Přijetím tzv. volebních zákonů v roce 2000 kromě dalších podstatných změn došlo i k opuštění dosavadní praxe realizovat volby ve dvou dnech. Smyslem měla nepochybně být racionalizace volebního procesu tak, aby při nižších nákladech akt voleb nezatěžoval občany, aktiv členů okrskových volebních komisí a státní aparát déle, než je k realizaci volebního práva nutné. Tento požadavek zazníval již v minulosti z malých okrsků, kde se stávalo, že již první den se dostavili všichni oprávnění voliči, ale přesto nemohlo k předčasnému ukončení voleb dojít.
Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu Parlamentu České republiky na podzim 2000 tato očekávání nepotvrdily. Ukázalo se, že časové rozpětí pro konání voleb,ač na počet hodin stejné, představuje pro organizátory voleb vysoké vypětí, které je znásobeno stanovením volebního dne na den pracovního klidu před pracovním dnem. Sčítání hlasů probíhalo mnohdy až do ranních hodin následujícího pracovního dne. Co je však daleko podstatnější, jednodenní nedělní den voleb se podílel i na výrazně nižší účasti voličů, přičemž posunutí termínu oznámení konečných výsledků do nočních hodin před pracovním dnem vedlo i k poklesu zájmu veřejnosti o průběžné výsledky voleb.
Z výše uvedených důvodů doporučují předkladatelé návrat k předchozí praxi, kdy konání voleb bylo rozloženo mezi páteční odpoledne a následující dopoledne v sobotu.
Vzhledem ke stejnému časovému rozsahu nelze očekávat výraznější zvýšení nákladů na státní rozpočet.
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s jejími mezinárodními závazky.
Část první :
změna zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů :
Navrhuje se změna spočívající v rozložení volebního aktu do dvou po sobě následujících dnů, pátku od 14.00 do 22.00 hodin a soboty od 8.00 do 14.00 hodin obdobně, jak tomu bylo v právní úpravě před přijetím zákona č. 204/2000 Sb. Rozložení voleb na dva dny by mělo dát voličům širší prostor k realizaci volebního práva a zvýšit tak jejich zájem o volby. Současně může poskytnout organizátorům voleb více času na zjišťování výsledků a následný odpočinek před pracovním dnem.
V souvislosti s návrhem na stanovení dvou volebních dnů jsou upřesněny povinnosti okrskové volební komise směřující k zabezpečení volebních schránek v době mezi 22.00 hod. prvého a 8.00 hod. druhého volebního dne.
Část druhá :
1,2 Shodné změny ve stanovení volebních dnů jsou promítány i do zákona č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
Část třetí :
1,2 Sjednocení doby konání voleb je též obsahem změny zákona č. 152/1994 Sb.o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
Článek II :
Navrhuje se stanovit účinnost změn k 1.1.2001.
Současné znění dotčených ustanovení :
Část první :
zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky ve znění pozdějších předpisů:
§ 1
Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu.
Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému.
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno.
Volby do Parlamentu České republiky se konají v jednom dni; hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Dnem voleb do Parlamentu České republiky je den pracovního klidu před pracovním dnem.
Voličem je státní občan České republiky (dále jen "občan"), který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který v den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let.
§ 21
Přerušení hlasování Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný okresní úřad v sídle kraje při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.
Část druhá
zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů :
§ 3
Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno.
Volby do zastupitelstev krajů se konají v jednom dni; hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Dnem voleb do zastupitelstev krajů je den pracovního klidu před pracovním dnem. (3) Volby do zastupitelstev krajů se konají ve všech krajích v týž den, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 35
Přerušení hlasování Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu; okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a okresní úřad v sídle kraje. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková volební komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
Část třetí
zákon č. 152/1994 Sb. o volbách do zastupitelstev v obcích ve znění pozdějších předpisů
§ 3
Volby do zastupitelstev v obcích vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno ve Sbírce zákonů.
Volby se konají ve dvou dnech; dodatečné volby (§ 54) a nové volby (§ 57) se konají v jednom dni.
Konají-li se volby ve dvou dnech, začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého dne. Ve druhý volební den začíná hlasování v 7.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může starosta obce nebo města, primátor statutárního města, které není územně členěno, v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen "starosta") stanovit začátek hlasování v první volební den již od 12.00 hodin, ve druhý volební den již od 5.00 hodin.
Konají-li se volby v jednom dni, začíná hlasování v 7.00 hodin a končí ve 20.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují, může starosta stanovit začátek hlasování už na 5. hodinu. V obcích, městech nebo městských obvodech anebo městských částech, které mají méně než 1000 obyvatel, může starosta stanovit konec hlasování na dřívější hodinu, nejdříve však v 16.00 hodin.
§ 33
Volební místnost
Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, psacími potřebami, výpisy ze seznamu voličů a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. V těchto prostorách nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise.
Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.11)
Předseda okrskové volební komise je povinen zkontrolovat před zahájením hlasování, zda je volební místnost vybavena podle předchozích odstavců, a před ostatními členy komise zapečetí zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku.
Konají-li se volby ve dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možno vkládat hlasovací lístky ani je vybírat. Takto zajištěné volební schránky spolu s ostatními volebními dokumenty uloží. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje předseda okrskové volební komise neporušenost pečetí a sejme je. ------------------------------------------------------------------ 11) Zákon ČNR č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.