Návrh novelizace zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vychází z praktických zkušeností z jeho uplatňování. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1993 a až na dvě nepatrné úpravy nebyl měněn. Základní koncepce tohoto zákona se v praxi osvědčuje a nejsou důvody ji měnit. Návrh novelizace se proto zaměřuje na zpřesnění některých vztahů, ať již v rámci Vězeňské služby nebo vůči subjektům stojícím mimo ni a s tím související zpřesnění působnosti této služby a dalších orgánů, které její činnost ovlivňují. Změny, které jsou v návrhu novelizace obsaženy, lze rozdělit do těchto okruhů:
1) vztah Ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby - jedná se o vymezení obsahu kompetencí ministerstva při výkonu státní správy ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
2) organizační vazby v rámci Vězeňské služby - zejména z pohledu oprávnění ředitelů věznic jednat jménem Vězeňské služby,
3) předmět činnosti Vězeňské služby - praxe ukazuje nutnost jejího širšího vymezení, neboť Vězeňská služba podle zákonné úpravy výkonu vazby a trestu odnětí svobody je povinna zajišťovat řadu podmínek a činností, včetně např. zaměstnávání odsouzených vlastními prostředky,
4) zakotvení hospodářské činnosti Vězeňské služby, jako jedné za základních podmínek zaměstnávání vězňů,
5) postavení a působnost jednotlivých složek Vězeňské služby, zejména justiční stráže při plnění zákonem stanovených povinností.
Kromě těchto věcných okruhů jsou v návrhu novelizace obsaženy i další řešení dílčích otázek, např. postavení Vězeňské služby ve správních vztazích nebo vytvoření a provoz evidence osob ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody. Návrh novelizace zákona byl koordinován s některými souběžně připravovanými zákony, především zákonem o Policii České republiky a zákonem o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích.
Návrh novelizace zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a respektuje zásadu, podle níž státní moc lze uskutečňovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Z mezinárodních smluv žádné přímé závazky vztahující se ke konstituování a organizaci bezpečnostních sborů zajišťujících výkon vazby a trestu odnětí svobody nevyplývají (ty se týkají vlastního výkonu vazby a trestu a jsou promítnuty do zvláštních zákonů). Právo Evropské Unie uvedenou oblast rovněž neupravuje.
Rozšíření působnosti justiční stráže je spojeno s požadavkem na její personální posílení. Zavedení ostrahy budov státního zastupitelství a její posílení u soudů podle vyhl. č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti, si v nejhospodárnější variantě vyžádá navýšení počtu příslušníků justiční stráže o 262 osob. Tato varianta předpokládá, že soudy budou střeženy současnými počty příslušníků justiční stráže a u Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství a vybraných krajských státních zastupitelství bude zavedena nepřetržitá služba. U ostatních krajských a všech okresních státních zastupitelství bude jen jednočlenná ostraha v pracovní době. Posilování ostrahy u těchto článků státního zastupitelství bude realizováno operativně podle nápadu věcí obsahujících utajované skutečnosti. Uvedené navýšení stavu příslušníků justiční stráže je podmíněno zvýšenými výdaji ze státního rozpočtu, což, při částce 350 000 Kč na jednoho příslušníka, představuje celkovou částku 91 700 tis. Kč, a to v tom roce, ve kterém dojde k realizaci. Do této částky jsou zahrnuty náklady na plat a s tím související zákonné platby daně a pojistného, a náklady na výzbroj a výstroj. V roce následujícím, při nákladech na jednoho příslušníka ve výši 310 tis. Kč, mají činit celkové náklady 81.220 tis. Kč.
K Čl. I:
K bodu 1 a 2 (§ 1):
Podle dosavadní právní úpravy zajišťovala Vězeňská služba ochranu pořádku a bezpečnosti pouze při výkonu a správě soudnictví. Předkládaná novela rozšiřuje tutu působnost Vězeňské služby i na státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti. V souladu s návrhem zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se vymezuje právní postavení Vězeňské služby a její právo hospodařit a nakládat s majetkem státu. Zároveň se zdůrazňuje skutečnost, že generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice a věznice, pokud rozhodují ve správním řízení, mají postavení správních úřadů. Tyto orgány při plnění úkolů státu rozhodují ve správním řízení (nejde jen o právní postavení příslušníků Vězeňské služby, ale o širokou oblast rozhodování o poměrech osob ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody).
K bodu 3 (§ 2):
Vymezení úkolů, které plní Vězeňská služba, se doplňuje o vedení evidence osob ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody (za současného určení podmínek poskytování informací z této evidence) a o hospodářskou činnost, kterou Vězeňská služba provozuje vzhledem k úkolům na úseku zaměstnávání odsouzených a některých skupin obviněných.
Nově se navrhuje, aby justiční stráž zajišťovala ochranu nejen soudů, ale ve vymezeném rozsahu i státního zastupitelství. Důvody pro takový postup vyplývají nejen z toho, že v rámci trestního řízení je postavení (a tomu odpovídající nebezpečí ohrožení) soudců a státních zástupců do určité míry obdobné, ale i z toho, že v převažující většině případů soudy a státní zastupitelství sídlí ve stejné budově, kterou je třeba střežit i z jiných důvodů (viz požadavky tzv. objektové bezpečnosti vyplývající z právní úpravy ochrany utajovaných skutečností).
Vedle toho se některé stávající okruhy činnosti Vězeňské služby zpřesňují - ať již s ohledem na novou právní úpravu výkonu trestu odnětí svobody, nebo s ohledem na požadavky praxe.
K bodu 4 (§ 3):
Zpřesnění působnosti jednotlivých složek Vězeňské služby souvisí se změnami v ustanovení o úkolech Vězeňské služby.
K bodům 5 a 6 (§ 3a a 4):
Dosavadní právní úprava soustřeďuje v jednom ustanovení velmi strohé vymezení několika jen vzdáleně souvisejících otázek (řízení Vězeňské služby, služební postavení příslušníků Vězeňské služby, vymezení vnitřní struktury Vězeňské služby). Navrhuje se tyto otázky v zákoně blíže vymezit a zároveň systematicky uspořádat. Oprávnění vystupovat jménem Vězeňské služby koresponduje § 7 navrhovaného zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který připouští existenci specifické úpravy tohoto práva ve zvláštním zákonu.
K bodu 7 (§ 4a):
V § 4a se vymezuje obsah pojmu státní správy vězeňství ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 8 (§ 7):
Změna tohoto ustanovení souvisí s návrhem rozšíření působnosti justiční stráže ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g).
K bodu 9 a 10 (§ 8):
Jednotně se navrhuje upravit otázku používání stejnokroje při výkonu služby bez ohledu na to, do jaké organizační složky Vězeňské služby je příslušník zařazen. Výkon služby v civilním oděvu má význam např. při střežení osob ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody v civilních zdravotnických zařízeních.
K bodu 11 (§ 13):
Navržená úprava souvisí se změnami obsaženými v § 17, 19 a 22. Podmínky, za nichž je příslušník povinen zakročit a současně určení mezí jeho oprávnění je shodné s obdobnou úpravou obsaženou v návrhu nového zákona o Policii České republiky. Vychází se z toho, že není rozhodující, k jaké složce Vězeňské služby je zakročující příslušník zařazen, ale povaha situace, případně závažnost útoku, kterému musí čelit.
K bodu 12 (§ 16):
V souladu s dosavadní úpravou se nemění podmínka použití operativně pátracích prostředků nebo operativní techniky ve vazebních věznicích a věznicích, která přistupuje nad rámec obecné úpravy platné pro jakékoliv použití těchto prostředků a techniky, tj. souhlas nebo žádost ministra spravedlnosti. Okruh subjektů, které tyto prostředky a techniku mohou používat, musí ovšem vždy vyplývat ze zvláštních zákonů a není věcí zákona o Vězeňské službě, aby je taxativně vypočítával. Úprava používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky je obsažena v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 13 až 16 (§ 17, 18 a 19):
Důvody navrhovaných změn, které korespondují připravovanému zákonu o Policii České republiky, jsou popsány v odůvodnění bodu 11. I nadále bude platit požadavek vyjádřený v § 17 odst. 3, podle kterého musí být donucovací prostředek přiměřený účelu zákroku a zakročující příslušník je povinen dbát, aby nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
K bodu 17 (§ 22):
S ohledem na potřebu zajistit účinnější ochranu zejména soudních budov se navrhuje odpovídajícím způsobem posílit oprávnění justiční stráže při plnění tohoto úkolu. Zároveň se vymezuje okruh oprávnění jednotlivých subjektů, které již podle platné právní úpravy mohou ingerovat do řízení justiční stráže tak, aby nedocházelo ke křížení kompetencí.
K bodu 18 (§23a)
V souvislosti s novým zákonem o rozpočtových pravidlech se stanoví podmínky pro hospodářskou činnost, kterou Vězeňská služba provozuje mimo svojí hlavní činnost, vzhledem k úkolům na úseku zaměstnávání odsouzených a některých skupin obviněných.
K bodu 19 (§ 24)
Upřesňuje se formulace součinnosti s Policii České republiky pro případy, kdy ve vazební věznici nebo věznici vznikne mimořádná situace a Vězeňská služba nebude moci zajistit pořádek a bezpečnost v těchto místech vlastními prostředky.
K bodu 20 a 21 (§ 25):
Změna § 25 odst. 2 souvisí s tím, že vojenské soudy nejsou součástí soustavy soudů České republiky. Posílení práv vypočtených v odstavci 3 souvisí s tím, že občanští zaměstnanci v současné době zajišťují významnou část zacházení s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, tedy jsou v každodenním styku s odsouzenými a je třeba, aby měli alespoň minimální oprávnění zasáhnout v případě narušení pořádku a kázně.
K bodu 22 (§ 27):
Dosavadní ustanovení § 27 odst. 1 se navrhuje zrušit, neboť v současné době již není aktuální.
K Čl. II:
Navrhované datum účinnosti je odvozeno od předpokládaného průběhu legislativního procesu.
V Praze dne 7.5.2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
ministr spravedlnosti
JUDr. Otakar Motejl, v.r.
Úplné znění zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. s vyznačením navrhovaných změn
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zřizuje se Vězeňská služba České republiky (dále jen "Vězeňská služba"), která zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti (při výkonu a správě soudnictví) při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
((2) Vězeňská služba je rozpočtovou organizací.)
(2) Generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice a věznice, pokud rozhodují ve správním řízení, mají postavení správních úřadů. Vězeňská služba hospodaří s majetkem státu, který potřebuje k plnění svých úkolů1a) a je účetní jednotkou.
--------------------
1a) § 9 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích.
Hlava první
Úkoly, organizace a řízení Vězeňské služby
(§ 2
Úkoly Vězeňské služby
(1) Vězeňská služba
a) spravuje a střeží ústavy, v nichž se vykonává vazba a trest odnětí svobody, odpovídá za střežení ústavů, které jsou podle zvláštního právního předpisu1) spravovány jinou osobou než Vězeňskou službou, a odpovídá za střežení věznic pro místní výkon trestu, které jsou provozovány obcemi podle zvláštního právního předpisu2),
b) střeží osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) předvádí osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
d) vytváří předpoklady pro převýchovu osob ve výkonu trestu odnětí svobody a podílí se na vytváření předpokladů pro jejich zapojení do občanského života po propuštění z výkonu trestu,
e) zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
f) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
g) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
h)zajišťuje pořádek a bezpečnost v soudních budovách a v jiných místech činnosti soudu a ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2) Vězeňská služba plní další úkoly podle zvláštních předpisů.3)
____________________________
1) § 13 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
2) § 59 zákona č. 169/1999 Sb.
3) Např. § 168 trestního řádu, § 11 odst. 3 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.)
§ 2
Úkoly Vězeňské služby
(1) Vězeňská služba
a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice, střeží věznice pro místní výkon trestu a odpovídá ze dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonutrestu odnětí svobody,
b) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich nekonfliktní způsob života po propuštění,
d) zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
f) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,
g) zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,
h) vede evidenci osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,
i) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby.
(2) Údaje z evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje
a) orgánům činným v trestním řízení,
b) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti,
c) správním orgánům, pokud je potřebují pro svou činnost,
d) jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem.
(3) Vězeňská služba plní další úkoly podle zvláštních předpisů.3)
_________________
3) Např.:
§ 16 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů,
§ 63 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
Organizace a řízení Vězeňské služby
(§ 3
(1) Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu.
(2) Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.
(3) Vězeňská stráž střeží a předvádí osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží objekty Vězeňské služby a v těchto místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.
(4) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v soudních budovách a v jiných místech činnosti soudu a ministerstva. Doručuje též soudní písemnosti a je oprávněna zjišťovat totožnost osob, vůči nimž se provádí soudní úkon nebo jimž se doručuje soudní písemnost.
(5) Správní služba zabezpečuje organizační, ekonomickou, speciální výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost. Na této činnosti se podílejí občanští pracovníci.
(6) Příslušníci Vězeňské služby (dále jen "příslušníci") zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže.
(7) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem ministra spravedlnosti České republiky (dále jen "ministr").)
§ 3
(1) Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu.
(2) Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.
(3) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu a při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.
(4) Justiční stráž plní úkoly uvedené v § 2 odst. 1 písm. g).
(5) Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba. Činnost správní služby zajišťují občanští zaměstnanci a příslušníci.
(6) Příslušníci Vězeňské služby (dále jen "příslušníci") zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže.
(7) Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem ministra spravedlnosti České republiky (dále jen "ministr").
§ 3a
(1) Základními články organizace Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice a věznice. Jednotlivé věznice a vazební věznice zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel Vězeňské služby (dále jen „generální ředitel“).
(2) Generální ředitelství Vězeňské služby řídí, organizuje a kontroluje činnost ostatních článků organizace Vězeňské služby.
(§ 4
(1) Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi.
(2) Příslušníci jsou ve služebním poměru a občanští pracovníci Vězeňské služby v pracovním poměru k Vězeňské službě.
(3) Základními články organizace Vězeňské služby jsou vazební věznice a věznice, které zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé ústavů.)
§ 4
(1) Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi.
(2) Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby jsou oprávnění jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci.
§ 4a
Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Vězeňské službě podmínky k řádnému výkonu její činnosti zejména tím, že
a) stanoví Vězeňské službě prostředky státního rozpočtu v rámci rozpočtu kapitoly ministerstva,
b) provádí kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy při hospodaření s majetkem státu a kontrolu dodržování ostatních právních předpisů, pokud nepatří do působnosti jiného orgánu,
c) na úsecích obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, požární ochrany a ochrany bezpečnosti a zdraví při práci stanoví resortní koncepce činnosti v těchto oblastech a v nezbytném rozsahu provádí analytickou a kontrolní činnost,
d) usměrňuje a koordinuje výkon služby justiční stráže s technickými a režimovými opatřeními u soudů, státních zastupitelství a na ministerstvu,
e) na úseku informatiky vypracovává analýzy a navrhuje koncepce rozvoje informačních technologií, systémů a počítačových sítí.".
Hlava druhá
Povinnosti a oprávnění příslušníka
Povinnosti příslušníka
§ 5
Příslušník je povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí a příkazů nadřízených.
§ 6
(1) Příslušník je povinen jednat s osobami ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost ponižujícímu zacházení s těmito osobami i mezi nimi navzájem a působit k naplňování účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.
(3) Dovolují-li to okolnosti a povaha služebního zákroku, je příslušník povinen před jeho provedením
a) prokázat svou příslušnost k Vězeňské službě,
b) použít domluvy, výzvy nebo varování k dosažení účelu zákroku bez jeho provedení.
§ 7
(1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy,
a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, popřípadě je-li důvodné podezření z jejich páchání,
b) maří-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,
(c) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, soudu, ministerstva nebo při předvádění osob z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.)
c) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
(2) Příslušník není povinen provést služební zákrok,
a) je-li pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b) není-li k jeho provedení odborně vyškolen nebo vycvičen, ač povaha zákroku takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
c) brání-li tomu důležitý zájem služby.
Vyžadují-li to okolnosti, je příslušník povinen v těchto případech učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku, zejména bez odkladu vyrozumět svého nadřízeného.
(3) Příslušník, který plní úkoly vězeňské stráže, je povinen i v době mimo službu v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy provést služební zákrok nebo jiná potřebná opatření, páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, jímž je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 8
(1) Příslušník, který plní úkoly správní služby, koná službu zpravidla v občanském oděvu; v takovém případě je označen identifikačním štítkem s číslem.)
(1) Příslušník koná službu zpravidla ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem. Příslušník, který koná službu v občanském oděvu, je označen identifikačním štítkem s číslem.
((2) Příslušník, který plní úkoly vězeňské nebo justiční stráže, koná službu ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem.)
((3)) (2) Příslušník prokazuje svou příslušnost k Vězeňské službě služebním průkazem nebo služebním stejnokrojem s identifikačním číslem. V místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody může příslušník prokazovat svoji totožnost též identifikačním štítkem.
§ 9
(1) Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při plnění služebních úkolů nebo v souvislosti s nimi a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
(2) Ministr je oprávněn zprostit příslušníka povinnosti mlčenlivosti.
Oprávnění příslušníka
§ 10
Požadování vysvětlení
(1) Příslušník je oprávněn požadovat vysvětlení od osob ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo kázeňského přestupku spáchaného pachatelem během výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Na povinnost vyhovět výzvě podle odstavce 1, možnost odepřít vysvětlení a na zákaz požadovat vysvětlení se obdobně užije zvláštní předpis.4)
__________________________
4) § 12 odst. 2 až 5 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
§ 11
Osobní prohlídka a jiné podobné úkony
(1) Příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce.
(2) Lékařskou prohlídku provádí pouze lékař. Osobní prohlídku a prohlídku těla provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.
§ 12
Odnětí věcí
(1) Příslušník je oprávněn odejmout osobě ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody věc, kterou má neoprávněně u sebe, anebo věc, která by mohla být prohlášena za propadlou nebo zabranou.5)
(2) Nebyla-li věc uvedená v odstavci 1 prohlášena za propadlou nebo zabranou a není-li jí třeba pro další řízení, vrátí se osobě, které byla odňata, pokud tomu nebrání účel vazby nebo trestu odnětí svobody. Jinak správa ústavu, v němž se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody, zajistí uložení věci, popřípadě ji odešle na náklady osoby, které byla věc odňata, na adresu, jež tato osoba určí; jde-li o věc bezcennou nebo zcela nepatrné hodnoty, lze ji zničit.
__________________________
5) § 55 a 73 trestního zákona.
§ 20 odst. 3 a § 21c zákona č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 15 a 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
(§ 13
Střežení objektů
(1) Při střežení objektů je příslušník ,který plní úkoly vězeňské stráže, oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu a výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody může tento příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc jí po dobu jejího pobytu v objektu odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody .
(2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn též zjišťovat totožnost osob, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů a chovají se způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody.)
§ 13
(1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva, nebo kterou neoprávněně vynáší ze střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva.
(2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zasáhnout proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů a chovají se způsobem, který narušuje výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů.
§ 14
Příslušník je při plnění služebních úkolů oprávněn v případě bezprostředního nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout, pokud tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou, anebo pokud tomu nebrání jiné závažné okolnosti.
§ 15
Pátrání po prchajících osobách
Pátrání po osobách, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, a jejich předání Vězeňské službě, provádí Policie České republiky.
§ 16
Používání zvláštních prostředků při předcházení a odhalování trestné činnosti
((1) Na žádost ministra nebo s jeho souhlasem může Policie České republiky používat ve vazebních věznicích nebo věznicích operativně pátrací prostředky a operativní techniku za podmínek stanovených zvláštním předpisem.6))
(1) Na žádost nebo se souhlasem ministra budou orgány oprávněné podle zvláštního zákona používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku ve vazebních věznicích, věznicích nebo ve věznících pro místní výkon trestu vůči osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Použití operativně pátracích prostředků a operativní techniky musí být v souladu s účelem výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a nesmí omezovat práva osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody nad míru nezbytně nutnou.
(3) Operativně pátrací prostředky a operativní technika nesmí být použity při styku mezi osobou ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a jejím obhájcem.
__________________________
(6) § 33 až 37 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.)
§ 17
Donucovací prostředky
(1) Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je příslušník při plnění svých úkolů oprávněn použít donucovací prostředky proti osobám, které ohrožují život nebo zdraví, úmyslně poškozují majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo narušují pořádek nebo bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, v místech výkonu (nebo správy) soudnictví, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů, budovách státních zastupitelství nebo ministerstva a v bezprostřední blízkosti střežených objektů.
(2) Donucovacími prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
b) předváděcí řetízky,
c) pouta,
d) poutací popruhy,
e) pouta s poutacím opaskem,
f) slzotvorné prostředky,
g) obušek,
h) služební pes,
ch) vodní stříkač,
i) zásahová výbuška,
j) úder střelnou zbraní,
k) hrozba střelnou zbraní,
l) varovný výstřel.
(3) Příslušník rozhoduje, který z donucovacích prostředků použije podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Přitom je povinen dbát, aby použití donucovacího prostředku bylo přiměřené účelu zákroku a aby jím nebyla způsobena újma zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.
(4) Při předvádění osoby ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c) a e) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.
(5) Je-li vzhledem k předchozímu chování odsouzeného, který vykonává trest ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo s ostrahou, důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) a e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.
§ 18
Použití střelné zbraně
(1) Příslušník je oprávněn při plnění svých úkolů použít střelnou zbraň jen výjimečně, aby
a) v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) překonal odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, pokud jej nemůže překonat jinak a nedokončení zákroku by ohrozilo život nebo zdraví jiné osoby,
c) zamezil útěku osoby ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého objektu nebo při eskortě, kterou nelze zadržet jiným způsobem,
(d) zamezil útěku osoby ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze-li vzhledem k její nebezpečnosti důvodně předpokládat, že by svým dalším jednáním mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby,)
d) odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno,
e) zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2) Použití střelné zbraně je přípustné jen tehdy, jestliže by použití donucovacích prostředků bylo zřejmě neúčinné.
(3) Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život nebo zdraví jiných osob a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zakročuje.
§ 19
Omezení při použití donucovacích prostředků a střelné zbraně
((1) Při služebním zákroku nelze proti
a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě mladší 15 let použít úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných prostředků, šokových prostředků, obušku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně,
b) ženě použít služebního psa a střelné zbraně; s výjimkou případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak, a případů uvedených v § 18 odst. 1 písm. c) (a d).)
(1) Při služebním zákroku nelze proti
a) těhotné ženě, osobě vysokého věku a osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let použít úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných prostředků, obušku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně,
b) ženě použít služebního psa a střelné zbraně;
to neplatí, pokud útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví příslušníka nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak, a v případech uvedených v § 18 odst. 1 písm. c).
(2) Ustanoveními § 17 a 18 není dotčena povinnost uložená v § 6 odst. 3.
§ 20
Povinnosti příslušníka po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně
(1) Jestliže při použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně došlo ke zranění osoby, je příslušník povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout jí první pomoc a zajistit její lékařské ošetření a sepsat o použití donucovacího prostředku záznam.
(2) Každé použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně je příslušník povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému.
(3) Ustanovení odstavce 2 se neužije v případě, že donucovací prostředek byl použit v rozsahu a za podmínek stanovených v § 17 odst. 4.
§ 21
Služební zákroky pod jednotným velením
Zakročují-li příslušníci pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a střelné zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně příslušný nadřízený. Na něj přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití donucovacího prostředku a střelné zbraně jednotliví příslušníci.
Hlava třetí
Povinnosti a oprávnění příslušníka při plnění úkolů justiční stráže
(§ 22
(1) Příslušník, který plní úkoly justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 13, 15 a 16. Dále je oprávněn:
a) zjišťovat totožnost osob, které narušují pořádek nebo ohrožují bezpečnost v soudních budovách nebo v jiných místech výkonu a správy soudnictví,
b) činit jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v soudních budovách a v jiných místech výkonu a správy soudnictví a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení.
(2) Při plnění úkolů justiční stráže se příslušník řídí pokyny předsedy soudu, určeného předsedy senátu, případně jiného pověřeného pracovníka soudu. Na jejich pokyn zabraňuje vstupu do určených místností nebo jiných prostor anebo provádí jejich vyklizení.
(3) V případě potřeby může příslušník, který plní úkoly justiční stráže, požádat o součinnost příslušný orgán policie.)
§ 22
(1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje.
(2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení.
(3) Při plnění svých úkolů se justiční stráž řídí pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního zástupce případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva.
(4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména
a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor,
b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu před fyzickými útoky,
c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti přeplňování jednací síně,
d) poskytuje doprovod a chrání před fyzickými útoky zaměstnance soudu a další osoby přítomné při výkonu rozhodnutí a při jiných úkonech mimo budovu soudu.
(5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž zejména
a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech uvedených v odstavci 2,
b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek,
c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní zástupce.
(6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout.
(7) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o součinnost.
Hlava čtvrtá
Náhrada škody
§ 23
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc Vězeňské službě nebo příslušníkovi na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného dkázány výživou.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytováním pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda a ušlý zisk (jiná škoda), a to uvedením v předešlý stav. Není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou Vězeňské službě nebo příslušníkovi.
(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou nebo příslušníkem v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
Hlava pátá
Hospodářská činnost Vězeňské služby
§ 23a
(1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené tímto zákonem.
(2) Zisk dosažený hospodářskou činností je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možné nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpise6a). Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky rozpočtu Vězeňské služby na zvláštním , k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Výdaje na hospodářskou činnost musí být v plné výši pokryty příjmy z této činnosti. Na zahájení nové pracovní činnosti v rámci hospodářské činnosti bude za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6b) poskytnuta návratná finanční výpomoc z rozpočtu kapitoly ministerstva. Vězeňská služba je povinna návratnou finanční výpomoc vypořádat do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta.
(4) Zisk dosažený hospodářskou činností se dále může použít na krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru v rámci hospodářské činnosti.
---------------------
6a) § 45 zákona č. /2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
6b) Zákon č. / 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.“.
(Hlava pátá)
Hlava šestá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
(1) Vězeňská služba spolupracuje při plnění svých úkolů zejména s ozbrojenými bezpečnostními orgány České republiky, s dalšími orgány státu, s orgány obcí a s obdobnými institucemi v zahraničí.
(2) V případě, že ve vazební věznici nebo věznici vznikne mimořádná situace a Vězeňská služba nemůže zajistit pořádek a bezpečnost v těchto místech vlastními prostředky, může (být ke splnění tohoto úkolu povolána Policie) Vězeňská služba požádat o zásah Policii České republiky.
§ 25
(1) Služební poměr příslušníků upravuje zvláštní zákon.7)
(2) Příslušníci podléhají (pravomoci vojenských soudů a) ustanovením o trestných činech vojenských.
((3) Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 se obdobně užije i na občanské pracovníky). Jejich pracovní poměr se jinak řídí zákoníkem práce.)
(3) Ustanovení § 5, 6 odst. 1 a 2, § 8, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1 a § 14 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské služby. Jejich pracovní poměr se jinak řídí zákoníkem práce. Při výkonu oprávnění požívají stejné ochrany jako příslušníci.
_____________________
7) § 159 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
§ 26
Ministr může povolat příslušníky k plnění úkolů v ministerstvu.
§ 27
((1) Ministerstvo nejpozději do dvou let od účinnosti tohoto zákona právním předpisem stanoví, které funkce ve správní službě budou zastávat výlučně pracovníci v pracovním poměru, popřípadě v kterých funkcích mohou být výjimečně zařazeni i nadále příslušníci ve služebním poměru.)
((2)) Uzavře-li příslušník pracovní smlouvu s Vězeňskou službou, jeho služební poměr k Vězeňské službě skončí dnem předcházejícím dni vzniku pracovního poměru.
§ 28
Početní stavy Vězeňské služby určuje vláda České republiky.
§ 29
(1) Sbor nápravné výchovy České republiky se zrušuje; jeho práva a závazky přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Vězeňskou službu. Příslušníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stávají příslušníky Vězeňské služby. Občanští pracovníci Sboru nápravné výchovy České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona stávají občanskými pracovníky Vězeňské služby.
(2) Pokud se v právních předpisech hovoří o Sboru nápravné výchovy České republiky a o jeho příslušnících, rozumějí se tím Vězeňská služba a její příslušníci.
§ 30
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.