Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře

K čl. I:

K bodům 1, 64 až 70, 83 a 84

Zákon č. 132/2000 Sb., jimž byl také novelizován zákon o státní sociální podpoře, označuje orgány tohoto sociálního systému působící v kraji jako orgány kraje v přenesené působnosti. Další novely zákona o státní sociální podpoře pak používají termín krajské úřady. Návrhem se sjednocuje terminologie orgánů státní sociální podpory, které budou působit v krajích tak, že se bude nadále používat jednotně jednodušší a srozumitelnější pojem krajský úřad namísto pojmu orgány kraje v přenesené působnosti.

K bodům 2 až 4, 6 a 14

Zjišťování příjmů započitatelných do rozhodného příjmu je jednou ze základních podmínek nároku na dávky závislé na výši příjmu v rodině, tj. přídavku na dítě, sociálního příplatku, příspěvku na bydlení a příspěvku na dopravu. Přitom zjišťování této podmínky patří k administrativně náročným postupům s ohledem na značnou různorodost příjmů a v některých případech také k jejich velmi obtížnému prokazování. Proto se při definování těchto příjmů využívá předpisů o dani z příjmů tak, aby z důvodu administrativního zjednodušení byly příjmy, byť pro různé účely, zjišťovány stejným způsobem. Přitom záměrem zjišťování rozhodného příjmu je, aby byly zjišťovány jen ty příjmy, které ovlivňují příjmovou úroveň rodiny, a to zejména s ohledem na pravidelnost těchto příjmů.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem se navrhuje dílčí úprava okruhu započitatelných příjmů, a to vypuštěním některých příjmů z kapitálového majetku (jedná se většinou o úroky a plnění z pojištění), které, jak ukazují zkušenosti z praxe, se vyskytují mezi rozhodnými příjmy jen sporadicky. Obdobně je tomu u některých příjmů uvedených v § 4 zákona o daních z příjmů, které se do rozhodného příjmu dosud zahrnují (jde o některá jednorázová plnění pro příslušníky ozbrojených sil a sborů a úroky). Navrhovaná změna představuje administrativní zjednodušení prokazování rozhodných příjmů při zachování principu, že se přihlíží ke všem příjmům, které se na celkové úrovni příjmu podílejí způsobem, na který je třeba brát zřetel.

Vzhledem k tomu, že příjmy pro účely státní sociální podpory jsou definovány podle jednotlivých ustanovení zákona o daních z příjmů, při změně těchto ustanovení zákona o daních z příjmů je nezbytné promítnout provedené změny i do zákona o státní sociální podpoře. Navrhované úpravy tak reagují na úpravy provedené v zákoně o daních z příjmů zákonem č. 492/2000 Sb.

K bodu 5 a 11

Zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, došlo k novelizaci zákona o státní sociální podpoře v tom směru, že mzdové nároky, které v případě insolventnosti zaměstnavatele vyplácí úřad práce podle uvedeného zákona, se zahrnují do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory. Uvedenou úpravu je třeba upřesnit v tom směru, že uvedené mzdové nároky se započtou jen v tom rozsahu, v jakém nebyly započteny příjmy, které jsou těmito mzdovými nároky nahrazovány.

K bodu 7

V řadě případů, kdy došlo k přeplatku na dávce státní sociální podpory, se tento přeplatek sráží z později přiznaných dávek nebo z jiného příjmu, započitatelného do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory. Ze znění dosavadní úpravy vyplývá, že se vždy započtou všechny příjmy (dávky) v té výši, v jaké byly plátcem zaúčtovány nebo vyplaceny. Při této úpravě dochází v určitém rozsahu k dvojímu zápočtu příjmů proto, že není respektována skutečnost, že zaplacením (či splacením) přeplatku na dávce státní sociální podpory z dalších nebo budoucích příjmů, dochází vlastně ke snížení započitatelných příjmů o uvedené částky. V tomto směru se dosavadní právní úprava doplňuje. Přitom se u osob, které mají příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti zachovává zásada, že se vždy započte jako příjem nejméně částka odpovídající jejich životnímu minimu.

K bodu 8

Jde o legislativně technické upřesnění provedené v návaznosti na úpravu uvedenou v bodu 7.

K bodům 9,10, 12 a 13

V § 5 odst. 3 a 4 zákona o státní sociální podpoře je upraven postup určující, kdy se jednotlivé příjmy do rozhodného příjmu započítávají, tj. zda se započítávají v období, kdy jsou předmětem daně z příjmu, v období za které byly plátcem zaúčtovány nebo v období, ve kterém byly vyplaceny. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně v okruhu započitatelných příjmů (bod 3 a 4 návrhu), je třeba provést změnu i citovaných ustanovení tak, aby na uvedenou změnu navazovala.

K bodům 15 a 16

Pro stanovení rozhodného příjmu osob, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, lze vycházet jen z období kalendářního roku (za které podává tato osoba daňové přiznání), a to i v případě, kdy se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí. V jiném než zdaňovacím období nelze příjmy zjistit s ohledem na jejich nepravidelnost. Stejně jako v ostatních případech příjmů z podnikání nebo ze samostatné výdělečné činnosti je třeba řešit situace, kdy má osoba příjem podle § 4 odst.1 písm e) zákona o daních z příjmů, tj. z provozu malých vodních elektráren. V tomto směru se navrhuje upřesnění dosavadní úpravy, a tím i odstranění pochybností, k nímž v praxi dochází

K bodu 17

Rozhodné příjmy za rozhodné období se v případě, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, prokazují nejen v případě nároku na dávku, ale i v případě, kdy je nutno rozhodný příjem zjistit z důvodu nároku na výplatu dávky. V tomto směru se dosavadní úprava doplňuje a upřesňuje.

K bodu 18

Pro účely nezaopatřenosti dítěte se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje zejména studium na střední nebo vysoké škole, s výjimkou doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby a doby trvání služebního poměru. Vypuštěním dovětku „příslušníků ozbrojených sil“ dochází k odstranění pochybností, zda se uvedená úprava týká jen služby v Armádě České republiky nebo také služby v Policii České republiky, popř. v dalších služebních vztazích. Uvedená úprava zajišťuje jednotný postup ve všech případech služebních poměrů a dopadá na všechny druhy služebních vztahů.

K bodům 19, 21, 22 a 24

Navrhuje se upřesnění dosavadní úpravy v tom směru, že dobu studia [§ 12 odst. 1], dobu prázdnin na dobu studia navazující [§ 13 odst. 2 a odst. 3] a dobu kalendářního měsíce navazující na ukončení vysokoškolského studia [§ 14 odst. 2 písm. b)] lze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jen jestliže dítě nemá po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Nynější úprava, v níž se uvádí, že dítě nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, vzbuzuje v praxi pochybnosti.

K bodu 20

Jde o legislativně technické upřesnění, které se provádí v návaznosti na zákon o vysokých školách.

K bodu 23

Za dobu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání pro účely nezaopatřenosti dítěte se považuje i určitá stanovená doba po skončení studia na vysoké škole. Návrhem se doplňuje, že pro posouzení doby po skončení studia na vysoké škole jako soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání musí být splněna podmínka, že tato doba navazuje na řádné skončení tohoto studia ve smyslu § 55 zákona o vysokých školách. Tímto upřesněním se dává do souladu právní úprava platná pro studenty vysokých škol s právní úpravou platnou pro studenty středních škol.

K bodu 25

Dosavadní právní úprava nároku na sociální příplatek řeší jen situaci, kdy splňuje v rodině nárok na sociální příplatek více osob, a to tak, že tato dávka náleží jen jedné z nich. V souvislosti s možností společné nebo střídavé péče o dítě rozvedenými manžely může vzniknout také současně nárok na sociální příplatek více osobám, které nežijí spolu v rodině, z důvodu péče o totéž dítě. Návrhem se upravuje nárok na sociální příplatek v takovém případě.

K bodu 26

Jednou z podmínek nároku na příspěvek na bydlení je existence nájemního vztahu k bytu, přičemž se při posuzování nájmu vychází z § 685 a násl. občanského zákoníku. Nárok na příspěvek na bydlení se zajišťuje i nájemcům obytné místnosti, avšak jen jde-li o obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení, jako jsou penziony, ubytovny, svobodárny apod., tak jak to upravuje § 717 občanského zákoníku. Tento záměr, pokud jde o nájem obytné místnosti, dosavadní text § 24 odst. 1 nevyjadřuje dostatečně a tak, kromě toho, že dochází k pochybnostem při aplikaci uvedeného ustanovení v praxi, není ani v souladu s občanskoprávní úpravou. Proto se navrhuje dosavadní text § 24 upřesnit.

K bodu 27

Dosavadní právní úprava nároku na příspěvek na bydlení se upřesňuje s ohledem na právní úpravu nájmu bytu v občanském zákoníku, podle něhož vzniká společný nájem bytu manžely.

K bodu 28

Podle zákona o státní sociální podpoře je řešená otázka změny podmínek nároku na dávku v průběhu kalendářního měsíce jen ve vztahu k výši této dávky (§ 51 odst. 3 a 4 zákona o státní sociální podpoře). Je však třeba řešit i otázku souběžného nároku na příspěvek na bydlení v jednom kalendářním měsíci, pokud osoba oprávněná změní bydliště nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem bytu. V tomto směru se navrhuje dosavadní úpravu doplnit.

K bodu 29

Výše příspěvku na dopravu je také závislá na tom, zda dítě dojíždí do školy denně nebo se o denní dojíždění dítěte do školy nejedná. Při denním dojíždění náleží příspěvek na dopravu ve vyšší výměře. Proto v některých případech, i když dítě je ubytováno v zařízení sloužícím k ubytování studentů, dítě prohlašuje, že toto zařízení nevyužívá a žádá o přiznávání příspěvku na dopravu ve zvýšené výměře s tím, že prohlašuje, že dojíždí ze školy do města svého bydliště denně. K odstranění této nežádoucí situace se stanoví, že bylo-li dítěti poskytnuto ubytování, nelze prokazovat pro nárok na příspěvek na dopravu denní dojíždění. Jedná se vždy o ubytování hrazené plně nebo částečně z veřejných prostředků.

K bodu 30

Podle dosavadní úpravy se stanoví částka, z níž se vychází při výpočtu příspěvku na dopravu, opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů. S ohledem na § 1 a § 14 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, se stanoví, že v budoucnu bude uvedená částka stanovována vyhláškou.

K bodům 31 až 33

K zásadní koncepční změně dochází ve stanovení podmínek nároku na rodičovský příspěvek. Podle dosavadní právní úpravy se vyžaduje osobní celodenní a řádná péče o dítě do čtyř (sedmi) let věku, a proto s ohledem na podmínku „celodenní“ péče se umožňuje výdělečná činnost rodiče, popř. svěření dítěte do zařízení pro péči o takové dítě, jen v omezeném rozsahu, a to tak, aby uvedený požadavek byl v zásadě zachován. V souladu se záměrem vytvořit i poživatelům sociálních dávek prostor pro zvýšení příjmů na základě výdělečné činnosti při zachování nároku na sociální dávky dochází ke změně podmínek nároku na rodičovský příspěvek.

Pokud jde o základní podmínku nároku na rodičovský příspěvek, nebude se nadále podle návrhu vyžadovat podmínka celodenní péče rodiče o dítě, ale jen plnění podmínek osobní a řádné péče. Taková péče o dítě však musí trvat po celý kalendářní měsíc, za který jednotlivá splátka rodičovského příspěvku náleží.

Podmínka osobní a celodenní péče se přitom posuzuje v rámci běžného života rodiny a uspokojování potřeb rodiny a jejich členů. Proto nebude pro splnění této podmínky na překážku výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti rodiče, pobyt dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek v jeslích, školce nebo jiném obdobném zařízení pro péči o děti, pobyt dítěte v rehabilitačním zařízení apod. Navrhovaný zákon také v tomto směru, na rozdíl od dosavadní úpravy, žádné omezení nestanoví.

V souvislosti s tím se řeší některé případy, kdy se podmínka péče o dítě po celý kalendářní měsíc nevyžaduje. Jedná se o případy, kdy buď nelze vůbec takovou péči vyžadovat nebo jde o případ, který navazuje na úpravu nároku na rodičovský příspěvek při pobytu dítěte nebo rodiče ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení, anebo jde o případ pobytu dítěte v ústavu (zařízení), kde je dítěti poskytováno plné přímé zaopatření, a tedy z povahy takového ústavu (zařízení) vyplývá, že rodič o dítě osobně nepečuje. Pokud jde o pobyt dítěte ve zdravotnickém zařízení nebo v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení), pamatuje se v návrhu na případy, kdy v takovém zařízení nebo ústavu o dítě pečuje matka. V těchto případech se pak podmínka osobní péče považuje za splněnou.

Současně se s ohledem na navrhovanou změnu řeší nově i souběh nároku na rodičovský příspěvek s dávkami nemocenského pojištění.

K bodům 34 a 36

Jde o legislativní upřesnění vycházející z členění ozbrojených sil podle zákona č. 219/1999 Sb.

K bodu 35

Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká podle dosavadní úpravy také osobě, vůči které voják (osoba konající civilní službu) plní vyživovací povinnost, a to nejen na základě rozhodnutí soudu, ale i v případě, že voják (osoba konající civilní službu) uzavřel s takovou osobou dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu. Podmínkou dále je, že voják (osoba konající civilní službu) nemůže právě pro nástup vojenské (civilní) služby svou vyživovací povinnost plnit. Uvedená úprava vede ke  zneužívání v tom smyslu, že v celé řadě případů, kdy před vojenskou (civilní) službou nebyla vyživovací povinnost plněna, se po nástupu takové služby dohoda uzavírá s cílem získat zaopatřovací příspěvek. K zamezení tohoto nežádoucího jevu se navrhuje nadále poskytovat zaopatřovací příspěvek jen, v případě, že byla dohoda o výživném (příspěvku na výživu) schválena soudem.

K bodu 37 a 38

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči i odměna pěstouna jsou vázány na osobní péči pěstouna o dítě svěřené mu do pěstounské péče. V některých případech, kdy se jedná o nepříznivý zdravotní stav dítěte, dochází k umístění dítěte do ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, kde je dítěti poskytováno plné přímé zaopatření, tj. stravování, ubytování a ošacení, nebo dochází k situaci, že dítě je v péči jiné osoby než pěstouna na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Pěstounská péče však trvá nadále. V takovém případě není důvod poskytovat ani jednu z uvedených dávek státní sociální podpory, neboť úhrada potřeb dítěte je zajištěna jiným způsobem a pěstoun o dítě nepečuje. Z tohoto důvodu se navrhuje omezit nárok na uvedené dávky pěstounské péče.

K bodu 39

Jde o legislativně-technické upřesnění.

K bodu 40

Zvyšují se koeficienty rozhodné pro stanovení výše porodného. Tímto způsobem zvyšuje stát svůj podíl na vytváření příznivých podmínek pro výchovu mladé generace a její start do života v době kumulace výdajů rodiny na potřeby jejího nového člena.

K bodu 41

Nárok na pohřebné bude do budoucna vázán nikoliv na vypravení pohřbu, ale na pohřbení definovaném zvláštním právním předpisem. Uvedené doplnění odstraní některé pochybnosti, které se v praxi vyskytují.

K bodu 42

Navrhovaná změna navazuje na novou právní úpravu rodičovského příspěvku (viz body 31 až 33).

K bodu 43

Je zcela odůvodněno, aby zásada, že dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně výše dávky státní sociální podpory tak, že po část měsíce náleží dávka v nižší výměře a po část měsíce náleží dávka ve vyšší výměře, náleží po celý kalendářní měsíc dávka ve vyšší výměře, platila bez rozdílu pro všechny opakující se dávky státní sociální podpory. Navrhovanou změnou se uvedená úprava rozšiřuje na všechny dávky .

K bodu 44

Novou právní úpravou rodičovského příspěvku se stanoví, že s výjimkou vyjmenovaných případů musí být pro nárok na tuto dávku v kalendářním měsíci splněna podmínka řádné osobní péče o dítě vždy po celý kalendářní měsíc. Při takto stanovené podmínce nemůže pro rodičovský příspěvek (jen s výjimkou uvedených případů) platit úprava, že náleží-li dávka po část kalendářního měsíce, náleží pak za celý tento měsíc. Navrhovaná úprava je tedy důsledkem změn v nároku na rodičovský příspěvek.

K bodům 45 a 46

Státní sociální podpora představuje systém sociálních dávek přispívajících k úhradě nákladů především rodin s dětmi. Efektivnost tohoto systému je podmíněna také tím, že osoby, jimž tyto dávky náleží, tyto dávky čerpají průběžně tak, aby mohly dávky státní sociální podpory plnit svůj účel. Při respektování tohoto principu je stanovení jednoleté prekluzivní lhůty pro jednotlivé splátky dávek dobou dostatečnou. Proto se navrhuje stanovit jednoroční prekluzivní dobu jednotně pro všechny dávky státní sociální podpory. Podle dosavadní úpravy je stanovena prekluzivní lhůta tříletá, s výjimkou sociálního příplatku, příspěvku na bydlení a jednorázových dávek, kde je stanovena prekluzivní lhůta jednoletá. Návrhem tak dochází i ke zrušení neodůvodněných rozdílů v prekluzivních lhůtách u jednotlivých dávek.

K bodu 47

Jde o legislativně-technickou úpravu, kterou je nutno provést v návaznosti na změnu navrhovanou v bodu 41.

K bodu 48

Dávky státní sociální podpory nenáleží po dobu, po kterou je oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a to proto, že nejsou naplněny skutečnosti, z nichž jednotlivé dávky vycházejí. V souvislosti s touto úpravou je však třeba vyřešit případy, kdy zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, umožňuje odsouzené ženě, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě. V tomto případě je plně odůvodněno, aby tato žena získala nárok na rodičovský příspěvek, protože i v době výkonu trestu odnětí svobody pečuje o své dítě. V tomto směru se navrhuje dosavadní úpravu doplnit.

K bodům 49 až 51

V některých případech vznikaly v praxi pochybnosti, kdo je příjemcem dávky, popř. kdo může namísto oprávněné osoby dávky přijímat. Návrhem se dosavadní úprava upřesňuje.

K bodu 52

Jde o legislativně-technické upřesnění.

K bodu 53

Zákonem se ukládá příjemci dávky osvědčit příslušnému okresnímu úřadu skutečnosti pro nárok na dávku státní sociální podpory a její výši a výplatu. Vzhledem k tomu, že budou o dávkách rozhodovat také krajské úřady, stanovuje se povinnost osvědčit potřebné skutečnosti také tomuto orgánu, zároveň se upřesňuje postup v případě, že příjemce dávky na výzvu státního orgánu nereaguje.

K bodům 54 až 56

Splnění podmínek pro nárok na dávky závislé na výši příjmu v rodině prokazuje sice oprávněná osoba, ale celou řadu skutečností prokazuje také osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná. Zatímco zákon o státní sociální podpoře ukládá oprávněné osobě povinnost potřebné skutečnosti prokazovat a oznamovat také jejich změny, ve vztahu k osobám společně posuzovaným taková povinnost uložena není. Návrhem se provádí potřebné doplnění s tím, že pokud by společně posuzovaná osoba stanovené povinnosti neplnila, vyzve ji okresní úřad ke splnění těchto povinností, a pokud ani poté společně posuzovaná osoba povinnosti nesplní, je možné jí uložit pokutu.

K bodu 57

V souvislosti se změnou navrhovanou v bodech 54 až 56 je třeba řešit i otázku odpovědnosti společně posuzované osoby za přeplatek na dávce státní sociální podpory. Návrhem se dosavadní úprava v tomto směru doplňuje s tím, že se zároveň upřesňuje, za jakých podmínek je příjemce dávky za přeplatek na dávce odpovědný a zavádí se institut solidární odpovědnosti za přeplatek v případech, kdy přeplatek způsobily společně oprávněná osoba a osoba společně posuzovaná.

Nově se navrhuje nevyžadovat vrácení přeplatku, jestliže jeho výše nepřesahuje 100 Kč. Jde o administrativní zjednodušení dosavadní úpravy. Vymáhání takových nízkých částek je velmi nákladné, administrativně složité a nepřináší potřebný efekt.

K bodům 58 až 62

Návrhem se upřesňuje okruh subjektů, které plní povinnosti ve státní sociální podpoře. Důvodem této úpravy je skutečnost, že v praxi vznikly některé pochybnosti, zejména pokud se plnění povinností týkalo fyzických osob. Uvedeným ustanovením se upřesňuje, že se nejedná o fyzické osoby, pokud jde o oprávněné osoby a osoby společně posuzované, ale jen o fyzické osoby pokud jsou to zaměstnavatelé či zřizovatelé některých zařízení, tím se odstraňují některé pochybnosti, které se v praxi vyskytly.

Výslovně se v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, stanoví oprávnění okresních a krajských úřadů vést informační systémy údajů potřebných pro realizaci státní sociální podpory.

Nově se ukládá povinnost Ministerstvu vnitra poskytnout ze systému evidence obyvatel potřebné údaje orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory. Jde o údaje nezbytné pro poskytování uvedených dávek a zejména pro kontrolu údajů, z nichž se při přiznávání dávek vychází. Rychlé získání uvedených údajů také přispěje k zamezení vzniku přeplatků na dávkách.

K bodu 63

Dosavadní úprava postrádá stanovení odpovědnosti fyzických a právnických osob, které mají stanoveny povinnosti ve státní sociální podpoře (§ 63 zákona o státní sociální podpoře); jde zejména o zaměstnavatele, zřizovatel školských nebo zdravotnických zařízení. Proto se navrhuje dosavadní úpravu doplnit způsobem, který je i v jiných sociálních oblastech obvyklý, a to o povinnost uvedených subjektů, nahradit přeplatek na dávce státní sociální podpory, pokud tento přeplatek svým jednáním zavinily.

Dojde-li k situaci, že se na vzniku přeplatku podílelo více osob a subjektů, navrhuje se stanovit solidární odpovědnost za přeplatek.

K bodům 71 až 77

V souvislosti s navrhovanými změnami jednotlivých dávek státní sociální podpory je třeba provést i úpravu ustanovení upravující náležitosti žádosti. Jde v zásadě o legislativně-technické úpravy vyvolané navrhovanými změnami.

k bodům 78 až 82

V zájmu zjednodušení řízení o dávkách státní sociální podpory je třeba stanovit některé odchylky od správního řádu, popř. upřesnit některé otázky řízení o těchto dávkách. Jde zejména o stanovení okruhu účastníků řízení o dávky státní sociální podpory a vymezení případů, kdy se vydává rozhodnutí o dávkách.

Prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře není nárokové a při rozhodování v této věci vychází krajský úřad z úvahy na základě poznatků o jednotlivých konkrétních případech. S ohledem na charakter rozhodování se stanoví, že se nelze proti rozhodnutí krajského úřadu v této věci odvolat (bod 81). Proto se také v dosavadním § 71 zákona zrušuje úprava, že o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (bod 83).

Dále se výslovně uvádí, že se písemné oznámení o dávce nedoručuje do vlastních rukou. V opačném případě by totiž zasílání oznámení ztrácelo smysl.

K čl. II:

K odstavci 1

Navrhovanou změnou zákona o státní sociální podpoře dochází také v některých směrech ke změně příjmu rozhodného pro stanovení dávek státní sociální podpory závislých na výši příjmu v rodině. Přechodné ustanovení stanoví, od kterého dne se bude podle této úpravy postupovat.

K odstavci 2

Podle dosavadní právní úpravy se rodičovský příspěvek vyplácí v průběhu kalendářního roku zálohově v případech, kdy byl rodič výdělečně činný jako osoba samostatně výdělečně činná, a po uplynutí kalendářního roku se pak zálohově vyplácený rodičovský příspěvek zúčtuje na základě skutečně zjištěných příjmů. Vzhledem k tomu, že se navrhuje zrušit omezení výdělečné činnosti pro nárok na rodičovský příspěvek, je třeba v přechodném ustanovení stanovit postup pro zúčtování zálohově vyplaceného rodičovského příspěvku za dobu před účinností navrhované novely zákona o státní sociální podpoře.

K odstavci 3

V přechodných ustanoveních se výslovně stanoví, kdy končí nárok na zaopatřovací příspěvek, který byl poskytován na základě dohody o placení výživného nebo příspěvku na výživu, která nebyla schválena soudem. Podle navrhované novely bude náležet zaopatřovací příspěvek, jen jestliže bude taková dohoda schválena soudem .

K odstavci 4

Nově se zakládá nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženě, která pečuje o dítě ve výkonu trestu. Vzhledem k tomu, že taková péče může trvat už přede dnem účinnosti navrhované úpravy, je třeba výslovně stanovit, od kdy vzniká v tomto případě ženě nárok na rodičovský příspěvek.

K čl. III:

Při stanovení denního vyměřovacího základu za rozhodné období pro účely nemocenského pojištění, je-li o to požádáno, se nepřihlíží k době, kdy poživatel rodičovského příspěvku vykonával zaměstnání v omezeném rozsahu podle dosavadní úpravy podmínek nároku na rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře. Vzhledem k navrhované změně zákona o státní sociální podpoře, kdy už nebude výdělečná činnost poživatele rodičovského příspěvku limitována, je třeba provést i změnu zákona o nemocenském pojištění.

K čl. IV:

Návrh novely zákona o státní sociální podpoře nově stanoví společnou odpovědnost oprávněné osoby, osoby společně posuzované a dalších subjektů za přeplatek na dávce státní sociální podpory. V návaznosti na tuto úpravu je třeba stanovit příslušnost soudu v případě sporu o vzájemné vypořádání mezi uvedenými osobami a dalšími subjekty. Předložený návrh v tomto směru doplňuje občanský soudní řád.

K čl. V:

Při posuzování rozhodného příjmu a nezaopatřenosti dítěte pro účely státní sociální podpory je třeba znát také údaje o tom, zda je osoba vedena jako uchazeč o zaměstnání a zda má nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Proto se nově ukládá úřadům práce sdělovat příslušným státním orgánům, které o dávce státní sociální podpory rozhodují, uvedené skutečnosti. Současně se úřadům práce ukládá povinnost sdělovat údaje o vyplácených mzdových nárocích přiznávaných podle předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele vzhledem k tomu, že částky mzdových nároků se ve stanoveném rozsahu započítávají do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory.

K čl. VI:

K bodu 1

Podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, budou úřady práce vyplácet stanovené mzdové nároky, které jsou určitou náhradou nevyplacených mezd. Vzhledem k této skutečnosti je třeba i tyto částky započítat do příjmů pro účely životního minima tak, jako se tyto příjmy započítávají pro účely státní sociální podpory, důchodového pojištění apod. V tomto směru se navrhuje zákon o životním minimu doplnit.

K bodu 2

Navrhovaný pravidelný termín valorizace částek životního minima každoročně k 1. lednu je harmonizován s čtvrtletním rozhodným obdobím pro přiznávání a poskytování dávek státní sociální podpory, s termínem možné úpravy minimální mzdy podle nového valorizačního mechanismu obsaženém v zákoníku práce i s termínem obvyklých změn ostatních výdělků (příjmů). Sjednocením termínu bude omezeno přepočítávání sociálních dávek, které souvisejí s výší životního minima a jsou závislé na výši příjmu. Pravidelný termín valorizace umožní též přesnější vyjádření potřeby finančních zdrojů ze státního rozpočtu na sociální dávky.

Mimořádný termín zvýšení částek životního minima při vysokém nárůstu cen je potřebný pro zajištění odpovídající ochrany před hmotnou nouzí.

Při zvyšování částek životního minima by měla být zachovávána jejich reálná úroveň. Proto je nezbytné je zvyšovat diferencovaně podle skutečného růstu nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nákladů na domácnost. Růst uvedených nákladů ve stanoveném období vyjadřuje Český statistický úřad příslušnými indexy spotřebitelských cen. Vzhledem k širokému využití životního minima v různých systémech jsou nejvhodnější příslušné indexy spotřebitelských cen za domácnosti celkem.

Zmocnění pro vládu na zvýšení částek životního minima mimo pravidelný termín bere v úvahu možné ohrožení sociální ochrany sociálně potřebných domácností při nárůstu spotřebitelských cen vyšším než 10 %. Do uvedené hranice jsou domácnosti schopné se růstu cen změnou struktury spotřeby (případně s využitím příslušných ustanovení zákona o sociální potřebnosti) přizpůsobit.

Odložení pravidelného termínu valorizace částek životního minima při nízkém nárůstu spotřebitelských cen by mohlo přijít v úvahu při prvém zvyšování částek životního minima podle tohoto návrhu a při zvyšování částek životního minima po uskutečnění valorizace v mimořádném termínu.

Pro rozhodování o zvýšení částek životního minima, tj. o rozsahu valorizace a o termínech valorizace lišících se od pravidelného termínu, je nezbytné přesně definovat rozhodné období, za které se bude zjišťovat skutečný nárůst spotřebitelských cen, aby nemohlo dojít k opomenutí či k duplicitnímu zahrnutí cenového vývoje některých měsíců.

Při pravidelném zvyšování částek životního minima k 1. lednu kalendářního roku je vhodné, aby rozhodné roční období končilo v září kalendářního roku, který předchází uskutečnění valorizace. S ohledem na termíny vykazování skutečného cenového vývoje ČSÚ, délku legislativního procesu potřebnou ke schválení nařízení vlády a dobu přípravy pro jeho realizaci v navazujících sociálních systémech je září posledním měsícem, jehož skutečný cenový vývoj lze při valorizaci od 1. ledna zohlednit.

K čl. VII:

Vzhledem k navrhovaným změnám valorizace životního minima je třeba výslovně upravit co se rozumí počátkem rozhodného období při prvém zvýšení částek životního minima a jakým způsobem se stanoví rozhodné období v případě valorizace v mimořádném termínu.

K čl. VIII:

Podle dosavadní právní úpravy jsou zaměstnanci správce daně povinni poskytovat informace orgánům rozhodujícím o státní sociální podpoře, mezi něž patří i Ministerstvo práce a sociálních věcí. V souvislosti se vznikem krajských úřadů přejde pravomoc rozhodovat o dávkách státní sociální podpory na tyto úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí tak orgánem rozhodujícím v odvolacím řízení již nebude. Přitom však i nadále bude zapotřebí, aby mohlo získávat údaje i od správce daně vzhledem k tomu, že bude plnit řadu kontrolních úkolů a povede informační systém pro účely státní sociální podpory. Návrhem se zákon o správě daní a poplatků doplňuje tak, aby ministerstvo mělo stejné oprávnění získávat informace jako orgán rozhodující o dávkách státní sociální podpory. Důvodem je i skutečnost, že ministerstvo může být orgánem rozhodujícím v případech, kdy krajský úřad bude orgánem I. instance.

K čl. IX:

Zákon o státní sociální podpoře byl již jedenáctkrát novelizován a pro zlepšení přehlednosti pro orgány státní sociální podpory i pro občany je vhodné vyhlásit úplné znění zákona, jak vyplývá ze všech zákonů, které jej mění.

K čl. X:

Pozdější účinnost se navrhuje u úpravy rodičovského příspěvku, a to s ohledem na rozpočtové možnosti státu v důsledku zvýšení nákladů ze státního rozpočtu (zvýšení nákladů představuje částku 1,38 mld. Kč v roce 2002, v případě valorizace částek životního minima a jeho promítnutí do této dávky by zvýšení nákladů představovalo částku v uvedeném roce 2,07 mld.Kč). Stanovení účinnosti valorizačního ustanovení u životního minima na 1. leden 2002 souvisí s termíny rozhodování v oblasti státní sociální podpory a mzdové oblasti. Účinnost k 1. lednu 2002 se navrhuje také u těch úprav, které navazují na v současné době projednávané změny zákonů v souvislosti s navrhovaným zákonem o Sociální pojišťovně.

V Praze dne 7. února 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

1. místopředseda vlády

a ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

Platná znění novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn. Do platného znění byla zapracována novela zákona o státní sociální podpoře, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jako součást vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sociální pojišťovně.

§ 3

Okruh oprávněných osob

(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů.¹⁾ Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení.

(2) U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje.

(3) (Orgán kraje v přenesené působnosti,) Krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

***************

§ 5

1. Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

1. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst.6 zákona o daních z příjmů,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,

(3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,)

(4.) 3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

(5.) 4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, (po odpočtu a) a po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

(b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,)

b) z  příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně

8. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,

9. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

10. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,^3a)

11. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,^3b)

12. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,^3c)

13. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,

14. příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

3. dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

4. hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴⁾

5. příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

6. rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,

7. přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení(.),

8. mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta (druhá) čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

1. v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

2. v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v (§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)) bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

3. v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

4. v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

5. v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) (a g)) až h) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

1. v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, (a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,)

2. v odstavci 1 písm. a) (č. 3 až 5) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

3. v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v (§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)) v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst.1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) (a g)) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

4. v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a)   měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b)   měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 (a 15) zákona o daních z příjmů, nebo

c)   jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.e) zákona o daních z příjmů.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první odstavec 2 věta čtvrtá neplatí.

(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,³⁾ přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

1. u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

2. u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na (dávky) výplatu dávky prokazuje, případně nárok na dávku uplatňuje.

****************

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,¹⁰⁾ s výjimkou

1. studia po dobu výkonu vojenské základní ((náhradní)) nebo náhradní služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru (příslušníků ozbrojených sil),

2. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo (pobírá-li v době takového studia) má-li v době takového studia nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,

1. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,³⁹⁾ a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;⁴⁰⁾ přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.⁴¹⁾

(3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách⁴²⁾ a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se (považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.⁴³⁾) pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.⁴³⁾

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

1. doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

2. doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,⁴⁴⁾ v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

3. doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia⁴⁵⁾ nebo dobu uvedenou v písmenu b), (pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.⁴⁶⁾) není-li dále stanoveno jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

5. dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

6. dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

7. výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na hmotné zabezpečení uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

8. poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.⁴⁶⁾

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

1. doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

2. kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně^10a)studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně^10a) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani (nepobírá) nemá po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

3. doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst. 3 považuje za studium na vysokých školách.

******************

HLAVA DRUHÁ

SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.

(2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje‑li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

****************

HLAVA TŘETÍ

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu ((obytné místnosti)), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízení určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.^47a)

(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.^47b)

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

**************

Výše a výplata příspěvku na dopravu

§ 28

(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo

2. 50 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).

(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

1. 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,

2. 10 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo

3. 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12 písm. a)].

(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.

(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km, a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 100 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 100 km. Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu. O denní dojíždění se nejedná, má-li dítě v místě sídla školy nebo její součásti přiděleno (sjednáno) ubytování v internátu nebo v domově mládeže podle zvláštního právního předpisu^47c) nebo v jiném zařízení, které slouží k ubytování studentů podle zvláštního právního předpisu.^47d) Pro účely tohoto zákona se za součást školy považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle zvláštního právního předpisu.^47e)

(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.

(6) Pro výplatu příspěvků na dopravu platí § 19 obdobně.

§ 29

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví (opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů¹⁵⁾) vyhláškou částku odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru.

HLAVA PÁTÁ

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

(§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který (osobně celodenně a řádně pečuje) alespoň o jedno dítě

1. do čtyř let věku nebo

2. do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není‑li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci

1. při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c),

2. má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání⁴⁾ nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,¹⁶⁾

3. dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 6, nebo základní školu.

(3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),

a)  vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podlesdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které bylyv tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřebyrodiče,

b)  je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícímdo období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušálníčástkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctinypředpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním rocestanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly vtomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než částka na osobní potřebyrodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí ostanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajůvynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjempodléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdajevynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, poodpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních zpříjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státnípolitiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebylypojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmůpřipadající na tyto příjmy.

(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečnéčinnosti rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)],provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podlezákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovuposoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a)  průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňovéhopřiznání, nebo

b)  jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla vkalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních zpříjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí ostanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávkynemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, vnichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtovánírodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářníhoroku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání,předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené

(6) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

(7) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

1. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

2. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

3. dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

4. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(8) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovskýpříspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno,že rodič měl příjmy vyšší, než byla částka na osobní potřeby rodiče.)

(9) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(10) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(11) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.)

§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc pečuje osobně a řádně alespoň o jedno dítě

3. do 4 let věku dítěte nebo

4. do 7 let věku dítěte, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. To neplatí, je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení, a rodič v tomto zdravotnickém zařízení o dítě pečuje.

(3) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek tomu z rodičů, na kterém se rodiče dohodli. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který je příslušný o rodičovském příspěvku rozhodnout, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(4) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo na peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění (péče), a to v době ode dne narození dítěte.

(5) Podmínka péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou,

5. jde-li o kalendářní měsíc, v němž se dítě narodilo, a péče o dítě po jeho narození trvala po celou část tohoto kalendářního měsíce,

6. jde-li o kalendářní měsíc, v němž dítě dovršilo věku 4 nebo 7 let, a péče o ně trvala po celou část tohoto kalendářního měsíce před dovršením uvedeného věku,

7. jestliže trvala jen po část kalendářního měsíce proto, že dítě nebo rodič byli ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení podle odstavce 2,

8. jde-li o dobu 3 kalendářních měsíců podle odstavce 2, v nichž je rodič nebo dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení.

(6) Rodičovský příspěvek nenáleží, je-li dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá). To neplatí, je-li dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, a rodič v tomto ústavu (zařízení) o dítě pečuje.“.

§ 31

((1)) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

b ((2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 7 písm. a) v době, kdy je

1. výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4),

2. žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.)

§ 32

Výše rodičovského příspěvku

(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.

((2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uvedené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.)

(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok z nemocenského pojištění (péče) na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo na nemocenské náležející proto, že ženě nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a tyto dávky jsou nižší, než by činil rodičovský příspěvek, náleží v kalendářním měsíci výplata rodičovského příspěvku pouze ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami.

HLAVA ŠESTÁ

ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK

§ 33

Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní ((náhradní)) nebo náhradní službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži nebo civilní službu (dále jen "služba" a "voják") a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

1. nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

2. manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která pobírá plný invalidní důchod anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání, vážné zdravotní důvody a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,

3. osoba s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b), které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu (nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu) nebo jestliže soud schválil jejich dohodu o výši výživného, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.

(2) Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li žena vojenskou základní službu v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži.

§ 34

Výše zaopatřovacího příspěvku

(1) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám uvedeným v § 33 odst. 1 písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

(2) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobě uvedené v § 33 odst. 1 písm. c) činí za kalendářní měsíc částku výživného nebo příspěvku na výživu, na kterou má tato osoba vůči vojákovi nárok, nejvýše však součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

§ 35

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33 odst. 1 písm. a) platí § 19 obdobně.

HLAVA SEDMÁ

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Díl první

§ 36

Druhy dávek pěstounské péče

Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

2. odměna pěstouna,

3. příspěvek při převzetí dítěte,

4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Díl druhý

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

§ 37

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,20; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby dítěte násobí, jde-li o dítě

1. dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10,

2. dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60,

3. dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80.

((4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte stanoveného podle odstavce 2.)

(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

§ 38

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby⁷⁾ s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

§ 39

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Díl třetí

§ 40

Odměna pěstouna

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50.

(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů,⁴⁸⁾ odměna pěstouna podle odstavce 1 nenáleží.

(4) Odměna pěstounovi nenáleží, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).

Díl čtvrtý

§ 41

Příspěvek při převzetí dítěte

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče, nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů § 7 odst. 12 písm.f); příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

Díl pátý

§ 42

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

Díl šestý

§ 43

Společná ustanovení

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸⁾ náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 40.

HLAVA OSMÁ

PORODNÉ

§ 44

Podmínky nároku na porodné

(1) Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.

(2) Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

(3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu.

§ 45

Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče

(1) Nárok na porodné má ode dne převzetí dítěte rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.

(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 46

Výše a výplata porodného

(1) Výše porodného činí,

1. narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu (4,00) 5,00,

2. narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu (5,00) 6,00, nebo

3. narodily-li se zároveň tři nebo více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu (9,00) 10,00.

(2) Porodné se vyplatí jednorázově.

HLAVA DEVÁTÁ

POHŘEBNÉ

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem (vypravení pohřbu) pohřbení podle zvláštního právního předpisu.^48a)

§ 48

Výše a výplata pohřebného

(1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.

(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.

(3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

HLAVA PRVNÍ

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu

§ 49

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

§ 50

Podmínkou nároku (na dávku) na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, příslušnému krajskému úřadu a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují nebo ji vyplácí anebo ji kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, (údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,) údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu (dávka) výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na (rodičovský příspěvek) výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.

§ 51

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na (některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2) dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. (1 a) 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. Jde-li o rodičovský příspěvek, platí věta první jen v případech uvedených v § 30 odst. 5.

(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 52

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 obdobně.

§ 53

(1) Zjistí-li se, že

1. dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,

2. dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

3. se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

(3) zrušen

§ 54

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

((2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3, uplynutím jednoho roku, a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b), uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.)

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) a písm. b) bod 1 a 2 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.

(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm.b) bod 4 a 5 a § 36 písm.c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

1. ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,)

2. ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

3. ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

4. ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

5. ode dne (vypravení pohřbu) pohřbení podle zvláštního právního předpisu,^48a) jde-li o pohřebné podle § 47. Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu.^48b)

Díl druhý

Přechod nároku na dávky

§ 55

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

§ 56

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

Díl třetí

Výplata dávek

§ 57

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3) zrušen

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58

(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 59

((1) Příjemcem dávky, není-li stanoveno jinak, je oprávněná osoba nebo zvláštní příjemce.)

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

5. zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

6. jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

7. osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, § 28 odst. 6 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

8. ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2) Okresní úřad namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) (Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena,) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 60

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

HLAVA DRUHÁ

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky

a osoby společně posuzované

§ 61

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem nebo krajským úřadem , aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad nebo krajský úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, (jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn) dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce

4. osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

5. písemně ohlásit okresnímu úřadu změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmena a),

6. udělit písemný souhlas podle § 50.

(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je okresní úřad povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání; okresní úřad může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

((3)) (5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem nebo krajským úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené (tímto orgánem) orgánu, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(6) Okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad mohou osobě společně posuzované uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 až 5. Pokutu nelze uložit, jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost nahradit přeplatek na dávce podle § 62 odst. 2 a 3. Pro vybírání a vymáhání přeplatku platí § 65 odst. 6 obdobně.

(§ 62

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.)

§ 62

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.^48c) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst.2.

(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí, kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.

(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 až 3 rozhoduje okresní úřad, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplacené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.^48d)

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů (, zaměstnavatelů) a dalších osob

§ 63

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby , vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61) jsou povinny na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, (nebo příslušnému orgánu kraje, nebo na požádání žadatele o dávku) na výzvu krajského úřadu nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo krajským úřadem a nejedná se o případy uvedené v § 65a a 65b, platí o úhradě zdravotnických výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní právní předpis.¹⁹⁾

(2) Jestliže státní orgány, (další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1) a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede informační systém o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje okresním úřadům a krajským úřadům v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Okresní úřady a krajské úřady jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajskému úřadu a okresnímu úřadu pro účely státní sociální podpory z informačního systému evidence obyvatel^19a) tyto údaje:

16. jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,

17. datum narození,

18. pohlaví a jeho změnu,

19. obec a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

20. rodné číslo,

21. státní občanství,

22. adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

23. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

24. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

25. zákaz pobytu a dobu jeho trvání,

26. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, uvede se datum jeho narození,

27. rodné číslo manžela, nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,

28. rodné číslo dítěte,

29. datum, místo a okres úmrtí; u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí,

30. osvojení dítěte.

(5) Informace uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 63a

Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob

(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložili na výzvu okresního úřadu nebo krajského úřadu údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.

(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají okresnímu úřadu, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.“

§ 64

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, (kraje) krajského úřadu a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon²⁰⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a) okresním úřadům, krajským úřadům a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče^20b) a pro účely sociálně-právní ochrany dětí,^20c)

2. správcům daně z příjmů⁵⁰⁾ údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

3. zdravotním pojišťovnám⁵¹⁾ údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

4. úřadům práce⁵²⁾ údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

5. orgánům činným v trestním řízení⁵³⁾ údaje potřebné pro trestní řízení,

6. soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

7. orgánům oprávněným podle zvláštního zákona⁵⁴⁾ ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

8. Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Okresní úřady a (orgán kraje v přenesené působnosti) krajský úřad jsou povinny

1. Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad nebo orgán kraje v přenesené působnosti získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3,

2. na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

(5) Okresní úřady jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému (orgánu kraje) krajskému úřadu.

(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí, (orgán kraje v přenesené působnosti) krajský úřad pro analytickou a koncepční činnost.

(7) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

Díl třetí

§ 65

Kontrolní činnost

(1) (Orgán kraje v přenesené působnosti) Krajský úřad a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou (orgán kraje v přenesené působnosti) příslušný krajský úřad a příslušný okresní úřad oprávněny uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný (orgán kraje) krajský úřad nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

Díl čtvrtý

Posuzování zdravotního stavu

a součinnost zdravotnických zařízení

§ 65a

(1) Zdravotní stav oprávněné osoby nebo osoby s oprávněnou osobou společně posuzované se posuzuje na základě žádosti o dávku státní sociální podpory, jestliže dávka nebo její výše je podmíněna nepříznivým zdravotním stavem.

(2) Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zahrnuje posuzování

1. stupně zdravotního postižení podle § 9 odst. 2,

2. zda se dítě může soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz podle § 11 odst. 1 písm. b),

3. zda dítě z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, [§ 11 odst. 1 písm. c)].

(3) Zdravotní stav pro účely státní sociální podpory posuzuje okresní úřad svým lékařem a krajský úřad svým lékařem.

(4) Součástí posouzení je

1. zhodnocení funkčních nálezů odborných lékařů,

2. vyšetření zdravotního stavu posuzované osoby lékaři uvedenými v odstavci 3, případně vyšetření zdravotního stavu nebo jiného odborného vyšetření ve zdravotnickém zařízení určeném lékařem uvedeným v odstavci 3, je-li to potřebné.

(5) Posouzení zdravotního stavu podle odstavce 2 se provádí také tehdy, je-li třeba zjistit, zda nedošlo ke změně zdravotního stavu v době pobírání dávky státní sociální podpory.

(6) Jestliže byl zdravotní stav, v případech uvedených v odstavci 2, posouzen Sociální pojišťovnou pro účely sociálního pojištění podle zvláštního právního předpisu,^54a) použije se toto posouzení i pro účely státní sociální podpory.

§ 65b

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro okresní úřad nebo krajský úřad na jejich žádost za úhradu

1. provést vyšetření zdravotního stavu v řízení o dávkách státní sociální podpory,

2. vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemocí a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu podle § 65a odst. 2.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna okresnímu úřadu nebo krajskému úřadu na jejich žádost bezplatně

1. zapůjčovat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní,

2. sdělit na požádání informace, které umožní doplnění zdravotnické dokumentace;

zdravotnickým zařízením však náleží náhrada poštovného od orgánu, který si dokumentaci vyžádal, pokud o tuto náhradu písemně požádají.

(3) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami^54b)a seznamem specifických zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Seznam specifických zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydá vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Maximální cenu bodu, jde-li o specifické zdravotní výkony, stanoví výměrem Ministerstvo financí.^54c)Úhradu poskytuje orgán, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženém zdravotnickým zařízením.

(4) Zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavců 1 a 2

1. jde-li o vyšetření zdravotního stavu do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy obdrželo žádost,

2. ve všech ostatních případech do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy obdrželo žádost,

není-li v žádosti stanovena lhůta jiná.

(5) Lékař uvedený v § 65a odst.3 je povinen vrátit zdravotnickému zařízení zapůjčenou zdravotnickou dokumentaci nejpozději do 21 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla doručena.

(6) Vyžádané údaje o zdravotním stavu jako citlivé údaje podle zvláštního právního předpisu^54d) jsou okresní úřad a krajský úřad oprávněny zpracovávat v rozsahu, který je nezbytný k posouzení zdravotního stavu pro účely uvedené v § 65a odst. 2.

§ 65c

(1) Příslušný okresní úřad nebo krajský úřad může uložit pokutu zdravotnickému zařízení za porušení povinností stanovených v § 65b odst.1, 2 a 4 až do výše 50 000 Kč a pokud byla v období roku předcházejícímu jednání, za které lze uložit pokutu, již pokuta za takové porušení povinností uložena, až do výše 200 000 Kč.

(2) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši se přihlíží zejména a k rozsahu a závažnosti protiprávního jednání, jeho důsledkům a k tomu, šlo-li o opakované jednání.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy příslušný okresní úřad nebo krajský úřad porušení povinnosti zjistil, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokutu za porušení povinnosti stanovené v § 65b odst.1 nelze uložit, pokud k vyšetření zdravotního stavu ve lhůtě stanovené v § 65b odst.4 nedošlo zaviněním posuzované osoby (§ 65a odst.1).

HLAVA TŘETÍ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

Díl první

§ 66

Orgány rozhodující o dávkách

(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).

Díl druhý

§ 67

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,⁵⁵⁾ jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

§ 68

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

1. jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

2. souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

3. určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

4. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem; to neplatí jde-li o příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. c), pokud je vyplácí Sociální pojišťovna podle zvláštního právního předpisu,^54a)

(e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst. 4 a 5, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 7, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,)

5. potvrzení o nároku na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo na nemocenské náležející proto, že ženě nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a jejich výši (§ 32 odst. 2),

6. skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

7. potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na (sociální příplatek), příspěvek na dopravu (nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte), je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

8. doklad o tom, že byt ((obytná místnost)) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

9. potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

10. rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení (opatrovníkem) poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43,

11. prohlášení o tom, zda v rozhodném období (§ 6) byly žadateli nebo osobě se žadatelem společně posuzované vypláceny příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. c),

12. jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí, jde-li o žádost o dávku, která vyžaduje posouzení zdravotního stavu (§ 65a).

(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

1. potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) (a d)) , d) a h),

2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3 (a 5), pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3. v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) (až r)) , o) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

1. potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c) (a d)) , d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) (až r)) , o) až r) a v § 6 odst.9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹⁾ nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

§ 68a

Důkazní prostředky

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

§ 68b

Podání a jiné úkony

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit

1. se souhlasem orgánu příslušného v řízení o dávkách též na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,

2. v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu,^21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.

§ 68c

Účastníci řízení

V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

5. oprávněná osoba,

6. příjemce dávky (§ 59),

7. osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,

8. fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

1. dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

2. dávka byla odejmuta,

3. výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2,

4. jde o přeplatek na dávce,

5. přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59,

6. se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst.3.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

§ 70

(1) Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

§ 71

Odvolání

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje (orgán kraje v přenesené působnosti) krajský úřad. (O odvolání proti rozhodnutí orgánu kraje v přenesené působnosti (§ 3 odst. 3) rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.) Včas podané odvolání nemá odkladný účinek.

§ 72

Náklady řízení

Okresní úřad, (orgán kraje v přenesené působnosti) krajský úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

§ 73

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,²²⁾ pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

HLAVA ČTVRTÁ

Vztah k mezinárodním smlouvám

§ 73a

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud Parlamentem schválená a ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Plnění povinností vyplývajících z těchto smluv zajišťují též orgány provádějící státní sociální podporu.

******************

Platné znění části zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn

§ 18

(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby³⁾ a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).

(2) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.

(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

(5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele.

(6) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.

(7) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější. (U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře,⁸⁾ se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá.)

(8) Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený podle předchozích odstavců částku 400 Kč, počítá se částka 400 Kč v plné výši, z částky nad 400 Kč do 590 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 590 Kč se nepřihlíží.

(9) Částka denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li denní vyměřovací základ 400 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle odstavce 8.

(10) Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

(11) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí.

(12) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.

****************

Platné znění části zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s vyznačením navrhovaných změn

Příslušnost

§ 9

(1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

1. ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,

2. ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,³⁹⁾

3. ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,⁴⁰⁾ o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona,

4. ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky,

5. ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,

6. ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,

7. ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

8. ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,

9. v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci(.), ¹⁾

10. ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobu a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpisu.^40a)

(3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně

1. ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,

2. ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,⁴¹⁾

3. ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů,

4. v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,⁴²⁾

5. v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,⁴³⁾

6. v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,⁴⁴⁾

7. ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b),

8. ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů,

9. ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a správcem majetku patřícího do jejich konkursní podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven,

10. ve sporech z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem,

11. ve věcech ochrany hospodářské soutěže,⁴⁵⁾

12. ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním⁴⁶⁾ a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství,⁴⁷⁾

13. ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby,⁴⁸⁾

14. ve sporech z práv k obchodnímu jménu,⁴⁹⁾

15. ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví,

16. ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu,

17. ve sporech z obchodů na komoditní burze,

18. ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů

1. ze smluv o úvěru,⁵⁰⁾ o běžném účtu⁵¹⁾ a o vkladovém účtu⁵²⁾ a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno,

2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění,

3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem,

4. o práva k cizím věcem,⁵³⁾

5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor,

6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,

19. ve věcech konkursu a vyrovnání,

20. ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,

21. ve věcech kapitálového trhu.

(4) Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

******************

Platné znění části zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn

Působnost úřadu práce

§ 12

(1) Úřad práce

1. informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, a zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,

2. zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt⁹⁾ v jeho územním obvodu, vhodné zaměstnání,¹⁰⁾

3. poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáním, s volbou povolání a odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,

4. organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu zpracovává programy opatření,

5. může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

6. vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podle potřeby i evidenci zájemců o zaměstnání,

7. vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,

8. hradí zaměstnavatelům náklady na náborové příspěvky a jiné výhody poskytované doosídlencům ve vymezeném území pohraničí,¹¹⁾

9. účelně hospodaří s prostředky na zabezpečení zaměstnanosti,

10. sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce. Za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,

11. podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce ve svém územním obvodu. Za tím účelem spolupracuje se zaměstnavateli, obcemi a s příslušnými orgány státní správy,

12. doporučuje zaměstnavatelům k přijetí uchazeče o zaměstnání na nově zřízená společensky účelná pracovní místa a na vytvořené veřejně prospěšné práce,

13. projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních a jiných opatřeních. V závažných případech spolupracuje se zaměstnavateli a s příslušnými státními orgány při stanovení programu opatření pro umísťování uvolňovaných zaměstnanců,

14. potvrzuje, že občan žádající o předčasné přiznání starobního důchodu byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a po jakou dobu, a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, den, kterým byla jeho výplata zastavena,

15. potvrzuje žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení,²²⁾ že je žadatel o dávku sociální péče veden jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě den uplynutí podpůrčí doby, po kterou mu mělo být poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pokud nebylo poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

16. spolupracuje s orgány sociálního zabezpečení a orgány státní zdravotní správy při zprostředkování vhodného zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání,

17. spolupracuje s postpenitenciárními kurátory a dalšími terapeutickými pracovišti, pracovišti rodinné terapie, jakož i s humanitárními institucemi s cílem začlenění a léčby osob společensky nepřizpůsobených a osob v krizových situacích,

18. na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů,^11a)

19. plní úkoly při provádění důchodového pojištění uchazečů o zaměstnání podle zvláštního zákona(.) ,²⁹⁾

20. sděluje orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a tyto dávky vyplácejícím a Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje o tom, že osoba je vedena jako uchazeč o zaměstnání a má nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, popřípadě že není hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

(2) Úřad práce rozhoduje

1. o vyřazení¹²⁾ z evidence uchazečů o zaměstnání,

2. o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení,

3. o vydání a odnětí povolení k zaměstnání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.¹⁴⁾

*****************

Platné znění části zákona č.463/1991 Sb., o životním minimu., s vyznačením navrhovaných změn

§ 6

(1) Za příjem se považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,⁹⁾

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, s výjimkou jednorázových věcných plnění, l) až s), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,¹⁰⁾

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b),

g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

h) dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, s výjimkou jednorázových dávek a dávek poskytovaných vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost,

i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^10a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

(i)) j) další opakující se nebo pravidelné příjmy.

(2) Za příjem se nepovažuje část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů ¹¹⁾ a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Za příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, považuje

1. částka odpovídající měsíčnímu průměru za období uvedené v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a bodu 2,

2. částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama. U osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 a ještě za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období, nejméně však z částky životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(4) Zjišťuje-li se příjem v průběhu kalendářního roku, v němž osoba začala vykonávat činnost, z níž měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bod 2, popřípadě v následujícím kalendářním roce do doby, než bylo podáno přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, v němž osoba začala vykonávat tuto činnost, a u osoby, která vykonávala tuto činnost, avšak není povinna podat přiznání k dani z příjmů, je příjmem z této činnosti částka určená touto osobou, nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(5) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.

(§ 7

Částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3 může vláda v době do 31. prosince 1998 zvýšit nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto částek; vláda však zvýší nařízením tyto částky vždy, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 10 % od kalendářního měsíce uvedeného v části věty před středníkem. Částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3 vláda v době po 31. prosinci 1998 zvýší nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto částek. Při zvýšení částek podle předchozí věty se přihlíží k zachování reálné hodnoty částek životního minima. Nárůst úhrnného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje podle údajů Českého statistického úřadu.)

§7

(1) Částky životního minima stanovené v § 3 odst. 2 a 3 vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby a nákladů na domácnost vyjádřeného růstem příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období; zvýšení částek životního minima v uvedeném termínu nemusí vláda stanovit, pokud úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vzroste od prvního měsíce rozhodného období o méně než 2 %.

(2) Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 3 odst. 2 a 3 zvýšit též v mimořádném termínu, pokud úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vzroste od počátku rozhodného období aspoň o 10 %.

(3) Rozhodné období podle odstavců 1 a 2 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek životního minima a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek životního minima

a) v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku zvýšení částek životního minima,

b) v mimořádném termínu je kalendářní měsíc započtený po splnění podmínky podle odstavce 2 jako poslední.

(4) Růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem a růst příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem, které vyjadřují zvýšení nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nákladů na domácnost, se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

********************

Platné znění části zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s vyznačením navrhovaných změn

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

1. informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,

2. poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

3. zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

4. poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat

1. vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾

2. jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾

3. při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,

4. při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

1. orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

2. orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a Ministerstvu práce a sociálních věcí,²⁹⁾ údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona^29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

3. soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,

4. úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

5. statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

6. katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,

7. příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona,^11c)

8. zdravotním pojišťovnám¹²⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

9. orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů. Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.

*****************