Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Novely trestního zák. a zák. na ochranu zvířat proti týrání

Sněmovní tisk: č. 807, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2000

III. volební období

___________________________________________________________

807

Poslanecký návrh

zákon

ze dne ..........2000,

zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZMĚNA TRESTNÍHO ZÁKONA

Čl. 1

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb.,zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1963 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb.,zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 405/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 9 se na konci odstavce 1 zrušuje tečka a doplňují se tato slova: "jednáním

svým nebo živého nástroje ve svých rukou.".

2. V § 89 se doplňuje nový odstavec 18, který zní:

"(18) Živým nástrojem se rozumí osoba, zvíře nebo jiný živý organismus.".

3. Za § 194a se vkládá nový § 149b, který zní:

"§ 194b

Nedovolený chov a držení jedince nebezpečného druhu zvířat

Kdo chová nebo drží jedince nebezpečného druhu zvířat bez schválení příslušného orgánu podle zvláštního zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo

zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. "

- 2 -

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA ZÁKONA NA OCHRANU ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ

Čl. II

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., se mění takto:

1. V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta:

"Dokladem o schválení chovu je povinen se chovatel zájmového chovu kdykoli na žádost příslušného státního orgánu prokázat.".

2. V § 28 odst. 1 se zrušuje písmeno b) a dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

D ů v o d o v á z p r á v a

Část obecná

Návrh novely trestního zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání reaguje na množící se případy útoků zvířat, často pak některých druhů psů, proti zájmům, chráněným trestním zákonem. Typické jsou útoky proti životu a zdraví člověka, přicházet v úvahu mohou i útoky proti cizímu majetku a další.

Cílem a smyslem novelizací obou zákonů je především:

1) Vyjádřit výslovně v zákonném textu trestního zákona to, co bylo dosud ponecháno v trestní praxi výkladům a judikatuře, tedy že člověk sám přímo odpovídá za chování či jednání zvířete, které chová nebo drží, pokud toto zvíře, ať již přímo z podnětu člověka či z důvodu špatného výcviku nebo jeho absence anebo pouze pro chování odpovídající povaze tohoto zvířete, způsobí následky předvídané jednotlivými ustanoveními

i trestního zákona.

2) Zpřísnit v možném posouzení a postihu jednání osob, které chovají (či drží) nebezpečný druh zvířete bez schválení příslušné veterinární správy, a to "převedením" popsaného deliktního jednání z úrovně přestupku do úrovně trestného činu.

3) Zavést nově pro oprávněné chovatele nebezpečných druhů zvířat povinnost prokazovat svoji oprávněnost k chovu takového zvířete dokladem o schválení chovu, vydaného příslušnou veterinární správou, a to na žádost příslušného státního orgánu s tím, že porušení takové povinnosti se stává přestupkem s možností uložení správní sankce.

Novela nebude mít žádné nároky na státní rozpočet, je v souladu s mezinárodními smlouvami podle Čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem.

Část zvláštní

I.

Trestní zákon (Část první návrhu novely)

K bodu 1. a 2.

Výslovné vyjádření trestněprávní odpovědnosti člověka za chování zvířete a jím způsobené následky či vyvolané ohrožení se provádí v obecné části trestního zákona a to rozšířením stávajícího textu ust. § 9 a odst. 1 o konkretizaci toho, že pachatelstvím trestného činu se rozumí nejen přímé jednání přímého pachatele, ale i jednání tzv. živého nástroje v jeho rukou a zařazením nového odstavce 18 do výkladového ust. § 89, definujícího pojem živého nástroje tak, že se jím rozumí nejen osoba, ale i zvíře či jiný živý organismus (poslední pojem pamatuje i na nižší formy života, nebezpečné životu a zdraví člověka).

V navrhované novele použitý pojem "živý nástroj" není v trestněprávní praxi novým, vyskytuje se již ve stávající judikatuře právě k ust. § 9 odst. 1 tr. zák., avšak ve spojitosti pouze s osobami, což je v navrhované novele v zákonném textu řešeno rozšířením tohoto pojmu.

- 2 -

K případným negativním stanoviskům k této části novely např. v tom, že navrhovaná novela je v této části nadbytečná, neboť vyvození případné trestněprávní odpovědnosti v těchto případech nečiní ani při stávající úpravě potíže, je namístě konstatovat a naopak na podporu navrhované novely nutno uvést následující:

a) Lze úspěšně polemizovat s případnými výše uvedenými oponentními názory či jejich nositeli, zda jejich přesvědčení skutečně odráží zcela věrně a objektivně stav věci.

Je nutno přihlédnout k zákonitým negativním jevům v rámci procesu toku informací od základních článků do centra a k úrovni evidenčních pomůcek jednotlivých orgánů činných v trestním řízení, Policie České republiky a dalších státních orgánů (které s danou problematikou mohou přijít do styku), jako výchozích základních pomůcek pro případné rozbory a vyhodnocení, které mohou výsledky takových rozborů a vyhodnocení negativně zkreslovat.

b) Právní řád České republiky nadále přísluší převažující měrou svojí povahou ke kontinentálnímu právu a nikoli k anglosaskému, kde pramenem práva jsou rovněž soudní rozhodnutí.

Lze tedy konstatovat, že významné skutečnosti související s vymezením trestněprávní odpovědnosti by měly být, pokud tomu nic nebrání, vyjádřeny výslovně v zákonném textu, samozřejmě to vše při zachování potřebné míry obecnosti, jak vyžaduje povaha takového právního předpisu - zákona.

c) Je nutno dále na podporu výše uvedeného návrhu novely konstatovat, že speciálně trestní zákon je nejen zákonnou normou, umožňující postihovat pachatele protiprávních jednání, které společnost a její zákonodárný orgán považuje za natolik nebezpečná, že je pomocí zákona vyčleňuje z nepřeberného množství dalších protiprávních jednání a označuje je za trestné činy a umožňuje při jejich spáchání ukládat tresty, ale je současně normou, která plní či měla by plnit velice významně i roli preventivní. Tedy oznamuje svojí publikací, co je považováno za trestný čin a jak je vymezena trestní odpovědnost, tedy mj. kdo je považován za pachatele trestného činu.

Jestliže je obecně známa nízká úroveň právního vědomí u řadových občanů, již vůbec nelze rozumně spoléhat na jejich znalost judikátů či výkladových stanovisek. Naopak výslovná zákonná úprava v intencích navrhované novely může, doprovázena nepochybně i zájmem médií, velice pozitivně splnit svoji úlohu i na již zmiňovaném úseku prevence.

d) Základním článkem státních orgánů, které přicházejí či mohou přicházet do prvotního kontaktu s danou problematikou a je od nich očekáváno řešení, jsou nepochybně základní útvary Policie České republiky či obecní úřady.

Při zohlednění toho, že drtivá část pracovníků těchto orgánů jsou neprávníci, jeví se navrhovaná novela právě pro ně jako významná "pracovní pomůcka", neboť výslovným zákonným textem dává návod k posouzení, řešení či rozhodnutí o zjištěných nebo oznámených případech výše zmíněných.

K bodu 3.

Zákon na ochranu zvířat č. 246/1992 Sb., ve znění novel (v ust. § 3 písm. h) ) a navazující vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb. (v ust. § 1) zavedly právní

- 3 -

pojem nebezpečný druh zvířete a dále ho konkretizovaly výslovným pojmenováním těchto zvířat.

Zákon na ochranu zvířat proti týrání dále stanoví v ust. § 13 odst. 3, že chov těchto nebezpečných druhů zvířat mimo registrované zoologické zahrady vždy podléhá schválení místně příslušné okresní nebo městské veterinární správy, a v následujících odst. 4 a 5 stanoví kritéria pro udělení či neudělení nebo následné odejmutí nebo změnu takového povolení. Týž zákon pak v § 28 odst. 1 písm. b) stanoví, že chov jedince nebezpečného druhu zvířat bez příslušného schválení je přestupkem.

V kontextu navrhované novely, sledující zpřísnění odpovědnosti a obecně právního režimu chovu a držení zvířat v zájmu předejít následkům, předpokládaným trestním zákonem, se jeví jako vhodné a homogenní v rámci plnění účelu návrhu celé novely výše popsané jednání posoudit nově jako trestný čin vytvořením nové skutkové podstaty

i trestního zákona.

Je třeba mít na paměti, že v konkrétních případech se může jednat např. o chov lvů či obdobných zvířat, a takový zájmový chov bez příslušného povolení, kdy zájmový chovatel nesplňuje např. bezpečnostní kritéria pro takový chov, může vytvářet takové potencionální nebezpečí pro okolí a zejména pak pro životy a zdraví dalších osob, že je podle navrhovatele zcela namístě takové jednání považovat za trestný čin.

V zákonném textu této části návrhu novely i v názvu nové skutkové podstaty trestného činu je použito shodné terminologie jako v zákoně na ochranu zvířat proti týrání.

Nově navrhovaná skutková podstata byla s ohledem na povahu logicky zařazena do hlavy

i trestního zákona (trestné činy obecně nebezpečné).

Protože tato hlava neobsahuje "volný" §, je při zachování stávajícího číslování nově navrhován § 194b).

II.

Zákon na ochranu zvířat proti týrání (Část druhá návrhu novely)

K bodu 1.

V rámci žádoucího zpřísnění podmínek zájmového chovu nebezpečných druhů zvířat, podmíněného předchozím povolením veterinární správy, se jeví jako vhodné doplnit za stávající větu v odst. 3 § 13 další, ukládající chovateli zájmového chovu nebezpečeného druhu zvířete prokázat se kdykoli takovým povolením příslušnému státnímu orgánu.

Takovým orgánem budou nepochybně orgány veterinární správy, Policie České republiky, případně další státní orgány oprávněné a současně povinné podle zvláštních zákonů dbát a působit k dodržování veřejného pořádku a bezpečnosti.

Je namístě konstatovat, že působení nebezpečeného druhu zvířete může svými případnými následky být srovnatelné např. s následky dopravních nehod v silničním provozu,

- 4 -

a jestliže řidič motorového vozidla, jakožto prostředku způsobilého ohrozit život, zdraví a majetek jiných, je povinen při kontrole oprávněnosti řízení motorového vozidla prokázat se příslušným oprávněním - řidičským průkazem, pak se jeví jako souměrné obdobnou povinnost uložit i chovateli zájmového chovu nebezpečného druhu zvířete.

Porušení navrhované nové povinnosti by pak bylo bez další zákonné úpravy přestupkem s možností uložit sankci, neboť zákon na ochranu zvířat v části páté považuje za správní delikt nebo přestupek veškerá jednání, kterými jsou porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem či jinými obecně závaznými předpisy vydanými na jeho základě.

K bodu 2.

Tato část návrhu novely bezprostředně souvisí s předchozí částí, jíž je navrhováno posoudit stávající přestupkové jednání nově jako trestný čin (nově navrhovaná skutková podstata § 194b) trestního zákona).

Protože nelze skutkově totožné jednání jedním zákonem posoudit jako přestupek a druhým zákonem jako trestní čin, bylo nutno při vytvoření nové skutkové podstaty trestného činu totožné jednání vypustit z přestupkové části zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Petra B u z k o v á v.r.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací