Na základě Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, vyhl. pod č. 7/1995 Sb., Česká republika intenzívně pracuje na sbližování českých právních předpisů s právními předpisy Společenství k zajištění jejich postupné slučitelnosti s unijními právními předpisy. Mimo legislativní proces však zůstává oblast hospodářského a sociálního partnerství, v níž i po deseti letech existence Rady hospodářské a sociální dohody Česká republika zaostává za evropským standardem. Ve většině členských států Evropské unie je existence a působnost orgánů hospodářského a sociálního partnerství upravena zákonem. Francie zakotvila Hospodářskou a sociální radu přímo v ústavě (čl. 69 až 71) s kompetencí vyjadřovat se k vládním návrhům zákonů a podávat v parlamentních sněmovnách výklad o svých stanoviscích v zákonodárném procesu. Francouzská Rada má vůči vládě konzultační působnost ve všech otázkách hospodářské a sociální povahy. Rovněž v Belgii, Portugalsku a Španělsku jsou vlády povinny projednávat v orgánech hospodářského a sociálního partnerství příslušné návrhy zákonů a přihlížet k jejich stanoviskům. V Rakousku a Nizozemí se orgány tripartity podílejí na provádění zákonů, v Belgii uzavírají mimoprofesní pracovní dohody a v Portugalsku dohody o mzdové politice.
V souvislosti s tím se uvádí, že jedním z orgánů Evropského společenství je Hospodářský a sociální výbor (viz Źčl. 257 až 262/ex-čl. 193 až 198 Amsterdamské smlouvy). Výbor je poradním orgánem, v němž jsou zastoupeni všichni sociální partneři, kteří působí na společném trhu Evropského společenství. Skládá se z 222 představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života (výrobců, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků, řemeslníků, příslušníků svobodných povolání a veřejnosti).
Rada Evropské unie (vrcholný politický kolektivní orgán EU) a Evropská komise (stále činný výkonný orgán EU) jsou povinny konzultovat Hospodářský a sociální výbor v případech, stanovených smlouvou, a fakultativně též v jiných případech, považuje-li to Rada nebo Komise za vhodné. Rovněž Evropský parlament může konzultovat Výbor ve všech otázkách své působnosti. Výbor je kromě toho oprávněn sám z vlastní iniciativy předkládat příslušným orgánům EU stanoviska k otázkám všech aktivit Evropského společenství.
Po konzultaci s Evropským parlamentem ustavila Rada EU Výbor pro zaměstnanost s poradní funkcí k podpoře koordinace politiky zaměstnanosti a pracovních trhů členských států EU (čl. 130/ex-čl.109s Amsterdamské smlouvy). Při plnění svých úkolů Výbor pro zaměstnanost konzultuje sociální partnery.
V České republice se na základě dobrovolnosti a smluvní volnosti ustavila Rada hospodářské a sociální dohody ČR. Její personální složení z hlediska zaměstnaneckého a zaměstnavatelského zastoupení však neodpovídá principům tripartitní reprezentace, a jak prokázala její dosavadní činnost, není bez zákonného základu schopna odpovědně plnit svoje prioritní poslání, tj. garantovat sociální smír ve společnosti.
Předkládaný návrh zákona vychází z dostupných pramenů o složení a působnosti institucí hospodářského a sociálního dialogu členských států Evropské unie a sleduje cíl, zvýšit funkčnost Rady hospodářské a sociální dohody při předcházení konfliktům, při zajišťování společenské shody ve věcech hospodářského a sociálního pokroku a při prohlubování odpovědnosti sociálních partnerů za správu veřejných věcí.
Návrh zákona má speciální povahu a je koncipován tak, že nevyžaduje žádnou paralelní změnu nebo doplnění souvisejících zákonů.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a slučitelný jak s právem Evropské unie, tak se závaznými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, zejména s Ústavou Mezinárodní organizace práce a s jejími úmluvami.
S navrhovanou úpravou nebudou ve srovnání s dosavadním stavem spojeny nové nároky na státní rozpočet.
B.
K § 1:
V tomto ustanovení se vymezuje předmět právní úpravy a určují se subjekty, které jsou zapojeny do koordinované strategie státu v oblasti hospodářské a sociální politiky, zvyšování úrovně zaměstnanosti a zabezpečování sociálního smíru.
K § 2:
Legalizuje se dosavadní Rada hospodářské a sociální dohody České republiky. Rada je koncipována jako tripartitní dohodovací, poradní a iniciativní orgán. Není správním úřadem, takže není oprávněna rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a závazným způsobem integrovat do činnosti ústavních orgánů.
Působnost Rady úzce navazuje na působnost vlády, proto se její funkční období stanoví shodně s funkčním obdobím vlády. Po volbách do Poslanecké sněmovny dochází ke jmenování nové vlády a tím též ke jmenování nových zástupců České republiky v Radě.
Sídlem Rady zůstává Praha.
K § 3:
V tomto ustanovení se stanoví základní personální podmínky pro členství v Radě. Výslovně se zdůrazňuje, že nejde o politický orgán.
K § 4:
Analogicky s tripartitním složením Správní rady Mezinárodní organizace práce (28 zástupců vlád, 14 zástupců zaměstnavatelů, 14 zástupců pracujících) se navrhuje, aby Radu tvořilo 7 zástupců vlády, 7 zástupců zaměstnavatelů a 7 zástupců zaměstnanců.
Výběr zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců bude proveden na základě reprezentativnosti, která se prokáže jednak mandátem delegáta organizací zaměstnavatelů, jednak mandátem delegáta, určeného na základě petičního řízení. Podrobnosti budou upraveny ve statutu Rady.
K § 5:
Proti dosavadní praxi, že předsedou Rady je obligatorně člen vlády, se navrhuje, aby si Rada sama zvolila předsedu ze svých členů. Tím se zdůrazňuje, že nejde o orgán vlády, i když předsedou může být zvolen též člen vlády. Stanovená práva a povinnosti členů Rady sice mají standardní povahu, přesto je účelné je stanovit, aby se zvýraznila autorita Rady.
K § 6:
V zájmu reprezentativnosti, stabilnosti a výkonnosti Rady, je třeba stanovit podmínky zániku členství v Radě a jmenování, resp. určení nových členů na zbytek funkčního období Rady.
K § 7:
V tomto ustanovení jsou obsaženy základní úkoly Rady.
Především jde o sjednání Generální dohody mezi vládou a ostatními partnery a o průběžné dohodování stanovisek a doporučení v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.
Důležitou sférou působnosti Rady je její účast v legislativním procesu ve věcech sociální politiky, vymezených v odst. 2 písm. b), a to od vypracování věcného záměru zákona (podle Legislativních pravidel vlády) do jeho projednání v Parlamentu. Stanovisko, které Rada zaujme k vládnímu návrhu zákona, bude pojato do důvodové zprávy nebo jako její
Působnost uvedená v odst. 2 písm. g) se začne uplatňovat po přistoupení České republiky k Evropské unii.
K § 8:
Vnitřní organizace Rady, složení a základní úkoly jejích orgánů se upravují shodně s dosavadní úpravou podle Statutu Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, novelizovaného 12.9.2000, včetně ustanovení, že výkonného sekretáře ve funkci náměstka ministra jmenuje vláda a že výkonný sekretář a další pracovníci sekretariátu Rady jsou zaměstnanci Úřadu vlády.
K § 9:
Pokud jde o organizační a finanční zabezpečení činnosti Rady, zachovává se dosavadní úprava.
K § 10:
Tímto ustanovením se zakládá možnost ustavovat resortní a krajské tripartitní rady.
K § 11:
Není důvod, aby dosavadní Rada hospodářské a sociální dohody České republiky přestala fungovat, dokud nebude ustavena nová Rada. Je však třeba závazně stanovit postup, podle něhož se bez průtahů po příštích volbách do Poslanecké sněmovny ustaví nová Rada. Zatímco jmenování zástupců vlády a delegátů zaměstnavatelů není časově náročné, složitější je určení delegátů zaměstnanců na základě petičního řízení. Navrhuje se proto, aby vláda vyhlásila do 30 dnů po svém jmenování po příštích volbách do Poslanecké sněmovny petiční řízení podle § 4 odst. 4 návrhu zákona a aby se nová Rada ustavila do dvou měsíců po zjištění jeho výsledků.
K § 12:
Navrhuje se, by zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ustanovení § 7 odst. 1 písm g), týkající se podávání zpráv Evropské komisi o sociální situaci v České republice podle Amsterdamské smlouvy, nabude účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
31. 1. 2001.