Důvodová zpráva k Návrh zák. o majetku ČR a jejím vystup. v právních vztazích

K bodu 1 a 2

Odstraňuje se zvláštní úprava, reagující za zvláštní ustanovení občanského zákoníku, jejíž obsah (avšak v širším pojetí), je přejat do nově navrhovaného § 60a.

K bodu 3 (§ 60a a § 60b)

K § 60a

Podle odstavce 1 převede organizační složka státu pozemek tvořící funkční celek s domem bytového družstva do vlastnictví tohoto družstva. V odstavci 2 jsou řešeny stejné situace v případech pozemků, na nichž jsou postaveny rodinné domy a garáže, jejichž podmínky výstavby byly zcela shodné s výstavbou bytových domů bytových družstev.

V odstavci 3 a 4 je navrženo, aby v případě, že stavba již přešla do vlastnictví fyzické osoby, byl příslušný pozemek převeden ve prospěch vlastníka stavby. Návrh reaguje na změny vlastnických vztahů k rodinným domům (a garážím), postavených do vlastnictví bytových družstev, u nichž se převody do vlastnictví fyzických osob, aniž jsou přitom vyřešeny vztahy k pozemkům, uskutečňují od 1. ledna 1992, zejména však od roku 1994. Podle odstavce 3 bude možno převést bezplatně i ten pozemek, na němž stojí rodinný dům převedený do vlastnictví občana do konce roku 1991, pokud k pozemku ve státním vlastnictví do uvedeného data nebylo z nejrůznějších příčin zřízeno tehdejší právo osobního užívání pozemku podle tehdy platných ustanovení občanského zákoníku a vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.

Návrh odstavce 5 upravuje bezplatné převody spoluvlastnických podílů k pozemkům tvořícím funkční celek k domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů. Návrh se týká převodů jak do vlastnictví osob, které byty nebo nebytové prostory nabyly od bytového družstva pokud nabyvatelé byli členy družstva a nájemci bytu [písmeno a)] a jejich právních nástupců [písmeno c)], tak fyzických osob které byty nabyly na základě smlouvy o výstavbě v nástavbě nebo vestavbě v objektu ve vlastnictví původně bytového družstva. V písmenu b) jsou přitom rozlišeny rozdílné podmínky platné pro nabytí bytu do vlastnictví fyzické osoby na základě smlouvy o výstavbě platné do a po 1. červenci 2000. Podle písmene d) se převedou spoluvlastnické podíly na pozemku bytovému družstvu obdobně jako podle odstavce 1.

V odstavci 7 je navržena úprava a podmínky, za kterých bude moci vlastník bytu a nebytového prostoru v domě nabýt vlastnictví pozemku bezúplatně v případě, kdy mu dnem 1. ledna 2001 ze zákona vzniklo k pozemku právo věcného břemene za náhradu. Obsah úpravy je zmíněn v obecné části důvodové zprávy.

K § 60b

Návrh § 60b upravuje postup v případech, ve kterých v důsledku různých dosavadních úprav vzniklo k pozemku užívací právo jinému subjektu, než vlastníku stavby (bytu nebo nebytovému prostoru v domě). Převod pozemku tvořícího jeden funkční celek se stavbou (bytem nebo nebytovým prostorem v domě) z vlastnictví státu do vlastnictví vlastníka stavby (bytu nebo nebytového prostoru v domě) bude možný po zániku užívacího práva jiného subjektu k pozemku.

K části druhé (změna občanského zákoníku)

Navrhuje se dosavadní úpravu, jejíž účinky nastanou až dnem 1. července 2001, zrušit a bezplatný převod pozemků řešit komplexně v novele zákona č. 219/2000 Sb., o majetku státu a jeho vystupování v právních vztazích, (v části první návrhu).

Bez zrušení příslušných ustanovení občanského zákoníku by část pozemků přešla do vlastnictví subjektů uvedených v dosavadních ustanoveních § 879c až § 879e občanského zákoníku, vlastnické právo k takovému pozemku by bylo nezbytné zapsat do katastru nemovitostí záznamem po předložení souhlasného prohlášení nabyvatele pozemku a příslušné organizační složky státu (tj. pozemek například zaměřit) a zbylé části pozemku, s nimiž teprve budou nabyté pozemky tvořit jeden funkční celek se stavbou, převést podle zvláštních ustanovení zákona o majetku státu (smlouvou mezi nabyvatelem a příslušnou organizační složkou státu, s případnou potřebou identifikace a zaměření další části pozemku). Postupem podle navrženého § 60a bude převod pozemku a administrativa s tím spojená výrazně zjednodušena a urychlena, případné náklady s převodem spojené (zejména se zaměřením pozemku) budou v zásadě sníženy na polovinu.

Praktický význam má i odstranění problémů spojených s výkladem pojmů, které používá dosavadní úprava obsažená v občanském zákoníku.

Návrh současně odstraňuje zvýhodnění jen některých subjektů v rámci skupiny právnických osob, které k 1. červenci 2000 užívaly pozemky ve státním vlastnictví. Jen k některých pozemkům ve vlastnictví státu měly bývalé nestátní socialistické organizace zřízeno právo trvalého užívání. Současně by byla odstraněna další nesrovnalost spočívající v tom, že, jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy, není vyloučen přechod vlastnictví k celému pozemku tak, jak je veden v katastru nemovitostí, ačkoliv s provozem stavby souvisí jeho například velmi malá část. V některých případech se jedná o pozemky o značné rozloze. I v případě bytových družstev by mohlo bytové družstvo nabýt do vlastnictví pozemek, který není totožný se stavební parcelou ve smyslu § 21 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Bytové družstvo by bylo povinno převést vlastníkům bytů a nebytových prostorů spoluvlastnický podíl jen ke stavební parcele, zbylé části pozemku, mnohdy stavebně využitelné, by zůstaly ve vlastnictví družstva. I když právo na vydání pozemku do vlastnictví bylo založeno ustanovením § 879c a násl. občanského zákoníku většinou dnem 1. července 2000, vlastnické právo k pozemkům by vzniklo až dnem 1. července 2001. Zrušením dotčených ustanovení občanského zákoníku vlastnické právo odnímáno není.

K části třetí (změna zákona o vlastnictví bytů)

K bodu l (§ 21 odst. 7) a 3 (§ 33a odst. 6)

Návrh respektuje zaměření, které je obsaženo v dosavadním § 21 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů), v platném znění. Cílem je, aby v případech, kdy bytové družstvo nabylo pozemek postupem podle navrhovaného doplnění zákona o majetku státu bezúplatně, bylo povinno spoluvlastnické podíly na tomto pozemku převést rovněž bezúplatně do majetku vlastníka stavby (bytu, nebytového prostoru v domě s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví), je-li fyzickou osobou.

Protože v návrhu novely zákona o majetku státu je navržen bezplatný převod pozemků nejen pod bytovými domy původně bytových družstev, ale rovněž pod rodinnými domy bytových družstev (nebo původně bytových družstev), postavenými v družstevní bytové výstavbě a i pod garážemi (řadovými, hromadnými), postavenými bytovými družstva nebo družstvy pro výstavbu a správu garáží, je stejný postup volen i pro tento okruh případů. V této oblasti návrh zahrnuje řešení širšího kruhu případů, postup bytových družstev při dalším nakládání s pozemek nabytým bezúplatně z majetku státu sjednocuje pro všechny ty případy staveb, které byly pořízeny za stejných ekonomických podmínek.

K bodu 2 (§ 27 odst. 4)

Návrh odstraňuje zásadní nedostatek, který nastal v důsledku přijetí pozměňovacího návrhu na doplnění § 27 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů. Pozměňovacím návrhem byla totiž do zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném od 1. července 2000, vložena úprava umožňující přechod práva věcného břemene k bytům postaveným v nástavbách a vestavbách s finanční a úvěrovou pomocí poskytovanou družstevní bytové výstavbě, sloužícího do uvedeného data bytovým družstvům, na nájemce těchto bytů. Věcné břemeno vznikne ve prospěch nájemce bytu dnem například jeho vstoupením nebo vyloučením z družstva. Doplnění však pomíjí ekonomické důsledky dopadající na ostatní subjekty. Protože jde o problematiku nesouvisející s řešením práv k pozemkům uvádí se podrobněji:

U bytů postavených v družstevní bytové výstavbě na domech ve vlastnictví jiných subjektů, především obcí a fyzických osob, bylo zákonem (zákonným opatřením předsednictva FS č. 297/1992 Sb.) zřízeno věcné břemeno ve prospěch družstva; družstvo má vůči nájemcům bytů v nástavbách postavení pronajímatele, nájemci platí nájemné družstvu podle předpisů platných pro byty z družstevní bytové výstavby. Pro nájem bytu platí ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů, nájem bytu například přechází na dědice členského podílu atd.

Při využití ustanovení § 27 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, právo věcného břemene družstva zaniká a vzniká právo věcného břemene ve prospěch dosavadního nájemce bytu, jestliže tento vystoupí z družstva (což může učinit kdykoliv), nebo je například pro hrubé porušování svých povinností (např. neplacení nájemného) z družstva vyloučen. Za zřízení věcného břemene nebude občan vlastníku domu s nástavbou nic platit. Právo věcného břemene má přecházet na každého dalšího právního nástupce. Právním nástupcem občana bude rovněž dědic (dědicové), tj. užívání bytu právem věcného břemene může vzniknout několika rodinám společně atd. Na druhé straně občan nebude moci byt vyměnit.

Ekonomicky a právně je podstatné, že na bytech, jichž se ustanovení § 27 odst. 3 týká, váznou dosud nesplacenézvýhodněnéúvěry (1 % úrok, splatnost až do zhruba roku 2020). Objem nesplacených zůstatků úvěrů je odhadován na cca 60 až 80 mil. Kč. Věřitelem je od dubna 1998 Konsolidační banka s.p.ú. Praha, dlužníky jsou bytová družstva, nikoliv občané v bytech bydlící. Úvěry jsou spláceny pravidelnými pololetními splátkami, zdroje na splátky vytvářejí družstva z nájemného účtovaného nájemcům bytů postavených v nástavbách a vestavbách. Přestane-li občan bydlet nájemně, přestane platit družstvu nájemné a tím i částky potřebné na splacení úvěru. Splacení úvěrů není v drtivé většině případů ničím zajištěno, zákonné zástavní právo zajišťující ostatní úvěry poskytnuté bytovým družstvům na družstevní bytovou výstavbu na tyto úvěry nedopadá, protože domy s nástavbami a vestavbami nejsou ve vlastnictví bytových družstev. Družstvo bude povinno dostát svým závazkům z úvěrové smlouvy. Ztráty z hospodaření bude muset promítnout k tíži ostatních členů, tj. úvěry váznoucí na nástavbách zaplatí všichni ostatní družstevníci. V menšině případů, kdy úvěr je zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitosti s vybudovanou nástavbou (nemovitost je ve vlastnictví většinou fyzické osoby - restituenta, nebo obce), může banka splacení úvěru požadovat po tomto vlastníku, tj. po subjektu pojmově (principiálně) odlišném od občana bydlícího v bytě právem věcného břemene. Tj. vlastník nemovitosti (domu) bude zatížen věcným břemenem, za které nedostane náhradu a ještě bude muset zaplatit úvěr, z něhož byla nástavba pořízena.

Pokud již bylo umožněno, aby u družstevních bytů získaných nástavbami a vestavbami bylo právo nájmu bez náhrady přeměněno na právo věcné, tj. např. na právo věcného břemene, mělo by se tak dít za podmínky, že napřed budou vypořádány, tj. jednorázově splaceny úvěry poskytnuté na výstavbu bytů, stejně jako při převodech bytů do vlastnictví (úprava je obsažena v § 24 odst. 5 a násl. zákona o vlastnictví bytů).

Návrh na doplnění návrhu novely zákona č. 72/1994 Sb. o úpravu, která se sice bezprostředně nedotýká právní úpravy k pozemkům, uvedený naléhavý problém řeší. Sjednocuje podmínky za nichž občan získává právo bydlet v bytě postaveném původně v družstevní bytové výstavbě právem věcným – ať již vlastnickým nebo právem věcného břemene. Odstraňuje dosavadní neoprávněné zvýhodnění uživatelů bytů v nástavbách a vestavbách a zabraňuje, aby důsledky jednostranného rozhodnutí občana např. z družstva vystoupit nesli buď všichni ostatní členové družstva (tj. všichni občané s výjimkou toho, kdo má z citované úpravy prospěch) nebo státní rozpočet (formou úhrady ztráty Konsolidační banky s.p.ú. Praha). Nově navrhované doplnění ustanovení § 27 o odstavec 4 odstraňuje rozpočtový dopad cca 60 - 80 mil. Kč z nesplacených úvěrů, resp. dopad v téže výši na ostatní členy bytových družstev. Současně se navrhuje vyloučit povinnost družstva vrátit státní příspěvky poskytnuté na výstavbu bytu a právo na výplatu členského, popřípadě vypořádacího podílu v družstvu upravit shodně jako při převodu bytu do vlastnictví, tj. zdroje financování výstavby bytu v nástavbě či vestavbě vypořádat obdobně jako je tomu u převodu bytů do vlastnictví (povinnosti vrátit státní příspěvky a vyplatit členský podíl, z něhož byl byt v nástavbě či vestavbě pořízen, by v důsledcích rovněž dopadly na ostatní členy).

Návrh si přitom neklade za cíl změnit například rozsah práva věcného břemene, který je jednoznačně definován v citovaném zákonném opatření předsednictva Federálního shromáždění.

K části čtvrté

Navržená úprava představuje samostatná přechodná ustanovení, která se nestanou součástí žádného z novelizovaných zákonů. Jejich zařazení je nezbytné s ohledem na právní dopady, vyvolané zrušením § 879c a násl. občanského zákoníku v tom směru, že by nedošlo k zániku těch vztahů trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku, které byly zákonem č. 103/2000 Sb. podřízeny speciálnímu režimu namísto obecné úpravy obsažené v § 59 zák. č. 219/2000 Sb. V zájmu zachování rovných podmínek i pro tyto trvalé uživatele se zánik dotčených vztahů trvalého užívání řeší s využitím shodných mechanismů jako ve zmíněném § 59, při současné možnosti aplikace postupů podle nově navrhovaného § 60a v případě vybraných družstev.

Obdobně je v bodu 3. reagováno na případy zániku práva věcného břemene bytového družstva před datem nabytí účinnosti navrhovaného zákona.

K části páté

Protože vlastnické právo k pozemkům, jichž se týká ustanovení § 879c až § 879e občanského zákoníku, vznikne dnem 1. července 2001, je nezbytné, aby navržený zákon nabyl účinnosti před tímto datem, nejpozději dnem 30. června 2001.

Zdeňka Horníková v.r. Pavel Hrnčíř v.r.

Vladimír Doležal v.r. Pavel Němec v.r.

Evžen Snítilý v.r. Stanislav Křeček v.r.

Vybraná ustanovení platných zákonů

I. zákona č. 219/2000 Sb.,

o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a

II. zákona č. 72/1994 Sb.,

kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

s vyznačením navrhovaných změn

I. Zákon o majetku České republiky:

Zákon č. 219/2000 Sb.,

o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Úprava některých užívacích vztahů k majetku

§ 59

(1) Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku⁸³⁾ se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku⁸⁴⁾ na dobu určitou 3 let. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku.

(2) Příslušné organizační složky (§ 9) během doby stanovené v odstavci 1 smluvně upraví s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku. Pokud v případě tohoto majetku nebo jeho části budou splněny podmínky pro postup podle § 22 odst. 2, převedou tento majetek nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona. V ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k tomuto majetku podle tohoto zákona.

(3) Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle odstavce 2 nedohodnou jinak, výpůjčka podle odstavce 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem se naloží podle tohoto zákona.

((4) Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nevztahuje na případy, kdy se právo trvalého užívání pozemku mění na vlastnictví anebo zaniká podle § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 103/2000 Sb.)

§ 60

(1) Užívací vztahy právnických a fyzických osob k věcem založené smlouvou o výpůjčce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají nejpozději uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem nedohodnou jinak. (To se nevztahuje na případy, kdy se právo výpůjčky k pozemku mění na vlastnictví podle § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 103/2000 Sb.)

(2) Užívací vztahy právnických a fyzických osob k nebytovým prostorům založené smlouvou o nájmu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a sjednané na dobu určitou zanikají nejpozději uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Nemá-li vlastník bytu nebo nebytového prostoru počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona upravena práva k pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu,⁸⁵⁾ postupuje příslušná organizační složka (§ 9, 11) při úpravě těchto práv podle tohoto zákona.

§ 60a

(1) Příslušná organizační složka (§ 9, 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek

1. s rodinným domem⁸⁶⁾ a jeho příslušenstvím popřípadě k němu příslušející garáží ve vlastnictví bytového družstva, pokud rodinný dům byl vystavěn bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě⁸⁷⁾ a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,

2. s garáží popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva, na financování jejichž výstavby se podílely fyzické osoby - členové bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.

(3) Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.

(4) Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva popřípadě družstva, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.

(5) Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně

1. do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo

2. do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva podle zákona o vlastnictví bytů, nebo

3. do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo

4. do vlastnictví bytového družstva, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě.

(6) K platnosti darovacích smluv uzavíraných podle odstavců 1 až 5 není zapotřebí schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3.

(7) Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5, s nímž příslušná organizační složka uzavřela darovací smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.

§ 60b

Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9, 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.

§ 61

Smlouvy, jimiž bylo podle čl. II zákona č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, zřízeno právo trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto užívání pozemku za úplatu, anebo na smlouvy o výpůjčce, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto bezúplatné užívání pozemku.

§ 62

(1) Smlouvy, jimiž byly do 1. ledna 1992 právnickým a fyzickým osobám přenechány za úplatu k dočasnému užívání nemovité věci nebo jejich části podle § 397 a 398 občanského zákoníku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud do uvedeného dne užívací vztahy jimi založené nezanikly anebo nebyly upraveny jinak.

(2) Pokud byla nemovitá věc nebo její část přenechána smlouvou podle odstavce 1 k dočasnému užívání bezúplatně, mění se tato smlouva za podmínek uvedených v odstavci 1 na smlouvu o výpůjčce na dobu určitou jednoho roku. Nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s nemovitou věcí nebo její částí se naloží podle tohoto zákona.

II. Zákon o vlastnictví bytů:

Zákon č. 72/1994 Sb.,

kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

Práva k pozemku

§ 21

(1) S vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební parcele). Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, převede na vlastníka jednotky s převodem jednotky i spoluvlastnický podíl na pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.

(2) Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníc i jednotek v domě nebo nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku určenému k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku jiné právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku upraví práva k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

(5) Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000, vzniká dnem 1. ledna 2001 ve prospěch vlastníka jednotky věcné břemeno^10b) k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek,a to v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.

(6) Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li ze všech stran bytovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou jiného vlastníka.

((7) Bytové družstvo, které se stalo vlastníkem pozemku podle § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 103/2000 Sb., převede spoluvlastnický podíl k tomuto pozemku na nabyvatele jednotky bezplatně.)

(7) Bytové družstvo, které jako vlastník bytového domu anebo nepřevedených jednotek v domě nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. …../2001 Sb., a převádí vlastnictví k jednotce fyzické osobě, převede současně nabyvateli jednotky bezplatně spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2).

Převody jednotek bytových družstev

§ 23

(1) Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech.

(2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů.¹⁷⁾

(3) Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.

§ 24

(1) Jsou-li převáděny byty, garáže a ateliéry v budovách ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,¹⁸⁾ do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci, jsou tyto převody bezplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v budovách, které k datu účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,¹⁹⁾ pokud se převádějí z vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví uvedených družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl na základě skutečností stanovených zákonem.²⁰⁾

(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody nebytových prostorů vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby²¹⁾ z bytů, garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby⁷⁾ ze společných prostorů budovy, převede družstvo na základě smlouvy tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavce 1 a 2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného ve větě první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách, se postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo jejich právní předchůdci. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tyto převody vlastnictví nebytových prostorů.

(5) Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo 2 je závazek nabyvatele uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím na převáděný byt, popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu pravidelné pololetní splátky úvěru ve smyslu odstavce 6 a závazek nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k družstvu. Vlastnictví k jednotce přechází až po splnění tohoto závazku.²²⁾

(6) Družstvo je povinno použít prostředků získaných v příslušném pololetí od nabyvatelů jednotek ke splacení úvěru věřiteli²³⁾ (dále jen "banka") spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká. Nedílnou přílohou smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek se splátka úvěru týkala.

(7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví družstva je vzájemné vypořádání prostředků určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky a dále prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství (dále jen "prostředky určené k vypořádání"), připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 9 až 11). Pro použití převedených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.

(8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena před účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky povinni vypořádat prostředky určené k vypořádání, připadající na převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

(10) Vypořádací podíl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jednotka podle odstavců 1 až 5 a zaniklo členství v družstvu se stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.

§ 25

(1) Družstvo může vyrovnat vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na základě dohody i jinak, než je uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního zákoníku.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit nabyvatelům jednotek vypořádací podíly v penězích podle § 233 obchodního zákoníku.

§ 26

(1) Nedojde-li k převodu všech jednotek v budově, popřípadě v domě, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část úvěru odpovídající převedeným jednotkám, uzavře banka s družstvem dodatek k úvěrové smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené části úvěru, připadající na nepřevedené jednotky, družstvu. Pro podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle zvláštních předpisů.

(2) Družstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění budovy, odpovídající nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jednotek týká úvěr ponechaný podle odstavce 1.

(3) Pro úvěry ponechané družstvu podle odstavce 1 platí ustanovení zvláštních předpisů²⁴⁾ o úhradě majetkové újmy bance obdobně. Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro úvěry ponechané, popřípadě poskytnuté na základě dodatků uzavřených obdobně podle odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.¹¹⁾

(4) Na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytnutých bankou družstvu podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo. Zástavní právo vázne na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.

(5) Dojde-li k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení zvláštních předpisů²⁵⁾ o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužije. Totéž platí v případě, že k převodu bytů došlo před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

(6) Dojde-li k převodu jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,²⁵⁾ a nejedná se o převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu jednotky, s výjimkou částek poskytnutých podle zvláštních předpisů²⁶⁾ na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, kterou je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

§ 27

(1) Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je převáděn byt v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů,²⁷⁾ platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví podle tohoto zákona přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26. Ustanovení § 23 platí obdobně.

(2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z věcného břemene. Nabyvatel je povinen uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím poskytnutému družstvu připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru. Nejde-li o převod bytu do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu, jehož nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem nebo jeho právním předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu dále částku státního příspěvku vypočteného podle § 26 odst. 6. Vlastnictví k jednotce přechází na nabyvatele až po splnění jeho uvedených povinností.²²⁾ Povinnost splatit úvěr připadající na převáděný byt podle § 24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.

(3) Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů²⁷⁾ zaniká nabytím vlastnictví k bytu, popřípadě se omezuje v rozsahu odpovídajícímu převedenému bytu. V případě zániku družstva bez právního nástupce vzniká dnem zániku družstva ve prospěch dosavadního nájemce bytu pořízeného podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází ve stejném rozsahu na jeho právní nástupce. Obdobné věcné břemeno ve stejném rozsahu a s právem přechodu na každého dalšího právního nástupce vzniká ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho členství v družstvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

(4) Osoba oprávněná z věcného břemene uhradí částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím obdobně podle § 24 odst. 5 s tím, že ustanovení § 24 odst. 5, 6 a 7 platí přiměřeně. Věcné břemeno přechází nebo vzniká až po splnění uvedené podmínky. Vznikem věcného břemene v důsledku zániku družstva nebo členství v družstvu zaniká nárok na vrácení členského podílu obdobně podle § 24 odst. 9. Ustanovení § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se nepoužije.

§ 28

Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev v domech a pro převod bytů uvedených v § 27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.²⁷⁾

Převody skupinových rodinných domů

z vlastnictví bytových družstev

§ 33a

(1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí i pro převody rodinných domů,²⁹⁾ jejich příslušenství, garáží a základního technického vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a byly vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,³⁰⁾ na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné domy byly převedeny z vlastnictví družstev do vlastnictví členů družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě a ke garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí v případě, že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou.

(2) Spolu s rodinným domem se převádí z vlastnictví družstva i spoluvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a jejich základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Velikost spoluvlastnického podílu na tomto příslušenství a základním technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení.

(3) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a jejich základního technického vybavení a spoluvlastnického podílu na společném příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení podle odstavců 1 a 2, ustanovení zvláštních právních předpisů ²⁵⁾ o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

(4) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1 a 2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu rodinných domů a jejich příslušenství, s výjimkou částek státních příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů³¹⁾ na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou apod. a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(5) Právnické osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely se svými pracovníky smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na úhradu ceny rodinného domu podle dosavadních předpisů,³²⁾ vrácení příspěvku nevyžadují, i když před uplynutím smluvené doby došlo k porušení podmínek, za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro okresní úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí příspěvku na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.³³⁾

(6) Bytové družstvo, které jako vlastník rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. …../2001 Sb., a převádí vlastnictví k tomuto rodinnému domu, jeho příslušenství nebo garáži fyzické osobě, převede současně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě.

§ 33b

Zánik vlastnictví bytového družstva

Přestane-li být bytové družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů¹⁸⁾ jinak než jejím zničením, je toto družstvo povinno vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy poskytnuty podle zvláštních právních předpisů.¹⁸⁾ Ustanovení předchozí věty platí i v případě zániku věcného břemene zřízeného podle zvláštního právního předpisu.²⁷⁾ Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.