Důvodová zpráva
k návrhu úst. zákona o referendu o uvedení JE Temelín do provozu
a o změně úst. zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění úst. zákona č. 347/1997 Sb.
1.
Paragrafiq Asistent spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.
Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Důvodová zpráva
1.
Návrh na uspořádání referenda o otázce uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu nachází své opodstatnění v Ústavě České republiky, která v čl. 2 odst. 2 zakotvuje princip přímého výkonu státní moci lidem za podmínek stanovených obecným nebo ad hoc vytvořeným ústavním zákonem. Též Listina základních práv a svobod (čl. 21 odst.1) stanoví, že občané mají vedle práva podílet se na správě veřejných věcí prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, právo na přímý výkon této správy.
Při neexistenci obecného zákona o referendu je nutné k realizaci zmíněného práva přímého výkonu správy věcí veřejných prozatím volit uplatnění referenda ad hoc – tedy provedení referenda v konkrétní věci.
Otázka spuštění jaderné elektrárny Temelín je již po několik let bezpochyby jedním z nejvýraznějších problémů spadajících do skupiny věcí veřejných, které je nutné v blízké budoucnosti rozhodnout. Dosavadní posuzování této otázky vždy charakterizovala bezradnost a snaha různých zájmových skupin tuto bezradnost zformovat do postoje ať už dostavbě nakloněného nebo naopak. Je zřejmé, že tak vznikla situace více než dostatečně odůvodňující povolání každého jednotlivého občana k rozhodnutí o tomto problému.
Základním principem návrhu je tedy výjimečné uplatnění přímého výkonu státní moci v otázce, která splňuje kritérium mimořádného stupně společenského zájmu na maximálně legitimním a konečném rozhodnutí. Způsobem, který toto kritérium naplňuje v nejširší možné míře je referendum.
Navrhuje se referendum v obligatorní, tedy právně závazné, podobě, neboť je zřejmé, že lidové hlasování, jehož výsledek by byl pouze „hlasem poradním“ by nemělo vysoké váhy. Otázka by byla konečně a závazně rozhodována opět na úzké platformě, která by se stala ohniskem působení zájmových skupin.
Je nutné zdůraznit, že navrhované referendum, referendum o konkrétní otázce, je vyjádřením již zmíněné výjimečné povahy tohoto institutu. Institut referenda je doplněním soustavy založené na zastupitelské demokracii. Ve věcně i procedurálně přesně vymezeném případě je zde umožněno, aby lid vykonal státní moc přímo. Pochopení výjimečnosti referenda ostatně vyplývá i z logiky konstrukce návrhu, který se nesnaží upravovat referendum obecně, ale pouze ve vztahu ke konkrétní otázce. A k takovému pojetí se hlásí dokonce i nesouhlasné stanovisko vlády Václava Klause z roku 1997 k zakotvení referenda v obecné rovině.
Historicky první realizace přímé demokracie v České republice by sekundárně jistě přispěla také ke zvýšení důvěry občanů v parlamentní instituce a ke zvýšení právního vědomí společnosti.
Náklady referenda by měly dosahovat přibližně 2/3 současných nákladů na uspořádání voleb (hlasování bude jednodenní a sčítací proces bude jednodušší). Přibližná výše nákladů by se tak měla pohybovat kolem 500 miliónů Kč.
2.
K čl. 1:
K odst. 1:
Pečlivá formulace otázky v referendu položené je pilířem referenda. Byla zvolena formulace nepřipouštějící různé interpretace, otázka neobsahuje návod nebo naznačení odpovědi.
K odst. 2:
Ustanovení vysvětluje termín uvedení do provozu. Je jím dosažení kritického stavu reaktoru, tj. okamžik zahájení štěpné řetězové reakce.
K čl. 2:
Aktivní legitimace k hlasování v referendu je přiznána v návaznosti na právo volit do Poslanecké sněmovny. Podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky je toto právo podmíněno:
a) státním občanstvím České republiky,
b) dosažením věku 18 let nejméně v den voleb.
K čl. 3:
K odst. 1:
Ustanovení nevyžaduje zvláštní komentář.
K odst. 2:
Upřesňuje se okamžik vyhlášení referenda jako den nabytí účinnosti navrhovaného zákona, přičemž podle čl. 8 zákona je účinnost zákona navrhována ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.
K čl. 4:
K odst. 1:
Zakotvuje se obligatorní účinek referenda. K důvodům viz
a) nadpoloviční účastí voličů (občanů starších 18 let),
b) negativní odpovědí nadpoloviční většiny hlasujících.
Ze stejných principů vycházel i vládní návrh úst. zákona o lidovém hlasování (referendu) z roku 1998 a návrh poslance Jiřího Payna a dalších na vydání úst. zákona o lidovém hlasování o reformě veřejné správy (2000).
K odst. 2:
Ustanovení nevyžaduje zvláštní komentář.
K odst. 3:
Okamžik nabytí právní závaznosti výsledku referenda je stanoven na den vyhlášení ve Sbírce zákonů. Přesné časové stanovení účinnosti je relevantní zejména z hlediska případného soudního přezkumu.
K čl. 5:
K odst. 1:
Jako nový institut se zavádí předběžný přezkum referenda Ústavním soudem. K podání stížnosti je oprávněn občan legitimovaný hlasovat v referendu. Stížnost směřuje proti postupu při přípravě nebo průběhu referenda. Prekluzivní lhůta je sedmidenní z důvodu omezení zdržování průběhu referenda.
K odst. 2:
Ustanovení nevyžaduje zvláštní komentář.
K odst. 3:
V souladu se současnou praxí Ústavního soudu se nálezy zveřejňují ve Sbírce zákonů.
K čl. 6:
Odkaz na prováděcí zákon umožňuje upravit konkrétní proces hlasování obyčejným zákonem.
K čl. 7:
Ustanovení novelizuje Ústavu České republiky výslovným doplněním katalogu pravomocí Ústavního soudu o možnost rozhodovat o stížnostech v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu.
Libor Ambrozek v.r. Petra Buzková v.r.
Vladimír Mlynář v.r. Michal Lobkowicz v.r.
František Ondruš v.r. Zdeněk Kořistka v.r.
Lubomír Zaorálek v.r.
Máte otázku k tomuto zákonu?
Zeptejte se asistentaTento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací