Zvláštní část
K § 1
Stanoví cíl zákona a vymezuje pohledávky, na které se provádění mezinárodní pomoci bude vztahovat. Vymezení pohledávek vymáhaných na smluvním základě, bude provedeno v konkrétní smlouvě (viz i ustanovení § 9).
K § 2
Upravuje působnost orgánů státní správy, které budou oprávněny a povinny plnit úkoly, jež vyplynou ze zákona. Příslušným úřadem ČR k zajišťování mezinárodní pomoci bude ministerstvo financí, které vždy pověří orgán, který provede vymáhání nebo jednotlivé dílčí úkony. Oba tyto orgány budou postupovat podle zákona o správě daní a poplatků; tím bude zajištěno dodržování a rozsah mlčenlivosti o informacích získaných v souvislosti se správou finančních pohledávek, jakož i uznání úředního jazyka, provádění vymáhání a úhrada pohledávky v české měně.
V odstavci 4 je zakotveno, že vymáhání finančních pohledávek bude probíhat tak, jako by šlo o vlastní daňové nedoplatky dožádané strany.
K § 3
Zabývá se povinnostmi při přípravě k provádění vlastního vymáhání. Dožádaný úřad musí mít všechny informace nezbytné k přesné identifikaci subjektu, proti kterému je vymáhání vedeno (dále jen ”dlužník”). Rovněž musí být specifikována povaha a výše pohledávky.
Uvádí se také důvody, pro které může být sdělení informací dožadujícímu úřadu odmítnuto. Jedná se především o informace, které v rámci běžné správy daní na našem území nemohou být správci daně známy, a o informace, které by ohrozily bezpečnost státu.
Výměna informací bude nejfrekventovanější formou administrativní pomoci. Vymezení rozsahu poskytovaných informací je účelové, půjde vždy pouze o informace nezbytné k naplnění záměru zákona, tj. vymáhání nedoplatků.
K § 4
V odstavci 1 zákon zajišťuje, že dožádaný úřad nebude předmětné pohledávky vymáhat přednostně. Otázka prostředků vymáhání musí být proto záležitostí úřadu dožádaného.
Důležité je ustanovení odst. 2, a sice, že exekuční titul pro vymáhání předmětné pohledávky musí být přímo a automaticky akceptován jako dokument připouštějící vymáhání i ve státě dožádaném.
Důležitou podmínkou je, že pohledávky nejsou zpochybňovány v zemi původu, a to ani co do oprávněnosti vymáhání, ani co do jejich výše. V opačném případě by dožadující stát byl vystaven riziku, že ponese následky tohoto předčasného vymáhání. Finanční pohledávky musí být proto dle odst. 3 doloženy právními dokumenty, které umožňují jejich vymáhání v dožadujícím státě.
Zákony smluvních států mohou obsahovat ustanovení o změkčení plného dopadu opatření týkajících se vymáhání finančních pohledávek. Smyslem odst. 5 je umožnit jejich použití pro vymáhání finančních pohledávek, jako základního prvku flexibility používaných postupů v případech skutečné finanční tvrdosti, nebo při krátkých lhůtách.
Úprava promlčení vymáhání pohledávek v odst. 6 je prolomením zásady reciprocity. Promlčecí lhůty se řídí zákony dožadujícího státu, protože dožádaný stát pouze poskytuje pomoc při vymáhání daňových pohledávek vzniklých v jiném právním systému, který jejich vznik a zánik upravuje.
Odst. 7 vymezuje podmínky, za kterých ministerstvo žádosti o vymáhání nevyhoví.
K § 5
Stanoví povinnost ministerstva informovat o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc dožadující úřad a současně Komisi Evropských společenství.
K § 6
Upravuje situaci, která nastane po napadení exekučního titulu mimořádným opravným prostředkem a umožňuje zajištění pohledávky.
K § 7
Upravuje zacházení s informacemi, které byly při provádění tohoto zákona získány, z hlediska povinnosti mlčenlivosti, a to jak v souladu s ustanoveními Směrnice, tak i zákona o správě daní a poplatků.
K § 8
V tomto paragrafu je stanoveno, že poskytování pomoci dle tohoto zákona je bezúplatné, vyjma následků neoprávněného vymáhání; dále je ošetřeno používání úředního jazyka při výměně relevantních dokumentů.
K § 9
Zdůrazňuje nadřazenost ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, před ustanoveními tohoto zákona.
K § 10
Obsahuje zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Vyhláškou bude stanovena výše minimální částky pro přijetí žádosti o vymáhání; tato částka je stanovena v EURO (byla již další směrnicí ES zvýšena) a je závazná pouze pro členské země ES. Proto také bude vyhláška předkládána ke schválení později, tak aby její účinnost korespondovala s naším přistoupením k EU.
Vzory tiskopisů žádostí, jejich náležitosti a některé lhůty pro plnění úkolů správci daně, budou upraveny metodickými pokyny.
K § 11
Účinnost tohoto návrhu je stanovena ke dni 1.1.2001, s výjimkou těch ustanovení, která mohou zavazovat pouze členské státy Evropské unie. Ta nabudou účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Doc. Ing. Pavel MERTLÍK, CSc.
V Praze dne .dubna 2000
Čj.:
Vážený pane předsedo vlády, vláda České republiky dne 19. dubna 2000 projednala a schválila návrh zákona o vzájemné pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
V příloze zasílám 5 výtisků vládního návrhu zákona, prosím o jejich spolupodepsání a předložení Parlamentu České republiky. Současně přikládám návrh Vašeho dopisu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
S pozdravem
Přílohy 5 výtisků vládního návrhu zákona disketa návrh dopisu
Vážený pan
P r a h a
N á v r h
V Praze dne:
Čj.:
Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vláda České republiky dne 19. dubna 2000 projednala a schválila usnesením č. 379 návrh zákona o vzájemné pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
Vládní návrh zákona zasílám v příloze a žádám o jeho projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zároveň navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s tímto návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení.
Odůvodněním vládního návrhu zákona při jeho dalším ústavním projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vláda pověřila místopředsedu vlády a ministra financí Doc. Ing. Pavla Mertlíka, CSc.
Tento návrh zákona se týká vstupu České republiky do Evropské unie.
S pozdravem
Přílohy
Vážený pan
Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.
Předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Poznámky
1 1) Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona, zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 a zákon č. 29/2000 Sb.2)Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.