Návrh zákona sleduje záměr zvýšit nezdanitelnou část základu daně, tedy částky které nejsou zdaňovány. Důvodem je především zabránit plíživému zvyšování daňové zátěže, kdy s ohledem na inflaci a rostoucí příjmy se jinak nezměněná reálná mzda stává předmětem vyššího zatížení.
Návrh je nepřímým snížením ceny pracovní síly a jako takový je příspěvkem k souhrnu opatření, která směřují ke snížení nezaměstnanosti.
Návrh současně podporuje vyšším zvýšením nezdanitelných částek dle písmen b) a c) rodiny. Díky tomu se část rodin vymaní z kategorie, které jsou poskytovány sociální dávky. Pro zdravý vývoj těchto rodin je nezávislost na sociálních dávkách důležitým psychologickým faktorem. Současně se sníží zatížení státního rozpočtu mandatorními výdaji.
Vzhledem k harmonizaci sazeb s předpisy EU v oblasti nepřímých daní, která vede k dílčímu zvyšování daňového zatížení, je tento návrh, který sníží zdanění daní z příjmů fyzických osob, vhodnou a potřebnou kompenzací.
Navrhovaná úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv.
Soulad s předpisy Evropského společenství
Navrhovaný zákon nespadá do souboru zákonů, které je třeba v rámci Evropského společenství upravovat jednotně. Novela není s právem Evropského společenství v rozporu.
Finančně ekonomický rozbor
Celkový dopad na snížení příjmů státního rozpočtu je odhadován výši 8 mld. Kč. Mimo snížení příjmů daně z příjmů fyzických osob je predikováno mírné snížení výdajů státního rozpočtu z důvodu nižší výplaty sociálních dávek a mírné zvýšení spotřeby domácností, které se pravděpodobně promítne do vyššího inkasa daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.
K čl. I
K bodu 1 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na poplatníka o 37%, na částku 48 000,- Kč ročně.
K bodu 2 a 3 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem o 67%, na částku 36 000,- Kč ročně. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P navrhuje se změna úpravy, která částku zvyšuje na dvojnásobek za úpravu, kdy je držiteli průkazu ZTP-P stanovena nezdanitelná část daně vyjádřená částkou 54 000,- Kč.
K bodu 4 až 6 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na manželku (manžela) žijící ve společné domácnosti s poplatníkem o 81%, na částku 36 000,- Kč ročně. Zvýšení v této výši je navrhováno s ohledem na skutečnost, že manželství, ve kterých je výdělečně aktivní pouze jeden z manželů, jsou nejohroženější sociální skupinou.
Snížení základu daně je i nadále podmíněno tím, že manželka (manžel) nemá vlastní příjmy vyšší než základní nezdanitelná část základu daně dle písmene a). Jde-li o manželku (manžela), které je držitelem průkazu ZTP-P navrhuje se změna úpravy, která částku zvyšuje na dvojnásobek za úpravu, kdy je držiteli průkazu ZTP-P stanovena nezdanitelná část daně vyjádřená částkou 48 000,- Kč.
K bodu 7 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na poplatníka pobírajícího částeční invalidní důchod o 19%, na částku 7 800,- Kč ročně.
K bodu 8 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na poplatníka pobírajícího invalidní důchod o 19%, na částku 15 600, ‑ Kč ročně.
K bodu 9 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na poplatníka držitele průkazu TZP o 18%, na částku 54 000,- Kč ročně.
K bodu 10 :
Je navrženo zvýšení nezdanitelné části daně na poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání (studiem nebo předepsaným výcvikem) o 129%, na částku 24 000,- Kč ročně.
K bodu 11 :
V souvislosti se zvýšením nezdanitelné části základu daně na poplatníka je upravena na stejnou hranici i částka, která určuje výši důchodu, při které je možno uplatňovat nezdanitelnou část základu daně ve výši rozdílu mezi starobním důchodem a částkou dle písmene a).
K čl. II
Navrhuje se účinnost k 1.1.2001.
V Praze dne 12. dubna 2000
Miroslav Kalousek v.r. Ivan Pilip v.r.
Jan Kasal v.r. Karel Kühnl v.r.
Cyril Svoboda v.r. Vladimír Mlynář v.r.
Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění :
Stávající znění |
Navrhované znění |
§ 15 Nezdanitelná část základu daně |
§ 15 Nezdanitelná část základu daně |
(1) Základ daně se sníží o částky a) 34 920 Kč ročně na poplatníka, b) 21 600 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, c) 19 884 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 34 920 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 19 884 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, d) 6 540 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 13 080 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, f) 45 780 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), g) 10 464 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy 14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. (2) U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši nepřesahující 36 000 Kč ročně, se snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 36 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a), a to bez ohledu na výši tohoto důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. |
(1) Základ daně se sníží o částky a) 48 000 Kč ročně na poplatníka, b) 36 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na 54 000 Kč. c) 36 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 48 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 36 000 Kč na částku 48 000 Kč. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, d) 7 800 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 15 600 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, f) 54 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), g) 24 000 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy 14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. (2) U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši nepřesahující 48 000 Kč ročně, se snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 48 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a), a to bez ohledu na výši tohoto důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. |
Podávám návrh zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 17/2000 Sb.
Jméno a příjmení Podpis
Miroslav Kalousek ………………
Ivan Pilip ………………
Jan Kasal ………………
Karel Kühnl ………………
Cyril Svoboda ………………
Vladimír Mlynář ………………