Důvodová zpráva k Novela zákona o státní památkové péči - RJ - RJ

Dnem 1. 3. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., kterým byla stanovena kriteria pro udělení povolení k restaurování kulturních památek Ministerstvem kultury.

Již za tři měsíce jeho aplikace v praxi lze vysoce kladně hodnotit tuto právní úpravu. Kromě posílení právní jistoty žadatelů o udělení povolení k restaurování zohledňuje i požadavky státní památkové péče na obnovu nejvýznamnějších děl našeho kulturního dědictví a současné možnosti studia restaurátorských specializací.

Účelem zákona bylo i zrušení některých povolení, vydaných před 1. červnem 1992, která opravňovala jejich držitele k rekonstrukčním a reprodukčním pracím, která nejsou restaurováním podle tohoto zákona, protože nejsou souhrnem specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací, respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.

Po přijetí zákona č. 361/1999 Sb. provedlo Ministerstvo kultury podrobnou analýzu všech povolení k restaurování, vydaných k 1. červnu 1992, za účelem písemného vyrozumění jejich držitelů o postupu při předkládání žádostí o udělení nového povolení k restaurování podle zákona č. 361/1999 Sb. Po provedeném rozboru kvalifikačních předpokladů Ministerstvo kultury zjistilo, že někteří restaurátoři, kterým bylo uděleno povolení k samostatné restaurátorské činnosti na základě ověření jejich odborných schopností ve správním řízení a kteří již dlouhodobě velmi kvalifikovaně restaurují kulturní památky, by nemohli splnit kvalifikační předpoklady dané § 14a odst. 4 a) tohoto zákona, protože v minulosti neexistovalo pro některé restaurátorské specializace vzdělání stanovené citovaným ustanovením a nebo jim nebylo umožněno studium z politických důvodů. Zrušením povolení vydaných k samostatné restaurátorské činnosti před 1. červnem 1992 by došlo k diskriminaci této skupiny restaurátorů oproti těm, kterým bylo vydáno povolení k restaurování do 29. února 2000.

Kvalifikační předpoklady, stanovené v § 14a odst. 4 a) zákona č. 361/1999 Sb., plně vyhovují současnému stavu a nárokům kladeným na tento obor a umožňují plynulé udělování povolení k restaurování dalším žadatelům. Po roce 1990 bylo rozšířeno vysokoškolské restaurátorské vzdělání, vznikly speciální vyšší odborné a střední odborné restaurátorské školy a je připraveno otevření vyššího odborného studia pro další restaurátorské specializace. Řízení Ministerstva kultury o udělení povolení k restaurování, vedená v posledních cca čtyřech letech, potvrdila, že odbornou způsobilost pro udělení povolení k restaurování prokáží pouze ti noví žadatelé, kteří mají kvalifikační předpoklady dané zákonem č. 361/1999 Sb.

V zájmu zajištění plynulého pokračování restaurátorských prací restaurátory, kteří již prokázali odbornou způsobilost restaurovat kulturní památky, kterou navíc prokázali úspěšnou praxí a protože není z odborného hlediska důvod ke zrušení jejich povolení k restaurování kulturních památek, je nutno v zákoně č. 361/1999Sb. upravit Čl. II – Přechodné ustanovení tak, jak je uvedeno v návrhu zákona.

Návrh zákona nemá dopad na státní rozpočet a není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, právem Evropských společenství či mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Protože se jedná o jednoduchou úpravu,fakticky pouze technickou a urychlující postup podle schváleného zákona, navrhuje se v zájmu urychlení projednání návrhu zákona postup podle § 90, odst.2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.