Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K čl. I

K bodům 1, 2, 12, 14, 15, 27, 28 a 44

Podle dosavadní úpravy sociálně-právní ochrany dětí se při vymezení okruhu dětí, jimž se tato ochrana poskytuje, vycházelo z toho, že s použitím přechodného ustanovení § 183 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, lze do tohoto okruhu dětí zařadit i děti, které měly na území České republiky dlouhodobý pobyt podle dříve platné úpravy o pobytu cizinců na území České republiky. Zákon č. 326/1999 Sb. však už formu „dlouhodobého pobytu“ neupravuje a nahrazuje jej pobytem přechodným. Uvedený právní stav vyplýval z toho, že souběžně probíhal legislativní proces projednávání a schvalování obou právních úprav (sociálně-právní ochrany dětí a pobytu cizinců na území České republiky).

V současné době však už lze s použitím přechodného ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky jen stěží obstát. Proto se návrhem stanoví, že pokud dítě nemá na území České republiky trvalý pobyt, ale je hlášeno k přechodnému pobytu na území České republiky alespoň po dobu 90 dnů, poskytuje se tomuto dítěti sociálně-právní ochrana v plném rozsahu podle zákona o sociálně-právní ochraně. Dítěti, které bude na území České republiky pobývat dobu kratší, tj. nebude po dobu alespoň 90 dnů hlášeno k pobytu, bude poskytována sociálně-právní ochrana v nezbytné míře podle § 37 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Uvedená úprava okruhu dětí, jimž se sociálně-právní ochrana poskytuje, se pak promítá konkrétně zejména do oblasti zprostředkování osvojení a pěstounské péče v České republice (body 14, 27) a při poskytování sociálně-právní ochrany dětí ve vztahu k cizině (bod 44).

Obdobně jako u dětí, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, je třeba otázku osobního rozsahu, s ohledem na pobyt cizinců na území České republiky, upravit také u osob, které žádají o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče v České republice, popřípadě kterým je zprostředkováváno osvojení do ciziny. Také u těchto osob dosud zákon o sociálně-právní ochraně uvádí dlouhodobý pobyt a důvody, pro které taková úprava existuje, jsou shodné s těmi, které se uvádí u úpravy pobytu dětí na území České republiky.

Pokud jde o osoby žádající zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (body 12, 15, 28), návrhem se stanoví, že lze v České republice osvojení nebo pěstounskou péči zprostředkovat, jen jde-li o cizince, kteří jsou hlášeni k pobytu na území České republiky alespoň 365 dnů. Délka doby 365 dnů v zásadě odpovídá délce dříve povolovaného dlouhodobého pobytu (ten byl zpravidla povolován na dobu 1 roku) a jde o délku pobytu, na jejímž základě už lze zjistit celou řadu skutečností potřebných pro toto zprostředkování. Pokud cizinec pobývá na území České republiky po dobu kratší, přichází v úvahu jen zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině, které má pak specifický charakter.

Z hlediska věcného nedochází na základě navrhované právní úpravy ke změně. Navrhovanou úpravou se jen zajišťuje soulad mezi zákonem o sociálně-právní ochraně dětí a zákonem o pobytu cizinců na území České republiky. Uvedená úprava má tedy legislativní charakter.

K bodům 3 a 4

Soustavu orgánů sociálně-právní ochrany dětí tvoří podle dosavadní úpravy okresní úřady, obce v přenesené působnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V souvislosti se zřízením krajských úřadů podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), je nezbytné mezi orgány sociálně-právní ochrany dětí zařadit i krajský úřad.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí dále také stanoví, že kromě uvedených orgánů sociálně-právní ochrany dětí zajišťují sociálně-právní ochranu také obce v samostatné působnosti a další právnické nebo fyzické osoby, které byly výkonem této ochrany pověřeny. Obdobně, jako je třeba rozšířit okruh orgánů sociálně-právní ochrany o krajské úřady, je třeba zajistit plnění úkolů v této oblasti i pro kraje v samostatné působnosti.

K bodům 5 a 6

Ochrana mravního vývoje dítěte je jedním z principů, z nichž sociálně-právní ochrana vychází. Proto se doplňuje v tomto směru § 6, který stanoví, na které situace, v nichž se děti ocitají, je třeba se zejména zaměřit.

Změna uvedená v bodu 6 je určitým upřesněním dosavadní úpravy.

K bodu 7

Jde o změnu vyplývající ze skutečnosti, že úkoly sociálně-právní ochrany budou plnit také kraje v samostatné působnosti.

K bodu 8

Pěstounská péče představuje významnou formu náhradní rodinné péče. Při její realizaci vzniká celá řada problémů vyplývajících zejména z toho, že svěřením dítěte do pěstounské péče dochází k závažnému zásahu do života dítěte i pěstounské rodiny; do pěstounské péče se také svěřují děti, které mají některé zdravotní nebo výchovné problémy. Proto je nezbytné věnovat pěstounské péči stálou odbornou pozornost, zabezpečit dobře fungující poradenskou a konzultační službu a vytvářet také vztahy mezi pěstounskými rodinami navzájem. Návrhem se proto krajskému úřadu ukládá povinnost, alespoň jednou do roka potřebné konzultace zajistit.

K bodu 9

Ve stanovených případech může podle dosavadní úpravy uložit okresní úřad rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte navštěvovat odborné poradenské zařízení, přičemž se stanoví, že má jít jen o odborné poradenské zařízení zřízené okresním úřadem. V praxi se ukázalo, že takové zúžení možnosti výběru poradenského zařízení není účelné, a proto se navrhuje změna v tom směru, aby bylo možno využít pro takovou poradenskou službu i jiné odborné zařízení.

K bodu 10

Pokud se dítě ocitne bez péče přiměřené jeho věku, zajišťuje se mu podle dosavadní úpravy neodkladná péče a měla by být dostatečně zajištěna práva dítěte a jeho základní potřeby. Vymezení, že je třeba namísto základních potřeb zajistit odůvodněné potřeby přesněji vystihuje záměr sociálně-právní ochrany při zajišťování potřeb dítěte a jeho chráněných zájmů.

K bodu 11

Podle zákona o rodině je soud povinen (§ 45b a § 70) při rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče a do osvojení vyžádat si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany. Vzhledem k tomu, že podle dosavadní úpravy je orgánem, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči Ministerstvo práce a sociálních věcí, je také tento orgán určen k vydávání stanoviska soudům v uvedených případech. Podle navrhované úpravy však bude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči také krajský úřad. Proto se navrhuje, aby uvedená vyjádření soudu byla vyžadována od Ministerstva práce a sociálních věcí jen v případě, že tento orgán zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, a v případech, kdy bude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči krajský úřad, bude k vydání stanoviska příslušný tento úřad. Ve všech ostatních případech, tj. kdy dochází k osvojení nebo ke svěření dítěte do pěstounské péče bez zprostředkovatelské účasti orgánu sociálně-právní ochrany, bude se vyjadřovat okresní úřad, který má k dispozici potřebné údaje o dítěti, popřípadě který má možnost si údaje potřebné k vyjádření v případě rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení spíše zjistit.

K bodu 13

Jde o doplnění v návaznosti na navrhovanou úpravu, podle níž bude zprostředkovávat osvojení a pěstounskou péči i krajský úřad.

K bodu 16

Jde o legislativně technickou úpravu vyplývající ze změn ustanovení upravujících zprostředkování osvojení a pěstounské péče.

K bodu 17

Jednou z podmínek pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je, že se žadatel o svěření dítěte do některé z uvedených forem náhradní rodinné péče účastní přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Skutečnost, zda je tato příprava potřebná a účelná se však zpravidla zjistí až při odborném posuzování tohoto žadatele podle § 27 zákona o sociálně-právní ochraně, kterou však dosud provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a podle navrhované úpravy pak bude toto odborné posouzení zajišťovat především krajský úřad. Vzhledem k této situaci se navrhuje, aby v rámci přípravy spisové dokumentace pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče okresní úřad pouze získal od žadatele písemný souhlas s touto přípravou a krajský úřad, popřípadě Ministerstvo práce a sociálních věcí pak bude účelnost této přípravy posuzovat. Zajišťovat však bude tuto přípravu nadále okresní úřad tak, aby žadatelům byla tato příprava dostupná i z hlediska vzdálenosti.

K bodu 18

Podle navrhované úpravy bude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči v první řadě krajský úřad. Proto bude okresní úřad příslušnou spisovou dokumentaci, kterou shromáždí o dítěti nebo o žadateli o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, postupovat krajskému úřadu.

K bodům 19 až 26

Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče patří k nejvýznamnějším částem sociálně-právní ochrany dětí vzhledem k tomu, že se velmi závažným způsobem dotýká života dítěte i života členů rodiny, v níž bude dítě dále po osvojení nebo po svěření do pěstounské péče žít. Úspěšnost zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je mimo jiné závislá na zajištění podmínek pro optimální výběr vhodného osvojitele nebo budoucího pěstouna pro dítě. Zajištění těchto podmínek spočívá zejména v tom, že lze vybírat pro dítě vhodného osvojitele nebo pěstouna z co nejširšího okruhu osob a zároveň je třeba plně respektovat poznatky a zjištění o konkrétních potřebách dítěte, což se zpravidla dá zjistit z osobního kontaktu mezi zprostředkovatelem osvojení (pěstounské péče) a dítětem či osobami, které chtějí dítě osvojit nebo mají zájem stát se pěstounem.

Podle dosavadní právní úpravy zajišťují zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nejde-li o osvojení ve vztahu k cizině, Ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že okresní úřad shromáždí pro účely tohoto zprostředkování potřebné podklady. Uvedené řešení vychází z toho, že v rámci okresu není obecně možné zajistit optimální výběr osvojitele (pěstouna) pro dítě právě vzhledem k omezenému počtu případů, a proto bylo uvedené zprostředkování svěřeno Ministerstvu práce a sociálních věcí, které má možnost zajistit výběr vhodných osvojitelů (pěstounů) z většího počtu osob. Uvedené řešení vycházelo z dřívější struktury správních orgánů.

V souvislosti se vznikem krajských úřadů je třeba dosavadní úpravu změnit tak, aby vedle principu výběru vhodných osvojitelů (pěstounů) z většího počtu osob byl také v potřebném rozsahu akcentován princip znalosti konkrétních podmínek pro vznik náhradní rodinné péče v jednotlivých krajích. Navrhovaná úprava pak vychází z vyvážené kombinace obou těchto principů. Zprostředkování osvojení (pěstounské péče) bude probíhat ve dvou etapách, kdy nejprve bude toto zprostředkování zajišťovat krajský úřad a teprve v případě, že nenajde vhodného osvojitele (pěstouna), bude ve zprostředkování pokračovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, s větší možností výběru osob.

Podle navrhované úpravy bude i nadále okresní úřad shromažďovat potřebné podklady pro zprostředkování osvojení (pěstounské péče). Uvedené podklady bude předávat krajskému úřadu, který bude vytvářet pro účely zprostředkování osvojení (pěstounské péče) evidenci dětí a evidenci žadatelů. Obsah těchto evidencí, rozhodování o zařazení žadatele o osvojení dítěte (svěření dítěte do pěstounské péče), zajišťování odborného posouzení obou uvedených subjektů pro účely zprostředkování se stanoví stejně jako je tomu v dosavadní úpravě, kdy zprostředkování osvojení (pěstounské péče) od začátku realizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Krajský úřad bude zprostředkovávat osvojení (pěstounskou péči) po dobu 3 kalendářních měsíců pro dítě zařazené v evidenci dětí a po dobu 12 kalendářních měsíců pro žadatele zařazeného do evidence žadatelů. Pokud krajský úřad v této době zprostředkování nezajistí, postoupí údaje z evidence dítěte (žadatele) Ministerstvu práce a sociálních věcí, které potom zajišťuje zprostředkování osvojení (pěstounské péče) na základě evidence dětí a evidence žadatelů vytvořené na základě předložených podkladů jednotlivými krajskými úřady. V této etapě zprostředkování se tak rozšíří okruh dětí a žadatelů a zvyší se pravděpodobnost, že se pro děti najde vhodný osvojitel (pěstoun).

I v případě, že bude zprostředkovávat osvojení (pěstounskou péči) uvedené ministerstvo, může krajský úřad využívat pro zprostředkování osvojení (svěření do pěstounské péče) pro děti, které vede ve své evidenci, evidenci žadatelů vedenou ministerstvem. Krajský úřad také může vždy upozorňovat ministerstvo na vhodného osvojitele (pěstouna) pro dítě, kterému už nezprostředkovává osvojení (pěstounskou péči), ale zprostředkovává ji ministerstvo. Při vedení evidence dětí a evidence žadatelů Ministerstvem práce a sociálních věcí pro účely zprostředkování osvojení (pěstounské péče) se bude postupovat obdobně jako je tomu podle dosavadních předpisů.

Oproti dosavadní úpravě také v zásadě nedochází ke změnám, pokud jde o postup při zprostředkování osvojení (pěstounské péče), přerušení zprostředkování osvojení (pěstounské péče), vyřazení dítěte z evidence dětí a vyřazení žadatele z evidence žadatelů s tím, že samozřejmě se zvlášť upravuje postup v těchto případech u krajského úřadu a zvlášť u Ministerstva práce a sociálních věcí a upřesňují se důvody přerušení zprostředkování osvojení (pěstounské péče) vzhledem k tomu, že zprostředkování osvojení (pěstounské péče) zajišťují dva orgány sociálně-právní ochrany.

Lze předpokládat, že uvedená konstrukce systému zprostředkování osvojení a pěstounské péče zajistí zrychlení procesu zprostředkování a podstatný počet případů zprostředkování bude realizován, v souladu s principem decentralizace státní správy, krajskými úřady.

K bodům 29 až 33

Stejně jako podle dosavadní úpravy i po navrhovaných změnách bude zprostředkovávat osvojení ve vztahu k cizině Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Vzhledem k tomu, že zprostředkování osvojení (pěstounské péče) v České republice velmi úzce navazuje na zprostředkování osvojení do ciziny, je třeba promítnout i do úpravy zprostředkování osvojení do ciziny to, že bude zprostředkování osvojení (pěstounské péče) v prvním období zajišťovat krajský úřad a poté Ministerstvo práce a sociálních věcí.

K bodům 34 až 41

Pro účely zprostředkování osvojení (pěstounské péče) zajišťuje dosud odborné posouzení dětí a žadatelů Ministerstvo práce a sociálních věcí. S ohledem na návrh, že bude zprostředkovávat osvojení (pěstounskou péči) i krajský úřad, je třeba v tomto směru dosavadní úpravu doplnit tak, že v případech, kdy bude zprostředkovávat osvojení (pěstounskou péči) krajský úřad, bude tento úřad zajišťovat také odborné posuzování.

Odborné posuzování dítěte nebo žadatele pro účely zprostředkování má velký význam a patří k rozhodujícím faktorům při realizaci uvedeného zprostředkování. Velmi významnou součástí odborného posuzování je posouzení zdravotního stavu, na jehož základě se zjišťuje, zda žadatel má z hlediska duševního, tělesného a smyslového předpoklady pro dlouhodobou péči o dítě. Proto se dosavadní úprava pokud jde o posouzení zdravotního stavu zpřesňuje, což, jak ukazují poznatky z praxe, je nezbytné.

Navrhovaná úprava odborného posuzování zdravotního stavu reaguje také na novou organizaci posuzování zdravotního stavu, která se připravuje v souvislosti s projednávaným návrhem zákona o Sociální pojišťovně. Podle návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v návaznosti na připravované zřízení Sociální pojišťovny, budou zdravotní stav v sociální oblasti (nepůjde-li o sociální pojištění) posuzovat okresní úřady nebo krajské úřady svými lékaři anebo Ministerstvo práce a sociálních věcí. V návaznosti na tuto úpravu, s jejíž účinností se počítá od 1. ledna 2002, se obdobně posuzování zdravotního stavu upravuje i pro oblast sociálně-právní ochrany s tím, že do konce roku 2001 budou zdravotní stav, tak jako dosud, posuzovat obvodní nebo odborní lékaři.

K bodu 42

Podle dosavadní úpravy mohou zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany na základě zvláštního pověření navštěvovat ústavní zařízení určené pro děti. S ohledem na navrhované nové kompetence krajského úřadu se zajišťuje takové oprávnění i zaměstnancům kraje.

K bodu 43

Současně se navrhuje upřesnit postup orgánů sociálně-právní ochrany v  případech, kdy dávají souhlas s dočasným pobytem dítěte, jemuž byla nařízená ústavní výchova, u rodičů nebo jiné fyzické osoby.

K bodu 45

Většinu údajů, které se zjišťují v rámci sociálně-právní ochrany, dětí tvoří osobní údaje, které by mohly být podle § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, předávány do ciziny jen se souhlasem Úřadu pro ochranu osobních údajů, přičemž uvedený zákon počítá s tím, že tohoto souhlasu není třeba, jestliže tak stanoví zvláštní zákon. Vzhledem k tomu, že v zájmu ochrany dětí je třeba některé údaje sdělovat do ciziny neprodleně, stanoví se předloženým návrhem, že souhlasu uvedeného úřadu není v těchto případech třeba.

K bodu 46

Návrhem se zajišťuje, aby také kraje v samostatné působnosti mohly zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany.

K bodům 47 až 49

Podle dosavadní úpravy vydává pověření k výkonu sociálně-právní ochrany nestátním subjektům Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nově se navrhuje, aby takové pověření vydávaly krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí jen vedlo evidenci pověřených osob. Uvedená změna je odůvodněna tím, že krajské úřady mají podrobnější znalosti o zajišťování sociálně-právní ochrany dětí ve svém regionu.

Dále se upřesňuje, že jednou z podmínek pro vydání pověření je zajištění odpovídajících hygienických podmínek nejen v případě provozování zařízení sociálně-právní ochrany, ale při jejím poskytování vůbec.

K bodům 50 a 51

Zprostředkování osvojení (pěstounské péče) budou zajišťovat tři orgány sociálně-právní ochrany, a to krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ten zprostředkovává jen osvojení ve vztahu k cizině), přičemž evidenci dětí a evidenci žadatelů mohou vést současně i dva z uvedených orgánů sociálně-právní ochrany. Aby systém zprostředkování v této oblasti byl funkční, je nezbytné, aby evidence dětí i evidence žadatelů vedené jedním ze zprostředkujících orgánů byly přístupné ostatním z těchto orgánů. Proto se výslovně stanoví povinnost vést tuto evidenci v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K bodům 52 a 53

Pro plnění úkolů sociálně-právní ochrany dětí je nezbytné, aby příslušné orgány této ochrany získávaly potřebné údaje. Vzhledem k tomu, že naprostá většině těchto údajů má osobní charakter, jde o údaje, jejichž sdělování a využívání se řídí předpisy o ochraně osobních údajů, popřípadě dalšími předpisy, které brání některé údaje uvedeným orgánům sdělovat. Přitom bez jejich znalosti nemůže orgán sociálně-právní ochrany plnit své povinnosti a zejména včas zasahovat, kdy se objevují zjevné příznaky, že dochází k poškozování práv dítěte nejhrubším způsobem. K odstranění tohoto problému se navrhuje doplnění dosavadní právní úpravy.

Dále se dosavadní právní úprava doplňuje, a to také z důvodu nezbytnosti získat potřebné údaje, o stanovení povinnosti žadateli o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, podrobit se vyšetření zdravotního stavu a sdělovat v tomto směru potřebné údaje a o povinnost Sociální pojišťovny dát orgánu sociálně-právní ochrany k dispozici potřebnou zdravotnickou dokumentaci.

K bodu 54

I když se předloženým návrhem v odůvodněných případech rozšiřuje povinnost sdělovat orgánům sociálně-právní ochrany údaje týkající se zdravotního stavu, stanovuje se současně povinnost těchto orgánů, v souladu s příslušnými právními předpisy, využívat tyto údaje jen v nezbytném rozsahu.

K bodům 55 a 56

Jde o upřesnění dosavadní právní úpravy tak, aby bylo zřejmé, že pokud fyzická nebo právnická osoba provádí sociálně-právní ochranu bez pověření vydaném příslušným orgánům sociálně-právní ochrany, může být takové osobě uložena pokuta, a který orgán je k uložení pokuty příslušný.

K bodům 57 až 59

V souvislosti s navrhovaným doplněním zákona o působnosti krajských úřadů, je třeba také řešit otázku jejich místní příslušnosti, pokud jde o zprostředkování osvojení (pěstounské péče) a vydávání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. V tomto směru se dosavadní úprava doplňuje.

Dále se dosavadní úprava doplňuje o určení místní příslušnosti okresního úřadu v souvislosti s navrhovanou změnou, týkající se povolování dočasného pobytu dítěte mimo ústavní zařízení, ve kterém je dítě umístěno (u rodičů nebo jiných fyzických osob).

K čl. II

K bodu 1

Podle navrhované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí se bude na zprostředkování osvojení (pěstounské péče) podílet další orgán, a to krajský úřad. Vzhledem k této skutečnosti je třeba řešit některé procesní otázky, a to jakým způsobem bude postupováno v případech, kdy o zařazení žadatele o osvojení dítěte (svěření dítěte do pěstounské péče) do evidence uchazečů o osvojení (pěstounskou péči) bylo požádáno před datem účinnosti navrhovaných změn a toto řízení do tohoto data skončeno nebylo. Zvolila se administrativně jednodušší varianta, že o zařazení tohoto žadatele bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, tj. orgán, který byl příslušný k takovému rozhodnutí podle dosavadní úpravy.

K bodu 2

V souvislosti se změnami ve zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se řeší otázka, jakým způsobem se přihlédne k době před účinností navrhované právní úpravy, kdy už bylo zprostředkování zajišťováno, a to s ohledem na povinnost postoupit ve stanovených případech údaje o dítěti nebo o žadateli pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ve vztahu k cizině.

K bodu 3

Nově se navrhuje, aby o žádostech o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany fyzickou nebo právnickou osobou rozhodovaly krajské úřady namísto Ministerstva práce a sociálních věcí, které rozhodují o tomto pověření dosud. Také v tomto případě (obdobně jako se uvádí v odůvodnění k bodu 1) se z důvodu administrativní jednoduchosti navrhuje, aby řízení o žádosti dokončil ten orgán, kterému byla žádost podávána a který dosud v této věci má oprávnění rozhodnout.

K čl. III

Účinnost nové úpravy se navrhuje k 1. lednu 2002.

V Praze dne 7. února 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

1. místopředseda vlády

a ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Vladimír Špidla v.r.

Platné znění částí zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, s vyznačením navrhovaných změn

*******************

§ 2

(1) Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.¹⁾

(2) Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky

1. má trvalý pobyt,

(b) má povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt; dlouhodobým pobytem se pro účely tohoto zákona rozumí pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a to ode dne, kterým uplynulo 90 dnů ode dne hlášení,)

b) má podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,

3. podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu, nebo

4. je oprávněno trvale pobývat.²⁾

(3) V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu²⁾ trvale pobývat na území České republiky.

****************

§ 4

(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou

1. okresní úřady,

2. obce v přenesené působnosti (dále jen "obec"),

3. kraje v přenesené působnosti (dále jen „krajský úřad“),

(c) d) ministerstvo,

(d) e) Úřad.

(2) Sociálně-právní ochranu dále zajišťují

1. obce v samostatné působnosti,

2. kraje v samostatné působnosti,

(b) c) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen "pověřená osoba").

********************

§ 6

(1) Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,

a) jejichž rodiče

1. zemřeli,

2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,³⁾ nebo

3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti;

b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,⁴⁾ opakovaně nebo soustavně páchají přestupky⁵⁾ nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou (příčinou) anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

(2) Jinými fyzickými nebo právnickými osobami odpovědnými za výchovu dítěte se pro účely tohoto zákona rozumí osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen "osoby odpovědné za výchovu dítěte").

********************

ČÁST TŘETÍ

OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

HLAVA I

PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST

§ 10

(1) Obec je povinna

1. vyhledávat děti uvedené v § 6 odst. 1,

2. působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,

3. projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,

4. projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,

5. sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění⁸⁾ zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující,

6. poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,⁹⁾

7. oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1.

(2) Obec v samostatné působnosti (vytváří) a kraj v samostatné působnosti vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí.

(3) Okresní úřad je povinen

1. sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,

2. činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.

(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví.

(5) Zdravotnické zařízení je povinno neprodleně oznámit okresnímu úřadu, že matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení.

§ 11

Poradenská činnost

(1) Okresní úřad

1. pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,

2. poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,

3. pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,

4. zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje jim poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte.

(2) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.^9a)

(2) (3) Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

§ 12

Okresní úřad může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení ([§ 39 odst. 1 písm. a)]), pokud rodiče nezajistili dítěti odbornou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a okresní úřad takovou pomoc dítěti předtím doporučil. Okresní úřad může tuto povinnost uložit i osobám odpovědným za výchovu dítěte.

*******************

§ 15

(1) Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich pobytu ve zdravotnickém zařízení, je obec povinna zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obec neprodleně uvědomí okresní úřad.

(2) Okresní úřad posoudí, zda jsou v případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho (základní) odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte.

*******************

(§ 18

Ministerstvo podává vyjádření podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ soudu v řízení o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte.)

§ 18

Vyjádření podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ podává soudu v řízení o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte krajský úřad, jestliže zprostředkoval svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24) nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24a); v ostatních případech podává toto vyjádření okresní úřad.

HLAVA III

ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY JINÝCH FYZICKÝCH OSOB NEŽ RODIČŮ

§ 19

(1) Okresní úřad rozhoduje o svěření dítěte

1. do péče budoucích osvojitelů,¹⁷⁾ je-li dítě v ústavu z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, nejde-li o případ uvedený v odstavci 2,

2. do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸⁾ je-li dítě v ústavu z rozhodnutí soudu nebo se souhlasem rodičů;

o svěření dítěte zašle informaci příslušnému soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí.

(2) Úřad rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,¹⁹⁾ jde-li o osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny.

(3) Okresní úřad přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte.²⁰⁾

(4) Je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo převzato budoucím pěstounem na základě rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), podává okresní úřad návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.

(5) Okresní úřad sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů; přitom jsou zaměstnanci okresního úřadu povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů, a poté v souladu se zájmy dítěte podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců, a to na základě zvláštního oprávnění vydaného okresním úřadem, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.

HLAVA IV

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE

§ 20

(1) Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívá ve vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných osvojitelů nebo pěstounů pro tyto děti. Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče; žádost občana České republiky, který má na jejím území trvalý pobyt, a cizince, který má na území České republiky povolen trvalý (nebo dlouhodobý pobyt) pobyt nebo který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,^1a) hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů, (dále jen "žadatel") se podává u okresního úřadu.

(2) Zprostředkování

1. osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice (zajišťuje) zajišťují krajské úřady a ministerstvo,

2. osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky Úřad.

(3) Zprostředkování

1. osvojení se neprovádí v případě,

1. že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům, nebo

2. podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte;

2. pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.

§ 21

Postup okresního úřadu při zprostředkování osvojení

a pěstounské péče

(1) Okresní úřad vyhledává děti uvedené v § 20 odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny; vhodné děti a osoby může vyhledávat a doporučit okresnímu úřadu také obec.

(2) Okresní úřad vede spisovou dokumentaci o dítěti uvedeném v § 20 odst. 1; spisová dokumentace obsahuje

1. osobní údaje,

2. doklad o státním občanství,²¹⁾ o povolení k (dlouhodobému nebo) trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního právního předpisu²⁾ anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o udělení azylu,

3. údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,

4. doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního právního předpisu,²²⁾

5. rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,

6. zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte.

(3) Okresní úřad vede spisovou dokumentaci o žadateli; spisová dokumentace obsahuje

1. žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje;

2. doklad o státním občanství nebo o povolení k (dlouhodobému nebo) trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;

3. opis z evidence Rejstříku trestů²³⁾ vyžádaný okresním úřadem;

4. zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;

5. údaje o ekonomických a sociálních poměrech;

6. písemné vyjádření žadatele, zda

1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § (22 odst. 8) 23 odst. 3 byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,

2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;

7. písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn

1. zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,

2. kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;

8. písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny (, jestliže okresní úřad považuje takovou přípravu za účelnou) ;

9. stanovisko okresního úřadu k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(4) Okresní úřad postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti uvedeném v § 20 odst.1 a spisové dokumentace o žadateli neprodleně (ministerstvu) krajskému úřadu.

(5) Podává-li žádost o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44), přikládá k žádosti stanovisko zřizovatele tohoto zařízení, s výjimkou případů, kdy je zřizovatelem okresní úřad, u něhož žádost podává.

§ 22

(Postup ministerstva při zprostředkování osvojení a pěstounské péče)

Vedení evidence pro zprostředkování osvojení

a pěstounské péče krajským úřadem

(1) (Ministerstvo) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 20 odst. 1 (dále jen "evidence dětí") a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen "evidence žadatelů").

(2) Evidence dětí obsahuje

1. kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 2;

2. odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na

1. věk dítěte,

2. stanovisko odborného lékaře, nebo

3. jiné vážné skutečnosti;

3. vyjádření dítěte zajištěné (ministerstvem) krajským úřadem (§ 8 odst. 2);

4. další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(3) Evidence žadatelů obsahuje

1. kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 3,

2. odborné posouzení podle § 27,

3. další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(4) Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 3 písm. f) bod 2], (ministerstvo) krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.

((5) Ministerstvo zařazuje žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení podle § 27. V rozhodnutí ministerstvo stanoví žadateli povinnost hlásit ministerstvu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů od jejich vzniku a povinnost zúčastnit se na vyzvání ministerstva přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Ministerstvo oznámí okresnímu úřadu, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, oznámí tuto skutečnost též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče. Ministerstvo zašle oznámení okresnímu úřadu do 15 dnů od rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.)

(5) Krajský úřad zařazuje žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení podle § 27. V rozhodnutí krajský úřad stanoví

3. žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku,

4. zda má žadatel povinnost zúčastnit se na vyzvání okresního úřadu přípravy k přijetí dítěte do rodiny; příprava k přijetí dítěte do rodiny probíhá nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů a končí nejpozději dnem, kdy žadatel převzal do své péče dítě na základě zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 24 nebo § 24a.“

(6) Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů

3. okresnímu úřadu; tomu současně oznámí, zda byla žadateli uložena povinnost zúčastnit se na vyzvání přípravy k přijetí dítěte do rodiny,

4. zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče,

a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.

(7) Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči

3. do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí, nebo

4. do 12 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,

zašle kopii údajů z těchto evidencí do 15 dnů od skončení uvedené lhůty ministerstvu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem.

(8) Krajský úřad zašle oznámení

a) okresnímu úřadu o zaslání

1. kopie údajů z evidence dětí a evidence žadatelů ministerstvu podle odstavce 7,

2. kopie údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu podle odstavce 4,

b) žadateli o zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,

a to do 15 dnů ode dne odeslání těchto kopií.

(6) (9) (Ministerstvo) Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména je oprávněno provést nové odborné posouzení dítěte nebo žadatele podle § 27.

((7) (10) Žadatel může písemně požádat, aby po dobu, kterou označí, osvojení nebo pěstounská péče nebyly zprostředkovány. V žádosti je povinen uvést důvod, pro který žádá pozastavení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené ministerstvem a současně i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně každému z orgánů, které tyto evidence vedou. Doba, po kterou není zprostředkováváno osvojení nebo pěstounská péče, se nezapočítává do lhůty 12 měsíců uvedené v odstavci 8.

(8) (11) Jestliže ministerstvo o nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči

1. do 6 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí, nebo

2. do 12 kalendářních měsíců od právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,

postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu, pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 3 písm. f) bodu 1. Do šestiměsíční a dvanáctiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou trvala na základě rozhodnutí okresního úřadu péče budoucího osvojitele o dítě nebo po kterou bylo na základě rozhodnutí okresního úřadu dítě svěřeno do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem.)

(§ 23

Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte vedeného v evidenci dětí, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně tomuto žadateli, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče. Na základě oznámení ministerstva má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení ministerstva podle věty první.

§ 24

(1) Jestliže ministerstvo zprostředkovalo osvojení dítěte vedeného v evidenci dětí a současně i v evidenci pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo jeho svěření do pěstounské péče v České republice, je povinno oznámit tuto skutečnost neprodleně Úřadu; to platí obdobně, jde-li o žadatele vhodného stát se osvojitelem, pokud je zařazen do obou uvedených evidencí.

(2) Ministerstvo

1. vyřadí dítě z evidence dětí

1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, nebo

2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči;

2. vyřadí žadatele z evidence žadatelů

1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,

2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,

3. poruší-li závažným způsobem povinnost sdělovat ministerstvu změny v údajích rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo

4. požádá-li o to žadatel;

3. může vyřadit žadatele z evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.

(3) O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá ministerstvo rozhodnutí, s výjimkou případů podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 a 4. Oznámení o vyřazení z evidence žadatelů ministerstvo zasílá okresnímu úřadu, Úřadu, pokud je žadatel veden i v evidenci podle § 25 odst. 1, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče, a to do 15 dnů od rozhodnutí.

(4) Pro účely vyřazení žadatele z evidence je okresní úřad povinen oznámit ministerstvu, že rozhodnutí o osvojení nebo o svěření do pěstounské péče nabylo právní moci.)

§ 23

Vedení evidence pro zprostředkování osvojení

nebo pěstounské péče ministerstvem

(1) Ministerstvo vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí a evidenci žadatelů. Ministerstvo zařazuje dítě do evidence dětí a žadatele do evidence žadatelů na základě údajů zaslaných ministerstvu krajským úřadem podle § 22 odst. 7, a to do 3 dnů ode dne, kdy obdrželo údaje od krajského úřadu.

(2) Evidence dětí a evidence žadatelů vedené ministerstvem obsahují údaje uvedené v § 22 odst. 2 a 3.

(3) Jestliže ministerstvo nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči

4. do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí vedené ministerstvem, nebo

5. do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem,

postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu, jen pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 3 písm. f) bodu 1. O postoupení kopií z uvedených evidencí Úřadu informuje ministerstvo krajský úřad, a to do 3 dnů ode dne jejich postoupení.

(4) Ministerstvo vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i poté, kdy postoupilo kopii údajů z těchto evidencí podle odstavce 3 Úřadu.

§ 24

Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

krajským úřadem

(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem.

(2) Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede ministerstvo, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně

5. žadateli,

6. zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,

7. ministerstvu, jde-li o žadatele vedeného v evidenci žadatelů ministerstva,

8. Úřadu, jde-li o žadatele, který je i v evidenci vedené Úřadem.

(3) Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2.

(4) Krajský úřad může dávat ministerstvu podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené ministerstvem. Ministerstvo je povinno se těmito podněty zabývat. Věta první a druhá platí obdobně, jde-li o dítě v evidenci dětí vedené Úřadem.“

§ 24a

Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem

(1) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává ministerstvo pro děti vedené v evidenci ministerstva žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem.

(2) Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů, kterou vede, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto ministerstvem, oznámí písemně tuto skutečnost

5. žadateli,

6. krajskému úřadu,

7. zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,

8. Úřadu, jde-li o žadatele, který je v evidenci vedené Úřadem.

(3) Ministerstvo vyznačí neprodleně v evidenci žadatelů, kterou vede, den, ve kterém bylo žadateli zasláno oznámení podle odstavce 2 písm. a) o tom, že je vhodným osvojitelem nebo pěstounem.

(4) Na základě oznámení ministerstva podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá platí obdobně.

(5) Jestliže ministerstvo zprostředkovalo osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče, které je v evidenci vedené ministerstvem, a současně je toto dítě vedeno i v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny, je ministerstvo povinno oznámit tuto skutečnost neprodleně Úřadu.

(6) Pro odborné posuzování platí § 22 odst. 9 obdobně.

§ 24b

Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

krajským úřadem nebo ministerstvem

(1) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže

5. žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo

6. žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 4 anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo

7. na základě rozhodnutí okresního úřadu bylo dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání této péče, nebo

8. krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24 nebo ministerstvo v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24a zjistí podle § 22 odst. 9 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na přechodnou dobu.

(2) Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 7 a § 23 odst. 3. O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad, jestliže přerušil zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo ministerstvo, jestliže přerušilo zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, rozhodnutí.

(3) Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené krajským úřadem, zasílá žádost krajskému úřadu. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené ministerstvem, popřípadě je-li současně zařazen i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně každému z orgánů, které tyto evidence vedou.

§ 24c

Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené

krajským úřadem

(1) Krajský úřad

a) vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí

6. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,

7. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo

8. po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. a) a zaslání kopie údajů z evidence dětí ministerstvu,

b) vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů

1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,

2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,

3. poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,

9. požádá-li o to žadatel, nebo

10. po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. b) a zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,

c) může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.

(2) O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad písemné rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodu 2 a 3 a písm. c).

(3) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení okresnímu úřadu a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče.

(4) Pro účely vyřazení žadatele z evidence je okresní úřad povinen oznámit krajskému úřadu, vede-li žadatele v evidenci krajský úřad, datum právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření do pěstounské péče.

§ 24d

Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené ministerstvem

(1) Ministerstvo

3. vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. a) bodu 1 a 2,

4. vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4,

6. může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodu uvedeného v § 24c odst. 1 písm. c).

(2) O vydání rozhodnutí ministerstva o vyřazení žadatele z evidence žadatelů platí § 24c odst. 2 obdobně.

(3) Ministerstvo zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů písemné oznámení o tomto vyřazení

5. okresnímu úřadu,

6. krajskému úřadu,

7. Úřadu, pokud je žadatel veden i v evidenci podle § 25 odst. 1,

8. zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel o zprostředkování pěstounské péče požádal.

(4) Ministerstvo oznámí Úřadu vyřazení dítěte z evidence dětí a důvod tohoto vyřazení, jde-li o dítě, které je vedeno v evidenci podle § 25 odst. 2. Vyřazení dítěte z evidence dětí oznámí ministerstvo též krajskému úřadu.

§ 25

Zprostředkování osvojení Úřadem

(1) Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci

1. dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,

2. dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky povolen trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu ²⁾ trvale pobývat na území České republiky,

3. žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),

4. fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt ani nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky.

(2) Děti uvedené

1. v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení ministerstva ((§ 22 odst.8)) § 23 odst.3,

2. v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm.b) do evidence.

(3) Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm.d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu.

(4) Úřad vyřadí z evidence

1. dítě, žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm.d), došlo-li ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení;

2. žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d),

1. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,

2. poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo

3. požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba;

c) dítě, požádají-li o to orgán nebo organizace uvedené v odstavci 2 písm. b).

(5) Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá ministerstvu rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d); oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a ministerstvu.

(6) Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně § 22 odst. 2, 3, 5 (až 7) a 9.

(7) Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [§ 25 odst. 1 písm. a) a b)] nebo jde-li o žadatele uvedené v § 25 odst. 1 písm. c).

§ 26

Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České republice, platí § (23) 24 odst.1 a 3 přiměřeně.

§ 27

Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče

(1) Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče (ministerstvo) se

1. u dětí

1. posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků,

2. (se vyjadřuje k vhodnosti) posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;

(b) u žadatelů posuzuje charakteristiku osobnosti, psychický stav, předpoklady vychovávat dítě, motivaci, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče, stabilitu manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.)

b) u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.

Posouzení (ministerstvo) se provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností.

(2) Odborné posuzování provádí

3. krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,

4. ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.

(3) Jde-li v rámci odborného posouzení o posouzení zdravotního stavu, posuzuje zdravotní stav krajský úřad svým lékařem v případu uvedeném v odstavci 2 písm. a) a ministerstvo v případu uvedeném v odstavci 2 písm. b). Pro posuzování zdravotního stavu, jde-li o zhodnocení funkčních nálezů odborných lékařů, vyšetření zdravotního stavu lékaři ve zdravotnickém zařízení, pokud je to potřebné, o povinnosti zdravotnických zařízení a o oprávnění krajského úřadu a ministerstva vůči nim platí obdobně předpisy o posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory podle zvláštního právního předpisu.^23a)

(2) (4) Ministerstvo (je oprávněno) a krajský úřad jsou oprávněny vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Ministerstvo (přitom spolupracuje) a krajský úřad přitom spolupracují s okresními úřady, obcemi, zdravotnickými a školskými zařízeními i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě.

(3) (5) Zaměstnanci ministerstva a zaměstnanci kraje mohou za účelem přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 1 navštívit dítě nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny zaměstnanci ministerstva a zaměstnanci kraje tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte umožnit.

(4) (6) Pro zpracování vyjádření ministerstva a krajského úřadu podle § 18 platí odstavce 1 až (3) 5 přiměřeně.

HLAVA V

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA

§ 28

(1) Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy okresní úřad sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám. Nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá okresní úřad soudu návrh na výkon rozhodnutí.²⁴⁾

(2) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným k součinnosti se soudem při výkonu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,²⁵⁾ jde-li o předběžné opatření, je okresní úřad.

§ 29

Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy

(1) Okresní úřad sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,²⁶⁾ v ústavech sociální péče²⁷⁾ a ve zvláštních dětských zdravotnických zařízeních²⁸⁾ a v obdobných ústavech (zařízeních), umožňují-li zvláštní právní předpisy, aby byly zřízeny právnickými nebo fyzickými osobami, (dále jen "ústavní zařízení"); sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Okresní úřad působí k tomu, aby byli v ústavním zařízení sourozenci umístěni společně.

(2) Zaměstnanec okresního úřadu je povinen nejméně jednou za 6 měsíců navštívit dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, a dítě uvedené v § 10 odst. 5, a to na základě zvláštního oprávnění vydaného okresním úřadem, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.

(3) Zaměstnanec okresního úřadu je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede.

(4) Zjistí-li zaměstnanec okresního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit okresnímu úřadu a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu, který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.⁶⁾

(5) Okresní úřad, jehož zaměstnanec oznámil porušení povinností ústavním zařízením, sleduje, zda došlo k odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných opatření vedoucích k nápravě.

(6) Ústavní zařízení jsou povinna

1. zajistit zaměstnanci okresního úřadu přístup do ústavního zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k dispozici,

2. umožnit styk zaměstnance okresního úřadu s dítětem, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova,

3. oznamovat neprodleně okresnímu úřadu děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,

4. odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, okresnímu úřadu, jinému státnímu orgánu nebo pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,

5. vyžádat si písemný souhlas okresního úřadu k pobytu dítěte podle § 30,

6. informovat okresní úřad o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení,

7. informovat okresní úřad a soud, který dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního zařízení.

(7) Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec kraje nebo ministerstva. Pro zaměstnance kraje nebo ministerstva platí obdobně odstavce 3 až 6 a pro povinnost mít zvláštní oprávnění k návštěvě ústavního zařízení platí obdobně odstavec 2. Oprávnění vydává, jde-li o zaměstnance kraje, krajský úřad a jde-li o zaměstnance ministerstva, ministerstvo.

§ 30

(1) Ústavní zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu okresního úřadu povolit dítěti, kterému byla nařízena ústavní výchova, dočasný pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 14 kalendářních dnů při jednom pobytu. Tato doba může být prodloužena na základě písemného souhlasu okresního úřadu. Bylo-li dítě umístěno v takovém ústavním zařízení na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, je možno povolit takový pobyt u jiných fyzických osob jen po předchozím písemném souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka.

(2) Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě dočasně pobývat, může okresní úřad vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného okresního úřadu [§ 61 odst. 3 písm. d)].

********************

HLAVA VII

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA

VE VZTAHU K CIZINĚ

§ 35

(1) Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o

1. děti uvedené v § 2 odst. 2,

2. děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,

3. děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území povolen trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.

(2) Při výkonu činností podle odstavce 1 Úřad

1. vykonává funkci přijímajícího a odesílajícího orgánu při provádění mezinárodních smluv a plní další povinnosti vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv týkajících se sociálně-právní ochrany,³⁴⁾

2. vykonává funkci opatrovníka dítěte,

3. vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,

4. zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,

5. spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími orgány, zařízeními a právnickými osobami,

6. pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich žijí v cizině, zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného, zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací povinnosti, výchovy a určení otcovství,

7. pro účely osvojení v cizině zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech dítě žije,

8. plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,

9. dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny.

(3) K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^34a)

*******************

ČÁST ČTVRTÁ

ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

§ 39

Zřizování zařízení sociálně-právní ochrany

(1) Okresní úřady mohou zřizovat

1. zařízení odborného poradenství pro péči o děti,

2. zařízení sociálně výchovné činnosti,

3. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

4. výchovně rekreační tábory pro děti,

5. zařízení pro výkon pěstounské péče.

(2) Zařízení uvedená v odstavci 1 mohou zřizovat též obce v samostatné působnosti a kraje v samostatné působnosti.

*****************

§ 49

Vydávání pověření

(1) O pověření rozhoduje (ministerstvo) krajský úřad. Jde-li o zřízení zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. d), rozhoduje o vydání pověření okresní úřad, pokud pověření k vykonávání takové činnosti není obsaženo v pověření vydaném (ministerstvem) krajským úřadem.

(2) Podmínkou pro vydání pověření je

1. podání písemné žádosti,

2. předložení dokladu o ukončeném vzdělání,

3. bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

4. zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro (zařízení) výkon sociálně‑právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu hygienické služby,

5. vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem,

6. potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany.

(3) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2.

(4) Žádost o vydání pověření musí obsahovat

1. u právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, doklad o registraci, popřípadě zápisu do příslušného rejstříku podle zvláštních právních předpisů⁴⁵⁾ a jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby,

2. u fyzické osoby jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo,

3. rozsah poskytování sociálně-právní ochrany,

4. místo výkonu sociálně-právní ochrany,

5. jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

6. výpis z evidence Rejstříku trestů všech osob, které budou přímo poskytovat sociálně-právní ochranu, ne starší 3 měsíců.

(5) Za bezúhonného se pro účely vydání pověření považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin ani nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany.

(6) V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah poskytované sociálně-právní ochrany.

(7) Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu sociálně-právní ochrany, který pověření vydal.

(8) Pověřená osoba je povinna orgánu sociálně-právní ochrany, který rozhodl o pověření,

1. do 15 dnů oznámit změny ve skutečnostech rozhodných pro vydání pověření,

2. poskytnout potřebné podklady a umožnit vstup do prostor, v nichž se sociálně-právní ochrana vykonává, a to za účelem přezkoumání podmínek pro vydání pověření stanovených v odstavci 2.

((9) Orgán sociálně-právní ochrany vede evidenci pověřených osob.)

(9) Orgány sociálně-právní ochrany, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány sociálně-právní ochrany povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely rozhodování o pověření orgánům sociálně-právní ochrany údaje z této evidence, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Orgán sociálně-právní ochrany, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Pověřená osoba je povinna zajistit orgánu sociálně-právní ochrany podmínky pro výkon kontroly a při kontrole spolupracovat.

§ 50

Odnětí pověření

(1) Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o odnětí pověření, jestliže pověřená osoba

1. nevykonává sociálně-právní ochranu v rozsahu stanoveném v pověření a za podmínek stanovených v § 49 a porušuje povinnosti vyplývající z tohoto pověření,

2. porušuje práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany a neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu,

3. porušuje podle zjištění orgánů hygienické služby závažně a opakovaně hygienické a protiepidemiologické předpisy,⁴⁶⁾ nebo

4. požádá o zrušení pověření.

(2) Pověřené osobě nelze odejmout pověření podle odstavce 1 písm. a) a b), byla-li jí z tohoto důvodu uložena pokuta (§ 59), nejde-li o zvlášť závažné porušení povinností.

(3) Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. a) až c), může fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.

(4) Orgán sociálně-právní ochrany, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti, kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není zajištěna jiným způsobem.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 51

Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů

(1) Orgány sociálně-právní ochrany jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.

(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona.

(2) (3) Obec na vyžádání

1. podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

2. doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje okresnímu úřadu,

3. podává okresnímu úřadu zprávy o poměrech dítěte,

4. podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(3) (4) Okresní úřad na vyžádání

1. podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,

2. podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštních právních předpisů⁴⁷⁾ řízení týkající se dítěte,

3. poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,

4. může poskytovat pověřené osobě údaje potřebné pro zajištění její činnosti.

(4) (5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen

1. na žádost poskytnout

1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

2. orgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

3. orgánu sociálního zabezpečení a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány;

2. orgánu činnému v trestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čin,⁴⁸⁾ nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činu;

3. poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení.

*******************

§ 53

Povinnosti státních orgánů,

dalších právnických a fyzických osob

a pověřených osob

(1) Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou

a) státní orgány,

b) zaměstnavatelé,

c) další právnické osoby, zejména školy, školská, zdravotnická a jiná obdobná zařízení,

d) fyzické osoby, pokud jsou zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),

e) pověřené osoby,

povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu^49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte, nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní právní předpis.⁵⁰⁾

(2) Rodiče jsou povinni

1. spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,

2. na vyžádání příslušného orgánu sociálně-právní ochrany předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,

3. umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně‑právní ochrany v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

(4) Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče povinni podrobit se při odborném posouzení podle § 27 vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.

(5) Sociální pojišťovna je povinna krajskému úřadu nebo ministerstvu zapůjčovat potřebnou zdravotnickou dokumentaci žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a umožnit jim nahlížet do této dokumentace.

*****************

§ 57

(1) Zaměstnanci orgánu sociálně‑právní ochrany a zaměstnanci zařízení sociálně‑právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně (§ 51) nestanoví jinak. Zaměstnanci orgánu sociálně‑právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče budoucích osvojitelů, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.

(3) Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu^50a) jako citlivé.

*****************

ČÁST SEDMÁ

POKUTY

§ 59

(1) Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn přezkoumat správnost a úplnost údajů předložených zaměstnavateli a osobami uvedenými v § 53 odst. 1 písm. c) až e) potřebných pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit zaměstnavateli a osobě uvedené v § 53 odst. 1 písm. c) až e) za porušení povinnosti stanovené v § 53 odst. 1 pokutu až do výše 50 000 Kč a při opětovném porušení povinnosti, za jejíž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) (Ministerstvo je oprávněno) Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže fyzická nebo právnická osoba bez pověření provádí (činnost uvedenou v § 48 odst. 2 způsobem odporujícím ustanovení § 5 tohoto zákona) sociálně-právní ochranu nebo jsou-li dány důvody pro odnětí pověření podle § 50 odst. 1 písm. a) a b). Pokutu uloží ten orgán, který by byl příslušný k vydání pověření pro výkon takové činnosti.

(3) (Ministerstvo je oprávněno) Orgán sociálně-právní ochrany, který pověření vydal, je oprávněn uložit pokutu pověřené osobě až do výše 200 000 Kč, jsou-li dány důvody pro odnětí pověření podle § 50 odst. 1 písm. a) a b).

(4) Pokuty podle odstavců 1 až 3 lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se orgán sociálně-právní ochrany dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

(5) Při ukládání pokut podle odstavců 1 až 3 se přihlíží zejména k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, byla-li za totéž porušení povinnosti již pokuta uložena jiným orgánem.

(7) Pokuty podle odstavců 1 až 3 vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁵²⁾

ČÁST OSMÁ

ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST

§ 60

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 61

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost krajského úřadu, okresního úřadu a obce se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Místní příslušnost krajského úřadu se řídí

3. místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1 a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c) a odst. 3 a § 27,

4. místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50.

(2) (3) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí

1. místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 5, § 15 odst. 2 a § 37 odst. 2,

2. místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1 a § 21 odst. 1,

3. místem sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 odst. 1(.) ,

4. místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 2.

(3) (4) Místní příslušnost obce se řídí místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1.

***************************