Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o veřejných sbírkách

K § 1:

Definuje se pojem „veřejná sbírka“, přičemž se zdůrazňují její základní znaky, tj. dobrovolnost a dále skutečnost, že výzva k příspěvku pro předem stanovený veřejně prospěšný účel směřuje vůči předem neurčenému okruhu přispěvatelů (na rozdíl od jiných sbírek obdobně zaměřených a pořádaných mezi úzkým okruhem předem známých přispěvatelů, např. na pracovišti).

Pořádání sbírek fyzickou osobou zákonem upraveno není, protože zákon je na základě vládou schváleného věcného záměru koncipován tak, že jako veřejné bude regulovat jen sbírky konané právnickými osobami.

V souladu s Listinou základních práv a svobod se obecně vymezují případy, v kterých není možné veřejnou sbírku pořádat. Tím se zároveň i vymezuje prostor pro rozhodování orgánu, kterému bude konání veřejné sbírky oznámeno, o tom, v kterých případech může rozhodnout, že veřejnou sbírku nelze konat.

Dále se vymezují některé další pojmy významné pro účely navrhovaného zákona.

K § 2:

Provádí se negativní vymezení pojmu „veřejná sbírka“, neboť je nezbytné od sbírek odlišit ty případy shromažďování finančních prostředků, jejichž účelem je plnění úkolů subjektů zřízených podle zvláštních zákonů. Takové shromažďování finančních prostředků se, obdobně jako v dosavadní právní úpravě, navrhuje za sbírku nepovažovat.

K § 3:

Ustanovení vymezuje okruh subjektů, které mohou konat sbírku.

Předpokládá se, že při splnění podmínek stanovených zákonem i nadále budou moci konat sbírky kraje a obce. Ostatní právnické osoby budou muset kromě dalších podmínek stanovených tímto zákonem prokázat, že ke dni podání oznámení existují nejméně 5 let (tato podmínka se nevztahuje na nadace a nadační fondy), a splnit podmínky stanovené v § 5 odst. 4 písm. b) tohoto zákona pro obsah čestného prohlášení.

K § 4:

Princip povolování veřejných sbírek, zakotvený v dosavadní právní úpravě se nahrazuje pružnějším principem oznamovacím. Zároveň se nově stanoví okruh orgánů příslušných k přijetí oznámení o konání veřejné sbírky. Přenesením působnosti pouze na krajské úřady se sleduje odstranění roztříštěnosti a nepřehlednosti v příslušnosti dosavadních orgánů povolujících konání sbírek (obce, okresní úřady, Ministerstvo vnitra).

Lhůta pro oznámení konání sbírky byla stanovena tak, aby příslušný krajský úřad měl dostatek času na přezkoumání účelu sbírky a zákonem stanovených podmínek. Zároveň je pamatováno na případy (např. zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, záchrana zdraví nebo života osoby), kdy lhůta pro oznámení může být rozhodnutím příslušného krajského úřadu zkrácena.

Stanoví se také způsob doručení a zveřejnění osvědčení vydaného příslušným krajským úřadem.

K § 5:

Zavedením oznamovacího principu právnická osoba pružněji dosáhne požadovaného výsledku, tj. konání sbírky. Zároveň však na ni budou kladeny větší nároky, pokud jde o doložení všech skutečností požadovaných tímto zákonem.

Stanoví se, které skutečnosti uvedou obce, kraje a ostatní právnické osoby v oznámení o konání sbírky a které doklady k němu připojí. Zároveň se stanoví postup příslušného krajského úřadu v případech, kdy oznámení nemá stanovené náležitosti.

K § 6:

Zavedení institutu oznámení o konání sbírky se jeví výhodnější a pružnější i z hlediska příslušných krajských úřadů, neboť se tak celý postup rozhodování ve věci sbírek značně zjednoduší. Je však třeba ponechat právnické osobě právo odvolat se proti případnému zákazu konání sbírky. Na rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat i na řízení o odvolání proti takovému rozhodnutí se bude vztahovat správní řád.

K § 7:

Explicitní vyjádření podmínky, že sbírku nelze propagovat ani konat dříve než po uplynutí třicátého dne ode dne uvedeného v osvědčení o přijetí oznámení (pokud tato lhůta nebyla v důsledku nezapočtení doby, uvedené v § 5 odst. 6 tohoto zákona, prodloužena), popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu, má za cíl odstranit případné pochybnosti a nejasnosti na straně právnické osoby, od kdy lze sbírku konat a propagovat.

Stanovená stodvacetidenní lhůta, do které je nutno sbírku nejpozději zahájit, vychází ze zkušeností praxe. Jde o optimální lhůtu, která umožní právnické osobě sbírku propagovat a zahájit.

K § 8:

Právnické osobě se ukládá povinnost informovat stanoveným způsobem příslušný krajský úřad o zahájení sbírky.

Nově se stanoví omezení doby konání sbírky, které současná právní úprava neobsahuje. Sbírky byly dosud povolovány i na dobu 10 a více let. Zkušenosti z dosavadní praxe ukazují, že tříletá lhůta je optimální.

K § 9:

Stanoví se jednotlivé způsoby provádění sbírek s tím, že je zákonem umožněno tyto jednotlivé způsoby kombinovat, tzn. pro jeden účel provádět sbírku buď pouze jedním, nebo naopak několika uvedenými způsoby.

K § 10:

V podstatě se přejímá postup při provádění sbírek sběracími listinami, který byl dosud upraven v § 4 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách, neboť vyhovuje i současné praxi.

K § 11:

V zájmu předcházení možnému zneužití hotových peněz z pokladniček se považuje za účelné výslovně stanovit také postup pro jejich zabezpečení. Stanoví se povinnost právnické osoby předem oznámit obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, jejich počet a umístění, zabezpečit je proti odcizení a neoprávněnému otevření, popřípadě oznámit, že pokladničky budou přenosné.

Dále se stanoví povinnost právnické osoby oznámit témuž obecnímu úřadu nejméně 3 pracovní dny předem otevření pokladniček, povinnost zajistit přítomnost zákonem stanoveného počtu zástupců právnické osoby, zástupců obce, resp. jejích zaměstnanců, a zástupců obce nebo kraje, resp. zaměstnanců obecního nebo krajského úřadu, a dále povinnost těchto zástupců vyhotovit o výši finanční částky vyjmuté z pokladničky zápis a potvrdit jej podpisy.

K § 12 až 14:

Obdobně jako v dosavadní právní úpravě (§ 6 až 8 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách) byla navržena také formulace ustanovení týkajících se postupu při provádění sbírky prodejem předmětů a vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení, anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádáné za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, a dále ustanovení upravujícího náležitosti plné moci fyzické osoby pověřené konáním sbírky.

Při stanovení věkové hranice 15 let pro fyzické osoby pověřené konáním sbírky se vychází ze skutečnosti, že i mladiství mají odpovědnost za případné přestupky a trestné činy v dané oblasti. Při zapojení mládeže do veřejně prospěšné činnosti je současně sledován také výchovný cíl.

K § 15:

Z dosavadní právní úpravy (§ 9 odst. 1 zákona č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů) se přejímá zákaz provádění některých druhů sbírek v prostředcích veřejné dopravy a v prostorách pro cestující. V jiných veřejně přístupných prostorách bude možno sbírky konat jen se souhlasem provozovatele nebo majitele.

K § 16:

Pro případ konání sbírky pronájmem telefonní linky k získávání příspěvků z telefonního účtu se pro kontrolu a dozor nad konáním sbírek zavádí povinnost provozovatele telekomunikační sítě sdělit právnické osobě, konající sbírku, na její žádost zůstatek na telefonním účtu.

K § 17:

Nově se zavádí povinnost právnické osoby dodržovat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, které poskytly příspěvek na sbírku. Tuto povinnou mlčenlivost lze prolomit pouze s předchozím souhlasem osoby, jejíž údaje mají být poskytnuty či zveřejněny.

K § 18:

Jde o opatření, které by mělo vést k zpřehlednění konaných sbírek a zjednodušení jejich vyúčtování.

K § 19:

Je třeba stanovit pravidla také pro případ změny původního účelu sbírky. Navrhuje se proto, aby při této změně postupovaly právnické osoby i příslušné krajské úřady obdobně jako při přijetí oznámení o konání veřejné sbírky.

K § 20:

Jedním z hlavních znaků sbírky je předem stanovený účel, pro který je konána. Proto výtěžek sbírky musí být použit ke stanovenému účelu sbírky. Z uvedeného důvodu se stanoví povinnost právnické osoby ukončit sbírku, zanikl-li účel sbírky po jejím zahájení, oznámit tuto skutečnost neprodleně příslušnému krajskému úřadu a oznámit mu rovněž jiný účel pro využití dosud nepoužitého čistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku. Čistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek lze pro jiný účel použít jen se souhlasem příslušného krajského úřadu. Pro případy, kdy příslušný krajský úřad zjistí, že čistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek nelze pro rozpor se zákonem použít pro účel oznámený právnickou osobou, se stanoví povinnost uvedeného úřadu rozhodnout o jiném využití čistého výtěžku nebo jeho zbytku.

K § 21:

V tomto ustanovení je provedeno rozlišení důvodů, pro které příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat, a důvodů, pro něž konání sbírky dočasně zastaví.

Oproti současné právní úpravě návrh nově stanoví povinnost právnické osoby, o jejíž sbírce bylo dodatečně rozhodnuto, že ji nelze konat, nebo bylo její konání dočasně zastaveno, seznámit s touto skutečností veřejnost a o způsobu zveřejnění rozhodnutí bez zbytečného odkladu informovat příslušný krajský úřad.

K § 22:

Je třeba, aby v případech, kdy veřejná sbírka byla konána bez oznámení, příslušný krajský úřad rozhodl o využití příspěvků sbírkou získaných. Zároveň se stanoví povinnost příslušného krajského úřadu informovat v takovém případě veřejnost o způsobu využití získaných příspěvků na své úřední desce.

Pro případy, u nichž bylo důvodem dodatečného rozhodnutí, že sbírku nelze konat, zjištění, že skutečný účel sbírky je v rozporu s účelem, pro který lze podle tohoto zákona sbírku konat, se stanoví oprávnění příslušného krajského úřadu uložit právnické osobě odvedení čistého výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout podle tohoto zákona o účelu, k němuž bude výtěžek použit.

K § 23:

Z důvodu ochrany před zneužitím příspěvků získaných sbírkou se stanoví povinnost právnické osoby zřídit zvláštní bankovní účet, převést na něj hrubý výtěžek sbírky a vést o něm odděleně od svého majetku a závazků účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.

Určením maximální možné částky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky bude zamezeno neúměrnému využívání, popř. zneužívání příspěvků získaných sbírkou právnickými osobami, které sbírku konají.

K § 24:

Navrhuje se, aby kontrolu a dozor nad konáním sbírek prováděl příslušný krajský úřad. Povinností právnické osoby bude kontrolu a dozor strpět a na vyžádání též předložit příslušnému krajskému úřadu požadované doklady. Koná-li se sbírka déle než jeden rok. bude příslušný krajský úřad kontrolovat způsob konání sbírky a nakládání s vybranými příspěvky každoročně.

Podrobně se stanoví, v jaké lhůtě a jakým způsobem předkládá právnická osoba po ukončení sbírky krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Zároveň se stanoví pravidla pro konečné využití čistého výtěžku sbírky, nebyl-li v době kontroly vyúčtování využit v plném rozsahu.

Zcela nově se stanoví také povinost toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, prokázat na vyžádání příslušného krajského úřadu, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky, a dále oprávnění příslušného krajského úřadu použít zákonem stanovené prostředky k zajištění využití čistého výtěžku sbírky ke stanovenému účelu (včetně oprávnění vydat rozhodnutí o odvedení nepoužité části čistého výtěžku do rozpočtu kraje).

K § 25:

Obdobně jako v dosavadní právní úpravě se předpokládá ukládání sankcí za porušení povinností stanovených zákonem. Zároveň se navrhuje zvýšení horní hranice ukládaných sankcí.

Sankce za porušení povinností uložených tímto zákonem, byly rozčleněny do skupin podle jejich závažnosti a podle subjektů, který jsou ukládány. Lhůty pro uložení pokut byly zkonstruovány obvyklým způsobem jako roční subjektivní a tříletá objektivní lhůta. Při počítání lhůt je pamatováno na případy, kdy je pro skutek spáchaný v souvislosti s konáním veřejné sbírky vedeno trestní řízení.

V souladu s rozpočtovými pravidly územních rozpočtů a rozpočtovými pravidly České republiky, jsou výnosy z pokut uložených příslušným krajským úřadem příjmem kraje a výnosy z pokut uložených ministerstvem příjmem státního rozpočtu České republiky.

K § 26:

Vymezuje se, kdo plní úkoly příslušného krajského úřadu v případech, koná-li sbírku kraj nebo hlavní město Praha.

Zavádí se povinnost centrální evidence sbírek ministerstvem, která dosud neexistovala a stanoví se údaje, které jsou příslušné krajské úřady povinny oznamovat ministerstvu. Dosavadní zkušenosti z praxe dostatečně prokázaly nutnost centrální evidence sbírek.

K § 27:

V zákoně je nezbytné výslovně uvést, že výkon působnosti podle tohoto zákona obecními úřady, pověřenými obecní úřady a krajskými úřady náleží do přenesené působnosti příslušných územních samosprávných celků. Pokud by toto uvedeno nebylo, platilo by podle § 8 zákona o obcích a § 4 zákona o krajích, že jde o činnost patřící do jejich samostatné působnosti.

K § 28:

Stanoví se přechodná ustanovení pro postup ve věcech sbírek povolených a zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, sbírek povolených před a konaných po tomto dni a sbírek povolených a ukončených před tímto dnem.Vychází se z toho, že v naprosté většině nepřekračují sbírky povolené podle dosavadní právní úpravy nově navrhovanou tříletou lhůtu pro konání sbírek. Přizpůsobování těch sbírek, které překračují tříletou lhůtu pro jejich konání by znamenalo pouze nadbytečnou administrativu a zátěž pro krajské úřady, na které se tato agenda přenáší.

K § 29:

Toto ustanovení upravuje, v jakých případech se nepostupuje podle správního řádu.

K § 30:

Tímto zákonem bude beze zbytku zrušen zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách, bude v souladu s čl. 10 odst. 3 Legislativních pravidel vlády zrušena samostatnou vyhláškou.

K § 31 až 33:

V souvislosti se zrušením zákona č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb., a v návaznosti na ustanovení tohoto zákona, se v části druhé až čtvrté tohoto zákona provádí nezbytná novelizace některých dalších zákonů.

K § 34:

Předpokládá se, že navrhovaná právní úprava nabyde účinnosti dnem 1. dubna 2001.

V Praze dne 30. srpna 2000

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

Mgr. Stanislav Gross v.r.

ministr vnitra

Znění příslušných částí zákonů, novelizovaných v souvislosti s návrhem zákona o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), s vyznačenými změnami

Vysvětlivka:

Ustanovení vypouštěná bez náhrady jsou uvedena v kulatých závorkách a text je napsán kurzívou, ustanovení nově vkládaná jsou vyznačena tučně a podtrženě.

Část zákona č.68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy

( Čl.III

Zákon České národní rady č.37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona České národní rady č.202/1990 Sb., se mění takto :

1. V § 4 odst.1 písm.a) se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

2. V § 5 odst.1 se slova „Československé socialistické republice“ nahrazují slova „České republice“.

3. § 5 odst.1 písm.f) se vypouští.

4. V § 5 odst.2 se slova „Československou socialistickou republiku“ nahrazují slovy „Českou republiku“ a vypouští se slovo „federálním“.

5. V § 15 odst.3 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

6. V § 18 odst.1 a 2 se slova „České socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.) .

Část zákona č.357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

§ 20

Vysvětlivka :

Za odstavce 1 až 13 tohoto paragrafu, obsahující osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, se doplňuje odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou zní:

(14) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek^x), nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

_________________

x) Zákon č....../2001 Sb.,o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

Část zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

Vysvětlivka :

Odstavce 1 až 7 tohoto paragrafu obsahují částky, o které se snižuje základ daně z příjmů u některých poplatníků. Odstavec 8 spolu s odkazem pod čarou zní :

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, kteréjsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona^14e), a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury,školství, na policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 10000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

_______________

14e) Zákon č. .../2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

§ 19

Osvobození od daně

Vysvětlivka :

Odstavec 1 tohoto paragrafu obsahuje pod písmeny a) až s), co je osvobozeno od daně z příjmů. Tečka za písmenem s) se nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno t), které zní :

„s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

t) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky^14e) pořádané k účelům

vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8.“.

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

Vysvětlivka :

Odstavce 1 až 7 tohoto paragrafu obsahují položky snižující základ daně. Odstavec 8 zní :

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona^14e), a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst.10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

§ 38 l

Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

Vysvětlivka :

Odstavec 1 tohoto paragrafu pod písm. a) až f) obsahuje způsoby, kterými prokazuje poplatník plátci daně nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně. Nové písmeno g) zní :

„g) potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky ^14e)o jeho výši a účelu podle § 15 odst.8,“.

N á v r h

V y h l á š k a

Ministerstva vnitra

ze dne ........................

kterou se ruší vyhláška Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 21/1993 Sb.:

§ 1

Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. .../.... Sb., o veřejných sbírkách.

ministr vnitra

O d ů v o d n ě n í

Problematika veřejných sbírek je v současné době upravena zákonem č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách.

Z hlediska současných společenských a právních vztahů je nutno považovat platnou právní úpravu za překonanou a nedostačující. Část zákona upravující loterie a jiné hry byla zrušena zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Zbylá ustanovení zákona č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, vykazují celou řadu nedostatků. Navíc je třeba s ohledem na ústavní pořádek České republiky upravit ta ustanovení vyhlášky Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb., která zakládají povinnosti jednotlivých subjektů, zákonem.

Vzhledem k navrženým zásadním a rozsáhlým změnám se předpokládá vydání nové zákonné úpravy, která bude obsahovat také některá ustanovení o povinnostech subjektů při provádění veřejných sbírek, upravená dosud vyhláškou č. 62/1973 Sb..

V souladu s plánem legislativních prací vlády na 1. pololetí 2000 předložilo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o veřejných sbírkách, kterým bude zrušena zbývající část zákona č. 37/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je nutno zrušit také vyhlášku Ministerstva vnitra č. 62/1973 Sb, vydanou k jeho provedení. V souladu s čl.10 odst. 3 Legislativních pravidel vlády se navrhuje zrušení tohoto prováděcího předpisu samostatnou vyhláškou.