zákona bylo
zrušeno bez náhrady. Definice rybníka chybí ve všech předpisech
a stejně tak i ujasnění vlastnických (uživatelských )
práv. V tomto směru je třeba dát veřejnosti jednoznačná
pravidla.
K § 6
Pouze zestručňuje definici
rybářského práva tím, že mizí pojem „rybníky nezpůsobilé
k řádnému rybníkářskému hospodaření“, což bylo
smyslem úpravy.
K § 7
Jde o formulační změnu,
která v souladu s novým zněním § 8 odst. 1 znamená, že
rybářský svaz přestane být jediným partnerem Ministerstva
zemědělství a jiných správních úřadů při výkonu státní
správy na úseku rybářství.
K § 8
Zde je zásadní těžiště
navrhovaných změn, které spočívají v rozšíření
potenciálních uživatelů rybářského práva, zvláště
o vlastníky a další subjekty. Současně se vytváří
prostor pro plošné zlepšení úrovně hospodaření na rybářských
revírech, zvláště objeví-li se z hlediska státní správy
lepší nabídky k obhospodařování dotčeného revíru.
K § 9
Zjednodušuje stávající
formulace ve smyslu dřívějších úprav a konkretizuje
nutnost vedení základní hospodářské evidence, což je nutné
nejen ze statistického, ale i z hlediska daňových přiznání.
Dopad
na státní správu a rozpočet.
Odstranění stávajících
obstrukcí sníží administrativní zátěž na prvoinstanční
i druhoinstanční orgány státní správy.Uvolnění
dostupnosti rybářských revírů pro další subjekty se promítne
do vyššího zatížení ministerstva zemědělství. Přesto se
zatím jeví reálné, že tato zátěž bude zvládnuta i při
stávajícím obsazení a to bez nároků na státní rozpočet.
Návrh zákona není v rozporu
s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním
pořádkem České republiky.
Text,
který se nahrazuje, je vyznačen kurzívou,
nové znění je vyznačeno tučně.
102/1963 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. prosince 1963
o rybářství
Změna:
146/1971 Sb.
Změna:
49/1982 Sb.
Změna:
367/1990 Sb., 425/1990 Sb.
změna:
229/1991 Sb.
Národní
shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo
na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní
ustanovení
Rybářství
jako odvětví zemědělské výroby zajišťuje podle potřeb
socialistické společnosti v souladu se státním plánem
rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování,
ochranu a lov ryb a jiných vodních živočichů. Tohoto cíle
se dosahuje plánovitým hospodařením na rybnících a
plánovitým výkonem rybářského práva v tekoucích vodách.
Péče o soustavné zvelebování rybářství je v zájmu celé
naší společnosti. Socialistické společenské zřízení
vytváří podmínky, aby se co nejširší okruh pracujících
podílel na řízení rybářství a na výkonu rybářského
práva.
§ 2
Československý
rybářský svaz
Českoslovenští
občané, kteří mají aktivní zájem o rozvoj
československého rybářství, se sdružují v československém
rybářském svazu, který je dobrovolnou společenskou organizací.
ODDÍL
PRVNÍ
Rybářství
provozované hospodařením na rybnících
§ 3
Hospodařením na rybnících se
zajišťuje plánovitá výroba tržních ryb k zlepšení
výživy pracujících a výroba násad pro rybníky a pro
zarybňování rybářských revírů.
Socialistické organizace, které
mají ve správě nebo užívání rybníky, na nichž lze
řádně rybníkářsky hospodařit, jsou povinny udržovat je v
řádném hospodářském stavu a hospodařit na nich podle
pokrokových zásad tak, aby bylo docilováno co nejvyšší výroby
ryb. Rovněž ostatní uživatelé, popřípadě vlastníci takových
rybníků jsou povinni je udržovat v řádném hospodářském
stavu.
Na rybnících především
hospodaří podniky státního rybářství a pro potřeby
zarybňování rybářských revírů organizační složky
Československého rybářského svazu.
§
4
zrušen
§
4
Rybníkem se pro
účely tohoto zákona rozumí uměle vytvořené vodohospodářské
dílo s přírodním dnem a s technickou vybaveností
nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází a
pozemkem, na kterém je hráz postavena a dalšími technickými
doplňky, přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na
úroveň hladiny vody při stoletém průtoku, popřípadě
obvodovou stokou.
Na rybnících lze hospodařit
na základě práva vlastnického,nájemní smlouvy nebo jiného
důvodu.Vlastník (popřípadě jiná osoba,která hospodaří na
rybníku s chovem ryb a dalších rybochovných zařízeních
dále jen vlastník ),je povinen vést o chovu příslušnou
hospodářskou evidenci v předepsaných ukazatelích.Tyto
ukazatele a formu vedení evidencí stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou.
Na rybnících může jejich
vlastník provádět průběžnou hospodářskou těžbu podle svých
potřeb. Metody těžby elektřinou, vězenci, tenaty,udicí,
případně dalšími nestandardními metodami podléhají
oznamovací povinnosti místně příslušnému okresnímu úřadu.
Osoby provádějící z pověření vlastníka rybníka nebo za
úplatu hospodářskou těžbu nemusí mít rybářský lístek.
Hospodářská těžba,která
se provádí na základě oznámení podle odst.3, nesmí být
provozována metodami, které by byly v rozporu s ustanovením
§ 10, pokud nenastaly důvody uvedené v § 10 odst. 2 a 3.
§ 5
V
zájmu úspěšného plnění úkolů sledovaných hospodařením
na rybnících (§ 3 odst. 1) nebudou rybníky zpravidla odnímány
rybníkářskému hospodaření. Musí-li k takovému odnětí
dojít z důvodu výstavby, provozu průmyslových podniků
apod., jsou investoři staveb, popřípadě organizace, v
jejichž zájmu se rybníkářské hospodaření omezuje nebo
vylučuje, povinni zahrnout do příslušné dokumentace zdůvodnění
zamýšleného odnětí, v němž ve spolupráci s podnikem
státního rybářství provedou též odhad ztrát, které tím
vzniknou na výrobě ryb a předběžných investičních
nákladů na výstavbu náhradního rybníku. Na návrh podniku
státního rybářství, ke kterému připojí investor
zdůvodnění zamýšleného odnětí, může okresní národní
výbor uložit investoru provést výstavbu náhradního rybníku
s možností produkce odpovídající ztrátám, k nimž dojde
provedením plánovaného zásahu; přitom okresní národní
výbor přihlíží též k tomu, aby náhradní výstavba byla
umístěna na nezemědělské půdě, popřípadě na zemědělské
půdě horší jakosti. V investičním, provozním a
finančním plánu investorů musí být zajištěny finanční a
materiálové prostředky na provedení výstavby náhradního
rybníku, kterou jim okresní národní výbor uložil.
ODDÍL
DRUHÝ
Rybářství
provozované výkonem rybářského práva
§ 6
Rybářské
právo
Rybářské právo je oprávnění
a povinnost plánovitě chovat, chránit a lovit ryby a jiné
vodní živočichy v tekoucích vodách a ulovené ryby a
vodní živočichy si přivlastňovat, jakož i oprávnění
užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních pozemků.
Tekoucími vodami se rozumí
též údolní nádrže, jezera, odstavená ramena vzniklá
regulací, tůně, vodní retenční nádrže, odvodňovací a
zavodňovací kanály, propadliny vzniklé těžbou, jakož i
rybníky, které okresní národní výbor na návrh
uživatele rybářského revíru (§ 9 odst. 1) a po
projednání s podnikem státního rybářství prohlásil za
trvale nezpůsobilé k řádnému rybníkářskému hospodaření.
V pochybnostech, zda jde o
tekoucí vody nebo o rybník, rozhoduje okresní národní výbor.
Tekoucími vodami se pro účely
tohoto zákona rozumí též údolní nádrže, jezera, odstavná
ramena vzniklá regulací, tůně, retenční nádrže, odvodňovací
a zavodňovací kanály, propadliny vzniklé těžbou, jakož
i rybníky.
V pochybnostech mezi
hranicemi revírů a hranicemi mezi revírem a do revíru
nezařazenou vodní plochou rozhoduje okresní úřad.
Rybářské právo patří
státu; lze je vykonávat jen v rybářských revírech.
§ 7
Rybářské
revíry
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství po projednání s
Československým rybářským svazem vytváří z vod, v nichž
náleží státu rybářské právo, rybářské revíry. Jsou
to vodní celky umožňující řádný a plánovitý výkon
rybářského práva, zejména trvalý chov vhodných druhů ryb.
Do rybářských revírů se nezahrnují přítoky, odtoky a
obvodové stoky rybníků v rozsahu potřebném k řádnému
hospodaření na rybnících.
Ministerstvo zemědělství
vytváří z vod, v nichž náleží státu rybářské
právo, rybářské revíry. Na žádost vlastníka
vodohospodářského díla nebo jiné uzavřené vodní plochy může
Ministerstvo zemědělství vyhlásit rybářský revír a
odsouhlasit návrh hospodářských ukazatelů. Rybářské revíry
jsou vodní celky umožňující řádný a plánovitý výkon
rybářského práva, zejména život původních rybích
společenstev a trvalý chov vhodných druhů ryb. Do
rybářských revírů se nezahrnují přítoky, odtoky a obvodové
stoky rybníků v rozsahu potřebném k řádnému
hospodaření na rybnících.
Při vytváření rybářských
revírů se stanoví, které revíry (výjimečně části revírů)
jsou vodami pstruhovými a které jsou vodami mimopstruhovými.
§
8
Výkon
rybářského práva
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství přenechá bezplatně výkon
rybářského práva v rybářských revírech především
organizačním složkám Československého rybářského svazu, a
dále podnikům státního rybářství a jiným státním
organizacím v oboru rybářství, popřípadě státním
organizacím lesního hospodářství a v revírech, které jsou
na pozemcích spravovaných orgány vojenské správy,
organizacím v oboru působnosti ministerstva národní
obrany.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství přenechá bezplatně podnikům
státního rybářství výkon rybářského práva v údolních
nádržích, které jsou zvlášť vhodné k výrobě tržních
ryb. Přitom musí být pracujícím zajištěn na těchto
nádržích lov ryb na udici.
Ministerstvo zemědělství
přenechá výkon rybářského práva v rybářských revírech
organizačním složkám rybářského svazu, profesionálním
rybářským organizacím, Lesům České republiky a v
revírech, které jsou na pozemcích spravovaných orgány vojenské
správy, organizacím v působnosti Ministerstva obrany.
Rybářské právo obdrží také fyzické a právnické osoby
působící v České republice, jsou-li vlastníky
vodohospodářského díla (např.tůně,nádrže,rybníky) dále
jezer,propadlin a podobně,pokud o ně požádají.
V případě, že o výkon
rybářského práva v daném revíru bude mít zájem více
subjektů, rozhodne o uživateli revíru Ministerstvo
zemědělství v rámci výběrového řízení. Podrobnosti
výběrového řízení stanoví Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.
Na revíru, kde rybářské
právo bylo svěřeno státním organizacím (Vojenské lesy
a statky, Lesy České republiky), jsou kompetence dané
pověřeným obecním úřadům, okresním úřadům a krajským
úřadům jako prvoinstančnímu orgánu svěřeny Ministerstvu
zemědělství.
V případě, že uživatel
revíru neplní závazné ukazatele hospodaření na daném revíru,
pověří Ministerstvo zemědělství hospodařením jiný subjekt.
Hospodaření
v rybářských revírech
§ 9
Organizace, které
ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství
přenechalo výkon rybářského práva v rybářském
revíru ( v dalším "uživatel rybářského revíru"),
je povinna v tomto revíru řádně hospodařit podle hospodářského
plánu, který stanoví ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství.
Je-li součástí rybářského
revíru rybník prohlášený za trvale nezpůsobilý k řádnému
rybníkářskému hospodaření, který neslouží žádnému
jinému účelu než výkonu rybářského práva, je uživatel
rybářského revíru též povinen plnit závazky vyplývající
z vodohospodářského povolení a rybník udržovat v řádném
stavu, i když mu rybník nebude odevzdán do jeho správy,
popřípadě do užívání.
V zájmu řádného hospodaření
v rybářských revírech nemají být rybochovná zařízení
sloužící k výrobě násad pro zarybnění rybářských
revírů zpravidla odnímána tomuto účelu.
Pro každý rybářský
revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského
hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje okresní národní
výbor nebo ve střediskové obci místní národní výbor
příslušný podle místa jejich trvalého pobytu. Rybářským
hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven
československý občan, který má odborné znalosti chovu a
lovu ryb a rybářský lístek.
Subjekt, kterému Ministerstvo
zemědělství přenechalo výkon rybářského práva na rybářském
revíru (dále jen „uživatel rybářského revíru“), je
povinen v tomto revíru řádně hospodařit podle ukazatelů
stanovených Ministerstvem zemědělství. O dosažených
hospodářských výsledcích vede evidenci v ukazatelích
stanovených Ministerstvem zemědělství.
Je-li součástí rybářského
revíru rybník, který neslouží žádnému jinému účelu než
výkonu rybářského práva, je uživatel rybářského revíru
povinen plnit veškeré závazky vyplývající ze zarybňovacího
plánu a udržovat vodohospodářské dílo v řádném technickém
stavu.
Pro každý rybářský revír
je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho
zástupce, které schvaluje okresní úřad příslušný podle
místa jejich trvalého bydliště. Rybářským hospodářem a jeho
zástupcem může být ustanoven občan České republiky mající
odbornou kvalifikaci, kterou stanoví Ministerstvo zemědělství
vyhláškou, a rybářský lístek.
(5) Uživatelé rybářských
revírů jsou povinni v přírodě vyznačit hranice rybářských
revírů a vod pstruhových a mimopstruhových.
§ 10
Lov ryb a jiných vodních
živočichů v rybářských revírech smí být prováděn jen
způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu rybářského
práva, ochrany ryb a jiných vodních živočichů, jakož i
ochrany přírody. Zakazuje se zejména:
používat k lovu ryb a raků prostředků výbušných,
otravných, bodců jakéhokoliv druhu, lapaček, udic bez prutů,
dále vidlic a rozsošek, jakož i střílet ryby, tlouci ryby pod
ledem, chytat je na šňůry a podsekáváním udicí, do rukou a
do ok,
ve vodách pstruhových používat za nástrahu červů
a hmyzu (včetně jeho larev), jakož i jejich napodobenin
vyjma umělé mušky,
sbírat jikry, užívat k lovu ryb a raků elektřiny,
lovit ryby pod ledem ("na dírkách"), při umělém
světle, v noci, používat ve vodě silně proudící (např. ve
splavech, náhonech, odpadech) lovicích zařízení, jako slupí,
vrší, košů apod., lovit ryby v rybím přesmyku a do
vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním, užívat jakýchkoliv
stálých zařízení k lovení ryb nebo sítí, které nejsou
od sebe vzdáleny alespoň 50 m a zabraňovat tahu ryb proti
vodě při normálním stavu vody, pokud všechna tato opatření
neprovádí uživatel rybářského revíru pro potřebu
chovu, k záchraně ryb nebo k hospodářské těžbě; i k
těmto účelům smí však užívat při lovu ryb a raků
elektřiny jen v souladu s bezpečnostními předpisy,
chytat ryby na místech, kde se nahromadily za mimořádně
nízkého stavu vody nebo při škodlivém znečištění
vody a též ryby shromážděné k přezimování, pokud tato
opatření nečiní uživatel rybářského revíru k záchraně
ryb a k jejich přenesení do jiných vod, nebo pro potřebu
chovu, anebo podnik státního rybářství k hospodářské
těžbě.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství může povolit výjimky ze
zákazů stanovených v odstavci 1 pro vědecké účely nebo v
jiných výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství může po projednání s
Československým rybářským svazem stanovit, které další
způsoby lovu ryb jsou zakázány nebo omezeny.
§ 11
Lovit ryby a jiné vodní
živočichy v rybářských revírech mohou jen občané, kteří
mají rybářský lístek vydaný okresním národním výborem
a povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského
revíru. Povolenky k rybolovu v rybářských revírech, jejichž
uživateli jsou organizační složky Československého
rybářského svazu, lze vydat jen osobám, které jsou členy
tohoto svazu. Rybářský lístek a povolenku k rybolovu jsou
oprávněné osoby povinny mít při lovu u sebe a předložit je
na požádání orgánům veřejné bezpečnosti, rybářskému
hospodáři a rybářské stráži. Rybářský lístek a
povolenku k rybolovu nemusí mít osoby, které loví ryby nebo
jiné vodní živočichy z pověření uživatele rybářského
revíru a pro potřebu řádného hospodaření v rybářském
revíru.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství může ve výjimečných
zvlášť zdůvodněných případech vydat zvláštní povolenku,
která opravňuje k lovu ryb v rybářských revírech v ní
vyznačených. Tato povolenka nahrazuje rybářský lístek i
povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského
revíru. Zvláštní povolenka může být vydána i tomu, kdo není
členem Československého rybářského svazu.
§ 12
Chráněné rybí oblasti
V zájmu řádného chovu ryb
nebo chovu jiných vodních živočichů může okresní úřad po
projednání s uživateli rybářských revírů prohlásit části
rybářských revírů, popřípadě i celé revíry za chráněné
rybí oblasti a stanovit přitom potřebná omezení obecného
užívání vody.
Uživatel rybářského revíru je
povinen v přírodě zřetelně vyznačit hranice chráněné rybí
oblasti.
Okresní národní výbor může
uložit uživatelům rybářských revírů, pokud mají ze
zřízené chráněné rybí oblasti prospěch, přispívat
přiměřeně podle míry prospěchu na výdaje spojené se
zarybněním vod této oblasti.
§ 13
Přístup
na pozemky
Oprávněné osoby (§ 9 odst. 1
a § 11) mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na
pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodů
obecného zájmu; jsou však povinni nahradit škodu, kterou přitom
způsobí. Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní
pověřený obecní úřad.
Uživatelé rybářských
revírů mohou také umístit na pobřežních pozemcích
předepsané označení hranic rybářských revírů pstruhových
i mimopstruhových vod a chráněných oblastí (§ 9 odst. 5, §
12 odst.2). O rozsahu povinnosti vlastníka nebo uživatele
pobřežního pozemku trpět umístění těchto označení rozhodne
- pokud se účastníci nedohodnou - pověřený obecní úřad.
§ 14
Ryby
na pozemcích zaplavených při povodni
Uživatelé
pozemků zaplavených při povodni nejsou oprávněni lovit ryby
na těchto pozemcích a nesmějí činit opatření, jímž by
zabránili rybám vrátit se do rybářského revíru. Mohou si
však ponechat ryby, které zůstaly na jejich pozemcích po opadnutí
vody, jestliže uživatel rybářského revíru neučinil do 7 dnů
po opadnutí vody opatření k záchraně nebo výlovu ryb.
ODDÍL
TŘETÍ
Ustanovení
společná a závěrečná
§ 15
Ryby a
jiní živočichové
Rybami a jinými vodními živočichy podle tohoto zákona se
rozumějí ryby všeho druhu, raci, perlorodka říční,
škeble, velevrubci a žáby, pokud žijí v rybnících a tekoucích
vodách.
Ochrana
rybářství
§ 16
Ochranou
rybářství se rozumí ochrana ryb a jiných vodních živočichů
před nepříznivými vlivy a před škodlivými zásahy lidí a
ochrana rybářských zařízení.
§ 17
Při
projektování, budování, provozu a udržování
vodohospodářských děl a zařízení a při jiném používání
tekoucích vod je nutno přihlížet k potřebám a ochraně
rybářství, zejména chránit tekoucí vody proti znečišťování,
místnímu oteplování a vypuštění závadných odpadních vod.
Dále musí být dbáno, aby tam, kde je to účelné, byly
zřizovány a udržovány rybí přechody a česlice a při
budování údolních nádrží též odlovná místa a
rybochovná zařízení potřebná k zarybňování těchto nádrží.
§ 18
Zajištění
řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských
revírech je povinností jejich uživatelů. V rámci této
povinnosti jsou tito uživatelé povinni ustanovit pro soustavu
rybníků i pro každý rybářský revír rybářskou stráž;
schvaluje ji na jejich návrh místní národní výbor střediskové
obce, u něhož též vykonávají slib. Rybářská stráž je
povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se
státním znakem.
§ 19
Rybářská stráž je oprávněna
zejména:
kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné
vodní živočichy v rybnících nebo v rybářských revírech,
jsou k tomu oprávněny (§ 11), zadržovat osoby přistižené
při neoprávněném lovení ryb nebo jiných vodních živočichů
a zjišťovat jejich totožnost. V takových případech je
zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám rybářské
nářadí a úlovky a vykázat je z rybářských revírů nebo
od rybníků, a nelze-li zjistit jejich totožnost, předvést
je orgánům veřejné bezpečnosti nebo národních výborů.
Postižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané nářadí
odevzdá rybářská stráž neprodleně orgánům veřejné
bezpečnosti nebo národních výborů,
dozírat na řádné provádění lovu ryb a jiných vodních
živočichů a prohlížet osobám lovícím ryby a jiné
živočichy rybářské nářadí a úlovky i obsah rybářských
lodí a nádrží na ryby,
sledovat z hlediska ochrany rybářství užívání a
čistotu vod a zjišťovat zdroje znečištění vody,
dozírat, zda se neužívá jezů, stavidel, zdymadel,
výpustí a jiných zařízení způsobem, který odporuje
předpisům a opatřením na ochranu rybářství.
Zjistí-li rybářská stráž
závady, oznámí je organizaci, která ji ustanovila, a v
neodkladných případech podle povahy věci též orgánům veřejné
bezpečnosti nebo orgánům vodohospodářským.
§ 20
Zkvalitňování
chovu ryb
Chov
ryb v rybnících i v tekoucích vodách musí být zaměřen na
zlepšování užitkových vlastností a na zvyšování
odolnosti ryb proti chorobám. K dosažení tohoto cíle mohou
produkovat generační ryby jen organizace, které určí
ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
Organizace hospodařící na rybnících a uživatelé rybářských
revírů jsou povinni chovat v nich ryby jen z násady odchované
určenými organizacemi, a to od té doby a v těch oblastech,
které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního
hospodářství.
§ 21
Zavádění
chovů nových druhů ryb a jiných vodních živočichů
Vypouštět
nebo nasazovat do vod ryby a jiné živočichy, kteří se dosud v
těchto vodách nevyskytli, lze jen se souhlasem ministerstva
zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které jej
udělí v dohodě s ministerstvem školství a kultury a
ministerstvem zdravotnictví po projednání s Československou
akademií věd a Československým rybářským svazem.
§ 22
Výkon
rybářského práva v pohraničních vodách
Pokud
mezinárodní smlouvy mají o výkonu rybářského práva v
hraničních tocích a ve vodách prohlášených za mezinárodní
toky zvláštní ustanovení, platí tato zvláštní ustanovení.
§ 23
Řízení rybářství
Ústřední řízení
zejména plánování rybářství přísluší ministerstvu
zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V krajích
a okresech dozírají na řádný výkon rybářského práva
uživateli rybářských revírů krajské a okresní národní
výbory. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního
hospodářství a národní výbory plní tyto úkoly za účinné
spolupráce organizačních složek Československého rybářského
svazu. Výrobní zemědělské správy dozírají na řádné
hospodaření v rybnících jednotných zemědělských družstev a
státních statků, které přímo řídí.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství může pověřit
Československý rybářský svaz dalšími úkoly na úseku
rybářství.
Ministerstvo zemědělství,
lesního a vodního hospodářství, krajské národní výbory a
okresní národní výbory mohou pozastavit výkon usnesení a
opatření organizačních složek Československého rybářského
svazu, pokud odporují platným předpisům.
§ 24
Prováděcí
předpisy
Předpisy
potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo
zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě
se zúčastněnými ústředními orgány státní správy; přitom
může zejména upravit hospodaření, popřípadě lov ryb na
rybnících, stanovit, kteří jiní vodní živočichové než
živočichové uvedení v § 15 jsou předmětem rybářského
práva, podmínky pro vydávání a odebírání rybářských
lístků, dobu hájení a nejnižší přípustnou míru
jednotlivých druhů ryb a jiných vodních živočichů,
způsob a podmínky jejich lovu, způsob hubení, popřípadě
chovu živočichů ohrožujících chov ryb a jiných vodních
živočichů, upravit umělý chov ryb a stanovit potřebnou
způsobilost odborných pracovníků v rybářství.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se zákon č. 62/1952
Sb., o rybářství, vyhláška ministerstva zemědělství
č. 142/1952 Ú. l. o zákazu lovu ryb na udici na rybnících,
vyhláška ministerstva zemědělství č. 363/1952 Ú.
l.,(č.428/1952 Ú. v.), kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o rybářství, ve znění vyhlášky č.
193/1957 Ú. l.(Ú. v.), vyhláška ministerstva zemědělství
č. 170/1953 Ú. l.,(č. 213/1953 Ú. v.), kterou se vydává
rybářský řád, ve znění vyhlášky č. 194/1957 Ú. l.
(Ú. v.), a všechny další předpisy vydané k provedení zákona
č. 62/1952 Sb., o rybářství.
Zrušují se dále zákon č.
12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže určené k
ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů,
polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,
pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné)
k ochraně rybářství.
Čl.
II
V textu zákona se
a) označení
„Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního
hospodářství“ nahrazuje označením „Ministerstvo
zemědělství“,
označení
„okresní národní výbor“ nahrazuje označením „okresní
úřad“,
název
„Československý rybářský svaz“ nahrazuje názvem „Český
rybářský svaz,
označení
„veřejná bezpečnost“ a „místní národní výbor“
nahrazují označením
„policie“
a „obecní úřad“,
slova
„socialistické“, „československý“ a „kraje“ bez
náhrady zrušují, a upravují se
současně
příslušné a věcné souvislosti.
Čl.
III
Ve
vyhlášce č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu o rybářství, ve
§
26
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný
v.r.
Fierlinger
v.r.
Lenárt
v.r. _