Vl. návrh novely zák. o pobytu cizinců na území ČR

i.

Předkládaný návrh zákona, podle názoru předkladatele, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a se závazky České republiky přijatými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána (např. s Úmluvou o právech dítěte).

Návrh novely nepředstavuje přímou transpozici právních předpisů ES do českého práva, nicméně však přispívá k aplikaci standardů Unie v dané oblasti v podmínkách České republiky. Podpůrně (částečně) byla využita směrnice Rady ze dne 28.června 1990 o právu pobytu (390L0364) s přihlédnutím k tomu, že její plná transpozice přichází do úvahy až při členství v Evropské unii. Dále byly využity unijní dokumenty (akty EU) - usnesení ze dne 2.června 1993 o harmonizaci národních politik o sjednocování rodin a usnesení ze dne 4.března 1996 o statusu státních příslušníků třetích zemí dlouhodobě žijících na území členských států (396Y0318).

Při zpracování návrhu novely byla rovněž využita Prováděcí dohoda ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích s tím, že bylo dosaženo větší souladnosti s touto dohodou. Konkrétně se jedná o problematiku rozšíření okruhu cizinců oprávněných žádat o trvalý pobyt na území České republiky, zakotvení písemné formy důvodů odepření vstupu nebo i moderace případu vyhoštění cizince za situace, že by se jednalo o nepřiměřený zásah do jeho soukromého nebo rodinného života. Za zvýšený stupeň slučitelnosti lze považovat nové znění § 104 regulujícího problematiku dopravců. Dále byl využit dokument z acquis Schengenu Společné konzulární pokyny o vízech pro diplomatické mise a konzulární místa ze dne 10.června 1999.

Samotný zákon č. 326/1999 Sb. obsahuje zvláštní úpravu v tom smyslu, že právní předpisy ES/EU využité při jeho přípravě mohou být ve velké většině konkrétních ustanovení transponovány nebo aplikovány do českých právních předpisů až k datu vstupu do Evropské unie. Z tohoto důvodu bude zákon o pobytu cizinců i po schválení předkládané novely slučitelný s právem ES pouze „částečně s výhradou“. Vzhledem k uvedenému bude plná slučitelnost zákona zajištěna novelizací ke dni vstupu do Unie.

Slučitelnost zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, s právem ES/EU

Zákon bere v úvahu příslušná ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství v tom smyslu, že vstup do EU by z tohoto pohledu neměl být komplikován. Respektována jsou taktéž příslušná ustanovení Evropské dohody.

Kromě sekundárního práva ES hrají důležitou roli v dané oblasti zejména některé akty a dokumenty III. pilíře, které mají mezivládní povahu, nicméně "de facto" rozvíjejí relevantní aspekty dané problematiky včetně některých aspektů právních.

Při přípravě zákona byly brány v úvahu následující právní předpisy ES s uvedeným stupněm kompatibility:

Směrnice Rady č. 90/364/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu (390L0364) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Návrh zákona předpokládá nerozpornost, pokud jde o vstupní podmínky (doklady, pojištění, prostředky). K okamžiku přijetí České republiky do EU bude nezbytné dosáhnout plné slučitelnosti zákona s touto směrnicí.

Směrnice Rady č. 64/221/EHS ze dne 25.února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která jsou oprávněná z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví (364L0221) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Směrnice může být plně transponována až v podmínkách členství v EU.

Směrnice Rady č.72/194/EHS ze dne l8.května 1972 rozšiřující platnost Směrnice ze dne 25.února 1964 (č. 64/221/EHS) o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která jsou oprávněná z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, na pracovníky využívající práva zůstat na území členského státu poté, co zde byli zaměstnáni (372L0194) s předpokládanou slučitelností „neslučitelnost s výhradou“. Směrnice může být transponována až v podmínkách plného členství České republiky v EU.

Směrnice Rady č. 68/360/EHS ze dne 15.října 1968 o odstranění omezení týkajících se pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (368L0360) s předpokládanou slučitelností „neslučitelnost s výhradou“. Ustanovení jednotlivých článků mohou být transponována až při členství České republiky v EU.

Směrnice Rady č. 90/365/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby po skončení jejich zaměstnání (390L0365) s předpokládanou slučitelností „neslučitelnost s výhradou“. Ustanovení jednotlivých článků mohou být transponována až při členství v EU.

Směrnice Rady č. 93/96/EHS ze dne 29.října 1993 o právu pobytu studentů (393L0096) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Ustanovení jednotlivých článků mohou být transponová­na až při členství v EU.

Směrnice Rady 75/34/EHS ze dne 17.prosince 1974 týkající se práva státních příslušníků členského státu zůstat na území jiného členského státu poté, co v něm vykonávali samostatnou výdělečnou činnost (375L0034) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Ustanovení jednotlivých článků mohou být transponová­na až při členství v EU.

Směrnice Rady 73/148/EHS ze dne 21.května 1973 o odstranění omezení týkajících se pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti podnikání a poskytování služeb (373L0148) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Směrnice může být plně transponována až v podmínkách členství České republiky v EU.

Směrnice 75/35/EHS ze dne 17.prosince 1974 rozšiřující působnost Směrnice č. 64/221/EHS o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která jsou oprávněná z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví, na státní příslušníky členských států, kteří uplatňují právo zůstat na území jiného členského státu poté, co tam vykonávali samostatnou výdělečnou činnost (375L0035) s předpokládanou slučitelností „dílčí s výhradou“. Směrnice může být plně transponována až v podmínkách členství České republiky v EU.

Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15.října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (368R1612), zejména jeho článek 10, upravující právo rodinného příslušníka usadit se spolu s pracovníkem, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu.

Rozhodnutí Rady ze dne 15.října 1968, kterým se aplikují články 48 a 49 Smlouvy na francouzské zámořské departementy (368D0359).

Většina ustanovení uvedených právních předpisů ES může být plně transponována do českých právních předpisů až k datu vstupu do EU. Plná slučitelnost zákona bude zajištěna jeho novelizací ke dni vstupu do EU.

Kromě citovaných směrnic ES byly brány v úvahu i další akty ES:

Nařízení Komise č. 1251/70 ze dne 29.června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté, co zde byli zaměstnáni (370R1251). Adekvátní podmínky pro přímou účinnost tohoto nařízení (self execution) budou existovat až při vstupu České republiky do EU.

Nařízení Rady ES č. 1683/95 ze dne 29.května 1995 stanovující jednotný vzor víz (395R1683). Adekvátní podmínky pro přímou účinnost tohoto nařízení (self execution) budou existovat až při vstupu České republiky do EU.

Nařízení Rady č. 574/1999 ze dne 12.března 1999 určující třetí země, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (399R0574). Stupeň aplikace je určován situací v oblasti bezvízových dohod. Postupným vypovídáním bezvízových dohod bude k datu vstupu České republiky do EU dosaženo plné harmonizace.

Rozhodnutí Komise č. 88/384/EHS ze dne 8.června 1988 o zavedení postupu pro předběžné oznámování a pro projednávání migrační politiky vůči třetím zemím (388D0384). Z hlediska cizinecké problematiky aplikace nevyžaduje legislativní změny s tím, že při vstupu České republiky do EU bude možno plynule a bezproblémově přejít na požadavky a režim tohoto dokumentu.

Při přípravě zákonabylo vzato v úvahu celkem 15 judikátů Evropského soudního dvora, které byly vydány na základě příslušných aktů ES. Obsah těchto judikátů představuje důležitý interpretační text pro otázky vstupu a pobytu cizinců, respektování jejich práv a svobod, zejména v řízení před správním orgánem, a jejich ochranu před nesprávnými či vadnými rozhodnutími. Jejich využitelnost fakticky odráží stupeň slučitelnosti jednotlivých aktů ES.

S ohledem na specifiku předmětné úpravy byly při přípravě zákona brány v úvahu rovněž příslušné akty a dokumenty III. pilíře (acquis) vnitra, které mají mezivládní charakter. Jednalo se cca o 40 dokumentů, znichž lze pro demonstraci zmínit tyto:

• Rozhodnutí Rady ze dne 4.března 1996 o pohotovostních a nouzových postupech při vzájemném sdílení břemene vzhledem k přijímání a pobytu osob bez domova na bázi dočasného pobytu (396D0198).

• Rozhodnutí Rady ze dne 22.prosince 1995 o sledování provádění již přijatých dokumentů týkajících se přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států EU (396D0116(01) ).

• Rozhodnutí Rady ze dne 16.prosince 1996 o sledování provádění dokumentů přijatých Radou v oblasti nedovoleného přistěhovalectví, zpětného přijetí, nedovoleného zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí a spolupráce při výkonu rozhodnutí o vyhoštění (396D0749).

• Usnesení Rady ze dne 4.prosince 1997 o opatřeních, která je třeba přijmout pro potírání účelových manželství (397Y1216(01) ).

• Usnesení Rady ze dne 25.září 1995 o vzájemném sdílení břemene v souvislosti s přijímáním a pobytem osob bez domova na bázi dočasného pobytu (395Y1007(01) ).

• Usnesení Rady ze dne 30.listopadu 1994 o přijetí státních příslušníků třetích zemí na území členských států ke studijním účelům (396Y0919(04) ).

• Usnesení Rady ze dne 20.června 1994 o omezení přijetí státních příslušníků třetích zemí na území členských států za účelem zaměstnání (396Y0919(02) ).

• Usnesení Rady ze dne 4.března 1996 o statusu státních příslušníků třetích zemí dlouhodobě žijících na území členských států (396Y0318(02) ).

• Doporučení Rady ze dne 22. prosince 1995 o harmonizaci prostředků potírání nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného zaměstnávání a zdokonalování příslušných kontrolních nástrojů (396Y0110(01) ).

• Doporučení Rady ze dne 22.prosince 1995 o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (396Y0110(02) ).

• Doporučení Rady ze dne 30.listopadu 1994 o přijetí standardního cestovního dokladu pro vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (396Y01919(06) ).

• Doporučení Rady ze dne 27.června 1996 o boji proti nezákonnému zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí (496Y1014(01) ).

U těchto dokumentů obecně platí, že je lze plně (účinně) aplikovat zejména v rovině organizační a věcné až po vstupu České republiky do EU s tím, že postupně při aproximačním procesu budou vytvářeny nejen právní, ale i věcné - institucionální, organizační aj. - podmínky a předpoklady. Aplikační režim těchto aktů a dokumentů III. pilíře fakticky odráží stupeň kompatibility u právních aktů ES upravujících obdobnou materii.

Berouce v úvahu rovněž otázku vstupu v platnost Amsterodamské smlouvy - nová Hlava IV, vízová, azylová, přistěhovalecká a jiné politiky, týkající se volného pohybu osob - můžeme konstatovat, že zákon představuje vhodné legislativní podmínky a předpoklady pro její postupnou aplikaci. Zákon je rovněž v souladu s Rozhodnutím tzv. Vídeňské skupiny Rady Evropy č. 29 ze dne 20. května 1992 (Štrasburk) o vízové praxi.

Z hlediska aplikace schengenského acquis, jak předpokládá Amsterodamská smlouva, byla brána v úvahu zejména Prováděcí dohoda ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, která obsahuje konkrétní ustanovení zvláště k problematice pobytu a víz (Hlava II.) Lze konstatovat, že příslušná ustanovení Prováděcí schengenské dohody jsou promítnuta do zákona s tím, že za použití měřítek hodnocení kompatibility komunitárních předpisů lze hovořit o slučitelnosti „převážné s výhradou“.

V souvislosti s předkládaným návrhem se nepředpokládají žádné zásadní ekonomické dopady vyžadující uplatnění požadavků na zvýšení státního rozpočtu.

K článku I

K  bodu l

Změnou požadavku na stáří pozvání se zajišťuje soulad s dobou podle § 55 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 2

Požadavek, aby cizinec na požádání policie po vyplnění a podepsání hraniční průvodky tuto opatřil i svoji fotografií přinesl značné problémy při aplikaci zákona. Ze strany Ministerstva vnitra ani Policie České republiky nelze zajistit, aby na všech hraničních přechodech byla zabezpečena fotoslužba. Proto byla potřeba vybavení hraniční průvodky fotografií revidována. Podle návrhu novely bude fotografie nově součástí pouze hraniční průvodky, kterou cizinec obdrží vyplněnou od zastupitelského úřadu.v souvislosti s udělením víza.

K bodu 3

Liberálnější režim vstupu bude nově vztažen i na cizince, kteří se účastní výzkumu a vývoje.

K bodu 4

Předmětná slova se vypouští pro jejich nadbytečnost.

K bodu 5

Výjimka z možnosti odepřít vstup cizince na území v případě zaplněnosti cestovního dokladu bude nově vázána toliko na cestovní doklady vydané Českou republikou (cizinecký pas- § 109 zákona č. 326/1999 Sb. a cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy - § 108 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb.

Současně se odstraňuje nesprávné kumulativní pojetí ustanovení

K bodu 6

Povinnost sepisovat záznam lze uložit v rámci subordinační vazby. Není tedy nutné ji právně regulovat.

Pro nadbytečnost byla také vypuštěna úprava doby uchovávání příslušného záznamu. Problematiku doby uchovávání a případného zničení záznamu dostatečně upravují předpisy v oboru archivnictví.

K bodu 7

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 8

Důvody pro zavedení cizince do evidence nežádoucích osob nemusí být vždy přiměřené důvodům pro poskytnutí dočasné ochrany. Proto byla provedena revize písmena c). Na jejím základě se navrhuje nová úprava, která omezí důvody pro odepření vstupu, vycházející z faktu zavedení cizince do evidence nežádoucích osob, toliko na případy cizinců, kteří byli do  této evidence zařazeni na základě soudem uloženého trestu vyhoštění.

K bodu 9

Změna navazuje na úpravu § 5 písm. c). Současně se upřesňuje okruh případů, kdy součástí hraniční průvodky bude i nadále fotografie -v případě cizinců, kteří nejsou oprávněni na území České republiky pobývat bez víza. Fotografie bude na hraniční průvodku doplněna zastupitelským úřadem. Doplnění hraniční průvodky o fotografii se opírá o požadavek zpravodajských služeb, ale i dalších subjektů, které při své činnosti mnohdy stojí před problémem jednoznačné identifikace cizince. Opatření hraniční průvodky fotografií přispěje ad hoc k řešení tohoto problému.

K bodu 10

Zpřesňuje se výčet víz opravňujících k přechodnému pobytu.

K bodu 11

Pro přehlednost se vymezuje okruh příslušných víz.

K bodu 12

Změna navazuje na nové pojetí § 175.

K bodu 13

Úpravou podle nových písmen se výslovně, v souladu s přílohou 9 Chicagské úmluvy, stanoví podmínky pobytu posádek letadel na území. Osvědčení člena posádky je dokladem, jenž je vydáván podle přílohy č. 9 k předmětné úmluvě. V této příloze jsou jednoznačně stanoveny náležitosti tohoto dokladu.

K bodu 14

Změna navazuje na úpravu podle § 18 písm. a) - problematika pojetí mezinárodní smlouvy. Současně se zpřesňuje i dikce.

K bodu 15

Navrhuje stanovit odlišný právní režim pro výjezdní víza udělená na žádost cizince a pro výjezdní víza udělená policii z moci úřední. Výjezdní vízum udělené z úřední moci by mělo být toliko předpokladem pro realizaci neodkladných úkonů v souvislosti s povinností cizince vycestovat z území v souvislosti s ukončením nebo zánikem pobytu. Takovým neodkladným úkonem může být např. zajištění dopravy do cizího státu.

K bodu 16

Doplněním se zpřesňuje, v návaznosti na § 53 zákona č. 326/1999 Sb., subjekt příslušný k přijetí žádosti o výjezdní vízum. Obecně totiž platí, že žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud zákon nestanoví jinak. Současně se dikčně upřesňuje lhůta pro podání žádosti o udělení víza.

K bodu 17

Upuštění od podmínky předložit doklad o zdravotním pojištění se opírá o skutečnost, že není nezbytné, aby cizinec prokazoval schopnost hradit náklady zdravotní péče dříve, než bude vyhověno jeho žádosti. Prokazování schopnosti hradit náklady zdravotní péče bude možné realizovat v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou cizince.

K bodu 18

Změnou se dosáhne sjednocení se standardní dobou platnosti víza. Jedná se úpravu, která vychází z požadavku aplikační praxe. Delší platnost průjezdního víza umožní jeho efektivnější využití.

K bodu 19

Platí zdůvodnění k bodu 17.

K bodu 20

Legislativně technicky přesněji se vymezují výjimky z povinnosti mít letištní vízum.

K bodu 21

Platí zdůvodnění k bodu 17.

K bodu 22

S ohledem na zahraničně politické zájmy České republiky, které nejsou ve všech případech vyváženy nebo pokryty bezvízovým režimem, je navrhováno v § 26a založit novou kategorii víza, které by umožnilo žadateli pobývat na území České republiky přibližně stejnou dobu a za stejných podmínek, jak to umožňuje pro žadatele z České republiky národní vízový standard dané země.

K bodu 23

Platí zdůvodnění k bodu 17.

K bodu 24

Platí zdůvodnění k bodu 17. Změna v odkazech je důsledkem změny podle bodu 23.

K bodu 25

Vedle možnosti zkrátit dobu pobytu je potřeba umožnit úpravou § 30 odst. 2 i zkrácení doby platnosti víza. K tomu opatření policie přistoupí např. jestliže by doba platnosti cestovního dokladu byla kratší, než doba platnosti víza.

K bodu 26

S ohledem na poznatky aplikační praxe se upouští od povinnosti předkládat doklad o ubytování s ověřeným podpisem ubytovatele (např. potvrzení závazné objednávky na ubytování cizince v hotelu by bylo podmíněno ověřováním podpisu odpovědného pracovníka hotelu). Současně se ruší omezující ustanovení, které bránilo možnosti, aby cizinec po dobu studia mohl být ubytován v soukromí. Nově tak bude cizinec předkládat „toliko“ doklad obecně prokazující skutečnost, že po dobu pobytu bude mít zajištěno ubytování.

Obecně lze k otázce dokladu o ubytování sdělit, že tento doklad je smluvními stranami Schengenské úmluvy vyžadován jako tzv. podpůrný doklad „ v závislosti na riziku možného přistěhování a místní situaci“. Současně je stanoveno, že „podpůrné doklady musí pokrývat účel cesty, prostředky na dopravu a návrat, prostředky na pobyt a ubytování“. Podle „Společných pokynů pro diplomatické mise a konzulární místa smluvních stran Schengenské úmluvy“ lze jako podpůrný doklad týkající se ubytování přijmout např. hotelovou rezervaci nebo rezervaci v podobném zařízení, doklad potvrzující vlastnictví nebo pronajmutí nemovitosti v zemi, jež má být navštívena.

K bodu 27

Platí zdůvodnění k bodu 17.

K bodu 28

Úpravou se sjednocuje dikce s ustanovením § 174 ( definuje „trestní zachovalost“).

K bodu 29

Platí zdůvodnění k bodu 17. Změna v odkazech je důsledkem změn v označení písmen podle odstavce 1.

K bodu 30

Úpravou se zásadně rozšiřuje možnost podat žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území. Není důvod pro to, aby cizinec, který na území pobývá např. za účelem společného soužití, nemohl podat na území např. žádost o udělení víza za účelem zaměstnání nebo podnikání. Dále se vytváří předpoklad pro podávání žádostí na území v případě dětí, jejichž zákonný zástupce již na tomto území pobývá. Současně se pro nadbytečnost vypouští zvlášť zdůrazněný požadavek podání žádosti v českém jazyce. Problematika podávání žádosti v českém jazyce je v zákoně č. 326/1999 Sb. dostatečně řešena v jiné části.

K bodu 31

Upřesňuje se text odkazů v návaznosti na úpravu náležitostí podle § 31.

K bodu 32

Ne každý cizinec musí být daňovým subjektem či plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Proto se navrhuje, v zájmu vytvoření předpokladů pro objektivní posouzení žádosti o prodloužení platnosti víza či doby pobytu na území na vízum prokazovat absenci povinnosti být plátcem uvedených dávek dokladem vydaným k tomu příslušným státním orgánem. Po nabytí účinnosti navrhované změny nedojde ke změně stávající praxe, která je výsledkem projednání s Ministerstvem financí a Českou správou sociálního zabezpečení (na základě jejich interních předpisů jsou taková potvrzení již vydávána). Tato praxe se dosud opírá o interpretaci předmětného ustanovení.

Místní příslušnost územních finančních orgánů se podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů obecně řídí bydlištěm fyzické osoby. Pro účely citovaného zákona se pak rozumí bydlištěm fyzické osoby místo trvalého, popřípadě dlouhodobého pobytu. Odpovídajícím způsobem je zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, upravena i místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení.

K bodu 33

V zájmu vytvoření předpokladů pro lepší životní podmínky cizinců, kteří jsou nuceni na území České republiky pobývat z důvodů nezávislých na jejich vůli, se navrhuje rozšířit bezplatné poskytování zdravotní péče i na cizince, kteří v rámci institutu strpění např. čekají na dopravní spojení. Rozsah a úhrada nákladů zdravotní péče je upravena v § 176 zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 34

S ohledem na aplikační problémy, zejména u krátkodobých víz, se upřesňuje doba platnosti víza. Nově bude platnost víza nezávislá na dni jeho udělení.

K bodu 35

Výčet dokladů, které mohou být starší než 180 dnů se rozšiřuje o matriční doklady. Tyto doklady jsou v převážné většině starší, a tato skutečnost sama o sobě nemá vliv na jejich platnost. Současně se upřesňuje požadavek na fotografii předkládanou cizincem.

K bodu 36

Opravuje se chybně uvedený odkaz na ustanovení v § 9. Původní odkaz směřoval na ustanovení, které je vázáno k situaci, kdy cizinec již má udělené vízum s omezující podmínkou; nebyl tedy shledán důvod pro jeho neudělení.

K bodu 37

Prodlužuje se celková doba, po kterou je cizinec oprávněn podat žádost o prodloužení doby pobytu nebo platnosti dlouhodobého víza, a to z dosavadních 16 na 76 dnů. Dosavadní lhůta přinášela v praxi problémy zejména v případech, kdy cizinec byl nucen v této době vycestovat na služební jednání, apod.

K bodu 38

Stávající úprava výslovně nestanovila jak nahlížet na oprávněnost pobytu cizince na území v případech, kdy sice žádost ve stanovené lhůtě podal, ale správní orgán o ní v době oprávněného pobytu cizince na území nerozhodl, např. proto, že řízení bylo přerušeno či bylo ve věci podáno odvolání. Úpravou se tento problém odstraňuje. Úprava vychází analogicky z úpravy podle § 84 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 39

Přesněji se vymezuje obecná podmínka přiměřenosti.

K bodu 40

Upřesňuje se okamžik zániku platnosti víza v důsledku rozhodnutí soudu.

Úprava také sleduje upřesnění okamžiku zániku platnosti víza tak, aby byl zajištěn soulad s úpravou, která přiznává žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek na vykonatelnost tohoto rozhodnutí. Současně se v této souvislosti pro nadbytečnost vypouští věta za středníkem.

K bodům 41 až 43

V současné době je rozeslán do meziresortního připomínkového řízení a v průběhu července bude předložen vládě České republiky "Návrh na sjednání Rozhodnutí č. …/2000 Rady přidružení mezi ES a jejich členskými státy na jedné straně a ČR na straně druhé o přijetí podmínek účasti ČR v akčním programu Společenství "Mládež" a "Návrh na sjednání Rozhodnutí č. …/2000 Rady přidružení mezi ES a jejich členskými státy na jedné straně a ČR na straně druhé o přijetí podmínek účasti ČR v programech Společenství v oblasti přípravy na zaměstnání a vzdělávání". V těchto materiálech se vláda ČR zaváže mimo jiné podle článků 7 příloh výše uvedených rozhodnutí k tomu, že Česká republika se bude v rámci existujících předpisů snažit usnadnit volný pohyb a pobyt studentů, učitelů, účastníků kursů, školitelů, universitních pracovníků, mladých lidí a jiných oprávněných osob cestujících mezi Českou republikou a členskými státy Společenství s cílem účastnit se aktivit, jež jsou obsahem těchto rozhodnutí. Jednou z těchto aktivit podle článku 3 Rozhodnutí č. 1031/2000/EC, kterým se zakládá akční program Společenství Mládež, je i Evropská dobrovolná služba, která podle přílohy citovaného rozhodnutí může trvat až 12 měsíců a jejíž podstatou není studium, ale různé dobrovolné aktivity v sociální, sociokulturní a kulturní oblasti. Proto je v návrhu novely obsažena úprava pozměňující definici studia. Bez této úpravy bude vážně ohrožen cíl účasti České republiky ve vzdělávacích programech EU a efektivní využití vstupních příspěvků České republiky do těchto programů EU, které např. pro rok 2000 dosahují 325 mil. Kč.

K bodu 44

Pro přesnost se vymezují typy trvalého pobytu na území.

K bodu 45

Obsahově se v zájmu jednoznačné interpretace vymezuje pojem „povolení k pobytu“.

K bodu 46

Návrh se opírá o zájem na vytvoření optimálních předpokladů pro sjednocování rodin, kde jeden z členů je cizí státní příslušník.

K bodu 47

Dosavadní dikce je neodůvodněně omezující ve vztahu k úplným rodinám. Proto se navrhuje zrušení části této dikce.

K bodu 48

Vytváří se předpoklad pro povolování trvalého pobytu dětem, aniž by bylo nutné povolení tohoto pobytu podmiňovat splněním „čekací lhůty“. Dítě tak může z hlediska pobytového získat neprodleně právní status, jako jeho rodič -cizinec.

K bodu 49

Úpravou se zakládá možnost žádat po 8 letech o trvalý pobyt i v případě předchozího pobytu na vízum za účelem strpění.

K bodu 50

V návaznosti na změnu podle § 65 je třeba zrušit příslušnou část textu.

K bodu 51

Úpravou § 67 se zakládá možnost žádat o trvalý pobyt i v případě pobytu na vízum za účelem strpění.

K bodu 52

Nově se stanovuje okruh cizinců oprávněných  podat za pobytu na území žádost o povolení trvalého pobytu. Proti dosavadní úpravě je zejména navrhováno, aby takovou žádost mohl podat i cizinec, který je rodičem nezletilého občana České republiky, nebo který žádá o povolení pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zřetele, resp. cizinec, který podle § 66 nebo § 67 zákona č. 326/1999 Sb. splnil podmínku stanovené doby nepřetržitého pobytu na území. Současně se umožňuje podání žádosti na území i okruhu cizinců, kteří žádají o sloučení rodiny s cizincem, kterému byl udělen azyl, a v případě cizinců, jímž do umožní doklad prokazující zájem České republiky o trvalý pobyt cizince na území.

K bodu 53

Úpravou se sjednocuje dikce s ustanovením § 174 (definuje „trestní zachovalost“). Současně se zrušuje povinnost cizince, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu výměnou za rozhodnutí o povolení k pobytu, předložit tuto náležitost, a to v návaznosti na změnu § 85 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 54

Platí přiměřeně zdůvodnění k bodu 26.

K bodu 55

Dosavadní výčet dokladů, jimiž lze prokázat zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se nahrazuje toliko dvěma typy dokladů. Dokladem prokazujícím možnost disponovat částkou podle písmena a) může být například doklad potvrzující vlastní příjmy ze zaměstnání či podnikání cizince na území. Druhým typem je doklad, jímž veřejná moc zaručuje prostředky k pobytu, např. v rámci programu trvalého přesídlení cizinců s českým původem.

K bodu 56

Výčet dokladů, které mohou být starší než 180 dnů se rozšiřuje o matriční doklady. Tyto doklady jsou v převážné většině starší, a tato skutečnost sama o sobě nemá vliv na jejich platnost. Současně se upřesňuje požadavek na fotografii předkládanou cizincem.

K bodu 57

Z hlediska účelu průkazu o povolení k pobytu postačí, jestliže tento bude vydáván a prodlužován na dobu 15 let.

K bodu 58

Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu nebude nadále limitována dobou platnosti cestovního dokladu cizince. V mnoha případech je totiž platnost cizozemských cestovních dokladů podstatně kratší než 10 let. Z tohoto důvodu by v budoucnu docházelo k častější výměně průkazu o povolení k pobytu než dosud (platnost lze prodloužit pouze dvakrát).

K bodu 59

Zpřesňují se důvody pro nevydání povolení k pobytu. Nově bude nezbytné při důvodech pro nevydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 2 zvažovat důsledky takového rozhodnutí, pokud jde o jeho dopady do soukromého a rodinného života cizince. Např. nepředložení prostředků k pobytu tedy nebude automatickou překážkou pro udělení povolení k pobytu.

K bodu 60

Upřesňuje se okamžik zániku platnosti povolení k pobytu v důsledku rozhodnutí soudu.

Úprava sleduje i upřesnění okamžiku zániku platnosti povolení k pobytu tak, aby byl zajištěn soulad s úpravou, která přiznává žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek na vykonatelnost tohoto rozhodnutí.

K bodům 61 a 62

Zánik manželství, na jehož základě byl cizinci povolen pobyt na území, se ve výčtu důvodů zakládajících oprávnění zrušit platnost povolení k pobytu přesouvá z odstavce 1 do odstavce 2, v němž jsou uvedeny důvody, při jejichž existenci bude nezbytné současně posuzovat i důsledky takového rozhodnutí z hlediska jejích dopadů do soukromého a rodinného života cizince. Současně se výčet důvodů doplňuje i o případy, kdy manželství z důvodů stanovených v zákoně o rodině nevznikne.

Výčet důvodů pro něž může být cizinci zrušena platnost povolení k pobytu se rozšiřuje o případy, kdy cizinec v průběhu pobytu nemůže prokázat zajištění prostředků k pobytu na území. Současně však platí, že důsledkem neschopnosti prokázat zajištění prostředků není automaticky ukončení pobytu. Vždy musí být zkoumány důsledky takového rozhodnutí. Požadavek soběstačnosti cizince vyplývá i z předpisů Evropské unie.

K bodu 63

Přesněji se vymezuje obecná podmínka přiměřenosti.

K bodu 64

Náležitosti, které cizinec s povoleným pobytem před dovršením 15 let věku bude předkládat k žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu, jsou omezeny na základní minimum tak, aby bylo možné doklad vydat, t.j. předloží pouze fotografii a cestovní doklad. Nebyl totiž shledán důvod, o který by bylo možné opírat požadavek na předložení dalších dokladů.

K bodu 65

Úpravou se sleduje cíl vyloučit možnost prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že policie shledá důvody pro zrušení tohoto pobytu. Přes možnost dosažení tohoto cíle i pomocí interpretace se jako vhodné jeví,v zájmu jednoznačnosti, doplnit návrh novely o předmětnou úpravu.

K bodu 66 a 67

Pro účely prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu z hlediska aplikačního plně postačí předložení cestovního dokladu. Současně se úpravou § 85 upřesňuje požadavek na fotografii předkládanou cizincem. V návaznosti na změnu v pojetí náležitosti je třeba pro nadbytečnost zrušit odstavec 2 cit. paragrafu.

K bodu 68

Změna souvisí s úpravou podle bodu 44.

K bodu 69

Úpravou § 88 se ruší podmínka vázat legálnost pobytu narozeného dítěte na podmínku existence zdravotního pojištění. V aplikační praxi byly totiž zaregistrovány problémy se sjednáváním takového pojištění.

K bodu 70

Připsání dítěte do víza zákonného zástupce se v praxi jeví jako aplikačně problematické. Proto se zavádí institut podání žádosti o udělení stejného druhu víza, jaký má udělen jeho zákonný zástupce.

K bodu 71

V návaznosti na změny § 65 a 66 je nadbytečný odkaz na důvod podle § 65. Současně se úpravou § 88 odst. 3 vytváří fikce trvalého pobytu narozeného dítěte (zejména s ohledem na zajištění zdravotní péče), jehož zákonný zástupce má na území povolen trvalý pobyt.

K bodu 72

V aplikační praxi byly zaregistrovány problémy s uzavřením zdravotního pojištění v případě narozených dětí. Proto se zakládá možnost nahradit tento doklad čestným prohlášením zákonného zástupce. V návaznosti na změnu podle § 88 odst. 3 se v případě žádosti podle cit. ustanovení nevyžaduje podmínka zajištění zdravotní péče.

K bodu 73

Stávající povinnost hlásit pobyt se nově rozšiřuje i na cizince, kteří jsou oprávněni k přechodnému pobytu bez víza. Smyslem je získání přehledu o relativně aktuálním místě jejich pobytu. Tato znalost je potřebná např. z hlediska realizace pobytové kontroly cizince. V zájmu vyloučení nadbytečného plnění ohlašovací povinnosti se navrhuje hlásit toliko změnu, která bude delší než 90 dnů.Změna tedy nebude mít dopad na cizince, kteří pobývají na území krátkodobě, např. v rámci standardního turistického pobytu.

K bodu 74

Jedná o legislativně technické zpřesnění smyslu textu. Stávající dikce vyvolávala dojem, že lze cizince zajistit za účelem zjištění totožnosti, což je nesprávné.

K bodu 75

Za účelem jednoznačného výkladu zákona se zpřesňuje, že cizinec je mimo cestovního dokladu, dále povinen mít po dobu pobytu na území i vízum, nestanoví-li zákon jinak ( k tomu srovnej § 18).

K bodu 76

V zájmu eliminace zneužívání zdravotní péče se zakládá povinnost cizince předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.

K bodu 77 až 79

Povinnost podle návrhu znění § 104 odst. 2 vyplývá obdobně jako stávající povinnost podle § 104 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. z Úmluvy o  mezinárodním civilním letectví. Konkrétně se jedná část upravující problematiku nežádoucích osob podle přílohy 9 k této úmluvě. Úpravou se narovnává dosavadní aplikačně problematický stav, kdy absentovala povinnost leteckého dopravce v návaznosti na zavedení institutu letištních víz dopravit zpět cizince, který nemá platný cestovní doklad a letištní vízum, pokud je potřebné k jeho pobytu v tranzitním prostoru letiště.

Úpravou podle návrhu § 104 odst. 3 se doplňuje se povinnost vyplývající z článku 26 Prováděcí úmluvy ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích. Provozovatel mezinárodní pravidelné autobusové dopravy získá informace o příslušných cestovních dokladech a případné potřebě víza, stejně jako jiní dopravci, v Travel Information Manual, jehož aktualizaci za Českou republiku zabezpečuje ČSA, a.s. - oddělení předpisy - Standardy služeb. V případě provozovatele mezinárodní autobusové dopravy je nutné požadovat i předložení víza cizího státu, pokud jeho územím cizinec v zájmu dosažení cíle své cesty musí projet. Za pravidelnou autobusovou dopravu lze označit dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených zastávkách.

Okruh případů, kdy se na dopravce nebude vztahovat povinnost podle § 104 se rozšiřuje i o případy, kdy vízum bylo zrušeno policií.

K bodu 80

Obecně závazná mezinárodní norma, který by stanovila formu a náležitosti cestovních dokladů, nebyla dosud přijata. Norma vydaná mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) na základě Úmluvy o mezinárodním civilním letectví se vztahuje pouze na členské státy, má toliko doporučující charakter a týká se jen strojově čitelných cestovních dokladů.

Jestliže dva nebo více států neupraví otázku vzájemného uznání svých cestovních dokladů dvoustrannými nebo vícestrannými dohodami, řídí se uznávání cestovních dokladů mezinárodními zvyklostmi. Obecně nelze uznávat takové cestovní doklady, které nejsou vyrobeny za použití odpovídající technologie, např. nemají jištění proti padělání nebo pozměňování ( např. papír listů nemá vodoznak ani jiné ochranné prvky) nebo jsou vyhotoveny pouze v jazyce nepoužívajícím latinku (např. v dřívější době to byly cestovní doklad Libye - údaje toliko v arabštině) nebo pouze v jazyce, který není jednacím jazykem Organizace spojených národů.

K bodu 81

Přesněji se vymezuje obecná podmínka přiměřenosti.

K bodu 82

Úprava dovolí řešit případy, kdy se cizinec zdržuje na území neoprávněně, ať již od okamžiku vstupu na území, nebo až v průběhu pobytu na území, ale nebude shledáno jako odpovídající jeho vyhoštění s ohledem na dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Udělením výjezdního víza se cizinci umožní ve stanovené době z území vycestovat.

K bodu 83 a 84

Doba platnosti správního vyhoštění v jednotlivých případech již nebude stanovena taxativně, ale pouze horní hranicí. Bude tak ponechán určitý prostor pro zohlednění odlišností a závažnosti konkrétních případů. Současně jsou podle požadavků aplikační praxe doplněny některé chybějící typové případy - např. překročení státních hranic v úkrytu. . Nově bude ve všech případech správního vyhoštění nezbytné zvažovat důsledky takového rozhodnutí z hlediska jeho dopadů do soukromého a rodinného života cizince. Pokud má totiž cizinec např. na území navázány reálné rodinné vztahy a pokud vyhoštění může udržování těchto vztahů ohrožovat, pak vyhoštění není oprávněné, pokud není přiměřené sledovaném legitimnímu cíli. Vyhoštění cizince ze země, v níž má např. bydliště jeho rodina může vést ke stížnosti na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Upouští se od dosavadní úpravy umožňující prodloužení platnosti správního vyhoštění, pokud cizinec ve stanovené lhůtě z území nevycestoval. Nevycestováním totiž může být naplněna skutková podstata trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.

Návrh konkretizuje pojem „bezpečnost státu“ uvedením demonstrativního výčtu skutečností odůvodňujících zahájení řízení o správním vyhoštění. Obecně lze konstatovat, návrh novely chápe pojem „bezpečnost státu“ z hlediska vnější i vnitřní bezpečnosti.

K bodu 85

Zobecněním se vytváří předpoklad vytvoření širšího prostoru pro ad hoc posuzování, zda konkrétní, cizincem sdělený, důvod je tak závažný, že cizinci lze, i přes platnost rozhodnutí o vyhoštění, umožnit vstup na území. Okruh případů podle stávající úpravy, kdy lze udělit vízum, resp. povolit vstup na území, v době kdy je na základě rozhodnutí o správním vyhoštění obecně vyloučena možnost vstupu cizince na území, je totiž vymezen nedostatečně. V praxi by pak toto restriktivní pojetí mohlo vést k neodůvodněné tvrdosti. Současně se ruší i neopodstatněné omezení četnosti návštěv vážně nemocné osoby (dosud nejvýše jednou ročně).

K bodu 86

Pro nadbytečnost se navrhuje vypustit úpravu doby uchovávání příslušného záznamu. Problematiku doby uchovávání a případného zničení záznamu dostatečně upravují předpisy v oboru archivnictví.

K bodu 87

Změna je důsledkem  úpravy § 104 - problematika dopravců.

K bodu 88

Úpravou se vhodněji stanoví postup policie při náhradním poučení cizince o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Při vymezení rozsahu jazyků byl sledován cíl stanovit tento okruh v   širším rozsahu. Současně se pro nadbytečnost navrhuje vypustit úpravu doby uchovávání příslušného záznamu. Problematiku doby uchovávání a případného zničení záznamu dostatečně upravují předpisy v oboru archivnictví.

K bodu 89

V zájmu vytvoření předpokladů např. pro realizaci vnitroresortní kontroly se navrhuje doplnit úpravu o povinnost policie sepsat záznam o zajištění cizince.Problematika doby uchovávání a zničení záznamu je dostatečně upravena předpisy v oboru archivnictví. Při zajištění cizince se jinak postupuje podle mezinárodní smlouvy.

K bodu 90

Přesněji se vymezuje obecná podmínka přiměřenosti.

K bodům 91 a 92

Pro nadbytečnost se navrhuje vypustit úpravu doby uchovávání příslušného záznamu. Problematiku doby uchovávání a případného zničení záznamu dostatečně upravují předpisy v oboru archivnictví.

K bodu 93

Oprávnění policie použít donucovací prostředky je z hlediska aplikačních požadavků dostatečně upraveno v zákoně o Policii České republiky.Proto se navrhuje ustanovení o použití těchto prostředků v zákoně č. 326/1999 Sb. zrušit.

K bodu 94

Zobecňuje se vyjádření okamžiku, kdy bude cizinec vyřazen z evidence nežádoucích osob, zejména z toho důvodu, že stávající úprava nepostihovala všechny případy, kdy pominuly důvody pro které byl cizinec do této evidence zařazen - např. z důvodu zrušení platnosti rozhodnutí o vyhoštění podle § 122 odst. 5.

K bodu 95

Změna § 156 odst. 1 písm.a) je důsledkem  úpravy § 104. Současně se zpřesňuje okruh dokladů potřebných pro vstup na území tak, aby odpovídal § 104.

K bodům 96 a 97

Životní minimum ke kriteriem pro posouzení potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny a využívá se při posuzování nároku na některé sociální dávky a určení jejich výše. Nejeví se proto jako vhodné jejich využívání při stanovování výše pokut.

K bodu 98

Úpravou § 156 odst. 4 se eliminuje možnost protahováním řízení ze strany účastníka vyloučit možnost uložení pokuty.

K bodu 99

Přesněji se vymezuje nezbytný odkaz na správní řád.

K bodu 100

Úprava přebírá osvědčené skutkové podstaty a tyto doplňuje o nové skutkové podstaty, vyžadované aplikační praxí, jíž chybí zákonná možnost postihovat v návrhu zmíněná společenský nepřijatelná jednání.

Současně se stanovuje výše pokut u nově založených skutkových podstat z hlediska nebezpečnosti jednání.

K bodu 101

V návaznosti na změny v organizační struktuře Ministerstva vnitra (zřízení nového odboru pro imigraci a ochranu státních hranic) a policie (vytvoření referátů cizinecké a pohraniční policie) se navrhuje nové znění § 161. Nově již správním orgánem v oblasti pobytu cizinců nebude Policejní prezidium České republiky. Tímto není nijak dotčeno postavení tohoto útvaru vůči jiným policejním útvarům z hlediska zákona o Policii České republiky.

Stávající oddělení pohraniční policie již nebudou samostatným organizačním celkem okresního ředitelství, ale nově se začlení pod odbory cizinecké a pohraniční policie. Z těchto oddělení a ze stávajících referátů se pak vytvoří referáty cizinecké a pohraniční policie. Do působnosti těchto nově vytvořených referátů bude spadat jak výkon státní správy podle zákona o pobytu cizinců, tak i ochrana státních hranic podle zákona o Policii České republiky - ochrana státních hranic je typicky policejní úkol, nenáleží tedy do pobytového zákona.

K bodu 102

Ustanovení se navrhuje k zrušení. Zrušením se narovná problematický stav, kdy Policejní prezidium vystupuje jako odvolací orgán proti rozhodnutí svého organizačního celku. Jako právně vhodné řešení se v jiném novelizačním bodu navrhuje , v návaznosti na změny v organizační struktuře Ministerstva vnitra, pověřit Ministerstvo vnitra plněním úkolů v oblasti přezkumu rozhodnutí ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Dále není důvod, proč by měl zákon výslovně svěřovat Policejnímu prezidiu působnost v oblasti dozoru nad dodržováním právních předpisů při zajištění cizince a v oblasti zřizování a rušení zařízení. Dozorčí činnost může být realizována v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Proto provádění této činnosti nemusí být speciálně upraveno. Zřizování a rušení zařízení je pak interní organizační záležitostí policie, nejedná se o klasickou působnost.

K bodům 103 až 106

Provozování zařízení se vypouští z působnosti ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie s tím, že pověření konkrétního útvaru v rámci policie bude stanoveno interním aktem policejního prezidenta.

Úpravou dikce § 163 písmena e) se sleduje zejména konkretizace případů, kdy lze pořizovat obrazové záznamy a snímat daktyloskopické otisky v zájmu plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

Úpravou dikce § 163 písmena f) se sleduje toliko její zobecnění (taxativní výčet případů rozhodování o odvolání se jeví jako nadbytečný).

Úpravou dikce písmena h) se reaguje na skutečnost, že rozsah evidencí, které je potřeba vést centrálně, tj. na úrovni Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, překračuje výčet podle § 158 odst. 1. (odepření vstupu, zajištění, správní delikty).

Doplněním písmena l) se odstraňuje nedostatek spočívající v absenci působnosti v předmětné  oblasti.

K bodu 107

S ohledem na mezinárodní závazky České republiky nelze zajišťovat cizince za účelem zjištění totožnosti. Proto se navrhuje úprava odstraňující tento nedostatek.

K bodu 108 a 109

Platí přiměřeně zdůvodnění k bodu 101. Nově se navrhuje rozšířit působnost nových organizačních celků policie o provádění pobytové kontroly.

 Uznání veřejné listiny není podmíněno provedením řízení. Příslušná policejní složka provádí „toliko“ posouzení shody předloženého dokladu s požadavky na cestovní doklad. Obecně nelze uznávat takové cestovní doklady, které nejsou vyrobeny za použití odpovídající technologie, např. nemají jištění proti padělání nebo pozměňování ( papír listů nemá vodoznak ani jiné ochranné prvky, atd.) nebo jsou vyhotoveny pouze v jazyce nepoužívajícím latinku (např. v dřívější době to byly cestovní doklad Libye - údaje toliko v arabštině) nebo pouze v jazyce, který není jednacím jazykem Organizace spojených národů.

K bodu 110

V návaznosti na změnu v organizačním zařazení oddělení pohraniční policie se ruší jeho působnost v podobě samostatného ustanovení. Ustanovení § 165 nově upravuje problematiku působnosti Ministerstva vnitra.

Dozorem se rozumí dozorčí činnost Ministerstva vnitra realizovaná v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Provádění této činnosti nemusí být speciálně upraveno právním předpisem.

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie je v rámci organizační struktury policie součástí policejního prezidia. Jako takové je podřízeno policejnímu prezidentu. Jako aplikačně výhodné se jeví, v návaznosti na změny v organizační struktuře Ministerstva vnitra (vytvoření nového odboru zaměřeného pro problematiku imigrace a ochrany státních hranic), pověřit Ministerstvo vnitra plněním úkolů v oblasti přezkumu rozhodnutí zmíněného ředitelství.

Mezi další úkoly podle zákona č. 326/1999 Sb. lze zařadit např. úkoly podle části upravující problematiku dočasné ochrany.

K bodu 111

Výčet řízení na něž se nevztahuje správní řád se doplňuje o zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy a o změnu účelu víza (§ 33a). Při předávání cizince je postup stanoven mezinárodní smlouvou.

K bodu 112

Výčet řízení, při nichž se v případě kladného vyřízení žádosti nevydává zvláštní správní rozhodnutí, ale provede se požadovaný úkon, se doplňuje o chybějící případ prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu.

K bodu 113

Nově se stanovuje třicetidenní, resp. šedesátidenní lhůta pro vyřízení žádosti o povolení pobytu, která byla cizincem podána za jeho pobytu na území. Tímto se vytváří předpoklad, aby cizinci mohli po dobu řízení na území České republiky pobývat i v rámci přechodného pobytu bez víza nebo na krátkodobá víza.

K bodu 114

Na základě dosavadních zkušeností z provádění zákona se doplňují další dva případy, kdy policie ze zákonem stanovených důvodů zastaví řízení o podané žádosti.

K bodu 115

Navrhovanými změnami v oblasti působnosti je dostatečně upravena problematika odvolacího orgánu. Proto se navrhuje ustanovení pro nadbytečnost a v návaznosti na uvedené změny i pro obsahovou nepřesnost zrušit.

K bodu 116

Přesnější se vymezuje působnost policie a zastupitelského úřadu. Zavádí se působnost policie v oblasti upouštění od povinnosti dostavit se osobně.

K bodu 117

Zkracuje se lhůta pro vyřízení žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů. Oproti tomu se však prodlužuje dosavadní lhůta pro vyřízení takové žádosti za účelem studia, neboť v praxi nelze v některých případech splnění této lhůty zajistit - zejména se jedná o žádosti podané prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky, která nemají časté kurýrní spojení s ústředím. Současně se ve smyslu požadavků aplikační praxe rozšiřuje okruh důvodů, kdy bude žádost vyřízena ve stejné lhůtě, jako žádost za účelem studia.

K bodu 118

V zájmu vyloučení možných aplikačních problému se navrhuje pojem „trvale pobývá“ nahradit obecně užívaným pojmem „trvalý pobyt“, jenž má právně jasný obsah.

K bodu 119

Úpravou se sjednocuje dikce tohoto paragrafu s ustanovením § 31 odst. 1 písm.e) a § 70 odst. 1 písm.e) zákona č. 326/1999 Sb.

K bodu 120

V § 175 se navrhuje nahradit stávající znění obecnější formulací, která by umožnila, aby mohly být v případě, že stanoví jinak použity všechny mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána a jež se týkají problematiky upravené cizineckým zákonem. Stávající formulace vylučovala použití některých platných mezivládním smluv, které byly již sjednány a jimiž převzala Česká republika závazky vůči svým smluvním partnerům. Požadavek v dosavadním znění na projednání smluv v Parlamentu, k jejichž provedení je třeba zákona, je zakotven v článku 49 odst. 2 Ústavy České republiky. Požadavek na povinnou publikaci každé mezinárodní smlouvy je upraven zákonem o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv.

K bodu 121

Jedná se o narovnání aplikačně nevhodného stavu, kdy je způsobilost k právním úkonům stanovena odlišně pro řízení, na která se vztahuje správní řád, a pro řízení, na která se správní řád nevztahuje.

K bodu 122

Opravuje se chybně uvedený odkaz na ustanovení v § 9. Původní odkaz směřoval na ustanovení, které je vázáno k situaci, kdy cizinec již má udělené vízum s omezující podmínkou; tedy na situaci, která nesouvisí s důvody pro odepření pozvání.

K bodu 123

Důvodem této změny je skutečnost, že v současné době je např. v relaci s USA vízová povinnost pro vstup na území zrušena jednostranně na základě rozhodnutí vlády České republiky, a trváním na podmínce vzájemnosti by vláda byla nucena zrušit své dřívější rozhodnutí, aniž by mohla posuzovat případné dopady takového rozhodnutí pro Českou republiku.

K bodům 124 a 125

Podle zákona o cestovních dokladech je seznam hraničních přechodů vydán formou vyhlášky. V zájmu sjednocení forem se proto navrhuje seznam hraničních přechodů pro cizinců vydat také formou prováděcího předpisu.

K bodu 126

Změnou je sledován cíl, aby se i cizincům, kteří na území České republiky přechodně pobývali podle předchozí právní úpravy, tato doba započítávala do lhůt uvedených v § 66 a § 67 zákona.

K bodu 127

Fikce shody institutu zákazu pobytu, jenž byl zákonem č. 326/1999 Sb. nahrazen „rozhodnutím o správním vyhoštění“, umožní v případě těchto rozhodnutí postupovat obdobně, jako v případě rozhodnutí o správním vyhoštění. Bude tedy možné, mimo postupu podle § 122 zákona č. 326/1999 Sb., také zaevidovat osoby se zákazem pobytu do evidence nežádoucích osob. Zařazení do této evidence je pak důvodem pro neudělení víza, pro odepření vstupu na území, nebo pro nevydání povolení k pobytu.

K článku II.

V návaznosti na založení nového druhu víza je potřeba stanovit nový správní poplatek.

K článku III.

Den účinnosti tohoto zákona je stanoven tak, aby byla zabezpečena tříměsíční legisvakance. Předkladatel při stanovení data vycházel z obvyklých lhůt projednávání v jednotlivých fázích legislativního procesu.

V Praze dne 26. července 2000

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v.r.

ministr vnitra

Mgr. Stanislav Gross, v.r.

Znění s vyznačenými změnami

Část první

Úplně znění zákona č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINCŮ

NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na územíČeské republiky (dále jen "území"), jeho pobytu na něma vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky(dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen"ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státnímobčanem České republiky.¹⁾

§ 2

Působnost zákona

Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

a) požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a  azylanta, pokud zvláštní právní předpis²⁾ nestanoví jinak,

b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území.³⁾

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ

§ 3

(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční

přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

(2) Hraničním přechodem se rozumí

a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

b) mezinárodní letiště,⁴⁾ nebo

c) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v  době, kdy je v  tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

(3) Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedenána hraničním přechodu v  souvislosti se zamýšleným nebo jižuskutečněným přechodem státních hranic České republiky.

§ 4

(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bezodkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrolaprováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu poukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území.

(2) Policie při výkonu hraniční kontroly může

a) potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,

b) zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).

(3) Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) docestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokudcizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem nadruh cestovního dokladu nelze provést.

(4) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základěmezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejímzákladě provedené úkony stejné právní účinky jako hraničníkontrola provedená na území.

§ 5

Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie

a) předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:

1. cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i  cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,

2. platné vízum České republiky (dále jen "vízum"), vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,

3. doklad o zajištění prostředků k  pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než (90) 180 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),

4. doklad o  zdravotním pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s  úrazem nebo náhlým onemocněním na území včetně nákladů spojených s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého (dále jen "doklad o zdravotním pojištění")po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem; doklad o zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i  v  případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,

5. doklad o  zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,

6. vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k  pobytu v uvedeném státě bez víza,

b) prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,

c)vyplnit a podepsat hraniční průvodku (a opatřit ji fotografií),

d) sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).

§ 6

(1) Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který je přes území provážen (§ 152).

(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).

(3) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a  6 a  § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem převzetí povolení k  pobytu (§ 75) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).

(4) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a  § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.

(5) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.

(6) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji.

(7) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a  je zapsán do cestovního dokladu cizince.

§ 7

Vstup na území

za účelem poskytnutí dočasné ochrany

(1) Policie v  rámci hraniční kontroly cizince, který žádá Českou republiku o dočasnou ochranu,

a) udělí na žádost cizince vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,

b) vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),

c) stanoví cizinci

1. místo pobytu na území,

2. druh přepravy do místa pobytu na území; náklady spojené s přepravou jsou hrazeny ze státních prostředků,

d) odpovídajícím způsobem upozorní cizince na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti víza podle písmene a).

(2) Prohlásí-li cizinec, že má na území zajištěno ubytovánínebo že má prostředky k  pobytu na území, upustí policie odstanovení místa pobytu na území nebo druhu dopravy podle odstavce1, pokud tímto upuštěním nebude ohrožen veřejný pořádek neboveřejné zdraví.

(3) Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec po dobuplatnosti víza podle odstavce 1 písm. a) považuje za cizinces uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.

§ 8

(1) Na cizince, který vstupuje na území za účelem poskytnutídočasné ochrany, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle§ 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).

(2) Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložitcestovní doklad, je povinen

a) prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem státu, na jehož území pobývají osoby, pro které byla dočasná ochrana vyhlášena, nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své příjmení, jméno, datum a místo narození a stát, z jehož území přichází,

b) strpět sejmutí daktyloskopických otisků a  pořízení obrazového záznamu.

§ 9

Odepření vstupu na území

(1) Policie odepře cizinci vstup na území, (není-li dále stanoveno jinak,) jestliže

a) nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 4 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),

b) platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza,

c) je nežádoucí osobou (§ 154),

d) uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

e) územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,

f) zápisy uvedené v  cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§108 odst. 1 písm. e)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

g) cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,

h) fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,

i) cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

j) cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost,

k) by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, protože užil síly při prosazování politických cílů, svou činností ohrožuje základy demokratického státu, opakovaně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních či správních rozhodnutí,

l) by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit veřejné zdraví,

m) by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo

n) předložené vízum neopravňuje ke vstupu v  místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající

1. v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo

2. v  omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).

(2) Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže

a) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů,

b) cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 5, nebo

c) cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v  případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy (nebo dokladu, který jje za cestovní doklad uznán na základě mezinárodní smlouvy),pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán.

(3) Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a  důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a  rodinného života cizince. (O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.)

§ 10

Cizinci, který žádá o poskytnutí dočasné ochrany, policie

odepře vstup na území,

a) jestliže

1. spáchal zločin proti míru, válečný zločin, zločin proti lidskosti ve smyslu definic mezinárodních právních dokumentů, v  nichž jsou stanovena opatření pro případy takových zločinů nebo nepolitický zločin, který svou podstatou odpovídá trestnému činu, u  něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody převyšuje 10 let, předtím, než vstoupil na území, (nebo)

2. jej nelze zařadit do okruhu cizinců, pro který byla dočasná ochrana vyhlášena, (anebo)

b) byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že při svém pobytu na území by mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, anebo

c) je-li evidován v evidenci nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 3 písm. a).

§ 11

Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území,odepře policie vstup na území, zjistí-li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), f), g), h) nebo i).

§ 12

Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území

(1) Zajištění nákladů spojených s  vycestováním z  území se

prokazuje

a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo

b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.

(2) Zajištění nákladů spojených s  vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s  peněžními prostředky ve výši uvedené v  odstavci 1, nebo

b) jiným dokladem o  finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

(3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

§ 13

Prostředky k pobytu na území

(1) Zajištění prostředků k  pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

a) peněžních prostředků alespoň ve výši 1. 0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ jako potřebné k zajištění výživy a  ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka životního minima na osobní potřeby") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,

2. 15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,

3. 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

(2) Zajištění prostředků k  pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s  peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b) jiným dokladem o  finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a  závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby.

(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat

zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

§ 14

Hraniční průvodka

Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o  sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje (fotografii cizince,) číslo víza, tovární značku vozidla, s  nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a  státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.

§ 15

Pozvání

V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady

a) spojené s  obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

d) vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.

HLAVA III

PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území

§ 16

(1) Cizinec pobývá na území přechodně

a) po překročení státních hranic České republiky a  po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v  rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.

§ 17

Cizinec může pobývat na území přechodně

a) bez víza, nebo

b)(na základě uděleného krátkodobého nebo dlouhodobého víza k přechodnému pobytu na území.)

b)na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza.

§ 17a

Krátkodobá víza

Krátkodobým vízem je

1. výjezdní vízum,

2. průjezdní vízum,

3. letištní vízum,

4. vízum k pobytu do 90 dnů.

§ 17b

Dlouhodobá víza

Dlouhodobým vízem je

1. vízum k pobytu nad 90 dnů,

2. vízum za účelem dočasné ochrany,

3. vízum za účelem strpění pobytu.

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza

§ 18

Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva (o zrušení vízové povinnosti),

b) stanoví-li tak vláda svým nařízením (§ 181), nebo

c) je-li

1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,

2. umístěn v  policejní cele⁷⁾ nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen "zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, nebo

3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v  jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu (.),

d) jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu^7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo

e) jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu^7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.

________

^7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.

§ 19

Ukončení přechodného pobytu na území,

k němuž se vízum nevyžaduje,

a zánik tohoto pobytu

(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b) poruší úmyslně povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm.d), e), f), g) nebo h),

d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180),

e) na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, nebo

f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, žedůsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou (o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti) nebo nařízením vlády vydaným podle § 181 písm. a).

(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního víza. Výjezdní vízum policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění.

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza

Výjezdní vízum

§ 20

(1) Výjezdní vízum uděluje a vyznačuje policie

a) na žádost cizince, který pobývá na území bez víza podle § 18 písm. a) nebo b), anebo

b) z moci úřední.

(2) Doba platnosti výjezdního víza je 60 dnů.

(3) Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. a) opravňuje cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území. Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. b) opravňuje cizince k pobytu na území pouze po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.

(4) Doba pobytu na výjezdní vízum se stanoví tak, aby součet doby předchozího pobytu na území a  pobytu na území prodlouženého výjezdním vízem uděleným na žádost nepřekročil 90 dnů.

(5) Dobu pobytu na území na výjezdní vízum udělené podle odstavce 1 písm. b) stanoví policie.

(6) Žádost o  udělení výjezdního víza lze podat (ve lhůtě 3 pracovních dnů)policii nejpozději třetí pracovní denpřed uplynutím dosavadní doby pobytu na území.

§ 21

Náležitosti k žádosti o udělení výjezdního víza

K žádosti o  udělení výjezdního víza je cizinec povinen

předložit

a) cestovní doklad,

(b) doklad o  zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem),

b) fotografie,

c) prostředky k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání, pokud

nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jiným

způsobem,

d) doklad o zajištění nákladů spojených s vycestováním z území.

Průjezdní vízum

§ 22

(1) Průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární

úřad České republiky (dále jen "zastupitelský úřad") na žádost

cizince, který hodlá projíždět územím.

(2) Doba platnosti průjezdního víza je (90) 180dnů.

(3) Průjezdní vízum

a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,

b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu

5 dnů,

c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu

na území po dobu 5 dnů.

(4) Žádost o  udělení průjezdního víza v  souvislosti

s leteckou přepravou cizince lze ve výjimečných případech,

například nelze-li uskutečnit let pro nepříznivé povětrnostní

podmínky, podat na hraničním přechodu. V tomto případě vízum

uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

§ 23

Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza

(1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a) cestovní doklad,

b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c) prostředky k  pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,

d) fotografie. (,)

(e) doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince na území.)

(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 4 je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad a letenku.

Letištní vízum

§ 24

(1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(2) Doba platnosti letištního víza je 90 dnů.

(3) Letištní vízum

a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,

b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

(4) Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního, úředního nebo zvláštního pasu anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla.

§ 25

Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza

K žádosti o  udělení letištního víza je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c)fotografie,

( d ) doklad o  zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,)

d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

Vízum k pobytu do 90 dnů

§ 26

(1) Vízum k  pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.

(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 je 180 dnů.

(3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.

(4) Vízum k  pobytu do 90 dnů opravňuje k  pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů.

(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem

a) účasti na řízení u orgánu státu,

b) účasti na pohřbu osoby blízké,

c) likvidace živelní pohromy nebo zvlášť závažné havárie na území,

nebo

d) pobytu na území ve veřejném zájmu České republiky lze podat na hraničním přechodu policii.

(6) Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(7) Ten, kdo vízum k  pobytu do 90 dnů udělil, v  něm uvede

účel pobytu.

§ 26a

(1)Vízum k pobytu do 90 dnů může zastupitelský úřad ve zvláště odůvodněných případech, zejména na základě reciprocity, udělit s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů.

(2) Vízum podle odstavce 1 se uděluje jako vícenásobné a jeho doba platnosti je 365 dnů.

§ 27

Náležitosti k žádosti o udělení víza

k pobytu do 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a) cestovní doklad,

(b) doklad o  zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem,)

b) fotografie,

c) policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,

d) peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen "jistota"). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,

e) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání⁸⁾

vydané Úřadem práce České republiky opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů, náležitosti podle odstavce 1 písm. a),(c/ a e/, doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾) b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

(3) Jistotu skládá cizinec v  hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a  lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění"). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z  území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.

(4) Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.

(5) Neuplatní-li cizinec žádost o  vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 28

Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území a odevzdat fotografie.

§ 29

Prodloužení doby pobytu na vízum

k pobytu do 90 dnů

(1) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby

součet doby předchozího a  prodlouženého pobytu na území nepřekročil 90 dnů.

(2) Dobu pobytu nelze prodloužit, shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).

(3) K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2 s výjimkou fotografií a jistoty.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobá víza

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů

§ 30

(1) Vízum k  pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 90 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem strpění pobytu (§ 35) nebo za účelem dočasné ochrany (§ 40). Zastupitelský úřad ve vízu uvede účel pobytu.

(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 je nejdéle 365 dnů. V případě, že toto vízum bylo uděleno za účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání uvedenou v povolení k zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení k zaměstnání, které je předloženo k  žádosti o  udělení víza k pobytu nad 90 dnů, musí být delší než 90 dnů.

(3) Lze-li účelu sledovaného pobytem na území dosáhnout v době kratší, než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu pobytu na území podle doby potřebné k dosažení tohoto

účelu.

§ 31

Náležitosti žádosti o udělení víza

k pobytu nad 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu na území,

3. prostředky k pobytu na území (§ 13), (

4. doklad s ověřeným podpisem ubytovatele obsahující jeho souhlas ubytováním cizince po dobu jeho pobytu na území; v případě pobytu na území za účelem studia předloží doklad vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou),

d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,

(e) doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu ⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem,)

e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož

je cizinec státním občanem (nebo v  němž cizinec pobýval),jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; to neplatí v  případě cizince mladšího 15 let,

f) fotografie.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem

zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání a (,)náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), (f) a  g) a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾) e) a f). Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

(3) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se

považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o  tento výpis na

zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii.

( § 32

Podání žádosti o udělení víza

k pobytu nad 90 dnů na území

(1) Žádost o  udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat v českém jazyce na území policii za podmínky, že cizinec tuto žádost podává v  průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydaného za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel nebo svobodné dítě mladší 18 let a žádá o udělení víza za jiným účelem, s  výjimkou víza za účelem zaměstnání a  za účelem podnikání.

(2) Vízum podle předchozího odstavce do cestovního dokladu vyznačuje policie.)

§ 32

Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území

(1) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že

1. cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě, a žádá o udělení víza za jiným účelem,

2. cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,

3. vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo je státním občanem České republiky, nebo

4. cizinec tuto žádost podává po pěti letech nepřetržitého pobytu na území na vízum za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b).

(2) V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d) neplatí povinnost cizince předložit obdobný doklad státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle § 31 odst. 1 písm. e).

(3) Vízum podle odstavce 1 vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 33

Prodloužení doby platnosti víza

k pobytu nad 90 dnů

a doby pobytu na území na toto vízum

(1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů policie opakovaně prodlouží o  365 dnů za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Při stanovení doby pobytu na území lze postupovat obdobně, jako je uvedeno v § 30 odst. 3.

(2) Cizinci, kterému bude při pobytu na území vydáno povolení k zaměstnání opakovaně, prodlouží policie dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání.

(3) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo k žádosti o prodloužení doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle (písmene g)) písmene f) a obdobného dokladu státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle (písmene f)) písmenee).

(5) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o (zaplacení daně z příjmů za poslední zdaňovací období a potvrzení orgánu České správy sociálního zabezpečení o  zaplacení sociálního pojištění za poslední období) stavu jeho daňových nedoplatků za poslední zdaňovací období a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.

(6) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 34).

§ 34

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů

(1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

c) o zrušení platnosti víza požádá.

(2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

a) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

b) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1. písm. f), g) nebo h) a

1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o  vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,

c) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a  cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo nepožádá z důvodu podle písmene b) bodu 2, anebo

4. cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k  dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Cizinec je povinen požádat o  zrušení platnosti víza nejpozději 3 dny před vycestováním z území.

(4) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů z důvodů podle odstavce 1 písm.a) nebo b) a odstavce 2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

(5) Policie po zrušení platnosti víza z důvodu podle odstavce 1 písm. c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

(6) Cizinec je povinen vycestovat z území v  době stanovené výjezdním vízem.

Oddíl 2

Vízum za účelem strpění pobytu

§ 35

(1) Vízum za účelem strpění pobytu uděluje policie

a) na žádost cizince, brání-li jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávislá,

b) cizinci, jehož vycestování není možné (§ 179).

(2) Cizinec podle odstavce 1 (písm. b)) se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany za podmínky, že není schopen si úhradu této péče zajistit sám například zdravotním pojištěním.

(3) Vízum za účelem strpění pobytu vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 36

(1) Dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 365 dnů.

(2) Dobu platnosti víza lze opakovaně prodloužit.

§ 37

Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 35 odst. 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z  území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

§ 38

Náležitosti k žádosti o udělení víza

za účelem strpění pobytu

(1) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,

b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 35 odst. 1 písm. a); nemůže-li takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

c) fotografie.

(2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a  b) a  v případě změny podoby na žádost policie i náležitost podle odstavce 1 písm. c).

§ 39

Zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu

(1) Cizinec je povinen požádat o  zrušení platnosti víza uděleného podle

a) § 35 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování,

b) § 35 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po odpadnutí překážky vycestování.

(2) Policie zruší platnost víza za účelem strpění pobytu,

jestliže pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno, a cizinec

nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího

odstavce.

(3) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení

platnosti víza za účelem strpění pobytu z důvodu podle odstavce

2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena,

tuto skutečnost vyznačí.

(4) Policie na základě žádosti podle odstavce 1 zruší

platnost víza za účelem strpění pobytu, udělí výjezdní vízum a ve

vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

(5) Cizinec je povinen vycestovat z území v  době stanovené

výjezdním vízem.

Oddíl 3

Vízum za účelem dočasné ochrany

§ 40

(1) Cizinec je oprávněn v době pobytu na území na vízum podle

§ 7 odst. 1 písm. a) podat policii žádost o  vízum za účelem

dočasné ochrany.

(2) Doba pobytu na území na vízum podle předchozího odstavce

se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti zabránily důvody

na vůli cizince nezávislé. Oprávnění k podání žádosti o vízum za

účelem dočasné ochrany zaniká po uplynutí 3 pracovních dnů ode dne

zániku důvodů podle předchozí věty.

(3) Vízum za účelem dočasné ochrany vyznačuje do cestovního

dokladu policie.

§ 41

Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost

cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem, nebo ze státu,

který mu přiznal azyl, nebo je-li bez státního občanství, ze státu

posledního trvalého bydliště

a) před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálýmnásilím, zejména pokud

1. byl válečným zajatcem nebo byl držen v internačním táboře a nemůže být jinak ochráněn před ohrožením života či omezením osobní svobody z důvodů nezávislých na jeho vůli,

2. je zraněn nebo vážně nemocný a  nemůže být lékařsky ošetřen či léčen v místě dosavadního pobytu,

3. je nebo byl bezprostředně ohrožen na životě nebo mu hrozilo uvěznění a  v  místě trvalého bydliště mu nelze jinak zabezpečit ochranu,

4. na něm bylo spácháno sexuální násilí a není možné se o něj jiným vhodným způsobem postarat v  bezpečných oblastech ležících co možná nejblíže jeho trvalého bydliště, anebo

5. přichází přímo z  oblasti bojů, tyto boje trvají a v těchto oblastech jsou porušována lidská práva,

b) před živelní pohromou,

c) z důvodu soustavného nebo hromadného porušování lidských práv, nebo

d) z důvodu soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů,

pokud není dále stanoveno jinak.

§ 42

(1) Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost

manželu nebo svobodnému dítěti mladšímu 18 let cizince, kterému

byla dočasná ochrana již poskytnuta, nebo potomku tohoto cizince

staršímu 18 let, pokud není schopen se sám uživit, i když

nesplňují podmínky podle § 41.

(2) Příbuzenský vztah podle odstavce 1 je cizinec povinen

doložit oddacím listem nebo rodným listem dítěte; pokud některý

z uvedených dokladů nemůže předložit z  důvodů na jeho vůli

nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením.

V případě potomka staršího 18 let je cizinec, kterému byla dočasná

ochrana již přiznána, povinen také prokázat závislost tohoto

potomka na jeho péči.

§ 43

(1) Doba platnosti víza za účelem dočasné ochrany se stanoví

podle nařízení vlády (§ 181).

(2) Dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany lze

opakovaně prodloužit na dobu stanovenou nařízením vlády.

§ 44

(1) Vízum za účelem dočasné ochrany policie neudělí,

shledá-li důvod pro odepření vstupu na území podle § 10.

(2) Policie platnost uděleného víza za účelem dočasné ochrany

zruší, pokud

a) nastane důvod pro neudělení tohoto víza; to neplatí,

zanikne-li platnost víza podle § 62 odst. 1,

b) cizinec o zrušení platnosti víza požádá, nebo

c) vláda rozhodne o zrušení poskytování dočasné ochrany.

(3) Policie

a) po neudělení víza za účelem dočasné ochrany udělí cizinci výjezdní vízum,

b) po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza za účelem dočasné ochrany z důvodů podle odstavce 2 písm. a) udělí výjezdní vízum a  ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí,

c) po zrušení platnosti víza z  důvodů podle odstavce 2 písm. b) nebo c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.

(4) Cizinec je povinen vycestovat z území v  době stanovené výjezdním vízem.

(5) Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec do vycestování z území považuje za cizince s uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.

§ 45

(1) Nemůže-li si cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na území, nese tyto náklady ministerstvo.

(2) Cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana a který je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

(3) Cizinci, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko se poskytne na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima,⁹⁾ s ohledem na prokázané osobní a  majetkové poměry tohoto účastníka, popřípadě

jeho rodiny.

(4) Finanční příspěvek se poskytuje na žádost cizince, jemuž

je poskytnuta dočasná ochrana, podanou místně příslušnému

okresnímu úřadu.

(5) Žadatel o finanční příspěvek v  žádosti uvede své osobní

a majetkové poměry, popřípadě osobní nebo majetkové poměry své

rodiny formou čestného prohlášení a  doloží je všemi dostupnými

doklady.

(6) O žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje

ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní

úřad.

(7) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady

spojené s  pobytem cizince, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana,

hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území

pozvala.

(8) Finanční příspěvek zahrnuje

a) příspěvek na zajištění výživy a  ostatních základních osobních

potřeb,

b) příspěvek na dietní stravování,

c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

§ 46

Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu

platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným

trvalým pobytem.

§ 47

Úřad Vysokého komisaře

Organizace spojených národů pro uprchlíky

Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených

národů pro uprchlíky jsou oprávněni osobně jednat s cizincem,

kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany. To neplatí,

je-li osobní svoboda cizince omezena z  důvodů stanovených

zákonem.

§ 48

Cizinec je povinen se před udělením víza za účelem dočasné

ochrany podrobit na žádost policie lékařskému vyšetření

a v  případě, že je to odůvodněno jeho zdravotním stavem,

i nezbytným karanténním omezením.

Oddíl 4

Pobyt na území na diplomatické vízum

a zvláštní vízum

§ 49

(1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum udělené cizinci na

základě oficiální žádosti (nóty) a  označené jako "Diplomatické

vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu

nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá

diplomatických imunit a výsad.

(2) Zvláštním vízem se rozumí vízum udělené cizinci za účelem

služebního pobytu na území na základě oficiální žádosti (nóty)

a označené jako "Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do

služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.

(3) Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní

vízum v zahraničí.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a  vyznačuje

diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.

(5) Diplomatické vízum a  zvláštní vízum se uděluje

s platností na dobu výkonu diplomatické nebo konzulární funkce

anebo na dobu trvání pobytu za služebním účelem, odpovídá-li to

zásadě vzájemnosti.

§ 50

Prohlášení neplatnosti diplomatického víza

a zvláštního víza

Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné

Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Společná ustanovení k vízům

§ 51

(1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti

opravňuje cizince ke vstupu a  pobytu na území a vycestování

z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na udělení víza není právní nárok.

(3) (Platností víza se rozumí doba ode dne jeho udělení do dne vyznačeného ve vízu jako konec jeho platnosti.)

(3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.

§ 52

(1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného

pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v  zájmu plnění

mezinárodní smlouvy může být

a) vízum vázáno podmínkou spočívající

1. v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování

z území, nebo

2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,

b) zkrácena doba platnosti víza.

(2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k  dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.

§ 53

Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu,

pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává

na úředním tiskopisu.

§ 54

Žádost o udělení víza

V žádosti o  udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno

a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a  rok narození,

místo a stát narození, státní občanství, místo trvalého pobytu

v cizině, druh a  číslo cestovního dokladu, povolání,

zaměstnavatele a  jeho adresu, dobu pobytu na území a jeho účel,

adresu pobytu na území, údaje o  prostředcích k pobytu na území § 13), zamýšlený dopravní prostředek, v  případě průjezdu i  cílový stát, údaje o předchozím pobytu na území, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje o dřívějším nebo stále probíhajícím řízení o  přestupku v  České republice a probíhajícím trestním řízení, rodinném stavu, údaje k  manželu a dětem mladším 15 let, pokud jsou tito zapsáni v  cestovním dokladu cizince a  cestují s ním společně, v  rozsahu příjmení, jméno, ostatní jména, den, měsíc a rok narození, stát narození, státní občanství, dále údaje o osobách pobývajících v České republice, které mohou poskytnout informace v  souvislosti s  řízením o  vízu, v  rozsahu jméno, příjmení, datum narození, místo pobytu a  státní občanství, v případě právnických osob pak název osoby a její identifikační

číslo a sídlo.

§ 55

Náležitosti žádosti o udělení víza

(1) Náležitosti k  žádosti o  udělení víza nesmí být starší

180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

(2) Předložení náležitostí k  žádosti o  udělení víza se

s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza

v zájmu České republiky.

§ 56

Důvody neudělení víza

(1) Vízum, s  výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo

víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo

zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a) se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu

nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady

za účelem ověření údajů uvedených v  žádosti o vízum nebo

jestliže se i  přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení

předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či

nepravdivě,

c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

d) má poznatky o  tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na

území nesla Česká republika,

e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza,

f) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) až i),

k),l) (nebo n)) nebo m, anebo

g) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po

skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum

hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení

víza.

(2) Vízum, s  výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo

víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo

zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a) neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,

b) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu

na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo

c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto

zákonem,

za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k  dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

§ 57

(1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza

policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum

udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum

neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit

policii a uvést důvody tohoto neudělení.

(2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti

o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit

stanovisko. Policie k  tomuto stanovisku při udělování víza

přihlédne.

(3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se

žadatelem o vízum.

§ 58

Vyznačování víza

(1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad,

pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo

cestovní doklad.

§ 59

Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec

mladší 15 let zapsaný v  jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum

i na tohoto cizince.

§ 60

(1) Žádost o  prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo

prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.

(2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo

prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat

u dlouhodobých víz nejdříve (30) 90 dnů a  nejpozději 14 dnů a u  krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a  nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.

(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2

zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto

žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se

do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.

(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.

§ 61

Zrušení platnosti krátkodobého víza

(1) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

cizinec

a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

b) o zrušení platnosti víza požádá.

(2) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

2. cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

d) policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst.

1 písm. f), g) nebo h), anebo

e) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal,

prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že (důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince) toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Platnost víza je zrušena udělením výjezdního víza;

cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním

vízem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena,

vyznačit tuto skutečnost.

§ 62

Zánik platnosti víza

((1) Platnost víza zanikne, byl-li uložen trest vyhoštění¹⁰) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o správním vyhoštění; to neplatí, pokud cizinec podal žalobu k soudu proti rozhodnutí o správním vyhoštění.)

(1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládají trest vyhoštění¹⁰⁾ nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Po vycestování cizince z  území zanikne platnost víza

podle § 20, § 22 odst. 3 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 35

a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22

odst. 3 písm. b) a  § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém

vycestování cizince z  území. Platnost ostatních víz není

vycestováním cizince z území dotčena.

§ 63

Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie

nebo zastupitelského úřadu k  podání vysvětlení před udělením víza

a toto vysvětlení podat.

§ 64

Studium

Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole

anebo středním odborném učilišti nebo doktorský studijní program na vysoké škole nebo na pracovištích výzkumu a vývoje k tomu účelu akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

b)účast na jazykových kurzech akreditovaných Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy,

(c)konzultace a  výměna zkušeností, výměnný pobyt a  účast na uměleckých, metodických a  jiných specializovaných kurzech v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

d)odborná praxe určená k  získání praktických, odborných zkušeností cizince a  uskutečňovaná v  době jeho studia nebo v době nejvýše 2 let po ukončení jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole a nebo středním odborném učilišti, které jsou součástí národního vzdělávacího systému v oboru, který cizinec na této škole studuje nebo studoval, a  za předpokladu, že je tato odborná praxe organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou, střední nebo vyšší odbornou školou, středním odborným učilištěm nebo organizací řádně k  tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.)

c) konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nebo kraje,

d) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

5. odborná praxe a dobrovolná služba určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince, nebo

6. výmìna zkušeností a studijní pobyty osob odpovìdných za vzdìlávání a rozvoj lidských zdrojù, pokud tyto èinnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie.

HLAVA IV

TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 64a

Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

1. povolení k pobytu, nebo

2. rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy^10a), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

_________________________

^10a) Zákon č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.

Díl 1

Díl 2

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

§ 64b

Povolením k pobytu se rozumí rozhodnutí policie, kterým je cizinci přiznáno právo trvalého pobytu po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.

§ 65

(1) O povolení k  pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,

a) který o  vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je

1. manželem státního občana České republiky,

2. rodičem nezletilého státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy, nebo rodičem zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, s kterým sdílí společnou domácnost,

3. osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,

4. nezletilým dítětem státního občana České republiky (a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče),

5. zletilým dítětem státního občana České republiky a  tento občan je osamělý a starší 70 let,

6. osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče,¹¹⁾ popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o  toto dítě vykonávat na území, nebo

7. nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,

b) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta²⁾ či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o  přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky, anebo

c) jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, (.)

d) který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba

rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.

§ 66

O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na

území na (vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany)dlouhodobé vízumoprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s  cizincem, který je držitelem povolení k  pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je

a) jeho manželem po dobu nejméně 5 let,

b)(nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo) zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, (anebo)nebo

c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.

§ 67

O povolení k  pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na (vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany)dlouhodobé vízumoprávněn požádat každý cizinec.

§ 68

Do doby podle § 66 a  67 se nezapočítává doba pobytu na území

na vízum k pobytu nad 90 dnů udělené za účelem studia.

§ 69

Místo podání žádosti o povolení k pobytu

(1) Cizinec je oprávněn podat žádost o povolení k pobytu na zastupitelském úřadu.

(2) Na území je oprávněn podat žádost o povolení k pobytu cizinec, který

a) na tomto území pobývá na dlouhodobé vízum a splňuje další podmínky podle tohoto zákona,

b) je manželem nebo svobodným dítětem mladším 18 let státního občana České republiky, nebo

c) získal oprávnění k pobytu podle § 87 a dosáhl věku 18 let.)

1. Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.

(2) Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec,  jemuž má být povolení k pobytu vydáno,

1. pobývá na území v rámci přechodného pobytu a

1. je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,

2. je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,

3. je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,

4. je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,^11a) nebo

5. žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,

2. pobývá na území na základě uděleného dlouhodobého víza a

1. žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo

2. splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo

3. byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let.

^{________________________}

^11a) § 12 zákona č. 325/1999 Sb.

(3) Žádost se podává na úředním tiskopisu.

§ 70

Povinnosti cizince při podání žádosti

o povolení k pobytu

(1) Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak,

k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti:

a) fotografie,

b) cestovní doklad,

c) listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například

oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající

příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti

státním občanem České republiky,¹⁾

d) doklad o zajištění prostředků k  trvalému pobytu na území (§71),

e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož

je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; ( to neplatí v případě cizince mladšího 15 let a cizince, který žádá o vydání průkazu o  povolení k  pobytu výměnou za rozhodnutí o povolení k pobytu)) tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b), který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů,

(f) doklad s ověřeným podpisem obsahující souhlas osoby, že ubytuje cizince na území)

6. doklad o zajištění ubytování na území.

(2) Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem

azylanta²⁾ či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je

povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle

odstavce 1 písm. a) až c).

(3) V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést

příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok

narození, místo a  stát narození, státní občanství, národnost,

rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání

před příchodem na území (pracovní zařazení, název a  adresa

zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na

území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední

bydliště v  cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na

území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na

území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec

dále povinen uvést jméno a  příjmení, dřívější příjmení, státní

občanství, datum narození, místo a  stát narození, bydliště

a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní

občanství, bydliště a  povolání rodičů, jméno, příjmení, datum

a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí,

jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště

a povolání sourozenců.

(§ 71

Doklad o zajištění prostředků

k trvalému pobytu na území

Pro účely žádosti o  povolení k  pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje

a)potvrzení o  převodu finančních dávek vyplácených cizinci státem, jehož je státním občanem, nebo jiným státem, ve kterém jsou mu takové dávky vypláceny, za předpokladu, že dosahují měsíčně částky ve výši 2násobku částky životního minima na osobní potřeby,

2. závazek osoby, k  níž cizinec1 žádá povolit pobyt na území, s ověřeným podpisem, že uhradí náklady spojené s  pobytem na území; tento závazek je nutné doložit potvrzením zaměstnavatele o výši výdělku nebo výpisem z bankovního účtu, nebo

3. výpis z účtu vedeného v  bance na území nebo v jiném státě, minimálně ve výši 70násobku částky životního minima na osobní potřeby znějící na jméno žadatele.)

§ 71

Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu

na území

U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje

1. doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně dvojnásobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo

2. doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.

§ 72

Náležitosti žádosti o povolení k  pobytu nesmí být starší 180

dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

§ 73

(1) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie povolení k pobytu

formou písemně vyhotoveného správního rozhodnutí, kterým se tomuto

cizinci povoluje trvalý pobyt na území s dobou platnosti do 15 let

věku cizince.

(2) Cizinci staršímu 15 let vydá policie povolení k pobytu

formou průkazu o povolení k pobytu.

§ 74

(1) Průkaz o povolení k pobytu vydá policie s dobou platnosti

na (10) 15 let. Dobu platnosti průkazu lze dvakrát prodloužit, vždy na dobu (10) 15 let.

(2) Pro účely stanovení doby platnosti průkazu o povolení

k pobytu se výměna podle § 83 považuje za prodloužení doby

platnosti průkazu o povolení k pobytu.

( (3) Dobu platnosti průkazu o  povolení k  pobytu policie v návaznosti na dobu platnosti cestovního dokladu zkrátí tak, aby byla vždy o 60 dnů kratší než doba platnosti cestovního dokladu. )

§ 75

Vízum za účelem převzetí povolení k pobytu

(1) Zastupitelský úřad uděluje vízum za účelem převzetí

povolení k pobytu cizinci, který pobývá v zahraničí.

(2) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s  dobou platnosti na

180 dnů a opravňuje k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů.

V případě, že převzetí povolení k  pobytu brání důvody na vůli

cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na

území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec

je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody

neprodleně oznámit policii.

§ 76

Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území

dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.

§ 77

Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území,

je vykonatelné dnem jeho převzetí.

Důvody pro nevydání povolení k pobytu,

pro zánik platnosti povolení k pobytu

a pro zrušení platnosti povolení k pobytu

(§ 78

( Policie povolení k pobytu nevydá, jestliže

a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70,

b) byl cizinci uložen trest vyhoštění,¹⁰⁾ pokud tento nebyl milostí prezidenta prominut nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky,

c) je platné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

d) v době řízení budou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) a d) a § 80 odst. 2 písm. a) a g). )

§ 78

1. Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže

1. cizinec nepředloží náležitost podle § 70 odst. 1 písm. a), b, c), e) nebo f),

2. byl cizinci pravomocně uložen trest vyhoštění,¹⁰⁾ pokud tento nebyl milostí prezidenta republiky prominut, nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky, anebo neuplynula doba, na kterou byl tento trest uložen,

3. neuplynula doba stanovená rozhodnutím o správním vyhoštění, pokud platnost tohoto rozhodnutí nebyla zrušena,

4. v  řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. b) nebo g), anebo

5. v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo 66.

(2) Policie povolení k pobytu nevydá, jestliže cizinec

1. nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo

2. nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174).

§ 79

Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže

a) cizinec nabude státního občanství České republiky,

b) (byl cizinci uložen) nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci trest vyhoštění¹⁰⁾nebo (bylo rozhodnuto ) je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

c) cizinec zemře.

§ 80

(1) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a) zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s  cílem získat

povolení k  pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo

dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,

(b) manželství zanikne na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o  prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě nebo nebylo nezrušitelně osvojeno,)

b) o to cizinec požádá, nebo

c) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní

smlouvy.

(2) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a) cizinec nepožádá policii o  prodloužení doby platnosti ve lhůtě

podle § 84; to neplatí v  případě, že podání žádosti

o prodloužení zabránily důvody nezávislé na vůli cizince,

b) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek,

ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých,

c) zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle

§ 65 odst. 1 písm. b) nebo c),

d) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

e) byla zrušena platnost průkazu o  povolení k  pobytu zákonného zástupce, který o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

f) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, nebo

g) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k  trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

h) bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bod 1 a manželství nevzniklo,^11b)¨ zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno, nebo

i) cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71,

za podmínky, že (důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince) toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

_______________

11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb.“.

(3) Policie v  rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení

k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci

výjezdní vízum; cizinec je povinen vycestovat z území v době

stanovené výjezdním vízem.

Průkaz o povolení k pobytu pro cizince

§ 81

(1) Průkaz o povolení k  pobytu je veřejnou listinou, která

obsahuje jméno, příjmení a ostatní jména cizince, datum a místo

jeho narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa

hlášeného trvalého pobytu na území a rodné číslo.

(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky,

uvede se nebo v případě již vydaného průkazu o povolení k pobytu

změní se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v  tomto matričním

dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména

cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

(3) O zapsání rodného čísla je cizinec povinen požádat orgán

příslušný k jeho určení¹²⁾ ve lhůtě 180 dnů ode dne vydání průkazu

o povolení k pobytu.

§ 82

Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu

za průkaz o povolení k pobytu

(1) Cizinec je povinen, pokud není dále stanoveno jinak,

nejpozději 30 dnů před dosažením věku 15 let podat žádost podle

odstavce 2 a do 30 dnů po dosažení věku 15 let se osobně dostavit

na policii k  výměně rozhodnutí o povolení k pobytu za průkaz

o povolení k pobytu.

(2) K žádosti o vydání průkazu o  povolení k  pobytu podle

předchozího odstavce je cizinec povinen předložit náležitosti

uvedené v § 70 odst. 1 písm. a) (až d) a f)) a b). (Náležitosti k žádosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu cizince a fotografie cizince.)

§ 83

Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu

za průkaz o povolení k pobytu

(1) Cizinci podle § 87 při dosažení věku 15 let vymění

policie potvrzení o  oprávnění k  trvalému pobytu za průkaz

o povolení k pobytu.

(2) Cizinec podle předchozího odstavce je povinen na vyzvání

policie dostavit se na policii, odevzdat jí fotografie a předložit

k nahlédnutí rodný list nebo jiný doklad osvědčující totožnost

cizince.

§ 84

Prodloužení doby platnosti průkazu

o povolení k pobytu

(1) Cizinec je oprávněn požádat policii o prodloužení doby

platnosti průkazu o  povolení k  pobytu ve lhůtě 90 dnů před

uplynutím doby platnosti tohoto průkazu. V odůvodněných případech

může žádost podle předchozí věty podat i dříve; oprávnění podle

věty první zaniká čtrnáctý den před dnem skončení platnosti

průkazu o povolení k pobytu.

(2) V případě, že podání žádosti podle odstavce 1 zabrání

důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost

podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) Pokud doba platnosti průkazu o  povolení k pobytu uplyne

před vydáním rozhodnutí o jejím prodloužení, považuje se tento

průkaz za platný do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4) Dobu platnosti průkazu o  povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.

§ 85

Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti

průkazu o povolení k pobytu

((1)) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit (náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) až d)) cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.

((2) ) Náležitosti k  žádosti o  prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu a fotografie cizince.)

§ 86

(1) Žádá-li cizinec policii o  vydání průkazu o povolení

k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo

poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad,

zničený nebo poškozený průkaz anebo potvrzení policie o odcizení

tohoto průkazu.

(2) Žádá-li cizinec policii o  vydání průkazu o povolení

k pobytu v případech, kdy dobu platnosti již nelze prodloužit, je

povinen předložit fotografie, cestovní doklad a průkaz o povolení

k pobytu.

(Díl 2)

Díl 3

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy

rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

(1) Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného (orgánu¹³⁾) orgánu^10a)oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.

(3) Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

(4) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

(5) Oprávnění k  trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže

a) cizinec

1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

2. mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s  ověřeným podpisem zákonného zástupce,

3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,¹⁾ nebo

4. dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. b), až do rozhodnutí o této žádosti,

b) skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ

§ 88

(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na

tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však

po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný není-li dále stanoveno jinak (za podmínky, že je zajištěna úhrada nákladů spojených s  poskytnutím zdravotní péče, například zdravotním pojištěním).

(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na

vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii

v místě, kde je hlášen k  pobytu na území, (žádost o zapsání narozeného cizince do) za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na

základě povolení k  pobytu, je povinen v  době podle odstavce 1

podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu

nad 90 dnů, nebo (je-li důvod podle § 65 ) o udělení povolení k pobytu; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v  němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v  této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o udělení povolení k  pobytu se pobyt narozeného cizince (po dobu řízení považuje za přechodný) od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud

podání žádosti v  této době zabránily důvody na vůli cizince

nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen

důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

(§ 89

K žádosti podle § 88 odst. 2 nebo 3 je zákonný zástupce

povinen předložit

a) cestovní doklad dítěte; v  případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b) rodný list dítěte,

c) doklad o  zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem)

§ 89

1. K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

1. cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

2. rodný list dítěte,

3. doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.

(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ

§ 90

(1) Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic

a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním

přechodu prováděna.

(2) Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod

v místě a čase určeném k  provádění hraniční kontroly. Za místo

podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku

a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době

provádění hraniční kontroly.

§ 91

Cizinec je povinen

a) vycestovat z  území v  době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,

b) na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,

c) jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.

§ 92

Odepření vycestování z území

Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let,

jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území,

pokud při hraniční kontrole nepředloží

a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a  má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a  že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a  léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a  náklady vzniklé policii v souvislosti s  případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b) potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z  území i  při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ

§ 93

(1) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu do 90 dnů

nebo dlouhodobé vízum, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne

počátku přechodného pobytu na území hlásit policii počátek, místo

a předpokládanou dobu tohoto pobytu, pokud tuto povinnost neplní

ubytovatel; to neplatí, pokud cizinci zajišťuje ubytování

ministerstvo.

(2) Cizinec, držitel víza za účelem převzetí povolení

k pobytu, splní ohlašovací povinnost převzetím povolení k pobytu.

§ 94

Cizinec, který je oprávněn k  přechodnému pobytu na území bez

víza, je povinen do 30 dnů ode dne počátku tohoto pobytu hlásit

policii místo pobytu na území, pokud předpokládaný pobyt na území

bude delší než 30 dnů. Současně je povinen policii sdělit počátek

a předpokládanou dobu přechodného pobytu na území.

§ 95

Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince,

který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo

který je umístěn v policejní cele⁷⁾ nebo v zařízení (§ 130).

§ 96

(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní

výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní

péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince,

který není způsobilý podle tohoto zákona k  takovému úkonu,

k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku

oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

(2) Osoba uvedená v  předchozím odstavci předloží policii

rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany

dítěte a v  případě fyzické osoby i  doklad prokazující, že je

přihlášena k trvalému pobytu na území.

§ 97

Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při

hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího

tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok

a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště

v zahraničí, číslo cestovního dokladu a  víza, je-li v  cestovním

dokladu uděleno, předpokládanou dobu ubytování, účel pobytu na

území a státní poznávací značku motorového vozidla.

§ 98

Hlášení změn

(1) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k  pobytu, je

povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů

ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší

než 180 dnů.

(2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona

způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

(3) Cizinec, který pobývá na území na dlouhodobé vízum, je

povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny

policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná

změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, žezměna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba

podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost

policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady

prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

Ubytovatel a jeho povinnosti

§ 99

Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo

a) ubytovává cizince za úhradu, nebo

b) kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a  ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké.¹⁴⁾

§ 100

Ubytovatel je povinen

a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

e) vést domovní knihu a  na požádání policie ji předložit ke kontrole.

§ 101

Domovní kniha

(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje

údaje v rozsahu uvedeném v § 97.

(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e)

vede ubytovatel v  písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro

účely kontroly vyloučena.

(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně

a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně

z hlediska časového.

(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od

provedení posledního zápisu.

(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat

jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.¹⁵⁾

§ 102

Oznámení ubytování

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince

následující pracovní den po jeho ubytování.

(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a) předložením přihlašovacího lístku, který je stejnopisem zápisu

v domovní knize, nebo

b) prostřednictvím technických nosičů dat a  jejich

telekomunikačním přenosem, je-li takový přenos možný.

HLAVA VIII

POVINNOSTI

§ 103

Povinnosti cizince

Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních

tohoto zákona dále povinen

a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a  víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b) na žádost ubytovatele předložit cestovní doklad nebo průkaz o povolení k pobytu,

c) uvádět v  řízení podle tohoto zákona pravdivě a  úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o  povolení k  pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,

e) hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo průkazu o povolení k pobytu cizince do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,

f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a  dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h) odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

i) odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s  výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s  prohlášením víza za neplatné, řízením o  správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění, (nebo zjištění) zjišťováním totožnosti anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a  dalším opatřením k  omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b),

n) pobývat na území pouze s  platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o) na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3,

p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o  vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z  území při hraniční kontrole, (.)

r) předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.

§ 104

Povinnost dopravce

1. Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy (dále jen"dopravce") je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí,pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a  vízum,je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.

1. Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(3) Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

4. Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.

§ 105

Povinnost vazební věznice nebo věznice

Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar

policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice

o rozhodnutí o  propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu

trestu odnětí svobody cizince.

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

(1) Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně

oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.

(2) Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit

policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

§ 107

Povinnosti jiných osob

(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený

v § 108 odst. 1 nebo povolení k pobytu, je povinen je neprodleně

odevzdat policii.

(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho

žádost vydat doklad o zajištění ubytování s  uvedením doby, po

kterou je ubytování zajištěno.

(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou

újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání

ověřeném policií.

(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně

oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle

§ 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD

§ 108

(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

d) cestovní průkaz totožnosti, nebo

e) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro

účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za

účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a) údaje o státním občanství cizince,

b) údaje o jeho totožnosti,

c) fotografii držitele,

d) údaj o době platnosti.

§ 109

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní

doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) vydá policie na žádost

cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Cizinci, který pozbude v  zahraničí některý z dokladů

uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad

cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou

vydání je souhlas policie.

(3) Cestovní doklady uvedené v  odstavci 1 jsou veřejné

listiny.

§ 110

(1) Cizinecký pas a  cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují

v českém jazyce a  zpravidla ve dvou cizích jazycích podle

mezinárodních zvyklostí.

(2) Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti

policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.

§ 111

(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu

totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e)

cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den,

měsíc, rok narození, místo a  stát narození, státní občanství

a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí

fotografie.

(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo

v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) lze uvést všechny

údaje uvedené v  odstavci 1 a  opatřit jej fotografií cizince

žádajícího o vydání tohoto dokladu.

§ 112

Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108

odst. 1 písm. c), d) a  e) nebo při prodlužování doby jejich

platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

§ 113

Cizinecký pas

(1) Cizinecký pas vydá policie

a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a  doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud

1. je mladší 15 let, nebo

2. jeho způsobilost k  právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,

c) cizinci, který není držitelem cestovního dokladu a  bylo mu uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.

(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm.

b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.

(3) Cizinci podle odstavce 1 písm. c) vydá policie cizinecký

pas s dobou platnosti stanovenou podle nařízení vlády (§ 181).

(4) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a)

nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.

(5) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c)

může být opakovaně prodloužena na dobu stanovenou nařízením vlády

(§ 181).

(6) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas

s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.

(7) Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí

o zrušení platnosti povolení k  pobytu, dnem zániku oprávnění

k trvalému pobytu podle § 87 nebo ukončením poskytování dočasné

ochrany.

§ 114

Cestovní průkaz totožnosti

(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na

žádost cizince,

a) který nemá platný cestovní doklad a  nemůže si z  důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,

b) kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a  jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie

cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů

a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce

1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s  dobou

platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států

světa.

(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který

pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti dlouhodobého víza,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o  zrušení platnosti povolení k pobytu na území,

d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),

e) ukončení poskytování dočasné ochrany, nebo

f) udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b); doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.

(4) Cestovní průkaz totožnosti k  vycestování vydá policie

rovněž cizinci, o  jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto

a který nemá jiný cestovní doklad.

§ 115

Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu,

cestovního průkazu totožnosti

nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e)

(1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo

cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) cizinci nevydá nebo

vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

(2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo

cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) nevydá nebo vydaný

doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen, za podmínky, že (důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání nebo odejmutí cestovního dokladu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince) toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 116

Neplatnost cestovního dokladu

Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za

neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c) je porušena jeho celistvost,

d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 117

Zadržení cestovního dokladu

(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové

kontrole

a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. c), d) nebo e), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude

rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad

zadržet orgán činný v trestním řízení.

(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108

odst. 1 písm. c), d) nebo e) potvrzení o jeho zadržení a zadržený

doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa

pobytu držitele na území s  uvedením důvodů jeho zadržení; útvar

podle předchozí věty rozhodne o  odnětí zadrženého dokladu nebo

o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě

zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne

předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem

v trestním řízení.

(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108

odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad

bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud

nejde o  doklad padělaný, pozměněný nebo o  doklad, který je

důkazním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ

§ 118

(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na

území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území

a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba, po

kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti

rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit

hraniční přechod pro vycestování z území.

(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na

území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo

zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní vízum.Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho

rozhodnutí se zakazuje.

(§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o  správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

a) na 10 let, je-li nebezpečí, že cizinec by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu,

b) na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán nebo neoprávněně změněn,

2. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez povolení podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnává,

3. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole, nebo

4. skrývá-li se cizinec za účelem vyhnutí se hraniční kontrole,

c) na 3 roky,

1. prokáže-li se cizinec při pobytové kontrole nebo hraniční kontrole při vycestování z  území neplatným cestovním dokladem,

2. nesplní-li povinnost stanovenou v § 19 odst. 3, § 34 odst. 6, § 39 odst. 5, § 44 odst. 4 anebo § 61 odst. 3, nebo

3. odmítá-li sdělit nebo jiným hodnověrným způsobem prokázat svou totožnost.

(2) Policie vydá rozhodnutí o  správním vyhoštění cizince s dobou platnosti

a) až na 10 let, je-li nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek,

b) až na 5 let, vstoupí-li cizinec na území mimo hraniční přechod,

c) až na 3 roky,

1. pobývá-li cizinec na území nad dobu stanovenou mezinárodní smlouvou o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti nebo jiným způsobem jedná v nesouladu s touto smlouvou či rozhodnutím vlády,

2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem, nebo

3. uvedl-li cizinec v  řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro správní vyhoštění. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k  dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

3. Jestliže cizinec ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, ačkoliv proti takovému rozhodnutí nepodal žalobu, rozhodne policie o  tom, že doba platnosti vyhoštění se prodlužuje o 5 let. )

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

1. Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

1. až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území, anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

2. až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby, jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu ¹⁶⁾ anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal, nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

3. až na 3 roky,

1. pobývá -li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

2. Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

__________________

16. Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

( § 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

(1) Policie vydá rozhodnutí o  správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti na

a) 10 let, je-li nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu,

b) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.

(2) Jestliže cizinec ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, ačkoliv proti takovému rozhodnutí nepodal žalobu, rozhodne policie o  tom, že doba platnosti vyhoštění se prodlužuje o 5 let. )

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na

1. 10 let, je-li důvodnénebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území, anebo jiným obdobným způsobem,

2. 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.

(2) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 121

Vysloví-li jiný stát souhlas s  přijetím osoby bez státního

občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do

tohoto státu.

§ 122

Podmínky

k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

((1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud

a) účel pobytu na území souvisí s narozením nebo pohřbem osoby, která je k cizinci v rodinném vztahu stanoveném v § 65 odst. 1 písm. a), nebo

2. účelem pobytu na území je návštěva vážně nemocné osoby, která je k cizinci v rodinném vztahu stanoveném v § 65 odst. 1 písm. a), pouze však jednou v kalendářním roce,

za podmínky zachování přiměřenosti mezi důvodem pro správní vyhoštění a důvodem pro udělení víza nebo povolení vstupu. Při posuzování přiměřenosti policie vezme v úvahu dobu, která uplynula od vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, důvod pro vydání tohoto rozhodnutí a další skutečnosti, které mohou udělení víza ovlivnit.)

(1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(2) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie

udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na

území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc

vyřídit z ciziny.

(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na

30 dnů.

(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie

neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

(Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.)

(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí

o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání

a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, lze je uhradit, byť

i částečně, z  peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být

vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou

povinni tyto náklady uhradit postupně

a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,

d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104 (odst. 1).

(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit

podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne

policie náklady na ubytování a  stravování, přepravní náklady

a ostatní nutné peněžní náklady.

HLAVA XI

ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

(1) Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo

doručeno sdělení o  zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li

nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem

narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí

o správním vyhoštění.

(2) Cizince lze z důvodů uvedených v  odstavci 1 zajistit

poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené

odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít;

o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí

nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí

převzít.

(3) Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh na řízení podle

zvláštního právního předpisu,¹⁷⁾ v němž soud rozhodne o zákonnosti

zajištění a nařídí propuštění, je-li zajištění cizince nezákonné.

§ 125

(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od

okamžiku omezení osobní svobody.

(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie

neprodleně vyrozumí některého rodinného příslušníka s povoleným

pobytem na území. Policie vyrozumí o  zajištění cizince za účelem

správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo

konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to

cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.

§ 126

Policie je povinna

a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o  možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. (Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést jiným způsobem, policie seznámení neprovede a o tomto sepíše záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.) Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

§ 127

Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

a) po zániku důvodu pro zajištění,

b) rozhodne-li tak soud na základě žádosti cizince o přezkum zákonnosti zajištění.

§ 128

(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě

pravomocného rozhodnutí o  správním vyhoštění ukončen pobyt na

území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování

z území; to neplatí v  případě, že zajištěný cizinec předloží

potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční

přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí

o správním vyhoštění.

(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce

1 v  zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro

vycestování cizince z území.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání

podle mezinárodní smlouvy

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který

neoprávněně vstoupil na území, za účelem jeho předání podle

mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.

(2) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán

v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ

§ 130

(1) Zařízení je místo, v  němž je cizinec povinen zdržovat se

na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

(2) Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení

osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

(3) Zařízení provozuje policie.

(4) Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění

a část s přísným režimem zajištění.

(5) Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno,

musí být hygienicky nezávadné a  vybaveno tak, aby zabraňovalo

poškození života nebo zdraví cizince a  poškození majetku

zařízení.

§ 131

Část se zmírněným režimem zajištění

(1) Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným

režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části

s přísným režimem.

(2) Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací

prostor a  společné sociální a kulturní zařízení a další prostor,

ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat

se s jinými cizinci umístěnými do této části.

(3) V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko

a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro

ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem

a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

§ 132

Část s přísným režimem zajištění

(1) Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost

pouze z  vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem

a židlemi v  počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců,

sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru

neprůhlednou zástěnou a  signalizačním (přivolávacím) zařízením

a další prostor určený pro vycházky.

(2) Do části s přísným režimem policie umístí cizince

a) pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,

b) který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,

c) po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu,

d) který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení, nebo

e) jehož totožnost nelze ověřit.

§ 133

Rozdělení rodiny

Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení,

například z  důvodů umístění člena rodiny v  části s přísným

režimem, musí být (vždy zajištěno, aby důsledky tohoto rozdělení byly přiměřené důvodům, které k tomuto rozdělení vedou) splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 134

Osobní prohlídka a odebrání věcí

(1) Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení

provést jeho osobní prohlídku a  prohlídku jeho věcí za účelem

zjištění, zda u  sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní

prohlídku a  prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv

v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec

může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba

stejného pohlaví. O provedení prohlídky v  průběhu pobytu

v zařízení zpracuje policie záznam. (Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 6 měsíců.)

(2) Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad

a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce,

prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

§ 135

Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi

Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen

se svými právy a  povinnostmi souvisejícími se zajištěním

a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce

nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.

§ 136

Vnitřní řád

(1) Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

a) časový rozvrh vycházek,

b) časový rozvrh provádění osobní hygieny,

c) časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,

d) časový rozvrh poskytování stravy,

e) časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,

f) režim návštěv,

g) prostor vymezený pro vycházky

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu

pobytu cizince v zařízení.

(2) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém,

německém, francouzském a ruském.

§ 137

Umísťování cizinců

(1) Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie

přihlíží k  náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem,

příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně musí být umístěni

a) muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,

b) cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit

u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.

§ 138

Místnost pro ubytování

Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být

zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince

musí činit nejméně 3,5 m2.

§ 139

Strava

Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku,

energetické a biologické potřeby.¹⁸⁾ Podle možností se při výběru

stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z  náboženského

přesvědčení cizince.

§ 140

Oděv

Nesplňuje-li oděv, prádlo a  obuv cizince podmínky hygienické

a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo

a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu

původního oděvu, prádla a obuvi.

§ 141

Písemná sdělení

Cizinec může přijímat a  na svůj náklad odesílat písemná

sdělení bez omezení.

§ 142

Návštěvy cizinců

(1) Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy

v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v  trvání 30 minut.

V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí

návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než

30 minut nebo zvýšení počtu osob.

(2) Návštěvy probíhají v  místnostech k  tomu určených za

přítomnosti policie.

(3) Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby,

která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

§ 143

Přijímání balíčků a peněz

(1) Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček

s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg.

Omezení se nevztahuje na balíčky s  oblečením zasílaným za účelem

výměny tohoto oblečení.

(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá

věci, které není dovoleno v  zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2).

Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady,

s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem

České republiky.

(3) Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly

do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné

uložení.

§ 144

Uspokojování kulturních potřeb

Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk

a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované

v tuzemsku.

§ 145

Péče o zdraví

(1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke

spánku.

(2) Cizinec, který je umístěn v části s  přísným režimem, má

právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení

v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu

na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena.

O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam.

(Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.) U nemocných cizinců a  těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

(3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní,

periodické a  výstupní, a je-li to potřeba, i  mimořádné lékařské

prohlídce v  rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných

diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním

opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Jestliže zdravotní stav cizince vyžaduje zdravotní péči,

kterou není možno zajistit v  zařízení, zajistí mu policie tuto

péči ve zdravotnickém zařízení mimo zařízení.

(5) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má

povinnost uhradit náklady léčení a  skutečně vynaložené náklady

ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 146

Ochrana práv cizinců

(1) K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním

orgánům České republiky žádosti a  stížnosti, které je zařízení

povinno neprodleně odeslat.

(2) Pokud o  to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného

odkladu umožněna rozmluva s  vedoucím zařízení nebo s  jeho

zástupcem.

§ 147

Povinnosti cizinců

(1) Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit

příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních

cizinců a  chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do

styku.

(2) Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení,

vyrábět, přechovávat a  konzumovat alkoholické nápoje a  jiné

návykové látky,¹⁹⁾ vyrábět a  přechovávat předměty, které by mohly

být použity k  ohrožení bezpečnosti osob a  majetku nebo k útěku

nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek

nebo škodit zdraví.

(§ 148

Použití donucovacích prostředků

Pokud je to nezbytné k  zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti v  zařízení, je policie oprávněna použít proti cizinci, odmítajícímu plnit své povinnosti, donucovací prostředky stanovené zvláštním právním předpisem.^{20) )}

§ 149

Ukončení zajištění

Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze

a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí,

jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

§ 150

Kontrola

O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních

právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České

republiky.

§ 151

Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči

kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má

v péči, nelze-li zajistit péči o  cizince jiným způsobem. Je-li

taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení,

přihlíží se k projevu její vůle.

HLAVA XIII

PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA

Průvoz cizince

§ 152

Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí

vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné

policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní

smlouva.

§ 153

(1) Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy

policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu

pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou

policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou

věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo

jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného

pohlaví.

(2) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla

každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(3) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví

nebo se pokusí o  sebevraždu, policie učiní potřebná opatření

směřující k  ochraně jeho života a  zdraví, zejména poskytne první

pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře,

zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého

cizince.

(4) Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osoba

§ 154

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit

vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území

mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného

zdraví nebo ochranu práv a  svobod druhých nebo obdobný zájem

chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na

základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu

České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky

anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰⁾ nebo

b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Ten, kdo žádá o  zařazení cizince do evidence nežádoucích

osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi

důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je

oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce

1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato

přiměřenost není prokázána v  požadavku. Při prokazování

přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí

do soukromého a rodinného života cizince.

(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován

v evidenci nežádoucích osob.

(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích

osob nesděluje.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince

do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně

nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě

tohoto přezkumu cizince v  evidenci ponechá nebo jej z této

evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně

přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek

na označení cizince za nežádoucí osobu.

( (2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí po uplynutí doby platnosti rozhodnutí o  správním vyhoštění, po uplynutí doby, na niž byl trest vyhoštění vysloven, nebo po prominutí trestu vyhoštění¹⁰⁾ milostí prezidenta nebo amnestování tohoto trestu amnestií udělenou prezidentem republiky.)

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 156

(1) Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

(a) dopravce, který dopraví na území cizince bez dokladů opravňujících jej ke vstupu na území, nebo)

a) dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, nebo

b) ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z  tohoto

zákona.

(2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie

uloží pokutu ve výši (25násobku částky životního minima na osobní potřeby) 50 000 Kč; za opakované porušení této povinnosti policie uloží pokutu ve výši (50násobku částky životního minima na osobní potřeby) 100 000 Kč.

(3) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie

uloží pokutu do výše (12násobku životního minima na osobní potřeby) 25 000 Kč; za opakované porušení této povinnosti uloží pokutu ve výši (25násobku částky životního minima na osobní potřeby) 50 000 Kč.

(4)(Pokutu lze uložit) Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní

moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(6) Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad.

Výnos z  pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání

a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního

předpisu.²¹⁾

(7) Na řízení o  správním deliktu podle tohoto zákona se

nevztahují ustanovení části čtvrté (oddílu 2) oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.

(§ 157

(1) Přestupku se podle tohoto zákona dopustí ten, kdo

a) zneužije cizí cestovní doklad s  úmyslem překročit státní hranice,

b) se úmyslně vyhne provedení pobytové kontroly nebo hraniční kontroly,

c) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v  průkazu o  povolení k  pobytu,

d) úmyslně předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě nebo uvede nepravdivé údaje v zájmu prodloužení doby platnosti povolení k pobytu, nebo

e)úmyslně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) policie uloží pokutu do výše 5násobku částky životního minima na osobní potřeby; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. d) uloží pokutu do výše 3násobku částky životního minima na osobní potřeby; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e) uloží pokutu do výše1,5násobku částky životního minima na osobní potřeby.)

„(1) Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že

1. překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

2. s úmyslem překročit státní hranice zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a  vydaný jinému cizinci nebo přitom zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,^21a)

3. se úmyslně vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

4. provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v  průkazu o  povolení k pobytu,

5. předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,

6. se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

7. pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

8. se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

9. úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,

10. se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,

11. nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,

12. nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

13. se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo

14. úmyslně poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h), i) nebo j) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. k), l),m) nebo n) uloží pokutu do výše 3 000 Kč .

___________________

^21a) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).

(3) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje

zvláštní právní předpis,²²⁾ pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

(5) Pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona

ukládá a vybírá policie.

(6) Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního

předpisu.²¹⁾

(7) V blokovém řízení lze uložit pokutu do výše 1,5násobku

částky životního minima na osobní potřeby.

HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÉMY

§ 158

(1) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona

provozuje informační systémy obsahující

a) údaje o  vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,

b) údaje o  žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,

c) údaje o  cizincích s  povoleným pobytem na území, vydaných průkazech o  povolení k  pobytu a  prodloužení doby jejich platnosti,

d) údaje o  žadatelích o  vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o  cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,

e) údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,¹⁰⁾

f) údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,

g) údaje o  cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození,

h) údaje o  cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,

i) údaje o  ztracených a  odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. c), d) nebo e) a údaje o  cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné.

(2) Policie je oprávněna provozovat další informační systémy,

pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle

tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy

toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl

informační systém zřízen.

(3) Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona

obsahují údaje o  cizincích a  dalších osobách v rozsahu údajů

uváděných v  žádosti o  vízum nebo v  rozsahu údajů uváděných

v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo

údajů získaných v  řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení

a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat

v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po

písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto

cizince.

(4) Údaje z  informačních systémů vedených policií podle

tohoto zákona lze sdružovat s  údaji jiných informačních systémů

vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné

pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém

a) údajů v rozsahu žádosti o udělení víza,

b) vydaných cestovních dokladů a udělených víz.

§ 159

(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak,

z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje

k plnění úkolů stanovených zákonem v  rozsahu příjmení, jméno,

rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné

číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit,

pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a  požadované

údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují

k jejich shromažďování, předávání a  využívání nad rámec

stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního

předpisu²³⁾ sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

(3) Policie předá údaje z informačního systému vztahující se

k cizincům s  povolením k  pobytu a  cizincům, kteří na území

pobývají na dlouhodobá víza, do 10 dnů ode dne jejich získání

ministerstvu.

(4) Údaje z  informačních systémů vedených podle § 158 se

poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých

úkolů.

§ 160

(1) Údaje v  informačních systémech podle § 158 mohou být

uchovávány v  písemné formě, na technických nosičích dat nebo

způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po

dobu

a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt nebo pobyt na vízum, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a  o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a) a b), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

d) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), nebo

e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt nebo pobyt na vízum, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), nebo

d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve

smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná

s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

(5) Doba uchování informací evidovaných v  informačních

systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

(6) Uplyne-li doba stanovená v  odstavcích 2, 3, 4 nebo 5,

policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.²⁴⁾

HLAVA XVI

PŮSOBNOST POLICIE

A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ

A OPRÁVNĚNÍ POLICIE

§ 161

Působnost policie

( (1) Policie vykonává státní správu v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Místní příslušnost policie se stanoví podle místa hlášeného pobytu cizince nebo podle místa, kde cizinec, který nemusí hlásit pobyt, pobývá.

(3) Útvary policie příslušné k provádění tohoto zákona jsou

a) Policejní prezidium České republiky,

b) ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia České republiky (dále jen "ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie"),

c) odbory cizinecké a  pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

1. oddělení cizinecké policie dislokované v okrese,

2. referáty cizinecké policie na hraničních přechodech (dále jen "referáty cizinecké policie") a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně,

(d) oddělení pohraniční policie.)

§ 161

Státní správa vykonávaná policií a  místní příslušnost

(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

1. ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

2. odbory cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

1. oddělení cizinecké policie,

2. referáty cizinecké a pohraniční policie a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně.

(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

( § 162

Policejní prezidium České republiky

Policejní prezidium České republiky

a) rozhoduje ve správním řízení o odvolání proti zamítnutí žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

b) provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při zajištění cizince a  kontrolu nad zajištěním,

c) zřizuje a ruší zařízení.)

§ 163

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provádí pobytovou kontrolu,

c) řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

( (d) provozuje zařízení,)

d) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

(e) pořizuje obrazové záznamy a  snímá daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťování totožnosti cizince nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy,

(f) rozhoduje ve správním řízení o

1. odvolání proti rozhodnutí o  správním vyhoštění cizince z území,

2. odvolání proti zamítnutí žádosti o vydání povolení k pobytu, odvolání proti zamítnutí žádosti o  prodloužení doby platnosti průkazu o  povolení k  pobytu a odvolání proti zrušení platnosti povolení k pobytu,

3. odvolání proti zamítnutí žádosti o  prodloužení doby platnosti nebo doby pobytu na vízum k  pobytu nad 90 dnů a zrušení doby platnosti víza nad 90 dnů,

4. odvolání proti zamítnutí žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e), odvolání proti zamítnutí žádosti o prodloužení či provedení změny v těchto dokladech nebo odvolání proti odnětí těchto dokladů,

5. odvolání proti rozhodnutí ve věcech přestupků a správních deliktů podle tohoto zákona,

6. žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,)

e) pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,

f) ve správním řízení

1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odboru cizinecké a pohraniční policie ( § 164),

2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

g) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do

evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

h) provozuje informační systémy podle § 158 (odst. 1) v rozsahu své působnosti,

i) zabezpečuje cestovní a  přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a  uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území,

j) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

k) rozhoduje o  udělení víza nebo povolení vstupu na území podle

§ 122, (.)

l)posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

§ 164

Odbor cizinecké a pohraniční policie

(1) Odbor cizinecké a pohraniční policie

a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provádí pobytovou kontrolu,

c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území,

d) rozhoduje o odepření vycestování z území,

e) rozhoduje o  udělení, prodlužování doby pobytu a  zrušení platnosti víza k  pobytu nad 90 dnů, víza za účelem dočasné ochrany a víza za účelem strpění pobytu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního víza a rozhoduje o prodloužení doby pobytu nebo zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů,

f) rozhoduje o vydání povolení k  pobytu nebo zrušení platnosti povolení k pobytu,

g) rozhoduje o  prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,

h) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst.1,

i) rozhoduje o  vydání a  odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí změny,

j) rozhoduje o  přestupcích a  správních deliktech podle tohoto zákona,

k) ověřuje pozvání,

l) vymáhá úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním,

m) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

n) plní funkci ohlašovacího orgánu v  rozsahu vymezeném tímto zákonem,

o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

p) provádí hraniční kontrolu,

r) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

s) pořizuje obrazové záznamy a  snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s  prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

t) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,

u) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

v) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

w) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

x) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění (,za účelem zjištění totožnosti) nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(2) Oddělení cizinecké policie dislokované v  okrese je

příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až

o) a  r) až x). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby

pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o  zrušení platnosti tohoto

víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti

a) víza k pobytu nad 90 dnů,

b) víza za účelem dočasné ochrany,

c) víza za účelem strpění pobytu,

d) výjezdního víza.

(3) Referáty cizinecké a pohraniční policie a  odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a),b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního víza, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza a (o uznání veřejné listiny podle § 108 odst. 1 písm. b) za cestovní doklad) posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

(§ 165

Oddělení pohraniční policie

Oddělení pohraniční policie

a) zabezpečuje ochranu státních hranic České republiky,

b) kontroluje a dohlíží nad dodržováním podmínek pro překračování státních hranic mimo hraniční přechody v rozsahu stanoveném v seznamu podle § 182 odst. 2,

c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

d) projednává přestupky podle tohoto zákona,

e) provádí zadržení cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti,

f) provádí pobytovou kontrolu a hraniční kontrolu. )

§ 165

Působnost ministerstva

Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

1. vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

2. ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

3. plní další úkoly podle tohoto zákona.

§ 166

Působnost Ministerstva zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve

věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad

a imunit podle mezinárodního práva.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve

věcech udělování víz v  rozsahu stanoveném tímto zákonem

prostřednictvím zastupitelského úřadu.

§ 167

Oprávnění policie

Policie je oprávněna

a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z  evidence

Rejstříku trestů,

b) snímat daktyloskopické otisky a  pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s  prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince anebo v  souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d) provádět pobytovou kontrolu

1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a  zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

Správní řád se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm.

b), 7 odst. 1, § 9, 10, 11, § 19 odst. 1, § 20, 22, 24, 26, 29,

30, § 34 odst. 1 písm. c), § 35, 36, § 39 odst. 4, § 40, 42, § 43 odst. 2, 44 odst. 2 písm. b) a c), § 49, 50, 61, 75, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124,§ 129, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1 a § 180.

§ 169

Odchylky od správního řádu

(1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit

do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední

desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí

tohoto úřadu.

(2) Pokud se žádosti cizince o prodloužení doby pobytu na

území na vízum k  pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby

platnosti tohoto víza, vydání povolení k pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Převzetím povolení k pobytu, cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo úřední listiny, ve které bylo provedeno prodloužení podle předchozí věty, se rozhodnutí stává pravomocným.

(3) Žádost o vydání povolení k  pobytu se vyřídí ve lhůtě 180

dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k pobytu podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.

(4) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

(5) Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto

jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený

překlad.²⁵⁾

(6) Odvolání proti rozhodnutí o  odnětí cizineckého pasu,

cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108

odst. 1 písm. e) nemá odkladný účinek.

(7) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od

zahájení řízení; nemůže-li policie v  této lhůtě rozhodnout, je

povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

(8) Proti rozhodnutí o  správním vyhoštění lze podat odvolání

do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

(9) Policie zastaví řízení, jestliže cizinec

a) po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené

lhůtě neodstraní nedostatky podání,

b) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c) který podal žádost z území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí,že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli, (anebo)

d) který podal žádost o povolení k  pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k  pobytu nad 90 dnů, (.)

e) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo

f) podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.

((10)V rozsahu podle části čtvrté oddílů 2 až 4 správního řádu přezkoumává rozhodnutí

a) Policejního prezidia České republiky ministerstvo,

b) ředitelství služby cizinecké a  pohraniční policie Policejní prezidium České republiky,

c) ostatních útvarů policie uvedených v  § 164 a  165 ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.)

(10) Žádost o  prodloužení doby pobytu na vízum k  pobytu nad

90 dnů nebo žádost o  prodloužení doby platnosti tohoto víza

policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

§ 170

((1) Žádost o  udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza za účelem strpění pobytu anebo víza za účelem dočasné ochrany je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad může v  odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.)

(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé a dlouhodobé vízum nebo doby platnosti víza je cizinec povinen podat policii osobně. Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, je cizinec povinen podat zastupitelskému úřadu nebo policii osobně; zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od této povinnosti upustit.

(2) Žádost o udělení průjezdního víza, výjezdního víza, víza

za účelem poskytnutí dočasné ochrany nebo víza k pobytu do 90 dnů

podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

(3) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza

a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů

ode dne podání žádosti.

(4) Žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a) vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza

vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do

60 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Žádost o udělení víza k  pobytu nad 90 dnů policie vyřídí

ve lhůtě do (180) 120 dnů ode dne podání žádosti. (Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků na školách a institucích v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do

90 dnů a  na vízum za účelem dočasné ochrany policie vyřídí ve

lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení pobytu

na území na vízum za účelem strpění pobytu vyřídí policie do 30

dnů.

(8) Řízení před policií se vede v  českém jazyce; není-li

listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit

tlumočníkem ověřený překlad.²⁵⁾

(9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu

nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo

se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho

žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v  zahraničí mu

zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

Soudní přezkum

§ 171

Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

a) rozhodnutí o neudělení víza,

b) rozhodnutí o odepření vstupu,

c) rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

d) rozhodnutí o  ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o  ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

§ 172

Žaloba

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶⁾ musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni

nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud

není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být

podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu

v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žalobaproti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

(4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o  vyhoštění

nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti

víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby

platnosti průkazu o povolení k pobytu.

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 173

Cizinec, který (trvale pobývá)má trvalý pobyt na území, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona

považuje cizinec, který nemá

a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z  evidence

Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými

doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy,

(ve kterých se tato osoba zdržovala) v nichž se cizinec zdržoval, v  posledních 3letech nepřetržitě po dobu delší než (3 měsíce) 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

(§ 175

Postup podle mezinárodní smlouvy

Pokud ustanovení Parlamentem České republiky schválené a vyhlášené mezinárodní smlouvy stanoví něco jiného, než tento zákon, použije se mezinárodní smlouva.)

§ 175

Pokud mezinárodní smlouva stanoví jinak, než ustanovení tohoto zákona, použije se tato mezinárodní smlouva.

§ 176

(1) Cizinci se po dobu platnosti víza za účelem dočasné

ochrany a po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne

na území zdravotní péče v  souvislosti s  úrazem nebo náhlým

onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením

v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady spojené s  poskytnutím zdravotní péče podle

odstavce 1 a náklady spojené s  lékařským úkonem podle § 48 nese

stát.

(3) Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému

zařízení zajišťuje ministerstvo z  kapitoly státního rozpočtu

Všeobecná pokladní správa.

§ 177

Totožnost

Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména,

příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo

posledního trvalého bydliště mimo území.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k  právním úkonům podle tohoto zákona (, s výjimkou řízení podle § 168,) se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. 5 písm. a) bod 2], cizinec starší 15

let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 179

Překážky vycestování

(1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn

1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,

2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo

3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

b) jestliže by to bylo v  rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.

(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a) může vycestovat do jiného státu, nebo

b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v  takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické

osoby.

(2) Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení,

rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území.

Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo

a identifikační číslo a  pozvání opatří svým razítkem a jménem,

příjmením a úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby (statutárního

orgánu).

(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání

žádosti o ověření pozvání.

(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii

sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o  ověření pozvání, po

dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná

povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

(5) Policie odepře ověření pozvání

a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost

splnit závazek podle § 15,

c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo

povinnost podle § 100, nebo

d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. k), l) nebo (n))m).

(6) Policie v  případě odepření ověření pozvání tuto

skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii.

Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro

odepření písemně potvrdí.

(7) Ověření policie vyznačí na pozvání.

HLAVA XIX

ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Zmocňovací ustanovení

§ 181

Vláda České republiky může nařízením

a) za podmínky vzájemnosti nebo, je-li to v zahraničně politickém zájmu České republiky, stanovit, že občan jiného státu může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí účel pobytu na území, který není podmíněn udělením víza,

b) stanovit, že Česká republika poskytne dočasnou ochranu cizincům a zároveň stanoví

1. státy, jejichž občanům bude uděleno vízum za účelem dočasné ochrany,

2. dobu, po kterou bude dočasná ochrana poskytnuta,

3. počty cizinců v režimu dočasné ochrany,

4. množství peněžních prostředků poskytnutých ministerstvu za účelem zajištění pobytu cizinců na území v režimu dočasné ochrany.

§ 182

((1)) Ministerstvo právním předpisem stanoví

a) náležitosti fotografie a  počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b) státy, jejichž státní občané mohou pobývat v  tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza (.) ,

c) seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které na základě mezinárodní smlouvy mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat.

( (2) Ministerstvo vyhlašuje seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které na základě mezinárodní smlouvy mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat, uveřejněním tohoto seznamu včetně jeho změn ve Sbírce zákonů. )

Přechodná ustanovení

§ 183

(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době

zahájení řízení.

(2) Víza udělená a  rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle

tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu

se považuje za povolení k pobytu.

(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému

nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle

tohoto zákona.

((5) Pobyt na území podle dosavadních právních předpisů se do doby pobytu stanovené § 66 a 67 nezapočítává.)

(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu

cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za

vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

(6)Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v  době jejich

zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5.

Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst.

5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta

vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí

z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního

předpisu²⁴⁾ a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(8) Platnost rozhodnutí o  zákazu pobytů uložených podle

dosavadních předpisů není dotčena. (Pro účely postupu podle § 122 se rozhodnutí podle předchozí věty považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.) Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o  zrušení vízové povinnosti

zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto

zákona.

§ 184

Cizinec, který ke dni účinnosti tohoto zákona pobývá na území

za účelem dočasné ochrany, je povinen do 30 dnů ode dne účinnosti

tohoto zákona podat policii žádost o  udělení víza za účelem

dočasné ochrany. Pokud v této lhůtě žádost nepodá, je povinen bez

zbytečného odkladu z území vycestovat.

ČÁST DRUHÁ

Novela zákona o Policii

České republiky

§ 185

Zákon č. 283/1991 Sb., o  Policii České republiky, ve znění

zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993

Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 325/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 se ve větě druhé zrušují slova "a pobytu

cizinců".

2. § 15 včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

§ 15

(1) Policista je oprávněn zajistit cizince za účelem jeho

předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu

o ukončení pobytu na území České republiky nebo o  správním

vyhoštění,6) jestliže

a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,

b) bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,6)

c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,

d) je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.

(2) Orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České

republiky nebo o správním vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince

do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.⁶⁾

(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od

okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může

trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Je-li

orgán, který cizince zajistil podle odstavce 1, shodný s orgánem

rozhodujícím o  ukončení pobytu nebo správním vyhoštění, lhůty

zajištění se sčítají. Celková doba zajištění podle odstavců

1 a  2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní

svobody.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ Zákon č. 326/1999 Sb., o  pobytu cizinců na území České

republiky a o změně některých zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Novela zákona o správních poplatcích

§ 186

Správní poplatky