Předkládaný návrh novely zákona o vinohradnictví a vinařství vytváří základ nového samofinancovaného systému podpor ve vinohradnictví a vinařství v České republice v souvislosti s přípravou na vstup České republiky do Evropské unie.
Podpora vinohradnictví a vinařství po roce 1989 byla nedostatečná a nesystémová. Ve formě spotřební daně z vína byly odčerpány cca 3 miliardy Kč, v rozmezí přibližně 9 let, zatímco ve formě dotací na obnovu vinic bylo od roku 1995 vyplaceno pouze necelých 200 milionů Kč. Důsledkem byla nedostatečná obnova vinic, která způsobila zestárnutí porostů vinic v České republice v hodnotě představující 3 miliardy (ocenění porostů podle vyhlášky MF č. 279/1997 Sb.).
Na zastavení dalšího stárnutí vinic, t. j. zajištění stavu prosté reprodukce současných osázených vinic, je nutno obnovovat novou výsadbou vyklučených přestárlých vinic (v celkovém rozsahu cca 3 tis ha) cca 600 ha ročně. Skutečná obnova vinic však představuje necelých 300 ha ročně (v letech 1995 až 1999 obnova v rozmezí 210 až 300 ha ročně).
Podpora státu na uvedenou skutečnou obnovu vinic činila v uvedeném období 26 – 36 mil Kč ročně (s výjimkou r. 1998 s podporou 62 mil Kč), přičemž částka podpory na 1 ha výsadby vinic se pohybovala mezi 103 – 250 tis Kč/ha, t. j. čtvrtina až třetina celkových nákladů (550 tis/ha) na výsadbu 1 ha.
Celková plocha skutečně osázených vinic dosahuje v současné době cca 11 tis. ha a pokrývá pouze necelých 50 % zdrojů suroviny pro celkovou roční spotřebu vína. Z provedené registrace ploch vhodných pro výsadbu vinic (viničních tratí) vyplývá, že je možné a žádoucí rozšířit celkové plochy vinic o dalších cca 3 tis. ha, tím snížit závislost na dovozech a zajistit do budoucna další zaměstnanost v tomto oboru. Celkové náklady na výsadbu představují však 550 a více mil. Kč na každých tisíc ha. Rozšiřování vinic (nikoliv obnova přestárlých) je přitom v členských zemí EU přísně regulováno a v současné době zakázáno s ohledem na přebytek vína v EU.
Z uvedených údajů a v souvislosti s blížícím se vstupem ČR do EU vyplývá, že je nezbytně nutno realizovat neprodleně příslušná opatření pro udržení vinohradnictví v ČR, přičemž lze s jistotou předpokládat, že finanční náklady v uvedeném rozsahu nebude možno pokrývat dotacemi ze státního rozpočtu.
V uvedených souvislostech a s přihlédnutím k dalším nezbytným výdajům na vybudování izolátů pro rozmnožování révy vinné, systému testování sazenic na virosy podle nařízení EU, na podporu rozvoje zpracovatelské moderní technologie, dosahování a propagování vysoké jakosti našich vín a jejich odbytu doma i v zahraničí atd., vyžadují řádově mnoho dalších desítek milionů Kč. Je proto nezbytné vytvořit systém samofinancování vinohradnictví a vinařství prostřednictvím odvodů od všech podnikatelů, kterých se problematika dotýká, nezávisle na státním rozpočtu t. j. prostřednictvím Vinařského fondu. K realizaci Vinařského fondu napomáhá skutečnost, že od 2. pololetí 1999 byla zrušena spotřební daň z vína, která převyšovala výši navrhovaných odvodů do Vinařského fondu (dále jen „Fond“).
Podle předkládaného návrhu odvod 1,00 Kč za každý 1 litr vína vyrobeného na území ČR a uvedeného poprvé do oběhu představuje souhrnnou částku cca 90 – 110 mil. Kč ročně a odvod 350 Kč z 1 ha vinice souhrnnou částku cca 4 mil Kč.
Celkové náklady na činnost Fondu lze kvalifikovaně odhadnout cca do 9 mil Kč.
Při realizaci výběru odvodu v podílu 65 % z předpokládané částky (obdobně jako u výběru spotřební daně z vína v r. 1998) celková vybraná částka představuje cca 65 mil. Kč, očištěná od nákladů na provoz Fondu. Lze přitom předpokládat, že v důsledku nové podrobné evidence uložené všem pěstitelům a zpracovatelům novelou zákona v souladu s předpisy EU a centrálně vyhodnocované výpočetní technikou, podíl výběru odvodů do Fondu se podstatně zvýší.
Navrhovaná úprava není v rozporu s právem ES, neboť předpisy ES není upravena, avšak ve všech členských zemích EU zabývajících se vinohradnictvím a vinařstvím je existence Fondu zapracována do národních předpisů. Odvody do Fondu budou nahrazovat spotřební daň z vína, která byla novelou zákona o spotřebních daních zrušena v minulém roce, přičemž tento odvod bude cca o 1,50 Kč nižší, než byla spotřební daň u tichých vín.
K porovnání systémů vinařských fondů v nejbližších vinařských zemích byly vybrány Rakousko, Německo a Francie.
Pokud jde o Francii, vinařský fond je propojen přímo se státním rozpočtem, ze kterého jsou uvolňovány finanční prostředky získané výběrem spotřebních daní a výrazně zvýšené o částku z přerozdělení jiných zdrojů státního rozpočtu. Tento systém není vhodný k aplikaci do současných podmínek v ČR.
Pokud jde o Rakousko, také zde je vinařský fond dotován ze státního rozpočtu z 50 %, (t.j. cca 40 mil. ATS) a z 50 % odvody vinařů ve výši 0,15 ATS za litr vína ročně. Výběr zajišťuje Zemědělský fond, který vybrané částky a dotaci převádí do vinařského fondu, kterým je „Rakouská společnost pro vinařský marketing s. r. o.“. Po vstupu Rakouska do EU se systém vinařského fondu zcela reviduje a upravuje. Z toho důvodu ani tento fond není vhodný k aplikaci na podmínky ČR.
Pokud jde o Německo, svými přírodními podmínkami je nejbližší ČR (geografická poloha, klimatické podmínky, nutnost 50 % dovozu vína na celkovou spotřebu a. j.). Vinařský fond je zde zřízen Spolkovým zákonem a dále rozpracován i v zákonech Spolkových zemí. Finančními zdroji bez účasti státu jsou odvody pěstitelů vína ve výši 130 DM z 1 ha vinice a 1,3 DM za 1 hl vína poprvé uvedeného do oběhu. Odvody jsou vybírány obcemi (současně s daní z nemovitosti) a vinařskými úřady, kontrolu a vymáhání provádějí finanční úřady. Roční příjmy Fondu se pohybují okolo 20 mil. DM, vydání je zaměřeno zejména na marketing a propagaci, podporu spotřeby vína a exportu. Předseda Fondu je jmenován Správní radou na 5 let. Správní rada je jmenovaná ministrem zemědělství na návrh jednotlivých zájmových skupina na dobu 3 let. Má 44 členů zastupujících zájmové skupiny (z toho nejvíce pěstitele, zpracovatelské a výrobní družstva, obchodníky, spotřebitele, oblastní organizace pro podporu odbytu apod.). Dozorčí radu tvoří celkem 7 členů bez nároků na odměnu. Ministerstvo zemědělství schvaluje roční hospodářský plán Fondu.
Při celkovém posouzení uvedených informací a údajů bylo použito nejvíce podkladů z německého fondu při tvorbě návrhu předkládaného zákona.
K § 18a
Ustanovení vymezuje postavení Fondu jako právnické osoby, která při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod vystupuje jako orgán veřejné moci. Tím je její postavení v této oblasti posíleno.
K § 18b
Toto ustanovení vyjmenovává orgány Fondu, jejichž postavení, povinnosti a oprávnění, jakož i jejich působnost jsou rozvedeny v dalších paragrafech.
Členům Rady Fondu a Dozorčí rady Fondu náleží pouze náhrada cestovních výdajů. Zaměstnanci Fondu vykonávají činnost v pracovním poměru a pobírají mzdu.
K § 18c
Všechny členy Rady Fondu jmenuje ministr zemědělství na návrh sdružení pěstitelů a výrobců vína, aby měli plátci odvodů a současně příjemci podpor zaručen vliv na rozhodování Rady Fondu.
Stejně jako v EU se bez ohledu na podíl vína na trhu vychází z předpokladu, že základem je tuzemská produkce hroznů (pěstitelů) a následují tuzemští výrobci vína. Českomoravská vinohradnická a vinařská unie je celostátním zástupcem pěstitelů hroznů a současně zastupuje i část výrobců vína. Českomoravský svaz vinařských podniků zastupuje celostátně asi desítku největších výrobců vína a má tím největší podíl na trhu s vínem v ČR.
V tomto ustanovení je též rozvedena působnost Rady, která spočívá zejména v rozhodování o finančních otázkách Fondu.
K § 18d
Statutárním zástupcem Fondu zajišťujícím každodenní činnost Fondu a provádějícím rozhodnutí Rady Fondu je ředitel Fondu. Ředitel Fondu, kterého jmenuje Rada Fondu, je zaměstnancem Fondu.
K § 18e
Dozorčí rada Fondu kontroluje činnost Fondu. Její nezávislost je zajištěna tím, že členy Dozorčí rady jmenuje vláda na návrh ministra zemědělství. Předsedu a místopředsedu volí Dozorčí rada Fondu ze svého středu.
K § 18f
Příjmy Fondu jsou postaveny především na předepsaných odvodech z vína a z vinic. Doplňujícími příjmy jsou penále, dary a úroky z vkladů. Odvody do Fondu jsou odvody dle tohoto zákona, nesouvisejícími s pojmem „odvod“ užívaným v jiných zákonech. Nedílnou součástí systému výběru odvodů je i jejich kontrola. Fond při správě odvodů postupuje obdobně jako orgány pověřené správou daní a poplatků podle zákona o správě daní a poplatků.
Příjmy Fondu lze následovně kvantifikovat :
Zpracování dováženého vína a výrobků z révy vinné (hroznů, rmutů, moštů) na víno na území ČR lze na základě celní statistiky odhadnout na roční průměr 48 – 55 mil. litrů, tj. při poplatku 1 Kč/l to činí 48 – 55 mil. Kč.
Výroba vína z domácích zdrojů suroviny (hroznů) se v několika posledních letech pohybuje v rozsahu 400 – 600 tis. hl, tj. v průměru cca 50 mil. litrů, tj. příjem cca 50 mil. Kč.
Odvody z celkové plochy vinic (po odpočtu podílu osázených ploch, které nedosahují minimální plochy pro vinici, t. j. pod 1000 m2), která dosahuje 10 000 ha, představují částku celkem cca 4 mil Kč.
Kvalifikovaným odhadem lze předpokládat, že provozní činnost Fondu vyplývající z § 18d, zajistí maximální počet do 15 zaměstnanců, jejichž mzdové náklady a dále investiční a režijní náklady celkem nepřevýší 9 mil Kč ročně.
Podíl skutečně odvedených odvodů do Fondu z vypočtené celkové částky lze předpokládat
- v prvém roce účinnosti Fondu ve výši cca 65 % (obdobně jako výběr spotřebních daní v r. 1998)
- v následujících letech účinnosti Fondu se podíl výběru výrazněji zvýší, v souvislosti s praktickým uplatněním podrobné evidence údajů uložených novelou zákona, jejich centrální sumarizací na Ministerstvu zemědělství a využitím výpočetní techniky, a to na 80 %.
Na základě vyhodnocení uvedených údajů se předpokládá celkový čistý příjem Fondu ve výši 65 – 75 mil. Kč/ročně.
K § 18g
Užití získaných prostředků je vymezeno zákonem a podmínky získání podpor budou stanoveny nařízením vlády. Jednotlivé podpory budou sledovány na samostatných účtech umožňujících přehlednost užití finančních prostředků. Bude-li v některém roce vybráno více prostředků než jich bude užito, musí tyto být použity v následujícím roce k podpoření výsadby vinic a k podpoře výroby a odbytu tuzemských vín.
K § 18h
Podpory na výsadbu vinic a výrobu i odbyt tuzemských vín Fond poskytuje na základě splnění podmínek, které stanoví vláda svým nařízením. Za tím účelem pěstitel nebo výrobce vína vyplňuje žádost, jejíž náležitosti jsou stanoveny zákonem. Při nesplnění podmínek, za kterých byla podpora poskytnuta, je Fond oprávněn uložit příjemci její vrácení.
K Čl. II
Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2001, aby pěstitelé a výrobci vína měli možnost seznámit se s touto právní úpravou s dostatečným předstihem.
V Praze dne 3. května 2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
ministr zemědělství
Ing. Jan Fencl, v.r.
Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn
ZÁKON
o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
§ 18
(1) Pěstitel révy vinné je povinen vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití území11) a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.
(2) Výrobce révového vína je povinen vést průkaznou videnci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených a zpracovaných hroznů nebo objemu révového moštu, o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného rafinovaného cukru a o objemu vyrobeného révového vína.
(3)Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.
(4)Evidence podle odstavců 1 až 3 a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.
(5)Ministerstvo upraví právním předpisem podrobnosti o vedení evidence podle
odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu révového vína.
___________________
11) § 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Vinařský fond
§ 18a
(1) Zřizuje se Vinařský fond (dále jen „Fond“) se sídlem v Brně.
(2) Fond je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod podle tohoto zákona nebo o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků Fondu má Fond postavení orgánu veřejné moci.
§ 18b
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu jsou Rada Fondu, ředitel Fondu a Dozorčí rada Fondu.
(2) Členům Rady Fondu a Dozorčí rady Fondu přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům11a).
§ 18c
Rada Fondu
(1) Rada Fondu (dále jen „Rada“) je nejvyšším orgánem Fondu. Rada se skládá ze 12 členů. Funkční období členů Rady je tříleté.
(2) Členy Rady jmenuje a odvolává ministr zemědělství (dále jen „ministr“) na návrh
a) sdružení s celostátní působností zastupující pěstitele a
b) sdružení s celostátní působností zastupující výrobce vína.
Každé z těchto sdružení předkládá návrh nejméně 6 kandidátů. Ministr jmenuje z navržených kandidátů 6 členů Rady zastupujících pěstitele a 6 členů Rady zastupujících výrobce vína.
(3) Členy Rady může ministr odvolat rovněž na návrh Dozorčí rady v případě zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z funkce člena Rady.
(4) Předsedu a místopředsedu Rady volí a odvolává z řad svých členů Rada.
(5) Do působnosti Rady patří
a) projednávat návrh finančního plánu Fondu na příslušný kalendářní rok,
b) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu (§ 18h),
c) jmenovat a odvolávat ředitele Fondu (dále jen „ředitel“) a stanovovat výši jeho mzdy,
d) schvalovat statut Fondu a jednací řád Rady,
e) schvalovat roční výroční zprávu Fondu a účetní závěrku Fondu.
(6) Návrh finančního plánu Fondu spolu s roční výroční zprávou Fondu a účetní závěrkou Fondu předkládá Fond ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu.
______________________
11a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
(7) Jednání Rady řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Rady. K přijetí usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Rady zastupujících pěstitele a nadpoloviční většiny všech členů Rady zastupujících výrobce vína. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy Rady a není-li přítomen, hlas místopředsedy Rady.
(8) Jednání Rady se může účastnit ředitel Fondu a předseda Dozorčí rady Fondu; požádají-li o slovo, bude jim uděleno.
§18d
Ředitel
(1) Ředitel provádí rozhodnutí Rady, zastupuje Fond navenek a řídí výkon činností Fondu. Ze své činnosti je odpovědný Radě.
(2) Ředitel je zaměstnancem Fondu.
§ 18e
Dozorčí rada Fondu
(1) Dozorčí rada Fondu (dále jen „Dozorčí rada“) je kontrolním orgánem Fondu. Kontroluje hospodaření s majetkem Fondu a poskytování podpor Fondem.
(2) Dozorčí rada dále
kontroluje činnost Fondu,
kontroluje činnost Rady,
přezkoumává účetní závěrku Fondu a vyjadřuje se k návrhům rozpočtu Fondu a k výroční zprávě Fondu,
podává Radě zprávy o své činnosti nejméně jedenkrát ročně,
informuje Radu o výsledcích provedených kontrol,
předkládá ministru návrh na odvolání člena Rady v případě zjištění závažných nedostatků ve výkonu jeho funkce.
(3) Členy Dozorčí rady jmenuje a odvolává na návrh ministra vláda. Dozorčí rada má 7 členů.
(4) Dozorčí rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu Dozorčí rady.
(5) Jednání Dozorčí rady svolává a řídí její předseda nebo místopředseda.
§ 18f
(1) Příjmy Fondu tvoří
a) odvod ve výši 1 Kč z 1 litru všech druhů vín vyrobených na území České republiky, uvedených poprvé do oběhu; odvod je výrobce povinen odvést na účet Fondu,
b) odvod ve výši 350 Kč z 1 ha vinice, který je pěstitel povinen odvést nejpozději do konce každého kalendářního roku na účet Fondu,
c) penále za neplacení nebo za opožděné placení odvodů stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od posledního data splatnosti odvodu, nejvýše však do výše dvojnásobku odvodu; penále je pěstitel nebo výrobce povinen odvést na účet Fondu,
d) dary od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
e) úroky z vkladů.
(2) U odvodů podle odstavce 1 písm. a) je den splatnosti shodný s dnem splatnosti daně z přidané hodnoty pro pěstitele a výrobce, plátce daně z přidané hodnoty. Pro neplátce daně z přidané hodnoty je dnem splatnosti odvodu za víno uvedené do oběhu v prvním pololetí 30. červen a za víno uvedené do oběhu ve druhém pololetí 31. prosinec kalendářního roku.
(3) Pěstitel nebo výrobce vína je povinen poukázat příslušný odvod Fondu ve lhůtách podle odstavců 1 a 2. Plátce odvodu je rovněž povinen na vyžádání Fondu předložit Fondu vyúčtování plateb odvodů za uplynulý kalendářní rok.
(4) Pěstitel nebo výrobce vína je povinen na tiskopise uvést údaje rozhodné pro výši odvodu podle odstavce 1 písm. a) a b) a tento odvod vypočítat. Řádně vyplněný a podepsaný tiskopis je povinen zaslat Fondu do jednoho měsíce ode dne splatnosti odvodu.
(5) Vzor tiskopisu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(6) Ústav je povinen předávat Fondu v elektronické podobě údaje o evidenci vinic podle § 17 a 18 tohoto zákona.
(7) Pro účely kontroly placení odvodů je Fond oprávněn vyžadovat od ministerstva, České zemědělské a potravinářské inspekce údaje o výrobě a množství vína uvedeného do oběhu každým jednotlivým výrobcem vína. Fond je rovněž oprávněn pro tyto účely vyžadovat od ústavu údaje o plochách osázených vinic jednotlivými pěstiteli.
(8) Fond při správě odvodů podle odstavce 1 postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.
§ 18g
(1) Prostředky Fondu se smí použít pouze na
a) podporu výsadby vinic a obnovy vinic,
b) podporu výroby a na propagaci odbytu vín,
c) na pokrytí provozních nákladů Fondu.
(2) Fond vede ve svém účetnictví podpory podle odstavce 1 na samostatných účtech.
(3) Zůstatek, vykázaný Fondem ke konci kalendářního roku, se použije ke krytí podpor podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce.
§ 18h
(1) Podpory podle § 18g odst. 1 písm. a) a b) poskytne Fond na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem a nařízením vlády.
(2) Žádost o poskytnutí podpory musí obsahovat údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí podpory, zejména
a) jméno a trvalý pobyt, včetně uvedení rodného čísla nebo data narození, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní jméno a sídlo, včetně uvedení identifikačního čísla organizace (IČO), jde-li o právnickou osobu,
b) předmět činnosti nebo předmět podnikání žadatele,
c) účel, na který je podpora požadována,
d) prohlášení žadatele, že mu nebyla na uvedený účel poskytnuta podpora,
e) prohlášení žadatele, ve kterém roce mu naposledy byla poskytnuta podpora.
(3) Vzor žádosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Je-li žádost neúplná nebo obsahuje-li zjevně nesprávné údaje, Fond ji vrátí žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do 7 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, považuje se žádost za podanou po lhůtě a podpora se neposkytne.
(5) Podpora se poskytne, jestliže
žádost splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a nařízením vlády,
b) žadatel má vypořádány ke dni podání žádosti splatné závazky k Fondu.
(6) Fond i příjemce podpory jsou povinni po dobu 4 let uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití podpory.
(7) Fond je oprávněn provádět, a to i bez ohlášení, kontrolu správnosti údajů příjemce podpory, uvedených v žádosti a plnění účelu podpory. Na základě toho jsou pověření zaměstnanci Fondu oprávněni
a) vstupovat na pozemky a do provozních objektů příjemce podpory,
b) požadovat na příjemci podpory pravdivé a úplné informace a doklady o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
c) seznamovat se s údaji tvořícími předmět obchodního tajemství příjemce podpory, souvisejícími s požadovanou podporou; tyto údaje nesmí být Fondem poskytnuty třetím osobám a Fond zaváže písemně pracovníky pověřené kontrolou k mlčenlivosti o získaných údajích a zákazem jejich použití v hospodářské soutěži.
(8) Jestliže příjemce podpory dosáhl poskytnutí podpory na základě nepravdivých údajů jím uvedených, je povinen poskytnutou podporu v plné výši Fondu vrátit.
(9) Jestliže příjemce podpory v průběhu období, na které je poskytována podpora, nesplnil některé z kritérií, na které bylo poskytnutí podpory vázáno, je povinen Fondu poskytnuté finanční prostředky vrátit. Jestliže nesplnil v průběhu období, na které je poskytována podpora, pouze některé z kritérií, na které bylo poskytnutí podpory vázáno, z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, může Fond, požádá-li o to příjemce podpory a prokáže-li důvody hodné zvláštního zřetele, částečně prominout vrácení finančních prostředků.
(10) Nesplní-li příjemce podpory povinnost odpovídající oprávněním podle odstavce 8 nebo povinnost podle odstavce 9 do 15 dnů ode dne, v němž byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost poskytnuté finanční prostředky vrátit, Fond uloží příjemci podpory vrátit tyto prostředky; postupuje přitom podle správního řádu.