OBECNÁ ČÁST
Skutková podstata trestného činu znásilnění je vyjádřena v ustanovení § 241 platného trestního zákona, který byl přijat před téměř 40. lety v jiné společensko-politické situaci. V mezidobí se projevily velice závažné obtíže při aplikaci a interpretaci ustanovení § 241. Obtíže vyvolává výslovná dikce ustanovení § 241, které dopadá jen na znásilnění žen a jen na jednání pachatele spočívající v souloži s obětí. Jednoznačnou dikci § 241 a problémy z ní vyplývající nemohou soudy překlenout výkladem.
Dochází tak k tomu, že jednání pachatelů, spočívající v ukájení sexuálních potřeb na obětech jinak než formou soulože a na jiných osobách, než ženách, jsou soudy trestána jako trestné činy omezování osobní svobody nebo vydírání. Omezování osobní svobodya vydírání, jsou však trestné činy menší společenské nebezpečnosti, a proto je pro ně stanovena nižší horní hranice sazby trestu odnětí svobody: dvě, resp. tři léta, oproti osmi létům, za znásilnění. Tato situace je nadále neudržitelná. Toto naprosto neadekvátní trestání činů, které často bývají pro psychiku oběti větší újmou než soulož, přináší další - sekundární traumatizaci pro oběti znásilnění, neboť pachatel je vlastně zvýhodněn nižší sazbou trestu.
Vzhledem k povaze změny a jejím důsledkům se jeví účelné učinit nápravu okamžitě a neodkládat řešení až do doby rekodifikace trestního zákona, protože jde o změnu, která nezasahuje do systémových základů trestního zákona a je svou povahou dílčí.
Návrh přináší změnu příslušného ustanovení trestního zákona, která sleduje dva základní cíle, kterými jsou:
1.postihování znásilnění bez ohledu na pohlaví oběti a současně
2.postihování znásilnění spáchaného na oběti jinou formou než souloží.
Návrh nemá žádný přímý dopad na státní rozpočet.
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle Čl. 10 Ústavy České republiky a s ústavním pořádkem České republiky
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I, bodu 1
Změna spočívá ve změně pojmových znaků znásilnění, kterými by napříště měly být spáchání znásilnění bez ohledu na pohlaví oběti a současně rozšíření stávajícího způsobu jednání pachatele na oběti, kterým je soulož, o jiný obdobný pohlavní styk.
Předmětem útoku pachatele je podle návrhu osoba mužského nebo ženského pohlaví, v případě znásilnění provedeného souloží, opačného pohlaví než pachatel, který vykoná soulož. Pojem „soulož“ se v právní teorii i praxi vykládá jako spojení pohlavních orgánů muže a ženy. Z toho důvodu není možno podle stávající úpravy kvalifikovat jako znásilnění jiné formy jednání pachatelů, které mají stejnou motivaci.
Proto návrh doplňuje § 241 odst. 1 o znásilnění ve formě jiného obdobného pohlavního styku jako je soulož. Pojem „pohlavní styk“ je v soudní praxi vykládán jednoznačně jako: jakékoli ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať stejného či jiného pohlaví. Vedle soulože může jít o orální sex, coitus analis, ale i hlazení nebo masáž těla použitím vibrátorů a jiných přístrojů, za účelem ukájení pohlavního pudu. Kromě toho je pojem „pohlavní styk“ platným trestním zákonem již použit (§ 246). Skutečnost, že jde o pojem, který je již v zákoně upraven a dále poznatek, že je tento pojem v právní praxi jednoznačně vykládán, vedly navrhovatele k použití tohoto pojmu v návrhu změny § 241. Volba jiného pojmu, např. „ jednání, vedoucí k ukájení sexuálního pudu nebo sexuálních potřeb“ a jiné formulace, které přicházely rovněž v úvahu, by byly, z uvedených hledisek jednoznačného významu a výkladu, problematické.
Navrhovatel proto navrhuje do skutkové podstaty doplnit pojem „jiný obdobný pohlavní styk“.
Slova „jiný obdobný“ sledují prevenci proti zneužívaní změněné skutkové podstaty trestného činu znásilnění k šikanózním obviněním za jednání nedosahující intenzity, která odpovídá společenské nebezpečnosti trestného činu znásilnění.
K bodu 2.
Změna odstavce 2 ustanovení § 241 je promítnutím změn provedených ve skutkové podstatě znásilnění do podmínek odůvodňujících zvýšení sazby trestu, když se má napříště analogicky posoudit znásilnění na „osobě“ (nikoli pouze „ženě“ ) mladší než patnáct let.
K Čl. II
Povaha změny nevyžaduje legisvakanci, neboť není rozsáhlá a nemá žádné organizační nebo personální nároky, a proto se navrhuje účinnost novely dnem vyhlášení.
S vyznačením změn
§ 241
Znásilnění
(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu jiného k souloži, nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije její bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
b) spáchá-li takový čin na ženě osobě mladší než patnáct let.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Platné znění
§ 241
Znásilnění
(1)Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu k souloži, nebo kdo k takovému činu zneužije její bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
nebo
b) spáchá-li takový čin na ženě mladší než patnáct let.
(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.