i trestního zákona.
2) Zpřísnit
v možném posouzení a postihu jednání osob, které chovají (či
drží) nebezpečný druh zvířete bez schválení příslušné
veterinární správy, a to "převedením" popsaného
deliktního jednání z úrovně přestupku do úrovně trestného
činu.
3) Zavést
nově pro oprávněné chovatele nebezpečných druhů zvířat
povinnost prokazovat svoji oprávněnost k chovu takového zvířete
dokladem o schválení chovu, vydaného příslušnou veterinární
správou, a to na žádost příslušného státního orgánu s tím,
že porušení takové povinnosti se stává přestupkem s možností
uložení správní sankce.
Novela nebude mít žádné nároky na státní rozpočet, je v
souladu s mezinárodními smlouvami podle Čl. 10 Ústavy a s
ústavním pořádkem.
Část zvláštní
I.
Trestní zákon (Část první návrhu novely)
K
bodu 1. a 2.
Výslovné vyjádření trestněprávní odpovědnosti člověka za
chování zvířete a jím způsobené následky či vyvolané
ohrožení se provádí v obecné části trestního zákona a to
rozšířením stávajícího textu ust. § 9 a odst. 1 o
konkretizaci toho, že pachatelstvím trestného činu se rozumí
nejen přímé jednání přímého pachatele, ale i jednání tzv.
živého nástroje v jeho rukou a zařazením nového odstavce 18 do
výkladového ust. § 89, definujícího pojem živého nástroje
tak, že se jím rozumí nejen osoba, ale i zvíře či jiný živý
organismus (poslední pojem pamatuje i na nižší formy života,
nebezpečné životu a zdraví člověka).
V navrhované novele použitý pojem "živý nástroj" není
v trestněprávní praxi novým, vyskytuje se již ve stávající
judikatuře právě k ust. § 9 odst. 1 tr. zák., avšak ve
spojitosti pouze s osobami, což je v navrhované novele v zákonném
textu řešeno rozšířením tohoto pojmu.
- 2 -
K případným negativním stanoviskům k této části novely např.
v tom, že navrhovaná novela je v této části nadbytečná, neboť
vyvození případné trestněprávní odpovědnosti
v těchto
případech nečiní ani při stávající úpravě potíže, je
namístě konstatovat a naopak
na podporu navrhované novely
nutno uvést následující:
a) Lze
úspěšně polemizovat s případnými výše uvedenými oponentními
názory či jejich nositeli, zda jejich přesvědčení skutečně
odráží zcela věrně a objektivně stav věci.
Je nutno přihlédnout k zákonitým negativním jevům v rámci
procesu toku informací od základních článků do centra a k
úrovni evidenčních pomůcek jednotlivých orgánů činných v
trestním řízení, Policie České republiky a dalších státních
orgánů (které s danou problematikou mohou přijít do styku), jako
výchozích základních pomůcek pro případné rozbory a
vyhodnocení, které mohou výsledky takových rozborů a vyhodnocení
negativně zkreslovat.
b) Právní
řád České republiky nadále přísluší převažující měrou
svojí povahou ke kontinentálnímu právu a nikoli k anglosaskému,
kde pramenem práva jsou rovněž soudní rozhodnutí.
Lze tedy konstatovat, že významné skutečnosti související s
vymezením trestněprávní odpovědnosti by měly být, pokud tomu
nic nebrání, vyjádřeny výslovně v zákonném textu, samozřejmě
to vše při zachování potřebné míry obecnosti, jak vyžaduje
povaha takového právního předpisu - zákona.
c) Je
nutno dále na podporu výše uvedeného návrhu novely konstatovat,
že speciálně trestní zákon je nejen zákonnou normou, umožňující
postihovat pachatele protiprávních jednání, které společnost a
její zákonodárný orgán považuje za natolik nebezpečná, že je
pomocí zákona vyčleňuje z nepřeberného množství dalších
protiprávních jednání a označuje je za trestné činy a umožňuje
při jejich spáchání ukládat tresty, ale je současně normou,
která plní či měla by plnit velice významně i roli preventivní.
Tedy oznamuje svojí publikací, co je považováno za trestný čin
a jak je vymezena trestní odpovědnost, tedy mj. kdo je považován
za pachatele trestného činu.
Jestliže je obecně známa nízká úroveň právního vědomí u
řadových občanů, již vůbec nelze rozumně spoléhat na jejich
znalost judikátů či výkladových stanovisek. Naopak výslovná
zákonná úprava v intencích navrhované novely může, doprovázena
nepochybně i zájmem médií, velice pozitivně splnit svoji úlohu
i na již zmiňovaném úseku prevence.
d) Základním
článkem státních orgánů, které přicházejí či mohou
přicházet do prvotního kontaktu s danou problematikou a je od nich
očekáváno řešení, jsou nepochybně základní útvary Policie
České republiky či obecní úřady.
Při zohlednění toho, že drtivá část pracovníků těchto
orgánů jsou neprávníci, jeví se navrhovaná novela právě pro
ně jako významná "pracovní pomůcka", neboť výslovným
zákonným textem dává návod k posouzení, řešení či
rozhodnutí o zjištěných nebo oznámených případech výše
zmíněných.
K
bodu 3.
Zákon na ochranu zvířat č. 246/1992 Sb., ve znění novel (v ust.
§ 3 písm. h) )
a navazující vyhláška Ministerstva
zemědělství č. 75/1996 Sb. (v ust. § 1) zavedly právní
- 3 -
pojem
nebezpečný druh zvířete a dále ho konkretizovaly výslovným
pojmenováním těchto zvířat.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání dále stanoví v ust. §
13 odst. 3, že chov těchto nebezpečných druhů zvířat mimo
registrované zoologické zahrady vždy podléhá schválení místně
příslušné okresní nebo městské veterinární správy, a v
následujících odst. 4 a 5 stanoví kritéria pro udělení či
neudělení nebo následné odejmutí nebo změnu takového povolení.
Týž zákon pak v § 28 odst. 1 písm. b) stanoví, že chov jedince
nebezpečného druhu zvířat bez příslušného schválení je
přestupkem.
V kontextu navrhované novely, sledující zpřísnění odpovědnosti
a obecně právního režimu chovu a držení zvířat v zájmu
předejít následkům, předpokládaným trestním zákonem, se jeví
jako vhodné a homogenní v rámci plnění účelu návrhu celé
novely výše popsané jednání posoudit nově jako trestný čin
vytvořením nové skutkové podstaty
i trestního zákona
(trestné činy obecně nebezpečné).
Protože tato hlava neobsahuje "volný" §, je při
zachování stávajícího číslování nově navrhován § 194b).
II.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání (Část druhá
návrhu novely)
K
bodu 1.
V rámci žádoucího zpřísnění podmínek zájmového chovu
nebezpečných druhů zvířat, podmíněného předchozím povolením
veterinární správy, se jeví jako vhodné doplnit
za
stávající větu v odst. 3 § 13 další, ukládající chovateli
zájmového chovu nebezpečeného druhu zvířete prokázat se
kdykoli takovým povolením příslušnému státnímu orgánu.
Takovým orgánem budou nepochybně orgány veterinární správy,
Policie České republiky, případně další státní orgány
oprávněné a současně povinné podle zvláštních zákonů dbát
a působit k dodržování veřejného pořádku a bezpečnosti.
Je namístě konstatovat, že působení nebezpečeného druhu
zvířete může svými případnými následky být srovnatelné
např. s následky dopravních nehod v silničním provozu,
- 4 -
a
jestliže řidič motorového vozidla, jakožto prostředku
způsobilého ohrozit život, zdraví
a majetek jiných, je
povinen při kontrole oprávněnosti řízení motorového vozidla
prokázat se příslušným oprávněním - řidičským průkazem,
pak se jeví jako souměrné obdobnou povinnost uložit i chovateli
zájmového chovu nebezpečného druhu zvířete.
Porušení navrhované nové povinnosti by pak bylo bez další
zákonné úpravy přestupkem s možností uložit sankci, neboť
zákon na ochranu zvířat v části páté považuje za správní
delikt nebo přestupek veškerá jednání, kterými jsou porušeny
povinnosti stanovené tímto zákonem či jinými obecně závaznými
předpisy vydanými na jeho základě.
K
bodu 2.
Tato část návrhu novely bezprostředně souvisí s předchozí
částí, jíž je navrhováno posoudit stávající přestupkové
jednání nově jako trestný čin (nově navrhovaná skutková
podstata § 194b) trestního zákona).
Protože nelze skutkově totožné jednání jedním zákonem
posoudit jako přestupek
a druhým zákonem jako trestní čin,
bylo nutno při vytvoření nové skutkové podstaty trestného činu
totožné jednání vypustit z přestupkové části zákona na
ochranu zvířat proti týrání.
Petra B u z k o v á v.r.