V článku XXX zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se mění s účinností od 1.1.2001 v souvislosti s provedením 1. etapy reformy veřejné správy zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb. a zákona č. 122/2000 Sb. Několik bodů článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. obsahuje dílčí, ve svém důsledku ovšem závažné nedostatky, které znemožňují řádnou aplikaci zákona o státní památkové péči.
Bodem 20 byl změněn § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Působnost k vydávání závazných stanovisek k zamýšlené obnově národních kulturních památek tak byla přesunuta z Ministerstva kultury na orgán kraje v přenesené působnosti. V souladu s úpravou působnosti orgánu kraje v přenesené působnosti při vydávání závazných stanovisek podle § 14 odst. 1 je ovšem nutno změnit rovněž § 14 odst. 7, který se týká zpracování podkladu pro závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2 a který nadále obsahuje úpravu, podle které vydává závazná stanoviska k obnově nemovitých národních kulturních památek Ministerstvo kultury. Úpravy uvedené v § 14 odst. 1 a v odst. 7 je třeba sjednotit.
Závažný systémový nedostatek zákona spočívá v nepřesné formulaci § 28a písm. a) zákona o státní památkové péči. Pojem státní památková péče označuje péči státu o kulturní památky. Zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování a ochranu kulturních památek. Jde tedy o péči státu a jeho institucí, kterou kraj může vykonávat v přenesené, nikoli však samostatné působnosti. Kraj v samostatné působnosti může pouze památkovou péči vykonávanou státem nejrůznějšími formami podporovat.
Body 67 a 68 byl v § 35 pojem „organizace“ nahrazen pojmy „právnická nebo fyzická osoba“. Fyzické osoby však nejsou v těchto ustanoveních blíže specifikovány, což vede ke kolizi s § 39 a s původním smyslem § 35 zákona o státní památkové péči.
Předložený návrh zákona reaguje na nedostatky obsažené v zákoně č. 132/2000 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.1.2001. Je proto účelné, aby předložený návrh zákona urychleně vstoupil v účinnost, a aby se tak zabránilo možným komplikacím při aplikaci zákona o státní památkové péči. Účinnost předloženého návrhu zákona je navrhována ke dni vyhlášení.
Z výše uvedených důvodů se Poslanecké sněmovně navrhuje, aby ve smyslu ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Návrh zákona je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Rovněž není v rozporu s právními akty Evropských společenství.
Realizace návrhu zákona nepředstavuje žádné nároky na státní rozpočet.
K článku I.
K bodu 1.
Ustanovení § 14 odst. 7 zákona o státní památkové péči se týká úpravy působnosti k vydávání závazných stanovisek k obnově národních kulturních památek. Bodem 20 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. byla v § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči tato působnost přesunuta z Ministerstva kultury na orgán kraje. V odstavci 7 se však nadále nesprávně upravuje vydávání těchto stanovisek Ministerstvem kultury.
K bodu 2.
Bodem 49 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. bylo do zákona o státní památkové péči vloženo nové ustanovení § 28a, kterým se v písm. a) stanoví působnost kraje schvalovat koncepce rozvoje státní památkové péče v kraji. Jedná se však o chybnou formulaci, neboť kraj ve své samostatné působnosti nemůže schvalovat koncepci státu v oblasti památkové péče. Je však přesto žádoucí, aby se kraj mohl ve své samostatné působnosti na provádění památkové péče účinně podílet a podporovat ji, proto je mu stanovena působnost schvalovat koncepci podpory státní památkové péče.
K bodům 3. a 4.
Body 67 a 68 článku XXX zákona č. 132/2000 Sb. obsahují změnu § 35 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péči. Pojem „organizace“ byl nahrazen slovy „právnické nebo fyzické osobě“. Fyzickou osobu jako nepodnikatelský subjekt však nelze považovat ve smyslu zákona o státní památkové péči za organizaci. Navíc s ohledem na to, že § 39 obsahuje úpravu přestupků a skutkové podstaty uvedené v § 35 a 39 jsou téměř identické, bez stanovení bližších kriterií by bylo možno postihovat fyzické osoby podle obou těchto ustanovení. To by vedlo k závažným komplikacím při aplikaci zákona.
Podle ustanovení § 35 odst. 1 a 2 bude možno uložit pokutu podnikající fyzické osobě pouze v případě, jestliže protiprávní jednání, kterého se dopustila, souvisí s předmětem jejího podnikání. V ostatních případech budou pokuty fyzickým osobám ukládány výhradně na základě § 39.
K článku II.
Stanoví se účinnost zákona dnem vyhlášení.
V Praze dne 17. ledna 2001
předseda vlády
ministr kultury
Text
částí zákona č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn
§ 14
Obnova kulturních památek
1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen „obnova), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko okresního úřadu, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko orgánu kraje v přenesené působnosti.
2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 17), je povinen k zamýšlené stavbě, stavební úpravě nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko okresního úřadu.
3) V závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.
4) V územním řízení7) a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací8), prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče9), nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem orgánu kraje v přenesené působnosti.
5) Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, orgánu kraje v přenesené působnosti10).
6) Okresní úřad vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 2, 4 a 5 po písemném vyjádření krajské organizace státní památkové péče. Jde-li o národní kulturní památku, vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 4 a 5 orgán kraje v přenesené působnosti po písemném vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.
7) Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, stavební změny nebo udržovacích prací na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky nebo projektant11) projedná v průběhu zpracování s příslušnou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Při projednávání poskytují organizace státní památkové péče potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje příslušná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko okresního úřadu, a jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko (Ministerstva kultury) orgánu kraje v přenesené působnosti .
8) Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen „restaurování“), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.
9) Vlastník kulturní památky je povinen ji odevzdat ústřední organizaci státní památkové péče nebo krajské organizaci státní památkové péče na její vyžádání vyhotovení dokumentace.
10) Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.
__________________________________________________________________________________________
7) § 32 až 42 stavebního zákona
8) § 54 až 70 stavebního zákona
9) památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny
11) § 20 odst. 1 písm. c), § 24 odst. 4, § 36 až 39 a § 43 vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb
§ 28a
Kraj v samostatné působnosti
schvaluje (koncepci rozvoje) koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury,
schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji,
usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji.
§ 35
1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč (právnické nebo fyzické osobě, která) právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání
a) nechrání věc před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení vyrozumění o podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku nebo o tom, že Ministerstvo kultury hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do rozhodnutí Ministerstva kultury,
b) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12, § 21 odst. 3, § 22 odst. 2 tohoto zákona,
c) nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí,
d) porušuje podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e) provádí obnovu kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska okresního úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,
f) přemístí bez předchozího souhlasu Ministerstva kultury nemovitou kulturní památku nebo bez předchozího souhlasu okresního úřadu přemístí movitou kulturní z veřejně přístupného místa,
g) provádí bez povolení podle § 21 odst. 2 archeologický výzkum,
h) provádí obnovu kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení Ministerstva kultury,
i) provádí stavbu, stavební změnu nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez vyžádání závazného stanoviska okresního úřadu podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku.
2) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč (právnické nebo fyzické osobě, která) právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání
a) nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídající jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí,
provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,
provádí obnovu národních kulturních památek podle § 14 odst. 8 prostřednictvím fyzických osob, které nemají povolení Ministerstva kultury,
přemístí bez předchozího souhlasu Ministerstva kultury národní kulturní památku,
zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez předchozího souhlasu Ministerstva kultury, zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze národní kulturní památku bez předchozího souhlasu vlády České republiky.