Důvodová zpráva k Vládní návrh zák. o státní památkové péči - RJ - RJ

V článku XXX zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se mění s účinností od 1.1.2001 v souvislosti s provedením 1. etapy reformy veřejné správy zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb. a zákona č. 122/2000 Sb. Několik bodů článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. obsahuje dílčí, ve svém důsledku ovšem závažné nedostatky, které znemožňují řádnou aplikaci zákona o státní památkové péči.

Bodem 20 byl změněn § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Působnost k vydávání závazných stanovisek k zamýšlené obnově národních kulturních památek tak byla přesunuta z Ministerstva kultury na orgán kraje v přenesené působnosti. V souladu s úpravou působnosti orgánu kraje v přenesené působnosti při vydávání závazných stanovisek podle § 14 odst. 1 je ovšem nutno změnit rovněž § 14 odst. 7, který se týká zpracování podkladu pro závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2 a který nadále obsahuje úpravu, podle které vydává závazná stanoviska k obnově nemovitých národních kulturních památek Ministerstvo kultury. Úpravy uvedené v § 14 odst. 1 a v odst. 7 je třeba sjednotit.⁠​​​‌‌​‌‌‌‌​​‌​‌​⁠

Závažný systémový nedostatek zákona spočívá v nepřesné formulaci § 28a písm. a) zákona o státní památkové péči. Pojem státní památková péče označuje péči státu o kulturní památky. Zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování a ochranu kulturních památek. Jde tedy o péči státu a jeho institucí, kterou kraj může vykonávat v přenesené, nikoli však samostatné působnosti. Kraj v samostatné působnosti může pouze památkovou péči vykonávanou státem nejrůznějšími formami podporovat.

Body 67 a 68 byl v § 35 pojem „organizace“ nahrazen pojmy „právnická nebo fyzická osoba“. Fyzické osoby však nejsou v těchto ustanoveních blíže specifikovány, což vede ke kolizi s § 39 a s původním smyslem § 35 zákona o státní památkové péči.

Předložený návrh zákona reaguje na nedostatky obsažené v zákoně č. 132/2000 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.1.2001. Je proto účelné, aby předložený návrh zákona urychleně vstoupil v účinnost, a aby se tak zabránilo možným komplikacím při aplikaci zákona o státní památkové péči. Účinnost předloženého návrhu zákona je navrhována ke dni vyhlášení.

Z výše uvedených důvodů se Poslanecké sněmovně navrhuje, aby ve smyslu ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Návrh zákona je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Rovněž není v rozporu s právními akty Evropských společenství.

Realizace návrhu zákona nepředstavuje žádné nároky na státní rozpočet.

Ustanovení § 14 odst. 7 zákona o státní památkové péči se týká úpravy působnosti k vydávání závazných stanovisek k obnově národních kulturních památek. Bodem 20 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. byla v § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči tato působnost přesunuta z Ministerstva kultury na orgán kraje. V odstavci 7 se však nadále nesprávně upravuje vydávání těchto stanovisek Ministerstvem kultury.

Bodem 49 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. bylo do zákona o státní památkové péči vloženo nové ustanovení § 28a, kterým se v písm. a) stanoví působnost kraje schvalovat koncepce rozvoje státní památkové péče v kraji. Jedná se však o chybnou formulaci, neboť kraj ve své samostatné působnosti nemůže schvalovat koncepci státu v oblasti památkové péče. Je však přesto žádoucí, aby se kraj mohl ve své samostatné působnosti na provádění památkové péče účinně podílet a podporovat ji, proto je mu stanovena působnost schvalovat koncepci podpory státní památkové péče.

Body 67 a 68 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. obsahují změnu § 35 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péči. Pojem „organizace“ byl nahrazen slovy „právnické nebo fyzické osobě“. Fyzickou osobu jako nepodnikatelský subjekt však nelze považovat ve smyslu zákona o státní památkové péči za organizaci. Navíc s ohledem na to, že § 39 obsahuje úpravu přestupků a skutkové podstaty uvedené v § 35 a 39 jsou téměř identické, bez stanovení bližších kriterií by bylo možno postihovat fyzické osoby podle obou těchto ustanovení. To by vedlo k závažným komplikacím při aplikaci zákona.

Podle ustanovení § 35 odst. 1 a 2 bude možno uložit pokutu podnikající fyzické osobě pouze v případě, jestliže protiprávní jednání, kterého se dopustila, souvisí s předmětem jejího podnikání. V ostatních případech budou pokuty fyzickým osobám ukládány výhradně na základě § 39.

Stanoví se účinnost zákona dnem vyhlášení.