Důvodová zpráva k Návrh zák. o ref. o uvedení jaderné elektrárny Temelín

Návrh na uspořádání referenda o otázce uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu nachází své opodstatnění v Ústavě České republiky, která v čl. 2 odst. 2 zakotvuje princip přímého výkonu státní moci lidem za podmínek stanovených obecným nebo ad hoc vytvořeným ústavním zákonem. Též Listina základních práv a svobod (čl. 21 odst.1) stanoví, že občané mají vedle práva podílet se na správě veřejných věcí prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, právo na přímý výkon této správy.

Při neexistenci obecného zákona o referendu je nutné k realizaci zmíněného práva přímého výkonu správy věcí veřejných prozatím volit uplatnění referenda ad hoc – tedy provedení referenda v konkrétní věci.

Otázka spuštění jaderné elektrárny Temelín je již po několik let bezpochyby jedním z nejvýraznějších problémů spadajících do skupiny věcí veřejných, které je nutné v blízké budoucnosti rozhodnout. Dosavadní posuzování této otázky vždy charakterizovala bezradnost a snaha různých zájmových skupin tuto bezradnost zformovat do postoje ať už dostavbě nakloněného nebo naopak. Je zřejmé, že tak vznikla situace více než dostatečně odůvodňující povolání každého jednotlivého občana k rozhodnutí o tomto problému.

Základním principem návrhu je tedy výjimečné uplatnění přímého výkonu státní moci v otázce, která splňuje kritérium mimořádného stupně společenského zájmu na maximálně legitimním a konečném rozhodnutí. Způsobem, který toto kritérium naplňuje v nejširší možné míře je referendum.

Navrhuje se referendum v obligatorní, tedy právně závazné, podobě, neboť je zřejmé, že lidové hlasování, jehož výsledek by byl pouze „hlasem poradním“ by nemělo vysoké váhy. Otázka by byla konečně a závazně rozhodována opět na úzké platformě, která by se stala ohniskem působení zájmových skupin.

Je nutné zdůraznit, že navrhované referendum, referendum o konkrétní otázce, je vyjádřením již zmíněné výjimečné povahy tohoto institutu. Institut referenda je doplněním soustavy založené na zastupitelské demokracii. Ve věcně i procedurálně přesně vymezeném případě je zde umožněno, aby lid vykonal státní moc přímo. Pochopení výjimečnosti referenda ostatně vyplývá i z logiky konstrukce návrhu, který se nesnaží upravovat referendum obecně, ale pouze ve vztahu ke konkrétní otázce. A k takovému pojetí se hlásí dokonce i nesouhlasné stanovisko vlády Václava Klause z roku 1997 k zakotvení referenda v obecné rovině.

Historicky první realizace přímé demokracie v České republice by sekundárně jistě přispěla také ke zvýšení důvěry občanů v parlamentní instituce a ke zvýšení právního vědomí společnosti.

Náklady referenda by měly dosahovat přibližně 2/3 současných nákladů na uspořádání voleb (hlasování bude jednodenní a sčítací proces bude jednodušší). Přibližná výše nákladů by se tak měla pohybovat kolem 500 miliónů Kč.

2.