Paragrafiq Asistent spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Novela zákona o rybářství

Sněmovní tisk: č. 601, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Důvodová zpráva

  1. Úvod.

⁠​‌​​‌‌‌​‌​​​​‌​​⁠

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství vznikal v době zásadně odlišného právního a společenského klimatu a této skutečnosti bylo přizpůsobeno jeho pojetí. Tím byla preference rybníkářství nad hospodařením na rybářských revírech. Za zásadní vadu tohoto zákona lze považovat skutečnost, že již v době svého vzniku neuznával vlastnická práva a tím v dnešní době neumožňuje rovný přístup k rybářskému právu všem subjektům a zvláště vlastníkům. Do doby nabytí platnosti nového zákona (cca 2002-3) bude zcela dostatečnou úpravou odstraňující výše zmíněné nedostatky tato „malá novela“ zákona.

  1. Zhodnocení platného právního stavu.

Výše zmíněné skutečnosti vedly velice často i v minulosti ke střetům mezi zainteresovanými skupinami (profesionální rybářské organizace - rybářský svaz, majitelé rybníků, meliorační správa, správci toků). Ty způsobovaly problémy orgánům státní správy rybářství, zvláště na úrovni okresních úřadů. Šlo zvláště o spory při posuzování charakteru vodohospodářských děl, intervenční vstupy různých zájmových skupin a hledání cest k obcházení předpisů.

  1. Odůvodnění hlavních principů.

Zásadní význam navrhovaných změn spočívá v tom, že se rozšíří okruh potencionálních uživatelů rybářského práva a to nejen vůči vlastníkům (právnické i fyzické osoby, obce atd.), ale i vodohospodářským organizacím, které ve své praxi stejně chov a lov ryb provádí. V jejich případech však citelně chybí pravidla pro výkon tak zvaného účelového rybářského hospodaření, které se již přes 20 let provádí a bude prováděno i nadále.

Dalším důvodem je snížení administrativní zátěže státní správy tam, kde byly spory v posledních 10 letech o vyjímání rybníků z revírů, neboť okresní úřad musel rozhodnutím stanovit - na základě odborného posudku - že rybník je způsobilý k řádnému rybníkářskému hospodaření. Jedině po této samoúčelné proceduře, která byla velmi často rozhodována v druhé instanci, se majitel (pokud chtěl hospodařit na rybníce) mohl domoci svých práv.

Definice rybníka jako vodohospodářského díla z hlediska rybníkářství, jako stavby, určené k chovu ryb, je nezbytně nutná pro ujednocení pohledu na vlastnické vztahy, dotace a daňové předpisy. Různé státní orgány v minulosti tento pojem definovaly zcela odlišně a v důsledku této skutečnosti nebylo mnoho restitučních a dalších sporů doposud uzavřeno.

Praxe posledních let poukázala na skutečnost, že různé subjekty i v rámci jedné organizace (rybářský svaz), kterým bylo svěřeno rybářské právo, obhospodařovaly svěřené revíry kvalitativně zcela odlišně, mnohdy na úkor zarybnění sousedních revírů. Formy obhospodařování jejich revíru byly často jen podnikáním na rybářském právu náležejícímu státu. Protože přitom byly, alespoň dle dostupných, mnohdy naprosto nekontrolovatelných dokladů stanovené ukazatele plněny, nebylo možné pověřit hospodařením jiný subjekt. Zavedením výběrového řízení dojde k tomu, že mnohé rybářské kluby budou tak nuceny k tomu, aby hospodařily lépe. V opačném případě bude mít Ministerstvo zemědělství možnost pověřit hospodařením jiný subjekt, který by dal záruky zlepšení hospodářských ukazatelů, zvláště dostupnosti revírů pro širší občanskou veřejnost.

.

K § 4

Původní znění zákona bylo zrušeno bez náhrady. Definice rybníka chybí ve všech předpisech a stejně tak i ujasnění vlastnických (uživatelských ) práv. V tomto směru je třeba dát veřejnosti jednoznačná pravidla.

K § 6

Pouze zestručňuje definici rybářského práva tím, že mizí pojem „rybníky nezpůsobilé k řádnému rybníkářskému hospodaření“, což bylo smyslem úpravy.

K § 7

Jde o formulační změnu, která v souladu s novým zněním § 8 odst. 1 znamená, že rybářský svaz přestane být jediným partnerem Ministerstva zemědělství a jiných správních úřadů při výkonu státní správy na úseku rybářství.

K § 8

Zde je zásadní těžiště navrhovaných změn, které spočívají v rozšíření potenciálních uživatelů rybářského práva, zvláště o vlastníky a další subjekty. Současně se vytváří prostor pro plošné zlepšení úrovně hospodaření na rybářských revírech, zvláště objeví-li se z hlediska státní správy lepší nabídky k obhospodařování dotčeného revíru.

K § 9

Zjednodušuje stávající formulace ve smyslu dřívějších úprav a konkretizuje nutnost vedení základní hospodářské evidence, což je nutné nejen ze statistického, ale i z hlediska daňových přiznání.

  1. Dopad na státní správu a rozpočet.

Odstranění stávajících obstrukcí sníží administrativní zátěž na prvoinstanční i druhoinstanční orgány státní správy.Uvolnění dostupnosti rybářských revírů pro další subjekty se promítne do vyššího zatížení ministerstva zemědělství. Přesto se zatím jeví reálné, že tato zátěž bude zvládnuta i při stávajícím obsazení a to bez nároků na státní rozpočet.

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.

: znění zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.

Jaroslav Pešán v.r. Miloslav Kučera ml. v.r. Veronika Nedvědová v.r.

Radim Chytka v.r. Pavel Hrnčíř v.r. Stanislav Němec v.r.

Jan Grůza v.r. Marek Benda v.r. Michal Doktor v.r.

Jiří Drda v.r. Josef Jalůvka v.r. Petr Hort v.r.

Text, který se nahrazuje, je vyznačen kurzívou, nové znění je vyznačeno tučně.

102/1963 Sb.

ZÁKON

ze dne 5. prosince 1963

o rybářství

Změna: 146/1971 Sb.

Změna: 49/1982 Sb.

Změna: 367/1990 Sb., 425/1990 Sb.

změna: 229/1991 Sb.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Rybářství jako odvětví zemědělské výroby zajišťuje podle potřeb socialistické společnosti v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování, ochranu a lov ryb a jiných vodních živočichů. Tohoto cíle se dosahuje plánovitým hospodařením na rybnících a plánovitým výkonem rybářského práva v tekoucích vodách. Péče o soustavné zvelebování rybářství je v zájmu celé naší společnosti. Socialistické společenské zřízení vytváří podmínky, aby se co nejširší okruh pracujících podílel na řízení rybářství a na výkonu rybářského práva.

§ 2

Československý rybářský svaz

Českoslovenští občané, kteří mají aktivní zájem o rozvoj československého rybářství, se sdružují v československém rybářském svazu, který je dobrovolnou společenskou organizací.

ODDÍL PRVNÍ

Rybářství provozované hospodařením na rybnících

§ 3

  1. Hospodařením na rybnících se zajišťuje plánovitá výroba tržních ryb k zlepšení výživy pracujících a výroba násad pro rybníky a pro zarybňování rybářských revírů.

  2. Socialistické organizace, které mají ve správě nebo užívání rybníky, na nichž lze řádně rybníkářsky hospodařit, jsou povinny udržovat je v řádném hospodářském stavu a hospodařit na nich podle pokrokových zásad tak, aby bylo docilováno co nejvyšší výroby ryb. Rovněž ostatní uživatelé, popřípadě vlastníci takových rybníků jsou povinni je udržovat v řádném hospodářském stavu.

  3. Na rybnících především hospodaří podniky státního rybářství a pro potřeby zarybňování rybářských revírů organizační složky Československého rybářského svazu.

§ 4

zrušen

§ 4

  1. Rybníkem se pro účely tohoto zákona rozumí uměle vytvořené vodohospodářské dílo s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází a pozemkem, na kterém je hráz postavena a dalšími technickými doplňky, přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při stoletém průtoku, popřípadě obvodovou stokou.

  2. Na rybnících lze hospodařit na základě práva vlastnického,nájemní smlouvy nebo jiného důvodu.Vlastník (popřípadě jiná osoba,která hospodaří na rybníku s chovem ryb a dalších rybochovných zařízeních dále jen vlastník ),je povinen vést o chovu příslušnou hospodářskou evidenci v předepsaných ukazatelích.Tyto ukazatele a formu vedení evidencí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

  3. Na rybnících může jejich vlastník provádět průběžnou hospodářskou těžbu podle svých potřeb. Metody těžby elektřinou, vězenci, tenaty,udicí, případně dalšími nestandardními metodami podléhají oznamovací povinnosti místně příslušnému okresnímu úřadu. Osoby provádějící z pověření vlastníka rybníka nebo za úplatu hospodářskou těžbu nemusí mít rybářský lístek.

  4. Hospodářská těžba,která se provádí na základě oznámení podle odst.3, nesmí být provozována metodami, které by byly v rozporu s ustanovením § 10, pokud nenastaly důvody uvedené v § 10 odst. 2 a 3.

§ 5

V zájmu úspěšného plnění úkolů sledovaných hospodařením na rybnících (§ 3 odst. 1) nebudou rybníky zpravidla odnímány rybníkářskému hospodaření. Musí-li k takovému odnětí dojít z důvodu výstavby, provozu průmyslových podniků apod., jsou investoři staveb, popřípadě organizace, v jejichž zájmu se rybníkářské hospodaření omezuje nebo vylučuje, povinni zahrnout do příslušné dokumentace zdůvodnění zamýšleného odnětí, v němž ve spolupráci s podnikem státního rybářství provedou též odhad ztrát, které tím vzniknou na výrobě ryb a předběžných investičních nákladů na výstavbu náhradního rybníku. Na návrh podniku státního rybářství, ke kterému připojí investor zdůvodnění zamýšleného odnětí, může okresní národní výbor uložit investoru provést výstavbu náhradního rybníku s možností produkce odpovídající ztrátám, k nimž dojde provedením plánovaného zásahu; přitom okresní národní výbor přihlíží též k tomu, aby náhradní výstavba byla umístěna na nezemědělské půdě, popřípadě na zemědělské půdě horší jakosti. V investičním, provozním a finančním plánu investorů musí být zajištěny finanční a materiálové prostředky na provedení výstavby náhradního rybníku, kterou jim okresní národní výbor uložil.

ODDÍL DRUHÝ

Rybářství provozované výkonem rybářského práva

§ 6

Rybářské právo

  1. Rybářské právo je oprávnění a povinnost plánovitě chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodní živočichy v tekoucích vodách a ulovené ryby a vodní živočichy si přivlastňovat, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních pozemků.

  1. Tekoucími vodami se rozumí též údolní nádrže, jezera, odstavená ramena vzniklá regulací, tůně, vodní retenční nádrže, odvodňovací a zavodňovací kanály, propadliny vzniklé těžbou, jakož i rybníky, které okresní národní výbor na návrh uživatele rybářského revíru (§ 9 odst. 1) a po projednání s podnikem státního rybářství prohlásil za trvale nezpůsobilé k řádnému rybníkářskému hospodaření.

  2. V pochybnostech, zda jde o tekoucí vody nebo o rybník, rozhoduje okresní národní výbor.

  1. Tekoucími vodami se pro účely tohoto zákona rozumí též údolní nádrže, jezera, odstavná ramena vzniklá regulací, tůně, retenční nádrže, odvodňovací a zavodňovací kanály, propadliny vzniklé těžbou, jakož i rybníky.

  2. V pochybnostech mezi hranicemi revírů a hranicemi mezi revírem a do revíru nezařazenou vodní plochou rozhoduje okresní úřad.

  1. Rybářské právo patří státu; lze je vykonávat jen v rybářských revírech.

§ 7

Rybářské revíry

  1. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým rybářským svazem vytváří z vod, v nichž náleží státu rybářské právo, rybářské revíry. Jsou to vodní celky umožňující řádný a plánovitý výkon rybářského práva, zejména trvalý chov vhodných druhů ryb. Do rybářských revírů se nezahrnují přítoky, odtoky a obvodové stoky rybníků v rozsahu potřebném k řádnému hospodaření na rybnících.

  1. Ministerstvo zemědělství vytváří z vod, v nichž náleží státu rybářské právo, rybářské revíry. Na žádost vlastníka vodohospodářského díla nebo jiné uzavřené vodní plochy může Ministerstvo zemědělství vyhlásit rybářský revír a odsouhlasit návrh hospodářských ukazatelů. Rybářské revíry jsou vodní celky umožňující řádný a plánovitý výkon rybářského práva, zejména život původních rybích společenstev a trvalý chov vhodných druhů ryb. Do rybářských revírů se nezahrnují přítoky, odtoky a obvodové stoky rybníků v rozsahu potřebném k řádnému hospodaření na rybnících.

  2. Při vytváření rybářských revírů se stanoví, které revíry (výjimečně části revírů) jsou vodami pstruhovými a které jsou vodami mimopstruhovými.

§ 8

Výkon rybářského práva

  1. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství přenechá bezplatně výkon rybářského práva v rybářských revírech především organizačním složkám Československého rybářského svazu, a dále podnikům státního rybářství a jiným státním organizacím v oboru rybářství, popřípadě státním organizacím lesního hospodářství a v revírech, které jsou na pozemcích spravovaných orgány vojenské správy, organizacím v oboru působnosti ministerstva národní obrany.

  2. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství přenechá bezplatně podnikům státního rybářství výkon rybářského práva v údolních nádržích, které jsou zvlášť vhodné k výrobě tržních ryb. Přitom musí být pracujícím zajištěn na těchto nádržích lov ryb na udici.

  1. Ministerstvo zemědělství přenechá výkon rybářského práva v rybářských revírech organizačním složkám rybářského svazu, profesionálním rybářským organizacím, Lesům České republiky a v revírech, které jsou na pozemcích spravovaných orgány vojenské správy, organizacím v působnosti Ministerstva obrany. Rybářské právo obdrží také fyzické a právnické osoby působící v České republice, jsou-li vlastníky vodohospodářského díla (např.tůně,nádrže,rybníky) dále jezer,propadlin a podobně,pokud o ně požádají.

  1. V případě, že o výkon rybářského práva v daném revíru bude mít zájem více subjektů, rozhodne o uživateli revíru Ministerstvo zemědělství v rámci výběrového řízení. Podrobnosti výběrového řízení stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

  2. Na revíru, kde rybářské právo bylo svěřeno státním organizacím (Vojenské lesy a statky, Lesy České republiky), jsou kompetence dané pověřeným obecním úřadům, okresním úřadům a krajským úřadům jako prvoinstančnímu orgánu svěřeny Ministerstvu zemědělství.

  3. V případě, že uživatel revíru neplní závazné ukazatele hospodaření na daném revíru, pověří Ministerstvo zemědělství hospodařením jiný subjekt.⁠​‌​​‌‌‌​‌​​​​‌​​⁠

Hospodaření v rybářských revírech

§ 9

  1. Organizace, které ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství přenechalo výkon rybářského práva v rybářském revíru ( v dalším "uživatel rybářského revíru"), je povinna v tomto revíru řádně hospodařit podle hospodářského plánu, který stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

  2. Je-li součástí rybářského revíru rybník prohlášený za trvale nezpůsobilý k řádnému rybníkářskému hospodaření, který neslouží žádnému jinému účelu než výkonu rybářského práva, je uživatel rybářského revíru též povinen plnit závazky vyplývající z vodohospodářského povolení a rybník udržovat v řádném stavu, i když mu rybník nebude odevzdán do jeho správy, popřípadě do užívání.

  3. V zájmu řádného hospodaření v rybářských revírech nemají být rybochovná zařízení sloužící k výrobě násad pro zarybnění rybářských revírů zpravidla odnímána tomuto účelu.

  4. Pro každý rybářský revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje okresní národní výbor nebo ve střediskové obci místní národní výbor příslušný podle místa jejich trvalého pobytu. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven československý občan, který má odborné znalosti chovu a lovu ryb a rybářský lístek.

  1. Subjekt, kterému Ministerstvo zemědělství přenechalo výkon rybářského práva na rybářském revíru (dále jen „uživatel rybářského revíru“), je povinen v tomto revíru řádně hospodařit podle ukazatelů stanovených Ministerstvem zemědělství. O dosažených hospodářských výsledcích vede evidenci v ukazatelích stanovených Ministerstvem zemědělství.

  2. Je-li součástí rybářského revíru rybník, který neslouží žádnému jinému účelu než výkonu rybářského práva, je uživatel rybářského revíru povinen plnit veškeré závazky vyplývající ze zarybňovacího plánu a udržovat vodohospodářské dílo v řádném technickém stavu.

  3. Pro každý rybářský revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje okresní úřad příslušný podle místa jejich trvalého bydliště. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven občan České republiky mající odbornou kvalifikaci, kterou stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou, a rybářský lístek.

  4. (5) Uživatelé rybářských revírů jsou povinni v přírodě vyznačit hranice rybářských revírů a vod pstruhových a mimopstruhových.

§ 10

  1. Lov ryb a jiných vodních živočichů v rybářských revírech smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu rybářského práva, ochrany ryb a jiných vodních živočichů, jakož i ochrany přírody. Zakazuje se zejména:

  1. používat k lovu ryb a raků prostředků výbušných, otravných, bodců jakéhokoliv druhu, lapaček, udic bez prutů, dále vidlic a rozsošek, jakož i střílet ryby, tlouci ryby pod ledem, chytat je na šňůry a podsekáváním udicí, do rukou a do ok,

  2. ve vodách pstruhových používat za nástrahu červů a hmyzu (včetně jeho larev), jakož i jejich napodobenin vyjma umělé mušky,

  3. sbírat jikry, užívat k lovu ryb a raků elektřiny, lovit ryby pod ledem ("na dírkách"), při umělém světle, v noci, používat ve vodě silně proudící (např. ve splavech, náhonech, odpadech) lovicích zařízení, jako slupí, vrší, košů apod., lovit ryby v rybím přesmyku a do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním, užívat jakýchkoliv stálých zařízení k lovení ryb nebo sítí, které nejsou od sebe vzdáleny alespoň 50 m a zabraňovat tahu ryb proti vodě při normálním stavu vody, pokud všechna tato opatření neprovádí uživatel rybářského revíru pro potřebu chovu, k záchraně ryb nebo k hospodářské těžbě; i k těmto účelům smí však užívat při lovu ryb a raků elektřiny jen v souladu s bezpečnostními předpisy,

  4. chytat ryby na místech, kde se nahromadily za mimořádně nízkého stavu vody nebo při škodlivém znečištění vody a též ryby shromážděné k přezimování, pokud tato opatření nečiní uživatel rybářského revíru k záchraně ryb a k jejich přenesení do jiných vod, nebo pro potřebu chovu, anebo podnik státního rybářství k hospodářské těžbě.

  1. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může povolit výjimky ze zákazů stanovených v odstavci 1 pro vědecké účely nebo v jiných výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

  2. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může po projednání s Československým rybářským svazem stanovit, které další způsoby lovu ryb jsou zakázány nebo omezeny.

§ 11

  1. Lovit ryby a jiné vodní živočichy v rybářských revírech mohou jen občané, kteří mají rybářský lístek vydaný okresním národním výborem a povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského revíru. Povolenky k rybolovu v rybářských revírech, jejichž uživateli jsou organizační složky Československého rybářského svazu, lze vydat jen osobám, které jsou členy tohoto svazu. Rybářský lístek a povolenku k rybolovu jsou oprávněné osoby povinny mít při lovu u sebe a předložit je na požádání orgánům veřejné bezpečnosti, rybářskému hospodáři a rybářské stráži. Rybářský lístek a povolenku k rybolovu nemusí mít osoby, které loví ryby nebo jiné vodní živočichy z pověření uživatele rybářského revíru a pro potřebu řádného hospodaření v rybářském revíru.

  2. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může ve výjimečných zvlášť zdůvodněných případech vydat zvláštní povolenku, která opravňuje k lovu ryb v rybářských revírech v ní vyznačených. Tato povolenka nahrazuje rybářský lístek i povolenku k rybolovu vydanou uživatelem rybářského revíru. Zvláštní povolenka může být vydána i tomu, kdo není členem Československého rybářského svazu.

§ 12

Chráněné rybí oblasti

  1. V zájmu řádného chovu ryb nebo chovu jiných vodních živočichů může okresní úřad po projednání s uživateli rybářských revírů prohlásit části rybářských revírů, popřípadě i celé revíry za chráněné rybí oblasti a stanovit přitom potřebná omezení obecného užívání vody.

  2. Uživatel rybářského revíru je povinen v přírodě zřetelně vyznačit hranice chráněné rybí oblasti.

  3. Okresní národní výbor může uložit uživatelům rybářských revírů, pokud mají ze zřízené chráněné rybí oblasti prospěch, přispívat přiměřeně podle míry prospěchu na výdaje spojené se zarybněním vod této oblasti.

§ 13

Přístup na pozemky

  1. Oprávněné osoby (§ 9 odst. 1 a § 11) mohou při výkonu rybářského práva vstupovat na pobřežní pozemky, pokud na ně není vstup zakázán z důvodů obecného zájmu; jsou však povinni nahradit škodu, kterou přitom způsobí. Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní pověřený obecní úřad.

  2. Uživatelé rybářských revírů mohou také umístit na pobřežních pozemcích předepsané označení hranic rybářských revírů pstruhových i mimopstruhových vod a chráněných oblastí (§ 9 odst. 5, § 12 odst.2). O rozsahu povinnosti vlastníka nebo uživatele pobřežního pozemku trpět umístění těchto označení rozhodne - pokud se účastníci nedohodnou - pověřený obecní úřad.

§ 14

Ryby na pozemcích zaplavených při povodni

Uživatelé pozemků zaplavených při povodni nejsou oprávněni lovit ryby na těchto pozemcích a nesmějí činit opatření, jímž by zabránili rybám vrátit se do rybářského revíru. Mohou si však ponechat ryby, které zůstaly na jejich pozemcích po opadnutí vody, jestliže uživatel rybářského revíru neučinil do 7 dnů po opadnutí vody opatření k záchraně nebo výlovu ryb.

ODDÍL TŘETÍ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 15

Ryby a jiní živočichové

Rybami a jinými vodními živočichy podle tohoto zákona se rozumějí ryby všeho druhu, raci, perlorodka říční, škeble, velevrubci a žáby, pokud žijí v rybnících a tekoucích vodách.

Ochrana rybářství

§ 16

Ochranou rybářství se rozumí ochrana ryb a jiných vodních živočichů před nepříznivými vlivy a před škodlivými zásahy lidí a ochrana rybářských zařízení.

§ 17

Při projektování, budování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení a při jiném používání tekoucích vod je nutno přihlížet k potřebám a ochraně rybářství, zejména chránit tekoucí vody proti znečišťování, místnímu oteplování a vypuštění závadných odpadních vod. Dále musí být dbáno, aby tam, kde je to účelné, byly zřizovány a udržovány rybí přechody a česlice a při budování údolních nádrží též odlovná místa a rybochovná zařízení potřebná k zarybňování těchto nádrží.

§ 18

Zajištění řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech je povinností jejich uživatelů. V rámci této povinnosti jsou tito uživatelé povinni ustanovit pro soustavu rybníků i pro každý rybářský revír rybářskou stráž; schvaluje ji na jejich návrh místní národní výbor střediskové obce, u něhož též vykonávají slib. Rybářská stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.

§ 19

  1. Rybářská stráž je oprávněna zejména:

  1. kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné vodní živočichy v rybnících nebo v rybářských revírech, jsou k tomu oprávněny (§ 11), zadržovat osoby přistižené při neoprávněném lovení ryb nebo jiných vodních živočichů a zjišťovat jejich totožnost. V takových případech je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám rybářské nářadí a úlovky a vykázat je z rybářských revírů nebo od rybníků, a nelze-li zjistit jejich totožnost, předvést je orgánům veřejné bezpečnosti nebo národních výborů. Postižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané nářadí odevzdá rybářská stráž neprodleně orgánům veřejné bezpečnosti nebo národních výborů,

  2. dozírat na řádné provádění lovu ryb a jiných vodních živočichů a prohlížet osobám lovícím ryby a jiné živočichy rybářské nářadí a úlovky i obsah rybářských lodí a nádrží na ryby,

  3. sledovat z hlediska ochrany rybářství užívání a čistotu vod a zjišťovat zdroje znečištění vody,

  4. dozírat, zda se neužívá jezů, stavidel, zdymadel, výpustí a jiných zařízení způsobem, který odporuje předpisům a opatřením na ochranu rybářství.

  1. Zjistí-li rybářská stráž závady, oznámí je organizaci, která ji ustanovila, a v neodkladných případech podle povahy věci též orgánům veřejné bezpečnosti nebo orgánům vodohospodářským.

§ 20

Zkvalitňování chovu ryb

Chov ryb v rybnících i v tekoucích vodách musí být zaměřen na zlepšování užitkových vlastností a na zvyšování odolnosti ryb proti chorobám. K dosažení tohoto cíle mohou produkovat generační ryby jen organizace, které určí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Organizace hospodařící na rybnících a uživatelé rybářských revírů jsou povinni chovat v nich ryby jen z násady odchované určenými organizacemi, a to od té doby a v těch oblastech, které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 21

Zavádění chovů nových druhů ryb a jiných vodních živočichů

Vypouštět nebo nasazovat do vod ryby a jiné živočichy, kteří se dosud v těchto vodách nevyskytli, lze jen se souhlasem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které jej udělí v dohodě s ministerstvem školství a kultury a ministerstvem zdravotnictví po projednání s Československou akademií věd a Československým rybářským svazem.

§ 22

Výkon rybářského práva v pohraničních vodách

Pokud mezinárodní smlouvy mají o výkonu rybářského práva v hraničních tocích a ve vodách prohlášených za mezinárodní toky zvláštní ustanovení, platí tato zvláštní ustanovení.

§ 23

Řízení rybářství

  1. Ústřední řízení zejména plánování rybářství přísluší ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V krajích a okresech dozírají na řádný výkon rybářského práva uživateli rybářských revírů krajské a okresní národní výbory. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a národní výbory plní tyto úkoly za účinné spolupráce organizačních složek Československého rybářského svazu. Výrobní zemědělské správy dozírají na řádné hospodaření v rybnících jednotných zemědělských družstev a státních statků, které přímo řídí.

  2. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může pověřit Československý rybářský svaz dalšími úkoly na úseku rybářství.

  3. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, krajské národní výbory a okresní národní výbory mohou pozastavit výkon usnesení a opatření organizačních složek Československého rybářského svazu, pokud odporují platným předpisům.

§ 24

Prováděcí předpisy

Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy; přitom může zejména upravit hospodaření, popřípadě lov ryb na rybnících, stanovit, kteří jiní vodní živočichové než živočichové uvedení v § 15 jsou předmětem rybářského práva, podmínky pro vydávání a odebírání rybářských lístků, dobu hájení a nejnižší přípustnou míru jednotlivých druhů ryb a jiných vodních živočichů, způsob a podmínky jejich lovu, způsob hubení, popřípadě chovu živočichů ohrožujících chov ryb a jiných vodních živočichů, upravit umělý chov ryb a stanovit potřebnou způsobilost odborných pracovníků v rybářství.

§ 25

Zrušovací ustanovení

  1. Zrušují se zákon č. 62/1952 Sb., o rybářství, vyhláška ministerstva zemědělství č. 142/1952 Ú. l. o zákazu lovu ryb na udici na rybnících, vyhláška ministerstva zemědělství č. 363/1952 Ú. l.,(č.428/1952 Ú. v.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o rybářství, ve znění vyhlášky č. 193/1957 Ú. l.(Ú. v.), vyhláška ministerstva zemědělství č. 170/1953 Ú. l.,(č. 213/1953 Ú. v.), kterou se vydává rybářský řád, ve znění vyhlášky č. 194/1957 Ú. l. (Ú. v.), a všechny další předpisy vydané k provedení zákona č. 62/1952 Sb., o rybářství.

  2. Zrušují se dále zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně rybářství.

Čl. II

V textu zákona se

a) označení „Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství“ nahrazuje označením „Ministerstvo zemědělství“,

  1. označení „okresní národní výbor“ nahrazuje označením „okresní úřad“,

  2. název „Československý rybářský svaz“ nahrazuje názvem „Český rybářský svaz,

  3. označení „veřejná bezpečnost“ a „místní národní výbor“ nahrazují označením

policie“ a „obecní úřad“,

  1. slova „socialistické“, „československý“ a „kraje“ bez náhrady zrušují, a upravují se

současně příslušné a věcné souvislosti.

Čl. III

Ve vyhlášce č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve

znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č.49/1982 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb., se § 5 zrušuje

§ 26

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Novotný v.r.

Fierlinger v.r.

Lenárt v.r. _

⁠​‌​​‌‌‌​‌​​​​‌​​⁠

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací