Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o zeměměřictví - EU

Část první

K Čl. I

K bodu 1

Zavádí se pojem bodové pole, který zahrnuje jak základní bodové pole, tak i podrobné bodové pole a zhušťovací body.

K bodu 2

Již v tomto ustanovení se zavádí pojem “značka”, který byl v dosud platném znění užíván, ale obsah pojmu byl vymezen až v § 8.

K bodu 3

Vypouští se definování pojmu správce jako nadbytečné. Správce značky je dostatečně vymezen v § 8.

K bodu 4

V souvislosti s úpravou uvedenou v bodu 7 je třeba upravit i znění tohoto ustanovení.

K bodu 5

V ustanovení se zavádí leg. zkratka “Úřad”, aby nebylo nutné opakovat celý název Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

K bodům 6 a 7

Navržené znění je jasnější a stručnější a zahrnuje budování, obnovu a údržbu jak základního, tak podrobného bodového pole.

K bodu 8

V souvislosti s úpravou uvedenou v bodu 7 je třeba upravit i změnu tohoto ustanovení.

K bodu 9

Viz zdůvodnění k bodům 6 a 7.

K bodu 10

Navržené znění je přesnější, neobsahuje vágní výraz “nezbytné podklady”.

K bodu 11

Sjednocuje se režim pro vstup na nemovitosti. Napříště pro vstup na jakoukoliv nemovitost, oplocený i neoplocený pozemek, bude nutné předchozí oznámení vlastníkovi pozemku nebo jinému oprávněnému. Stejné oprávnění mají vedle pověřených zaměstnanců orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osob oprávněných vykonávat zeměměřické činnosti též jejich pomocní pracovníci. Výslovně se zakotvuje povinnost vlastníkům a oprávněným uživatelům nemovitosti nebránit vstupu na nemovitost.Případná náhrada majetkové újmy je řešena v § 10.

K bodu 12

Vypouští se zavedení leg. zkratky “značky”, neboť je tento pojem nově vymezen v § 2 písm. e). Mění se i název ustanovení. Výslovně se zakotvuje, jaké orgány státní správy jsou správcem značky.

Nově se ukládá povinnost projednat umístění značky zřizovateli této značky nikoli jen správci. Pokud je zřizovatelem orgán státní správy, má tuto povinnost tento orgán. Povinnost písemně vlastníka nemovitostí poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají, se ponechává správci značky.

K bodu 13

Vzhledem ke znění § 9 odst. 4 musí mít povinnost uvedenou v tomto ustanovení správce značky, nikoli správce základního bodového pole.

K bodu 14

Obsahuje legislativní upřesnění.

K bodu 15

V tomto ustanovení chybí leg. zkratka, která se novelou zavádí.

K bodům 16 a 17

V souladu se směrnicí Rady 89/48/EEC a směrnicí Rady 92/51/EEC bylo nutno odstranit požadavek státního občanství České republiky pro udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností. Požadavek státního občanství ČR byl diskriminujícím požadavkem, bránil volnému pohybu pracovních sil.

Poznatky z praxe svědčí o tom, že udělování úředního oprávnění pouze na základě potvrzené praxe (při splnění dalších v zákoně stanovených požadavků) je nedostatečné. Vzhledem ke skutečnosti, že úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři ověřují výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí, pro státní mapová díla a ve výstavbě, je nutné ověřit znalosti osob, kterým se uděluje úřední oprávnění, zkouškou odborné způsobilosti. Rozsah při zkoušce požadovaných znalostí a průběh konání zkoušky stanoví prováděcí vyhláška. Vzhledem ke skutečnosti, že fyzické osoby mohou žádat o udělení úředního oprávnění až po absolvování vysokoškolského studia a po vykonání pětileté praxe, pokládá se za dostatečné opakovat zkoušku pouze jednou (ne dvakrát jako na vysoké škole). Opětovně požádat o udělení úředního oprávnění lze nejdříve po dvou letech od neúspěšného vykonání zkoušky.

Protože navržená právní úprava počítá s udělením úředního oprávnění i fyzickým osobám, které nejsou občany ČR, a tyto osoby s úředním oprávněním odpovídají za odbornou úroveň jimi ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů České republiky, je nutné zakotvit v zákoně, aby požadovaná praxe byla vykonána na území České republiky.

Navrhovaná úprava řeší i udělování úředního oprávnění fyzickým osobám, které jsou občany EU a jsou držiteli oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle naší právní úpravy. Pro tyto fyzické jsou stanoveny podmínky udělení úředního oprávnění specielně.

K bodu 18 a 19

V souvislosti s novým zněním § 14 je třeba odkázat na nové znění odstavce tohoto ustanovení.

K bodu 20

Podle navržené úpravy se odejme úřední oprávnění za všechna závažná nebo opakovaná porušení pořádku, nikoli pouze těch, která se týkají náležitostí nebo přesností ověřovaných výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) a b).

K bodu 21

V souvislosti se zavedenou leg. zkratkou, je třeba použít zkratky v tomto ustanovení.

K bodu 22

Vzhledem k tomu, že porušení pořádku na úseku zeměměřictví projednávají především inspektoráty, je logické, že pouze inspektorát (nikoli katastrální úřad) je oprávněn podávat návrh na odejmutí úředního oprávnění. V rámci řízení o udělení nebo odejmutí úředního oprávnění může Úřad zjistit skutečnosti důvodné pro odejmutí úředního oprávnění jiné fyzické osobě. Je proto žádoucí, aby mohl odejmout úřední oprávnění i bez návrhu inspektorátu.

K bodu 23

Znění se zpřesňuje tak, aby nebylo pochyb o tom, že osoba, které bylo odejmuto úřední oprávnění, může opět požádat o udělení úředního oprávnění až po uplynutí doby, na kterou bylo úřední oprávnění odejmuto.

K bodu 24

V souvislosti s novou úpravou § 14 je třeba uvést do souladu odkaz na jiný odstavec.

K bodu 25

Povinností úředně oprávněného inženýra je i povinnost vést evidenci výsledků, které tato osoba ověřila, s vyznačením, kdy bylo ověření provedeno a pod jakým pořadovým číslem. Jeví se však jako vhodnější, aby evidence obsahovala i uvedení fyzické osoby, která zeměměřické činnosti provedla a v jakém okresu. Pokud někomu bylo uděleno úřední oprávnění v různém rozsahu, je společná evidence pro všechna ověření dohromady nepřehledná. Z tohoto důvodu by bylo vhodnější, aby evidence výsledků byla vedena odděleně pro daný rozsah úředního oprávnění.

K bodu 26

Povinnost potvrdit praxi žadateli o udělení úředního oprávnění v případě, že praxi vykonal, je zakotvena ve vyhlášce č. 31/1995 Sb. Je proto nutné výslovně uvést tuto povinnost v  zákoně. Dále se rozšiřuje povinnost úředně oprávněných oznamovat změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění orgánu, který úřední oprávnění vydal.

K bodu 27

Nově se zavádí zmocnění pro vládu, aby stanovila i základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu stáních mapových děl.

K bodu 28

Nová právní úprava má zajistit, aby problematika zeměměřictví, včetně porušování pořádku na úseku zeměměřictví, byla upravena komplexně v jednom zákoně. Skutkové podstaty porušení pořádku jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří přestupky. V této skupině se nově zavádí skutková podstata porušení pořádku osobou, která vykoná zeměměřické činnosti, ač není odborně způsobilá. Druhou skupinu tvoří jiné správní delikty, které mohou naplnit fyzické osoby při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnické osoby poruší-li pořádek na úseku zeměměřictví podle § 17a odst. 1, osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti a osoby s úředním oprávněním. Za přestupky lze uložit pokutu až do výše 25 000 Kč a za jiný správní delikt pokutu až do výše 250 000 Kč. Opouští se zásada stanovení výše pokuty pětinásobkem (u přestupků) a padesátinásobkem (u jiných správních deliktů) minimální mzdy. Nově se stanoví, že porušení pořádku na úseku zeměměřictví lze projednatdo jednoho roku, kdy se příslušné správní orgány o porušení pořádku dovědí, nejpozději do tří let (u přestupků) a do pěti let (u jiných správních deliktů), kdy k porušení pořádku na úseku zeměměřictví došlo. U správních deliktů se nově zavádí možnost zproštění se odpovědnosti, prokáže-li odpovědná osoba, že vynaložila úsilí, které na ní bylo možné požadovat, aby zabránila porušení povinnosti.

K bodu 29

V souvislosti se zavedenou leg. zkratkou Úřad je třeba tuto zkratku použít i v tomto ustanovení.

K bodům 30 a 31

Zmocňovací ustanovení je třeba rozšířit tak, že prováděcí vyhláška musí upravit průběh konání zkoušky a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti a rozsah požadovaných znalostí a upřesnit dosavadní znění písm. b) v tom směru, že Úřad nebude upravovat předmět a obsah těch státních mapových děl, které jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3.

K čl. II

Navržená právní úprava nemůže být uplatněna na řízení o udělení úředního oprávnění, která již byla zahájena před účinností nové právní úpravy.

Část druhá

K Čl. III

Nová právní úprava má zajistit komplexní úpravu zeměměřictví včetně porušování pořádku na tomto úseku. Dosud upravoval porušení pořádku na úseku zeměměřictví nesystémově zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zavedením zkoušky a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti, je třeba rozšířit působnost Úřadu též o organizaci a zajišťování těchto zkoušek pro udělení úředního oprávnění.

Část třetí

K Čl. IV

Navrhuje se, aby předseda vlády byl zmocněn k vyhlášení úplného znění zeměměřického zákona ve Sbírce zákonů.

Část čtvrtá

K Čl. V

V souladu s legislativním plánem vlády se navrhuje též stanovit účinnost navrhované novely s odloženou účinností pro ustanovení § 14 odst. 4.

V Praze dne 26. července 2000

předseda vlády

ministr zemědělství

PŘEDSEDA

ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO

A KATASTRÁLNÍHO

Ing. Jiří Šíma, CSc.

V Praze dne 18. srpna 2000

Č.j.: 4184/2000-1

Vážený pane ministře,

v příloze Vám zasílám k podpisu v pěti vyhotoveních návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č.  359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády a podle připomínek vlády. Návrh zákona schválila vláda svým usnesením č. 748 dne 26. července 2000.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Jan Fencl

ministr zemědělství ČR

Praha

Úplné znění

části první

zákona č. 200/1994 Sb.,

o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a

zákona č …../2000 Sb.

*****

ČÁST PRVNÍ

ZEMĚMĚŘICTVÍ

Oddíl první

Úvodní ustanovení

§ 1

Zákon vymezuje zeměměřické činnosti a upravuje práva a povinnosti při jejich výkonu, ověřování výsledků zeměměřických činností, geodetické referenční systémy a státní mapová díla.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zeměměřictvím souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí,¹)

b) geodetickým referenčním systémem souřadnicový, výškový nebo tíhový systém jednoznačně definovaný pro zeměměřické činnosti v České republice,

c) základním bodovým polem soubor bodů tvořících geodetické základy polohové, výškové a tíhové na území České republiky,

d) podrobným bodovým polem soubor geodetických bodů, jimiž se doplňuje základní bodové pole pro podrobné měření nebovytyčování,) bodovými poli soubor bodů základního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových polí,

e)značkou měřická značka bodu bodového pole, včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole,

(e)) f)kartografickým dílem výsledek kartografického zemského povrchu, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich prostorových vztahů v grafické nebo digitální formě spolu s textovými a jinými doplňky,

(f)) g) základním státním mapovým dílem kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu,

(g)) h) tematickým státním mapovým dílem kartografické dílo zobrazující zpravidla na podkladě základního státního mapového díla tematické skutečnosti určené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu,

(h)) i) inženýrskou geodézií souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení,

(i)) j) dálkovým průzkumem Země sběr údajů o území z kosmických nebo leteckých nosičů a zpracování těchto údajů za účelem získání informací o poloze, druhu a stavu objektů a jevů na zemském povrchu a v připovrchových vrstvách,

(j)) k) informačním systémem v zeměměřictví soubor výsledků zeměměřických činností, matematických, programových, technických a organizačních prostředků k jejich ukládání a víceúčelovému využívání(,).

(k) l) správcem značky orgán státní správy nebo právnická osoba pověřené vedením dokumentace bodů základního a podrobného bodového pole a zajišťující přemísťování, odstraňování a obnovování měřických značek, signalizačních a ochranných zařízení těchto bodů).

----------------------------------

¹) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

Oddíl druhý

Zeměměřické činnosti

§ 3

(1) Zeměměřickými činnostmi jsou činnosti při budování, obnově a údržbě (základního a podrobného bodového pole) bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,¹) vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

(2) V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální(.)²) (dále jen ”Úřad”).

(3) Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby.

(4) Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru.

---------------------------------

²) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu

(1) Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou

a) (budování, obnova a údržba základního bodového pole,) budování, obnova a údržba bodových polí,

(b)) (budování podrobného polohového bodového pole,)

(c)) b) vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí,¹)

(d)) c) vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,¹)

(e)) d) plnění úkolů pro potřeby obrany státu včetně k tomu nezbytné mezinárodní spolupráce a vědecko-technického rozvoje,

(f)) e) tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl,

(g)) f)vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy,³)

(h)) g)vyměřování státních hranic,⁴)

(i)) h)standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku,

(j)) i)vedení informačních systémů v zeměměřictví podle písmen (a) až i)) a) až h) ,

(k)) j)dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

(2) Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají

a) orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky² (dále jen "orgány zeměměřictví a katastru"),

b) orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu,

c) jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti.

-------------------------------

³) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 344/1992 Sb.

⁴) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu

(1) Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají fyzické osoby a právnické osoby v souladu s jejich zřizovacími nebo zakladatelskými listinami; tyto činnosti nesmějí být součástí díla zhotoveného na objednávku podle zvláštního zákona.⁵)

(2) Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají orgány státní správy v rozsahu působnosti stanovené zákonem; tyto činnosti mohou zajistit smluvně prostřednictvím osob, které jsou oprávněny k výkonu zeměměřických činností.

--------------------------------------

⁵) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl třetí

Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností

§ 6

Poskytování výsledků zeměměřických činností

(1) Orgány zeměměřictví a katastru jsou povinny na vyžádání poskytovat orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) a c) a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, nezbytné podklady a údaje z dokumentovaných výsledků a ze spravovaných bází dat informačních systémů, potřebné pro jejich činnost, pokud tím není dotčena ochrana práv podle zvláštních zákonů.⁶) Údaje z bází dat bodového pole a státní mapová díla se poskytují v písemné formě, grafické formě nebo na nosičích dat.

(2) Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinny

a) oznamovat změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodů (základního a podrobného bodového pole)bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, a to do 30 dnů po zjištění této skutečnosti,

b) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu pro vedení základních státních mapových děl a (podklady nezbytné pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností) doklady prokazující přesnost výsledků,

c) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) bezplatně výsledky zeměměřických činností využitelné pro potřeby obrany státu.

(3) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl.

(4) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost.

-------------------------------------

⁶) Např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Vstup na nemovitosti

((1) Pověření zaměstnanci orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou po oznámení oprávněni vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti; na nemovitost, která je oplocena,7) mohou vstoupit se souhlasem jejího vlastníka nebo oprávněného uživatele nemovitosti.) (1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti po předcozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli nemovitosti. Společně s nimi mohou na nemovitosti vstupovat a vjíždět i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti nesmí bránit těmto osobám ve vstupu na nemovitost.

(2) Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu⁸) služebním průkazem.

(3) Ostatní osoby se prokazují

a) úředním průkazem vydaným některým ze státních orgánů uvedených v § 4 odst. 2, nebo

b) živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popřípadě jeho ověřenou kopií.

(4) Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních.

-------------------------------------

⁸) Např. § 4 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.

(Zřizování měřických značek, signalizačních

a ochranných zařízení bodů bodového pole

§ 8

(1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování měřických značek, signalizačních a ochranných zařízení základního a podrobného bodového pole (dále jen "značky"), avšak jen v nezbytném rozsahu.)

(2) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo zničit.

(3) (Správce značky je při jejím zřízení povinen projednat umístění značky s vlastníkem nemovitosti a písemně ho poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají.)

(4) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,⁹) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

-----------------------------------

⁹) Např. zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.)

§ 8

Zřizování značek bodů bodového pole

(1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.

(2) Správcem značky je orgán státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky²) (dále jen ”orgán zeměměřictví a katastru”), s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.

(3) Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).

(4) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.

(5) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy⁹), postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

------------------------------

⁹) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

(1) Správce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu.

(2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí chráněné území podle zvláštního zákona.¹⁰) V chráněném území nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit či znemožnit její využívání.

(3) Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti.

(4) Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci.

(5) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen oznámit správci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti.

(6) Správce (základního bodového pole) značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitosti.

--------------------------------------

¹⁰) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

Náhrada za majetkové újmy a náhrada za omezení využívání nemovitosti

(1) (Orgány státní správy a územní samosprávy a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinny šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení těchto činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinny dbát, aby co nejméně rušily hospodaření a užívání nemovitosti.) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.

(2) Není-li možné nemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(3) Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak zaniká.

(4) Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud.

§ 11

Povinnosti při výkonu zeměměřických činností

pro potřeby obrany státu a v objektech

se zvláštním režimem ochrany

(1) Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se ochrany státního tajemství se řídí zvláštním zákonem.¹¹)

(2) Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany.

(3) Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené.

(4) V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva.

-------------------------------------

¹¹) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

Oddíl čtvrtý

Ověřování výsledků zeměměřických činností

§ 12

(1) Výsledky zeměměřických činností

a) využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí¹) a pro státní mapová díla,

b) ve výstavbě,¹⁰)

musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen ”úřední oprávnění”).

(2) Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.¹)

(3) Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. b) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem.

§ 13

Rozsah úředního oprávnění

(1) Úřední oprávnění se uděluje pro ověřování

a) geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení vlastnické hranice pozemku,

b) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových děl, pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru,

c) geodetického podkladu pro výstavbu, dokumentace o vytyčovací síti, dokumentace o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby¹⁰) a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,¹⁰) která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončené stavby nebo technologického zařízení,

d) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření a šetření předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl, pro potřeby obrany státu.

(2) Úřední oprávnění může být uděleno též samostatně pro ověřování výsledků uvedených v odstavci 1.

(§14

Udělení úředního oprávnění

(1) Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže

a) je občanem České republiky, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná,

b) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru s titulem inženýr a vykonala nejméně pět let odborné praxe v činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, z toho tři roky ve výstavbě, jestliže žádá o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c).

(2) Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.

(3) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění

a) podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) se podává u zeměměřického a katastrálního inspektorátu,²) v jehož územní působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu; jestliže fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, podává žádost u Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze,

b) podle § 13 odst. 1 písm. d) se podává u Ministerstva obrany.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností,

b) pro jiný úmyslně spáchaný trestný čin, jestliže je obava, že se dopustí stejného nebo obdobného trestného činu při výkonu zeměměřických činností.

(5) Český úřad zeměměřický a katastrální a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění.

(6) Příslušný orgán státní správy uvedený v odstavci 2 udělí fyzické osobě, která splnila podmínky stanovené v odstavci 1, úřední oprávnění zpravidla do tří měsíců ode dne podání žádosti a zapíše ji do seznamu fyzických osob s úředním oprávněním.

(7) Fyzická osoba je oprávněna ověřovat výsledky zeměměřických činností ode dne právní moci rozhodnutí o udělení úředního oprávnění.)

§14

Udělení úředního oprávnění

(1) Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Úřad. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.

(2) Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže

a) je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,

b) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru^11a) alespoň magisterského studijního programu a poté vykonala v České republice nejméně pět let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, a

c) úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti (dále jen ”zkouška”).

(3) Po úspěšném vykonání zkoušky příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí fyzické osobě úřední oprávnění vydá.

(4) Pokud fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, je držitelem oprávnění, obdobného úřednímu oprávnění podle § 13, vydá jí příslušný orgán, uvedený v odstavci 1, na základě její písemné žádosti úřední oprávnění, splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) a úspěšně složila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti nebo vykonala v České republice tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění.

(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku.

(6) Absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba osvědčením příslušného orgánu.

(7) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění

a) podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) se podává zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu²⁾ (dále jen ”inspektorát”), v jehož působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu; jestliže fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, podává žádost Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze,

b) podle § 13 odst. 1 písm. d) se podává Ministerstvu obrany.

(8) Úřad a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. Seznam vedený Úřadem je k nahlédnutí u zeměměřických a katastrálních orgánů, seznam vedený Ministerstvem obrany je k nahlédnutí u tohoto ministerstva.

--------------------------------

^11a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 14a

Zkouška

(1) Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. a) a b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení úředního oprávnění příslušnému orgánu uvedenému v § 14 odst. 7. Zkouška se skládá v českém jazyce.

(2) Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) jmenuje ministr obrany. Odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.

3. Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.

(4) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po ulynutí dvou let od neúspěšného vykonání zkoušky.

§ 15

Zánik a odejmutí úředního oprávnění

(1) Úřední oprávnění zaniká na písemnou žádost držitele úředního oprávnění, nebo jestliže držitel úředního oprávnění zemře nebo je prohlášen za mrtvého.¹²)

(2) Příslušný orgán státní správy uvedený v (§ 14 odst. 2) § 14 odst. 1 odejme fyzické osobě úřední oprávnění, jestliže pominula některá ze skutečností uvedených v (§ 14 odst. 1 písm. a)) § 14 odst. 2 písm. a).

(3) (Český úřad zeměměřický a katastrální) Úřad odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví,²) (které se týká náležitostí nebo přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) a b),) nejvýše na dobu pěti let.

(4) (Český řad zeměměřický a katastrální) Úřad může odejmout fyzické osobě úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) na základě pravomocného rozsudku, kterým byla uložena povinnost uhradit škodu způsobenou zeměměřickými činnostmi, jejichž výsledek ověřila; jde-li o fyzickou osobu s úředním oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. d), může úřední oprávnění odejmout Ministerstvo obrany.

((5) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění podle odstavce 3 předkládá Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu orgán zeměměřictví a katastru, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl.)

(5) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá Úřadu inspektorát, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl. Úřad může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.

(6) Fyzické osobě, které bylo odejmuto úřední oprávnění podle odstavců 2 a 3 nebo 4, může být znovu uděleno při splnění podmínek uvedených v § 14(,) a § 14a (popřípadě i) po uplynutí doby, na kterou bylo odejmuto.

(7) Příslušný orgán státní správy uvedený v (§ 14 odst. 2) § 14 odst. 1 vyškrtne fyzickou osobu ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, jejíž úřední oprávnění zaniklo nebo jíž bylo odejmuto.

-------------------------------------

¹²) § 7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16

Práva a povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním

(1) Fyzická osoba s úředním oprávněním je povinna

a) jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v § 13 odst. 1 písm. a), b) a d),

b) jednat odborně a dodržovat podmínky stanovené právními předpisy a písemně dohodnuté podmínky s objednatelem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy, při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v § 13 odst. 1 písm. c),

c) oznámit příslušnému orgánu státní správy uvedenému v (§ 14 odst. 2) § 14 odst. 1 všechny skutečnosti, které mají vliv na odejmutí úředního oprávnění,

d) poskytnout orgánu zeměměřictví a katastru potřebnou součinnost při využívání touto osobou ověřených výsledků zeměměřických činností a při dohledu na zeměměřické činnosti8) uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) a b),

(e) (vést evidenci výsledků, které ověřila, s vyznačením, kdy ověření bylo provedeno a pod jakým pořadovým číslem.) e)vést evidenci výsledků, které ověřila, odděleně podle § 13 odst. 1 písm. a) až d), s uvedením jména osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, okresu, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, data a pořadového čísla ověření,

f) potvrdit vykonanou praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, pokud tato osoba praxi pod jejím vedením vykonala,

g) oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění tomu orgánu státní správy, který úřední oprávnění vydal.

(2) Fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

(3) Fyzická osoba s úředním oprávněním je oprávněna používat označení "úředně oprávněný zeměměřický inženýr".

(4) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se vyznačí textem: "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.". K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem, jehož obsahem je

a) jméno a příjmení fyzické osoby a označení podle odstavce 3,

b) číslo položky, pod kterou je fyzická osoba vedena v seznamu u příslušného orgánu státní správy uvedeného v (§ 14 odst. 2) § 14 odst.1,

c) rozsah úředního oprávnění podle § 13 odst. 1.

Oddíl pátý

Geodetické referenční systémy a státní mapová díla

§ 17

(1) Výsledky zeměměřických činností, využívané ve veřejném zájmu orgány zeměměřictví a katastru, musí být ve stanovených územních celcích dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území státu. V těchto geodetických referenčních systémech musí být dále dokumentovány stavby ve výstavbě¹⁰) na celém území státu, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl.

((2) Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání stanoví vláda nařízením.) (2) Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu státních mapových děl stanoví vláda svým nařízením.

Oddíl šestý

Porušení pořádku na úseku zeměměřictví

§ 17a

(1) Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,

b) zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích:

1. bodů geodetických základů,

2. zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole,

c) poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,

d) neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností,

e) vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý.

(2) Za přestupek může Zeměměřický úřad ^12a) nebo inspektorát ^12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč.

(3) Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo.

(4) Na projednání přestupků na úseku zeměměřictví platí zvláštní právní předpis^12c),pokud tento zákon nestanoví jinak.

^{----------------------------------------------------------}

^12a) § 3a písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. ………/2000 Sb.

^12b) § 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. ………./2000 Sb.

^12c) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 17b

(1) Jiného správního deliktu se dopustí

a) fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se jednání uvedeného v § 17a odst. 1,

b) osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud

1. neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,

2. na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,

3. neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti.

c) fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže

1. nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,

2. odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,

3. neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,

4. ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.

(2) Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.

(3) Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

(4) Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(5) Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.

(6) Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis ¹³),

¹³) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

§ 17c

(1) Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů. ^13a)

------------------------------

^13a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(Oddíl šestý) Oddíl sedmý

Společná a přechodná ustanovení

§ 18

Platnost dosavadních oprávnění

(1) Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona.

(2) Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném

a) v § 13 odst. 1 písm. a), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací,

b) v § 13 odst. 1 písm. b), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací,

c) v § 13 odst. 1 písm. c), jestliže je držitelem oprávnění podle vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb.

§ 19

Vztah ke správnímu řádu

Obecné předpisy o správním řízení¹³) se vztahují na řízení podle § 3 odst. 2, § 9 odst. 6 a na udělení a odejmutí úředního oprávnění podle § 14, a 15 tohoto zákona.

§ 20

Zmocňovací ustanovení

1. (Český úřad zeměměřický a katastrální) Úřad vyhláškou stanoví

a) předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí,

(b) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl a postup při standardizaci geografického názvosloví,)b)předmět a obsah správy základních a tématických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví,

c) předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním a náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl,

d) náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a formu ověřování výsledků zeměměřických činností (.),

e) obsah a způsob provádění zkoušky,

f) obsah a způsob provádění srovnávací zkoušky odborné způsobilosti.

(2) Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a formu ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu.

*****

Přechodná a závěrečná ustanovení k zákonu č………/2000 Sb.

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Úřední oprávnění udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

(2) Řízení o udělení a odejmutí úředního oprávnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů platných v době jejich zahájení.

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona o zeměměřictví uvedené v zákoně č……../2000 Sb.

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Účinnost zákona č. ………/2000 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2001, s výjimkou ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Úplné znění

§ 3, 3a, 4 a 5

zákona č. 359/1992 Sb.,

o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb. a

zákona č……./2000 Sb.

*****

§ 3

Úřad

1. zabezpečuje jednotné provádění těchto činností

1. správy katastru nemovitostí České republiky,¹)

2. budování a údržby podrobných bodových polí,

3. tvorby, obnovy a vydávání základních a tématických státních mapových děl a jiných publikací,

4. standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku,

5. vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky,

6. dokumentace výsledků zeměměřických činností,

1. koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky a systém vědeckotechnických informací pro tyto oblasti,

2. zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky,

3. řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,

4. zřizuje, řídí a zrušuje rozpočtové a příspěvkové organizace³) k zabezpečení odborných technických činností v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky,

5. rozhoduje v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností,⁴)

6. schvaluje standardizovaná jména geografických objektů a názvy katastrálních území,

7. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Zeměměřického úřadu a inspektorátů,

8. stanovuje správce základních a tématických státních mapových děl,

9. uděluje a odnímá úřední oprávnění,⁵)

k)organizuje a zajišťuje zkoušky odborné způsobilosti a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti pro udělení úředního oprávnění,

l) vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění,

(k) m) plní další úkoly na úseku zeměměřictví podle zvláštního předpisu⁶) a provádí další činnosti potřebné pro rozvoj zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky.

§ 3a

Zeměměřický úřad

1. vykonává správu geodetických základů České republiky,^6a)

2. rozhoduje o umístění měřických značek geodetických základů^6b) na nemovitostech,

3. vede centrální databázové soubory katastru nemovitostí České republiky v celostátním rozsahu,

4. spravuje základní bázi geografických dat České republiky,

5. vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je archivem zvláštního významu²)

6. provádí zeměměřické činnosti ^6b) na státních hranicích v dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic,^6c)

7. (projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 7 písm. b) bod 1 a písm. c)) projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,^6d)

8. plní další úkoly na úseku zeměměřictví, kterými ho pověří Úřad.

§ 4

Inspektoráty

1. kontrolují výkon státní správy katastru nemovitostí České republiky katastrálními úřady,

2. dohlížejí na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí České republiky a státní mapové dílo,

3. předkládají Úřadu návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu podle písmen a) a b),

4. rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů,⁷)

5. předkládají návrh na odejmutí úředního oprávnění,⁸)

f) (projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 7 písm. a), b) bodu 2, d) až g), § 8 až 10)projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,^8a)

g) plní další úkoly na úseku zeměměřictví podle zvláštního předpisu⁹) a úkoly na úseku zeměměřictví, kterými je pověří Úřad.

§ 5

Katastrální úřady

1. vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky,¹)

2. vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,

(b)) c)projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona,¹⁰)

(c)) d) schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví,

(d)) e)schvalují změny hranic katastrálních území,

(e)) f) plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Úřad.

-----------------------------

¹) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

²) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 3 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

⁵) § 14 a 15 zákona č. 200/1994 Sb.

⁶) Např. § 14 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.

^6a) § 2 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb.

^6b) § 3 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.

^6c) § 12 odst. 1 písm. j) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona ČNR č. 21/1993 Sb.

^6d) § 17a odst. 1 písm. b) bod 1, § 17a odst. 1 písm. c) a § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. ………../2000 Sb.

⁷) § 8 odst. 4, § 16 odst. 4, § 24 a 25 zákona ČNR č. 344/1992 Sb.

⁸) § 15 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.

^8a) § 17a odst. 1 písm. a), b) bod 2, § 17a odst. 1 písm. d) a e) a § 17b odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. ………./2000 Sb.

⁹) Např. § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.

¹⁰) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb.

*****

Srovnávací tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb.

Poznámky:

Ustanovení paragrafů, které nejsou uvedeny ve srovnávací tabulce, se netýkají aproximace českého práva s evropským právem.

Název: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů PL - plná slučitelnost

souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. PS - převážná slučitelnost

Předkladatel : MZE DS - dílčí slučitelnost

Spolupředkladatel: ČÚZK NS – neslučitelnost

Datum zpracování: 18.8.2000