Skutková podstata trestného činu znásilnění je vyjádřena v
ustanovení § 241 platného trestního zákona, který byl
přijat před téměř 40. lety v jiné
společensko-politické situaci. V mezidobí se projevily velice
závažné obtíže při aplikaci a interpretaci ustanovení §
241. Obtíže vyvolává výslovná dikce ustanovení § 241, které
dopadá jen na znásilnění žen a jen na jednání pachatele
spočívající v souloži s obětí. Jednoznačnou dikci § 241 a
problémy z ní vyplývající nemohou soudy překlenout výkladem.
Dochází tak k tomu, že jednání pachatelů, spočívající v
ukájení sexuálních potřeb na obětech jinak než formou soulože
a na jiných osobách, než ženách, jsou soudy trestána jako
trestné činy omezování osobní svobody nebo vydírání.
Omezování osobní svobodya vydírání, jsou však trestné činy
menší společenské nebezpečnosti, a proto je pro ně stanovena
nižší horní hranice sazby trestu odnětí svobody: dvě, resp.
tři léta, oproti osmi létům, za znásilnění. Tato situace je
nadále neudržitelná. Toto naprosto neadekvátní trestání činů,
které často bývají pro psychiku oběti větší újmou než
soulož, přináší další - sekundární traumatizaci pro oběti
znásilnění, neboť pachatel je vlastně zvýhodněn nižší
sazbou trestu.
Vzhledem k povaze změny a jejím důsledkům se jeví účelné
učinit nápravu okamžitě a neodkládat řešení až do doby
rekodifikace trestního zákona, protože jde o změnu, která
nezasahuje do systémových základů trestního zákona a je svou
povahou dílčí.
Návrh přináší změnu příslušného ustanovení trestního
zákona, která sleduje dva základní cíle, kterými jsou:
1. postihování
znásilnění bez ohledu na pohlaví oběti
a současně
2. postihování
znásilnění spáchaného na oběti jinou formou než souloží.
Návrh nemá žádný přímý dopad na státní rozpočet.
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle Čl. 10 Ústavy
České republiky a s ústavním pořádkem České republiky
K Čl.
I, bodu 1
Změna spočívá ve změně pojmových znaků znásilnění, kterými
by napříště měly být spáchání znásilnění bez ohledu na
pohlaví oběti a současně rozšíření stávajícího způsobu
jednání pachatele na oběti, kterým je soulož, o jiný
obdobný pohlavní styk.
Předmětem útoku pachatele je podle návrhu osoba mužského
nebo ženského pohlaví, v případě znásilnění provedeného
souloží, opačného pohlaví než pachatel, který vykoná soulož.
Pojem „soulož“ se v právní teorii i praxi vykládá jako
spojení pohlavních orgánů muže a ženy. Z toho důvodu není
možno podle stávající úpravy kvalifikovat jako znásilnění
jiné formy jednání pachatelů, které mají stejnou motivaci.
Proto návrh doplňuje § 241 odst. 1 o znásilnění ve formě
jiného obdobného pohlavního styku jako je soulož. Pojem „pohlavní
styk“ je v soudní praxi vykládán jednoznačně jako: jakékoli
ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať stejného či
jiného pohlaví. Vedle soulože může jít o orální sex, coitus
analis, ale i hlazení nebo masáž těla použitím vibrátorů a
jiných přístrojů, za účelem ukájení pohlavního pudu. Kromě
toho je pojem „pohlavní styk“ platným trestním zákonem již
použit (§ 246). Skutečnost, že jde o pojem, který je již v
zákoně upraven a dále poznatek, že je tento pojem v právní
praxi jednoznačně vykládán, vedly navrhovatele k použití tohoto
pojmu v návrhu změny § 241. Volba jiného pojmu, např. „
jednání, vedoucí k ukájení sexuálního pudu nebo sexuálních
potřeb“ a jiné formulace, které přicházely rovněž v úvahu,
by byly, z uvedených hledisek jednoznačného významu a výkladu,
problematické.
Navrhovatel proto navrhuje do skutkové podstaty doplnit pojem
„jiný obdobný pohlavní styk“.
Slova „jiný obdobný“ sledují prevenci proti zneužívaní
změněné skutkové podstaty trestného činu znásilnění k
šikanózním obviněním za jednání nedosahující intenzity,
která odpovídá společenské nebezpečnosti trestného činu
znásilnění.
K
bodu 2.
Změna odstavce 2 ustanovení § 241 je promítnutím změn
provedených ve skutkové podstatě znásilnění do podmínek
odůvodňujících zvýšení sazby trestu, když se má napříště
analogicky posoudit znásilnění na „osobě“ (nikoli pouze
„ženě“ ) mladší než patnáct let.
K Čl. II
Povaha změny nevyžaduje legisvakanci, neboť není rozsáhlá a
nemá žádné organizační nebo personální nároky, a proto se
navrhuje účinnost novely dnem vyhlášení.
Ivan Langer v.r.
S
vyznačením změn
§ 241
Znásilnění
Kdo
násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu jiného k souloži, nebo
k jinému obdobnému pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému
činu zneužije její bezbrannosti jiného,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
Odnětím
svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
způsobí-li
činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
spáchá-li
takový čin na ženě osobě mladší než
patnáct let.
Odnětím
svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Platné znění
§ 241
Znásilnění
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí
ženu k souloži, nebo kdo k takovému činu
zneužije její bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na
dvě léta až osm let.
(2)
Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
způsobí-li
činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
spáchá-li
takový čin na ženěmladší než patnáct let.
Odnětím
svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.