Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zák. o zadávání veřejných zakázek - EU

Sněmovní tisk: č. 821, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

  1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Právní úpravu v oblasti veřejných zakázek představuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995. Až dosud byl novelizován 3x. Poprvé zákonem č. 148/1996 Sb. s účinností od 1. července 1996, který mimo jiné rozšířil okruh zakázek, na které se tento zákon nevztahuje, jako např. nákup, údržba a obnova majetku České republiky v zahraničí, zakázky zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, nákupy Správy státních hmotných rezerv konaných na komoditních burzách. Dále byly v této novele doplněny definice nebo upřesnění některých pojmů. Byla rozšířena ochrana uchazečů o zakázku i na jiné způsoby zadání než formou obchodní veřejné soutěže. Nová právní úprava také zvýšila limity, rozhodné pro stanovení způsobu zadání veřejné zakázky, a zjednodušila postup při vyplňování evidenčních listů. Podruhé zákonem č. 93/1998 Sb., který nabyl účinnost 30. dubna 1998. Doplnil novou podmínku týkající se kvalifikačních předpokladů uchazečů o veřejnou zakázku, tj. řádné placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a řádné placení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále byl novelizován i postup při prokazování kvalifikačních předpokladů. Nově bylo upraveno ustanovení komise pro posouzení a hodnocení nabídek u veřejných zakázek nad 50 mil. Kč, resp. nad 200 mil. Kč, zadávaných ministerstvem nebo jiným správním orgánem. Novela dále upřesnila postup při zadávání zakázek hrazených jednak z rozpočtových prostředků a jednak z prostředků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva. Poslední novela byla provedena zákonem č. 28/2000 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.června 2000. Důvody této novelizace byly v zásadě dva. Jednak mělo být dosaženo vyššího stupně slučitelnosti zákona s právem ES, zejména promítnutí zadávací směrnice Rady ES č. 93/38 o koordinaci zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a jednak zohlednění praktických poznatků a zkušeností získaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu dohledu nad dodržováním zákona.

Tato novela se částečně dotkla i ustanovení upravujících přezkoumávání úkonů zadavatelů. Byl upřesněn postup při podávání návrhu na zahájení správního řízení před orgánem dohledu, dílčí změna byla provedena i v postupu orgánu dohledu při posuzování těchto návrhů. Zvýšily se sazby pokut za porušení zákona z 0,5 % na 1 % ceny zakázky a dále byla orgánu dohledu stanovena povinnost zveřejňovat pravomocná rozhodnutí též na Internetu.

Obecně lze konstatovat, že stávající právní úprava sehrála pozitivní roli při nakládání veřejnými prostředky určenými na nákup veřejných zakázek a při prosazování obecných cílů evropského systému veřejných zakázek, k nimž náleží vytváření rámce nabídek, šetření peněz daňových poplatníků, umožnění nakupovat za předpokladů pro spravedlivou a otevřenou soutěž o veřejné zakázky, umožnění zadavatelům vybírat z širšího okruhu zájemců o veřejnou zakázku za účelem úspory peněz daňových poplatníků a přispívání k dlouhodobému růstu vytváření pracovních příležitostí.

Charakteristickým rysem stávající právní úpravy však je, že její koncepce nevychází z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy přidruženého člena, který usiluje o plné členství v EU, takto zvolená koncepce nebyla nejšťastnějším řešením, neboť činí téměř nemožnou snahu ČR o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s evropským právem. Pokud zákon a evropské zadávací směrnice představují odlišné systémy, nelze dost dobře harmonizaci s právem ES provést tak, že prvky jednoho systému (evropského) se vloží do systému jiného (českého), a navíc s představou, že takto pozměněný systém bude správně fungovat. Je též nepopíratelnou skutečností, že evropské zadávací směrnice jsou ve srovnání se zákonem daleko systematičtější, přehlednější, jednodušší i méně formální. Proto již z výše uvedených systémových důvodů transformovat evropské zadávací směrnice do českého právního řádu není možné novelizací stávající právní úpravy, ale pouze její rekodifikací, založenou na evropských zadávacích směrnicích, nehledě na skutečnost, že zákon již třikrát novelizovaný byl a další změny by ho učinily ještě méně přehledným.

Přijetí nového zákona je potřebné i z věcného hlediska, neboť dosavadní právní úprava ani po třetí novelizaci neodstranila některé nejasnosti při výkladu pojmů, což vede při aplikaci zákona k právní nejistotě, a tím k nadměrnému počtu žádostí – návrhů na zahájení přezkumného řízení. To má samozřejmě za následek, že se celý zadávací proces prodlužuje a nepochybně i prodražuje.

Zadávání veřejných zakázek realizují zadavatelé jako právnické osoby v převážné většině vlastními zaměstnanci; rozsáhlejší nebo složitější veřejné zakázky zadávají zpravidla prostřednictvím ”pověřených osob”, jimž svěřují výkon zadavatelských činností s výjimkou rozhodovacích oprávnění.

Osobám vykonávajícím zadávání veřejných zakázek chybí velmi často profesionalita; znalost zadávací procedury se omezuje pouze na rámcové znalosti zákona o zadávání veřejných zakázek. V tomto směru probíhá také na úseku zadávání většina vzdělávacích kurzů, které jsou orientovány pouze na právní úpravu zadávacího procesu. Vzdělávání je zajišťováno prostřednictvím soukromých agentur, kde odborná úroveň lektorů je velmi rozdílná. V řadě případů k nízké úrovni vzdělávání v této oblasti přispívají též některá nejasná ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, která jsou vykládána školícími lektory různě.

Při dosavadních způsobech vzdělávání se nevyužívá vzdělávacích programů zpracovaných mezinárodními organizacemi (např. programu Sigma - OECD pro zvyšování kvalifikace zadavatelů v zemích střední a východní Evropy). Nízká odborná úroveň zadavatelů je jednou z příčin vzniku korupčního prostředí.

Situaci v zadávání veřejných zakázek neřeší ani často využívaný ”přesun” části zadavatelských činností (bez rozhodovací pravomoci) na tzv. pověřené osoby, neboť ani jejich profesní úroveň nebývá dostačující. S ohledem na skutečnost, že proces zadávání veřejných zakázek je činnost vysoce náročná na soubor odborných znalostí (právních, ekonomických, stavebních apod.), nelze dále akceptovat stávající stav, kdy tuto činnost může vykonávat jako volnou živnost i odborně nezpůsobilá osoba.

Pokud jde o dosavadní úpravu přezkumného řízení, lze konstatovat, že obsahuje jak administrativní, tak i soudní formu. Administrativní řízení, které probíhá v rámci správního řízení, upravuje zákon pouze v šesti ustanoveních a jinak  odkazuje na obecný předpis, tj. správní řád. Řízení probíhá na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže ve dvou stupních s tím, že úřad má možnost, pokud byl ve výběrovém řízení porušen zákon, zrušit rozhodnutí zadavatele a uložit mu jedno z těchto opatření: buď provést nápravu nesprávného postupu, nebo provést nový výběr nejvhodnější zakázky, popřípadě soutěž zrušit. V případě, že zadavatel vážně či opětovně porušil zákon, může Úřad uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky.

Tato velice kusá právní úprava přezkumného řízení je z hlediska požadavku na rychlost a hospodárnost zadávání veřejných zakázek zcela nevyhovující. Jde zejména o to, že Úřad nemá při formálním porušení zákona, které nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jinou možnost, než zrušit rozhodnutí zadavatele, a jak výše uvedeno, nařídit mu provést nový výběr, resp. uložit jiné opatření. Takové rozhodnutí Úřadu vrací zadávací řízení zpět do výchozí pozice, přičemž se situace může i několikrát opakovat. Ve stávající právní úpravě tedy chybí jednak větší uplatnění institutu „správního uvážení“, a zejména zmocnění k tomu, aby Úřad mohl učinit tzv. „pozitivní opatření“, která by měla preventivní charakter, čímž by se předešlo blokaci zadávacího řízení. Prodlužování zadávací procedury způsobuje i to, že existují v podstatě čtyři stupně přezkumného řízení. Před dvoustupňovým správním řízením přezkoumává postup zadavatele jeho statutární zástupce a po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu přezkoumává jeho zákonnost vrchní soud.

Vzhledem k uvedeným nedostatkům dosavadní právní úpravy je cílem nového zákona zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, stanovit pokud možno formálně jednoduché, nekomplikované a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby tím bylo umožněno plynulé zadávání zakázek. K tomu by měl, mimo jiné, přispět důraz na neformální vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele a možnost provedení smírčího řízení. V neposlední řadě je také cílem navrhované právní úpravy dosáhnout plné slučitelnosti se směrnicemi EU v dané oblasti veřejného práva.

Předpisy které se použijí podpůrně při výkonu dohledu nad zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Předpisy související

Ústava ČR,

zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.,

zákon o správních poplatcích,

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, část druhá, hlava 2 a 9,

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, část pátá,

nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku ,

zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

  1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava vychází především z principu slučitelnosti s právem ES. Uplatnění tohoto principu přispěje k větší transparentnosti zadávacího řízení a k omezení skryté diskriminace některých uchazečů a zájemců o veřejné zakázky při rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky. Důsledné promítnutí evropských zadávacích procedur do návrhu zákona vytvoří předpoklady pro sjednocení pojmů, potřebnou diferenciaci mezi jednotlivými předměty veřejné zakázky, racionální použití jednotlivých druhů zadávacího řízení, důsledné oddělení hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců od posuzování a hodnocení nabídek, jednotnou úpravu zadávací dokumentace a zrychlení prokazování kvalifikace pomocí seznamu kvalifikovaných podnikatelů.

Mimo rámec evropských zadávacích směrnic je v návrhu zákona prosazován princip ověřování odborné způsobilosti k zadávání veřejných zakázek na základě absolvování individuálního studia podle vzdělávacího programu pro zadávání veřejných zakázek stanoveného ministerstvem. Důvodem pro zařazení ustanovení tohoto druhu do návrhu zákona je prokazatelně neuspokojivá odborná způsobilost zadavatelů – investorů pro zadávání veřejných zakázek jako integrální součásti systému veřejného investování. Zvýšení odborné způsobilosti přispěje i k omezení tendencí zadavatelů ke korupci.

  1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

  1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES

Předmět právníúpravy náleží do působnosti ES. V právu ES již existuje rozsáhlá úprava materiální i procesní stránky komunitární právní úpravy regulace veřejných zakázek, což je oblast významná pro jednotný trh. Jedním ze základních principů tohoto trhu je, že všechny firmy musejí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky, tj. zakázky, zadávané veřejnými orgány a orgány činnými ve vodním a energetickém hospodářství, v dopravě a v telekomunikacích. Komunitární instituce se rozhodly pro plnou a účinnou soutěž v oblasti veřejných zakázek jako nástroje ekonomického růstu Unie. K tomuto účelu vytvořily komunitární legislativní rámec pokrývající smlouvy na práce, dodávky a služby zadávané jak tradičními kontrahujícími orgány (orgány náležející k centrální vládě a regionálním a místním úřadům), tak veřejnými, poloveřejnými a soukromými subjekty činnými ve vodním a energetickém hospodářství, dopravě a telekomunikacích.

Vedle koncepčních a organizačních dokumentů (Zelená kniha EK o veřejnýchzakázkách z roku 1996, Bílá kniha EK z roku 1985, kapitola II. Veřejné zakázky a Bílá kniha EK z roku 1995, kapitola 12 Veřejné zakázky) jde především o Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen ”Smlouva”). Smlouva se o veřejných zakázkách výslovně nezmiňuje. Veřejné zakázky jsou však regulovány obecnými pravidly Smlouvy a principyz nich vycházejícími. K obecným pravidlům pro tuto oblast náleží :

  • zákaz diskriminace z důvodů státní příslušnosti (čl. 12 Smlouvy),

  • zákaz kvantitativních omezení dovozu a vývozu jakož i veškerých opatření s rovnocenným účinkem (čl. 28 až 31 Smlouvy),

  • svoboda podnikání a usazování (čl. 43 a násl. Smlouvy),

  • volné poskytování služeb (čl. 49 a násl. Smlouvy).

Uvedená pravidla zahrnují svobodný pohyb zboží ve vztahu k veřejným zakázkám na dodávky, a svobodu poskytovat služby ve vztahu k veřejným zakázkám na služby a práce. Vyplývají z nich zásady jako např. zásada rovného zacházení, jejímž specifickým výrazem je zásada nediskriminace, vzájemného uznávání, proporcionality, transparentnosti a také zavedení efektivní soutěže o veřejné zakázky.

Obecná pravidla a zásady vyplývající ze Smlouvy jsou promítnuty do systému komunitárních zadávacích směrnic. Jejich cílem je koordinovat národní právní úpravy veřejného zadávání nadlimitních zakázek v členských státech EU. Koordinaci národních zadávacích pravidel pro podlimitní zakázky komunitární právo výslovně neupravuje . Zásadní ovšem je, že i případná samostatná národní zadávací pravidla pro podlimitní zakázky musí respektovat výše uvedená obecná pravidla Smlouvy a z nich vycházející principy.

Při přípravě návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek byly vzaty v úvahu základní zadávací směrnice ES. Další předpisy a právně relevantní dokumenty ES, které byly vzaty v úvahu (celkem 12 dokumentů), jsou pro informaci uvedeny jako součást srovnávací tabulky vypracované podle usnesení vlády ČR ze dne 15. března 2000 č. 257.

Základní směrnice ES:

Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 o odstranění omezení volného pohybu služeb pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce podnikatelům jednajícím prostřednictvím zastoupení či poboček.

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce.

Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (pozměněno: 397L0052).

Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (pozměněno: 397L0052).

Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (pozměněno: 397L0052).

Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (pozměněno: 398L0004).

(Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS jsou relevantní pro návrh zákona o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, jehož zpracovatelem je ÚOHS.)

Soudní nálezy:

Jako podklad pro navrhovanou právní úpravu zadávání veřejných zakázek byly vypracovány stručné výtahy z 30 nálezů ESD. Nejčastějším předmětem soudního jednání byly otázky týkající se aplikace pojmů ”zadavatel” a ”veřejný zájem”. Z ostatních nálezů SD uvádíme jako příklad rozsudek ze dne 22. června 1993 v kauze C – 243/89 Komise versus Dánsko, týkající se zásady rovného zacházení uchazečů o tendr.

Orientační legislativní záměry  ES:

Evropská komise připravuje nové návrhy směrnic z oblasti veřejných zakázek.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce, ze dne 10. května 2000, Brusel COM (2000) 275 final.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodohospodářství, energetiky a dopravy, ze dne 10. května 2000, Brusel COM (2000) 276 final.

Platná právní úprava – hledisko slučitelnosti:

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Poslední novelizace byla provedena zákonem č. 28/2000 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. června 2000. Podle důvodové zprávy k této novele bylo dosaženo vyššího stupně slučitelnosti s předpisy ES s tím, že navrhovanou novelou zákona nedochází k plné slučitelnosti s právem ES;

Soulad s mezinárodními smlouvami a probíhajícími screeningovými jednáními:

Z hlediska české právní úpravy veřejných zakázek k závazkům vyplývajícím z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a i k závazkům, které budou vyplývat z mezinárodních smluv pro ČR po jejím vstupu do EU, jakož i z hlediska výsledků dosažených při jednáních ČR s EK o vstupu ČR do EU, byla věnována pozornost těmto otázkám:

Dohoda o vládních zakázkách (WTO, Marrakeš dne 15. dubna 1994, vstup v platnost dnem 1. ledna 1995, viz rozhodnutí Rady č. 394D0800)

Závazky vyplývající pro ES z Dohody o vládních zakázkách byly v rámci právní regulace ES řešeny směrnicí 397L0052, kterou se mění směrnice 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS a směrnicí 398L0004, kterou se mění směrnice 93/38/EHS.

Přestože ČR není signatářem této dohody, budou závazky z této dohody pro ČR závazné z titulu členství v EU, a to od okamžiku vstupu ČR do EU. Dřívější přistoupení ČR k této dohodě je závislé na časové vhodnosti zavedení plné liberalizace tuzemského trhu veřejných zakázek.

Evropská dohoda

Závazky vyplývající z Evropské dohody (sdělení MZV č. 7/19Sb.) zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, jsou z hlediska úpravy veřejných zakázek obsaženy v čl. 68 upravujícím preference pro ČR, které společnosti Společenství budou respektovat nejpozději do konce přechodného období, tj. do 31. ledna 2005. Společnosti Společenství, které zahájily činnost (”usadily se ”) v ČR (Community companies established in the Czech Republic), tzn. které mají provozovnu (zastoupení či pobočku) na jejím území podle ustanovení oddílu II hlavy IV, budou mít přístup k procedurám zadávání zakázek na základě zacházení ne méně příznivého , než jaké je poskytováno společnostem ČR.

Článek 68 Evropské dohody má asymetrickou povahu ve prospěch uchazečů z ČR. V navrhované právní úpravě se preferenční klausule, která má diskriminační charakter, neuplatňuje..

Rámcová dohoda

Sdělení MZV č. 207/1997 Sb., o sjednání Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Evropskou Komisí o účasti ČR na programech pomoci ES, včetně dodatků A, B a C.

Mezinárodní závazek vyplývající pro Českou republiku z Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství spočívá zejména v tom, že postup, který platí pro uzavírání zakázek na práce, dodávky zboží a smlouvy o technické spolupráci, stanoví Finanční memorandum při dodržení dále uvedených zásad (myslí se zásad uvedených v Rámcové dohodě v kapitole II. Zadávání veřejných zakázek).

Vztah platné právní úpravy zadávání veřejných zakázek k této Rámcové dohodě je řešen § 64 zákona č. 199/1994 Sb., který upravuje prioritu mezinárodní smlouvy před ustanoveními tohoto zákona. Tuto prioritu upravuje i navrhovaná právní úprava.

Navrhovaná právní úprava zadávání veřejných zakázek je převážným způsobem (s výhradou) slučitelná s právem ES.

Vzhledem ke složitosti komunitární úpravy obsahující předpisy od roku 1971 do roku 1998 je poměrně obtížné vyhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem E4S. K usnadnění toho hodnocení označujeme u jednotlivých směrnic ty články ( skupina A), které se objevují v přechodných ustanoveních nebo upravují povinnosti, které lze plnit až po vstupu České republiky do Evropské unie a články (skupina B), které umožňují členskému státu volbu jejich transpozice. Jde o následující články příslušných směrnic:

Směrnice Rady 92/50/EHS : skupina A – čl. 42 až 44, skupina B – čl. 21,22,28.

Směrnice Rady 93/36/EHS : skupina A – čl. 29,32 až 35,skupina B – čl.13.

Směrnice Rady 93/37/EHS : skupina A – čl. 31,32, 35 až 37, skupina B – čl. 9,23.

Směrnice Rady 93/38/EHS : skupina A – čl. 24,35,37, skupina B – čl.3,29

  1. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Finanční dopad přijetí navrhované úpravy zadávání veřejných zakázek představují náklady na zabezpečení odborné způsobilosti k zadavatelské činnosti. Na druhé straně lze očekávat snížení výdajů vynakládaných na zabezpečení zadavatelské činnosti pověřenými osobami. Z těchto důvodů se odhadují skutečné výdaje státního rozpočtu na cca 10 mil. Kč ročně.

Navrhovaná právní úprava povede ke zjednodušení správního řízení prováděného orgánem dohledu, zároveň však dojde ke značnému nárůstu činnosti v důsledku nově upraveného institutu rozhodování orgánu dohledu až po uzavření smlouvy, a to na základě návrhu stěžovatele, jemuž veřejná zakázka nebyla přidělena. Orgán dohledu bude muset v tomto případě posuzovat nejen zda byl postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, ale i zda měl navrhovatel, jemuž veřejná zakázka nebyla přidělena, reálnou možnost tuto zakázku získat, pokud by ke zjištěnému porušení zákona nedošlo.

Předpokládaná potřeba finančních prostředků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro zajištění této činnosti se odhaduje na 5 mil. Kč ročně, což však bude alespoň částečně kompenzováno úhradou správních poplatků, které v případě rozhodování o návrhu po přidělení veřejné zakázky má činit podle nového zákona o správních poplatcích 100 000,-- Kč.

K § 1

Ustanovení odstavce 1 paragrafu 1 stanoví obsah zákona o zadávání veřejných zakázek. Těžiště právní úpravy spočívá ve vymezení jednotlivých druhů zadávacích řízení, postupech zadavatelů v nich a ve stanovení podmínek jejich použití. Vzhledem k tomu, že povinnost zadávat veřejné zakázky se váže na osobu zadavatele, je klíčovým místem zákona vymezení osob, které jsou zadavateli, a tudíž jsou povinny zadávat své zakázky v zadávacích řízeních. K osobě zadavatele se váže odborná způsobilost, která je předpokladem výkonu této činnosti. Jde o zcela novou problematiku, dosud v právním řádu ČR neupravenou. Značný důraz klade nový zákon na kvalifikaci zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Proto je kritériím hodnocení kvalifikace věnována podstatná část zákona. Pro urychlení a zjednodušení zadávacích řízení zavádí nový zákon seznam podnikatelů, který povede MMR a do něhož budou zapsáni podnikatelé, kteří prokáží kvalifikaci nezbytnou pro řádné plnění veřejné zakázky. Právní úprava předpokladů účasti v zadávacích řízeních ve formě seznamů v právním řádu ČR dosud chybí.

Zcela nově je do zákona zařazena též problematika stavebních koncesí, kterou právní řád ČR zatím neupravuje. Jedná se o zařazení této problematiky v rozsahu směrnic EU upravujících zadávání veřejných zakázek. Zcela nově je též v novém zákoně zahrnuto zadávání výkonů ve veřejných soutěžích.

Zadavatelé uvedení v zákoně musí postupovat při zadávání svých zakázek podle zadávacích pravidel, to znamená, musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Z této povinnosti stanoví zákon výjimky, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3.

Úprava uvedená v odstavci 2 pod písmeny a) až d) je převzata z příslušných směrnic EU. Ochrana utajovaných skutečností, obrana a bezpečnost státu vyžadují mimořádné postupy; proto výběr smluvního partnera nemůže podléhat obecným pravidlům (např. povinnost zveřejňování, transparentnost zadávání apod.). Obdobně platí toto hledisko u písmene b). V případech, kdy mezinárodní organizace poskytují své finanční prostředky podle vlastních procesních pravidel, na takto financované zakázky se tento zákon nepoužije. Písmeno e) řeší případy zakázek menšího rozsahu, kdy náklady zadávacího řízení by nebyly úměrné ceně zakázky.

Výzkum a vývoj jsou službou, která podléhá režimu zadávání, avšak pouze v případech, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je stát. Ostatní případy výzkumu a vývoje jsou upraveny zvláštními právními předpisy, a proto musely být ze zákona o zadávání vyňaty. Tato zásada musí být uplatněna i následně při zajišťování prací a zboží pro účely výzkumu, avšak opět s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je stát.

Důvodem pro vynětí z rozsahu platnosti zákona ostatních zakázek uvedených v odstavci 3 je, že soutěžní princip při jejich zadávání by byl překážkou jejich realizaci. Ze zadávacích řízení jsou vyňaty zakázky, jejichž plnění poskytuje v celém rozsahu pro zadavatele jím zřízená právnická osoba. Jedná s o převzetí dosavadní právní úpravy.

K § 2

Nový zákon usiluje o zavedení pořádku v základních pojmech zadávacího procesu tím, že jednoznačně vymezuje jejich obsah. Na rozdíl od předchozí úpravy nevymezuje pojem veřejné zakázky prostřednictvím pojmu ”zakázka”, vzhledem k tomu, že se jedná o všeobecně používaný pojem, a to nejen v obchodní praxi. Definice veřejné zakázky, kterou zavedla poslední novela (zákon č. 28/2000 Sb.) současně platného zákona, která ztotožnila veřejnou zakázku se smlouvou, zcela odporuje běžnému používání tohoto pojmu. Protože tato definice veřejné zakázky nebyla promítnuta do dalších ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., byla tím dovršena terminologická nejednotnost zákona zejména proto, že původní zákon č. 199/1994 Sb. ztotožňoval pojem veřejné zakázky s plněním vyplývajícím z uzavřené smlouvy.

Ztotožnění pojmu veřejné zakázky se smlouvou nepodpoří ani argumentace, že takto je vymezena veřejná zakázka v příslušných směrnicích EU. To platí jen v případě německé verze těchto směrnic; anglická verze evropských směrnic pojem veřejné zakázky vůbec nezná.

Při formulování pojmu veřejné zakázky v novém zákoně bylo záměrem pouze odlišit veřejnou zakázku od ostatních zakázek, aniž by se vymezoval pojem zakázky jako takové. Vzhledem k tradici a vžitému používání pojmu veřejná zakázka v České republice se nejevilo účelné upuštění od tohoto pojmu vůbec, ačkoliv v některých jazycích pro něj neexistuje odpovídající překlad (např. angličtina – public procurement, slovenština – verejné obstaravanie).

Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek je, že je povinností jejího zadavatele, aby ji zadal v zadávacím řízení podle zákona. Rozhodující pro určení, zda zakázka musí být zadána podle zákona, je osoba zadavatele. Teprve na dalším místě je skutečnost, zda konkrétní zakázka není ze zadávání vyjmuta vzhledem k zvláštnímu důvodu (např. bezpečnosti, obrana apod.). Povinnost zadavatele zadat zakázku v zadávacím řízení je znakem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiných zakázek.

Zadavatelská činnost je dalším základním pojmem, který bylo v novém zákoně nezbytné vymezit, zejména proto, že se k němu váže i prokazování odborné způsobilosti k této činnosti. Zadavatelská činnost představuje veškerou činnost zadavatele spojenou s přípravou a realizací zadávacího řízení včetně veřejné zakázky. K zadávání je potřeba souhrnu odborných znalostí, ale i praxe a to nejen z jednoho oboru, jedná se o odbornou způsobilost, kterou je ve veřejném zájmu nezbytné úředně ověřit.

Zadavatel je osoba, která veřejnou zakázku zadává. Vymezení okruhu zadavatelů zákonem je rozhodujícím problémem pro určení, zda zakázka má být zadána v zadávacím řízení. Zadavatel je subjekt, který veřejnou zakázku zcela nebo zčásti financuje, tudíž který vydává finanční prostředky, zpravidla veřejné.

Zadávací řízení je vlastní nabídkové řízení, ve kterém se zadavatel obrací k neurčitému nebo určitému počtu možných subjektů, zpravidla podnikatelů s výzvou k podání nabídky. Na tuto výzvu následuje odezva ze strany uchazečů podáním nabídky. Posuzování a hodnocení nabídek je nejvýznamnější fází zadávacího řízení, které vrcholí zadáním veřejné zakázky uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější.

Zájemcem o veřejnou zakázku se označuje jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, která podala žádost o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení, s uveřejněním, popřípadě, kterou zadavatel vyzval k jednání, to znamená že se jedná o v úvahu přicházejícího uchazeče za předpokladu, že bude zadavatelem vyzván k podání nabídky.

Uchazečem o veřejnou zakázku je právnická nebo fyzická osoba, která podala nabídku. To znamená, že ve veřejné soutěži jím může být kterákoliv osoba, aniž by musela být zadavatelem vyzvána na rozdíl od užší soutěže, kdy nabídku smí podat jen osoba zadavatelem vyzvaná.

Veřejnou soutěží je jeden ze tří druhů zadávacího řízení, na jehož základě zadavatel může uzavřít smlouvu. Veřejná soutěž je neomezeným zadávacím řízením, to znamená že k podání nabídky je oprávněn kterýkoliv podnikatel, či jiná osoba, která má zájem o podání nabídky, aniž by musela žádat zadavatele o souhlas.

Užší soutěž je na rozdíl od veřejné soutěže zadávacím řízením omezeným, to znamená, že pouze osoby vyzvané zadavatelem na základě jejich žádosti mohou podat nabídku.

Jednací řízení je řízení, které zadavatel může použít pouze při splnění podmínek stanovených zákonem.V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku jako v užší soutěži nebo veřejné soutěži, ale zadavatel nejprve vyjednává s nimi smluvní podmínky a až poté následuje uzavření smlouvy.

Kvalifikací je způsobilost uchazeče nebo zájemce pro řádné splnění smlouvy; to znamená, že každý zadavatel než vyhodnocuje nabídky se musí zabývat předpoklady všech uchazečů, kteří podali ve veřejné soutěži nabídky, pro řádné splnění. Obdobně musí postupovat zadavatel při výběru zájemců v užší soutěži či v jednacím řízení.

Nabídkou označuje zákon návrh předložený uchazečem na základě vyhlášení veřejné soutěže nebo užší soutěže, kterým uchazeč reaguje na požadavky zadavatele. Nabídka je předmětem hodnocení. S uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, může být uzavřena smlouva.

Stavební koncesi vymezuje zákon jako oprávnění provozovat stavbu jako odměnu za provedení stavby. Uzavření smlouvy za tímto účelem podléhá v zemích EU částečné regulaci směrnicemi upravujícími veřejné zakázky. Jedná se o využívání soukromého kapitálu ve veřejném zájmu. Zadavatel, který by jinak sám musel investovat veřejné prostředky, využije soukromého kapitálu k financování veřejné investice, kterou pak může její zřizovatel po smluvenou dobu užívat.

Centrální adresa byla převzata z dosavadní platné úpravy včetně vymezení správce centrální adresy. Jde o další informační zdroj vedle Obchodního věstníku.

K § 3

Účastníky zadávacích řízení jsou vždy na jedné straně zadavatel a na druhé straně jeden nebo více uchazečů, kteří podali nabídku.V užší soutěži a v jednacím řízení se mohou uchazeči stát pouze zájemci, kteří byli zadavatelem vyzvání k účasti. Jde vesměs o podnikatele, a to jak tuzemské, tak zahraniční; v případě služeb se může zadávacího řízení účastnit i jiná osoba, která může příslušnou službu nabídnout, aniž by byla podnikatelem (např. příspěvková organizace).

K § 4

Ustanovení tohoto paragrafu vymezuje, které osoby se mohou stát uchazeči nebo zájemci. Zásadně jsou jimi podnikatelé, kteří mají oprávnění k podnikání, a to jak tuzemští, tak zahraniční. Jde o podnikatele ve smyslu obchodního zákoníku, to znamená, kteří podnikají na základě různých oprávnění (např. živnostenské podnikání, svobodná povolání). Pouze u služeb může podat nabídku i jiná osoba, za předpokladu, že příslušnou službu může poskytnout (např. zpracování studie Akademií věd, vysokou školou či jinou neziskovou organizací). Zájemcem či uchazečem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Na straně uchazeče či zájemce může vystupovat i několik výše uvedených subjektů společně; předpokladem je podání pouze jediné nabídky.

K § 5

Zadavatelem mohou být právnické i fyzické osoby. Především je jím Česká republika, za niž jednají její organizační složky. Kromě státu jsou zadavateli územní samosprávné celky (obce, města, městské obvody a městské části, kraje). Výše uvedený okruh subjektů odpovídá vymezení zadavatelů v dosavadním zákoně. Další okruh zadavatelů je reakcí na vymezení zadavatele v příslušných směrnicích EU. Podstatnými znaky těchto zadavatelů jsou: právní subjektivita, činnost za účelem uspokojování veřejných potřeb a neziskový charakter. V zájmu právní jistoty MMR zveřejní v Obchodním věstníku seznam zadavatelů; zápis v tomto seznamu však bude mít pouze informativní charakter. Zadavatelem kromě výše uvedených zadavatelů se může stát v konkrétním jednotlivém případě i kterákoliv právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě své zakázky použije veřejné prostředky (tj. prostředky státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků, veřejnoprávních institucí nebo příspěvky mezinárodních organizací). Výše či podíl veřejných prostředků na úhradě zakázky musí přesáhnout 50 % ceny. Tento okruh zadavatelů nelze předem vymezit seznamem.

K § 6

V případě veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací jsou zadavateli i podnikatelé, ale pouze při splnění podmínek uvedených v tomto paragrafu a v ustanoveních hlavy třetí zákona (např. Český telecom, ČEZ aj.). Jedná se o zapracování směrnic EU; zákon dodržuje i finanční limity dané směrnicemi; zvláštní ustanovení o zakázkách těchto zadavatelů jsou obsaženy v hlavě třetí.

K § 7

Na rozdíl od současného platného zákona je v novém zákoně vymezen předmět veřejné zakázky v souladu se směrnicemi EU. Namísto dosavadního pojmu nemovitost se zásadně používá pojmu práce, který je souhrnným označením i pro stavby. Příkladem jsou uvedeny i některé druhy zboží a služeb, tj. zakázky, které dosavadní předpis ve spojení s limity označovaly jako tzv. ostatní případy. Z důvodu jednotného označení jednotlivých druhů prací, zboží a služeb bude prováděcí vyhláška obsahovat příslušné seznamy, v nichž budou jmenovitě uvedeny. Služby, které nemusí zadavatel zadávat v zadávacích řízeních, jsou jmenovitě uvedeny v odstavci 4. V souladu se směrnicemi EU jsou vyňaty z působnosti zákona nájmy, na které se dosud platný zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje.

K § 8

Rozlišování prací, zboží a služeb je rozhodující pro určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky ve vazbě na finanční limit. Předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky je faktorem pro uplatnění postupu podle směrnic EU (nadlimitní veřejné zakázky). Z tohoto důvodu kladou směrnice EU a tudíž i nový zákon značnou pozornost jejímu stanovení. Předpokládaná cena (v současně platném zákoně předpokládaný peněžitý závazek) se stanoví bez DPH. Stanoví ji vždy zadavatel ke dni odeslání předběžného oznámení, pokud se veřejná zakázka předběžně neoznamuje, ke dni odeslání vyhlášení veřejné soutěže nebo ke dni odeslání oznámení užší soutěže či jednacího řízení s uveřejněním. Pokud předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky je nižší než finanční limity uvedené v § 13 a 14, jedná se o podlimitní veřejnou zakázku, u které zadavatel postupuje podle hlavy druhé zákona, avšak s odchylkami stanovenými v hlavě třetí. To znamená, že směrnice EU se neaplikují v celém rozsahu, neboť stát má právo si tyto veřejné zakázky upravit odchylně. Touto odchylnou úpravou jsou pro podlimitní veřejné zakázky ustanovení obsažená v hlavě třetí.

K § 9

Rozdělení veřejné zakázky do více částí představuje snížení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky, a proto zákon v souladu se směrnicemi zakazuje dělení veřejné zakázky, které by bylo pouze z důvodu obcházení zákona za účelem snížení předpokládané ceny. V ustanovení tohoto paragrafu jsou uvedeny příklady, které jsou zjevným obcházením zákona z důvodu snížení předpokládané ceny. Rozdělením zakázky však není, dochází-li k etapovému plnění jedné zakázky v návaznosti na splátkový kalendář (přidělování prostředků ze státního rozpočtu).

K § 10 až 12

Obsahují zvláštní případy určení předpokládané ceny. V § 10 jsou uvedeny způsoby určení předpokládané ceny, jde-li o zboží, a to na základě smlouvy o koupi, koupi najaté věci a nájemní smlouvy. Rozlišují se především smlouva uzavíraná na dobu určitou a na dobu neurčitou. V případě smlouvy na dobu neurčitou se vychází z 48 násobku měsíční splátky bez ohledu na skutečnou dobu trvání takové smlouvy.

Jde-li o služby, speciální ustanovení se týká pojišťovacích a bankovních služeb. U smluv na dobu určitou se vychází obdobně jako u zboží z 48 násobku měsíční splátky. V současně platném zákoně neřešenou je nová úprava § 12, který stanoví, jakým způsobem se určuje předpokládaná cena při dodání zboží nebo poskytnutí služby u pravidelného plnění nebo u smluv obnovených.

K § 13 a 14

V těchto ustanoveních jsou obsaženy finanční limity, které jsou převzaty ze směrnic EU a které jsou rozhodující pro aplikaci zákona v rozsahu daném směrnicemi. Tomu odpovídá hlava druhá zákona a veřejné zakázky dosahující nebo přesahující limity § 13 a 14 jsou dále označeny jako nadlimitní. Finanční limit zadavatel vypočte v Kč; musí odpovídat hodnotě stanovené ve zvláštních právech čerpání.

§ 13 umožňuje vyčlenit z předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky v případě prací ceny etap maximálně však 20 % celkové ceny, za předpokladu, že předpokládaná cena vyčleněné etapy nebo části je nižší než částka v Kč odpovídající částce 1 000 000 EUR. § 14 rozlišuje v souladu se směrnicemi EU limity u jednotlivých zadavatelů.

K § 15

V tomto ustanovení zákona jsou vymezeny nadlimitní zakázky; jejich vymezením vyvstane smysl finančních limitů uvedených v předchozích paragrafech. Nadlimitní zakázky jsou zakázky, jejichž zadávání je upraveno směrnicemi EU; jinými slovy pouze pro tyto veřejné zakázky jsou směrnice EU závazné. Tomu odpovídá hlava druhá zákona.

K § 16

Zakázky, které nedosahují finančních limitů uvedených ve směrnicích EU (§ 13 a 14), se označují jako podlimitní veřejné zakázky a jejich zadávání je věcí pouze národní úpravy; V zákoně mají navrženy stejné postupy jako zakázky nadlimitní s odchylkami stanovenými v hlavě třetí, to znamená, že mají určitá změkčení; totéž platí o zveřejňování povinných údajů. Údaje o podlimitních veřejných zakázkách je zadavatel povinen uveřejňovat pouze ve sdělovacích prostředcích České republiky. Veřejné zakázky – (podlimitní) mají svůj spodní limit, kterým je hranice uvedená v § 1 odst. 2.

K § 17

Zadavatel při zadávání veřejné zakázky je povinen použít jeden ze dvou základních zadávacích postupů, a to veřejnou soutěž nebo užší soutěž. Jednací řízení smí zadavatel použít pouze při splnění podmínek zákona. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy není použití veřejné soutěže vázáno na finanční limit. Veřejná soutěž, která je obdobou obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku a užší soutěž, která je zčásti podobná postupu podle § 49 současné právní úpravy mají však v novém zákoně shodná pravidla, která se liší pouze způsobem, kterým jsou obě řízení vyhlašována a kdo se jich může účastnit (neomezené řízení a omezené řízení). Na veřejnou soutěž podle nového zákona se nevztahují ustanovení o obchodní veřejné soutěži (§ 281 – 288) obchodního zákoníku; směrnice EU nedávají zadavatelům veřejných zakázek tolik oprávnění jako obchodní zákoník, který platní obecně, tj. i na subjekty soukromého práva. V zájmu zpřehlednění právního řádu byla zvolena pro veřejné zakázky cesta samostatné zvláštní úpravy, bez modifikace obchodního zákoníku.

Při zadávání veřejných zakázek musí zadavatel dodržet zásady nediskriminace a stejného zacházení s všemi zájemci a uchazeči; to znamená, že nesmí činit rozdílu mezi subjekty tuzemskými a zahraničními s výjimkou odstavce 5.

K § 18

Podmínky pro použití jednacího řízení jsou zákonem vymezeny. Jednací řízení s uveřejněním uskutečňuje zadavatel tehdy, jestliže může očekávat zájem více podnikatelů na zadání veřejné zakázky, avšak specifika dané zakázky neumožňují předložit nabídku jako při veřejné nebo užší soutěži. Tak je tomu při provádění prací pro účely výzkumu a vývoje nebo jestliže cenu nelze předem stanovit. V těchto případech může zadavatel smluvní podmínky s uchazeči vyjednávat. Tutéž možnost má zadavatel též, jestliže proběhla neúspěšná veřejná nebo užší soutěž. Pokud zadavatel vyzve k jednání všechny účastníky předchozí veřejné nebo užší soutěže za předpokladu, že splnili kvalifikaci, nemusí být jednací řízení uveřejněno, neboť účelu uveřejnění bylo dosaženo vyhlášením veřejné soutěže nebo oznámením užší soutěže.

K § 19

Jednací řízení bez uveřejnění má podmínky, přípustnosti velice striktně vymezeny. Jedná se o obdobu § 50 současně platného zákona. Zadavatel se může za podmínek uvedených v § 19 obrátit na jediného zájemce, s nímž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit. Tuto možnost má především proto, že ve většině případů je možnost jednání vázána na uchazeče, s nímž má zadavatel již uzavřenou smlouvu, anebo jde o konkrétního uchazeče, který jediný může poskytnout příslušné plnění. Jiným důvodem je časová tíseň z důvodu, který zadavatel nemohl předvídat, ani ho nezavinil.

K § 20

Zadávacímu řízení předchází předběžné oznámení veřejných zakázek, které zadavatel hodlá zadat v jednom kalendářním roce. Finanční limity směrnic EU,od nichž má zadavatel tuto povinnost jsou značně vysoké. Platí tedy pro uveřejňování v zahraničí, pro uveřejňování v ČR jsou navrženy v odstavci 1 nižší limity. Předběžné oznámení plní funkci předběžné informace pro zájemce a uchazeče o situaci na trhu veřejných zakázek. Podrobný obsah předběžného oznámení vymezí prováděcí vyhláška k zákonu.

K § 21

Rozhodne-li se zadavatel pro zadávání veřejné zakázky v užší soutěži nebo má-li splněny podmínky jednacího řízení s uveřejněním, musí bez ohledu, zda bylo uveřejněno předběžné oznámení, uveřejnit svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v těchto řízeních. Tato povinnost je důsledkem skutečnosti, že výzva k podání nabídky v jednacím řízení s uveřejněním směřuje pouze k omezenému (vybranému) okruhu zájemců. Proto musí být dána příležitost ucházet se o příslušnou zakázku neomezenému množství potenciálních zájemců. Úmysl zadat veřejnou zakázku ve veřejné soutěži zadavatel neuveřejňuje, neboť samotné vyhlášení veřejné soutěže je povinen zadavatel uveřejnit, a tak se jí může účastnit neomezený počet uchazečů.

K § 22

Funkcí oznámení užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním je umožnit účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu subjektů. Jediným předpokladem pro tuto účast je splnění kvalifikace. Proto zadavatel musí v oznámení vymezit kritéria kvalifikace a doklady, které bude k jejímu prokázání vyžadovat. Zákon stanoví minimální lhůty pro podávání žádostí o účast v těchto zařízeních. Lhůty jsou stanoveny v souladu se směrnicemi EU.

K § 23

Pro případ, že by požádalo o účast v zadávacím řízení neúměrné množství zájemců, dává zákon zadavateli možnost jejich počet omezit. Minimem je 5 zájemců, maximem 20. Předpokladem jejich výběru je splnění kvalifikace. Při větším počtu kvalifikovaných zájemců musí zadavatel pečlivě vybírat nejvhodnější zájemce. Pokud počet zájemců zadavatel o oznámení neomezil, musí vyzvat k podání nabídky všechny, kteří splnili kvalifikaci. Naopak, jestliže počet zájemců, kteří splnili kvalifikaci nedosahuje počtu stanoveného zadavatelem, je zadavatel povinen vyzvat pouze kvalifikované zájemce, i když jich bude méně než stanovil v oznámení.

K § 24

Prováděcí vyhláška vymezí podrobně obsah oznámení užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním.

K § 25 až 36

Hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku zásadním způsobem ovlivňuje celý proces zadávacího řízení. Volba vhodných kritérií pro hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců a jejich důsledná aplikace je rozhodujícím předpokladem pro zabezpečení následného efektivního rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky na základě rovnosti příležitostí bez jakékoliv diskriminace. Správná aplikace ustanovení této části zákona přispěje k výraznému oslabení dosavadní orientace zadavatelů na formální náležitosti nabídky, mnohdy bez respektování skutečné způsobilosti uchazečů. Zadavatelům přitom nic nebrání ve stanovení účelné úrovně způsobilosti uchazečů nebo zájemců jako ”kvalifikačního limitu” v soutěži o konkrétní veřejnou zakázku. Cílem hodnocení kvalifikace podle postupu obsaženého v návrhu zákona je zvýšit šance způsobilých uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku a zkvalitnit zadávací řízení. Je třeba rovněž zdůraznit, že kritéria a postupy hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců nesmějí být nadále směšována s kritérii a postupy pro hodnocení nabídek. Zadavatelé se při hodnocení nabídek nesmějí nechat ovlivnit dílčím kvalifikačním hlediskem.

K § 25 až 28

Návrh zákona umožňuje zadavateli označit jako nekvalifikované ty uchazeče nebo zájemce, kteří neprokáží splnění některého z ustanovení § 25 odst. 1 způsobem podle odst. 2 návrhu zákona . Stejně tak lze považovat za nekvalifikované uchazeče nebo zájemce, kteří nesplňují některé z ustanovení § 26 odst. 1 návrhu zákona. Oprávnění k podnikání není kvalifikačním předpokladem (§ 27) , zadavatel nemusí o jeho předložení žádat uchazeče nebo zájemce ve všech případech. Pokud se však zadavatel rozhodne toto oprávnění od uchazečů nebo zájemců vyžádat, může vzít jeho nedoložení podle § 27 odst. 2 návrhu zákona při hodnocení kvalifikace v úvahu. Obdobný význam má nedoložení odborné způsobilosti nebo členství v určité profesní organizaci ve smyslu ustanovení § 28 návrhu zákona.

Evropské zadávací směrnice stanoví, že zadavatelé rozhodují o kvalifikaci uchazečů nebo zájemců o veřejné zakázky na základě hodnocení finanční, ekonomické a technické způsobilosti. Tento princip je promítnut do návrhu zákona tak, že kvalifikace uchazečů nebo zájemců je hodnocena ve všech druzích ”soutěžního” zadávacího řízení, přičemž se předpokládá, že nároky zadavatele na prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců budou diferencovány, jedná-li se o nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky.

K § 29

Uchazeč nebo zájemce o veřejnou zakázku může prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost např. některým z dokladů uvedených v ustanoveních § 29 odst. 1 a 2 návrhu zákona. Záleží na zadavateli, které doklady si vyžádá a jakou úroveň způsobilosti stanoví jako součást ”kvalifikačního limitu”. V každém případě však musí zadavatel umožnit uchazečům nebo zájemcům prokázat finanční a ekonomickou způsobilost i prostřednictvím jiných dokladů než byly požadovány. Je na zadavateli, aby zhodnotil, zda jsou tyto doklady vhodné a postačující.

K § 30

Obdobně jako v případě finanční a ekonomické způsobilosti může zadavatel požadovat ve vyhlášení veřejné soutěže a v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním od uchazečů nebo zájemců prokázání technické způsobilosti. V § 30 návrhu zákona je uveden výčet možností prokázání technické způsobilosti pokud je předmětem veřejné zakázky dodání zboží nebo provedení prací nebo poskytnutí služby. Ve spojení s prokázáním zabezpečení jakosti podle § 31návrhu zákona se jedná o vyčerpávající seznam důkazů o technické způsobilosti uchazečů nebo zájemců, poskytující zadavateli veřejné zakázky dostatečnou možnost volby. Záleží na uvážení zadavatele, který z uvedených důkazů bude od uchazečů nebo zájemců vyžadovat. K zajištění průhlednosti zadávacího řízení však nelze vyžadovat další důkazy o technické způsobilosti po vyhlášení veřejné soutěže nebo po oznámení užší soutěže a oznámení jednacího řízení s uveřejněním. Po této fázi zadávacího řízení může zadavatel požadovat od uchazečů nebo zájemců pouze doplnění nebo vyjasnění předaných osvědčení a dokumentů.

K § 31

Potřeba prokázání zabezpečení jakosti ve smyslu ustanovení § 31 návrhu zákona vyplývá především z nutnosti udržení a postupného zvyšování úrovně jakosti v průběhu dlouhodobých dodávek zboží, provádění rozsáhlých prací nebo poskytování náročných služeb. Toto kritérium kvalifikace má komplexní charakter a evropské zadávací směrnice mu přisuzují mimořádný význam.

K § 32

Vhodnou formou prokázání kvalifikace uchazečů nebo zájemců je osvědčení o jejich registraci v seznamech kvalifikovaných podnikatelů.

K § 33

V řadě případů mohou mít informace, kterými uchazeč nebo zájemce prokazuje svou finanční, ekonomickou a technickou způsobilost vypovídací schopnost o celkových podnikatelských přístupech a zadavatel proto musí respektovat oprávněný zájem uchazeče nebo zájemce na zachování jeho obchodního tajemství.

K § 34

V § 34 návrhu zákona je stanoven postup a lhůty pro poskytování údajů a informací o kvalifikaci zájemci a uchazeči. Zadavatel musí využít při hodnocení kvalifikace uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku pouze údaje a informace předané ve stanovených lhůtách. Po uplynutí těchto lhůt nesmí zadavatel porušit průhlednost zadávacího řízení umožněním doplňování údajů a informací pouze některými uchazeči nebo zájemci tak, aby byl změněn obsah původních sdělení. Případná doplnění nebo vysvětlení předložených údajů, informací a dokladů nesmí vést k diskriminaci žádného z uchazečů nebo zájemců.

K § 35

Postup při hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců podle kritérií finanční, ekonomické a technické způsobilosti, aplikovaný zadavatelem, musí zabezpečit průhlednost zadávacího řízení a zvýšit efektivnost následného hodnocení nabídek. Toho lze dosáhnout pouze důkladně zdůvodněnou redukcí počtu uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku. Stanovení ”kvalifikačního limitu” se musí vztahovat zásadně ke konkrétní veřejné zakázce, jakákoliv diskriminace drobných a středních podnikatelů a prosazování ”větších” podnikatelů v neodůvodněných případech jsou nepřípustné. Zásadní význam pro průběh zadávacího řízení má bezodkladné písemné oznámení uchazečům o jejich vyloučení z veřejné soutěže a zájemcům o odmítnutí jejich účasti v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním pro nesplnění kvalifikace.

K § 36

Výběr zájemců, kteří splnili kvalifikaci při jejich omezeném počtu je zcela v působnosti zadavatele. Předpokládá se, že zadavatel využije pro objektivizaci svého rozhodování o výběru i vhodné rozhodovací metody.

K § 37

Každé zadávací řízení je zahájeno výzvou zadavatele; veřejná a užší soutěž výzvou k podání nabídek, jednací řízení výzvou k jednání. S výjimkou veřejné soutěže směřuje výzva ke konkrétním zájemcům. Veřejná soutěž, resp. její vyhlášení, je výzvou neomezenému okruhu budoucích uchazečů. Předpokladem vyzvání v užší soutěži a v jednacím řízení je splnění kvalifikace zájemci.

K § 38

Vyhlášení veřejné soutěže, které je výzvou k podání nabídek neomezenému počtu budoucích uchazečů, plní funkci nejen výzvy k podání nabídky, ale i podkladu pro ověřování kvalifikace uchazečů. Musí tedy z hlediska obsahu splňovat i náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci uchazečů, kterou musí zadavatel hodnotit samostatně od hodnocení nabídek. Podrobný obsah vyhlášení veřejné soutěže stanoví MMR vyhláškou.

K § 39

Obsah výzvy k podání nabídky v užší soutěži je vymezen zákonem. Její obsah je užší, neboť jí předcházelo oznámení o užší soutěži. Výzvu zasílá zadavatel pouze zájemcům, kteří splnili kvalifikaci; pokud zadavatel neomezil počet zájemců v užší soutěži, je povinen ji zaslat všem kvalifikovaným zájemcům.

K § 40

Jednací řízení probíhá volněji než soutěže. Na postup zadavatele neklade zákon v souladu se směrnicemi EU žádné zvláštní nároky. Podmínkou u jednacího řízení s uveřejněním je vyzvání pouze kvalifikovaných zájemců. Jejich počet může být zadavatelem omezen, nejméně však na tři. Jednání musí probíhat samostatně s každým zájemcem, pokud zadavatel nejedná pouze s jediným zájemcem.

K § 41

Rozhodujícím podkladem pro nabídku je zadávací dokumentace. Takto zákon označuje souhrnně veškeré dokumenty, jimiž zadavatel specifikuje předmět veřejné zakázky a v nichž si klade podmínky a požadavky na její realizaci. Základem zadávací dokumentace jsou technické požadavky; jde-li o stavby je rozhodujícím dokumentem projektová dokumentace stavby zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky rozšířená o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů. Její obsah bude podrobněji vymezen vyhláškou, kterou vydá MMR.

Součástí zadávací dokumentace jsou rovněž obchodní podmínky, požadavky na zpracování ceny a platební podmínky a taktéž jiné požadavky na zpracování nabídky a realizace veřejné zakázky.

Zákon stanoví, zákaz přímého odkazu na obchodní jména, zvláštní označení výrobku apod. obdobně jako dosavadní platná právní úprava; odkazy jsou možné, pokud zadavatel připouští i obdobná řešení.

K § 42

Toto ustanovení řeší vztah zadavatele k tzv. subdodavatelům. Zadavatel je oprávněn požadovat, aby uchazeč v nabídce uvedl, jakou část zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

K § 43

Variantní řešení jsou přípustná, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci nezakáže. Pokud je nezakáže, musí však pro ně vymezit minimální požadavky, které musí uchazeč dodržet. Variantní řešení, pokud nejsou zakázány, musí být též hodnoceny.

K § 44

Podrobnosti týkající se zadávací dokumentace budou podrobně vymezeny vyhláškou, kterou vydá MMR; jedná se zejména o zadávací dokumentaci staveb.

K § 45

Zadávací dokumentace může být poskytnuta zájemcům a uchazečům různým způsobem. Ve veřejné soutěži může být poskytnuta pouze na vyžádání. Uchazeč, který si nevyžádal zadávací dokumentaci, není oprávněn předložit nabídku. V užší soutěži a v jednacím řízení může být vyzvanému zájemci poskytnuta současně s výzvou k předložení nabídky nebo si ji zájemce vyžádá samostatně. Obdobně jako současně platná právní úprava řeší zákon poskytování úhrady za zadávací dokumentaci.

K § 46

Zákon v souladu se směrnicemi EU stanoví povinnost poskytovat vysvětlení k zadávací dokumentaci. K tomu jsou stanoveny i příslušné lhůty. Platí zásada, že všichni uchazeči musí dostat stejný rozsah informací.

K § 47

Zásadně může podat nabídku pouze uchazeč, kterému byla zadavatelem poskytnuta zadávací dokumentace. Obdobně jako současná platní právní úprava vychází zákon ze zásady, že každý uchazeč podává pouze jednu nabídku a žádná osoba právnická nebo fyzická se nesmí zúčastnit téhož zadávacího řízení více než jednou (např. poprvé samostatně, podruhé společně s jinou právnickou nebo fyzickou osobou). Pro nabídky zákon vyžaduje písemnou formu. Zadavatel musí nabídky evidovat.

K § 48

Délku lhůty pro podávání nabídek musí zadavatel přizpůsobit druhu a charakteru veřejné zakázky. Zákon stanoví minimální lhůty pro podání nabídek s tím, že za mimořádných okolností umožňuje jejich další zkrácení. Toto zkrácení je provázáno na zveřejnění předběžného oznámení.

K § 49

Ve veřejné soutěži i užší soutěži je uchazeč vázán svou nabídkou až do uzavření smlouvy. Tento požadavek zákona je kompenzován zákazem požadované jistoty.

K § 50

Obálku s nabídkou může zadavatel otevřít pouze za přítomnosti alespoň tří zástupců zadavatele, pokud není povinen ji otevřít za přítomnosti uchazečů nebo pokud se tak nerozhodl dobrovolně. Tuto povinnost má jde-li o práce a služby. Otevírá-li zadavatel obálku s nabídkou za přítomnosti uchazečů, smí jim sdělit pouze údaje stanovené zákonem. Otevírání obálek s nabídkami zákon nespojuje s posledním dnem lhůty pro podávání nabídek.

K § 51 až 54

Posuzování a zejména hodnocení nabídek patří nesporně, spolu s hodnocením kvalifikace uchazečů a zájemců, k nejdůležitějším částem zadávacího procesu. Nejednoznačnost ustanovení o hodnocení nabídek doposud platného zákona o zadávání veřejných zakázek, nízká úroveň odborné způsobilosti zadavatelů i metodické návody pro hodnocení nabídek způsobily, že v praxi velmi často nevychází rozhodnutí zadavatele o nejvhodnější nabídce ze zásady optimálního vynakládání veřejných prostředků resp. získání co největší užitné hodnoty za vynaložené peníze. V důsledku volby nevhodných kritérií hodnocení doposud často dochází k nežádoucímu směšování hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců s hodnocením nabídek. To vede, kromě nehospodárnosti i k dodatečné diskriminaci některých kvalifikovaných uchazečů, neboť pro výběr nejvhodnější nabídky často nejsou rozhodující kritéria hodnocení (”parametry”) nabídek, ale kvalifikační kritéria, např. reference o významných dodávkách v posledních třech letech.

Ani ustanovení o ”komisi pro posuzování a hodnocení nabídek ” v doposud platném zákoně o zadávání veřejných zakázek většinou nepřispívala ke kvalitě rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky. Dominujícím jevem v ustavování komisí i v jejich činnosti je formalizmus. Větší důraz než na odborné posuzování a hodnocení nabídek je kladen na způsob jmenování členů komise a jejich náhradníků, stanovenou strukturu institucí, které členové komise zastupují ”většinovou” klauzuli apod. Členové komisí nebývají odborníky na problematiku předmětu veřejné zakázky, neznají obsah jednotlivých nabídek, účast zástupců ústředních orgánů v komisích v zákonem stanovených případech je často formální. Ukázalo se, že využití kategorie ”klasické” komise v zákoně o zadávání veřejných zakázek je málo účinné.

K § 51

Návrh zákona proto klade v ustanovení § 51 odst. 1 důraz na odbornost tří osob, které by měly tvořit odborný tým – ”hodnotící komisi”, schopný posuzovat a hodnotit nabídky uchazečů ze všech stanovených hledisek. Ustanovení § 51 odst. 2 doplňuje předchozí ustanovení o povinnou nepodjatost členů hodnotící komise.

K § 52

Při posuzování nabídek porovnávají členové hodnotící komise jednotlivé nabídky s obsahem požadavků v zadávací dokumentaci (§ 52 odst. 1 návrhu zákona). Nesplněním požadavků zadávací dokumentace se rozumí např. odlišné funkční nebo jakostní charakteristiky nabízeného zboží nebo služeb, nedodržení standardů použitých položek u staveb, nepřiměřeně vysoká nabídková cena apod.

Zjevnou matematickou chybou v nabídkové ceně může být např. chybný součet položek v rozpočtu stavby, ale nemůže jí být dodatečné doplnění v rozpočtu chybějící položky a úprava součtu (§ 52 odst. 2 návrhu zákona). Stejně tak písemným vysvětlením nabídky je míněno pouze upřesnění výkladu uchazeče o obsahu nabídky podané hodnotící komisi, nikoliv jakákoliv změna obsahu nabídky (§ 52 odst. 3 návrhu zákona).

Ustanovení o mimořádně nízké nabídkové ceně (§ 52 odst. 4 návrhu zákona) klade důraz, podobně jako obdobné ustanovení doposud platné právní úpravy zadávání veřejných zakázek, na výjimečnou hospodárnost realizace nebo výrobní metody, originalitu technického řešení atd. Nepředpokládá se, že hodnotící komise bude akceptovat všechna zdůvodnění uchazečů např. o výjimečné hospodárnosti realizace, pokud by ”hospodárnost” spočívala např. v nedodržení požadavků bezpečnosti při užívání nakoupeného zboží nebo jeho životnosti, stanovených v českých technických normách přejímajících evropské normy, v užití nepřiměřeně nízkých jednotkových cen při oceňování položek rozpočtu stavby apod.

K § 53

Postup hodnotící komise při hodnocení nabídek, stanovený v § 53 návrhu zákona vychází z volby způsobu hodnocení nabídek. Nabídky lze hodnotit buď podle nejnižší nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti. Výčet kritérií, která lze použít při hodnocení podle ekonomické vhodnosti, není vyčerpávající. V každém případě však ustanovení § 53 odst. 2 návrhu zákona orientuje zadavatele k rozhodování o ekonomické efektivnosti resp. vhodnosti nakupovaného předmětu veřejné zakázky za dobu jeho životnosti.

Zákon ukládá hodnotící komisi využít při hodnocení nabídek hodnotících metod. Předpokládá se, že odborná hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti nabídek tak, aby bylo přezkoumatelné. Zadavatel nebude oprávněn korigovat výběr nejvhodnější nabídky následným vlastním rozhodováním.

Při hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti je možné využít řadu metod, z nichž pouze některé jsou uvedeny v zákoně.

Aplikace metodiky hodnotové analýzy při hodnocení nabídek je navržena především proto, že nejvíce vede zadavatele k získání co nejvyšší užitné hodnoty za stanovenou cenu. Z praktických zkušeností při více než pětileté aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá, že zadavatelé často nepřikládají, z nevědomosti nebo i záměrně, kritériu ”nabídková cena” váhu, která odpovídá potřebě hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Při hodnocení nabídek pomocí hodnotové analýzy nebude význam nabídkové ceny korigován např. nepřiměřeně nízkou vahou proti ostatním kritériím vyjadřujícím užitečnost nabídky; výsledný poměr užitečnosti každé nabídky, stanovené např. s využitím bodovací stupnice pro ocenění stupně splnění ostatních kritérií hodnocení a skutečné nabídkové ceny, bude méně ovlivněn (deformován) subjektivním názorem zadavatele na význam nabídkové ceny než doposud převážně aplikované ”výpočty” pořadí nabídek.

Některou z jiných metod hodnocení jsou míněny různé aplikace bodovacích, klasifikačních nebo procentních stupnic, včetně vhodných softwarových produktů umožňujících efektivní rozhodování zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Nabídky lze rovněž hodnotit podle souhrnného ekonomického kritéria, vyjadřujícího jak investiční, tak provozní náročnost navržených řešení.

Hodnotící komise je povinna hodnotit všechny varianty splňující minimální požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, pokud zadavatel nevyloučil možnost variantního řešení nebo jejich počet neomezil. Omezení počtu variant řešení předmětu veřejné zakázky, může být vhodné např. v případech, kdy zadavatel stanovil pro nákup některého druhu zboží pouze obecné funkční nebo jakostní charakteristiky, např. nehlučný provoz a maximální spolehlivost.

Způsob použití metod hodnocení při stanovení pořadí úspěšnosti nabídek se podrobněji stanoví vyhláškou.

K § 54

Ustanovení § 54 návrhu zákona mají zabezpečit, aby výsledek činnosti hodnotící komise byl průkazný, jednoznačný a přezkoumatelný. Náležitosti zprávy hodnotící komise návrh zákona stanoví rámcově, podrobnosti vymezí prováděcí vyhláška.

K § 55

Po vyhodnocení nabídek následuje oznámení výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům. Zadavatel je vázán pořadím nabídek. Uchazečům zadavatel oznámí též pořadí úspěšnosti nabídek. Zadávací řízení je povinen zadavatel zrušit, pouze pokud nastal některý z případů v zákoně taxativně uvedených. Pokud nebyla podána žádná nabídka nebo byly všechny nabídky vyřazeny, je oprávněn zahájit jednací řízení. Předpokladem je, že se podstatně nezmění smluvní podmínky. Zákon neumožňuje činit zadavatelům výhrady, a to odmítnutí nabídek nebo zrušení zadávacího řízení; tyto případy způsobovaly závažné obcházení zákona. Nejsou-li splněny požadavky zadavatele, hodnotící komise příslušnou nabídku vyřadí ze soutěže. Tím se předmětem hodnocení stanou pouze způsobilé nabídky a odpadá důvod neuzavření smlouvy.

K § 56

K uzavření smlouvy může dojít, pouze pokud nebyly podány námitky. Pokud dojde k podání námitek, postupuje se podle hlavy páté zákona. Pokud zadavatel neobdrží ve lhůtě 15 dnů od oznámení o zadání veřejné zakázky námitky, oznámí přijetí nabídky vybranému uchazeči. Smlouva je uzavřena doručením tohoto oznámení.

K § 57

Jsou-li součástí nabídky vzorky nebo ukázky, zadavatel je povinen je vrátit, požádá-li o ně uchazeč ve lhůtě stanovené zákonem.

K § 58

Povinnost uchovávat dokumentaci veřejné zakázky je zadavatel povinen po dobu 5 let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadávacího řízení. Tato úprava odpovídá současné platné úpravě.

K § 59 až 64

Ustanovení těchto paragrafů řeší zadávání veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Ve směrnicích EU je tato problematika řešena směrnicí 93/38/ES a směrnicí 98/4/ES. Na rozdíl od dosud platné úpravy v zákoně č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je v novém zákoně tato problematika řešena plně v souladu se směrnicemi EU. Zadáváním veřejných zakázek ve výše uvedených oblastech zavedla novela zákona č. 199/1994 Sb. s účinností od 1. června 2000. Režimu zákona podřídila veškeré zakázky zadavatelů v těchto odvětvích, a to od výše 500 000 Kč. Nový zákon podřizuje režimu zadávání zakázky zadavatelů uvedených v § 6 od výše finančních limitů daných směrnicemi EU za podmínky, že tyto zakázky jsou zadávány za účelem provádění činností uvedených v § 59 odst. 1. Kromě těchto omezení existují i další uvedená v § 60 a 61. Zadavatelé v těchto odvětvích mají i další zvýhodnění, například rozšíření možnosti zadávat zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 62). Na rozdíl od postupů stanovených v hlavě druhé zákona, která se týká všech zadavatelů, mohou zadavatelé využít i zjednodušení daná v § 63 a 64. V zásadě však zadavatelé ve výše uvedených odvětvích postupují při zadávání veřejných zakázek podle hlavy druhé s odchylkami stanovenými v hlavě třetí.

K § 65 až 70

Zákon o zadávání veřejných zakázek se poprvé vztahuje i na zadávání výkonů, které probíhá podle zvláštních předpisů; jedná se o vyhlašování veřejných soutěží podle občanského zákoníku (§ 847 a násl.). Především jde o veřejné soutěže v oblasti architektury a urbanismu, ale i o jiné soutěže. Účelem těchto veřejných soutěží je nalézt nejvhodnější řešení; účastníku soutěže, který předložil vítězný návrh bude zadána i příslušná služba v jednacím řízení bez uveřejnění.

K § 71 až 74

Poprvé se zákon o zadávání veřejných zakázek vztahuje i na zadávání stavebních koncesí, které jsou v zahraničí jednou z forem účasti soukromého kapitálu ve veřejném investování. I když nejde o veřejnou zakázku, přesto při zadávání stavebních koncesí jde o sledování stejných cílů, jako při zadávání veřejných zakázek. Z těchto důvodů podléhá zadávání stavebních koncesí režimu umožňujícímu účastnit se řízení o udělení koncese co nejširšímu okruhu subjektů. Proto je v zákoně stanovena povinnost uveřejnit úmysl zadat stavební koncesi obdobně jako veřejnou zakázku. Zákon vymezuje lhůty pro podávání žádostí a opravňuje zadavatele k požadavku, aby držitel koncese pořídil minimálně 70 % prací bez subdodávek. Pokud držitel stavební koncese je sám zadavatelem prací, musí postupovat zcela podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

K § 75 až 78

Tato ustanovení představují změkčení zákona pro podlimitní veřejné zakázky, které nejsou předmětem úpravy směrnic EU. Přesto nový zákon vychází při úpravě zadávacích řízení shodných postupů u těchto zakázek s nadlimitními zakázkami. To znamená, že i pro podlimitní veřejné zakázky platí úpravy obsažená v hlavě druhé, avšak s odchylkami obsaženými v § 75 až 78. Vesměs tato odchylná ustanovení znamenají zjednodušení zadávacích řízení. Především se u nich rozšiřuje možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění ve stejném rozsahu jako u zadavatelů v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Zadavatel podlimitních zakázek nemá povinnost oznamovat orgánu dohledu použití jednacího řízení. Povinnost uveřejnit úmysl zadat veřejnou zakázku v případě užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním zadavatel též nemá v případě specializovaných zakázek, kde by ztrácela smysl a dále u zakázek menšího rozsahu do 1 000 000 Kč v případě zboží a služeb. I když povinnost prokázat kvalifikaci podle § 25 odst. 1 mají i uchazeči a zájemci o podlimitní veřejné zakázky, je prokazování tzv. povinné kvalifikace zákonem usnadněno; předkládají se pouze čestná prohlášení. Toto ustanovení pozbude významu, až bude fungovat prokazování kvalifikace prostřednictvím seznamů kvalifikovaných podnikatelů.

§ 79 až 84

Odborná způsobilost k zadávání veřejných zakázek je primárním předpokladem pro racionální hospodaření zadavatele – investora veřejných prostředků. Dosavadní vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek svědčí jednak o nedostatečné odborné způsobilosti zadavatelů veřejných zakázek, ale i o tom, že se nenaplnil původní předpoklad o dostatečnosti rámcového zákona o zadávání veřejných zakázek bez prováděcích vyhlášek a především bez paralelně působícího vzdělávacího programu pro zadavatele.

K § 79

Proto zavádí návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek v § 79 odst. 1 a 2 odbornou způsobilost fyzických osob k výkonu činností zadavatele a ověřování této způsobilosti. Souhrn odborných znalostí a praktických zkušeností pro zabezpečení činnosti zadavatele při zadávání veřejných zakázek je poměrně rozsáhlý a značně překračuje rámec zadávací procedury upravené zákonem. Nerespektování této skutečnosti přivodilo současný stav, kdy zadavatelé jsou většinou méně kvalifikovaní pro zadávání veřejných zakázek než uchazeči a zájemci o veřejné zakázky. Specifickou kategorii představují tzv. pověřené osoby v pojetí doposud platného zákona, jejichž odborná způsobilost je velmi rozdílná, od vysoce kvalifikovaných odborníků po zcela nekvalifikované ”organizátory” čerpání veřejných prostředků zadavatele.

K § 80

Z předpokladů po ověření odborné způsobilosti je třeba vyzdvihnout především účast na odborné přípravě ve smyslu ustanovení § 80 odst. 4 návrhu zákona. Vzdělávací program stanovený ministerstvem bude sestaven z několika modulů pokrývajících celý systém zadávání veřejných zakázek. Bude orientován na praktickou aplikaci pojmů jako ”transparentnost”, nediskriminace”, ”strategie zadávání zakázek” apod. Zajištění individuálního studia vybraným vzdělávacími institucemi ve smyslu ustanovení § 81 návrhu zákona je podmíněno především autorizací fyzických osob – školitelů, jejichž odborná způsobilost musí být zabezpečena a ověřena v rámci vzdělávacího programu primárně. Předpokládá se, že pro zajištění studia a nové proškolování cca 10 000 zadavatelů bude třeba předem vyškolit a autorizovat cca 50 až 100 školitelů (jedná se o orientační údaje).

K § 81

Návrh zákona předpokládá opětovné proškolení odborně způsobilých osob v případě podstatných změn v právních předpisech.

K § 82

Ověřování odborné způsobilosti podle § 82 návrhu zákona spočívá ve vykonání zkoušky, vydání osvědčení o odborné způsobilosti a zápisu do seznamu odborně způsobilých osob. Zastoupení Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí a orgánu dohledu ve zkušební komisi je dáno především vazbou ”zadávání” a ”zadávacího řízení” na působnost uvedených orgánů. Předpokládá se, že školitelé i účastníci studia budou ovládat, mimo jiné, i právní předpisy vztahující  k rozpočtovým pravidlům.

K § 83 a 84

Oznamovací povinnost odborně způsobilých osob (§ 83 návrh zákona) a zánik odborné způsobilosti (§ 84 návrhu zákona) jsou formální procedury, podmiňující účinnost zavedeného institutu odborné způsobilosti k zadávání veřejných zakázek.

K § 85 až 86

Seznam kvalifikovaných podnikatelů ve smyslu ustanovení § 85 a dalších návrhu zákona zjednodušuje individuální prokazování kvalifikace potenciálních uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku. Tento veřejně přístupný seznam vede Ministerstvo pro místní rozvoj na podkladě žádostí podnikatelů po vyhodnocení jejich kvalifikace. Předpokladem pro zápis do ”seznamu” je prokázání splnění všech ustanovení § 25 odst. 1 návrhu zákona. Zápis do seznamu má časově omezenou platnost na jeden rok. V seznamu kvalifikovaných podnikatelů není provedena diferenciace kvalifikace podle stupně hodnocení v příslušném oboru podnikání. Po převzetí evropské normy pro kvalifikaci stavebních podnikatelů, kterou pro Evropskou komisi zpracovává normalizační orgán CEN již sedm let, do soustavy ČSN, bude kvalifikace stavebních podnikatelů hodnocena též podle normy.

K § 87

Žádost podnikatelů o zapsání do seznamu musí ministerstvo vyřídit do 15 dnů. V případě neúplných údajů, které podnikatel nedoplní nebo v případě nesplnění kvalifikace, bude žádost vrácena.

K § 88 až 90

Procedurální ustanovení obsažené v § 88, 89 a 90 návrhu zákona vymezují povinnosti podnikatelů a povinnosti Ministerstva pro místní rozvoj týkající se změny údajů, potvrzení o zápisu do seznamu a vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných podnikatelů. Zvýšené nároky na vedení agendy kvalifikovaných podnikatelů by se měly projevit ve zjednodušení a sjednocení hodnocení kvalifikace u zadavatelů a tím i v urychlení a zkvalitnění zadávacího řízení velkého počtu veřejných zakázek.

K § 91 až 92

Údaje a informace, jimiž zadavatel dává na vědomí zájemcům a uchazečům úmysl zadat veřejnou zakázku, či dokonce předběžně své zakázky oznamuje, dále pak vyhlašování veřejných soutěží, oznamování výsledků zadávacích řízení podléhají povinnosti uveřejňování, kterou má zadavatel. Místem, kde se uveřejňování soustřeďuje, je centrální adresa; provoz centrální adresy v současné době zajišťuje Česká pošta s.p. Povinnost uveřejnit údaje o zadávání na centrální adrese byla zavedena novelou zákona č. 199/1994 Sb. s účinností od 1. června 2000. Údaje a informace o nadlimitních veřejných zakázkách budou po vstupu ČR do Evropské unie uveřejňovány v souladu s směrnicemi též v Úředním věstníku Evropských společenství. Obdobně se vztahuje povinnost uveřejňování údajů a informací i na stavební koncese a výkony.

K § 93

Údaje v rozsahu odstavce 1 konkretizovaná prováděcí vyhláškou budou sloužit nejen informačnímu systému budovanému MMR, ale též v budoucnosti Evropské komisi.

K § 94

Evropské zadávací směrnice vyžadují, aby členské státy upravily též odškodnění uchazečů poškozených nezákonným postupem zadavatelů. Zvláštní ustanovení o náhradě škody obsažená v návrhu zákona stanoví právní základ pro některé žaloby o náhradu škody před obecnými soudy, t.j. ty, směřující k náhradě škody ve výši nákladů na přípravu nabídky a účasti v zadávacím řízení. Nevylučuje žaloby o náhradu škody podle obecných ustanovení občanského zákoníku (případně obchodního zákoníku, jedná-li se o náhradu škody z porušení smlouvy), zejména žaloby o náhradu škody včetně ušlého zisku. Podle § 97 by uchazeči měli možnost žádat náhradu škody (ve výši tzv. bid cost) v těch případech, kdy zadavatel porušil ustanovení zákona (směřující k ochraně uchazeče) a kdy uchazeč by měl reálnou možnost získat zakázku. Takto je uchazeč žádající náhradu nákladů zvýhodněn ve srovnání s uchazečem žádajícím ušlý zisk uplatněním tzv. lower standard proof, tj. nižších či mírnějších požadavků na důkazní břemeno, neboť v případech, kdy uchazeč bude žádat podle obecných ustanovení občanského zákoníku (§ 420) náhradu škody včetně ušlého zisku, bude muset prokázat, že by získal zakázku téměř určitě.

Toto ustanovení se vztahuje na každého zadavatele, který je definován § 5 a 6 zákona.

K § 95

Navrhované ustanovení obsahuje v podstatě dvě sankce. Jestliže orgán dohledu svým rozhodnutím deklaroval, že zadavatel svým úkonem porušil zákon, je tento úkon neplatný. Druhou sankcí je to, že zadavatel může odstoupit od uzavřené smlouvy s vítězným uchazečem na plnění zakázky, který svým zaviněním způsobil, že veřejná zakázka nebyla přidělena uchazeči s nejlepší nabídkou.

K § 96

Toto ustanovení umožňuje při splnění podmínek v něm uvedených postupovat při zadávání veřejných zakázek odchylně od zákona.

K § 97

Nová úprava dohledu nad zadáváním veřejných zakázek je součástí procesu sbližování národní právní úpravy s právní úpravou ES v dané oblasti, a v podstatě je transformací evropských přezkumných směrnic (směrnice Rady č. 89/665/EEC a 92/13/EEC) do právního řádu ČR. Evropské směrnice nejsou v dané oblasti přímo aplikovatelné. Pro členské státy jsou závazné pouze co do účelu, jehož má být jejich transformací do národních právních úprav dosaženo, tj. zejména zajistit, aby rozhodnutí zadavatelů ovlivňující zadávací řízení mohla být přezkoumána efektivně a zrychleným postupem z toho hlediska, zda jsou v souladu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek a cíli jí sledovanými. Právní úprava přezkumu postupu zadavatelů je součástí systému právní ochrany proti porušování zákona o zadávání veřejných zakázek veřejnou mocí.Účel zákona úzce souvisí s výše uvedeným předmětem právní úpravy. Nicméně nejde pouze o vytvoření právního rámce pro autoritativní zjišťování, zda postup zadavatelů byl či nebyl v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a přijetí potřebných nápravných opatření. Zákon v podstatě sleduje stejné obecné cíle jako hmotněprávní úprava procesu veřejného zadávání, k nimž náleží snaha zajistit rovný a nediskriminační přístup uchazečů k veřejným zakázkám, zefektivnit státní nákupy racionální alokací veřejných prostředků výběrem z nejvhodnější nabídky na základě otevřené a spravedlivé soutěže a dohled nad transparentností postupů zadavatelů s cílem omezovat rizika podvodů a korupce ve státní správě.

Návrh předpokládá zachování dosavadního stavu, kdy dohled nad zadáváním veřejných zakázek zadavateli vykonává na základě zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tento úřad.

Předmětem dohledu je výlučně dodržování zákona ze strany zadavatelů, tudíž nikoliv soukromé individuální postupy uchazečů o veřejnou zakázku, i když je samozřejmé, že těmito postupy se orgán dohledu při výkonu své pravomoci může a zpravidla též bude zabývat (např. zda byly řádně prokázány kvalifikační předpoklady).

Výkonem dohledu podle tohoto zákona, stejně jako doposud, nejsou dotčena oprávnění jiných orgánů veřejné správy, které vykonávají kontrolu zadávání veřejných zakázek podle zvláštních předpisů. Jde o působnost Nejvyššího kontrolního úřadu stanovenou v ust. § 3 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů („vykonává kontrolu zadávání státních zakázek“).

K § 98

Zákon by měl umožnit v zájmu rychlého zadání zakázky neformální vyřízení domnělého porušení zákona zadavatele ještě před zahájením správního řízení u orgánu dohledu. Podání námitek je proto obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení. Námitky však musí být zadavateli doručeny nejpozději do patnácti dnů, co bylo stěžovateli doručeno oznámení o zadání veřejné zakázky, resp. o pořadí úspěšnosti nabídek. Zadavateli se pak ukládá, aby ve stanovené lhůtě námitky vyřídil. Pokud se tak nestane anebo zadavatel námitkám nevyhoví, stěžovatel se může obrátit s návrhem na přezkoumání postupu zadavatele na ÚOHS. Podmínka uplatnění námitek pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele po uzavření smlouvy (§ 105) neplatí, poněvadž zadavatel již nemůže ve skončeném  zadávacím řízení učinit nápravu.

Aby nemohlo dojít při pokračování zadávacího řízení ke složitým obchodně-právním vztahům vyplývajících z uzavření neplatné smlouvy (pro porušení zákona zadavatelem), zakazuje se do čtyřiceti pěti dnů od obdržení námitek uzavřít příslušnou smlouvu, aby orgán dohledu v této lhůtě mohl učinit potřebná předběžná opatření vedoucí k nápravě.

Pro jednání mezi stěžovatelem a zadavatelem se neuplatňují ustanovení správního řádu (např. pro počítání lhůt, doručování apod.).

K § 99

V tomto ustanovení, stejně jako v ust. § 98, jsou upraveny neformální postupy účastníků zadávacího řízení, které lze využít v zájmu urychleného napravení namítaných porušení tohoto zákona zadavatelem bez zásahu orgánu dohledu. Nejedná se o postupy, jejichž uskutečnění je právní povinností stěžovatelů (navrhovatelů), nicméně jejich zařazení do zákona vychází z praktických poznatků, podle nichž o efektivní nápravu možných porušení zákona je třeba se snažit co nejdříve, využít k tomu všech možností, a zásadně před uzavřením smlouvy. V tomto dochází k významné změně oproti dosavadnímu stavu, který je charakterizován přílišnou formálností, povinným námitkovým řízením u zadavatele a závažnými hmotněprávními důsledky spojenými s podáním námitek, např. zákazem všech dalších úkonů směřujících k dokončení soutěže (§ 56 odst. 3 dosavadního zákona) aj.

Zvýšený důraz na neformální řešení sporů vzniklých při zadávání veřejných zakázek je v souladu se stávajícím trendem v členských státech Evropské unie, které, vycházejíce ze specifik veřejného zadávání, se snaží řešit problémy již u zadavatele v průběhu zadávacího řízení.

Účastníkům zadávacího řízení se nabízí možnost požádat orgán dohledu o smírčí řízení, pokud to bude v konkrétním případě možné a praktické. Pokus o smír se uskuteční jen na návrh zadavatele, či některého stěžovatele. Nedostaví-li se účastníci k ústnímu jednání nebo nedojde-li k uzavření smíru, smírčí řízení se rozhodnutím zastaví. Uplatňuje se též obecné pravidlo, že orgán dohledu nemůže navrhovaný smír schválit, pokud odporuje právním předpisům nebo obecnému zájmu.

K § 100

Pojem „řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ byl zvolen jako ekvivalent pojmu „review procedure“, používaného ve Směrnici 89/665/EEC.

Pojem „úkon zadavatele“, který je předmětem přezkumného řízení, je ekvivalentem pojmu „decisions taken by the contracing authorities“, jenž je používán v přezkumných směrnicích EU i v některých národních úpravách členských států EU, např. v rakouském zákoně o zadávání veřejných zakázek. Je třeba vzít v úvahu, že jeho obsah je zásadně odlišný od pojmu „rozhodnutí“ ve smyslu správního řádu, neboť zadavatel v zadávacím řízení nepostupuje podle správního řádu, nerozhoduje o právech a právem chráněných zájmech nebo povinnostech osob. Jeho „rozhodnutí“ tudíž nejsou výsledkem správního řízení a nemají povahu správních rozhodnutí. Pojem „úkon zadavatele“ zahrnuje širokou škálu opatření (úkonů) zadavatele v celém procesu veřejného zadávání, od stanovení podmínek veřejné zakázky v soutěžních podkladech po vyhlášení výsledků veřejného zadávání.

Stávající zákon není, pokud jde o označení toho, co je předmětem přezkumu orgánem dohledu, terminologicky důsledný a dostatečně přesný. V ust. § 57 hovoří o přezkoumávání „rozhodnutí zadavatele o námitkách“, nicméně z dalších ustanovení (např. § 56 odst.2, § 59 a § 60 zákona) plyne, že jde o přezkum „úkonů zadavatele“.

K odstavci 1 a 2: Návrh přejímá dosavadní stav, vycházející z ust. § 18 správního řádu, podle něhož přezkumné řízení lze zahájit na návrh i bez návrhu, tj. z vlastního podnětu orgánu dohledu.Navrhuje sestanovit jak subjektivní, tak i objektivní lhůtu, ve které může orgán dohledu zahájit z vlastního podnětu správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů. Objektivní lhůta by měla být tříletá. To má význam především při přezkoumání postupů zadavatelů po uzavření smlouvy a při uložení pokuty. Blíže viz odůvodnění k  § 106 a § 107.

Stěžovatelem se podle ust. § 98 odst. 1 návrhu zákona rozumí kterákoliv osoba nebo sdružení takových osob, jež prokáže, že má zájem na udělení veřejné zakázky a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon. Oproti dosavadnímu stavu (§ 53 zákona) se tedy podstatně rozšiřuje okruh osob legitimovaných k podání návrhu na přezkum, což je v souladu s principem vyjádřeným v čl. 1 odst. 3 Směrnice 89/665/EEC, podle něhož je povinností členských států EU zabezpečit, aby přezkumné postupy byly dostupné minimálně každé osobě, která prokáže, že má nebo měla zájem na získání veřejné zakázky a která byla nebo může být poškozena namítaným porušením zákona.

K podání návrhu na přezkum tak bude legitimována každá fyzická nebo právnická osoba ve smyslu právním, a navíc i sdružení takových osob, jež prokáže, že má zájem na získání zakázky. Sdružení osob může mít právní subjektivitu, ale nemusí, což může být praktické právě u zadávání veřejných zakázek velkého rozsahu, kde vytváření např. tzv. „konsorcií“ (§ 829 obč. zák.) může být nezbytností. V takových případech pak bude potřeba, aby členové „konsorcia“ označili společného zmocněnce pro doručování a další úkony v řízení o přezkumu. Vždy však stěžovatel musí před podáním návrhu využít neformálního způsobu vyřízení namítaných skutečností přímo u zadavatele.

K odstavci 3:Podle čl. 1 odst. 3 Směrnice č. 89/665/EEC členské státy EU ve svých pravidlech přezkumného řízení mohou požadovat, aby osoba žádající přezkum rozhodnutí zadavatele byla povinna nejdříve oznámit zadavateli namítané porušení zákona a svůj úmysl požadovat přezkum orgánem dohledu. Této možnosti předloha zákona využívá tak, že stěžovateli stanoví povinnost doručit návrh ve stanovené lhůtě jak orgánu dohledu, tak i zadavateli. Pro zachování lhůty nestačí, aby byl návrh podán k poštovní přepravě. Takto bude zajištěno, že zadavatel bude včas informován, že ve věci bylo zahájeno přezkumné řízení.

K § 101

K odstavci 1 a 2: Zde je upravena forma návrhu na přezkum, jejíž dodržení je nutné v zájmu řádného a rychlého přezkumu a tudíž i v zájmu navrhovatele. Návrh musí být v písemné formě, musí obsahovat stanovené náležitosti. Vzhledem k tomu, že uplatnění námitek u zadavatele je obligatorní podmínkou pro případné podání návrhu na zahájení správního řízení, je součástí tohoto návrhu doklad o doručení dotyčných námitek. Protože se předpokládá, že tento úkon (podání návrhu) bude stejně jako doposud zpoplatněn, vyžaduje se též doklad o zaplacení správního poplatku.

Návrh vychází z dosavadní právní úpravy v § 57 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek s tím rozdílem, že návrh, který nebyl podán v souladu se zákonem, orgán dohledu nezamítne, ale rozhodnutím zahájené správní řízení zastaví. To však nevylučuje, že v případě, když je podán nekvalifikovaný nebo opožděný návrh, aby orgán dohledu v odůvodněných případech zahájil správní řízení z vlastního podnětu.

K odstavci 3: Návrh obsahuje příkladný výčet skutečností (dosud limitovaný ustanovením § 54 zákona), o jejichž přezkoumání lze žádat. To je významnou změnou oproti dosavadnímu stavu, který nebyl v souladu se směrnicemi ES, jež striktně vyžadují, aby bylo možno napadnout jakékoliv porušení zákona zadavatelem. Podle navrhované úpravy bude tedy možno požádat o přezkum jakéhokoliv úkonu zadavatele v procesu zadávání veřejné zakázky, o němž se navrhovatel domnívá, že je v rozporu se zákonem.

K odstavci 4: Zde je stanovena povinnost zadavatele zaslat orgánu dohledu vyjádření k návrhu na přezkum a současně mu zaslat též nezbytnou dokumentaci veřejné zakázky. Co je „příslušná“ dokumentace, nutno posuzovat individuálně podle toho, proti čemu návrh směřuje, přičemž takové posouzení bude v první fázi především věcí zadavatele.

K § 102

Pojem „účastník řízení“ pro účely správního řízení konaného z důvodu přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu vychází z definice § 14 správního řádu, tj. že účastníkem řízení je osoba, o jejíž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Vzhledem k tomu, žezákon o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek upravuje postup přezkoumávání úkonů, nebo opatření zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, je tedy logické, aby byl účastníkem správního řízení zadavatel, neboť se vždy rozhoduje o jeho právech a povinnostech, ať už je řízení zahájené ex offo, či na návrh stěžovatele. Právě v případech, kdy je řízení vedeno na návrh stěžovatele, i když se nerozhoduje o jeho právech nebo povinnostech, je nezbytné, aby měl navrhovatel postavení účastníka řízení a mohl za účelem objektivního posouzení věci podávat doplňující návrhy, důkazy a mohl se též vyjadřovat k výsledku šetření úřadu. Pokud jde o ostatní osoby zúčastněné na zadávacím procesu, ty musí být o výsledku správního řízení informovány zadavatelem, jakožto partnerem v obchodně-právním vyjednávání při zadávání zakázky.

K § 103

Návrh je v souladu s požadavky směrnice s čl. 2 odst. 1 písm. a) 89/665/EEC, podle níž je povinností členských států zajistit, aby orgán dohledu byl vybaven pravomocí vydávat v době co nejkratší prozatímní opatření s cílem nápravy údajného porušení zákona zadavateli, zabránit dalšímu poškozování zájmů účastníků zadávacího procesu, včetně možnosti pozastavit zadávací postup nebo jakékoliv opatření zadavatele.

Směrnice též umožňuje, aby orgán dohledu vzal v úvahu případné důsledky předběžného opatření pro všechny dotčené zájmy včetně zájmu veřejného, a rozhodl se nepřijmout prozatímní opatření v případech, kdy jejich pravděpodobné negativní důsledky by převážily jejich přínosy (čl. 2 odst. 4 cit. směrnice). Návrh dále počítá s tím, že orgán dohledu může v zájmu zabránění dalšího poškozování či ohrožování zájmů uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku uložit zadavatelům, aby něco vykonali, nebo se určitého jednání zdrželi, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však do vydání rozhodnutí ve věci.

K § 104 a § 105

Protože návrh na přezkum lze podat proti všem porušením zákona, nelze v těchto ustanoveních vyjmenovat všechny v úvahu připadající formy (druhy) úkonů zadavatele. V konečném rozhodnutí orgán dohledu vysloví, zda došlo k porušení zákona ze strany zadavatele, a podle povahy věci, zejména v závislosti na tom, v jakém stadiu zadávacího řízení k namítanému porušení zákona došlo, rozhodne o povinnosti zadavatele provést nápravná opatření a tato opatření specifikuje. V závislosti na závažnosti porušení zákona rozhodne též o uložení pokuty – viz níže. Přitom vychází z účelu zákona, kterým na prvním místě není ukládání pokut, ale včasná náprava nezákonností. Množina nápravných opatření je limitována v případech, kdy orgán dohledu rozhoduje až v období po udělení zakázky (uzavření smlouvy). V takových případech lze pouze konstatovat a blíže specifikovat porušení zákona a na výslovný návrh stěžovatele rozhodnout o tom, zda existovala reálná možnost, že tento uchazeč mohl zakázku získat, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Platnost či neplatnost smlouvy jako občanskoprávního aktu, se řídí obchodním, resp. občanským zákoníkem, a nelze o ní rozhodnout ve správním řízení. Nicméně výsledek přezkumného řízení bude významným způsobem ovlivňovat možnost navrhovatele požadovat náhradu škody v občanskoprávním řízení před obecnými soudy. Výše náhrady škody nebude limitována jen škodou skutečnou, tj. na náklady spojené s účasti v  zadávacím řízení, ale i škodou způsobenou ušlým ziskem, přičemž mezi porušením zákona a vzniklou škodou musí existovat příčinná souvislost. Ta nebude zpravidla v těch případech, kdy navrhovatel by ani při dodržení zákona zadavatelem neměl reálnou možnost zakázku získat. Návrhy na rozhodnutí orgánu dohledu podle § 104 i podle § 105 jsou zpoplatňovány.

Proti rozhodnutí vydanému orgánem dohledu podle ust. § 104 a § 105 je možno podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákonnost rozhodnutí lze přezkoumat soudem podle Části páté, Hlavy druhé OSŘ.

K § 106

Vzhledem k tomu, že podle ust. § 100 podání návrhu na přezkum nemá odkladný účinek ve vztahu k zadávacímu procesu a úkonům zadavatele v něm učiněných, zadavatel může pokračovat ve výběrovém řízení (vyjma sistačního účinku podle § 98 odst. 4), ponechává se tak na vůli zadavatele, zda bude pokračovat v zadávacím řízení pod hrozbou vysoké sankce, jestliže mu muselo být již z návrhu zřejmé, že se dopustil porušení zákona. Tato okolnost bude zohledněna orgánem dohledu při stanovení výše pokuty. Hrozba vysokých pokut (popřípadě i náhrada škody) by měla zadavatele motivovat k tomu, aby buď sami v jednání se stěžovateli odstranili namítané porušení zákona, případně přerušili zadávací řízení do doby, než bude vydáno příslušné rozhodnutí orgánu dohledu. Sankci podle tohoto ustanovení lze uložit každému zadavateli, který je definován § 5 a § 6 zákona.

Proti rozhodnutí o uložení pokuty je možno podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákonnost rozhodnutí lze přezkoumat soudem podle Části páté, Hlavy druhé OSŘ.

K § 107

V zájmu rychlosti a hospodárnosti správního řízení a tedy i efektivnosti zadávacího procesu je nutné, aby fyzické osoby poskytovali ve stanovených lhůtách orgánu dohledu podklady potřebné pro vydání rozhodnutí. Tato povinnost neplatí pokud to dovolují zvláštní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že výzva k poskytnutí podkladů musí být zaslána konkrétnímu adresátovi, jsou tyto osoby odpovědné za včasné splnění požadavků orgánu dohledu. Osobám, které nesplní uvedené povinnosti

je možné na základě správního rozhodnutí uložit pokutu do výše 100 000,- Kč. Proti takovému rozhodnutí lze podat řádný opravný prostředek – rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. S ohledem na ust. § 248 odst. 2 písm. e) OSŘ, zákonnost těchto rozhodnutí není přezkoumatelná soudem. Obdobná úprava je i v případě, jestliže se vyzvané osoby nedostaví k ústnímu jednání nebo jinak ztěžují postup řízení.

K § 108

Vybírání a vymáhání pokut se navrhuje svěřit stejně jako podle dosavadní právní úpravy orgánu dohledu, tj. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako správci daně ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K § 109

Navrhované ustanovení má preventivní povahu a má přispět k ochraně obchodního tajemství, které je předmětem práv náležejících podniku. Pojem obchodního tajemství je definován v ust. § 17 obchodního zákoníku. Ze samotné skutečnosti, že účastník zadávání veřejné zakázky označí některé své údaje za obchodní tajemství, však ještě nelze dovozovat, že se o takové tajemství skutečně jedná. Z principu transparentnosti (veřejné kontroly) zadávacího procesu vyplývá, že převážná většina písemností zasílaných uchazeči zadavateli v souvislosti s nabídkou nebo orgánu dohledu v souvislosti s návrhem na zahájení řízení o přezkum úkonů zadavatele, povahu obchodního tajemství nemůže mít již z toho důvodu, že byla samotným podnikatelem z jeho vůle zveřejněna v řízení či postupu, který podléhá veřejné kontrole. Zda se v konkrétním případě jedná či nejedná o obchodní tajemství, posoudí pro účely správního řízení orgán dohledu. Tento institut se zavádí do návrhu m.j. proto, že správní řád ukládá správnímu orgánu v ust. § 23 povinnost učinit opaření k ochraně tzv. „hospodářského tajemství“ (viz též rozsudek VS v Olomouci č.j. 2A 4/99-46 ze dne 30.8.1999). Na základě připomínky Nejvyššího státního zastupitelství se navrhuje, aby zaměstnanci orgánu dohledu a další osoby v § 109 zákona uvedené, mohli sdělit skutečnosti tvořící obchodní tajemství orgánům činným v trestním řízení.

K § 110

Toto ustanovení konkretizuje vztah obecného předpisu upravujícího průběh správního řízení před orgánem dohledu ke speciální úpravě obsažené v návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek.

K § 111

Z důvodu zvýšení transparentnosti rozhodovací činnosti orgánu dohledu se navrhuje zveřejňovat pravomocná rozhodnutí ve věci a rozhodnutí o uložených pokutách za porušení zákona nejen ve Sbírce rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale i na internetové stránce Úřadu www.compet.cz.

K § 112

Zrušuje se dosavadní platná právní úprava zadávání veřejných zakázek v celém rozsahu.

K § 113

Ve vazbě na novou úpravu odborné způsobilosti zadavatelů bylo nezbytné provést změnu i v živnostenském zákoně, pokud obstarávají zadavatelskou činnost pověřené osoby.

K § 114

Přechodná opatření uvedená v odstavci 1 umožňují dokončit postupy zahájené před účinností nového zákona podle dosavadních předpisů. Tento způsob přechodu na novou úpravu, byl aplikován již předchozími novelami zákona č. 199/1994 Sb. a osvědčil se .V odstavci 2 jde o přechodné ustanovení, které stanoví, jak má být postupováno ve správním řízení, pokud některé případy byly zahájeny před účinností nového zákona. V této souvislosti je třeba podotknout, že se v těchto případech použije dosavadní úprava správního řízení, avšak o výši pokut se bude rozhodovat podle nového zákona. Živnostenská oprávnění umožňující obstarávání zadavatelské činnosti podle dosavadního zákona pozbudou platnosti po uplynutí dvou let od nabytí účinnosti nového zákona.

K § 115

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2000, který tvoří přílohu č. 1 k usnesení vlády ze dne 22. prosince 1999, je předpokládaný termín nabytí účinnosti zákona 1. červenec 2001.

Odklad účinnosti má pouze ustanovení o odborné způsobilosti a ustanovení, která vážou na vstup ČR do EU.

K příloze

Směrnice Rady č. 93/36/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a pozměňující směrnice Rady č. 97/52/ES, koordinující postupy zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce, se také vztahují na zadávání veřejných zakázek na dodávky zadavatelům z resortu Ministerstva obrany, které zahrnují zboží (výrobky) uvedené v příloze k tomuto zákonu za předpokladu, že odhadovaná hodnota bez DPH je rovna prahové hodnotě 130 000 EUR nebo tuto hodnotu převyšuje.

V případě zadavatelů z resortu Ministerstva obrany, kdy se jedná o zadávání veřejných zakázek na dodávky zboží, jehož odhadovaná hodnota bez DPH není menší než prahová hodnota 200 000 EUR, jde pouze o zboží, které není uvedené v příloze tohoto zákona.

Vlastní

tohoto zákona, která odpovídá příloze II, směrnice Rady č. 93/36/EHS, je členěna dle nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a označování zboží (HS), který je využíván v zahraničním obchodě pro celní účely. V České republice je toto členění identicky uplatněno v Celním sazebníku, který obsahuje XXI tříd dále členěných na 97 kapitol zboží. Každá kapitola je podrobněji členěna na tzv. čísla harmonizovaného systému, která pak jsou dále podrobněji členěna až na jednotlivé položky zboží.

Výše uvedený harmonizovaný systém resp. kombinovaná nomenklatura (HS/CN) vyjadřuje Standardní klasifikaci produkce (SKP) až od  5. stupně podrobnosti, což je úroveň třídy. Číselné přiřazení oddílů SKP však neodpovídá číselnému přiřazení kapitol HS.

V Praze dne 3. ledna 2001

Předseda vlády:

Ministr pro místní rozvoj:

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva pro místní rozvoj

ze dne ………….

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. …../2001 Sb., o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších přepisů

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 7 odst. 5, § 20 odst. 4, § 24, § 38, § 44, § 53 odst.4, § 54 odst. 3, § 65 odst. 3, § 81 odst. 6, § 82 odst. 4, § 93 zákona č. …./2001 Sb., o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších přepisů

§ 1

Seznam prací, zboží a služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, je uveden v příloze č. 1.

§ 2

Vzor předběžného oznámení je uveden v příloze č. 2.

§ 3

Vzor oznámení užší soutěže a jednacího řízení s uveřejněním je uveden v příloze č. 3.

§ 4

Vzor vyhlášení veřejné soutěže je uveden v příloze č. 4; vzor vyhlášení veřejné soutěže na výkon v příloze č. 5.

§ 5

Podrobnosti obsahu zadávací dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 6.

Způsob použití metod hodnocení při stanovení pořadí úspěšnosti nabídek

§ 6

Způsob hodnocení nabídek

(1) Zadavatel zvolí jeden ze způsobů hodnocení nabídek podle charakteru veřejné zakázky, druhu specifikace požadavků vymezujících charakteristiky předmětu veřejné zakázky, předkládaného počtu kritérií hodnocení a uvažovaných nároků na kvalifikační strukturu a kapacitu hodnotící komise.

(2) Při použití technické specifikace požadavků zadavatele, detailně vymezující charakteristiky předmětu veřejné zakázky a při výjimečném použití specifikace požadavků s odkazy na jednotlivá obchodní jména, zvláštní označení podniku, zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů, které platí pro určitý podnik nebo organizační jednotku za příznačné, patenty a užitné vzory, včetně obdobných řešení, lze využít způsobu hodnocení nabídek podle nejnižší nabídkové ceny. Detailní technickou specifikací požadavků zadavatel přispívá k urychlení hodnocení nabídek tím, že orientuje činnost hodnotící komise především na posuzování nabídek. Zadavatel přitom musí brát v úvahu, že v případě veřejných zakázek, jejichž předmětem je dodání zboží nebo poskytnutí služby, zužuje okruh potenciálních uchazečů a zvyšuje riziko chybné volby požadavků.

(3) Při použití funkční resp. výkonové specifikace požadavků zadavatele, prosazované v souladu s evropským i světovým pojetím transparentnosti a nediskriminace při zadávání veřejných zakázek, je vhodnější využít způsobu hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti. Tento způsob hodnocení nabídek je vhodný i při použití různých kombinací technických a funkčních specifikací požadavků zadavatele.

(4) Způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti a stanovení pořadí úspěšnosti nabídek musí být přezkoumatelné, a proto je účelné využití některé z metod hodnocení. Zákon umožňuje použití všech vhodných metod hodnocení, vyjmenované metody (bodovací, klasifikační, procentní, hodnotová analýza) nemusí být upřednostňovány před metodami nevyjmenovanými. Předpokládá se, že hodnotící komise provede před konečným stanovením pořadí úspěšnosti nabídek dodatečný rozbor výhod, nevýhod a rizik jednotlivých nabídek (zpětný pochod) tak, aby formalizované i intuitivní závěry hodnocení nabídek byly v souladu. Není-li tomu tak, je třeba provést nápravu (např. i novým hodnocením nabídek). Tento postup by neměl být veden snahou o dosažení souladu ”za každou cenu”, důkladný rozbor nabídek by měl přispět k lepšímu porozumění specifikaci požadavků zadavatele a k průkaznosti stanoveného pořadí nabídek.

(5) Předpokládá se, že zejména při zadávání nadlimitních veřejných zakázek s detailní technickou specifikací požadavků zadavatele a zadávací dokumentací a ve všech vhodných případech i při zadávání podlimitních veřejných zakázek (např. staveb) stanoví hodnotící komise pořadí úspěšnosti nabídek např. podle souhrnného ekonomického kritéria, vyjadřujícího jak investiční, tak provozní náročnost navržených řešení. V uvedených případech lze doporučit např. metodu netto současné hodnoty zahrnující vliv času použitím odúročitelů. Velikost odúročených hodnot netto peněžních toků za dobu vkládání prostředků a provozu za n let se stanoví výpočtem. Pořadí úspěšnosti nabídek je dáno pořadím podle ”netto současné hodnoty”. Je třeba počítat s tím, že při hodnocení veřejných investic se investiční výdaje (výše nabídkové ceny) budou postupně zvyšovat o roční provozní výdaje, které budou spíše výjimečně kompenzovány dílčími příjmy. Jako s nejvhodnějším hodnotou pro výpočet pořadí úspěšnosti nabídek je třeba uvažovat s minimem výdajů za dobu výstavby a dobu provozu investiční akce (veřejné zakázky).

§ 7

Kritéria hodnocení

(1) Základem hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti je stanovení kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení nabídek by měla postihovat pokud možno všechny významné aspekty, které mohou ovlivnit výsledek realizace veřejné investice. Jejich počet bude patrně narůstat se složitostí veřejné zakázky a výší rizika zadavatele, vyplývajících z jeho odpovědnosti za účelné a hospodárné využití veřejných prostředků.

(2) Ke zkvalitnění systému hodnocení nabídek přispěje možnost rozlišit významnost jednotlivých kritérií. Nejjednodušší způsob,jak toto rozlišení provést, spočívá v přiřazení číselných charakteristik – vah kritérií. K tomu lze použít přímé bodové hodnocení (např. v rozsahu stupnice 0 až 10 bodů) nebo při větším počtu kritérií metodu párového srovnávání nebo jiné metody. Přiřazené váhy vyjadřují subjektivní názor zadavatele na významnost jednotlivých kritérií. Je třeba připustit i možnost, že dvě nebo i více kritérií bude zadavatel považovat za rovnocenná a přiřadí jim stejné číselné ohodnocení (váhy). Pokud se zadavatel nerozhodne pro použití souhrnného ekonomického kritéria nebo nepoužije metodu hodnotové analýzy nedoporučuje se při rozlišování významnosti jednotlivých kritérií posuzovat kritérium výše nabídkové ceny jako jedno z běžných kritérií. Výjimečný charakter kritéria výše nabídkové ceny by se měl ve většině zadání veřejných zakázek projevit ve výrazně vyšší váze tohoto kritéria, významnost ostatních kritérií hodnocení by měla odpovídat jejich charakteru, spočívajícímu v účelné korekci nabídkové ceny.

§ 8

Pravidla pro celkové ocenění nabídek při hodnocení podle ekonomické vhodnosti s využitím bodovací nebo procentní metody

(1) Nejvyšší možné ocenění nabídky podle určitého kritéria bude mít pro všechna kritéria stejnou, předem zvolenou číselnou hodnotu (např. 1,0; 10; 100 %).

(2) Součet vah, přiřazených kritériím na stejné rozlišovací úrovni (každé kritérium může mít i více úrovní podkritérií), bude mít rovněž stejnou předem zvolenou číselnou hodnotu (např. 1,0).

(3) Výsledky hodnocení konkrétní nabídky se agregují do výsledné charakteristiky tak, že se výsledek hodnocení podle určitého kritéria násobí vahou tohoto kritéria a získané vážené hodnoty se sečtou (tzv. metoda váženého součtu).

(4) Při hodnocení se postupuje od nejvyšší (nejpodrobnější – v případě stanovení podkritérií) rozlišovací úrovně. Při přechodu na další rozlišovací úroveň se provádí opět vážení získané hodnoty vahou nadřazeného kritéria. Schéma vícestupňové soustavy kritérií, formuláře pro stanovení vah kritérií a pro záznam výsledků hodnocení nabídek a vzor zpracování výsledků hodnocení do výsledné charakteristiky budou součástí této vyhlášky.

(5) Při aplikaci těchto pravidel bude nejvyšší možné hodnocení nabídky získané postupnou agregací jednoznačně stanoveno a bude přezkoumatelné. Není příliš pravděpodobné, že by v konkrétním případě veřejné zakázky dosáhla některá nabídka maximálního možného ohodnocení ve všech kritériích. Hodnoty výsledného ocenění se budou pohybovat v rozsahu stanoveného intervalu (např. 0-10 bodů, 0-100 %). Čím vzdálenější bude výsledné ocenění nejlépe hodnocené nabídky od horní hranice vymezeného intervalu, tím je menší pravděpodobnost, že zadáním veřejné zakázky vítěznému uchazeči bude plnění zakázky probíhat podle požadavků zadavatele, vyjádřených zvolenou soustavou kritérií a použitou metodou hodnocení. Nápravu podobné situace je možné v některých případech provést pouze novým zadáním veřejné zakázky.

§ 9

Postup pro stanovení pořadí úspěšnosti nabídek způsobem podle ekonomické vhodnosti s využitím bodovací nebo procentní metody

(1) Výběr nejvhodnější nabídky provede hodnotící komise stanovením pořadí úspěšnosti nabídek. Proces rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky zahrnuje:

  • formulaci kritérií hodnocení nabídek,

  • volbu metod hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií,

  • stanovení vah kritérií,

  • formulaci pravidel pro agregaci výsledků dílčích hodnocení do výsledného ocenění nabídek,

  • vlastní hodnocení – stanovení pravidel pro práci hodnotící komise, provedení hodnocení předloženého souboru nabídek podle jednotlivých kritérií a závěrečné vyhodnocení.

(2) Při volbě metod hodnocení se vychází z charakteru kritérií, jejich věcného obsahu a možností kvantifikovaného hodnocení. V zájmu agregace výsledků dílčích hodnocení je nutné respektovat pravidla uvedená v § 8 této vyhlášky.

(3) Postup přiřazování hodnot zvolené stupnice (bodovací, procentní) může být různý podle charakteru kritérií, např.:

  • kritérium má kvalitativní charakter, výsledek hodnocení nelze vyjádřit měřitelnou hodnotou; v tom případě je nejvhodnější zavést vhodnou např. pětistupňovou škálu (bodovací metoda) a význam jednotlivých stupňů popsat slovním vyjádřením ( týká se např. estetické charakteristiky);

  • kritérium má kvantitativní charakter, jde např. o určitou technickou charakteristiku nabídky, u které je možné stanovit její optimální hodnotu a hranici přípustnosti; optimální hodnotě se přiřadí ocenění např. 1,0, hodnoty v rozmezí od optimální hodnoty do krajní ještě přípustné hodnoty lze ocenit např. číslem 0,5 (nebo provést podrobnější rozlišení), nabídky, které jsou pod přípustnou mezí, získají ocenění 0,0;

  • kritérium má kvantitativní charakter, ale optimální hodnotu nelze přesně stanovit (např. výše nabídkové ceny); v  tom případě se ocení jako nejvhodnější nabídka s nejnižší cenou a té se přiřadí ocenění např. 1,0 nebo 100 % a ostatní nabídky se pak porovnávají s touto cenou buďto tak, že se stanoví pořadí podle výše nabídkové ceny (nabídce na druhém místě se přiřadí hodnota 0,9 atd.) , nebo se stanoví stupeň hodnocení podle odchylky od nejvýhodnější ceny, vyjádřené v % (procentní stupnice).

(4) Při stanovení vah kritérií se postupuje od základních kritérií, uveřejněných při vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámených při výzvě k podání nabídky kvalifikovaným zájemcům v užší soutěži. Předpokládá se, že počet základních kritérií nebude velký. Vzorový postup pro stanovení vah základních kritérií i podkritérií a formulace pravidel pro agregaci výsledků dílčích hodnocení budou součástí této vyhlášky.

(5) Hodnotící komisi ustavuje zadavatel v souladu se zákonem. Při aplikaci metodického postupu hodnocení podle této vyhlášky je možné postupovat dvojím způsobem:

  • členové hodnotící komise provádějí hodnocení společně, diskutují o jednotlivých nabídkách a společně provádějí jejich oceňování podle jednotlivých kritérií,

  • členové hodnotící komise provádějí hodnocení samostatně, každý do svých formulářů, mohou diskutovat o některých problémech, ale do formulářů zaznamenají svůj názor.

(6) První způsob je při větším počtu kritérií časově značně náročný (dlouhé diskuse) a je spojen i s nebezpečím, že někteří členové komise pod vlivem ostatních neuplatní své argumenty, podlehnou autoritativnímu vystupování jejich členů komise. Mohou zaniknout i některá varování a upozornění na rizika jednotlivých nabídek. Správně aplikované společné- týmové hodnocení nabídek však vede ke koordinovanému, jednotnému názoru hodnotící komise a je obecně správnější.

(7) Pokud zastávají jednotliví členové hodnotící komise odlišné názory na hodnocení nabídek, vyplývající buď z jejich odborných pozic, nebo dokonce při skryté podjatosti, ze zájmů zastupovaných institucí nebo firem, není možné dospět k jednotnému názoru. V tom případě se provede vyhodnocení všech nabídek u každého z členů komise zvlášť a to pak tvoří podklady pro závěrečné jednání komise.

§ 10

Postup pro stanovení pořadí úspěšnosti nabídek s využitím metody hodnotové analýzy

(1) Hodnotová analýza popisuje předmět hodnocení funkcemi – rozhodovacími kritérii, jejichž dílčí hodnoty dávají možnost vytvořit úhrnnou užitečnost hodnoceného předmětu. Hodnotová analýza je založena na principu týmové práce, na využívání odborného potenciálu expertů – zpracovatelů zadávací dokumentace, vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek i členů hodnotící komise, případně spolupracujících nezávislých odborníků. Správné naplnění potřeb zadavatele resp. splnění jeho požadavků, tzn. získání správné jakosti předmětu veřejné zakázky za výhodnou cenu je zaručeno porovnáváním (poměrem) celkové užitečnosti jednotlivých nabídek s nabídkovými cenami (stanovení míry efektivnosti). Zásadně odlišné postavení nabídkové ceny oproti jednodušším metodám hodnocení nabídek a stanovení pořadí jejich úspěšnosti přispívá k vyšší kvalitě rozhodovacího procesu.

(2) Postup při stanovení efektivnosti předmětu veřejné zakázky, výběr nejvhodnější nabídky a zabezpečení její realizace je dán pracovním plánem hodnotové analýzy. Pracovní plán je dělen do fází a etap, v další rozlišovací úrovni jsou pak etapy dekomponovány do jednotlivých kroků. Při zadávání veřejných zakázek jsou využívány především etapy pracovního plánu spočívající ve funkční analýze nabídek, výběru nejvhodnější nabídky a jeho obhájení.

(3) Soubor dílčích funkcí – kritérií hodnocení nabídek lze získat za pomoci odborníků i neodborníků, schopných se k užitným vlastnostem předmětu veřejné zakázky vyjadřovat. Nelze vyloučit částečné překrývání obsahu funkcí,je však třeba vyloučit úplné překrývání funkcí, stejně jako funkce (kritéria), jejichž hodnoty budou pravděpodobně u všech nabídek stejné. Obecně by se funkční analýze neměly vyskytovat funkce, které představují nějakou formu nákladů. Protože nelze, zejména u složitých systémů, považovat všechny funkce za stejně důležité, provádí se jejich dělení na hlavní, vedlejší, podpůrné, případně nepodstatné.Funkcím se přiřazují různé váhy. Způsob přiřazení vah jednotlivým funkcím odpovídá ustanovení § 7 odst. 2 této vyhlášky. Funkční analýza pokračuje ohodnocením (oceněním) stupně splnění stanovených funkcí (kritérií) pomocí některé z metod hodnocení (např. bodovací) a stanovením souhrnné funkčnosti (užitečnosti) hodnoceného předmětu veřejné zakázky.

(4) Pro různé předměty veřejných zakázek, zejména charakteru provedení prací, je vhodné upravit plán hodnotové analýzy výběrem potřebných kroků.

Pro výběr nejvhodnější nabídky veřejné zakázky, jejímž předmětem je provedení stavby je účelné použít následující kroky:

  • výběr odborníků do pracovního týmu hodnotové analýzy (provede zadavatel před zahájením zadavatelské činnosti),

  • výběr členů hodnotící komise (může být shodný nebo téměř shodný s předchozím výběrem),

  • formulace problému zadání veřejné zakázky,

  • sběr informací,

  • stanovení souboru dílčích funkcí – kritérií hodnocení nabídek a přiřazení vah kritériím,

  • odhad výše nákladů – určení předpokládané ceny stavby,

  • posouzení nabídek včetně event. mimořádně nízké nabídkové ceny,

  • stanovení dílčích užitečností nabídek a souhrnné užitečnosti (funkčnosti),

  • analýza nabídkových cen,

  • stanovení míry efektivnosti nabídek (poměru souhrnné užitečnosti nabídky a výše nabídkové ceny),

  • stanovení pořadí úspěšnosti nabídek,

  • obhájení výběru nejvhodnější nabídky.

Pro výběr nejvhodnější nabídky veřejné zakázky jejímž předmětem je zpracování projektové dokumentace stavby popř. projektové dokumentace stavby a stavby přichází v úvahu i kroky z tvůrčí fáze hodnotové analýzy pro uplatnění nejlepších námětů z variantních studií, tzn..:

  • výběr námětů,

  • tvorba nové varianty kombinací příznivých znaků stávajících variant, novými poznatky v oboru, špičkovými zahraničními řešeními apod.

(5) Výběr odborníků (expertů) do pracovního týmu hodnotové analýzy a výběr členů hodnotící komise by měl být podmíněn provedením testů kompetentnosti (způsobilosti). Způsobilost experta je určována strukturou argumentů, které používá jako základ pro odpovědi a také tím, do jaké míry je expert seznámen s posuzovanou problematikou. Expertova způsobilost se zjišťuje na základě stanovení dvou koeficientů:

  • ukazatele objektivní kompetentnosti; stanoví se na základě dotazníku, vyplněného respondentem a obsahujícího úroveň kvalifikace, délku praxe, stáří, počet publikací, postavení atd.,

  • ukazatele relativního vlastního hodnocení experta, např. s využitím desetibodové stupnice.

(6) Při stanovení souhrnné užitečnosti nabídek (variant) lze kromě jednoduché bodovací metody s vahami využít i složitějších metod, např. metody bazické varianty (metoda indexová) a metody diskriminační analýzy s Ivanovičovou odchylkou. Vzory použití těchto metod budou součástí této vyhlášky.

§ 11

Náležitosti žádosti o vykonání zkoušky o udělení autorizace

(1) K žádosti o vykonání zkoušky pro udělení autorizace se připojuje:

  1. kopie VŠ diplomu,

  2. chronologicky sestavený soupis průběhu dosavadních zaměstnání, ze kterých je

zjistit délku a obsah odborné praxe,

  1. doklad o nabyté praxi v lektorské činnosti,

  2. výpis z rejstříku trestů,

  3. doklad o absolvování odborné přípravy.

§ 12

Náležitosti žádosti o vykonání zkoušky pro ověření odborné způsobilosti

(1) Písemnou žádost o vykonání zkoušky podává uchazeč ministerstvu. Žádost o vykonání zkoušky obsahuje: jméno, příjmení, titul, datum narození, místo trvalého pobytu a pracovní zařazení uchazeče. Žádost musí být podepsaná.

(2) Součástí žádosti o vykonání zkoušky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje předpoklady uvedené v § 80:

a) doklad o absolvování odborné přípravy,

b) výpis z rejstříku trestů,

c) kopii VŠ diplomu nebo maturitního vysvědčení,

d) potvrzení o nabyté praxi.

(3) Ministerstvo připustí ke zkoušce do šesti měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil předpoklady.

(4) Splnění předpokladů podle § 80 zákona prověřuje nejméně tříčlenná komise, v čele s předsedou komise posuzováním dokladů ; tuto komisi jmenuje ministerstvo.

(5) Ministerstvo oznámí neprodleně uchazečům, kteří nevyhověli požadavkům, že nesplnili předpoklady podle § 80 zákona.

(6) O sporných případech rozhoduje komise hlasováním, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(7) Splnění předpokladů podle odstavců 1, 2 až 3 potvrdí členové komise vlastnoručním podpisem na žádosti o vykonání zkoušky. Při nesplnění podmínek podle odstavců 2 a 3 vydá komise rozhodnutí o odmítnutí žádosti o vykonání zkoušky , ve kterém uvede důvody jejich nesplnění.

(8) Ministerstvo je povinno do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vykonání zkoušky vyrozumět uchazeče o tom, zda jeho žádost byla přijata či odmítnuta.

(9) Současně s vyrozuměním o přijetí žádosti obdrží uchazeč i vymezení základních témat, které jsou předmětem jednotlivých zkoušek, seznam povinné a doporučené literatury .

Způsob a průběh zkoušky

§ 13

(1) Zkouška se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části, jimiž se rozumí písemná zkouška a ústní zkouška. Při písemné zkoušce i při ústní zkoušce se ověřují znalosti z obecné části a ze speciální části samostatně.

(2) Uchazeč koná nejdříve písemnou zkoušku. Úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky

(3) Písemnou zkoušku tvoří dva samostatné písemné testy; v prvním písemném testu se ověřují znalosti z obecné části a v druhém písemném testu znalosti ze speciální části. Tyto písemné testy netrvají jednotlivě déle než 60 min a jsou vykonávány a hodnoceny samostatně. Termíny konání jednotlivých písemných testů oznamuje uchazeči ministerstvo.

(4) Při ústní zkoušce uchazeč odpovídá na otázky z obecné části i z speciální části. Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 min. Ústní zkouška netrvá zpravidla déle než 30 minut. Termín konání ústní zkoušky oznamuje uchazeči ministerstvo.

(5) Průběh a vyhlášení výsledků zkoušky jsou veřejné.

§ 14

Hodnocení výsledků písemné a ústní zkoušky

  1. Jestliže uchazeč v písemném testu z obecné části správně zodpoví alespoň dvě třetiny v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm vyhověl; v opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl. Hodnocení znalostí uchazeče v písemném testu ze speciální části se provede obdobně. Hodnocení výsledků každého písemného testu se uchazeči oznámí vždy v den jeho konání.

  2. Prokázané znalosti při ústní zkoušce se v obecné části a ve

i hodnotí samostatně; jestliže uchazeč prokázal potřebné znalosti, jakož i schopnost jejich samostatné aplikace, je hodnocen klasifikačním stupněm ”vyhověl a v opačném případě klasifikačním stupněm ”nevyhověl”. Výsledek ústní zkoušky oznamuje uchazeči předseda komise v den jejího konání.

  • Je-li při ústní zkoušce uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm vyhověl v obecné části a i ve

  • i, obdrží od ministerstva osvědčení.

  • Stupněm nevyhověl je rovněž hodnocen uchazeč, jestliže

    1. byl ze zkoušky vyloučen,nebo

    2. se bez náležité omluvy nedostavil k písemné nebo ústní zkoušce, anebo

    3. při písemné zkoušce nebo při ústní zkoušce od zkoušky odstoupil

    § 15

    Opakování písemné a ústní zkoušky

    (1) Jestliže uchazeč nevyhověl při písemné anebo ústní zkoušce, může ji dvakrát opakovat.

    (2) Při opakování písemné zkoušky se uchazeč podrobí opakovaně písemnému testu buď z obecné části, nebo ze speciální části podle toho, ve kterém z nich při předchozím konání zkoušky byl hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl, nebo opakuje oba testy, byl-li klasifikačním stupněm nevyhověl hodnocen v obou testech. Pro opakování ústní zkoušky to platí obdobně

    (3) Opakování písemné zkoušky a ústní zkoušky se koná v termínu sděleném ministerstvem. Opakování písemné zkoušky se uskuteční tak, aby po jejím úspěšném vykonání mohla být složena ústní zkouška v termínu stanoveném zákonem. Opakovaná ústní zkouška se uskuteční nejdříve po uplynutí 30 dnů a nejdéle do 90 dnů ode dne konání ústní zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

    § 16

    Protokol o zkoušce

    (1) Komise vede o hodnocení zkoušek protokol, ve kterém se uvádí:

    1. jméno a příjmení předsedy a ostatních členů zkušební komise a jejich vlastnoruční podpisy

    2. datum a místo konání zkoušky

    3. počet dosažených bodů a hodnocení zkušební komise, výrok ”vyhověl” nebo nevyhověl

    (2) Komise zasílá protokol ministerstvu, které vede o výsledcích zkoušek statistiku.

    § 17

    Informační list veřejné zakázky

    Vzor informačního listu veřejné zakázky je uveden v příloze č. 7.

    § 18

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

    č. 1

    Seznam prací, zboží a služeb

    V souladu se směrnicemi Rady č. 92/37/EHS (stavební práce), č. 92/50/EHS (služby), č.93/36/EHS (zboží) a směrnicí Rady č. 97/52/ES (pozměňující výše uvedené směrnice a koordinující postupy při zadávání veřejných zakázek na výše uvedené oblasti) a návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady z 10.5.2000, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, služby a dodávky zboží, vyhláška bude obsahovat informace o kategoriích prací, objektů, služeb, činností a zboží a k nim přiřazené klasifikace (třídění). U všech seznamů bude uvedena klasifikace jak na národní úrovni, např. ”Standardní klasifikace produkce” (dále jen SKP) nebo ”Jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy” (dále jen JKSO), tak na mezinárodní úrovni klasifikace pro veřejné zakázky v Evropské unii (CPV) nebo produkční klasifikace OSN (CPC).

    a) Seznam pracíjiž bude obsahovat, oproti doporučení směrnice č. 92/37/EHS,

    podrobnější členění kategorií stavebních prací a činností (úrovně divize, skupiny a třídy klasifikace CPC). K referenčnímu číslu dle CPV bude přiřazeno referenční číslo dle CPC a tomu odpovídající kód SKP. Jedná se o pět základních skupin stavebních prací nebo činností, jimž v úrovni do 5. místa třídění SKP odpovídá 43 jednotlivých prací nebo činností.

    Vzhledem k tomu, že v ES prakticky chybí zatřídění stavebních objektů (je pouze ne-dostatečná klasifikace CC vycházející z CPC – divize 52), je navrženo využít z SKP oddíl 46 - klasifikace stavebních objektů v úrovni 6ti míst a případně ještě podrobněji doplnit konverzí třídění JKSO v úrovni 5ti míst.

    V informacích o veřejné zakázce potom zadavatel k relevantním stavebním objektům přiřadí odpovídající stavební práce nebo činnosti.

    b) Seznam služeb bude předně obsahovat služby, které odpovídají příloze I A směrnice č. 92/50/EHS, o službách, kde bude uvedeno 16 kategorií služeb, na které se vztahují veškerá ustanovení této směrnice a tudíž i návrhu tohoto nového zákona. Jedná se o služby zařazené jako prioritní z hlediska rozvoje přeshraniční spolupráce.

    Služby, na které se režim zadávání veřejných zakázek v oblasti služeb nevztahuje, jsou uvedeny pěti odkazy v klasifikační tabulce.

    Za druhé budou ve vyhlášce uvedeny služby, které odpovídají příloze I B výše uvedené směrnice, kde je uvedeno 11 kategorií služeb, pro které platí pouze ustanovení o technických specifikacích a o předávání oznámení o udělení zakázky dle míst zveřejnění (určených návrhem zákona).

    V klasifikačních tabulkách k oběma druhům služeb, v  jednotlivých kategoriích služeb, budou přiřazeny kódy resp. referenční čísla jak dle národní klasifikace SKP, tak i mezinárodních třídění dle CPC a CPV.

    c) Seznam zbožíbude odpovídat národní klasifikaci SKP, která je vlastně převzatou evropskou klasifikací CPA s výjimkou kódů SKP, které se vztahují na služby a stavební práce. Ke kódu SKP (do úrovně 4. stupně - podskupiny) bude přiřazeno osmimístné referenční číslo CPV (zatím pouze v úrovni prvních dvou míst, které přesně odpovídají dvoumístnému kódu oddílů SKP, a zbytek dalších šesti míst budou tvořit nuly). Důvodem je ta skutečnost, že převzetí osmimístných referenčních čísel dle CPV by znamenalo seznam zboží okolo 8 až 10000 položek, což je neopodstatněné. Třídění do úrovně pátého místa pro zboží zatím není v ES k dispozici.

    Další použitá klasifikace pro zboží, budou čísla položek zboží uvedených v příloze návrhu nového zákona, která odpovídají nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a označování zboží (HS), který je identicky uplatněn v Celním sazebníku, který obsahuje tzv. čísla HS členěná až na jednotlivé položky zboží, která vyjadřují v SKP podrobnost úrovně třídy. Číselné přiřazení oddílů SKP však neodpovídá číselnému přiřazení kapitol HS.

    č. 2

    Vzor předběžného oznámení

    Ve vyhlášce budou uvedeny vzory předběžných oznámení dle předmětu veřejné zakázky, které budou hlavně obsahovat pro :

    1. provedení prací

    - základní informace o zadavateli

    - místo provedení

    - povahu, rozsah a klasifikaci stavebních prací

    - odhadovaná data zahájení zadávacích řízení a zahájení a dokončení stavebních prací

    - podmínky financování (jsou-li známé) a další informace

    - data odeslání a obdržení předběžného oznámení v určených místech jeho uveřejnění

    b) dodání zboží

    - základní a doplňkové informace o zadavateli

    - povahu, rozsah a klasifikaci zboží

    - odhadované datum zahájení zadávacích řízení

    - další informace

    - data odeslání a obdržení předběžného oznámení v určených místech jeho uveřejnění

    c) poskytnutí služby

    - základní a doplňkové informace o zadavateli

    - zamýšlený rozsah z kategorií služeb uvedených v seznamu služeb (odpovídajícímu příloze IA směrnice Rady č. 92/50/EHS)

    - odhadované datum zahájení zadávacích řízení

    - další informace

    - data odeslání a obdržení předběžného vyhlášení v určených místech jeho uveřejnění

    č. 3

    Vzor oznámení užší soutěže

    a jednacího řízení s uveřejněním

    provedení prací

    • základní informace o zadavateli

    • zvolený způsob zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky

    • místo provedení, povahu, rozsah a členění stavebních prací nebo souvisejících činností

    • lhůty dokončení nebo průběhu stavebních prací (lze-li, i lhůtu zahájení prací)

    • lhůtu pro obdržení žádosti o účast, adresu pro zaslání žádosti a určený jazyk zpracování

    - požadované ručení a garance

    • základní podmínky financování a plateb

    • základní požadavky (hospodářské, technické a kvalifikační) kladené na zájemce

    o veřejnou zakázku

    • případný zákaz variant řešení a další informace

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení výzvy k podání nabídek v určených místech jejího uveřejnění

    pozn.:

    užší soutěž bude navíc, oproti jednacímu řízení s uveřejněním, obsahovat :

    - lhůtu pro odeslání výzvy k podání nabídky

    • kritéria pro zadání veřejné zakázky

    a obráceně jednací řízení s uveřejněním bude navíc, oproti užší soutěži, obsahovat :

    • základní údaje dodavatelů již vybraných zadavatelem (je-li to vhodné)

    1. dodání zboží

    • základní informace o zadavateli

    • zvolený způsob zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky

    • místo dodání, povahu a množství zboží a sdělení možnosti dodávek pouze na část zboží

    • lhůty ukončení nebo průběhu dodávek (lze-li i lhůtu započetí dodávek)

    • lhůtu pro obdržení žádosti o účast, adresu pro zaslání žádosti a určený jazyk zpracování žádosti

    • požadované zálohy a garance (je-li to vhodné)

    • základní požadavky (hospodářské, technické a kvalifikační) kladené na zájemce o veřejnou zakázku

    • předpokládaný počet zájemců, kteří budou zváni k účasti v zadávacím řízení

    • zákaz variantních řešení (pokud to připadá v úvahu) a další informace

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení výzvy k jednání vybraným kvalifikovaným zájemcům v určených místech jejího uveřejnění

    pozn. :

    užší soutěž bude navíc, oproti jednacímu řízení s uveřejněním, obsahovat :

    • lhůtu pro odeslání výzvy k podání nabídky

    • kriteria pro zadání veřejné zakázky

    a obráceně jednací řízení s uveřejněním bude navíc, oproti užší soutěži, obsahovat :

    • základní údaje dodavatelů již vybraných zadavatelem (je-li to vhodné)

    1. poskytnutí služby

    • základní informace o zadavateli

    • zamýšlený rozsah z kategorií služeb a jejich popis

    • místo provedení (poskytnutí služby)

    • informace zda poskytování služby je pouze v určité profesi, odkazy na předpisy a sdělení, zda uchazeči mají uvádět i další vybrané údaje o svých zaměstnancích, kteří budou zodpovědní za provedení služby

    • informace o možnosti poskytnutí pouze části služby

    • předpokládaný počet poskytovatelů služby, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení

    • zákaz variantních řešení (je-li to vhodné) a další informace

    • lhůty dokončení nebo trvání průběhu služby (lze-li i lhůtu zahájení služby)

    • lhůtu pro obdržení žádosti o účast, adresu pro zaslání žádosti, určený jazyk zpracování žádosti a příp. zdůvodnění zrychleného postupu

    • požadované zálohy a garance (je-li to vhodné)

    • základní požadavky (hospodářské, technické a kvalifikační) kladené na zájemce o veřejnou zakázku

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení výzvy k podání nabídek v určených místech jejího

    uveřejnění

    pozn. :

    užší soutěž bude navíc, oproti jednacímu řízení s uveřejněním, obsahovat :

    • lhůtu pro odeslání výzvy k podání nabídky

    • kriteria pro zadání veřejné zakázky

    a obráceně jednací řízení s uveřejněním bude navíc, oproti užší soutěži, obsahovat :

    - základní údaje poskytovatelů služeb již vybraných zadavatelem (je-li to vhodné)

    č. 4

    Vzor vyhlášení veřejné soutěže

    Ve vyhlášce budou uvedeny vzory vyhlášení veřejné soutěže dle předmětu veřejné zakázky, které budou hlavně obsahovat pro :

    1. provedení prací

    - základní informace o zadavateli

    • zvolený způsob zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky

    • místo provedení, povahu, rozsah a členění stavebních prací nebo souvisejících

    činností

    • lhůty dokončení nebo průběhu stavebních prací (lze-li i lhůtu zahájení prací)

    • informace o místě a podmínkách získání zadávací dokumentace

    • lhůtu pro obdržení nabídek, adresu pro zaslání nabídek a určený jazyk zpracování nabídek

    • vybrané informace k otevírání obálek s nabídkami

    • požadované zálohy a garance (je-li to vhodné)

    • základní podmínky financování a plateb

    • základní požadavky (hospodářské, technické a kvalifikační) kladené na uchazeče o veřejnou zakázku

    • zadávací lhůta (vázanost uchazeče svou nabídkou vyjádřená v kalendářních dnech)

    • kriteria pro hodnocení nabídek

    • případný zákaz variantních řešení (je-li vhodné) a další informace

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení vyhlášení veřejné soutěže v určených místech jeho uveřejnění

    b) dodání zboží

    • základní informace o zadavateli

    • zvolený způsob zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky

    • místo dodání, povahu a množství zboží a sdělení možnosti dodávek pouze pro část

    zboží

    • lhůty ukončení nebo průběhu dodávek (lze-li i lhůtu započetí dodávek)

    • informace o místě a podmínkách získání zadávací dokumentace

    • lhůtu pro obdržení nabídek, adresu pro zaslání nabídek a určený jazyk zpracování nabídek

    • vybrané informace k otevírání obálek s nabídkami

    • požadované zálohy a garance (je-li to vhodné)

    • základní podmínky financování a plateb

    • základní požadavky (hosp., techn. a kvalifikační) kladené na uchazeče o veřejnou zakázku

    • zadávací lhůta (vázanost uchazeče svou nabídkou vyjádřená v kalendář. dnech)

    • případný zákaz variantních řešení (je-li vhodné) a další informace

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení vyhlášení veřejné soutěže v určených místech jeho uveřejnění

    c) poskytnutí služby

    • základní informace o zadavateli

    • zamýšlený rozsah z kategorií služeb a jejich popis

    • místo provedení (poskytnutí služby)

    • informace zda poskytování služby je pouze v určité profesi, odkazy na předpisy a sdělení, zda uchazeči mají uvádět i další vybrané údaje o svých zaměstnancích, kteří budou zodpovědní za provedení služby

    • informace o možnosti poskytnutí pouze části služby

    - lhůty dokončení nebo trvání průběhu služby (lze-li i lhůtu zahájení služby)

    • informace o místě a způsobu získání zadávací dokumentace

    • lhůtu pro obdržení nabídek, adresu pro zaslání nabídek a určený jazyk zpracování nabídek

    • vybrané informace k otevírání obálek s nabídkami

    • požadované zálohy a garance (je-li to vhodné)

    • základní podmínky financování

    • základní požadavky (hospodář., technické a kvalifikační) kladené na uchazeče o veřejnou zakázku

    • zadávací lhůta (vázanost uchazeče svou nabídkou vyjádřená v kalend. dnech)

    • kritéria pro hodnocení nabídek

    • zákaz variantních řešení (je-li to vhodné) a další informace

    • datum uveřejnění (nebo odkaz na neuveřejnění) předběžného oznámení

    • data odeslání a obdržení vyhlášení veřejné soutěže v určených místech jeho uveřejnění

    č. 5

    Vzor vyhlášení veřejné soutěže na výkon

    Ve vyhlášce bude uveden vzor vyhlášení veřejné soutěže na výkon, který bude hlavně obsahovat :

    • základní informace o zadavateli a informace odkud lze obdržet dodatečné informace (soutěžní pravidla)

    • popis výkonu (projektu)

    • způsob zadávacího řízení (veřejná soutěž)

    • lhůta pro přijetí návrhů (projektů)

    • předpokládaný počet účastníků, kriteria výběru a lhůta pro přijímání žádostí o účast

    • informace, zda účast je vyhrazena jen určité profesi

    • kritéria pro hodnocení projektů v rámci veřejné soutěže

    • jména členů komise (soutěžní poroty), je-li to vhodné

    • informace o závaznosti rozhodnutí komise pro zadavatele

    • informace o počtu, výši cen a úhradách, je-li to vhodné

    • další informace vzhledem k zadávacímu řízení

    • data odeslání a obdržení vyhlášení veřejné soutěže na výkon v určených místech jeho uveřejnění

    č. 6

    Zadávací dokumentace pro stavbu

    Nestanoví-li s ohledem na místní podmínky nebo s ohledem na výjimečnost stavby zadavatel jinak, obsahuje dokumentace tyto části:

    1. Textová část

    2. Výkresová část

    3. Doklady

    4. Výkaz výměr

    1. textová část

    1.1 Základní údaje a doklady o investorovi

    1.2 Základní údaje a doklady o projektantovi

    1.3 Charakteristika stavby Údaje o obsahu stavby.

    1.4Údaje o typu a funkci stavby dle § 139 b stavebního zákona.

    1.5 Popis staveniště :

    1.5.1 Údaje o území a pozemku

    1.5.2 Výškové a situační uspořádání stavby Výškové uspořádání zahrnuje údaje o pevných měřičských bodech, o systémech, v nichž je výškové zaměření provedeno (Jadran, Balt po vyrovnání). V textové části je dále popsán situační rozsah stavby, její fixování do stavebních os či určení souřadnicovým systémem.

    1.5.3 Dotčené stávající inženýrské sítě Textová část popisuje dopad budované stavby na stávající inženýrské sítě, nebo vedení, specifikuje způsob ochrany, stanovuje ochranná pásma jednotlivých vedení.

    1.5.4 Vymezení a popis omezujících vlivů

    V textu jsou uvedeny údaje o omezujícím vlivu okolí na stavbu (dopravní omezení, stávající zástavba, omezení prašnosti apod.).

    1.5.5 Údaje o napojovacích bodech inženýrských sítí

    1.6 Výsledky průzkumů :

    1.6.1 Geologický průzkum Popis, zdůvodnění způsobu zakládání vyplývající z inženýrsko-geologického průzkumu, odvodnění staveniště, ošetřování výkopového materiálu pro následné použití k hutněným zásypům nebo násypům. Dále je nutné určit skládku přebytečných materiálů, využití ornice atd.

    1.6.2 Radonový průzkum Je nutné uvést stavební opatření pro zvládnutí výskytu radonu v závislosti na charakteru využití stavby.

    1.6.3 Stavební průzkum (rekonstrukce) V případě rekonstrukce budou popsány výsledky průzkumu se zaměřením na stav stávajících objektů.

    1.6.4 Ostatní průzkumy

    Budou popsány dle charakteru stavby.

    Průzkumy: hydrogeologický, statický, umělecko-historický, dendrologický, mykologický, archeologický, biologický, krajinný apod.

    1.7 Urbanistické a architektonické řešení stavby

    1.8 Požárně bezpečnostní řešení

      1. Vliv stavby na životní prostředí

    1.10 Řešení technických sítí, napojení na dopravní síť a sítě technického vybavení

    1.11 Nadzemní a podzemní stavby

      1. Popis objektů zařízení staveniště

      1. Požadavky na bezpečnost

      1. Členění stavby dle jednotlivých objektů: Kapitola obsahuje seznam všech objektů stavby. Členění objektů je dle části staveb nebo etap výstavby a dále dle návaznosti na skladbu dokumentace pro stavební povolení:

        1. Stavební část

        2. Technologická část

        3. Zásobování vodou, kanalizace a požární vodovod

        4. Vytápění

        5. Technické plyny

        6. Vzduchotechnická zařízení

        7. Silnoproudé rozvody a osvětlení

        8. Slaboproudé rozvody včetně ústředen

        9. Hromosvody

        10. Měření a regulace

      1. Členění stavby dle financování :

    V kapitole bude upřesněno financování dle objektové skladby z bodu 1.14.

      1. Popisy jednotlivých objektů:

    U všech objektů bude popis proveden dle následného schématu:

    • Popis účelu objektu

    • Popis výsledného stavu

    • Popis jednotlivých prací, činností, s určením kvality a standardu

    • Návaznost na výkresovou dokumentaci

    • Návaznost na položku ve výkazu výměr

    U jednotlivých skupin objektů (viz 1.14.1 – 1.14.10 – členění objektů) bude uvedena zejména specifikace technického a uživatelského standardu:

    Stavební část :

        1. Zemní práce

        2. Základové konstrukce

        3. Nosné a obvodové konstrukce

        4. Střešní konstrukce

        5. Tesařské konstrukce

        6. Výplně otvorů (okna, dveře, vrata, výkladce)

        7. Příčky

        8. Obklady vnější, vnitřní

        9. Podhledy

        10. Podlahy

        11. Povrchové úpravy

        12. Izolace tepelné, hydroizolační, akustické

        13. Klempířské konstrukce

        14. Zámečnické konstrukce

        15. Truhlářské konstrukce

        16. Dopravní zařízení – výtahy, pohyblivé schody

        17. Vybavení interiéru

        18. Venkovní úpravy

        19. Zahradní sadové úpravy

        20. Chodníky

        21. Veřejné osvětlení

        22. Zpevněné plochy

        23. Opěrné stěny

        24. Drobná architektura

        25. Oplocení

    Technologická část:

    Obsahuje specifikaci strojů a zařízení s uvedením požadavku na výkonové parametry a spotřebu energií.

        1. Zásobování vodou, kanalizace, požární vodovod Zahrnuje popis rozsahu objektů, požadavky na materiál, typ armatur, šachet a hydrantů atd.

        2. Vytápění, zásobování teplem, chlazení Popis obsahuje specifikaci kotelen, výměníkových stanic, požadavky na výkon, standart. Obdobně určuje topná tělesa, zářiče apod., dále výkon chladírenských zařízení.

    1.16.28 Technické plyny Popis objektů obsahuje požadavky na materiál, dispozici zařízení, trasy rozvodů včetně napojení na zdroj nebo venkovní sítě.

    1.16.29 Vzduchotechnická zařízení Obsahem je specifikace strojního zařízení s požadavkem na výkon a standart, popis povrchových úprav rozvodů, druh výústků apod.

    1.16.30 Silnoproudé rozvody a osvětlení Popis určuje materiál vodičů, typ a vybavení rozvaděčů, požadavky na zemnění atd. Osvětlení je popsáno typem, výkonem a počtem dle  světelně technického návrhu.

    1.16.31 Slaboproudé rozvody včetně ústředen Je zahrnuta specifikace materiálu rozvodů včetně uzemnění, požadavky na typ a standard telefonní ústředny, sítí na přenos informací apod.

    1.16.32 Hromosvody Popisem je specifikace zachytávačů na uzemňovací soustavu včetně připojení zemničů.

    1.16.33 Měření a regulace Pro provoz kotelen, výměníkových stanic, vzduchotechnických zařízení a podobně je uvedena specifikace strojů, zařízení a rozvodů s uvedením požadavků na standart.

    1.16.34 Elektropožární signalizace

    1.16.35 Odpadové hospodářství

    1.16.36 Technologické plyny

    1.16.37 Ostatní přípojky

    1.17 Požadavky na provádění stavby Popis obsahuje specifikaci požadavků pro dodavatele stavby plynoucí z podmínek stavebního povolení pro danou stavbu:

    1.17.1 Popis objektů zařízení staveniště

    1.17.2 Minimalizování negativních vlivů na životní prostředí po dobu stavby (hlučnost, prašnost, atd.)

      1. Normy Budou citovány :

    • Normy, předpisy a technické kvalitativní podmínky použité při návrhu DZS

    • Dále pro vlastní realizaci stavby

    • Normy, předpisy a technicko-kvalitativní podmínky pro posuzování kvality prací

    2. výkresová část

    2.1 Seznam výkresů s rozdělením na stavby

    Obsahuje kompletní seznam výkresů.

    2.2 Přehledná situace stavby

    Zahrnuje vazbu stavby na širší okolí, zejména dopravního napojení, připojení na inženýrské sítě apod.

    2.3 Situace stavby s vyznačením všech objektů, omezujících vlivů, eventuelně dílčí situace etap stavby

    Situace obsahuje zejména:

    • Polohopis a výškopis území stavby a jejího nejbližšího okolí

    • Polohové a výškové vyznačení všech stávajících objektů a inženýrských sítí podle údajů poskytnutých příslušnými správci nebo vlastníky sítí

    • Navržené zastavění všech napojení na dosavadní sítě

    • Rušené inženýrské sítě

    • Rozměry a poloha jednotlivých objektů stavby

    • Vyznačení komunikací a jejich napojení na dopravní síť, vyznačení parkových ploch, zeleně, parkovacích ploch

    • Vyznačení ochranných pásem

    • Názvy přilehlých komunikací

     Umístění staveb zařízení staveniště

    2.4 Výkresy jednotlivých částí stavby :

    Poznámka : Jednotlivé výkresy je nutno řadit dle objektové skladby stavby – viz bod 1.14 a popis bod 1.16.

    Výkresová dokumentace obsahuje :

    2.4.1 Výkresy základ

    Vyznačující systém založení a tvary základových konstrukcí s vyznačením revizních šachet a míst vstupů přípojek včetně výškového vyznačení těchto vstupů; výšky původního a upraveného terénu v rozích objektu, způsob provedení opatření proti vodě nebo zemní vlhkosti, rozsah a druh izolace, příp. drenážní systém – měř. 1:100, jinak dle úvahy zpracovatele.

    2.4.2 Půdorysy

    Půdorysy jednotlivých podlaží a střechy v měř. Zpravidla 1:100 (dle úvahy zpracovatele) – obsahují základní rozměry rozhodujících vnitřních prostorů (místností) a hlavních (nosných) konstrukcí, označení místností, zakreslení zařizovacích předmětů, výškové kóty podlaží, polohu okapů a svodů, legendu s uvedením ploch a účelu místností, druhu podlah, rozsahu obkladů a úpravy povrchů, rozměry otvorových prvků.

    2.4.3 Řezy

    Řezy v měřítku shodném s měřítkem půdorysů – počet řezů určí zpracovatel tak, aby bylo zřetelně specifikováno výškové členění objektu; řezy obsahují schematické vyznačení osazení objektu v terénu, nosných konstrukcí a základů, výškové kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů střech, vstupů a výšky upraveného terénu vztažené k výšce úrovně prvního nadzemního podlaží – k výšce prvního nadzemního podlaží se vztáhne nadmořská výška, průběh původního terénu, příp. hladina podzemní vody.

    2.4.4 Pohledy

    Pohledy hlavních stran objektů se schematickým vyjádřením architektonického řešení a vztahu k sousedním objektům; druh povrchové úpravy a její barva, tvary všech prvků a architektonických článků, které požaduje zpracovatel provést v rámci architektonického výrazu objektu

    2.4.5 Výkresy přípojek Výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci.

    2.4.6 Výkresy návrhu konstrukčního řešení Výkresy návrhu konstrukčního řešení, pokud nestačí textová část souhrnné zprávy; jestliže se opakuje stejný objekt nebo typová část objektu v rámci stavby beze změn, dokumentuje se jen jedenkrát s uvedením všech čísel ob-jektu, pro které platí.

    2.4.7 Výkresy doplňkové Pokud to charakter stavby vyžaduje.

        1. Výkresy doplňkových zařízení

        2. Výkresy požární ochrany

    2.4.10 Výkresy zařízení staveniště Výkresy zařízení staveniště, není-li předmětem samostatného stavebního řízení.

    3. doklady

    3.1 Stavební povolení včetně nabytí právní moci, rozhodnutí o zřízení vodohospodářského díla, doklady o stavebním řízení.

    3.2 Vyjádření orgánů státní správy a správců sítí.

    3.3 Komentář o splnění požadavků dotčených orgánů státní správy.

    3.4 Komentář o zajištění splnění podmínek stavebního povolení.

    4. výkaz výměr

    4.1 Výkaz výměr nutno řadit po jednotlivých částech stavby, dále po objektech s odvoláním na popis činnosti (položky) v textové části.

    4.2 U výměry uvést číslo položky, popis položky, měrnou jednotku a množství jednotek se zaokrouhlením na celé číslo.

    4.3 Výkaz výměr umožní u jednotlivých položek vepsat cenu měrné jednotky s uvedením DPH, eventuelně cla a celkovou částku, dále každá stránka dílčí součet.

    Poznámka : Pro účely investora (zadavatele) uvést ekonomické ohodnocení jednotlivých položek výkazu výměr v jednom exempláři.

    č. 7

    Vzor informačního listu veřejné zakázky

    1. Identifikace

    2. Průběh zadávání

    3. Klasifikaci a ekonomicko - technickou charakteristiku

    ad A) Identifikace veřejné zakázky bude obsahovat :

    • evidenční údaje a názvy programu (podprogramu) a projektu

    • název a místo realizace veřejné zakázky

    • základní údaje o zadavateli

    • způsob zadání veřejné zakázky (vyjádřený kódem)

    • předmět veřejné zakázky (vyjádřený kódem)

    • označení oblasti (sektoru) veřejné zakázky (vyjádřené kódem)

    • kód (označení) veřejné zakázky

    ad B) Průběh zadávání veřejné zakázkybude obsahovat :

    • uveřejňované informace v průběhu zadávacího řízení v tuzemsku a zahraničí s důrazem na identifikaci místa a data uveřejnění

    • statistické údaje z průběhu veřejné zakázky

    • námitky proti úkonům zadavatele

    • pořadí prvních tří vybraných uchazečů (případně vybraného uchazeče)

    • označení a datum uzavření smlouvy s vybraným uchazečem

    ad C) Klasifikacea ekonomicko - technická charakteristika veřejné zakázky obsahuje : - tabulku klasifikace o předmětu veřejné zakázky (vyplněnou jak v národní tak i

    mezinárodní klasifikaci pro konkrétní předmět veřejné zakázky)

    - tabulku ekonomicko - technické charakteristiky (zahrnující členění cen veřejné zakázky, celkový počet měrných jednotek a ekonomicko - technický ukazatel Kč/měrnou jednotku

    Text části živnostenského zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

    Úplné znění části přílohy č. 2 (vázané živnosti) skupina č. 214: ostatní

    Poskytování služeb v oblasti ukončené středoškolské vzdělání

    bezpečnosti a ochrany zdraví a 3 roky odborné praxe v oblasti

    při práci bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví

    při práci

    Obchod se zvířaty určenými a) vysokoškolské vzdělání ve studijních

    pro zájmové chovy oborech zaměřených na chovatelství

    zvířat nebo zootechniku nebo

    veterinářství a 1 rok odborné praxe,

    nebo

    b) jiné vysokoškolské vzdělání

    příbuzného směru a 2 roky odborné praxe,

    nebo

    c) středoškolské vzdělání zakončené

    maturitní zkouškou nebo vyšší odborné

    vzdělání ve studijních oborech

    zaměřených na chovatelství zvířat,

    zootechniku nebo veterinářství a 4 roky

    odborné praxe, nebo

    d) absolvování učebního nebo studijního

    oboru zaměřeného na chovatelství zvířat

    nebo zootechniku a 6 let odborné praxe

    Drezúra zvířat a) vysokoškolské vzdělání ve studijních

    oborech zaměřených na chovatelství

    zvířat nebo zootechniku nebo

    veterinářství a 1 rok odborné praxe,

    nebo

    b) středoškolské vzdělání zakončené

    maturitní zkouškou nebo vyšší odborné

    vzdělání ve studijních oborech

    zaměřených na chovatelství zvířat nebo

    zootechniku nebo veterinářství a 3 roky

    odborné praxe, nebo

    c) absolvování učebního nebo studijního

    oboru zaměřeného na chovatelství zvířat

    nebo zootechniku a 4 roky odborné praxe

    Provozování poštovních služeb Souhlas podle § 17 zákona č 29/2000 Sb.,

    o poštovních službách a o změně

    některých zákonů

    (zákon o poštovních službách)

    Speciální ochranná dezinfekce, Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2

    dezinsekce a deratizace bez použití zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

    toxických nebo vysoce toxických veřejného zdraví a o změně některých

    chemických látek a chemických přípravků souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let

    s výjimkou speciální ochranné od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb.,

    dezinfekce prováděné zdravotnickým o ochraně veřejného zdraví a o změně

    zařízením v jeho objektech, speciální některých souvisejících zákonů, odborná

    ochranné dezinfekce, dezinsekce způsobilost podle § 18 až 20 zákona

    a deratizace v potravinářských č. 157/1998 Sb., o chemických látkách

    a zemědělských provozech a odborných a přípravcích a o změně některých

    činností na úseku rostlinolékařské dalších zákonů, ve znění zákona

    péče*) č. 352/1999 Sb.

    Zpracování návrhu a) vysokoškolské vzdělání získané studiem

    katalogizačních dat v rámci akreditovaného obsahově

    obdobného studijního programu podle

    zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých

    školách, nebo vysokoškolské vzdělání

    příslušného směru podle dřívějších

    předpisů,

    b) vyšší odborné vzdělání, úplné střední

    odborné vzdělání anebo úplné střední

    vzdělání příslušného směru a 3 roky

    praxe v příslušném oboru

    "Obstarávání zadavatelské činnosti osvědčení o odborné

    způsobilosti vydané

    Ministerstvem pro místní

    rozvoj podle §…….zákona

    č…./2001 Sb., o zadávání

    veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně

    zákona č. 455/1991 Sb., o

    živnostenském podnikání

    (živnostenský zákon), ve znění

    pozdějších předpisů.”

    Srovnávací tabulka

    pro posouzení shody vládního návrhu zákona s právními předpisy ES

    Navrhovaný předpis ČR

    Odpovídající předpis ES

    ustanovení

    Zákon o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

    ustanovení

    371L0304, 392L0050, 393L0036, 393L0037, 393L0038

    397L0052, 398L0004

    389L0665, 392L0013

    § 1

    2) Tento zákon se nevztahuje na

    a) zakázky u nichž to vyžaduje ochrana utajovaných skutečností, obrana a bezpečnost státu;

    b) zakázky zadávané v souvislosti s umístěním cizích vojsk na území České republiky;

    c) zakázky zadávané podle zvláštních postupů mezinárodních organizací;

    d) zakázky zadávané v návaznosti na mezinárodní dohodu za účelem společné realizace zakázky nebo jejího využití smluvními stranami;

    392L0050

    čl. 4, 5

    393L0036

    čl. 2, 3, 4

    393L0037

    čl. 4. 5

    393L0038

    čl. 10, 12

    např. 392L0050:

    Čl. 4

    1. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby zadávané zadavateli v oblasti obrany, s výjimkou zakázek, na něž se vztahují ustanovení článku 223 Smlouvy.

    2. Tato směrnice se nevztahuje na služby, které jsou prohlášeny za tajné nebo jejichž výkon musí být podle právních a správních předpisů platných v dotyčném členském státě doprovázen zvláštními bezpečnostními opatřeními, nebo pokud to vyžaduje ochrana základních zájmů bezpečnosti dotyčného státu.

    Čl. 5

    Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, které se řídí odlišnými procesními předpisy a jsou zadávány:

    1. v návaznosti na mezinárodní dohodu uzavřenou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, které se týkají služeb, jež jsou zamýšleny pro společnou realizaci nebo využití nějakého projektu signatářskými státy; každá dohoda se oznamuje Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky ustavený rozhodnutím Rady 71/306/EHS;

    2. podnikům v členských státech nebo ve třetí zemi v návaznosti na mezinárodní dohodu vztahující se k rozmístění vojsk;

    3. podle zvláštního postupu mezinárodní organizace.

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 2

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) veřejnou zakázkou zakázka, jejímž předmětem je provedení prací, nebo dodání zboží, nebo poskytnutí služby, kterou je zadavatel povinen před uzavřením smlouvy zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona,

    b) zadavatelem osoba, která zadává veřejnou zakázku a poskytuje za ni úplatu, anebo zadává stavební koncesi,

    c) zadávacím řízením závazný postup podle tohoto zákona, který zadavatel musí dodržet za účelem výběru nejvhodnější nabídky,

    d) zájemcem o veřejnou zakázku (dále jen ”zájemce”) osoba, která podala žádost o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, popřípadě kterou zadavatel vyzval k účasti v jednacím řízení bez uveřejnění,

    e) uchazečem o veřejnou zakázku (dále jen ”uchazeč”) osoba, která podala nabídku ve veřejné soutěži nebo v užší soutěži,

    f) veřejnou soutěží zadávací řízení, ve kterém počet uchazečů nesmí zadavatel omezit,

    g) užší soutěží zadávací řízení, kdy pouze zájemci, kteří byli zadavatelem vyzváni, mohou podat nabídku,

    h) jednacím řízením zadávací řízení, kdy zadavatel sjednává smluvní podmínky s jedním nebo více vyzvanými zájemci,

    i) kvalifikací způsobilost zájemce nebo uchazeče pro řádné splnění veřejné zakázky,

    j) zadávacími podmínkami požadavky obsažené v zadávací dokumentaci na předmět veřejné zakázky,

    k) nabídkou návrh na provedení prací, dodání zboží, nebo poskytnutí služby za úplatu, předložený uchazečem v zadávacím řízení podle zadávacích podmínek,

    l) zadavatelskou činností činnost pro zadavatele související se zadáním veřejné zakázky (dále jen zadavatelská činnost”), která spočívá v přípravě zadávací dokumentace, zpracování předběžného oznámení, oznámení užší soutěže nebo oznámení jednacího řízení s uveřejněním, vyhlášení veřejné soutěže, výzvy k podávání nabídek a ostatních dokumentů, které vyžaduje tento zákon, v organizování zadávacího řízení, hodnocení kvalifikace zájemců a uchazečů a posuzování a hodnocení nabídek,

    m) stavební koncesí koncese, jejímž předmětem je provedení prací, za něž zadavatel umožňuje držiteli stavební koncese výsledek prací užívat nebo provozovat,

    392L0050

    čl. 1

    393L0036

    čl. 1

    393L0037

    čl. 1

    393L0038

    čl. 1

    též 300Y0429

    (01)

    Pro účely této směrnice se rozumějí…

    např. 392L0050:

    ”veřejnými zakázkami na služby” se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemně mezi poskytovatelem služeb a zadavatelem, s výjimkou: ….

    ”zadavateli” mohou být stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty

    ”Veřejnoprávním subjektem" se rozumí jakýkoliv subjekt:

    zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který má neziskovou povahu,

    který má právní subjektivitu,

    je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je řízen těmito orgány, nebo v jeho představenstvu, správní nebo dozorčí radě je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

    Seznamy veřejnoprávních subjektů a jejich kategorií, které splňují kritéria uvedená v druhém pododstavci tohoto písmena, jsou uvedeny v příloze I směrnice 71/305/EHS. Tyto seznamy jsou pokud možno vyčerpávající a je možné je revidovat v souladu s postupem stanoveným v článku 30b výše uvedené směrnice;

    c) ”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejného subjektu, který nabízí služby. Poskytovatel služeb, který podá nabídku do soutěže je označován pojmem ”uchazeč” a ten, který se účastní uzavřeného nebo negociačního řízení je označován jako ”kandidát”;

    393L0036:

    ”veřejnými zakázkami na dodávky” se rozumějí úplatné smlouvyuzavřené písemně mezi dodavatelem (fyzickou nebo právnickou osobou) a zadavatelem, jak je definován níže v bodu b), týkající se koupě zboží, jeho nájmu, koupě najaté věci nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něho. Dodávka tohoto zboží může dále obsahovat instalační a umísťovací práce.

    393L0037:

    ”zakázkami na stavební práce” se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemně mezi podnikatelem a zadavatelem uvedeným v písm. b), jejichž předmětem je buď provedení, nebo jak provedení, tak návrh stavebních prací, které se vážou činnostem uvedeným v příloze II nebo stavby uvedené níže v písm. c), nebo jakékoli provedení stavební práce, která odpovídá požadavkům určeným zadavatelem;

    393L0038:

    ”zakázkami na dodávky, stavební práce a služby” se rozumějí úplatné smlouvy, uzavřené písemně mezi zadavatelem uvedeným v článku 2 a dodavatelem, podnikatelem nebo poskytovatelem služeb, a jejichž předmětem je:

    a) v případě zakázek na dodávky, koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez tohoto práva;

    b) v případě zakázek na stavební práce, buď provedení nebo jak provedení tak návrh stavebních prací, jakýmikoliv prostředky, inženýrského nebo pozemního stavitelství uvedených v příloze XI. Tyto zakázky mohou navíc zahrnovat dodávky a služby nezbytné pro jejich provedení;

    c) v případě zakázek na služby, jakýkoli jiný předmět než ty, které jsou uvedeny v písmenech a) a b) a s výjimkou:…

    např.: 392L0050:

    ”otevřenými řízeními” se rozumějí ta vnitrostátní řízení, ve kterých všichni poskytovatelé služeb, jež mají zájem, mohou podat nabídku;

    ”omezenými řízeními” se rozumějí vnitrostátní řízení, ve kterých mohou pouze poskytovatelé služeb vyzvaní zadavatelem podat nabídku;

    ”vyjednávacími řízeními” se rozumějí vnitrostátní řízení, ve kterých zadavatelé konzultují poskytovatele služeb podle svého výběru a vyjednají s jedním nebo více z nich smluvní podmínky

    v dalších směrnicích podobné formulace

    § 3

    Účastníky zadávacího řízení jsou zadavatel a

    1. ve veřejné soutěži a užší soutěži uchazeč nebo uchazeči,

    2. v jednacím řízení zájemce nebo zájemci, kteří byli zadavatelem vyzváni k účasti.

    392L0050

    čl. 1

    393L0036

    čl. 1

    393L0037

    čl. 1

    393L0038

    čl. 1

    např.: 392L0050:

    ”zadavateli” mohou být stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty

    ”Veřejnoprávním subjektem! se rozumí jakýkoliv subjekt:

    zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který má neziskovou povahu,

    který má právní subjektivitu,

    je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je řízen těmito orgány, nebo v jeho představenstvu, správní nebo dozorčí radě je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

    Seznamy veřejnoprávních subjektů a jejich kategorií, které splňují kritéria uvedená v druhém pododstavci tohoto písmena, jsou uvedeny v příloze I směrnice 71/305/EHS. Tyto seznamy jsou pokud možno vyčerpávající a je možné je revidovat v souladu s postupem stanoveným v článku 30b výše uvedené směrnice; ”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejného subjektu, který nabízí služby. Poskytovatel služeb, který podá nabídku do soutěže je označován pojmem ”uchazeč” a ten, který se účastní uzavřeného nebo negociačního řízení je označován jako ”kandidát”;

    v dalších směrnicích podobné formulace

    § 4

    (1) Uchazečem nebo zájemcem může být

    1. podnikatel, nebo

    2. v případě služeb též jiná osoba poskytující v souladu s právními předpisy příslušnou službu.

    (2) Uchazečem nebo zájemcem mohou být osoby uvedené v odstavci 1 také společně.

    392L0050 čl.1

    393L0036

    čl.1

    393L0037

    čl.1

    393L0038

    čl.1

    392L0050

    ”poskytovatelem služeb” se rozumí jakákoliv fyzická či právnická osoba, včetně veřejného subjektu, který nabízí služby. Poskytovatel služeb, který podá nabídku do soutěže je označován pojmem ”uchazeč” a ten, který se účastní uzavřeného nebo negociačního řízení je označován jako ”kandidát”;

    393L0036

    dodavatel, který podá nabídku do veřejné soutěže, se označuje termínem ”uchazeč” a dodavatel, který se uchází o účast v omezeném řízení je označován jako ”kandidát”;

    393L0037

    f) podnikatel, který podá nabídku do veřejné soutěže, se označuje jako ”uchazeč” a dodavatel, který byla vyzván v omezeném nebo negociačním řízení se označuje jako ”kandidát”.

    393L0038

    uchazečem” se rozumí dodavatel, podnikatel nebo poskytovatel služeb, který podá nabídku a ”kandidátem” se rozumí osoba, která se uchází o výzvu k účasti v omezeném nebo negociačním řízení; poskytovatelé služeb mohou být buď fyzické nebo právnické osoby, včetně zadavatelů ve smyslu článku 2;

    § 5

    (1) Veřejným zadavatelem je

    1. Česká republika, za niž při zadávání veřejných zakázek jednají její organizační složky, včetně Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky,

    2. územní samosprávný celek a v případě měst se zvláštním postavením a hlavního města Prahy též městský obvod a městská část,

    3. Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zdravotní pojišťovna, sociální pojišťovna, veřejná vysoká škola a jiné zařízení, pokud bylo zřízeno zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu,

    4. osoba, která k úhradě více než 50 % ceny zakázky, jejíž předmětem je provedení prací, použije prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků, z rozpočtů zařízení podle písmene c), příspěvky mezinárodních organizací nebo prostředky soustředěné v Národním fondu (dále jen ”zadavatel”).

    (2) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen ”ministerstvo”) vede a uveřejňuje informativní seznam zadavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c).

    392L0050 čl. 1

    393L0036

    čl. 1

    393L0037

    čl. 1

    393L0038 čl. 1, 2

    392L0050:

    ”zadavateli” mohou být stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty

    ”Veřejnoprávním subjektem” se rozumí jakýkoliv subjekt:

    • zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který má neziskovou povahu,

    • má právní subjektivitu,

    je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je řízen těmito orgány, nebo v jeho představenstvu správní nebo dozorčí radě je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

    podobné definice v čl. 1 směrnic 393L0036, 393L0037, 393L0038

    Směrnice 393L0038 se podle čl. 2 vztahuje na zadavatele, kteří jsou veřejnými orgány nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v odstavci 2 uvedeného článku

    § 6

    (1) Zadavatelem je rovněž právnická osoba podnikající v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy nebo telekomunikací, pokud je tato osoba ovládaná státem nebo územním samosprávným celkem, popřípadě osobou uvedenou v § 5 odst. 1 písmeno c), nebo je její podnikání podmíněno udělením oprávnění poskytujícího zvláštní nebo výhradní práva a předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky je stejná anebo vyšší než

    1. částka v Kč odpovídající 5 000 000 zvláštních práv čerpání u prací,

    2. částka v Kč odpovídající 400 000 zvláštních práv čerpání u zboží a služeb, jde-li o činnosti uvedené v § 59 odst. 1 písm. a) až c),

    3. částka v Kč odpovídající 600 000 zvláštních práv čerpání u zboží a služeb, jde-li o činnosti uvedené v § 59 odst.1 písm. d).

    (2) Přepočet předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky na zvláštní práva čerpání se provede kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou platným ke dni odeslání předběžného oznámení (§ 20), oznámení (§ 21) a vyhlášení veřejné soutěže (§ 38).

    393L0038

    čl. 2 a čl. 14 (ve znění 398L0004)

    čl. 2:

    1. Tato směrnice se vztahuje na zadavatele, kteří:

    a) jsou veřejnými orgány nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v odstavci 2;

    b) pokud nejsou veřejnými orgány nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností jakoukoliv z těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 nebo jejich kombinaci a působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu.

    2. Činnosti na něž se vztahuje tato směrnice jsou:

    a) uvedení do provozu nebo provoz pevných sítí určených k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí:

    i) pitné vody; nebo

    ii) elektřiny; nebo

    iii) plynu nebo tepla;

    nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

    b) využití zeměpisné oblasti za účelem:

    i) průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

    ii) zásobování letiště, námořního nebo vnitrozemského přístavu a jiných zařízení terminálů pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách;

    c) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvají, trolejbusů, autobusů nebo kabelem.

    Pokud se týká dopravních služeb, síť je považována za existující tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, sem patří stanovení trasy, kapacita, která má být k dispozici nebo jízdní řád;

    d) uvedení do provozu nebo provozování veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytování jedné nebo více veřejných telekomunikačních služeb.

    3. Pro účely odst. 1 písm. b) se zvláštními nebo výlučnými právy rozumějí práva, která se opírají o povolení udělená příslušnými orgány daného členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jejichž výsledkem je vyhrazení určité činnosti uvedené v odstavci 2 jednomu nebo více zadavatelům.

    Zadavatel je považován za osobu požívající zvláštní nebo výlučná práva, zejména jestliže:

    a) při výstavbě sítí nebo zařízení uvedených v odstavci 2 může využít vyvlastňovací řízení nebo užívací práva nebo může umístit zařízení sítě na, pod nebo nad veřejnou komunikaci;

    b) v případě odst. 2 písm. a) zásobuje zadavatel pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem síť, která je provozována zadavatelem požívajícím zvláštní nebo výlučná práva udělená příslušným orgánem daného členského státu.

    čl. 14:

    Tato směrnice se vztahuje na:

    a) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v příloze X, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota není menší než:

    i) ECU 600 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

    ii) ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce;

    b) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách I, II, VII, VIII a IX, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota není menší než:

    i) 400 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ) vyjádřená v ECU v případě zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze XVI A, s výjimkou služeb ve vědě a výzkumu uvedených v kategorii 8 a telekomunikačních služeb v kategorii 5, jejichž referenční čísla jsou 7524, 7525 a 7526;

    ii) ECU 400 000 v případě zakázek na služby jiné, než které jsou uvedené v písmenu i);

    iii) 5 000 000 ZPČ vyjádřená v ECU v případě zakázek na stavební práce;

    c) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách III, IV, V a VI, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota bez DPH, není menší než:

    i) ECU 400 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

    ii) ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce

    § 7

    (1) Předmětem veřejné zakázky je

    1. provedení stavebních prací (dále jen ”práce”),

    2. dodání zboží, nebo

    3. poskytnutí služby za úplatu, kterou poskytuje zadavatel.

    (2) Pracemi se rozumějí stavbya činnosti stavebního a montážního charakteru, a další činnosti související s prováděním stavby.

    (3) Zbožím se rozumějí výrobky, zařízení, suroviny a jiné věci určené k prodeji včetně prací a služeb souvisejících s dodáním zboží, zejména montáž a uvedení do provozu.

    (4) Službami se rozumějí finanční, právní, řemeslné a jiné činnosti, zejména projektová činnost, činnost projektového manažera a inženýrská činnost, pokud nejsou součástí prací, nebo dodání zboží, s výjimkou činností spočívajících v

    1. nájmu nemovitostí,

    2. nabývání, produkci a koprodukci rozhlasových a televizních programů,

    3. poskytování vysílacích časů rozhlasového a televizního vysílání,

    4. poskytování telekomunikačních služeb,

    5. rozhodčí a arbitrážní činnosti,

    6. emisi, prodeji, nákupu a převodu cenných papírů,

    7. činnostech České národní banky,

    8. činnostech na základě pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.

    (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam prací, zboží a služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky.

    393L0037

    čl. 1

    393L0036

    čl. 1

    392L0050 čl. 1

    393L038

    čl. 1 (4)

    393L0037:

    ”zakázkami na stavební práce” se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemně mezi podnikatelem a zadavatelem uvedeným v písm. b), jejichž předmětem je buď provedení, nebo jak provedení, tak návrh stavebních prací, které se vážou činnostem uvedeným v příloze II nebo stavby uvedené níže v písm. c), nebo jakékoli provedení stavební práce, která odpovídá požadavkům určeným zadavatelem;

    393L0036:

    ”veřejnými zakázkami na dodávky” se rozumějí úplatné smlouvyuzavřené písemně mezi dodavatelem (fyzickou nebo právnickou osobou) a zadavatelem, jak je definován níže v bodu b), týkající se koupě zboží, jeho nájmu, koupě najaté věci nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něho. Dodávka tohoto zboží může dále obsahovat instalační a umísťovací

    392L0050

    ”veřejnými zakázkami na služby” se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemně mezi poskytovatelem služeb a zadavatelem, s výjimkou:

    1. veřejných zakázek na dodávky ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 77/62/EHS a veřejných zakázek na stavební práce ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 71/62/EHS;

    2. zakázek v oblastech uvedených v článcích 2, 7, 8 a 9 směrnice 90/531/EHS nebo splňujících podmínky čl. 6 odst. 2 téže směrnice;

    3. smluv za účelem nabytí nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitých věcí nebo práv s nimi spojených, jakýmikoliv finančními prostředky; avšak smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoliv formě současně, dříve nebo později, než je uzavřena kupní či nájemní smlouva se touto směrnicí řídí;

    4. smluv za účelem koupě, vývoje, výroby nebo účasti na výrobě programového materiálu vysílacími společnostmi a zakázek na vysílací čas;

    5. smluv o hlasové telefonii, dálnopisných, radiotelefonních, pagingových a družicových službách;

    6. smluv o rozhodčích a smírčích službách;

    7. smluv o finančních službách v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů a služeb centrálních bank;

    8. pracovních smluv;

    9. smluv o službách ve výzkumu a vývoji, z nichž výsledky nepřipadají výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem;

    393L0038

    ”zakázkami na dodávky, stavební práce a služby” se rozumějí úplatné smlouvy, uzavřené písemně mezi zadavatelem uvedeným v článku 2 a dodavatelem, podnikatelem nebo poskytovatelem služeb, a jejichž předmětem je:

    1. v případě zakázek na dodávky, koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez tohoto práva;

    2. v případě zakázek na stavební práce, buď provedení nebo jak provedení tak návrh stavebních prací, jakýmikoliv prostředky, inženýrského nebo pozemního stavitelství uvedených v příloze XI. Tyto zakázky mohou navíc zahrnovat dodávky a služby nezbytné pro jejich provedení;

    3. v případě zakázek na služby, jakýkoli jiný předmět než ty, které jsou uvedeny v písmenech a) a b) a s výjimkou:

    1. smluv o nabytí nebo nájmu, za jakékoli finanční prostředky, pozemků, existujících budov, nebo jiných nemovitých věcí nebo práv s nimi spojených; avšak, smlouvy o finančních službách uzavřené zároveň, před nebo po smlouvě o nabytí nebo nájmu, v jakékoli formě, jsou předmětem této směrnice;

    2. smluv o hlasové telefonii, dálnopisných, radiotelefonních, pagingových a družicových službách;

    3. smluv o rozhodčích a smírčích službách;

    4. smluv o vydávání, prodeji, nákupu nebo převodu cenných papírů nebo jiných finančních instrumentů;

    5. pracovních smluv;

    6. smluv na služby ve výzkumu a vývoji, jiné než ty, z nichž prospěch vzniká výlučně zadavateli k využití při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem.

    § 8

    (1) Předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky určuje zadavatel bez daně z přidané hodnoty. Do předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky se zahrnuje i případné plnění poskytnuté zadavatelem.

    (2) Předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky určuje zadavatel podle podmínek v den odeslání předběžného oznámení, pokud se uveřejňuje; v ostatních případech podle podmínek v den odeslání oznámení o vyhlášení příslušného zadávacího řízení.

    392L0050

    čl. 7, 13

    393L0036

    čl. 5

    393L0037

    čl. 6

    393L0038

    čl. 14 (1)

    např. 392L0050:

    Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než…

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 9

    (1) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky z důvodu snížení jeho předpokládané ceny.

    (2) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky zejména tak, že rozdělí množství stejného druhu dodávaného zboží nebo prováděných prací na více částí anebo tak, že jedna ze vzniklých částí není samostatně funkční. Obdobně nesmí rozdělit služby stejného druhu vykonávané v jednom místě.

    (3) Stejným druhem zboží se rozumí i zboží, které se odlišuje pouze množstvím, obalem, skladováním a dopravou.

    392L0050

    čl. 7

    393L0036

    čl. 5

    393L0037

    čl. 6

    393L0038

    čl. 14 (13)

    např.: 392L0050:

    Metoda výpočtu nesmí být vybírána s úmyslem vyhnout se použití této směrnice a žádné zadání veřejné zakázky na určité služby se nesmí dělit s úmyslem vyhnout se použití tohoto článku

    v dalších směrnicích: podobné formulace

    § 10

    Při určování předpokládané ceny zboží dodávaného na základě smlouvy o koupi najaté věci, leasingové a obdobné smlouvy a nájemní smlouvy zadavatel vezme v úvahu, pokud jde o

    1. smlouvu uzavíranou na dobu do 12 měsíců, celý čas trvání nájmu a zůstatkovou cenu,

    2. smlouvu uzavíranou na dobu nad 12 měsíců, celý čas trvání nájmu včetně zůstatkové ceny,

    3. smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou anebo o smlouvu, jejíž předmětem je opakující se plnění, 48 násobek předpokládaného měsíčního nájemné- ho

    392L0050

    čl. 7

    393L0036

    čl. 5

    393L0038 čl.14

    např. 393L0036:

    1. V případě zakázek na koupi najaté věci, nájem a koupi na splátky je základem pro výpočet odhadované hodnoty:

    • v případě zakázek na dobu určitou uzavřených na 12 měsíců nebo méně, celková hodnota zakázky na dobu jejího trvání, nebo jestliže doba přesáhne 12 měsíců, její celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

    • v případě zakázek na dobu neurčitou nebo tam, kde pochybnost o době trvání zakázky, měsíční hodnota vynásobená 48.

    v dalších směrnicích: podobné formulace

    § 11

    1) Do předpokládané ceny služeb zadavatel zahrne veškeré náklady související s jejím poskytováním, a pokud jde o

    1. pojišťovací služby, i splatné pojistné,

    2. bankovní služby a jiné finanční služby i poplatky, provize, úrok a jiné výdaje souvisící s těmito službami,

    3. služby spočívající ve zpracování projektu poplatky nebo provize.

    (2) Při určování předpokládané ceny služby poskytované na základě smlouvy bez uvedení celkové ceny, zadavatel vezme v úvahu, pokud jde o

    1. smlouvu uzavíranou na určitou dobu do 48 měsíců, celou dobu plnění smlouvy,

    2. smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou anebo smlouvu na určitou dobu přesahující 48 měsíců, 48 násobek měsíční splátky.

    392L0050

    čl. 7

    393L0038

    čl. 14 (3)

    393L0038

    čl. 14 (5)

    392L0050:

    Pro účely výpočtu odhadované hodnoty zakázky následujících služeb je třeba dle možnosti brát v úvahu:

    • pokud se týká pojišťovacích služeb, splatné pojistné,

    • pokud se týká bankovních a jiných finančních služeb, poplatky, provize, úroky a podobné odměny,

    • pokud se týká smluv, které zahrnují projekt, poplatky nebo provize.

    V případě zakázek, které neuvádějí celkovou cenu, je základem pro výpočet hodnoty zakázky:

    • v případě zakázek na dobu určitou uzavřených na 48 měsíců nebo méně, odhadovaná celková hodnota na dobu trvání zakázky;

    v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případech, kdy je doba zakázky na dobu určitou delší než 48 měsíců, měsíční splátka vynásobená 48.

    u směrnice 393L0038 podobná formulace

    § 12

    Jde-li o smlouvu, jejímž předmětem je závazek na pravidelné plnění, a smlouvu, která se obnovuje uplynutím  dohodnuté lhůty, předpokládaná cena zboží nebo služeb se určí

    1. z ceny obdobného zboží nebo služeb, které byly zadány v předcházejícím kalendářním roku anebo v předcházejících 12 měsících upravené o očekávané změny v množství anebo v ceně v následujících 12 měsících, nebo

    2. z ceny zboží anebo služeb zadávaných do 12 měsíců po prvním plnění anebo po dobu platnosti smlouvy, pokud je delší než 12 měsíců.

    392L0050

    čl. 7

    393L0036

    čl. 5

    393L0038

    čl. 14 (7)

    např. 392L0050:

    V případě pravidelných zakázek nebo zakázek, které se po určité době obnovují, je možno stanovit hodnotu zakázky na základě:

    • buď skutečné celkové hodnoty podobných zakázek na stejné kategorie služeb, které byly zadány v průběhu minulého rozpočtového roku, nebo přizpůsobené během uplynulých 12 měsíců, je-li to možné, předvídaným změnám v množství a nákladech na dalších dvanáct měsíců po první zakázce,

    • nebo celkových odhadovaných nákladů zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po provedení první služby nebo po celou dobu trvání zakázky, pokud je delší než 12 měsíců.

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 13

    (1) Finanční limit předpokládané ceny prací je částka v  Kč odpovídající 5 000 000 zvláštních práv čerpání.

    (2) Jsou-li práce rozděleny na etapy anebo na části, které budou uskutečňovány různými osobami a předpokládaná cena některé z etap anebo částí je nižší než částka v Kč odpovídající 1 000 000 EUR, je možné cenu této etapy nebo cenu této části vyjmout z celkové předpokládané ceny prací. Součet předpokládaných cen etap nebo částí vyjmutých podle věty první nesmí přesáhnout 20 % celkové předpokládané ceny prací.

    393L0037

    čl. 6

    393L0038

    čl. 14 (1) c)

    (10)

    393L0037:

    … na veřejné zakázky na stavební práce, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než ECU 5 000 000.

    393L0038 čl. 14:

    1. Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než:

    c) ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce.

    10. …Avšak v případě zakázek na stavební práce se zadavatelé mohou odchýlit od odstavce 1 u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 1 000 000, za předpokladu, že celková hodnota těchto položek nepřesáhne 20% celkové hodnoty položek

    § 14

    (1) Finanční limit předpokládané ceny zboží a služeb je

    1. částka v Kč odpovídající 130 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a pro Ministerstvo obrany pro zboží uvedené v příloze k tomuto zákonu;

    2. částka v Kč odpovídající 200 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) a d) a pro Ministerstvo obrany pro zboží neuvedené v příloze k tomuto zákonu;

    3. částka v Kč odpovídající 400 000 zvláštních práv čerpání pro zadavatele vykonávající některou z činností uvedených v § 59 odst.1 písm.a) až c),

    4. částka v Kč odpovídající 600 000 EUR pro zadavatele vykonávající některou z činností uvedených v § 59 odst.1 písm.d).

    (2) Pokud je služba rozdělená na etapy nebo části, které budou poskytovat různé osoby a předpokládaná cena některé etapy nebo části je částka v Kč odpovídající nižší než 80 000 EUR, je možné cenu této etapy nebo části vyjmout z celkové předpokládané ceny služby. Součet předpokládaných cen vyjmutých etap nebo částí nesmí přesáhnout 20% celkové předpokládané ceny služby.

    393L0036

    čl. 5 (1)

    (ve znění 397L0052)

    392L0050

    čl. 7

    (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 14 (1)

    (ve znění 398L0004)

    392L0050

    čl. 7 (4)

    393L0036 čl. 5:

    1. a) Hlavy II, III a IV a články 6 a 7 se vztahují na veřejné zakázky na dodávky zadávané:

    1. zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), včetně zakázek na dodávky zadávaných zadavateli uvedenými v příloze I v oblasti obrany, pokud se nejedná o výrobky uvedené v příloze II, jestliže odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 200 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ).

    2. zadavateli uvedenými v příloze I A, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 130 000 ZPČ; v případě zadavatelů v oblasti obrany se toto týká jenom zakázek zahrnujících výrobky uvedené v příloze II.

    b) Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na dodávky, jejichž odhadovaná hodnota je rovna dané prahové hodnotě v době zveřejnění vyhlášení podle čl. 9 odst. 2 nebo tuto hodnotu převyšuje;

    392L0050 čl. 7:

    1. a) Tato směrnice se vztahuje na:

    • veřejné zakázky na služby uvedené v čl. 3 odst. 3, veřejné zakázky na služby týkající se služeb uvedených v příloze I B, služby v kategorii 8 v příloze I A a telekomunikační služby v kategorii 5 přílohy I A s referenčními čísly CPC 7524, 7525 a 7526 zadávané zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), jestliže odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) není menší než ECU 200 000,

    • veřejné zakázky na služby týkající se služeb uvedených v příloze I A s výjimkou služeb v kategorii 8 a telekomunikačních služeb v kategorii 5 s referenčními čísly CPC 7524, 7525 a 7526:

    1. udělených zadavateli uvedenými v příloze I směrnice 93/36/EHS, jestliže odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 130 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ);

    2. zadaných zadavateli uvedenými v čl. 1 písm. b), kteří nejsou uvedeni v příloze I směrnice 93/36/EHS, jestliže odhadovaná hodnota bez DPH není menší než stejná hodnota vyjádřená v ECU odpovídající 200 000 ZPČ.

    393L0038 čl. 14:

    1. Tato směrnice se vztahuje na:

    a) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v příloze X1, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota, bez DPH, není menší než:

    i) ECU 600 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

    ii) ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce;

    b) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách I, II, VII, VIII a IX, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota, bez DPH, není menší než:

    1. 400 000 zvláštních práv čerpání (ZPČ) vyjádřená v ECU v případě zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze XVI A, s výjimkou služeb ve vědě a výzkumu uvedených v kategorii 8 a telekomunikačních služeb v kategorii 5, jejichž referenční čísla jsou 7524, 7525 a 7526;

    2. ECU 400 000 v případě zakázek na služby jiné, než které jsou uvedené v písmenu i);

    3. 5 000 000 ZPČ vyjádřená v ECU v případě zakázek na stavební práce;

    c) zakázky zadávané zadavateli, kteří vykonávají činnosti uvedené v přílohách III, IV, V a VI, za předpokladu, že jejich odhadovaná hodnota bez DPH, není menší než:

    1. ECU 400 000 v případě zakázek na dodávky a služby;

    2. ECU 5 000 000 v případě zakázek na stavební práce.

    392L0050 čl. 7:

    ….Pokud jsou služby rozděleny do několika položek, z nichž každá je předmětem samostatné zakázky, je třeba pro účely výpočtu hodnoty uvedené výše brát v úvahu hodnoty všech jednotlivých položek.

    Pokud není hodnota položek menší než výše uvedená hodnota, vztahují se ustanovení této směrnice na všechny položky. Zadavatelé se mohou odchýlit od odstavce 1 u položek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je menší než ECU 80 000, za předpokladu, že celková hodnota těchto položek nepřesáhne 20 % celkové hodnoty všech položek.

    §17

    (1) Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení; k zadání veřejné zakázky si může zvolit veřejnou soutěž nebo užší soutěž. Jednací řízení může zadavatel použít pouze při splnění podmínek stanovených v § 18 a 19.

    (2) V zadávacích řízeních je zadavatel povinen dodržovat zásady nediskriminace a stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči.

    392L0050

    čl. 11 (1). čl. 3 (2),

    393L0036

    čl. 6 (1), čl. 5 (7) (ve znění 397L0052)

    393L0037

    čl. 7 (1), čl. 6 (6), (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 20, čl. 4 (2)

    např. 392L0050, čl. 11

    1. Při zadávání zakázek na služby používají zadavatelé postupy uvedené v čl. 1 písm. d), e) a f), přizpůsobené účelům této směrnice.

    392L0050 čl. 3 (2)

    Zadavatelé zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých poskytovatelů služeb.

    v dalších směrnicích podobné formulace

    §18

    (1) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, jestliže v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži byly podané nabídky vyřazeny, pokud zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky.

    (2) Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním též v případech, pokud

    1. povaha prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu veřejné zakázky předem, nebo

    2. práce jsou prováděny pouze pro účely výzkumu a vývoje a nebudou využity k podnikání nebo k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje.

    (3) Uveřejnění jednacího řízení není nezbytné, pokud všichni uchazeči, kteří podali v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži nabídku, splnili kvalifikaci požadovanou zadavatelem.

    392L0050

    čl. 11

    393L0036

    čl. 6 (2)

    393L0037

    čl. 7

    393L0038

    čl. 20

    392L0050:

    Zadavatelé mohou zadat zakázky na služby ve vyjednávacím řízení s předchozím zveřejněním vyhlášení zakázky v těchto případech:

    a) pokud v otevřeném nebo omezeném řízení nejsou podány řádné nabídky nebo jsou podány pouze nabídky, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů, které jsou v souladu s články 23 až 28, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé v těchto případech nemusí vyhlášení zveřejnit, zahrnou-li do tohoto vyjednávacího řízení všechny uchazeče, kteří splňují kritéria článků 29 až 35, a kteří v předchozím otevřeném nebo omezeném řízení podali nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení;

    b) ve výjimečných případech, kdy povaha služeb nebo rizika s nimi spojená nedovolují stanovit předběžně celkovou cenu;

    c) pokud je povaha služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, zvláště v případě služeb osob duševně pracujících a služeb spadajících do kategorie 6 přílohy I A, taková, že zakázka nemůže být dostatečně přesně určena, aby bylo umožněno udělení zakázky výběrem nejlepší nabídky podle pravidel, jimiž se řídí otevřená nebo omezená řízení.

    393L0036:

    Zadavatelé mohou zadávat zakázky na dodávky v negociačním řízení, jestliže nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány řádné nabídky nebo v případě nabídek, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů, které jsou v souladu s ustanoveními hlavy IV, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé zveřejní v těchto případech vyhlášení veřejné zakázky, pokud nezahrnou do tohoto negociačního řízení všechny podniky, které splňují kritéria článků 20 až 24, a které v průběhu předcházejícího otevřeného nebo omezeného řízení podaly nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení.

    393L0037:

    Zadavatelé mohou zadat zakázky na stavební práce v negociačním řízení s předcházejícím zveřejněním vyhlášení zakázky a po výběru kandidátů podle veřejně známých kvalitativních kritérií v těchto případech:

      1. jestliže po provedeném otevřeném nebo omezeném řízení nejsou podány řádné nabídky nebo jsou podány pouze nabídky, které jsou nepřijatelné podle vnitrostátních předpisů, jež jsou v souladu s ustanoveními hlavy IV, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. Zadavatelé nezveřejňují v těchto případech vyhlášení soutěže, jestliže zahrnou do tohoto negociačního řízení všechny podniky, které splňují kritéria článků 24 a 29, a které v průběhu předchozího otevřeného nebo omezeného řízení podaly nabídky v souladu s formálními požadavky výběrového řízení;

      2. jestliže jsou dané stavební práce prováděny čistě pro účely výzkumu, vývoje nebo experimentu, a nemají za cíl podnikání nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj.

    ve výjimečných případech, kdy povaha prací nebo rizika s nimi spojená nedovolují stanovit předběžné celkové náklady.

    393L0038

    1. Zadavatelé si mohou vybrat jakýkoliv postup uvedený v čl. 1 odst. 7, za předpokladu, že s výhradou odstavce 2, byla výzva k účasti v soutěži učiněna v souladu s článkem 21.

    § 19

    (1) Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít při zadávání veřejných zakázek, pokud

    1. v předchozí veřejné soutěži nebo užší soutěži nebyly podány žádné nabídky a pokud zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky,

    2. veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového nebo duševního vlastnictví pouze jedinou osobou, nebo

    3. veřejnou zakázku je nezbytné zadat z důvodu krajní naléhavosti a v důsledku události, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezavinil, a z důvodu časové tísně, není možno zakázku zadat v jiném zadávacím řízení.

    (2) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat dodání zboží též

    1. pokud je zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje; to se nevztahuje na případy, kdy je zboží vyráběno ve větších sériích pro účely obchodu anebo bude-li využito k pokrytí nákladů na výzkum a vývoj, nebo

    2. jde-li o doplňující veřejné zakázky od téhož uchazeče, s nímž byla již uzavřena smlouva, spočívá-li plnění v částečné obnově zboží, rozšíření sjednaného objemu nebo úpravě za předpokladu, že změna smluvního partnera by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout dobu tří let.

    (3) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat provedení prací nebo poskytnutí služeb též jde-li o

    a) dodatečné práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v původní zakázce, jejichž potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelné události, za předpokladu, že

    1. zakázka bude zadána témuž smluvnímu partnerovi,

    2. dodatečné práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní zakázky, aniž by toto oddělení způsobilo újmu zadavateli, anebo toto oddělení je možné, ale dodatečné práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky a

    3. celkový rozsah dodatečných prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50% ceny původní zakázky, nebo

    b) nové práce nebo nové služby skládající se z prací nebo služeb téhož druhu či podobných jako jsou obsaženy v původní zakázce za předpokladu, že

    1. původní zakázka byla zadána ve veřejné soutěži nebo užší soutěži,

    2. nové práce nebo nové služby se shodují v smluvních podmínkách s původní zakázkou,

    3. ve vyhlášení původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat další práce nebo služby v jednacím řízení bez uveřejnění,

    4. nové práce nebo nové služby budou zadány do 3 let ode dne uzavření původní smlouvy,

    5. nové práce nebo nové služby budou zadány témuž smluvnímu partnerovi z původní zakázky a

    6. cena nových prací nebo nových služeb byla zahrnuta do předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky.

    (4) Navazuje-li zadání služby na veřejnou soutěž na určitý výkon zejména soutěže architektonické, podle jejíchž pravidel má být veřejná zakázka zadána vítěznému uchazeči nebo jednomu z vítězných uchazečů, může zadavatel použít k jednání o smluvních podmínkách jednací řízení bez uveřejnění.

    392L0050

    čl. 11 (3)

    393L0036

    čl. 6 (3)

    393L0037

    čl. 7

    393L0038

    čl.20

    392L0050:

    Zadavatelé mohou zadat zakázky na služby ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

    a) pokud nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je na požádání podána zpráva Komisi.

    b) pokud mohou být práce z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výlučných práv provedeny pouze určitým poskytovatelem služeb;

    c) pokud musí být zakázka po provedeném výběrovém řízení na projekt na základě daných pravidel zadána úspěšnému kandidátovi nebo jednomu z úspěšných kandidátů. V případě více úspěšných kandidátů musí být všichni úspěšní kandidáti přizváni k účasti na jednání;

    d) pokud je to skutečně nezbytné, jestliže z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které daní zadavatelé nemohli předvídat, nemohou být dodrženy lhůty stanovené pro otevřená, omezená nebo vyjednávací řízení, uvedené v článcích 17 až 20. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí v žádném případě vzniknout díky zadavatelům;

    e) pro dodatečné služby, které nejsou obsaženy ani v původně uvažovaném návrhu ani v první uzavřené zakázce, které se ale díky nepředvídaným událostem staly nezbytnými pro provedení služby popsané v zakázce za předpokladu, že je zakázka zadána poskytovateli služby, který tuto službu provádí:

    • pokud tyto dodatečné služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

    • pokud tyto služby, i když jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou bezpodmínečně nezbytné pro její zlepšení.

    Avšak celková odhadovaná hodnota zakázek zadaných na dodatečné služby nesmí překročit 50 % rozsahu hlavní zakázky;

    f) pro nové služby sestávající z opakování podobných služeb, jimiž je pověřen poskytovatel služeb, kterému stejní zadavatelé zadali dřívější zakázku za předpokladu, že tyto služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka podle postupů uvedených v odstavci 4. Již při vyhlášení veřejné zakázky na první projekt musí být oznámeno, že tento postup je možné přijmout a zadavatelé musí brát při uplatňování ustanovení článku 7 v úvahu celkové odhadované náklady na další služby. Tento postup lze přijmout pouze během tří let po zadání původní zakázky.

    393L0036:

    Zadavatelé mohou udělit zakázky na dodávky v negociačním řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

    a) jestliže nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je podána zpráva Komisi;

    b) jestliže jsou dané výrobky vyráběny čistě pro účely výzkumu, experimentu, studia či vývoje, toto ustanovení se netýká výroby ve velkém za obchodním účelem nebo za účelem pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

    c) jestliže z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výlučných práv mohou být dodávané výrobky vyráběny nebo dodávány pouze určitým dodavatelem;

    d) pokud je to skutečně nezbytné, jestliže z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, nemůže být dodržena lhůta stanovená pro otevřená, omezená nebo negociační řízení uvedená v odstavci 2. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost nesmí v žádném případě vzniknout díky zadavatelům;

    e) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které mají být buď částečným nebo úplným nahrazením normálních dodávek nebo instalací nebo rozšířením stávajících dodávek nebo instalací, za předpokladu, že změna dodavatele by nutila zadavatele, aby získával materiál odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě. Doba těchto zakázek, jakož i opakovaných zakázek nesmí zpravidla překročit tři roky.

    393L0037

    Zadavatelé mohou zadat zakázky na stavební práce v negociačním řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

    a) jestliže nejsou v otevřeném nebo omezeném řízení podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a za předpokladu, že je na požádání podána zpráva Komisi.

    b) jestliže z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výhradních práv mohou být práce provedeny pouze určitým podnikatelem;

    c) pokud je to skutečně nezbytné, jestliže z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, nemůže být dodržena lhůta stanovená pro otevřené, omezené nebo negociační řízení uvedené v odstavci 2. Okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí v žádném případě vzniknout díky zadavatelům;

    d) pro dodatečné stavební práce, které nejsou obsaženy v původně uvažovaném projektu nebo v první uzavřené zakázce, které se ale, díky nepředvídaným událostem, staly nezbytnými pro provedení práce, jež se v zakázce popisuje, za předpokladu že, je zadána podnikateli, který tuto práci provádí:

    • jestliže tyto práce nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele, nebo

    • jestliže tyto práce, i když jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou bezpodmínečně nutné v dalších stádiích,

    Avšak celkový rozsah zakázek zadaných pro dodatečné práce nesmí překročit 50% rozsahu hlavní zakázky;

    e) pro nové stavební práce sestávající z opakování podobných stavebních prací, jimiž je pověřen podnikatel, kterému stejní zadavatelé zadali dřívější nabídku, za předpokladu, že tyto práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka podle postupů uvedených v odstavci 4.

    Jakmile je na první projekt vyhlášena soutěž, musí být vyhlášeno, že tento postup je možné přijmout a zadavatelé berou při uplatňování ustanovení článku 6 v úvahu celkové odhadnuté náklady dalších prací. Tento postup lze pouze přijmout do tří let po uzavření původní smlouvy.

    393L0038

    2. Zadavatelé mohou použít postup bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:

    1. jestliže v rámci řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány nabídky nebo vhodné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

    2. jestliže je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, experimentu, studia nebo vývoje a nikoli za účelem zisku nebo o pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud udělení takové zakázky není na újmu zadávání dalších zakázek s výzvou k účasti v soutěži, které mají především tyto cíle;

    3. jestliže z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv, může být zakázka provedena pouze určitým dodavatelem, podnikatelem nebo poskytovatelem služeb;

    4. pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které zadavatelé nemohli předvídat, a nelze proto dodržet lhůty stanovené pro otevřená a omezená řízení;

    5. v případě zakázek na dodávky týkající se dodatečných dodávek původním dodavatelem, které mají za cíl buď částečné nahrazení stávajících dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má jiné technické vlastnosti, které by měly za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

    6. u dodatečných stavebních prací nebo služeb nezahrnutých do původně uděleného projektu nebo původně uzavřené zakázky, ale které se staly na základě nepředvídatelných okolností nezbytnými pro provedení zakázky, za předpokladu, že zakázka je udělena podnikateli nebo poskytovateli služeb, který provádí původní zakázku;

    • pokud tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez velkých obtíží pro zadavatele;

    • nebo jestliže tyto dodatečné práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od provedení původní zakázky, jsou pro ni zcela nezbytné v pozdějších stádiích;

    1. v případě zakázek na stavební práce, u nových prací, které jsou opakováním podobných prací svěřených podnikateli, kterému stejní zadavatelé udělili předchozí zakázku, za předpokladu, že takové práce odpovídají základnímu projektu, na který byla udělena první zakázka po výzvě k účasti v soutěži. Možnost použití tohoto postupu musí být uvedena již při vyhlášení první zakázky a celkové odhadované náklady následujících stavebních prací musí být vzaty v úvahu, jestliže zadavatelé použijí ustanovení článku 14;

    2. pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách;

    3. pro zakázky, jež mají být uděleny na základě rámcové dohody, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 5 odst. 2;

    4. pro příležitostné koupě, kde je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou běžné tržní ceny;

    5. pro nákup zboží za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, probíhá u něho vyrovnání nebo se podle vnitrostátních právních a správních předpisů nachází v podobné situaci;

    6. jestliže zakázka na služby následuje po výběrovém projektovém řízení provedeném v souladu s ustanoveními této směrnice a musí být, v souladu s těmito pravidly, zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takového výběrového řízení. V druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednáních přizvání všichni vítězové.

    § 20

    (1) Na počátku kalendářního roku, nejpozději do 15 dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, je zadavatel povinen oznámit předběžně veřejné zakázky, které hodlá zadat v  kalendářním roce, pokud předpokládaná cena

    1. dodání zboží nebo poskytnutí služeb činí v jednotlivých druzích zboží nebo služeb nejméně 5 000 000 Kč, nebo

    2. provedení prací činí nejméně 50 000 000 Kč

    (dále jen ”předběžné oznámení”).

    (2) Předběžné oznámení je zadavatel povinen uveřejnit.

    (3) Obsahem předběžného oznámení je zejména

    1. u dodání zboží nebo poskytnutí služeb celkové množství zboží nebo služeb v jednotlivých druzích,

    2. u provedení prací jejich druh a rozsah,

    3. předpokládaný termín vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení.

    (4) Vzor předběžného oznámení stanoví ministerstvo vyhláškou.

    392L0050

    čl, 15

    393L0036

    čl. 9

    393L0037

    čl. 11

    393L0038

    čl. 22

    392L0050:

    1. Zadavatelé zveřejní nezávazné vyhlášení, jakmile je to po začátku rozpočtového roku možné, ve kterém uvedou zamýšlený celkový rozsah zakázek ve všech kategoriích služeb uvedených v příloze I A, jejichž zadání předpokládají během následujících 12 měsíců, pokud celková odhadovaná hodnota s ohledem na ustanovení článku 7 není menší než ECU 750 000.

    393L0036:

    Zadavatelé zveřejní co nejdříve po začátku rozpočtového roku nezávazné vyhlášení, ve kterém uvedou celkový rozsah zakázek podle druhu výrobků, které hodlají zadat v příštích 12 měsících, a jejichž odhadovaná hodnota s ohledem na ustanovení článku 5 není menší než ECU 750 000…….

    393L0037:

    Zadavatelé zveřejní v nezávazném vyhlášení základní charakteristiky zakázek na provedení stavebních prací, které hodlají zadat, a jejichž odhadovaná hodnota není menší než prahová hodnota stanovená v čl. 6 odst.1….

    393L0038:

    1. Zadavatelé zveřejní nejméně jednou ročně pravidelné vyhlášení, které obsahuje tyto informace:

    a) v případě zakázek na dodávky, celkové množství zakázek pro každou oblast výrobků, jejichž odhadovaná hodnota, s přihlédnutím k článku 14, se rovná nebo je větší než ECU 750 000, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících;

    b) v případě zakázek na stavební práce, nejdůležitější charakteristiky plánovaných zakázek, jejichž odhadovaná hodnota není menší než prahová hodnota uvedená v čl. 14 odst. 1.

    c) v případě zakázek na služby, odhadovaná celková hodnota zakázek na služby v každé z kategorií služeb uvedených v příloze XVI A, jejichž odhadovaná celková hodnota, s přihlédnutím k ustanovení článku 14, se rovná nebo je větší než ECU 750 000, které zamýšlejí zadat v následujících 12 měsících.

    2. Vyhlášení se vypracovává v souladu s přílohou XIV a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství.

    3. Jestliže vyhlášení slouží k výzvě k účasti v soutěži podle čl. 21 odst. 1 písm. b), musí být zveřejněno nejdříve než 12 měsíců přede dnem odeslání výzvy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. c) . Kromě toho musí zadavatel dodržet lhůty uvedené v čl. 26 odst. 2.

    4. Zadavatelé mohou zvláště zveřejňovat pravidelná vyhlášení vztahující se k významným projektům, aniž by museli opakovat informace již dříve obsažené v pravidelných vyhlášeních, za předpokladu, že je jasně uvedeno, že tato vyhlášení jsou dodatečná vyhlášení.

    § 21

    (1) Úmysl zadat veřejnou zakázku v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním je zadavatel povinen vyhlásit oznámením (dále jen ”oznámení”), které se uveřejňuje.

    (2) Oznámení obsahuje základní údaje o zadavateli, veřejné zakázce a zadávacím řízení, které jsou nezbytné pro rozhodnutí zájemců o jejich účasti v  zadávacím řízení; součástí oznámení užší soutěže je též způsob hodnocení nabídek zejména kritéria včetně jejich váhy.

    (3) Oznámení je výzvou k podávání žádostí o účast adresovanou neomezenému počtu zájemců v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním.

    392L0050

    čl. 15

    393L0036

    čl. 9

    393L0037

    čl. 11

    393L0038

    čl. 21

    392L0050

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na služby v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení uvedeném v článku 11, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení. Zadavatelé, kteří chtějí provádět výběrové řízení na projekt, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

    393L0036:

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na dodávky v otevřeném, omezeném nebo negociačním řízení v případech uvedených v čl. 6 odst. 2, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

    Zadavatelé, kteří zadali zakázku, zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím vyhlášení. Avšak některé informace o zadání zakázky se v určitých případech nemusí zveřejňovat, jestliže by zveřejnění těchto informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, způsobilo by újmu oprávněným obchodním zájmům určitých podniků, veřejných či soukromých, nebo by mohlo být na újmu korektní soutěži mezi dodavateli.

    393L0037:

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na stavební práce v otevřeném, omezeném nebo negociačním řízení uvedeném v čl. 7 odst. 2, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení.

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku pomocí koncese na stavební práce, dají svůj úmysl najevo prostřednictvím vyhlášení.

    Koncesionáři, jiní než zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na stavební práce třetí straně ve smyslu čl. 3 odst. 4, dají svůj úmysl najevo prostřednictvím vyhlášení.

    393L0038:

    V případě zakázek na dodávky, stavební práce nebo služby může být výzva k účasti v soutěži učiněna:

    a) pomocí vyhlášení vypracovaného souladu s přílohou XI A, B nebo C; nebo

    b) pomocí pravidelného vyhlášení vypracovaného v souladu s přílohou XVI; nebo

    c) pomocí vyhlášení existence zkušebního systému vypracovaného v souladu s přílohou XIII.

    2. Jestliže je výzva k účasti v soutěži učiněna pomocí pravidelného vyhlášení:

    a) musí vyhlášení zvlášť odkazovat na dodávky, na stavební práce nebo na služby, které budou předmětem zakázky, která se má udělovat;

    b) musí vyhlášení uvádět, že zakázka bude udělena na základě omezeného nebo negociačního řízení bez dalšího zveřejňování vyhlášení výzvy k účasti v soutěži a vyzvat podniky, které mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně;

    c) musí zadavatelé následně vyzvat všechny kandidáty, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dané zakázce, předtím, než začnou vybírat uchazeče nebo účastníky vyjednávání.

    § 22

    (1) V oznámení musí zadavatel vymezit kritéria pro hodnocení kvalifikace zájemců v souladu s § 25 až 31 a doklady, které vyžaduje k jejímu prokázání.

    (2) Současně zadavatel stanoví lhůtu pro doručení žádostí zájemců o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním včetně poskytnutí požadovaných dokladů. Tato lhůta nesmí být kratší než 37 dní, v naléhavých případech kratší než 15 dní.

    392L0050

    čl. 17

    393L0038

    čl. 31 (1) (2)

    392L0050

    čl. 19, 20

    393L0036

    čl. 11, 12

    393L0037

    čl. 13, 14

    393L0038

    čl. 26 (ve znění 398L0004)

    392L0050:

    Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

    393L0038:

    1. Zadavatelé, kteří vyberou kandidáty pro účast v omezených nebo negociačních řízeních, tak učiní podle objektivních kritérií a pravidel, která stanoví písemně a která zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

    2. Použitá kritéria mohou zahrnovat kritéria pro vyloučení uvedená v článku 23 směrnice 71/305/EHS a v článku 20 směrnice 77/62/EHS.

    392L0050

    čl. 19:

    V omezených a vyjednávacích řízeních ve smyslu čl. 11 odst. 2 nesmí být lhůta pro obdržení žádostí o účast stanovená zadavateli kratší než 37 dní ode dne odeslání vyhlášení.

    čl. 20:

    V případech, kdy lhůty stanovené v článku 19 jsou z důvodu naléhavosti neproveditelné, mohou zadavatelé stanovit tyto lhůty:

    a) lhůtu pro obdržení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dní ode dne odeslání vyhlášení;

    podobná formulace v 393L0036 čl. 11, 12 a 393L0037 čl. 13, 14

    393L0038:

    2. V omezených řízeních a negociačních řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži se použijí tato pravidla:

    a) lhůta pro přijetí žádostí o účast na základě vyhlášení zveřejněného podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo na základě výzvy zadavatele podle čl. 21 odst. 2 písm. c), činí obecně nejméně 37 dní ode dne odeslání vyhlášení nebo výzvy a v žádném případě nesmí být kratší než lhůta pro zveřejnění stanovená v čl. 25 odst. 3, plus 10 dní;

    § 23

    (1) Zadavatel může v oznámení omezit počet zájemců, které vyzve

    1. v užší soutěži k předložení nabídky, a to nejméně na 5 a nejvíce na 20,

    2. v jednacím řízení s uveřejněním k jednání, a to nejméně na 3.

    (2) Počet, popřípadě rozpětí v počtu zájemců podle odstavce 1 stanoví zadavatel s ohledem na druh a povahu veřejné zakázky tak, aby bylo zajištěno dostatečné soutěžní prostředí při hodnocení nabídek.

    392L0050

    čl. 27

    393L0036

    čl. 19

    393L0037

    čl. 22

    393L0038

    čl. 23 (5)

    392L0050:

    2. Pokud zadávají zadavatelé zakázku v omezeném řízení, mohou stanovit rozsah počtu poskytovatelů služeb, které zamýšlejí vyzvat. V tomto případě se rozsah uvede ve vyhlášení zakázky. Rozsah se určuje podle povahy služby, která má být poskytnuta. Musí obsahovat nejméně pět a nejvýše dvacet poskytovatelů služeb.

    3. V každém případě musí být počet kandidátů vyzvaných k účasti dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

    4. Pokud zadají zadavatelé zakázku ve vyjednávacím řízení uvedeném v čl. 11 odst. 2, nesmí být počet kandidátů přizvaných k jednání menší než tři za předpokladu, že je dostatečný počet vhodných kandidátů.

    podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

    393L0038

    Jestliže jsou výběrová projektová řízení omezena na omezený počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná nediskriminační kritéria výběru. V každém případě musí být počet kandidátů vyzvaných k soutěži dostatečný, aby zajistil skutečnou soutěž.

    § 24

    Vzor oznámení užší soutěže a vzor oznámení jednacího řízení s uveřejněním stanoví ministerstvo vyhláškou

    392L0050

    čl. 17, příl.III

    393L0036

    čl. 9, příl. IV

    393L0037

    čl. 11, příl. V

    393L0038

    příl. XII

    např. 392L0050:

    Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

    III

    Vzor vyhlášení zakázky

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 25

    (1) Kvalifikaci nesplňuje uchazeč nebo zájemce,

    1. na jehož majetek byl prohlášen konkurz, který je v likvidaci, nebo proti kterému byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku úpadce,

    2. který má v evidenci daní daňové nedoplatky,

    3. který je v prodlení s placením nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

    4. který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, jde-li o fyzickou osobu, nebo o zodpovědného zástupce,

    5. který byl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, jde-li o fyzickou osobu nebo o odpovědného zástupce.

    (2) Uchazeč nebo zájemce prokazuje splnění kvalifikace podle odstavce 1

    1. v případech podle písmene a) potvrzením příslušného soudu,

    2. v případech podle písmene b) a c) potvrzením příslušného úřadu,

    3. v případech podle písmene d) výpisem z evidence Rejstříku trestů,

    4. v případech podle písmene e) čestným prohlášením.

    (3) Doklady uvedené v odstavci 2 nesmí být starší než 3 měsíce.

    392L0050

    čl. 29

    393L0036

    čl. 20

    393L0037

    čl. 24

    392L0050:

    Z účasti v soutěži o veřejnou zakázku může být vyloučen kterýkoliv poskytovatel služeb, který:

    1. je v konkurzu nebo ve vyrovnacím řízení, v likvidaci, jeho podnikání je pozastaveno nebo je podle vnitrostátních právních předpisů v podobné situaci;

    2. je předmětem řízení o vyhlášení konkurzu, o nuceném vyrovnání nebo podléhá soudní správě nebo se podle vnitrostátních předpisů nachází v podobném řízení;

    3. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s jeho podnikáním;

    4. dopustil se vážného profesionálního pochybení, které bylo zadavatelem prokazatelně zjištěno;

    5. nesplnil povinnosti vyplývající z platby příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je zřízen nebo předpisů země zadavatele;

    6. nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní a poplatků podle právních předpisů země zadavatele;

    7. dopustil se vážného zkreslení či neposkytnutí informací, které mohou být podle této kapitoly požadovány

    Pokud zadavatel vyžaduje od poskytovatele služeb důkaz, že se na něj nevztahuje žádný z případů uvedených v písmenech a), b), c), e) nebo f), přijme jako dostatečný důkaz:

    • pro písmena a), b) nebo c) předložení výpisu ze ”soudního spisu” nebo, pokud to není možné, dokladu se stejnou platností vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v  zemi původu nebo v zemi, z níž osoba pochází, jenž dokazuje, že tyto požadavky byly splněny;

    • pro písmena e) a f) osvědčení vydané příslušným orgánem v daném členském státě.

    Pokud daná země nevydává tyto doklady nebo tato osvědčení, mohou být nahrazeny přísežným prohlášením dané osoby před soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, odkud výše zmíněná osoba pochází.

    Členské státy určí ve lhůtě stanovené v článku 44 orgány a jiné subjekty oprávněné vydávat tyto doklady nebo osvědčení a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 20, 393L0037 čl. 24

    § 26

    (1) Kvalifikaci nesplňuje též uchazeč nebo zájemce, který

    1. neposkytl údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem podle ustanovení tohoto dílu, nebo

    2. poskytl údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem podle ustanovení tohoto dílu, které jsou neúplné nebo nepravdivé.

    (2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 prokazuje zájemci nebo uchazeči zadavatel.

    392L0050

    čl. 29

    393L0036

    čl. 20

    393L0037

    čl. 24

    392L0050:

    Z účasti v soutěži o veřejnou zakázku může být vyloučen kterýkoliv poskytovatel služeb, který:

    d) dopustil se vážného profesionálního pochybení, které bylo zadavatelem prokazatelně zjištěno;…

    g) dopustil se vážného zkreslení či neposkytnutí informací, které mohou být podle této kapitoly požadovány.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 20, 393L0037 čl. 24

    § 27

    (1) Zadavatel je oprávněn vyžádat od uchazečů nebo zájemců v rámci hodnocení kvalifikace prokázání oprávnění k podnikání, je-li k plnění příslušné veřejné zakázky zvláštními právními předpisy stanoveno a výpis z obchodního rejstříku u osob, které se do tohoto rejstříku podle zvláštních právních předpisů zapisují.

    (2) Oprávnění k podnikání může uchazeč nebo zájemce doložit v originálu nebo v úředně ověřeném stejnopisu. Výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce.

    392L0050

    čl. 30

    393L0036

    čl. 21

    393L0037

    čl. 25

    392L0050:

    1. Pokud musí mít kandidáti nebo uchazeči určité oprávnění nebo být členy určité organizace v jejich zemi, aby mohli provádět danou službu, může zadavatel požadovat, aby prokázali, že toto oprávnění či členství mají.

    2. Kandidát nebo uchazeč může být požádán podle odstavce 3, aby doložil, že je zapsán v profesním nebo obchodním rejstříku nebo poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení.

    393L0036:

    Každý dodavatel, který se chce podílet na veřejné zakázce na dodávky, může být požádán, aby doložil svoji registraci v profesním nebo obchodním rejstříku, jak je stanoveno v členském státě, v němž je zřízen nebo aby poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je dále uvedeno v odstavci 2.

    Podobná formulace 393L0037

    § 28

    Je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisůodborná způsobilost nebo členství v určité profesní organizaci, musí zadavatel na uchazeči nebo zájemci požadovat prokázání těchto skutečností.

    392L0050

    čl. 30

    393L0036

    čl. 21

    393L0037

    čl. 25

    392L0050:

    1. Pokud musí mít kandidáti nebo uchazeči určité oprávnění nebo být členy určité organizace v jejich zemi, aby mohli provádět danou službu, může zadavatel požadovat, aby prokázali, že toto oprávnění či členství mají.

    2. Kandidát nebo uchazeč může být požádán podle odstavce 3, aby doložil, že je zapsán v profesním nebo obchodním rejstříku nebo poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení.

    393L0036:

    Každý dodavatel, který se chce podílet na veřejné zakázce na dodávky, může být požádán, aby doložil svoji registraci v profesním nebo obchodním rejstříku, jak je stanoveno v členském státě, v němž je zřízen nebo aby poskytl přísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je dále uvedeno v odstavci 2.

    Podobná formulace 393L0037

    § 29

    (1) Zadavatel může od uchazečů nebo zájemců požadovat prokázání finanční a ekonomické způsobilosti :

    a) vyjádřením banky o schopnosti uchazeče nebo zájemce plnit jeho finanční závazky,

    b) účetní závěrkou sestavenou k poslednímu dni předcházejícího účetního období,

    c) výkazem celkového obratu uchazeče nebo zájemce a obratu dosaženého za provedené práce, dodávky zboží nebo v poskytnutí služeb za období posledních tří let.

    (2) Uchazeč nebo zájemce může prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost i jinými doklady, než které byly zadavatelem požadovány, pokud je zadavatel uzná k tomuto účelu vhodnými.

    392L0050

    čl. 31

    393L0036

    čl. 22

    393L0037

    čl. 26

    392L0050:

    1. Důkaz o finančním a hospodářském postavení poskytovatele služby může být zpravidla opatřen jedním nebo několika následujícími způsoby:

    1. příslušným prohlášením bank nebo pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

    2. předložením účetních rozvah nebo výňatků z účetních rozvah poskytovatele služby, jestliže je zveřejnění účetní rozvahy požadováno podle předpisů upravujících obchodní společnosti v zemi, v níž je poskytovatel služby zřízen;

    3. výkazem celkového obratu podniku a obratu služeb, kterých se zakázka týká, za poslední tři účetní roky.

    2. Zadavatelé ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti uvedou, který způsob nebo které způsoby uvedené v odstavci 1 si vybrali a jaké jiné doklady mají být předloženy.

    3. Pokud z jakéhokoli oprávněného důvodu nemůže poskytovatel služby poskytnout doklady požadované zadavatelem, může doložit své hospodářské a finanční postavení jakýmkoli jiným dokladem, který zadavatel považuje za vhodný.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 22, 393L0037 čl. 26

    § 30

    Zadavatel může požadovat od uchazečů nebo zájemců prokázání technické způsobilosti, jde-li o:

    a) provedení prací

    1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci uchazeče, zvláště osob, které jsou odpovědné za provádění prací;

    2. seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let s připojenými osvědčeními vyhotovenými objednatelem o řádném provedení nejdůležitějších činností; z těchto osvědčení musí vyplývat cena, doba a místo provedení prací, zda práce odpovídaly technickým požadavkům a zda byly řádně dokončeny;

    3. výčtem provozních a technických zařízení, jež má k dispozici pro provedení prací;

    4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední tři roky;

    5. výčtem techniků a technických útvarů, podílejících se na provedení prací;

    b) dodání zboží

    1. seznamem významných dodávek v posledních třech letech s uvedením ceny a doby dodání;

    2. popisem technického vybavení, opatření k zabezpečení jakosti a možností pro zabezpečení výzkumu a vývoje;

    3. vzorky, popisy a fotografiemi zboží určeného k dodání, jehož pravost musí být prokázána, pokud to vyžaduje zadavatel;

    4. prohlášením o shodě;

    5. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem a jestliže je to nutné také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje, jestliže zboží, které se má dodávat, je složité nebo je-li výjimečně požadováno pro zvláštní účel;

    c) poskytnutí služby

    1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci osob, které jsou odpovědné za poskytnutí služeb;

    2. seznamem významných služeb, poskytnutých v posledních třech letech s uvedením ceny, doby plnění a připojením osvědčení o řádném poskytnutí služby jejich objednatelem;

    3. přehledem o technickém vybavení, kterým bude uchazeč disponovat při poskytování služeb;

    4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední tři roky;

    5. opatřeními k zabezpečení jakosti a výzkumu a vývoje;

    6. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem a jestliže je to nutné také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje;

    7. uvedením části veřejné zakázky, kterou zamýšlí zadat jiné osobě.

    393L0037

    čl. 27

    393L0036

    čl. 23

    392L0050

    čl. 26

    393L0037:

    1. Důkaz o technické způsobilosti může být opatřen:

    1. vzděláním a odbornou kvalifikací podnikatele a/nebo řídících pracovníků, zvláště osob, které jsou odpovědné za provádění prací;

    2. seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let s připojenými osvědčeními o uspokojivém provedení nejdůležitějších prací. Tato osvědčení musejí uvést hodnotu, datum a místo stavebních prací a uvést, zda byly práce provedeny podle předpisů a řádně dokončeny. Jestliže je třeba, příslušný orgán předloží tato osvědčení přímo zadavateli;

    3. výčtem nástrojů, provozních a technických zařízení, jež má dodavatel k dispozici pro provedení stavebních prací;

    4. přehledem průměrného počtu zaměstnanců za rok a počtem řídících pracovníků za poslední tři roky;

    5. výčtem techniků nebo technických útvarů, na něž se podnikatel obrací za účelem provedení stavebních prací, ať už jsou součástí firmy či nikoli.

    2. Zadavatelé ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti v soutěži uvedou, které z těchto dokladů je třeba předložit.

    393L0036:

    1. Doklad o technické způsobilosti dodavatele může být zpravidla opatřen jedním nebo několika níže uvedenými způsoby podle povahy, množství a účelu výrobků, které se mají dodávat:

    1. seznamem hlavních dodávek provedených za poslední tři roky, s uvedením částek, dat a jmen zákazníků, veřejných či soukromých:

    • jestliže se jednalo o veřejné orgány, doklady ve formě potvrzení vydaných nebo spolupodepsaných příslušným orgánem;

    • jestliže se jednalo o soukromé zákazníky, dodání musí dosvědčit zákazník nebo, pokud to není možné, stačí prosté prohlášení od dodavatele o provedení dodávky;

    b) popisem technického vybavení, jež má dodavatel k dispozici, pro zajištění kvality, studia a výzkumu;

    c) výčtem techniků nebo technických útvarů, ať už patří přímo dodavateli či nikoli, zvláště těch, které jsou zodpovědní za kontrolu kvality;

    1. vzorky, popisem a/nebo fotografiemi výrobků, jež mají být dodány, jejichž pravost musí být doložena, pokud to vyžaduje zadavatel;

    2. osvědčeními vystavenými úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznávanými agenturami potvrzujícími shodu, které dosvědčí, že jsou dodržovány určité specifikace nebo normy u výrobků, jež jsou jasně určeny odkazy na specifikace nebo normy.

    3. jestliže výrobky, které se mají dodávat, jsou složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, kontrolou výrobní kapacity dodavatele, provedenou zadavatelem nebo jeho jménem jiným subjektem země, v níž je dodavatel zřízen, a jestliže to je nutné také kontrolou vybavení pro studium a výzkum a opatření pro zabezpečení kontroly kvality.

    2. Zadavatel ve výzvě k účasti v soutěži uvedou, který z těchto dokladů je třeba předložit.

    Rozsah informací uvedených v článku 22 a v odstavci 1 a 2 tohoto článku musí být omezen na předmět zakázky; zadavatel musí vzít v úvahu oprávněné zájmy dodavatelů pokud se týká ochrany jejich technických a obchodních tajemství.

    392L0050:

    1. Schopnost poskytovatelů služeb poskytovat služby se může hodnotit zejména s ohledem na jejich dovednosti, výkonnost, zkušenosti a spolehlivost.

    2. Technickou způsobilost poskytovatele služby je možno doložit jedním nebo více níže uvedenými způsoby, podle povahy, množství a účelu služeb, které se mají poskytovat:

    1. vzděláním a odbornou kvalifikací poskytovatele služby a/nebo vedení podniku, zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb;

    2. seznamem hlavních služeb poskytnutých za poslední tři roky s uvedením částek, dat a jmen soukromých či veřejných příjemců poskytnutých služeb;

    • pokud byly služby poskytnuty zadavatelům veřejných zakázek, je třeba, aby doložená osvědčení byla vydána nebo podepsána příslušným zadavatelem,

    • pokud se jednalo o soukromé zákazníky, je třeba, aby provedení služby zákazník doložil nebo pokud to není možné, je třeba prohlášení poskytovatele služby o tom, že služba byla poskytnuta;

    1. výčtem techniků nebo technických útvarů, na něž se smluvní strana obrací, ať už patří k poskytovateli služby či nikoli, zvláště těch, kteří jsou zodpovědní za kontrolu kvality;

    2. přehledem průměrného počtu zaměstnanců poskytovatele služeb za rok a počet řídících pracovníků za poslední tři roky;

    3. výčtem nástrojů, vybavení provozu a technického vybavení, jež má poskytovatel služby k dispozici pro provádění služeb;

    4. popisem opatření poskytovatele služeb, jimiž zajišťuje kvalitu, a jeho vybavení pro studium a výzkum;

    5. pokud jsou služby, které mají být poskytovány náročné nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, provede zadavatel nebo jeho jménem příslušný orgán země, v níž je poskytovatel služby zřízen, se souhlasem tohoto orgánu kontrolu technického vybavení poskytovatele služby a je-li to nezbytné, také jeho vybavení pro studium a výzkum a kontrolu opatření, jimiž je zajišťována kvalita služeb;

    6. uvedením rozsahu části zakázky, kterou poskytovatel služeb zamýšlí zadat třetí straně.

    3. Zadavatel uvede ve vyhlášení nebo ve výzvě k účasti, které doklady vyžaduje.

    4. Rozsah informací uvedených v článku 31 a v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se musí omezit na předmět zakázky; zadavatelé přitom musí vzít v úvahu oprávněné zájmy poskytovatelů služeb na ochraně jejich technického nebo obchodního tajemství.

    § 31

    Zadavatel může požadovat od uchazečů nebo zájemců prokázání zabezpečení jakosti předložením certifikátu systému jakosti podle českých technických norem – ČSN EN ISO řady 9000, který vydala akreditovaná osoba, nebo předložením osvědčení stejné nebo vyšší úrovně

    392L0050

    čl. 33

    393L0038

    čl. 32

    392L0050:

    Pokud zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaného nezávislými subjekty za účelem potvrzení, že poskytovatel služeb splňuje určité normy pro zajištění jakosti, odkážou na systém zajištění jakosti na základě evropských norem řady EN 29 000, schválených orgány v souladu s řadou evropských norem EN 45 000. Osvědčení se stejnou platností od subjektů z členských států musí být rovněž uznána. Musí být přijaty i jiné důkazy o opatřeních pro zajištění jakosti od poskytovatelů služeb, kteří nemají možnost si tato osvědčení opatřit nebo je získat v daných lhůtách.

    393L0038:

    Jestliže zadavatelé vyžadují předložení osvědčení od nezávislých orgánů pro doložení, že poskytovatel služeb dodržuje určité normy zaručující jakost, odkážou na systémy zajištění jakosti vycházející z evropských norem série EN 29 000, udělovaných orgány, které vyhovují sérii evropských norem EN 45 000.

    Zadavatelé uznají rovnocenné osvědčení od subjektů z jiných členských států. Od poskytovatelů služeb, kteří nemají přístup k uvedeným osvědčením nebo nemají možnosti je získat v daných lhůtách, přijmou i jiné důkazy o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

    § 32

    Uchazeči nebo zájemci registrovaní v seznamech kvalifikovaných podnikatelů mohou prokázat kvalifikaci osvědčením o registraci v těchto seznamech.

    392L0050

    čl. 35

    393L0036

    čl. 25

    393L0037

    čl. 25

    392L0050:

    1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznaných poskytovatelů služeb, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 29 písm. a) až d) a g) a článků 30, 31 a 32.

    2. Poskytovatelé služeb uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení obsahuje ověření, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a zařazení v tomto seznamu.

    3. Při registraci osvědčené v úředních seznamech poskytovatelů služeb příslušnými orgány vzniká u zadavatelů jiných členských států domněnka, že poskytovatelé služeb jsou vhodní pro práce odpovídající jejich zařazení, pouze pokud jde o čl. 29 písm. a) až d) a g), článek 30, čl. 31 písm. b) a c) a čl. 32 písm. a).

    Informace, které je možno získat z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat další potvrzení od všech registrovaných poskytovatelů služeb při každém zadávání zakázky.

    Zadavatelé z jiných členských států použijí shora zmíněná opatření pouze ve prospěch poskytovatelů služeb, kteří jsou zřízeni v členském státu vlastnícím úřední seznam.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 25

    § 33

    Uchazeč nebo zájemce může označit údaje a informace, kterými prokazuje splnění kvalifikace za předmět jeho obchodního tajemství.

    392L0050

    čl. 32(4)

    393L0036

    čl. 15 (2)

    393L0038

    čl. 4 (3) (4)

    392L0050:

    Rozsah informací uvedených v článku 31 a v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se musí omezit na předmět zakázky; zadavatelé přitom musí vzít v úvahu oprávněné zájmy poskytovatelů služeb na ochraně jejich technického nebo obchodního tajemství.

    393L0036:

    Zadavatelé musí plně respektovat důvěrnou povahu všech informací, které poskytují dodavatelé.

    393L0038:

    3. Při poskytování technických specifikací zájemcům z řad dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb, hodnocení a výběru dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb a při udělováním zakázek, mohou zadavatelé ukládat povinnosti s cílem chránit důvěrnou povahu poskytnutých informací.

    4. Tato směrnice neomezuje právo dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb požadovat na zadavateli, aby v souladu s vnitrostátními předpisy respektoval důvěrnou povahu poskytnutých informací..

    § 34

    (1) Zájemci poskytují údaje a informace o kvalifikaci včetně dokladů požadovaných zadavatelem ve lhůtě pro podání žádosti o účast uvedené v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním.

    (2) Žádosti o účast včetně požadovaných údajů a informací o kvalifikaci podávají zájemci v písemné formě. Jsou-li učiněny telefonicky, faxem, v elektronické podobě, telegramem nebo dálnopisem, musí být potvrzeny písemně a nejpozději v poslední den lhůty podle odstavce 1 předány provozovateli poštovní služby.

    (3) Ve veřejné soutěži předkládají uchazeči údaje a informace o kvalifikaci včetně požadovaných dokladů ve lhůtě pro podávání nabídek.

    (4) Zadavatel může požadovat, aby zájemce nebo uchazeč předložené údaje, informace a doklady o kvalifikaci doplnil nebo k nim podal vysvětlení v rozsahu stanoveném v tomto dílu.

    392L0050

    čl. 19 (5)

    393L0036

    čl. 11 (4)

    393L0037

    čl. 13 (5)

    393L0038

    čl. 28 (5)

    392L0050

    čl. 34

    393L0036

    čl. 24

    393L0037

    čl. 28

    392L0050:

    Žádosti o účast v řízeních pro zadávání zakázek je možno podat dopisem, telegramem, dálnopisem, faxem nebo telefonem. Pokud se použije jiná forma než dopis, je nutno žádost potvrdit dopisem, který je třeba odeslat před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 11 (4), 393L0037 čl. 13 (5), 393L0038 čl. 28 (5)

    392L0050:

    V rámci článků 29 až 32 může zadavatel vyzvat poskytovatele služeb, aby předložená osvědčení a dokumenty doplnil nebo je objasnil.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 24, 393L0037 čl. 28

    § 35

    (1) Zadavatel vyhodnotí kvalifikaci uchazečů a zájemců podle kriterií stanovených ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v oznámení užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním.

    (2) Uchazeči, kteří nesplnili kvalifikaci, musí být z veřejné soutěže zadavatelem vyloučeni. Zájemci, kteří podali žádost o účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, a nesplnili kvalifikaci, musí být zadavatelem odmítnuti.

    (3) Zadavatel je povinen bezodkladně písemně oznámit s uvedením důvodů

    1. uchazečům jejich vyloučení z veřejné soutěže,

    2. zájemcům odmítnutí jejich účasti v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním pro nesplnění kvalifikace.

    392L0050

    čl. 27 (1) (5)

    393L0036

    čl. 19

    393L0037

    čl. 22

    393L0038

    čl. 30

    392L0050

    čl. 12 393L0036

    čl. 7

    393L0037

    čl. 8 (ve znění 397L0052)

    392L0050 čl. 27:

                1. V omezených a vyjednávacích řízeních vybírají zadavatelé z kandidátů majících kvalifikaci vyžadovanou články 29 až 35 ty, které vyzvou k podání nabídky nebo k jednání, na základě poskytnutých informací týkajících se postavení poskytovatele služeb, jakož i informací a formalit nutných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy.

    5. Členské státy zajistí, aby zadavatelé zasílali výzvy, aniž by se dopouštěli diskriminace vůči příslušníkům jiných členských států, kteří splňují potřebné požadavky, a to za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

    393L0038 čl. 30¨:

    1. Zadavatelé mohou zavést a provádět systém zkoušek dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb.

    2. Systém, který může zahrnovat různé kvalifikační stupně, je provozován na základě objektivních kritérií a pravidel, která určí zadavatel. Zadavatel použije, je-li to vhodné, odkaz na evropské normy. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

    3 Kritéria a pravidla pro zkoušky se na žádost zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem. Aktualizované znění těchto kritérií a pravidel se jim též sdělí. Jestliže zadavatel zjistí, že zkušební systém určitých třetích subjektů nebo orgánů vyhovuje jeho požadavkům, sdělí jména těchto třetích subjektů dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

    4. Zadavatelé informují žadatele o svém rozhodnutí týkajícím se kvalifikace v rozumné lhůtě. Jestliže rozhodnutí nemůže být učiněno do šesti měsíců od podání žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech opravňujících delší lhůtu a o datu, kdy jeho žádost bude přijata či zamítnuta.

    5. Při svém rozhodování o posuzování nebo o aktualizaci kritérií a pravidel nesmějí zadavatelé:

    • ukládat některým dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb správní, technické nebo finanční povinnosti, které nejsou ukládány jiným;

    • požadovat zkoušky nebo důkazy, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

    6. Záporné rozhodnutí o kvalifikaci se sdělí žadatelům spolu s důvody odmítnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v odstavci 2.

    čl. 31:

    Zadavatelé, kteří vyberou kandidáty pro účast v omezených nebo negociačních řízeních, tak učiní podle objektivních kritérií a pravidel, která stanoví písemně a která zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

    392L0050 čl. 12:

    1. Zadavatel musí do 15 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, informovat všechny odmítnuté kandidáty nebo uchazeče, kteří o to písemně požádají, o důvodech zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a v případě nabídky uvést jméno úspěšného uchazeče o veřejnou zakázku.

    2. Zadavatel sdělí kandidátům nebo uchazečům, kteří o to písemně požádají, skutečnosti, na základě kterých se rozhodl nezadat zakázku, na niž bylo zveřejněno vyhlášení, nebo řízení znovu zahájit. O tomto rozhodnutí informuje rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 7, 393L0037 čl. 8

    § 36

    (1) Pokud zadavatel omezil počet zájemců pro účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení s uveřejněním, provede výběr ze zájemců, kteří splnili kvalifikaci.

    (2) Zájemcům, kteří nebyli vybráni pro účast v užší soutěži nebo v jednacím řízení z důvodu omezení jejich počtu, zadavatel tuto skutečnost též bezodkladně písemně oznámí s uvedením důvodu.

    392L0050

    čl. 27 (1) (5)

    393L0036

    čl. 19

    393L0037

    čl. 22

    392L0050

    čl. 12 393L0036

    čl. 7

    393L0037

    čl. 8 (ve znění 397L0052)

    392L0050:

    1. V omezených a vyjednávacích řízeních vybírají zadavatelé z kandidátů majících kvalifikaci vyžadovanou články 29 až 35 ty, které vyzvou k podání nabídky nebo k jednání, na základě poskytnutých informací týkajících se postavení poskytovatele služeb, jakož i informací a formalit nutných pro hodnocení minimálních požadavků hospodářské a technické povahy

    Členské státy zajistí, aby zadavatelé zasílali výzvy, aniž by se dopouštěli diskriminace vůči příslušníkům jiných členských států, kteří splňují potřebné požadavky, a to za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 19, 393L0037 čl. 22

    392L0050 čl. 12:

    1. Zadavatel musí do 15 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, informovat všechny odmítnuté kandidáty nebo uchazeče, kteří o to písemně požádají, o důvodech zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a v případě nabídky uvést jméno úspěšného uchazeče o veřejnou zakázku.

    2. Zadavatel sdělí kandidátům nebo uchazečům, kteří o to písemně požádají, skutečnosti, na základě kterých se rozhodl nezadat zakázku, na niž bylo zveřejněno vyhlášení, nebo řízení znovu zahájit. O tomto rozhodnutí informuje rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 7, 393L0037 čl. 8

    § 37

    Zadávací řízení je zahájeno

    1. vyhlášením veřejné soutěže,

    2. výzvou k podání nabídky zájemcům, kteří splnili kritéria kvalifikace (dále jen ”kvalifikovaní zájemci”) nebo vybraným kvalifikovaným zájemcům v užší soutěži,

    3. výzvou k jednání kvalifikovaným zájemcům nebo vybraným kvalifikovaným zájemcům v jednacím řízení s uveřejněním,

    4. výzvou k jednání jednomu nebo více zájemcům v jednacím řízení bez uveřejnění.

    392L0050

    čl. 15

    393L0036

    čl. 9

    393L0037

    čl. 11

    392L0050:

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku na služby v otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení uvedeném v článku 11, oznámí svůj úmysl prostřednictvím vyhlášení

    Podobná formulace 393L0036, 393L0037.

    § 38

    (1) Vyhlášení veřejné soutěže je výzvou k podávání nabídek neomezenému počtu uchazečů. Vyhlášení veřejné soutěže je zadavatel povinen uveřejnit.

    (2) Vyhlášení veřejné soutěže musí být učiněno písemnou formou a musí obsahovat

    a) vymezení předmětu veřejné zakázky,

    b) dobu a místo plnění,

    c) údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci,

    d) kritéria pro hodnocení kvalifikace uchazečů včetně požadovaných dokladů,

    e) způsob hodnocení nabídek, kritéria včetně jejich váhy,

    f) lhůtu pro podání nabídek.

    (3) Vzor vyhlášení veřejné soutěže stanoví ministerstvo vyhláškou.

    392L0050

    čl. 17,

    III B

    393L0036

    čl. 9,

    IV

    (ve znění 397L0052)

    393L0037

    čl. 11,

    IV (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 21,

    XII (ve znění 398L0004)

    392L0050:

    čl. 17: Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech

    Příl. III :

    B. Otevřené řízení

    1. Název, adresa, telegrafická adresa, telefonní, dálnopisné a faxové číslo zadavatele.

    2. Kategorie služby a popis. Referenční číslo CPC.

    3. Místo provedení.

    4. a) Informace o tom, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání.

    b) Odkaz na právní a správní předpisy.

    c) Informace o tom, zda právnické osoby mají uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří mají být zodpovědní za provedení služby.

    1. Informace o tom, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část daných služeb.

    2. Popřípadě zákaz variant.

    3. Doba trvání zakázky nebo lhůta pro dokončení služby.

    8 a) Název a adresa služby, od níž je možno vyžádat potřebné dokumenty.

    b) Lhůta pro podání těchto žádostí.

    c) Popřípadě částka, kterou je za tyto dokumenty nutno zaplatit, a platební podmínky.

    9 a) Osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

      1. Den, čas a místo otevírání.

    1. Popřípadě požadované zálohy a ručení.

    2. Hlavní podmínky týkající se financování a placení a/nebo odkazy na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

    3. Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina poskytovatelů služeb, kterým bude zakázka zadána.

    4. Informace týkající se postavení poskytovatele služeb a informace a formality pro zhodnocení minimálních hospodářských a technických požadavků.

    5. Lhůta, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán.

    6. Kritéria pro udělení zakázky a pokud je to možné v sestupném pořadí podle důležitosti. Jiná kritéria než nejnižší cena se uvádějí, pokud se neobjeví v zadávací dokumentaci.

    7. Jiné informace.

    8. Den odeslání vyhlášení.

    9. Den, kdy Úřad pro úřední tisky Evropských společenství obdržel vyhlášení.

    Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038

    § 39

    (1) Výzva k  podání nabídky kvalifikovaným zájemcům nebo vybraným kvalifikovaným zájemcům v užší soutěži musí obsahovat

    1. údaje o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci, pokud není součástí výzvy, zejména adresa, doba vyzvednutí, úhrada nákladů na pořízení,

    2. lhůtu pro podávání nabídek včetně adresy, na kterou mají být poslány,

    3. jazyk, ve kterém musí být zpracována nabídka,

    4. informace o uveřejnění oznámení užší soutěže.

    (2) Výzva k podání nabídky musí mít písemnou formu.

    392L0050

    čl. 19

    393L0036

    čl. 11

    393L0037

    čl. 13

    393L0038

    čl. 28 (4)

    392L0050:

    1. V omezených a vyjednávacích řízeních ve smyslu čl. 11 odst. 2 nesmí být lhůta pro obdržení žádostí o účast stanovená zadavateli kratší než 37 dní ode dne odeslání vyhlášení.

    2. Zadavatelé zároveň písemně vyzvou vybrané kandidáty, aby podali svoje nabídky. Součástí výzvy je také zadávací dokumentace a podpůrná dokumentace. Výzva obsahuje alespoň tyto informace:

    1. ve vhodných případech adresu služby, u které je možno vyžádat si zadávací a podpůrnou dokumentaci a lhůtu, do které je možno o ně požádat; rovněž částku a podmínky platby za tyto dokumenty;

    2. lhůtu pro obdržení nabídek, adresu, na kterou musejí být zaslány a jazyk nebo jazyky, v nichž musí být vypracovány;

    3. odkaz na zveřejnění vyhlášení zakázky;

    4. označení dokumentů, které je nutno připojit, buď aby pomohly při ověřování skutečností, jež kandidát uvádí v souladu s čl. 17 odst. 1, nebo aby doplnily informace uvedené ve výše uvedeném článku za stejných podmínek jako informace uvedené v článcích 31 a 32;

    5. kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena ve vyhlášení.

    Podobná formulace 393L0036 čl. 11. 393L0037 čl. 13, 393L0038 čl. 28 (4)

    § 40

    (1) Jednání se uskutečňuje s každým zájemcem samostatně. Zadávací dokumentaci poskytuje zadavatel ve stejném rozsahu všem vyzvaným zájemcům.

    (2) Výzva k jednání musí mít písemnou formu.

    392L0050

    čl. 11 (1). čl. 3 (2),

    393L0036

    čl. 6 (1), čl. 5 (7) (ve znění 397L0052)

    393L0037

    čl. 7 (1), čl. 6 (6), (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 20, čl. 4 (2)

    např. 392L0050, čl. 11

    1. Při zadávání zakázek na služby používají zadavatelé postupy uvedené v čl. 1 písm. d), e) a f), přizpůsobené účelům této směrnice.

    392L0050 čl. 3 (2)

    Zadavatelé zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých poskytovatelů služeb.

    v dalších směrnicích podobné formulace

    § 41

    (1) Zadávací dokumentace jednoznačně vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky včetně požadovaného množství. Zadávací dokumentace obsahuje zejména technické požadavky, které stanoví požadované charakteristiky předmětu veřejné zakázky, zejména jde-li o zboží, úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost, rozměry, požadavky na balení. Technické požadavky může zadavatel stanovit odkazem na české technické normy přejímající evropské normy, stavební technická osvědčení, popřípadě na obdobné české technické normy a na technické specifikace obsažené v jiných veřejně přístupných dokumentech uplatňovaných v odborné technické praxi. Zadávací dokumentace nesmí obsahovat požadavky na řešení předmětu veřejné zakázky.

    (4) Pokud zadávací dokumentace obsahuje požadavky nebo odkazy na jednotlivé firmy, názvy nebo jména a příjmení, zvláštní označení podnikatele, zvláštní označení výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů, které platí pro určitý podnik nebo organizační jednotku za příznačné, patenty a užitné vzory, musí zadavatel umožnit použití i obdobných řešení.

    392L0050

    čl. 14

    393L0036

    čl. 8

    393L0037

    čl. 10

    393L0038

    čl. 18

    392L0050:

    1. Technické specifikace uvedené v příloze II se uvádějí v obecné nebo zadávací dokumentaci spojené s každou zakázkou.

    2. Aniž jsou dotčeny právně závazné vnitrostátní technické předpisy, pokud jsou slučitelné s právem Společenství, stanoví zadavatelé technické specifikace odkazem na národní normy provádějící evropské normy nebo odkazem na evropská technická schválení nebo běžné technické specifikace.

    3. Zadavatel se může odchýlit od odstavce 2, pokud:

    a) normy, evropská technická schválení nebo běžné technické specifikace nezahrnují ustanovení pro zabezpečení shody nebo pokud neexistují technické prostředky k tomu, aby byla uspokojivě zajištěna shoda výrobku s těmito normami, evropskými technickými schváleními nebo s běžnými technickými specifikacemi;

    b) použití odstavce 2 by bylo na újmu použití směrnice Rady 86/361/EHS ze dne 24. července 1986 o počátečním stadiu vzájemného uznání typového schvalování telekomunikačních koncových zařízenínebo rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informační technologie a telekomunikacínebo jiných nástrojů Společenství v jednotlivých oblastech služeb a výrobků;

    c) použití těchto norem, evropských technických schválení nebo běžných technických specifikací by nutilo zadavatele, aby používal výrobky nebo materiály neslučitelné s již používaným zařízením nebo by znamenalo neúměrné náklady nebo neúměrné technické obtíže, ale pouze jako součást jasně definované a dokumentované strategie s povinností převzetí evropských norem, evropských technických schválení a běžných technických specifikací;

    d) daný projekt má skutečně inovační povahu a použití stávajících evropských norem, evropských technických schválení a běžných technických specifikací by nebylo vhodné.

    4. Zadavatelé uplatňující odstavec 3 uvedou, je-li to možné, svoje důvody ve vyhlášení veřejné zakázky zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství nebo v zadávací dokumentaci a ve všech případech zaprotokolují tyto důvody ve své vnitřní dokumentaci a poskytnou tyto informace na požádání členským státům a Komisi.

    5. Pokud evropské normy, evropská technická schválení nebo běžné technické specifikace neexistují, technické specifikace:

    a) jsou definovány odkazem na vnitrostátní technické specifikace, které byly uznány za vyhovující základním požadavkům vyjmenovaným ve směrnicích Společenství o technické harmonizaci, v souladu s postupy stanovenými ve výše zmíněných směrnicích a zvláště v souladu s postupy stanovenými směrnicí Rady 89/106/EHS;

    b) mohou být definovány odkazem na národní technické specifikace, které se vztahují na projekt a způsob výpočtu a provedení stavebních prací a použití materiálů;

    c) mohou být definovány odkazem na jiné dokumenty.

    V tomto případě je vhodné odkazovat v tomto pořadí:

    i) národní normy provádějící mezinárodní normy přijaté zemí zadavatele;

    ii) jiné národní normy a národní technická schválení země zadavatele;

    iii) jakékoliv jiné normy.

    6. Pokud to není odůvodněno předmětem zakázky,

    zakážou členské státy uvedení těch technických specifikací v zadávacích doložkách vztahujících se na danou zakázku, které se zmiňují o výrobcích určité značky nebo původu nebo o určitém procesu a které proto upřednostňují nebo vylučují určité poskytovatele služeb. Zvláště se zakazuje uvádět ochranné známky, patenty, typy nebo určitý původ nebo výrobce. Jsou-li však tyto informace doplněny slovy ”nebo stejného druhu”, je to přijatelné v případech, kdy zadavatelé nejsou schopni podat popis předmětu zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně přesné a srozumitelné všem dotčeným stranám.

    Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038,

    § 42

    Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce uvedl, jakou část veřejné zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

    392L0050

    čl. 25

    393L0036

    čl. 17

    393L0037

    čl. 20

    393L0038

    čl. 27

    392L0050:

    V zadávací dokumentaci mohou zadavatelé požádat uchazeče o veřejnou zakázku, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky zamýšlí zadat třetím stranám.

    Tímto údajem není dotčena odpovědnost hlavního poskytovatele služeb.

    Podobná formulace 393L0036, čl.17, 393L0037 čl. 20, 393L0038, čl. 27

    § 43

    Zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci uvést alespoň minimální požadavky na variantní řešení předmětu veřejné zakázky, pokud variantní řešení nevyloučil.

    392L0050

    čl. 24

    393L0036

    čl. 16

    393L0037

    čl. 19

    393L0038

    čl. 34

    392L0050:

    Zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež je třeba respektovat u variant a jakékoliv zvláštní požadavky pro jejich předložení. Ve vyhlášení uvedou, zda jsou varianty přípustné.

    Podobná formulace 393L0036, 393L0037, 393L0038

    § 45

    (1) Zadávací dokumentaci je zadavatel povinen odeslat každému uchazeči nebo kvalifikovanému zájemci nebo vybranému kvalifikovanému zájemci. Zadávací dokumentaci je zadavatel povinen poskytnout ve stejném rozsahu do 6 dnů od obdržení žádosti.

    392L0050

    čl. 18 (3)

    393L0036. 10 (2)

    393L0037

    čl. 12 (3)

    393L0038. 28 (1)

    392L0050:

    Pokud bylo požádáno včas, zadavatelé nebo příslušná místa jsou povinni odeslat poskytovatelům služeb zadávací a podpůrnou dokumentaci do šesti dnů po obdržení jejich žádosti.

    Podobná formulace: 393L0036, čl. 10 (2), 393L0037 čl. 12 (3), 393L0038, čl. 28 (1)

    § 46

    (3) Nabídky se podávají v písemné formě a v uzavřených obálkách.

    392L0050 čl. 23 (2) (ve znění 397L0052)

    393L0036 čl. 15 (3) (ve znění 397L0052)

    393L0038 čl. 28 (6) (ve znění

    398L0004)

    392L0050: Nabídky se podávají v písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoliv jiným způsobem, který za- jistí : - aby každá nabídka obsahovala informace nezbytné pro její hodnocení, - aby byla během hodnocení zachována důvěr- nost nabídek,

    • - aby, je-li to nezbytné pro dokazování, byly nabídky potvrzeny písemně nebo zasláním ověřené kopie

    • - aby se nabídky do soutěže otevíraly až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podání

    Stejná formulace :393L0036, čl.15 (3), 393L0038, čl.28 (6)

    § 47

    (3) Nabídky se podávají v písemné formě a v uzavřených obálkách.

    392L0050 čl. 23 (2) (ve znění 397L0052)

    393L0036 čl. 15 (3) (ve znění 397L0052)

    393L0038 čl. 28 (6) (ve znění

    398L0004)

    392L0050: Nabídky se podávají v písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoliv jiným způsobem, který za- jistí : - aby každá nabídka obsahovala informace nezbytné pro její hodnocení, - aby byla během hodnocení zachována důvěr- nost nabídek,

    • - aby, je-li to nezbytné pro dokazování, byly nabídky potvrzeny písemně nebo zasláním ověřené kopie

    • - aby se nabídky do soutěže otevíraly až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podání

    Stejná formulace :393L0036, čl.15 (3), 393L0038, čl.28 (6)

    § 48

    (1) Lhůtu pro podávání nabídek stanoví zadavatel podle druhu a charakteru veřejné zakázky.

    (2) Lhůta pro podávání nabídek nesmí být kratší než

    a) ve veřejné soutěži 52 dní, nebo

    b) v užší soutěži 40 dní.

    (3) Běh lhůty pro podávání nabídek počíná dnem následujícím po dni, ve kterém bylo uveřejněno vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámení užší soutěže.

    (4) Lhůtu pro podávání nabídek může však zadavatel zkrátit

    a) ve veřejné soutěži na 22 dní, nebo

    DrawObject5 DrawObject4 DrawObject3 DrawObject2 DrawObject1 b) v užší soutěži na 26 dní,

    za předpokladu, že předběžné oznámení bylo uveřejněno nejvíce 12 měsíců a minimálně 52 dní před uveřejněním vyhlášení veřejné soutěže nebo oznámení užší soutěže.

    (5) V mimořádně naléhavých případech může zadavatel lhůtu pro podávání nabídek v užší soutěži zkrátit na 10 dní; její běh počíná dnem následujícím po dni, ve kterém byla odeslána výzva.

    392L0050

    čl. 18, 19(3), 20 (ve znění 397L0052)

    393L0036. 10 (1)(1a), čl. 11 (3)

    čl. 12 (1)

    (ve znění 397L0052)

    393L0037 čl.12(1)(2),

    čl. 13 (1)(3)(4)

    čl. 14 (1)

    (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 26 (ve znění 398L0004)

    392L0050:

    čl. 18

    1. V otevřených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek, kterou stanoví zadavatelé, kratší než 52 dní ode dne odeslání vyhlášení.

    2. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 1 může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla odpovídající podání nabídky, jež zpravidla nesmí být kratší než 36 dní, a v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní od data odeslání vyhlášení, jestliže zadavatelé zveřejnili vyhlášení podle čl. 15 odst. 1, sestavené v souladu se vzorem v příloze III A, (Předběžné informace) Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 15 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze III B (Otevřené řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno.

    čl. 19

    3. V omezených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli kratší než 40 dní ode dne odeslání písemné výzvy.

    4. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 3 může být zkrácena na 26 dní, jestliže zadavatelé zaslali vyhlášení podle čl. 15 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze III A (Předběžné informace), Úřednímu Věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 15 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze III C (Omezené řízení), nebo je-li to vhodné, v příloze III D (Negociační řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno..

    čl. 20

    1. V případech, kdy lhůty stanovené v článku 19 jsou z důvodu naléhavosti neproveditelné, mohou zadavatelé stanovit tyto lhůty:

    1. lhůtu pro obdržení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dní ode dne odeslání vyhlášení;

    2. lhůtu pro obdržení nabídek, která nesmí být kratší než 10 dní ode dne vyzvání k účasti.

    393L0036:

    čl. 10

    1. DrawObject8 DrawObject6 DrawObject7 V otevřených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek, již stanoví zadavatelé, kratší než 52 dní od data odeslání vyhlášení.

    1a. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 1 může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla odpovídající podání nabídky, jež zpravidla nesmí být kratší než 36 dní, a v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní od data odeslání vyhlášení, jestliže zadavatelé zveřejnili vyhlášení podle čl. 9 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze IV A, (Předběžné informace) Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 9 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze IV B (Otevřené řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno

    čl. 11

    1. V omezených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli kratší než 40 dnů od data odeslání písemné výzvy.

    3a. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 3 může být zkrácena na 26 dní, jestliže zadavatelé zaslali vyhlášení podle čl. 9 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze IV A (Předběžné informace), Úřednímu Věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 9 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze IV C (Omezené řízení), nebo je-li to DrawObject9 vhodné, v příloze IV D (Negociační řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno.

    Čl: 12

    V případech, kde z důvodu naléhavosti jsou lhůty stanovené v článku 11 neproveditelné, mohou zadavatelé stanovit tyto lhůty:

    a) lhůtu pro obdržení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dní od data odeslání vyhlášení;

    b) lhůtu pro obdržení nabídek, jež nesmí být kratší než 10 dní od data vyzvání k účasti v soutěži.

    393L0037:

    čl. 12

    1. V otevřených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli kratší než 52 dní od data odeslání vyhlášení.

    2. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 1 může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla odpovídající podání nabídky, jež zpravidla nesmí být kratší než 36 dní, a v žádném případě nesmí být kratší než 22 dní od data odeslání vyhlášení, jestliže zadavatelé zveřejnili vyhlášení podle čl. 11 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze IV A, (Předběžné informace) Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 11 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze IV B (Otevřené řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno.

    čl. 13

    1. V omezených a negociačních řízeních uvedených DrawObject10 v čl. 7 odst. 2, nesmí být lhůta pro obdržení žádostí o účast stanovená zadavateli kratší než 37 dní od data odeslání vyhlášení.

    3. V omezených řízeních nesmí být lhůta pro obdržení nabídek kratší než 40 dnů od data odeslání písemné výzvy.

    4. Lhůta pro obdržení nabídek stanovená v odstavci 3 může být zkrácena na 26 dní, jestliže zadavatelé zaslali vyhlášení podle čl. 9 odst. 1, vypracované v souladu se vzorem v příloze IV A (Předběžné informace), Úřednímu Věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dní a nejdříve 12 měsíců před datem odeslání vyhlášení zakázky podle čl. 11 odst. 2 Úřednímu věstníku Evropských společenství, za předpokladu, že vyhlášení zakázky obsahovalo navíc alespoň informace uvedené ve vzoru vyhlášení v příloze IV C (Omezené řízení), nebo je-li to vhodné, v příloze IV D (Negociační řízení), jež byly k dispozici, když bylo vyhlášení zveřejněno.

    DrawObject11

    393L0038:

    V otevřených řízeních činí lhůta pro obdržení nabídek stanovená zadavateli nejméně 52 dní ode dne odeslání vyhlášení. Tato lhůta může být nahrazena lhůtou dostatečně dlouhou na to, aby poskytla dotyčným zadavatelům možnost podat odpovídající nabídky, a která obvykle nesmí být kratší než 36 dní a v žádném případě kratší než 22 dní ode dne odeslání vyhlášení, pokud zadavatelé zaslali Úřednímu věstníku Evropských společenství pravidelné vyhlášení podle čl. 22 odst. 1, za předpokladu že toto vyhlášení obsahuje informace požadované v části II a III přílohy XIV, pokud jsou informace dostupné v době zveřejnění vyhlášení uvedeného v čl. 22 odst. 1.

    Toto pravidelné vyhlášení musí být navíc zasláno Úřednímu věstníku Evropských společenství nejpozději 52 dnů a nejdříve 12 měsíců přede dnem, kdy je odesláno Úřednímu věstníku Evropských společenství vyhlášení soutěže uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a).

    2. V omezených řízeních a negociačních řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži se použijí tato pravidla:

    a) lhůta pro přijetí žádostí o účast na základě vyhlášení zveřejněného podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo na základě výzvy zadavatele podle čl. 21 odst. 2 písm. c), činí obecně nejméně 37 dní ode dne odeslání vyhlášení nebo výzvy a v žádném případě nesmí být kratší než lhůta pro zveřejnění stanovená v čl. 25 odst. 3, plus 10 dní;

    b) lhůtu pro přijetí nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými kandidáty, za předpokladu, že všem kandidátům je poskytnuta stejná lhůta pro vypracování a podání nabídek;

    c) jestliže není možné dosáhnout dohody o stanovení lhůty pro přijetí nabídek, určí zadavatel lhůtu, která činí zpravidla nejméně 24 dní, ale v žádném případě nesmí být kratší než 10 dní ode dne výzvy k podání nabídek; při stanovení lhůty je třeba vzít v úvahu zejména okolnosti uvedené v čl. 28 odst. 3.

    392L0050 čl.12 (1) (2)

    (ve znění 397L0052)

    DrawObject16 DrawObject15

    393L0036:

    Čl. 7 1. Zadavatel sdělí do 15 dnů od data, kdy od nich obdržel písemnou žádost všem odmítnutým kandidátům nebo uchazečům o

    veřejnou zakázku, důvody zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a všem uchazečům, kteří podali řádnou nabídku vlastnosti a výhody vybrané nabídky a uvede jméno úspěšného uchazeče.

    Zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uvedené v prvním pododstavci, nezveřejní, jestliže by zveřejnění informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, ať veřejných či soukromých, nebo by bylo na újmu korektní soutěži mezi poskytovateli služeb.

    393L0036 čl. 7 (1) (2) (ve znění 397L0052)

    393L0037 čl. 8 (1) (2) (ve znění 397L0052)

    393L0038 čl. 41 (4) (ve znění 398L0004)

    DrawObject14 DrawObject13 DrawObject12 § 49

          1. Zadávací lhůta je doba, po kterou je uchazeč vázán nabídkou. Běh zadávací lhůty počíná dnem následujícím po dni skončení běhu lhůty pro podávání nabídek a končí dnem uzavření smlouvy.

    DrawObject18 DrawObject17

    veřejnou zakázku, důvody zamítnutí jejich žádosti nebo nabídky a všem uchazečům, kteří podali řádnou nabídku vlastnosti a vý- hody vybrané nabídky a uvede jméno úspěšného uchazeče.

    Zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uvedené v prvním pododstavci, nezveřejní, jestliže by zveřejnění informací bránilo vynutitelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy určitých podniků, ať veřej- ných či soukromých, nebo by bylo na újmu korektní soutěži mezi poskytovateli služeb.

    Zadavatelé neprodleně sdělí kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku skutečnosti a důvody, kvůli nimž se rozhodli nezadat zakázku, na níž byla vyhlášena soutěž , nebo obnovit soutěžní řízení. Jsou povinni učinit tak písemně, pokud jsou o to požádáni. O těchto rozhodnutích informují rovněž Ůřad pro úřední tisky Evropských společenství.

    V dalších směrnicích : stejné formulace

    393L0036 čl. 7 (1) (2) (ve znění

    DrawObject22 DrawObject20

    DrawObject25 DrawObject21

    Zadavatelé neprodleně sdělí kandidátům nebo uchazečům o veřejnou zakázku skutečnosti a důvody, kvůli nimž se rozhodli nezadat zakáz- ku na níž byla vyhlášena soutěž, nebo obnovit soutěžní řízení. jsou povinni učinit tak písem-ně, pokud jsou o to požádáni. O těchto roz-hodnutích informují rovněž Úřad pro úřední tisky Evropských společenství.

    V dalších směrnicích : Stejné nebo podobné formulace

    DrawObject23 DrawObject19 § 50

    (1) Zadavatel nesmí otevřít obálku s nabídkou do uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Nabídky doručené po uplynutí lhůty pro podávání nabídek zadavatel neotvírá a vrátí je neprodleně uchazečům.

    (3) Otevírání obálek s nabídkami musí bezodkladně navazovat na uplynutí lhůty pro podávání nabídek.

    392L0050

    čl. 23 (2)

    (ve znění 397L0052)

    393L0036

    čl. 15 (3)

    (ve znění 397L0052)

    393L0038

    čl. 28 (ve znění 398L0004)

    392L0050:

    2. Nabídky do soutěže se podávají písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoli jiným způsobem, jenž zabezpečí, aby:

    • každá nabídka do soutěže obsahovala informace nutné pro její hodnocení,

    • v průběhu vyhodnocování bylo zaručeno utajení nabídek

    • takové nabídky byly co nejdříve potvrzeny písemně nebo odesláním ověřené kopie, je-li to nezbytné pro dokazování

    • se nabídky do soutěže otevíraly až uplyne lhůta pro jejich podání.

    393L0036:

    3. Nabídky do soutěže se podávají písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoli jiným způsobem, jenž zabezpečí, aby:

    • každá nabídka do soutěže obsahovala informace nutné pro její hodnocení,

    • v průběhu vyhodnocování bylo zaručeno utajení nabídek,

    • takové nabídky byly co nejdříve potvrzeny písemně nebo odesláním ověřené kopie, je-li to nezbytné pro dokazování

    • se nabídky do soutěže otevíraly až uplyne lhůta pro jejich podání

    393L0038:

    5. Žádosti o účast v soutěži a výzvy k podávání nabídek je třeba provést co nejrychlejším způsobem. Jestliže jsou výzvy k účasti učiněny telegramem, dálnopisem, faxem, telefonem nebo jakýmkoli elektronickým prostředkem, mohou členské státy vyžadovat jejich potvrzení dopisem odeslaným před uplynutím lhůty stanovené v čl. 26 odst. 2.”;

    6. Nabídky se podávají písemně, přímo nebo poštou. Členské státy mohou povolit podávání nabídek jakýmkoliv jiným způsobem, který zajistí:

    • aby každá nabídka obsahovala informace nezbytné pro její hodnocení,

    • aby byla během hodnocení zachována důvěrnost nabídek,

    • aby, je-li to nezbytné pro dokazování, byly nabídky co nejdříve potvrzeny písemně nebo zasláním ověřené kopie,

    • aby se nabídky do soutěže otevíraly až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podání.

    § 52

    (4) Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, musí si zadavatel vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění ve lhůtě podle odstavce 3. Hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny pouze tehdy, jestliže shledá důvody takové ceny jako objektivní zejména z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, popřípadě objevnosti technického řešení, postupů nebo příznivých podmínek uchazeče; jinak nabídku vyřadí a příslušného uchazeče zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení.

    392L0050

    čl. 37

    393L0036

    čl. 27

    393L0037

    čl. 30

    393L0038

    čl. 34

    např.: 392L0050:

    Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k službám, jež se mají poskytovat, zadavatel, předtím než tyto nabídky odmítne, písemně požádá o podrobnosti jednotlivých prvků nabídky, které považuje za důležité a ověří tyto jednotlivé prvky s ohledem na obdržené vysvětlení.

    Zadavatel může vzít v úvahu vysvětlení, která jsou zdůvodněna objektivními příčinami včetně hospodárnosti služby nebo zvoleného technického řešení, nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč o veřejnou zakázku k dispozici pro poskytování služby nebo jedinečnost služby navrhované uchazečem.

    Pokud dokumentace týkající se zakázky umožňuje zadání zakázky za nejnižší nabídnutou cenu, zadavatel musí sdělit Komisi odmítnutí nabídek, které považuje za příliš nízké.

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 53

    (1) Zadavatel při zadávání veřejné zakázky je povinen si zvolit ze dvou způsobů hodnocení nabídek, a to podle

    a) nejnižší nabídkové ceny, nebo

    b) ekonomické vhodnosti.

    (2) Při hodnocení podle ekonomické vhodnosti použije zadavatel zejména tato kritéria: výši nabídkové ceny, provozní náklady, požadavky na údržbu, opravy, technickou, jakostní, ekologickou a funkční charakteristiku předmětu veřejné zakázky.

    (3) Hodnotící komise provede hodnocení nabídek podle uveřejněného způsobu hodnocení s využitím hodnotících metod. Výsledkem hodnocení je pořadí úspěšnosti nabídek. Nejvhodnější nabídkou je nabídka, která byla vyhodnocena jako první v pořadí úspěšnosti nabídek.

    (5) Hodnotící komise je povinna hodnotit všechna variantní řešení, která uchazeč předložil, pokud zadavatel nevyloučil možnost variantního řešení nebo počet variantních řešení v zadávací dokumentaci neomezil.

    392L0050

    čl. 36

    393L0036

    čl. 26

    393L0037

    čl. 30

    393L0038

    čl. 34

    392L0050:

    čl. 36

    1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o výkonu určitých služeb, jsou kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky, tato:

    1. pokud je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle zakázky: např. kvalita, technický přínos, estetické a funkční vlastnosti, technická pomoc a servis, den dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, cena; nebo

    2. pouze nejnižší cena.

    2. Pokud se má zakázka zadat hospodářsky nejvýhodnější nabídce, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která zamýšlí při zadání zakázky uplatnit; pokud je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

    393L0036:

    1. 1. Kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadávání zakázky jsou:

    1. buď pouze nejnižší cena;

    2. nebo, jestliže zakázka je zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle konkrétní zakázky: např. cena, termín dodání, provozní náklady, rentabilita, kvalita, estetické a funkční vlastnosti, technický přínos, servis a technická pomoc.

    1. V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b), zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která hodlá při zadávání zakázky uplatnit; jestliže je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

    393L0037:

    1. Kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky jsou:

    1. buď pouze nejnižší cena;

    2. nebo, jestliže zakázka je zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle smlouvy: např. cena, lhůta pro dokončení, provozní náklady, rentabilita, technický přínos.

    2. V případě uvedeném v odstavci 1 písm. b), zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která hodlá při zadávání zakázky uplatnit, jestliže je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

    3. Ustanovení odstavce 1 neplatí, jestliže členský stát založí zadávání zakázek na jiných kritériích, v rámci pravidel platných v době přijetí této směrnice, jejichž cílem je dát přednost určitým uchazečům, za předpokladu, že uplatňované předpisy jsou slučitelné se Smlouvou EHS.

    393L0038:

    1. Aniž jsou dotčeny právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při udělování zakázek z těchto kritérií:

    1. hospodářsky nejvýhodnější nabídka, která zahrnuje nejrůznější kritéria podle dané zakázky, například: dodací lhůta a lhůta pro dokončení, provozní náklady, efektivnost nákladů, kvalita, estetické a funkční stránky, technická úroveň, záruční servis a technická pomoc, závazky s ohledem na náhradní díly, zabezpečení dodávek a ceny; nebo

    2. pouze nejnižší cena.

    2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. a) stanoví zadavatelé v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení všechna kritéria, která mají v úmyslu použít při udělení zakázky, pokud je to možné v sestupném pořadí podle důležitosti.

    3. Jestliže je kritériem pro udělení zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou vzít zadavatelé v úvahu variantní řešení, pokud vyhovují minimálním požadavkům zadavatelů. Zadavatelé stanoví v zadávací dokumentaci minimální požadavky na variantní řešení a způsob jejich předložení. Pokud nejsou variantní řešení přípustná, uvedou to zadavatelé v zadávací dokumentaci.

    4. Zadavatelé nesmějí odmítat podání variantního řešení pouze proto, že bylo vypracováno na základě technických specifikací definovaných odkazem na Evropské specifikace nebo na národní technické specifikace uznané jako vyhovující podstatným požadavkům ve smyslu směrnice 89/106/EHS.

    § 59

    (1) Zadavatelem v odvětvích vodního hospodářství , energetiky, dopravy a telekomunikací se rozumí zadavatel, který vykonává některou z těchto činností:

    a) uvedení do provozu nebo provoz pevných sítíurčených k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, přepravou nebo distribucí:

    1. pitné vody,

    2. elektřiny,

    3. plynu nebo tepla, nebo

    4. zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

    b) využití zeměpisné oblasti za účelem:

    1. průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

    2. poskytování letištních, přístavních a jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům a dopravcům na vnitrozemských vodních cestách;

    c) provozování drah s výjimkou vleček a veřejné drážní dopravy podle zvláštních právních předpisů provozování silniční dopravy pro cizí potřeby podle zvláštních právních předpisů ;

    d) zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě.

    (2) Pokud zadavatelé vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) bod 1 a jejich zakázky souvisí s

    a) projekty vodohospodářských staveb, zavlažováním nebo odvodňováním půdy, za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20% celkového množství vody dané k dispozici těmito projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

    b) s čištěním nebo úpravou odpadních vod,

    jsou povinni při zadávání těchto zakázek postupovat podle tohoto zákona.

    393L0038

    čl. 2 (2 a,b,c,d)

    393L0038

    čl. 6 (2)

    čl. 2

    Činnosti na něž se vztahuje tato směrnice jsou:

    a) uvedení do provozu nebo provoz pevných sítí určených k zásobování veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí:

    i) pitné vody; nebo

    ii) elektřiny; nebo

    iii) plynu nebo tepla;

    nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou, elektřinou, plynem nebo teplem;

    b) využití zeměpisné oblasti za účelem:

    i) průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo

    ii) zásobování letiště, námořního nebo vnitrozemského přístavu a jiných zařízení terminálů pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách;

    c) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvají, trolejbusů, autobusů nebo kabelem.

    Pokud se týká dopravních služeb, síť je považována za existující tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, sem patří stanovení trasy, kapacita, která má být k dispozici nebo jízdní řád;

    d) uvedení do provozu nebo provozování veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytování jedné nebo více veřejných telekomunikačních služeb.

    čl. 6:

    2. Tato směrnice se však vztahuje na zakázky nebo výběrová projektová řízení zadávané či organizovaná zadavateli, kteří vykonávají činnost uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) písm. i) a které:

    a) souvisejí s projekty vodohospodářských staveb, zavlažováním nebo odvodňováním půdy, za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20% celkového množství vody dané k dispozici těmito projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

    b) souvisejí s čištěním nebo úpravou odpadních vod.

    § 60

    (1) Za činnost podle § 59 odst. 1 písm. a) se u zadavatele uvedeného v § 6 nepovažuje

    a) v případě pitné vody nebo elektřiny:

    1. pitná voda nebo elektřina je vyráběna z důvodu nezbytností pro výkon činností, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a

    2. dodávky do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesáhly 30% průměru celkové výroby pitné vody nebo elektrické energie zadavatele za poslední tři roky;

    b) v případě plynu nebo tepla:

    1. výroba plynu nebo tepla je nevyhnutelným důsledkem výkonu činnosti, která není uvedena v § 59 odst. 1 a

    2. dodávka do veřejné sítě je určena pouze pro hospodářské využití takové výroby a nečiní více než 20% průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky.

    393L0038

    čl. 2 (5a,b)

    5) Dodávky pitné vody, elektřiny, plynu nebo tepla do sítí, které zásobují veřejnost prostřednictvím zadavatele, který není veřejným orgánem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odst. 2 písm. a), jestliže:

    1. v případě pitné vody nebo elektřiny:

    • pitná voda nebo elektřina je vyráběna daným zadavatelem, protože její spotřeba je nezbytná pro výkon činností, které nejsou uvedeny v odstavci 2, a

    • dodávky do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesáhly 30% průměru celkové výroby pitné vody nebo elektrické energie zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku;

    b) v případě plynu nebo tepla:

    • výroba plynu nebo tepla daným zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem výkonu činnosti, která není uvedena v odstavci 2, a

    • dodávka do veřejné sítě je určena pouze pro hospodářské využití takové výroby a neobnáší více než 20% průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky, včetně probíhajícího roku.

    § 61

    (1) V zadávacích řízeních nezadávají zadavatelé v odvětvích vodního hospodářství, energetiky dopravy a telekomunikací kromě zakázek uvedených v § 1 odst. 2 a 3 též zakázky,

    1. které se zadávají za jinými účely než je provedení činností uvedených v § 59 odst. 1, pokud nejde o zadavatele uvedeného v § 5,

    2. které se zadávají za účelem provádění činností podle § 59 odst. 1 v zahraničí, pokud nejde o využití sítě nebo zeměpisné oblasti v České republice,

    3. se zadávají za účelem dalšího prodeje nebo nájmu jiným osobám, za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního oprávnění prodávat nebo pronajímat předmět takové zakázky a jiné osoby mají možnost ho prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako zadavatel,

    4. které zadávají za účelem nákupu vody, vykonávají-li činnost uvedenou v § 59 odst. 1 písm. a) bod 1,

    5. které zadávají za účelem nákupu energie nebo nákupu paliv určených pro výrobu energie, vykonávají-li činnost uvedenou v § 59 odst. 1 písm. a) body 2 a 3.

    (2) Zadavatel nezadává v zadávacím řízení též poskytnutí služby, kterou

    1. zadává přidružené osobě uvedené v odstavci 3,

    2. zadává společný podnik vytvořený několika zadavateli za účelem provedení činností podle § 59 odst. 1 jednomu z těchto zadavatelů nebo osobě, která je přidružena k jednomu z těchto zadavatelů; to platí pokud alespoň 80% průměrného obratu přidružené osoby za služby, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování takových služeb osobám, k nimž je přidružen. Jestliže více než jedna osoba, přidružená k zadavateli, poskytuje stejné nebo podobné služby, bere se v  úvahu celkový obrat pocházející z poskytování služeb těchto osob.

    (3) Přidruženou osobou se pro účely odstavce 2 rozumí podnik, ve kterém je zadavatel ovládající osobou podle zvláštních právních předpisů nebo vůči němuž je zadavatel osobou ovládanou podle zvláštních právních předpisů, nebo který společně se zadavatelem je osobou řízenou jinou osobou.

    393L0038

    čl. 6 (1)

    393L0038

    čl. 7

    393L0038

    čl. 9

    393L0038

    čl. 13

    393L0038

    čl. 1 (3)

    čl. 6:

    Tato směrnice se nevztahuje na zakázky nebo výběrová projektová řízení, které zadavatelé zadávají nebo organizují za jinými účely než je provádění činností uvedených v čl. 2 odst. 2 nebo provádění těchto činností v třetí zemi způsobem, který nezahrnuje fyzické využití sítě nebo zeměpisné oblasti ve Společenství.

    čl.7:

    1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky udělené za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím stranám, za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výlučného práva prodávat nebo pronajímat předmět takové zakázky a jiné subjekty mají možnost ho prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako zadavatel.

    2. Zadavatelé sdělí Komisi na její žádost všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznamy kategorií výrobků nebo činností, které považuje za takto vyňaté, v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise přitom zachovává důvěrnost jakýchkoliv citlivých obchodních informací, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytování těchto informací.

    čl. 9

    Tato směrnice se nevztahuje na:

    a) zakázky, které zadavatelé uvedení v příloze I udělují na nákup vody;

    b) zakázky, které zadavatelé uvedení v přílohách II až V udělují na nákup energie nebo paliv určených pro výrobu energie.

    čl. 13

    1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které:

    a) zadavatel zadává přidruženému podniku;

    b) jsou zadávány společným podnikem vytvořeným několika zadavateli za účelem provedení činnosti ve smyslu čl. 2 odst. 2 jednomu z těchto zadavatelů nebo podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů;

    za předpokladu, že alespoň 80% průměrného obratu výše zmíněného podniku za služby dosaženého v rámci Společenství za předchozí tři roky pochází z poskytování takových služeb podnikům, k nimž je přidružen.

    Jestliže více než jeden podnik přidružený k zadavateli poskytuje stejné nebo podobné služby, bere se v úvahu celkový obrat pocházející z poskytování služeb výše zmíněných podniků.

    čl 1 (3)

    ”přidruženým podnikem” se rozumí podnik, jehož roční závěrka je podle sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy14 konsolidována, nebo, v případě zadavatelů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, jakýkoliv podnik, ve kterém může zadavatel přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv ve smyslu odstavce 2, nebo který může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo který, společně se zadavatelem, podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku, v důsledku vlastnictví, majetkové účasti nebo předpisů, jimiž je upraven

    § 62

    Kromě případů stanovených v § 19 může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž

    1. pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách,

    2. má-li být zakázka zadána na základě rámcové dohody za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v § 64,

    3. při příležitostné koupi, kdy je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných pro velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou ceny obvyklé, nebo

    4. při nákupu zboží za zvláště výhodných podmínek od uchazeče, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurs nebo u něhož probíhá konkurzní nebo vyrovnávací řízení.

    393L0038

    čl. 20 (2)

    2. Zadavatelé mohou použít postup bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:

    1. pro dodávky zaznamenané a kupované na burzách;

    2. pro zakázky, jež mají být uděleny na základě rámcové dohody, za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v čl. 5 odst. 2;

    3. pro příležitostné koupě, kde je možné obstarat si dodávky využitím zvláště příznivých příležitostí daných po velmi krátkou dobu za ceny podstatně nižší nežli jsou běžné tržní ceny;

    4. pro nákup zboží za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, probíhá u něho vyrovnání nebo se podle vnitrostátních právních a správních předpisů nachází v podobné situaci;

    5. jestliže zakázka na služby následuje po výběrovém projektovém řízení provedeném v souladu s ustanoveními této směrnice a musí být, v souladu s těmito pravidly, zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takového výběrového řízení. V druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednáních přizvání všichni vítězové.

    § 63

    Výzva k předložení nabídky v užší soutěži nebo výzva k účasti v jednacím řízení s uveřejněním podle § 18 může být nahrazena

    a) oznámením užší soutěže nebo jednacího řízení s uveřejněním, nebo

    b) předběžným oznámením

    za předpokladu, že jejich obsahem jsou dostatečné informace pro zadání veřejné zakázky.

    392L0050

    čl. 11, 19

    392L0050:

    Při zadávání zakázek na služby používají zadavatelé postupy uvedené v čl. 1 písm. d), e) a f), přizpůsobené účelům této směrnice

    § 64

    (1) Při zadávání veřejných zakázek mohou zadavatelé použít rámcové smlouvy.

    (2) Rámcovou smlouvou se rozumí pro účely tohoto zákona smlouva uzavřená mezi zadavatelem a uchazečem, popřípadě uchazeči, jejímž obsahem je stanovení smluvních podmínek pro veřejné zakázky, které mají být zadány v určitém období, zejména pokud jde o cenu a množství zboží, prací nebo služeb.

    (3) Zadavatel nesmí uzavíráním rámcových smluv omezovat hospodářskou soutěž.

    393L0038

    čl. 1 (5)

    rámcovou dohodou” se rozumí dohoda mezi zadavatelem ve smyslu článku 2 a jedním nebo více dodavateli, podnikateli nebo poskytovateli služeb, jejímž účelem je stanovit podmínky pro veřejné zakázky, které mají být uděleny v daném období, zvláště s ohledem na ceny a, je-li to vhodné, s ohledem na předvídané množství;

    § 65

    (1) Vyhlašuje-li zadavatel veřejnou soutěž na určitý výkon podle zvláštních právních předpisů, je povinen při vyhlášení veřejné soutěže postupovat podle hlavy druhé, pokud celková výše soutěžních cen a plateb nebo předpokládaná cena služby zadávané na podkladě výsledku veřejné soutěže dosáhne nejméně 500 000 Kč.

    (2) Ve vyhlášení veřejné soutěže na určitý výkon zadavatel je povinen uvést zejména popis výkonu, lhůtu pro obdržení výkonů, kritéria pro hodnocení.

    (3) Vzor vyhlášení soutěže na určitý výkon stanoví ministerstvo vyhláškou.

    392L0050

    čl. 17, příl.III

    393L0036

    čl. 9, příl. IV

    393L0037

    čl. 11, příl. V

    393L0038

    příl. XII

    např. 392L0050:

    Vyhlášení se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách III a IV a uvedou se v něm informace požadované v těchto vzorech. Zadavatelé nesmějí při vyžadování informací týkajících se hospodářských a technických požadavků na poskytovatele služeb uplatňovat pro jejich výběr nárok na žádné jiné podmínky než ty, které jsou uvedeny v čl. 31 a 32 (bod 13 přílohy III B, bod 13 přílohy III C a bod 12 přílohy III D).

    III

    Vzor vyhlášení zakázky

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 66

    Veřejná soutěž na určitý výkon nesmí být omezena na území jednoho státu nebo jeho části a rovněž tak nesmí být omezen počet jejích účastníků

    392L0050

    čl. 3 (2)

    393L0036

    čl. 5 (7) (ve znění 397L0052)

    393L0037

    čl. 22 (4)

    393L0038

    čl. 3 (2)

    392L0050

    čl. 13 (4)

    393L0038

    čl. 23 (4)

    např.: 392L0050:

    čl. 3:

    Zadavatelé zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých poskytovatelů služeb.

    v dalších směrnicích podobná formulace

    392L0050

    čl. 13(4):

    Přijetí účastníků výběrového řízení na projekt nesmí být omezeno:

    • na území nebo část území členského státu,

    • na základě skutečnosti, že podle právních předpisů členského státu, v němž se soutěž organizuje, by účastník musel být buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

    v dalších směrnicích podobná formulace

    § 67

    Na vyhodnocení výkonů je zadavatel povinen zřídit nejméně pětičlennou soutěžní porotu. Nejméně tři členové soutěžní poroty musí mít stejnou anebo podobnou odbornou kvalifikaci, která je vyžadována od účastníků veřejné soutěže. Na člena soutěžní poroty se vztahují požadavky jako na člena hodnotící komise podle § 51.

    392L0050

    čl. 13 (6)

    393L0038

    čl. 23 (6)

    např. 392L0050:

    Porota se musí skládat výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

    Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá. Rozhoduje na základě anonymně podaných projektů a pouze na základě kritérií uvedených ve vyhlášení ve smyslu čl. 15 odst. 3.

    § 68

    Pokud je veřejná soutěž na určitý výkon vyhlášená jako anonymní, člen soutěžní poroty nesmí být obeznámen se jmény účastníků.

    392L0050

    čl. 13 (6)

    393L0038

    čl. 23 (6)

    např. 392L0050:

    Porota se musí skládat výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tutéž nebo rovnocennou kvalifikaci.

    Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá. Rozhoduje na základě anonymně podaných projektů a pouze na základě kritérií uvedených ve vyhlášení ve smyslu čl. 15 odst. 3.

    § 69

    Soutěžní porota vyhodnocuje výkony na základě kritérií obsažených ve vyhlášení veřejné soutěže. Zadavatel uzavře smlouvu s uchazečem, jehož výkon soutěžní porota vyhodnotila jako nejlepší.

    392L0050

    čl. 13 (5),

    čl. 36

    392L0050:

    čl. 13 …Jestliže jsou výběrová projektová řízení omezena na omezený počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná nediskriminační kritéria výběru.

    čl. 36:

    1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o výkonu určitých služeb, jsou kritéria, na nichž zakládají zadavatelé zadání zakázky, tato:

    a) pokud je zakázka zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, různá kritéria podle zakázky: např. kvalita, technický přínos, estetické a funkční vlastnosti, technická pomoc a servis, den dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, cena; nebo

    b) pouze nejnižší cena.

    2. Pokud se má zakázka zadat hospodářsky nejvýhodnější nabídce, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky všechna kritéria, která zamýšlí při zadání zakázky uplatnit; pokud je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti.

    § 70

    Zadavatel je povinen uveřejnit výsledek veřejné soutěže na určitý výkon.

    392L0050

    čl. 16 a 17

    392L0050:

    IV B. Výsledky výběrového řízení na projekt

    § 71

    (1) Úmysl zadat stavební koncesi je zadavatel povinen vyhlásit oznámením, které uveřejní podle § 21.

    (2) Lhůta pro obdržení žádostí nesmí být stanovena kratší než 52 dní; její běh počíná dnem následujícím po dni uveřejnění.

    393L0037

    čl. 15

    Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na stavební práce koncesí, stanoví lhůtu pro obdržení žádostí o koncesi, jež nesmí být kratší než 52 dní od data odeslání vyhlášení.

    § 72

    Finanční limit pro zadávání prací uvedený v § 13 odst. 1 platí též pro zadávání stavební koncese.

    393L0037

    čl. 1

    ”koncesí na stavební práce” se rozumí zakázka stejného typu jako zakázka definovaná v písm. a), kromě skutečnosti, že protiplnění spočívá buď pouze v právu využít stavbu nebo v tomto právu společně s platbou

    § 73

    Zadavatel může požadovat, aby

    a) uchazeč o stavební koncesi provedl nejméně 70% prací bez účasti jiných osob, nebo

    b) uchazeč o stavební koncesi ve své nabídce vymezil v procentech z předpokládané ceny rozsah prací, které provede jiná osoba.

    393L0037

    čl. 3 (2), čl. 20

    čl. 3 (2):

    Zadavatel může:

    • buď žádat na koncesionáři, aby zadal zakázku nejméně v hodnotě 30 % celkové hodnoty práce, na niž má být zadána koncesní zakázka, třetím stranám, přičemž kandidát má možnost zvýšit toto procento. Procento je třeba určit v koncesní zakázce,

    nebo žádat na kandidátech koncesních zakázek, aby ve svých nabídkách určili procento, pokud vůbec nějaké existuje, celkové hodnoty stavební práce, na niž má být zadána koncese, jež hodlají zadat třetím stranám.

    čl. 20:

    V zadávací dokumentaci mohou zadavatelé požádat uchazeče, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky hodlá zadat třetí straně.

    Tímto údajem není dotčena odpovědnost hlavního podnikatele.

    § 74

    Držitel stavební koncese, pokud není zadavatelem podle tohoto zákona, je povinen při zadávání prací postupovat podle ustanovení tohoto zákona o uveřejňování

    393L0037

    čl. 1

    ”koncesí na stavební práce” se rozumí zakázka stejného typu jako zakázka definovaná v písm. a), kromě skutečnosti, že protiplnění spočívá buď pouze v právu využít stavbu nebo v tomto právu společně s platbou

    § 85

    (1) Ministerstvo vede seznam kvalifikovaných podnikatelů. Zápis do seznamu kvalifikovaných podnikatelů se provádí s platností jednoho roku .

    (2) Seznam kvalifikovaných podnikatelů je veřejně přístupný seznam, do kterého může každý nahlédnout a vyhotovit si z něj výpisy. Údaje v něm obsažené jsou účinné pro každého zadavatele a není třeba je v zadávacích řízeních ověřovat. Proti zadavateli, který postupuje v důvěře v zápis tohoto seznamu, nemůže podnikatel, kterého se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

    392L0050

    čl. 35

    393L0036

    čl.25

    393L0037

    čl. 29

    393L0038

    čl. 30

    392L0050:

    1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznaných poskytovatelů služeb, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 29 písm. a) až d) a g) a článků 30, 31 a 32.

    2. Poskytovatelé služeb uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení obsahuje ověření, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a zařazení v tomto seznamu.

    3. Při registraci osvědčené v úředních seznamech poskytovatelů služeb příslušnými orgány vzniká u zadavatelů jiných členských států domněnka, že poskytovatelé služeb jsou vhodní pro práce odpovídající jejich zařazení, pouze pokud jde o čl. 29 písm. a) až d) a g), článek 30, čl. 31 písm. b) a c) a čl. 32 písm. a).

    Informace, které je možno získat z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat další potvrzení od všech registrovaných poskytovatelů služeb při každém zadávání zakázky.

    Zadavatelé z jiných členských států použijí shora zmíněná opatření pouze ve prospěch poskytovatelů služeb, kteří jsou zřízeni v členském státu vlastnícím úřední seznam.

    4. Pro registraci poskytovatelů služeb z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na poskytovatelích služeb vlastního státu, a v každém případě pouze ty, které jsou uvedeny v článcích 29 až 33.

    5. Členské státy, které vlastní úřední seznamy, sdělí jiným členským státům adresu subjektu, jemuž je možno poslat žádost o registraci.

    393L0036:

    1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznávaných dodavatelů, jsou povinny tyto seznamy upravit podle čl. 20 odst. 1 bodů a) až d) a g) a článků 21, 22 a 23.

    2. Dodavatelé uvedení v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení uvádí odkaz, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a klasifikaci v tomto seznamu.

    3. Registrace s osvědčením v úředních seznamech dodavatelů u příslušných orgánů zakládá u zadavatelů jiných členských států domněnku, že odpovídají klasifikaci dodavatelů pouze pokud se týká čl. 20 odst. 1) a) až d) a g), článku 21, čl. 22 odst. 1 písm.b) a e) a čl. 23 odst. 1 písm. a).

    Informace, jež je možno odvodit z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak, pokud jde o platby příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat další potvrzení od všech registrovaných dodavatelů při každém zadání zakázky.

    Zadavatelé z jiných členských států mohou použít první a druhý pododstavec pouze ve prospěch dodavatelů, kteří mají sídlo v zemi, která vlastní úřední seznam.

    1. Pro registraci smluvních stran z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na státních příslušnících, a v každém případě pouze ty, které jsou stanoveny v článcích 20 až 23.

    2. Členské státy, které vlastní úřední seznam, sdělí jiným členským státům adresu úřadu, u něhož je možno podat žádost o registraci, jiným členským státům a Komisi, která zajistí distribuci.

    393L0037

    1. Členské státy, které mají úřední seznamy uznávaných podnikatelů, jsou povinny tyto seznamy upravit v souladu ustanoveními čl. 24 písm. a) až d) a g) a článků 25, 26 a 27.

    2.Podnikatelé registrovaní v úředních seznamech mohou pro každou zakázku předložit zadavateli osvědčení o registraci vydané příslušným orgánem. Toto osvědčení uvádí odkaz, na základě kterého jsou registrováni v seznamu, a klasifikaci v tomto seznamu.

    3. Registrace s osvědčením v úředních seznamech příslušných orgánů zakládá u zadavatelů jiných členských států domněnku, že podnikatelé jsou vhodní pro provedení stavebních prací pouze pokud se týká čl. 24 písm. a) až d) a g), článku 25, čl. 26 písm. b) a c) a čl. 27 písm. b) a d).

    Informace, jež je možno odvodit z registrace v úředních seznamech, není možno zpochybňovat. Avšak co se týká plateb příspěvků na sociální zabezpečení, je možno vyžadovat od registrovaných podnikatelů další potvrzení při každém zadání zakázky.

    Zadavatelé z jiných členských států použijí shora uvedená opatření pouze ve prospěch podnikatelů, kteří jsou zřízeni v zemi, která vlastní úřední seznam.

    4. Pro registraci dodavatelů z jiných členských států v úředním seznamu se už nepožadují další důkazy a prohlášení než ty, které se vyžadují na státních příslušnících, a v každém případě pouze ty, které jsou stanoveny v článcích 24 až 27.

    5. Členské státy, které vlastní úřední seznam, sdělí jiným členským státům adresu úřadu, u něhož je možno podat žádost o registraci.

    393L0038:

    1. Zadavatelé mohou zavést a provádět systém zkoušek dodavatelů, podnikatelů nebo poskytovatelů služeb.

    2. Systém, který může zahrnovat různé kvalifikační stupně, je provozován na základě objektivních kritérií a pravidel, která určí zadavatel. Zadavatel použije, je-li to vhodné, odkaz na evropské normy. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

    3 Kritéria a pravidla pro zkoušky se na žádost zpřístupní dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projeví zájem. Aktualizované znění těchto kritérií a pravidel se jim též sdělí. Jestliže zadavatel zjistí, že zkušební systém určitých třetích subjektů nebo orgánů vyhovuje jeho požadavkům, sdělí jména těchto třetích subjektů dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb, kteří projevují zájem.

    4. Zadavatelé informují žadatele o svém rozhodnutí týkajícím se kvalifikace v rozumné lhůtě. Jestliže rozhodnutí nemůže být učiněno do šesti měsíců od podání žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od podání žádosti o důvodech opravňujících delší lhůtu a o datu, kdy jeho žádost bude přijata či zamítnuta.

    5. Při svém rozhodování o posuzování nebo o aktualizaci kritérií a pravidel nesmějí zadavatelé:

    • ukládat některým dodavatelům, podnikatelům a poskytovatelům služeb správní, technické nebo finanční povinnosti, které nejsou ukládány jiným;

    • požadovat zkoušky nebo důkazy, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

    6. Záporné rozhodnutí o kvalifikaci se sdělí žadatelům spolu s důvody odmítnutí. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v odstavci 2.

    7. Úspěšní dodavatelé, podnikatelé a poskytovatelé služeb se zaznamenají v seznamu, který může být rozdělen podle kategorií podle typu zakázky, pro kterou je kvalifikace platná.

    8. Zadavatelé mohou ukončit kvalifikaci dodavatele, podnikatele nebo poskytovatele služeb pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v odstavci 2. Úmysl ukončit kvalifikaci musí být sdělen písemně dodavateli, podnikateli nebo poskytovateli služeb předem, spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup odůvodňují.

    9. Zkušební systém podléhá vyhlášení vypracovanému v souladu s přílohou XIII a zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropských společenství, který uvádí účel zkušebního systému a použitelnost pravidel jeho fungování. Jestliže doba trvání systému je delší než 3 roky, zveřejňuje se vyhlášení ročně. Jestliže je doba trvání kratší, stačí vyhlášení na počátku řízení.

    § 94

    Povinnost zadavatele nahradit škodu

    (1) Pokud v důsledku porušení zákona zadavatelem vznikla zájemci nebo uchazeči o veřejnou zakázku škoda, má vůči zadavateli nárok na náhradu nákladů podání nabídky a ostatních nákladů vzniklých účastí na zadávacím řízení.

    (2) Jestliže orgán dohledu na základě návrhu rozhodne o tom, že navrhovatel měl reálnou možnost získat veřejnou zakázku, má navrhovatel vůči zadavateli nárok i na náhradu ušlého zisku. O těchto nárocích rozhoduje věcně a místně příslušný soud.

    389L0665

    čl.2 odst.1

    písm. d)

    392L0013

    čl.2 odst.1

    písm. d)

    Upravena povinnost členského státu zajistit, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumnými postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přiznání odškodnění poškozeným osobám.

    § 97

    (1) Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává orgán dohledu s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.

    (2) Orgán dohledu vykonává svoji působnost tím, že:

    a) rozhoduje ve smírčím řízení,

    b) vydává předběžná opatření,

    c) rozhoduje o tom, zda zadavatelé při zadávání veřejných zakázek postupovali v souladu s tímto zákonem,

    d) ukládá sankce,

    e) kontroluje úkony zadavatelů při zadávání veřejných zakázek podle zákona o státní kontrole. Tím není dotčena působnost jiných orgánů veřejné správy vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních předpisů,

    f) plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

    389L0665

    čl. 2 odst. 2

    392L0013

    čl. 2 odst. 2

    Pravomoci související s přezkumem je možno propůjčit samostatným orgánům, zodpovědným za různé aspekty postupu pro přezkum.

    § 98

    (1) Kterákoliv osoba, která prokáže zájem získat veřejnou zakázku, nebo sdružení takových osob a domnívá se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen tento zákon (dále jen ”stěžovatel”), může k  zadavateli podat písemné námitky. Podání námitky je podmínkou pro případné  podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, to neplatí pro podání návrhu podle § 105.

    (2) Námitky musí být zadavateli doručeny v průběhu zadávacího řízení nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy stěžovatel obdržel od zadavatele písemné oznámení o zadání veřejné zakázky podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.

    (3) Zadavatel je povinen do patnácti dnů od obdržení námitek doručit stěžovateli písemné sdělení, zda s námitkami souhlasí či nikoliv a uvést způsob jejich vyřízení se zdůvodněním.

    (4) Pokud zadavatel včas podaným námitkám ve lhůtě podle předchozího odstavce nevyhověl, nesmí do čtyřiceti pěti dnů od jejich obdržení uzavřít smlouvu, jinak je smlouva neplatná. Tato lhůta může být předběžným opatřením prodloužena.

    389L0665

    čl. 1 odst. 3

    392L0013

    čl. 1 odst. 3

    Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

    § 100

    (1) Řízení se zahajuje na návrh stěžovatele nebo z vlastního podnětu orgánu dohledu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do šedesáti dnů ode dne, kdy se o porušení tohoto zákona dověděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení tohoto zákona.

    (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh doručen orgánu dohledu. Pokud se řízení zahajuje z podnětu orgánu dohledu, je řízení zahájeno dnem, kdy o tom orgán dohledu uvědomil účastníka řízení.

    (3) Písemný návrh musí být doručen orgánu dohledu a ve stejnopisu zadavateli nejpozději do deseti dnů poté, co zadavatel nevyřídil námitky stěžovatele podle ustanovení § 98 odstavce 3 nebo námitkám nevyhověl anebo co bylo zastaveno smírčí řízení.

    389L0665

    čl. 1 odst. 3

    392L0013

    čl. 1 odst. 3

    Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

    § 101

    (1) Z návrhu musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona a čeho se stěžovatel domáhá. Návrh také musí obsahovat přesné označení zadavatele a zdůvodnění vlastního zájmu na přezkumu, musí být podepsán a datován. Součástí návrhu zasílaného orgánu dohledu je doklad o zaplacení správního poplatkua doklad o doručení námitek zadavateli.

    (2) Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle předchozího odstavce, a stěžovatel jej ve lhůtě stanovené orgánem dohledu nedoplní, nebo nesplňuje-li ostatní podmínky pro jeho podání, anebo není-li orgán dohledu věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, zahájené řízení orgán dohledu zastaví.

    (3) Návrh na přezkum lze podat proti všem úkonům, které vylučují nebo by mohly vyloučit transparentní nebo nediskriminační postup při zadávání veřejných zakázek, zejména proti:

    1. zadávacím podmínkám,

    2. obsahu oznámení užší soutěže, jednacího řízení s uveřejněním, vyhlášení veřejné soutěže nebo obsahu výzvy k podávání nabídek,

    3. vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku z veřejné soutěže nebo z užší soutěže,

    4. zadání veřejné zakázky,

    5. použití druhu zadávacího řízení.

    (4) Zadavatel je povinen zaslat orgánu dohledu své vyjádření k obdrženému návrhu do sedmi dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky vztahující se k namítanému porušení zákona.

    389L0665

    čl. 1 odst. 3

    392L0013

    čl. 1 odst. 3

    Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve ohlásila domnělé porušení zadavateli a informovala ho o svém záměru usilovat o přezkum.

    Otázka správního poplatku není směrnicemi upravena.

    § 102

    Účastníkem řízení je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též stěžovatel, který jej podal (dále jen ”navrhovatel").

    389L0665

    čl. 1 odst. 3

    392L0013

    čl. 1 odst. 3

    Členské státy zajistí, aby postupy pro přezkum byly dostupné, ve formě podrobných pravidel, která si mohou vytvořit, alespoň kterékoliv osobě, která se zajímá nebo zajímala o získání určité veřejné zakázky a která byla poškozena nebo jí hrozí riziko újmy v důsledku domnělého porušení.

    § 103

    (1) Je-li to nutné a vhodné k zabránění dalšímu poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku, orgán dohledu může vydat před skončením správního řízení na návrh nebo z vlastního podnětu předběžné opatření. Navrhovatel musí přesně označit, čeho se má navrhované předběžné opatření týkat, uvést tvrzenou nezákonnost, konkretizovat bezprostředně hrozící poškození svých zájmů a připojit příslušné důkazy.

    (2) Před vydáním předběžného opatření orgán dohledu posoudí ve vzájemných souvislostech předpokládané důsledky vydávaného opatření pro všechny možné poškozené zájmy navrhovatele, ostatních uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku a zadavatele, jakož i veřejný zájem na pokračování zadávacího řízení. Předběžné opatření nebude vydáno, není-li to ve veřejném zájmu.

    (3) Předběžným opatřením může orgán dohledu uložit zadavateli zejména, aby

    1. dočasně pozastavil dokončení jednotlivých úkonů nebo celé zadávací řízení,

    2. učinil nezbytné úkony k zabránění bezprostředního ohrožení nebo poškozování zájmů navrhovatele, ostatních uchazečů nebo zájemců o veřejnou zakázku v důsledku porušení tohoto zákona.

    389L0665

    čl. 2 odst. 1 písm. a)

    392L0013

    čl. 2 odst. 1 písm. a)

    389L0665

    čl. 2 odst. 4

    392L0013

    čl. 2 odst. 4

    Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přijímání prozatímních opatření při nejbližší příležitosti a ve formě prozatímních postupů s cílem napravit domnělé porušení nebo zabránit dalšímu poškozování příslušných zájmů, včetně opatření k pozastavení nebo zajištění pozastavení postupu pro zadávání veřejných zakázek nebo implementaci rozhodnutí zadavatele.

    Členské státy mohou stanovit, že při zvažování, zda nařídit prozatímní opatření, zodpovědný orgán vezme v úvahu pravděpodobné důsledky daných opatření pro všechny zájmy, které tím pravděpodobně budou poškozeny, a bude se moci rozhodnout nepřijmout taková opatření, kde by jejich negativní důsledky převažovaly nad výhodami. Rozhodnutí nepřijmout prozatímní opatření se nedotkne jakýchkoli jiných požadavků osoby, která se o prozatímní opatření uchází.

    § 104

    Shledá-li orgán dohledu v době před uzavřením smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky porušil tento zákon, vysloví to v rozhodnutí. Současně může zadavateli uložit opatření k nápravě, jestliže úkon podstatně ovlivnil nebo by mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Neshledá-li porušení tohoto zákona, vysloví, že tento zákon tímto úkonem nebyl porušen.

    389L0665

    čl. 2 odst. 1 písm. b)

    392L0013

    čl. 2 odst. 1 písm. b)

    Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující zrušení nebo zajištění zrušení nezákonně učiněných rozhodnutí, včetně odstranění diskriminačních technických, ekonomických nebo finančních specifikací v poptávce, zadávací dokumentaci nebo jakýchkoli dalších dokumentech souvisejících s postupem pro zadávání veřejné zakázky.

    § 105

    1. (1) Po uzavření smlouvy orgán dohledu rozhodne o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, a na základě návrhu rozhodne též o tom, zda navrhovatel měl reálnou možnost získat veřejnou zakázku, pokud by ke zjištěnému porušení tohoto zákona nedošlo. Současně orgán dohledu může uložit zadavateli podle § 106 pokutu.

    (2) Návrh podle předchozího odstavce musí být doručen orgánu dohledu nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy a musí přiměřeně obsahovat náležitosti návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (§ 101). Součástí návrhu je doklad o zaplacení správního poplatku

    389L0665

    čl. 2 odst. 6

    392L0013

    čl. 2 odst. 6

    Účinky výkonu pravomocí přezkumu na smlouvu uzavřenou po zadání zakázky budou stanoveny vnitrostátními právními normami. Členský stát může dále stanovit, že po uzavření smlouvy po zadání zakázky budou pravomoci orgánu zodpovědného za postupy pro přezkum omezeny na přiznání odškodnění osobám poškozeným v důsledku porušení, vyjma případů, kdy je nutno provést zrušení rozhodnutí před přiznáním odškodnění.

    § 106

    (1) Za nesplnění povinnosti nebo porušení zákazu uvedeného v ustanovení § 8 až 12, § 15 až 23, § 26, § 28, § 35 až 36, § 38 až 41, § 43, § 45 až 58, § 63 až 71, § 74, § 75, § 79, § 91 a § 93 tohoto zákona může orgán dohledu uložit zadavateli pokutu až do výše 10 % ceny zakázky. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl o porušení povinnosti podle tohoto zákona. Pokutu nelze uložit, jestliže od porušení povinnosti uplynuly 3 roky.

    (2) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu podle odstavce 1 může být zadavatelům uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč. Při nesplnění této povinnosti lze tutéž pokutu uložit i opakovaně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy měla být povinnost z tohoto rozhodnutí splněna.

    392L0013

    čl. 2 odst. 1 písm. c)

    392L0013

    čl. 2 odst. 5

    389L0665

    čl. 2 odst. 7

    392L0013

    čl. 2 odst. 8

    Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s kontrolními postupy zahrnovala ustanovení zakotvující přijímání opatření při nejbližší příležitosti a pokud možno ve formě prozatímních postupů, nebo, pokud nutno, ve formě konečných postupů, co se týče podstaty, přičemž půjde o jiná opatření než opatření zakotvená v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), a jejich cílem bude náprava jakéhokoli zjištěného porušení a zamezení poškození daných zájmů; konkrétně půjde o vydávání příkazů k platbě určité sumy tam, kde porušení nebylo napraveno nebo mu nebylo zamezeno.

    Částka uložená k zaplacení podle čl. 2 odst. 1 písm. c) musí být dostatečně vysoká, aby zadavatele odradila od porušení nebo dalšího porušování. Vlastní platba dané částky může záviset na vydání konečného rozhodnutí, zda skutečně došlo k porušení.

    Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná orgány zodpovědnými za postupy pro přezkum byla účinně provedena

    Výčet předpisů ES, které se na

    vrhovaného zákona týkají

    Základní předpisy:

    371L0304

    Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 o odstranění omezení volného pohybu služeb pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce podnikatelům jednajícím prostřednictvím zastoupení či poboček.

    389L0665

    Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce

    392L0013

    Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

    392L0050 (pozměněno: 397L0052)

    Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby

    393L0036 (pozměněno: 397L0052)

    Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky

    393L0037 (pozměněno: 397L0052)

    Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce

    393L0038 (pozměněno: 398L0004)

    Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

    novelizující směrnice:

    397L0052

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 97/52/ES ze dne 13. října 1997 která pozměňuje směrnice č. 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS, které koordinují postupy při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce

    398L0004

    98/4/ES ze dne 16. února 1998 pozměňující směrnici 93/38/EHS o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

    Další předpisy a právně relevantní dokumenty:

    371D0306 (pozměněno: 377D0063)

    71/306/EHS: Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 1971 o zřízení poradního výboru pro veřejné zakázky

    377Y0115(01)

    Usnesení Rady ze dne 21. prosince 1976 o přístupu výrobků původem z nečlenských zemí ze k veřejným zakázkám Společenství na dodávky služeb

    380Y0819(02)

    Usnesení Rady ze dne 22. července 1980 o přístupu výrobků ze třetích zemí k veřejným zakázkám Společenství na dodávky služeb

    387D0305 (pozměněno: 387D0560)

    87/305/EHS: Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 1987 zřizující poradní výbor pro otevírání trhů veřejných zakázek

    393D0327

    93/327/EHS: Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 1993, které definuje podmínky, podle kterých musí zadavatelé využívající geografická území za účelem průzkumu nebo těžby ropy, plynu nebo uhlí nebo jiných pevných paliv informovat Komisi o udělených zakázkách

    393R1461 (pozměněno: 395R1836)

    Nařízení Rady (EHS) č. 1461/93 ze dne 8. června 1993 o přístupu k veřejným zakázkám pro uchazeče ze Spojených států amerických

    394D0800

    94/800/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod v rámci vícestranných jednání Urguayského kola (1986-1994) sjednaných za Evropské společenství pokud jde o záležitosti v rámci jeho kompetencí

    395D0215

    95/215/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 1995 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a USA o vládních zakázkách

    396X0527

    96/527/ES: Doporučení Komise ze dne 30. července 1996 o používání ”Společného názvosloví pro veřejné zakázky pro popisování předmětu veřejných zakázek”

    397D0474

    97/474/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 24. února 1997 o uzavření dvou dohod mezi Evropským společenstvím a státem Izrael o zakázkách zadávaných telekomunikačními operátory a o vládních zakázkách

    399Y0508(01)

    Sdělení Komise podle čl. 8 směrnice č. 93/38/EHS

    300Y0429(01)

    Interpretační sdělení Komise o koncesích podle práva Společenství

    371R1182

    Nařízení Rady (EHS, EURATOM) č. 1182/71, ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny

    Prahové hodnoty v oblasti veřejných zakázek aplikovatelné od 1. ledna 2000(1999/C 379/08)

    Prahové hodnoty v oblasti veřejných zakázek aplikovatelné od 1. ledna 2000 (2000/C 91/10)

    Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na služby - jiné než na dodávky v oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 92/50/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

    Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na dodávky - jiné než na dodávky v oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 93/36/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

    Pokyn ke komunitárním pravidlům o zadávání veřejných zakázek na stavební práce - jiné než na dodávky v oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - směrnice 93/37/EHS (http://simap.eu.int/EN/pub/src/guideline.htm)

    1 ) § 2 odst. 2, § 21 a 23 obchodního zákoníku.

    2) § 847 a násl. občanského zákoníku.

    3) Například § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.

    4) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

    5) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

    6) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

    7) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

    9) Například § 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 24 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

    10) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    11) § 281 až 288 obchodního zákoníku.

    12) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.

    13) § 2 písm. b) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

    14) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    15) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

    16) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

    19) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).

    21) Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.

    22) ) § 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

    26) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    27) § 118 a násl. trestního zákona

    28) § 247 a násl. trestního zákona.

    1

    29) Nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese.

    30) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

    31) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

    32) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

    33) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

    34)Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

    35) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

    36) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

    104

    Máte otázku k tomuto zákonu?

    Zeptejte se asistenta

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací