Důvodová zpráva k Vl. zák. o evidenci některých plateb pro účely správy daní

K ČÁSTI PRVNÍ

K § 1

Smyslem celé navrhované úpravy je stanovit jednotnou formu dosavadní záznamní povinnosti, která je již dnes ukládána daňovým subjektům ze stejných důvodů a pro stejné účely podle § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a toto ustanovení je proto současně v části druhé navrhovaného zákona novelováno. Zpřísněním a zpřesněním formy evidence by mělo dojít ke snazší kontrole jak ze strany správců daně, tak i samotných zákazníků. Současně vymezuje jeho účel pro potřeby důkazního řízení v rámci řádné daňové správy jako stanovení povinnosti evidování plateb v hotovosti prostřednictvím pokladny, aby tato evidence mohla sloužit jako jeden z důkazních prostředků při správném a úplném zjištění a stanovení daňových povinností příslušných daňových subjektů.

K § 2

Zde jsou definovány základní pojmy, používané v tomto zákoně a navazujícím prováděcím předpisu, které nebyly dosud v jiném daňovém zákoně pro účely správy daní vymezeny. Jde např. o platby, které zahrnují nejen úhrady v hotovosti, ale i úhrady jinými platebními prostředky v české nebo zahraniční měně nahrazujícími hotové peníze, jako jsou platby prostřednictvím platebních karet, šeků, směnek apod., u nichž je dále v zákoně stanovena povinnost jejich evidování a registrace prostřednictvím pokladen na všech pokladních místech povinného subjektu, tj. všude, kde se uskutečňují hotovostní úhrady.

Dalším stěžejním pojmem zde vymezeným je fiskální registrační pokladna (dále jen ”pokladna”) a její tiskové výstupy ve formě pokladních bloků a závěrky, jakož i samotná pokladní evidence, skládající se z hotovostního deníku, servisní knihy a ze záznamu závěrek. Jedná se pochopitelně o závěrku, která je výstupem elektronického zařízení a nelze ji zaměňovat s účetní závěrkou, jejíž náležitosti a povinnost sestavení vyplývají ze zákona o účetnictví. Ke každému vydanému pokladnímu bloku, jehož originální tisk nelze opakovat, vyhotoví pokladna též kontrolní pokladní blok, který je označen slovem ”kopie”, a to buď tiskem vyhotoveným pokladnou nebo podtiskem na pásce pro tisk kontrolních bloků. Rovněž využití jiných medií pro archivaci kontrolních bloků musí zaručovat tisk těchto bloků pouze s označením ”kopie”.

Pro evidování plateb na pokladně bude připuštěna pouze pokladna, jejíž typ byl certifikován Ministerstvem financí (dále jen ”ministerstvo”) s přiděleným individuálním a neměnným daňovým kódem pokladny přidělovaným místně příslušným finančním úřadem (dále jen "finanční úřad") daňovému subjektu jako subjektu povinnému z tohoto zákona při uvádění pokladny do provozu.

Jsou zde definovány i jednotlivé druhy pamětí pokladny, její servis prostřednictvím servisního střediska a povinnost jeho autorizace pro účely zákona.

Pro snadnou identifikaci pravosti tiskových výstupů z pokladny se zavádí běžně nenapodobitelný ochranný znak (tzv. fiskální logotyp), jehož vzor je uveden v příloze k zákonu.

Jsou odlišeny jednotlivé druhy uzávěr pokladny včetně osob oprávněných je přikládat tak, že při ukončení všech úkonů, při nichž se vstupuje do volně nepřístupných, tj. zajištěných částí pokladny, je povinnost opětného zajištění formou plomby, a to v případě zajištění finančním úřadem jako úřední uzávěra a při zajištění servisním střediskem jako technická uzávěra.

Vymezeny jsou i různé druhy obratu a jejich vzájemné vztahy, potřebné jak pro určení evidovaných údajů tak i pro posouzení vzniku evidenční povinnosti u jednotlivých okruhů povinných subjektů.

Specificky pro potřeby tohoto zákona je vymezen i pojem ”závěrka”, jejíž sestavení a přenesení do fiskální paměti je nezbytnou podmínkou vymazání údajů z operační paměti a její podrobný obsah vyplývá z náležitostí tiskového výstupu závěrky vymezeného v prováděcím předpise.

Některé další pojmy, jako např. povinný subjekt, jejichž zavedení je současně spojeno se vznikem jejich právních povinností podle tohoto zákona, jsou vymezeny dále v zákoně.

K § 3

Obsahuje vymezení povinnosti povinného subjektu evidovat platby na pokladně uvedené řádně do provozu a opatřené daňovým kódem pokladny. Každý daňový subjekt, právnická i fyzická osoba, u které dochází v souvislosti s jeho zdanitelnými příjmy podle zákona o daních z příjmů k platbám v hotovosti, a to jak k jejich přijímání tak k jejich vydávání, je zde vymezen jako povinný subjekt a musí tyto platby evidovat na certifikovaném typu pokladny a současně vydávat kupujícímu nebo prodávajícímu pokladní blok, vyhotovený pokladnou, s  náležitostmi stanovenými prováděcí vyhláškou. Správce daně může tedy v kterémkoliv okamžiku zkontrolovat věrohodnost evidování o hotovostních platbách. Pokud by okamžitý stav hotovosti v pokladně neodpovídal stavu evidence, lze toto zjištění považovat za důvodné zpochybnění věrohodnosti evidence na registrační pokladně se všemi důsledky při dokazování ve správě daní. Stejný postup se uplatní i v případě činností, kde převažuje vydávání hotovosti, např. ve výkupech, při komisním prodeji atp.

K § 4

Vzhledem k celoplošnému zavedení povinností evidovat prostřednictvím fiskálních pokladen se navrhuje vynětí z této povinnosti vůči okruhu plateb nebo okruhu subjektů, u nichž se předpokládá dostatečná evidence jiným vhodným způsobem a u plateb bagatelní povahy.

K § 5

Obsahuje bližší podmínky pro certifikaci pokladny, a to včetně určení osob, které mohou podat návrh na udělení certifikace určitého typu pokladny. Okruh oprávněných navrhovatelů je omezen na výrobce nebo dovozce určitého typu pokladny, pokud je navrhovatel současně osobou oprávněnou k podnikání na území České republiky. Nezbytnost tohoto omezení okruhu oprávněných navrhovatelů na certifikaci pokladny plyne ze specifických požadavků samotného certifikačního řízení a nutné dosažitelnosti navrhovatelů v jeho průběhu.

Mezi povinné náležitosti návrhu patří i bezúplatné předání funkčního modelu pokladny k ověření shody technického provedení s výslovnými požadavky zákona a její funkčnosti. Tato pokladna bude uložena jako vzor certifikovaného výrobku po celou dobu, po kterou budou pokladny příslušného certifikovaného vzoru v provozu z důvodů potřeby řádného důkazního prostředku pro navazující řízení a pro případné budoucí změny na  tomto typu. Vlastnictví tohoto vzoru přechází právní mocí rozhodnutí o udělení certifikace na stát. Nedojde-li k certifikaci, bude navrhovateli pokladna v přiměřené lhůtě vrácena. Současně se předává i vzor náhradního zařízení pro získání údajů z pokladny, která přestane být funkční a z níž nelze data získat ani pomocí stejného typu pokladny. Bude-li toto zařízení společné pro více typů pokladny, je předložení pouze jednoho vzoru dostačující.

Kromě požadavků čistě fiskálního charakteru bylo nutno v rámci certifikace zohlednit též splnění podmínek metrologických předpisů a nepřipustit u navrhovaného typu certifikaci, pokud by současně nesplňoval i požadavky těchto předpisů.

Pro rozhodnutí o návrhu na certifikaci pokladny je stanovena tříměsíční pořádková lhůta. Je-li certifikace udělena, rozhodne ministerstvo současně i o umístění technické, v případě nezabudované fiskální paměti i úřední, uzávěry. Jde o nezbytné náležitosti rozhodnutí o udělení certifikace, jak s ohledem na předpokládané odchylky v konstrukci jednotlivých pokladen, tak i v té souvislosti s ohledem na nezbytnost zachování stejné míry zajištění pokladny proti neoprávněným zásahům.

Při uvádění pokladen na trh je stanovena výrobci nebo dovozci, který má k předmětnému typu pokladny certifikační osvědčení, povinnost připojit ke každé jednotlivé pokladně kopii tohoto certifikačního osvědčení a současně vlastní prohlášení o tom, že tato pokladna je shodná s typem pokladny, na jejíž uvádění na trh a používání pro účely podle zákona o fiskálních registračních pokladnách jim byla udělena certifikace. Současně je výrobci nebo dovozci stanovena povinnost zapůjčit na vyžádání ministerstvu pokladnu, která je určena k prodeji k ověření shody s certifikovaným typem pokladny. Tento způsob byl zvolen jako hospodárnější v porovnáním s jinými možnými způsoby jako např. s úředním přezkoušením shodnosti každé jednotlivé pokladny s certifikovaným typem. Bez shodnosti certifikovaných a dodávaných typů pokladen by ovšem došlo k negaci celé právní úpravy.

Shoda pokladny s právním předpisem předepsanými technickými a funkčními vlastnostmi musí být dodržena po celou dobu používání pokladny, a proto je v návrhu založena možnost odejmutí certifikace, pokud by došlo k porušení resp. nedodržení podmínek, za nichž byla certifikace udělena.

Zvláštní úprava certifikace je navrhována v případech, kdy jde o dodatečnou adaptaci fiskálního vybavení pokladny fungující dosud jako pokladna nefiskální; zde nutno trvat i na certifikaci postupu celého adaptačního procesu. Předpokládá se umožnění adaptace pokladen, které byly prodány, resp. vyrobeny v době bezprostředně předcházející zavedení této nové formy evidence zákonem, a to jen po dobu, uvedenou v rozhodnutí o certifikaci.

Zanikne-li osoba (fyzická nebo právnická), které byla udělena certifikace a má právního nástupce (dědic, splynutí…), který je výrobcem předmětného typu pokladny nebo jej dováží, platí certifikace i pro tohoto právního nástupce.

K § 6

Uspořádání vnějšího obalu pokladny musí být konstruováno tak, aby umožňovalo přiložení uzávěry, jakož i úředních značek a zabraňovalo přístupu k funkčním částem pokladny bez  porušení uzávěry. Poruší-li správce daně při své kontrole technickou uzávěru bude místo ní přiložena úřední uzávěra. Tam, kde není fiskální paměť spojena neoddělitelně s konstrukcí pokladny, musí být konstrukčně umožněno přiložení samostatné úřední uzávěry, která zajistí kontrolovatelnost správcem daně.

Bez porušení uzávěr lze tedy vyměňovat pouze pokladní pásku a zásobník tiskové barvy.

K § 7

K zajištění řádné funkce nového evidenčního systému prostřednictvím pokladen je uloženo povinnému subjektu podat svému finančnímu úřadu návrh na zahájení provozu pokladny a pokladního místa, kde bude umístěna. K tomu pak bude nutno předložit i některé doklady, osvědčující jak způsob nabytí pokladny, tak i skutečnost, že jde o certifikovaný typ, k němuž má povinný subjekt smluvně zajištěn servis. Současně finanční úřad rozhodne o možnosti použití pokladny bez zobrazovacího zařízení, je-li to nezbytnou podmínkou řádného provozu povinného subjektu, např. restaurace I. kategorie atp. Finanční úřad přidělí daňový kód pokladny a předá povinnému subjektu servisní knihu, popřípadě zajistí přiložení úřední uzávěry a servisní středisko uvede pokladnu do provozu.

K § 8

Vedení servisní knihy je nedílnou součástí provozu pokladny. Servisní kniha bude základním dokumentem o provozu pokladny a je proto vysloven zákaz provozu pokladny bez servisní knihy. Jsou zde uvedeny podrobnosti jejího vedení a používání zejména ve vztahu k zajištění ověřitelné kontinuity v užívání pokladny. Pro přenosné pokladny bude servisní kniha uložena v bydlišti nebo sídle povinného subjektu.

Finanční úřad vydá servisní knihu povinnému subjektu bezúplatně se současnými záznamy důležitých údajů o pokladně a jejím provozu včetně záznamu přiděleného daňového kódu pokladny při zahájení provozu pokladny.

Podmínkou funkčnosti servisní knihy je aktuálnost a správnost tam uváděných záznamů, a proto je také uložena povinnému subjektu povinnost oznamovat finančnímu úřadu všechny změny skutečností, které jsou předmětem zápisů v servisní knize a předkládat současně servisní knihu k záznamu změn.

Podrobně jsou stanoveny druhy a náležitosti zápisů do servisní knihy a ohledně jednotlivých druhů zápisů je pro jejich pořízení stanoveno oprávnění pro finanční úřad, servisní středisko a povinný subjekt.

Finanční úřad zapisuje do servisní knihy především údaje spojené s uvedením pokladny do provozu a jejich změny, včetně záznamu o době, po kterou byla pokladna provozována bez servisní knihy. Servisní středisko zapisuje zavádění fixních údajů do pokladny a údaje o údržbě a opravách pokladny; povinný subjekt pak do servisní knihy zaznamenává oznámení poruchy pokladny servisnímu středisku. Finanční úřad i servisní středisko shodně zaznamenávají do servisní knihy i každé ověření funkčnosti pokladny.

Je zde stanoven i postup při ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození servisní knihy, a to až do případného vydání jejího duplikátu finančním úřadem.

K § 9

V tomto ustanovení je stanoven podrobný postup pro případy poruchy v provozu pokladny toho druhu, které nemůže odstranit sám povinný subjekt v jemu přístupných částech jako např. závady v tiskové pásce nebo v  tiskové barvě.

Základem postupu je, po vyřazení pokladny s poruchou, uvědomění servisního střediska o poruše a zajištění evidence plateb některým z náhradních způsobů, jímž je použití záložní pokladny nebo použití paragonů, jejichž tiskopisy obdrží povinný subjekt na vyžádání úplatně od finančního úřadu; nelze-li využít některý z náhradních způsobů, musí povinný subjekt pokladní místo s touto pokladnou až do odstranění poruchy uzavřít. Paragony, vydávané povinným subjektům finančními úřady, musí být po celou dobu své existence jako přísně zúčtovatelné tiskopisy přesně evidovány jak u finančních úřadů, tak i u povinných subjektů. Touto povinností se sleduje záruka, aby nemohlo docházet k používání jiných než předepsaných paragonů; i platby, pro které byly použity paragony, jsou předmětem jedné, popř. více závěrek.

Dále je v tomto ustanovení stanovena povinnému subjektu ohlašovací povinnost při ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení pokladny tak, aby bylo možno přijmout potřebná opatření.

Náhradního způsobu evidence plateb se použije i v případě dočasného nesouladu naprogramovaných údajů v pokladně s platným právním stavem; jde např. o změnu programu ohledně výše daňových sazeb u daně z přidané hodnoty.

K § 10

Vzhledem k zákonem regulovanému používání pokladen je nutno se vypořádat i s postupem při ukončení provozu pokladny. Tento postup se přiměřeně použije i při vyřazení pokladny z provozu správcem daně.

K § 11

Je zde stanoven postup povinného subjektu, servisního střediska a finančního úřadu při výměně fiskální paměti, což by mohlo případně nastat pouze u typů, u kterých není paměť neoddělitelně spojena s konstrukcí pokladny.

K § 12

Obsahuje stanovení evidenčních povinností osobám, jimž bylo vydáno osvědčení o certifikaci pokladny, umožňující jednoznačnou identifikaci nabyvatelů a uživatelů certifikovaných pokladen. Smyslem tohoto ustanovení je znemožnit nebo alespoň výrazně ztížit možnost, aby byly ve vlastnictví daňových subjektů certifikované pokladny, aniž by o jejich existenci měl finační úřad spolehlivou informaci. Tím by měla být z valné části eliminována možnost užití sice certifikovaných, ale oficiálně do provozu neuvedených pokladen.

Dále se zde stanovujepostup při změně vlastnictví nebo užívání pokladny, a to i v případě právního nástupnictví tak, aby byl zajištěn přehled o kontinuálním užití pokladny.

K § 13

Zde nutno předznamenat, že hovoří-li zákon o osobě, která je oprávněna navrhnout autorizaci, má na mysli rovnocenně jak osoby fyzické, tak osoby právnické a stanoví pro oba tyto druhy osob povinnost splňovat i stejné podmínky pro udělení autorizace.

Podmínkou oprávněnosti výkonu údržby a oprav pokladen servisními středisky je splnění a úřední ověření zvláštní způsobilosti k těmto činnostem - autorizace servisního střediska. Důležitost autorizace vyplývá nejen z reálné možnosti případných neregulérních zásahů do technického zařízení pokladen, ale i z toho, že v některých technických úkonech servisní střediska suplují z důvodů vyšší hospodárnosti, činnost, která by vlastně, přesně vzato, příslušela finančnímu úřadu jako správnímu úřadu.

K rozhodování o autorizaci je oprávněné ministerstvo, které bude zkoumat u navrhovatele kromě existence živnostenského oprávnění příslušného směru, tj. oprávnění pro údržbu a opravy pokladen, i vybavenost servisu bezúhonnými servisními techniky. O návrhu na udělení autorizace musí být rozhodnuto ve tříměsíční lhůtě, a je-li výsledkem řízení udělení autorizace, obdrží servisní středisko v přiměřeném množství bezúplatně od finačního úřadu na základě osvědčení o udělení autorizace i příslušné plombovací pomůcky a tiskopisy průkazů servisních techniků. Pokud se jedná o autorizaci udělenou servisnímu středisku, tak se převod, resp. přechod na právního nástupce výslovně vylučuje, neboť ve všech případech právních nástupců bude nezbytné prověřit zachování podmínek pro autorizaci.

K ukončení platnosti osvědčení o autorizaci servisního střediska může dojít i na základě návrhu servisního střediska; tento návrh je v plné dispozici servisního střediska a v těchto případech musí proto dojít ke schválení takového návrhu vždy.

K § 14

Důležitý bude přístup servisních techniků k pokladnám při zajišťování jejich servisu a oprav. Je nutno tedy podřadit tato střediska speciálnímu režimu. I když zákon předpokládá výkon servisních činností servisním střediskem na smluvním podkladě s jednotlivými povinnými subjekty, jde z hlediska dodržení účelu zákona o činnost natolik důležitou a nezastupitelnou, že zákon stanoví jak kvalitu výkonu servisních služeb a povinnost vytvoření řádných podmínek pro činnost servisního střediska, tak i některé nezbytné náležitosti těchto smluvních vztahů jako je povinnost časově limitované údržby a kontroly funkce každé jednotlivé pokladny.

S ohledem na nutnost omezení možnosti případného zneužití průkazů servisního technika a plombovacích pomůcek bylo nutno upravit zacházení s průkazy a plombovacími pomůckami včetně jejich evidence a postupu jak při ukončení činnosti servisního střediska, tak i při ukončení činnosti jednotlivých servisních techniků; současně je zde stanovena povinnost pro servisní techniky prokazovat se vydaným průkazem jak povinnému subjektu, tak i finančnímu úřadu, aby bylo znemožněno případné zneužití technických zásahů do pokladny neoprávněnými osobami. Tato povinnost představuje současně i určité záruky jak pro finanční úřad, tak zejména pro povinný subjekt.

S činností servisního střediska je neoddělitelně spojeno i zjišťování závad v provozu pokladny a bylo proto nutno stanovit konkrétní případy závad, kde servisnímu středisku vzniká přímá povinnost jejich odstranění a v případech jiných poruch jejich oznámení finančnímu úřadu se současným vyřazením pokladny z provozu; stejný postup je volen též v případech nesouhlasu záznamů o pokladně se skutečným stavem pokladny.

Právní předpis obsahuje přímý zákaz jakýchkoliv zásahů do fiskální paměti bez přítomnosti pověřeného pracovníka finančního úřadu, který také je jediný oprávněn po zásahu zajistit fiskální paměť přiložením úřední uzávěry, popř. zaznamenat výměnu části pokladny, s níž je neoddělitelně spojena.

Při pravomocném zániku oprávnění servisního střediska k výkonu servisních činností ukládá zákon servisnímu středisku oznamovací povinnost všem povinným subjektům, se kterými má uzavřenou servisní smlouvu. Na tuto oznamovací povinnost navazuje bezprostředně povinnost povinných subjektů uzavřít neprodleně servisní smlouvu s jiným servisním střediskem a předložit ji v pětidenní lhůtě k nahlédnutí a záznamu finančnímu úřadu. Stejný postup bude dodržen i v případě, že důvodem zániku oprávnění servisního střediska k výkonu servisních činností je zánik servisního střediska. Jde o snahu zajistit bezproblémový provoz pokladen a o maximální eliminaci případných nepříznivých vlivů souvisejících se změnou servisního střediska a sleduje především ochranu zájmů povinných subjektů.

K § 15

V tomto ustanovení jsou soustředěny některé povinnosti servisního střediska při výkonu servisních činností a oprávnění ministerstva a územních finančních orgánů při dozoru nad dodržováním podmínek výkonu servisních činností servisními středisky.

Základem je povinnost servisního střediska po celou dobu platnosti jeho autorizace dodržet podmínky, za nichž mu byla tato autorizace udělena, jakož i další postupy podle tohoto zákona, související s výkonem autorizovaných činností.

K § 16

Zjištění méně významných porušení zákonných podmínek nebo porušení zákonných povinností (zejména při možnosti jejich odstranitelnosti) bude možno řešit udělením pokuty za porušení povinnosti nepeněžitého charakteru podle § 37, resp. § 37a zákona o správě daní a poplatků, ale v případech jejich závažných nebo opakovaných porušení bude rozhodnuto o odejmutí autorizace servisního střediska.

K § 17

V tomto ustanovení je výslovně zdůrazněna povaha celého tohoto zákona, který je nutno považovat ve smyslu § 97 zákona o správě daní a poplatků za zákon daňový, neboť je pouze speciální úpravou dalších opatření pro správné stanovení daně a nic by kromě přehlednosti nebránilo tomu, aby se stal

í zákona o správě daní. Tímto zákonem jsou pro určitou část skutečností rozhodných pro správné stanovení základu daně a daně předepsány povinně specifické důkazní prostředky; proto je jako integrální součást správy daní podřízen co do procesních postupů při aplikaci celý zákon zákonu o správě daní a poplatků a je stanovena výslovně povinnost použití důkazních prostředků získaných podle tohoto zákona při správě daní.

Rovněž kontrola plnění podmínek certifikace a autorizace bude nedílnou součástí činnosti správců daní. Ze zásady materiální pravdy, která je jednou ze základních zásad správy daní, lze dovodit, že sice jsou upřednostněny důkazní prostředky získané prostřednictvím pokladny, ale není vyloučeno ani vedení důkazního řízení dalšími legálními prostředky. Pokud by tak tomu nebylo, tak při ztrátě kopie, či několika kopií pokladních bloků by mělo dojít ke stanovení daně podle pomůcek, tj. kontumačně. Nelze tedy formální stránku těchto důkazních prostředků přeceňovat, pouze preferovat.

Z postupu podle zákona o správě daní a poplatků je exempována činnost ministerstva při udělení autorizace servisního střediska a při udělení certifikace typu pokladny. Tato část opatření k využívání kvalifikovaných typů pokladny s fiskální pamětí, jakož i ověření způsobilosti servisního střediska vykonávat specializovanou činnost pro správu daní, probíhá v procesním prostředí správního řádu. Po právní moci rozhodnutí, vůči němuž má odvolání odkladné účinky, se dohled nad jeho plněním vrací do procesního prostředí správy daní a postupuje se podle daňového procesu i v případě odejmutí oprávnění uděleného certifikací a autorizací podle správního řádu.

K § 18

Vzhledem k důležitosti celého zákona a zájmu na jeho bezvýjimečném a současně racionální dodržování bylo zde nutno zřídit povinnost součinnosti i u některých dalších správních orgánů, včetně celních orgánů, které s ohledem na výkon vlastních kompetencí kontrolují i subjekty, u nichž bude povinné používání pokladen přicházet nejvíce v úvahu.

O vlastních zjištěních, týkajících se závad v používání pokladen, je jim stanovena oznamovací povinnost finačním úřadům k využití v dalším procesu správy daní.

K § 19

K vydání tiskopisů a plombovacích pomůcek potřebných k provedení zákona se zmocňuje ministerstvo. S výjimkou náhradních pokladních bloků, které se využijí při poruše pokladny, se předpokládá předávání příslušných tiskopisů povinným subjektům, prostřednictvím jejich finančního úřadu, bezúplatně.

K § 20

S ohledem na dosavadní stav vybavenosti pokladnami navrhuje se jejich jednotné celoplošné zavedení, zmírněné možností dočasného používání současných pokladen za předpokladu splnění jenom některých podmínek, zde výslovně vymezených. Při splnění podmínek již užívanými pokladnami není rozhodující, zda se jedná o alfanumerický či pouze numerický typ pokladny.

Prováděcí vyhláška Ministerstva financí stanoví podrobnou úpravu náležitostí návrhu na udělení certifikace pokladny a návrhu na autorizaci servisního střediska.

Dále se předpokládá vydání vyhlášky pro úpravu bližších funkčních a technických podmínek provozu pokladny, a to včetně náležitostí různých druhů tiskových výstupů pokladny, tj. např. pokladní blok, závěrky pokladny a jejich závazné náležitosti, jakož i další tiskové výstupy, sloužící jednak k zajištění řádného provozu pokladny jako specifického technického zařízení a jednak k řádné opravě již uzavřených a vydaných pokladních bloků s chybným záznamem položek.

K ČÁSTI DRUHÉ

Bod 1

S ohledem na předchozí ustanovení zákona bylo nutno novelovat i zákon o správě daní a poplatků, a to především ohledně povinnosti zachovávat daňové tajemství při aplikaci tohoto zákona, kde by byla proti smyslu zákona nemožnost uvolnění informací např. o tom, kdo je povinným subjektem, který typ pokladny a kterého výrobce, byl certifikován a kdo má postavení servisního střediska. Naopak lze předpokládat, že tyto údaje budou veřejně publikovány.

Bod 2

Dalším novelovaným ustanovením citovaného zákona se zajišťuje nutná úprava dosavadní záznamní povinnosti daňových subjektů ohledně hotovostních příjmů tak, aby příslušné ustanovení daňového řádu bylo v souladu s nově navrhovanou úpravou a nedocházelo k duplicitám či ke kolizním situacím.

K ČÁSTI TŘETÍ

Zde dochází k doplnění sazebníku správních poplatků tak, aby byly poplatkově zohledněny nové správní úkony z tohoto zákona vyplývající, a aby tak došlo alespoň k částečné úhradě nákladů správců daně, kdy udělení příslušné certifikace nebo autorizace je velice náročná činnost správního úřadu jak co do pracnosti, tak i co do potřeby technického vybavení a technických znalostí.

K ČÁSTI ČTVRTÉ

S ohledem na předchozí ustanovení zákona bylo nutno novelovat zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby v oblasti vystavování daňových dokladů nedocházelo ke zbytečným duplicitám.

K ČÁSTI PÁTÉ

Účinnost se navrhuje tak, aby podle schvalovacího procesu v Parlamentu České republiky byla tato zásadní změna správy daní náležitě připravena ze strany trhu a státní správy a přitom ještě s dostatečným předstihem, než povinnost postihne povinné subjekty. Výjimka účinnosti § 3 zákona má vyjádřit vznik vlastní povinnosti evidovat platby prostřednictvím pokladny až od l. ledna 2003 s tím, že všechny přípravné úkony jak na straně povinných subjektů, tak státní správy a dalších osob lze konat již podle účinného zákona od 1. ledna 2002.

V Praze dne 10. ledna 2001

předseda vlády

Miloš Z e m a n , v.r.

místopředseda vlády a ministr financí

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., v.r.

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne ....................... 2001,

kterou se provádí zákon o evidenci některých plateb pro účely správy daní a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 3 zákona č. .../2001 Sb. o evidenci některých plateb pro účely správy daní a o změně některých zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů:

§ 1

Náležitosti návrhu na udělení certifikace pokladny

Návrh na udělení certifikace typu fiskální registrační pokladny (dále jen ”pokladna”), kromě přesného označení navrhovatele, obsahuje

a) přesné označení výrobce, je-li navrhovatelem dovozce,

b) označení typu pokladny, včetně případného obchodního názvu a uvedení jiného typu elektronického zařízení k získání údajů z fiskální paměti,

c) technickou dokumentaci pokladny včetně případných firemních diagnostických kódů v českém jazyce a návod k obsluze a údržbě,

d) prohlášení, že pokladna předmětného typu je sériově vyráběna,

e) jde-li o pokladnu, která je ve smyslu zvláštního právního předpisu¹) stanoveným výrobkem, též prohlášení o shodě,

f) jde-li o pokladnu spojenou s měřícím zařízením, doklad o zabezpečení jednotnosti a správnosti měřidel a měření.²)

§ 2

Funkční a technické podmínky pokladny

(1) Pokladna splňuje funkční a technické podmínky, které při jejím používání umožní

_____

¹) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

²) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb.

a) zabezpečení údajů vložených do fiskální paměti tak, aby byla zajištěna jejich nezměnitelnost a znemožněno jejich zničení bez porušení této fiskální paměti, je-li fiskální paměť spojena neoddělitelně s rámem pokladny nebo bez současného zničení nebo poškození úřední uzávěry fiskální paměti,

b) umístění zobrazovacího zařízení a vytištění pokladního bloku,

c) tiskový výstup jakéhokoliv výsledku operace pokladny s jeho současným záznamem v provozní paměti pokladny a jeho následné zahrnutí do údajů přenášených do fiskální paměti,

d) vyhotovení závěrky ze všech údajů v provozní paměti s tím, že souhrnné údaje při vyhotovení závěrky se vždy přenesou do fiskální paměti pokladny a  současně vymažou z provozní paměti pokladny tak, aby při vyhotovení další závěrky nedošlo k opětnému přenosu stejných údajů do fiskální paměti,

e) jasné, zřetelné a snadno čitelné tiskové výstupy pokladny, zachovávající si tyto vlastnosti po celou dobu do uplynutí lhůty pro vyměření daně,³) nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.⁴)

f) soulad údajů na pokladním bloku, jeho kopii, v provozní paměti pokladny a částek na zobrazovacím zařízení,

g) údaje o záporném obratu, včetně počtu záporných položek,

h) nemožnost jakékoliv operace na pokladně v době mezi tiskem pokladního bloku a vložením údajů, které jsou obsahem pokladní evidence,

i) tisk pouze jednoho vyhotovení originálu pokladního bloku se současným tiskem nebo záznamem kontrolního pokladního bloku,

j) tiskové výstupy z údajů vložených do fiskální paměti v časovém a věcném členění podle zadání,

k) uschování dat v provozní paměti i při poklesu napětí, a to až do provedení závěrky.

(2) Pokladna může místo tisku hotovostního deníku rovnocenně uchovávat příslušné údaje též na jiném technickém nosiči dat, pokud tento způsob uchovávání údajů umožňuje jejich vytištění pouze s označením ”Kopie” a znemožňuje změnit tyto údaje.

§ 3

Fiskální paměť

(1) Fiskální paměť má dostatečnou kapacitu pro zápis a uchovávání údajů tam vložených po předpokládanou dobu užívání pokladny a údaje tam uložené jsou dostupné, pokud neuplyne lhůta pro vyměření daně,³) nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.⁴)

________

³) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

⁴) § 12 odst. 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb. a zákona č. 258/1994 Sb.

§ 38r zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb.

(2) Do fiskální paměti se ukládá nezaměnitelně a neodstranitelně zejména ochranný znak, výrobní číslo pokladny, daňový kód pokladny, platné sazby daně z přidané hodnoty, a další údaje podle odstavce 4.

(3) Fiskální paměť je umístěna uvnitř pokladny v části nepřístupné povinnému subjektu. Je-li fiskální paměť spojena neoddělitelně s rámem pokladny, nemusí být zajištěna uzávěrou, pokud je tento rám nezaměnitelně označen. V ostatních případech je zajištěna úřední uzávěrou, a to takovým způsobem, aby v případě jejího vyjmutí nebo jakékoliv manipulace s ní byla tato uzávěra porušena.

(4) Údaje z provozní paměti mohou být vymazány pouze tehdy, jsou-li alespoň údaje tiskového výstupu závěrky podle § 4 odst. 3 bez označení povinného subjektu, pokud nejsou již trvale uloženy ve fiskální paměti podle odstavce 2, dále souhrnné údaje od zahájení provozu pokladny členěné na základ daně celkem a daň z přidané hodnoty celkem, počet případů odpojení tiskárny, počet vymazání údajů z provozní paměti mimo závěrkový chod, kontrolní číslo z údajů každé závěrky přeneseny do fiskální paměti a současně byl pořízen tiskový výstup závěrky.

(5) Konstrukce fiskální paměti umožní finančnímu úřadu získání údajů v ní uložených též prostřednictvím jiného elektronického zařízení než pouze prostřednictvím pokladny, jejíž je součástí.

§ 4

Tiskové výstupy pokladny

(1) Pokladní blok obsahuje alespoň tyto náležitosti

a) označení povinného subjektu včetně sídla, bydliště, popřípadě místa podnikání a jeho daňové identifikační číslo,

b) daňový kód pokladny a pořadové číslo pokladního bloku,

c) datum vystavení pokladního bloku s uvedením času jeho vystavení s přesností na minuty,

d) jednoznačné označení druhu zboží nebo služby,

e) jednotkovou cenu zboží nebo služby, jejich množství a souhrnnou cenu za každý druh zboží nebo služby (dále jen ”souhrnná cena”),

f) slevu na ceně, byla-li poskytnuta,

g) celkovou cenu jako součet souhrnných cen,

h) ochranný znak.

(2) Je-li povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty, musí pokladní blok kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat u souhrnné ceny označení příslušné sazby daně z přidané hodnoty a dále základ daně a příslušnou sazbu a částku daně z přidané hodnoty z celkové ceny v členění podle jednotlivých sazeb, včetně plnění od daně osvobozených.

(3) Tiskové výstupy závěrky obsahují alespoň tyto náležitosti

a) označení povinného subjektu a jeho daňové identifikační číslo,

b) daňový kód pokladny,

c) časový údaj o tom, kdy byla závěrka vyhotovena s přesností na minuty,

d) pořadové číslo závěrky od zahájení provozu pokladny,

e) počet vydaných pokladních bloků, z jejichž údajů je závěrka sestavena,

f) celkový obrat za vykazované období,

g) celkový záporný obrat za vykazované období a počet záporných položek,

h) členění celkového záporného obratu za vykazované období na storna a záporné položky,

i) souhrnný základ daně a souhrnné částky daně z přidané hodnoty v členění podle jednotlivých sazeb, včetně plnění od daně osvobozených, a to podle celkových částek na jednotlivých pokladních blocích, u plátců daně z přidané hodnoty,

j) ochranný znak.

§ 5

Zvláštní tiskové výstupy

(1) Jsou-li prostřednictvím pokladny zaznamenávány údaje v rámci zaškolení obsluhujícího personálu nebo v rámci zkušebního provozu při zahájení provozu pokladny po její instalaci nebo po její opravě, je výtisk pokladního bloku označen v záhlaví slovem ”ZKOUŠKA” bez ochranného znaku.

(2) Obsahuje-li uzavřený pokladní blok chybné položky, provede se oprava tak, že na novém pokladním bloku se předmětné položky zapíší s opačným znaménkem, a na tomtéž pokladním bloku se současně zapíší správné položky.

(3) Pokladní bloky, označené podle odstavce 1, jsou v pokladní evidenci vedeny samostatně; u pokladních bloků, vydaných podle odstavce 2 je uveden v pokladní evidenci i důvod provedení storna včetně označení pokladního bloku, ke kterému bylo storno provedeno.

§ 6

Náležitosti návrhu na autorizaci servisního střediska

Návrh na autorizaci servisního střediska obsahuje, kromě přesného označení navrhovatele, tyto údaje

a) předpokládaný počet pokladen, jejichž servis bude zajišťovat,

b) předpokládanou kapacitu k poskytování servisu,

c) živnostenské oprávnění pro výrobu, instalaci a opravy elektronických zařízení a

d) seznam odborně způsobilých, bezúhonných a přezkoušených servisních techniků, jimiž bude servis zajišťovat.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnostidnem 1. ledna 2002.

Odůvodnění

K § 1

Návrh vyhlášky stanovuje povinné náležitosti návrhu na certifikaci pokladny tak, aby při samotné certifikaci nebylo nutno podklady pro rozhodnutí již doplňovat a aby bylo tedy možno po přezkoušení předepsané funkčnosti pokladny o certifikaci bez dalšího rozhodnout.

K § 2

V tomto ustanovení jsou stanoveny podrobně funkční a technické vlastnosti pokladny, jejichž dodržení je nezbytnou podmínkou certifikace pokladny a jejího připuštění do provozu.

Musí mít především fiskální paměť, jejíž bližší vlastnosti jsou stanoveny v následujícím § 3 a dobře čitelný displej pro kontrolní potřeby zákazníků.

Fiskální paměť pokladny musí zajišťovat i nenarušitelnost resp. trvalost a nezměnitelnosti údajů tam uložených bez viditelného porušení úřední uzávěry po předepsanou dobu.

Další bližší technické podmínky pak sledují souhlasnost zpracovávaných a ukládaných údajů s tiskovými výstupy pokladny tak, aby byla zajištěna úplnost registrace údajů, jejich nezaměnitelnost, trvalost a průkaznost pro účely správy daní. Je předepsáno bližší členění zaznamenávaných údajů, možnost tiskových výstupů z údajů ve fiskální paměti a umožněno, aby kopie pokladních bloků mohly být uloženy i na jiných technických nosičích bez toho, že by musely mít současně i papírovou formu.

K § 3

Obsahuje vymezení některých důležitých vlastností fiskální paměti jako je její kapacita a stanovení doby, po níž údaje tam uložené musí být i dostupné. V návaznosti na úpravu obsaženou v § 2 se doplňuje povinné označení fiskální paměti daňovým kódem pokladny. Přeplnění fiskální paměti za bezchybného provozu pokladny se považuje za odstranitelnou poruchu a postupuje se přiměřeně podle pravidel pro ukončení provozu pokladny, která se však týkají pouze této fiskální paměti. Při výměně a označení paměti je účast správce daně nezbytná.

Dále se vymezuje vztah mezi fiskální a denní provozní paměti při přenosu dat a pořízení příslušných tiskových výstupů a stanovuje podmínku, aby údaje uložené ve fiskální paměti bylo možno získat i prostřednictvím jiných elektronických zařízení nezávislých na pokladně. Tato podmínka je nezbytnou zejména pro případ neodstranitelné poruchy pokladny, která nemůže být spojena se ztrátou údajů uložených ve fiskální paměti.

Současně je zde řešeno i povinné umístění fiskální paměti v té části pokladny, která je nedostupná povinnému subjektu bez porušení uzávěry.

K § 4

V tomto ustanovení se vymezují nejobvyklejší tiskové výstupy pokladny, jimiž jsou pokladní blok a závěrky pokladny a stanovují se závazně jejich náležitosti. Navrhované znění sleduje především jednoznačnou identifikovatelnost a tím i kontrolovatelnost těchto tiskových výstupů a operací pokladny na nich zaznamenaných, neporušitelnost časových a číselných řad a takové členění údajů, které budou bez dalšího využitelné pro správu daní. Vymezené náležitosti jsou pojímány jako minimální a není zde tedy žádná zábrana i pro případné další účelné údaje.

K § 5

Kromě tiskových výstupů pokladny vymezených v § 4 a sloužících bezprostředně k řádné správě daní je nutno připustit i další tiskové výstupy, sloužící jednak k zajištění řádného provozu pokladny jako specifického technického zařízení a jednak k řádné opravě již uzavřených a vydaných pokladních bloků s chybným záznamem položek. V těchto případech zvláštních tiskových výstupů je nutno zaručit, aby pokladní operace v souvislosti s těmito výstupy probíhající nezkreslovaly údaje přenášené do fiskální paměti.

K § 6

Návrh vyhlášky stanovuje povinné náležitosti návrhu na autorizaci servisního střediska tak, aby při samotné autorizaci nebylo nutno podklady pro rozhodnutí již doplňovat a aby bylo tedy možno po přezkoušení úplnosti podkladů bez dalšího rozhodnout.

K § 7

Účinnost se navrhuje stejně jako v zákonu o fiskálních registračních pokladnách a to tak, aby tato změna správy daní byla náležitě připravena ze strany trhu a státní správy a přitom ještě s dostatečným předstihem, než povinnost evidovat hotovostní platby na pokladnách postihne povinné subjekty.

Části zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o správě daní a poplatků

Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 367/2000 Sb. se mění takto:

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(12) Povinnost zachovávat mlčenlivost o údajích získaných při uplatňování zvláštního právního předpisu^12a) se vztahuje pouze na údaje, které jsou předmětem dokazování daňové povinnosti daňového subjektu.

^12a) Zákon č. .../2001 Sb., o evidenci některých plateb pro účely správy daní a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

§ 39

Záznamní povinnost

((3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost, který přijímá platby v hotovosti, je kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy povinen vést evidenci (záznamy) denních tržeb, není-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak.)

(3) Daňový subjekt, který přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci jednotlivých plateb, pokud údaje o těchto platbách lze užít jako důkazní prostředek pro správné stanovení jeho daňové povinnosti. Evidence obsahuje zejména údaje o výši, době a předmětu platby a popřípadě i plátci nebo příjemci této platby, jakož i další údaje, pokud vyplývají z předmětu evidence. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis,^12a) plní daňový subjekt povinnost evidovat platby v hotovosti prostřednictvím fiskální registrační pokladny.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o správních poplatcích

Sazebník správních poplatků k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb., se mění takto:

Sazebník správních poplatků

ČÁST I

Podání žádosti v daňovém nebo celním řízení

Položka 1

Podání žádosti (návrhu) u správce daně:¹)

a) o prodloužení lhůty nebo navrácení lhůty

v předešlý stav Kč 100,-

b) o prodloužení lhůty pro podání daňového

přiznání nebo hlášení Kč 100,-

c) o prominutí daně nebo příslušenství daně Kč 200,-

d) o přezkoumání daňového rozhodnutí Kč 200,-

e) o povolení posečkání daně (zálohy na daň) nebo cla

anebo o povolení jejich zaplacení ve splátkách Kč 100,-

f) o prominutí daňového nedoplatku Kč 200,-

g) o povolení jiné úlevy na dani nebo cle Kč 200,-

h) na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně Kč 200,-

i) o vrácení cla, daní nebo poplatků při dovozu a nebo

o prominutí celního nedoplatku Kč 200,-

j) o vydání osvědčení o certifikaci typu

fiskální registrační pokladny Kč 20 000,-

k) o udělení autorizace servisnímu středisku Kč 10 000,-

¹)Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. .../2001 Sb., o evidenci některých plateb pro účely správy daní a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 22/2000 Sb. se mění takto:

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(12) Plátce daně, který eviduje podle zvláštního právního předpisu platby na fiskální registrační pokladně,^9b) může použít pokladní blok nebo paragon jako zjednodušený daňový doklad, obsahuje-li náležitosti uvedené v odstavci 9, a datum jeho vystavení se považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění.

_____

^9b) Zákon č. .../2001 Sb., o evidenci některých plateb pro účely správy daní a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.