Finanční pohledávky vůči subjektům se sídlem či bydlištěm v zahraničí lze vymoci pouze tak, že je budou vymáhat příslušné orgány státu sídla či bydliště dlužníka. Tento zákon stanoví vnitrostátní postup při přípravě vymáhání některých finančních pohledávek, podmínky tohoto vymáhání, poskytování informací týkajících se vymáhání mezi státy a exekuce pohledávek. Navrhovaný zákon upravuje podmínky při poskytování pomoci v této oblasti a zřizuje kompetence pro správce daně v České republice při vymáhání finančních pohledávek, včetně nákladů a úroků spojených s vymáháním. Zákonem o mezinárodní pomoci při správě přímých a nepřímých daní a o změně zákona o územních finančních orgánech bude tato povinnost pro finanční úřady zakotvena v § 11 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
Navrhovaný zákon zachovává obecný princip utajování informací získaných o daňovém subjektu při správě daní. Rovněž se klade důraz na zajištění ochrany údajů při poskytování pomoci tak, aby informace poskytnuté v rámci této spolupráce nebyly přístupné nepovolaným osobám a pro jiné než daňové řízení. Přijímané informace nebudou poskytnuty resp. použity jinak, než pro účely vymáhání nebo usnadnění trestního řízení pro trestný čin, který se týká porušení daňových předpisů přijímajícího státu. Současně lze tuto součinnost odepřít, pokud administrativní postup neumožňuje spolupráci, tj. získání odpovědi na dotazy tohoto druhu, nebo používání takových informací pro vlastní účely, popř. kdy by poskytnutí těchto informací mohlo být v rozporu s veřejným pořádkem.
Navrhované znění zákona odpovídá právu Evropského společenství, konkrétně Směrnici Rady č. 76/308/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z činností tvořících součást systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a při vybírání zemědělských dávek a cel a s ohledem na daň z přidané hodnoty a některé spotřební daně, ve znění směrnic 79/1071/EHS a 92/12/EHS (dále jen Směrnice). Změny, které vyplynou z případných novel Směrnice, budou do zákona přeneseny jeho novelizací. Požadavky prováděcí Směrnice Komise ES č. 77/794/EHS (ve znění směrnic 85/479/EHS a 86/489/EHS), kterou se stanoví podrobná pravidla pro provádění některých ustanovení Směrnice, budou v České republice upraveny jednak prováděcí vyhláškou a jednak metodickými pokyny vydanými Ministerstvem financí pro potřeby správců daní. Vyhláškou bude stanovena výše minimální částky pro přijetí žádosti o vymáhání; tato částka je stanovena v EURO (byla již další směrnicí ES měněna) a je závazná pouze pro členské země ES. Proto také bude vyhláška předkládána ke schválení později, tak aby její účinnost korespondovala s naším přistoupením k EU. Metodickými pokyny pak budou stanoveny vzory tiskopisů žádostí a jejich náležitosti a některé lhůty pro plnění úkolů správci daně.
Náklady spojené se zajištěním úkolů vyplývajících z navržené zákonné úpravy nelze jednoznačně stanovit, neboť budou odvislé od četnosti přijatých a odeslaných žádostí o vymáhání finančních pohledávek a složitosti jednotlivých případů.
Přesto lze předpokládat, že bude nutno vynaložit ze státního rozpočtu částku ve výši do 240 mil. Kč. Tyto výdaje zahrnují náklady na příslušné personální zajištění (mzdy nových pracovníků, jejich zaškolení), technické a provozní zabezpečení (technické vybavení, náklady na překladatelské služby a doručování) a jsou součástí předpokládaných nákladů na celkovou transformaci české daňové správy. Na druhé straně tato právní úprava umožní realizovat mezinárodní smlouvy a vymáhat i prostředky, které by jinak bylo nutno odepsat pro jejich nedobytnost, čili celkově a dlouhodobě lze očekávat příliv těchto prostředků do státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona implementuje příslušnou Směrnici, vyhovuje požadavkům plné slučitelnosti s ní včetně jejích novel a byl zpracován v souladu s výsledky screeningového jednání ke vstupu ČR do EU v dubnu 1999, navrhuje se dle ustanovení § 90 odst. 2 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., aby s ním Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i s Listinou základních práv a svobod, rovněž je v plném souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána podle článku 10 Ústavy České republiky, a je plně slučitelný s právem Evropských společenství.
K § 1
Stanoví cíl zákona a vymezuje pohledávky, na které se provádění mezinárodní pomoci bude vztahovat. Vymezení pohledávek vymáhaných na smluvním základě, bude provedeno v konkrétní smlouvě (viz i ustanovení § 9).
K § 2
Upravuje působnost orgánů státní správy, které budou oprávněny a povinny plnit úkoly, jež vyplynou ze zákona. Příslušným úřadem ČR k zajišťování mezinárodní pomoci bude ministerstvo financí, které vždy pověří orgán, který provede vymáhání nebo jednotlivé dílčí úkony. Oba tyto orgány budou postupovat podle zákona o správě daní a poplatků; tím bude zajištěno dodržování a rozsah mlčenlivosti o informacích získaných v souvislosti se správou finančních pohledávek, jakož i uznání úředního jazyka, provádění vymáhání a úhrada pohledávky v české měně.
V odstavci 4 je zakotveno, že vymáhání finančních pohledávek bude probíhat tak, jako by šlo o vlastní daňové nedoplatky dožádané strany.
K § 3
Zabývá se povinnostmi při přípravě k provádění vlastního vymáhání. Dožádaný úřad musí mít všechny informace nezbytné k přesné identifikaci subjektu, proti kterému je vymáhání vedeno (dále jen ”dlužník”). Rovněž musí být specifikována povaha a výše pohledávky.
Uvádí se také důvody, pro které může být sdělení informací dožadujícímu úřadu odmítnuto. Jedná se především o informace, které v rámci běžné správy daní na našem území nemohou být správci daně známy, a o informace, které by ohrozily bezpečnost státu.
Výměna informací bude nejfrekventovanější formou administrativní pomoci. Vymezení rozsahu poskytovaných informací je účelové, půjde vždy pouze o informace nezbytné k naplnění záměru zákona, tj. vymáhání nedoplatků.
K § 4
V odstavci 1 zákon zajišťuje, že dožádaný úřad nebude předmětné pohledávky vymáhat přednostně. Otázka prostředků vymáhání musí být proto záležitostí úřadu dožádaného.
Důležité je ustanovení odst. 2, a sice, že exekuční titul pro vymáhání předmětné pohledávky musí být přímo a automaticky akceptován jako dokument připouštějící vymáhání i ve státě dožádaném.
Důležitou podmínkou je, že pohledávky nejsou zpochybňovány v zemi původu, a to ani co do oprávněnosti vymáhání, ani co do jejich výše. V opačném případě by dožadující stát byl vystaven riziku, že ponese následky tohoto předčasného vymáhání. Finanční pohledávky musí být proto dle odst. 3 doloženy právními dokumenty, které umožňují jejich vymáhání v dožadujícím státě.
Zákony smluvních států mohou obsahovat ustanovení o změkčení plného dopadu opatření týkajících se vymáhání finančních pohledávek. Smyslem odst. 5 je umožnit jejich použití pro vymáhání finančních pohledávek, jako základního prvku flexibility používaných postupů v případech skutečné finanční tvrdosti, nebo při krátkých lhůtách.
Úprava promlčení vymáhání pohledávek v odst. 6 je prolomením zásady reciprocity. Promlčecí lhůty se řídí zákony dožadujícího státu, protože dožádaný stát pouze poskytuje pomoc při vymáhání daňových pohledávek vzniklých v jiném právním systému, který jejich vznik a zánik upravuje.
Odst. 7 vymezuje podmínky, za kterých ministerstvo žádosti o vymáhání nevyhoví.
K § 5
Stanoví povinnost ministerstva informovat o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc dožadující úřad a současně Komisi Evropských společenství.
K § 6
Upravuje situaci, která nastane po napadení exekučního titulu mimořádným opravným prostředkem a umožňuje zajištění pohledávky.
K § 7
Upravuje zacházení s informacemi, které byly při provádění tohoto zákona získány, z hlediska povinnosti mlčenlivosti, a to jak v souladu s ustanoveními Směrnice, tak i zákona o správě daní a poplatků.
K § 8
V tomto paragrafu je stanoveno, že poskytování pomoci dle tohoto zákona je bezúplatné, vyjma následků neoprávněného vymáhání; dále je ošetřeno používání úředního jazyka při výměně relevantních dokumentů.
K § 9
Zdůrazňuje nadřazenost ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, před ustanoveními tohoto zákona.
K § 10
Obsahuje zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Vyhláškou bude stanovena výše minimální částky pro přijetí žádosti o vymáhání; tato částka je stanovena v EURO (byla již další směrnicí ES zvýšena) a je závazná pouze pro členské země ES. Proto také bude vyhláška předkládána ke schválení později, tak aby její účinnost korespondovala s naším přistoupením k EU.
Vzory tiskopisů žádostí, jejich náležitosti a některé lhůty pro plnění úkolů správci daně, budou upraveny metodickými pokyny.
K § 11
Účinnost tohoto návrhu je stanovena ke dni 1.1.2001, s výjimkou těch ustanovení, která mohou zavazovat pouze členské státy Evropské unie. Ta nabudou účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
V Praze dne 19. dubna 2000
předseda vlády
ministr financí
Doc. Ing. Pavel MERTLÍK, CSc.
Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku České republiky
Ministr financí
V Praze dne .dubna 2000
Čj.:
Vážený pane předsedo vlády,
vláda České republiky dne 19. dubna 2000 projednala a schválila návrh zákona o vzájemné pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
V příloze zasílám 5 výtisků vládního návrhu zákona, prosím o jejich spolupodepsání a předložení Parlamentu České republiky. Současně přikládám návrh Vašeho dopisu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
S pozdravem
Přílohy 5 výtisků vládního návrhu zákona
disketa
návrh dopisu
Vážený pan
Ing. Miloš Z e m a n
předseda vlády České republiky
P r a h a
N á v r h
V Praze dne:
Čj.:
Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny,
vláda České republiky dne 19. dubna 2000 projednala a schválila usnesením č. 379 návrh zákona o vzájemné pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
Vládní návrh zákona zasílám v příloze a žádám o jeho projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zároveň navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s tímto návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení.
Odůvodněním vládního návrhu zákona při jeho dalším ústavním projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vláda pověřila místopředsedu vlády a ministra financí Doc. Ing. Pavla Mertlíka, CSc.
Tento návrh zákona se týká vstupu České republiky do Evropské unie.
S pozdravem
Přílohy
Vážený pan
Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.
Předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
1) Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona, zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 a zákon č. 29/2000 Sb.
2)Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.