Důvodová zpráva k Vládní novela zákona o přestupcích

K čl. I bodu 1 (§ 10):

Odpovědnost soudců a státních zástupců za přestupky bude řešena podle obecných předpisů. Nestrannost postupu soudců a státních zástupců není tímto návrhem dotčena. Sankce za kárné provinění soudce a státního zástupce bývá zpravidla citelnější.

K čl. I bodu 2 (§ 20):

Současná prekluzivní lhůta jednoho roku od spáchání přestupku je příliš krátká, zejména s ohledem na možné obstrukce při projednávání přestupku nebo jeho právní kvalifikaci. Dochází proto k případům, že přestupek po uplynutí jednoroční lhůty zůstane nepotrestán. Stává se to rovněž v případech, kdy orgány činné v trestním řízení zjišťují, zda nejde o trestný čin. Teprve poté vracejí případ správnímu orgánu k dalšímu řízení a ten obvykle již nestačí přestupek projednat pro krátkost lhůty.

K čl. I bodům 3 a 4 (§ 21):

Upravuje se skutková podstata přestupku uvedená v písmenu a) tak, aby byl postižitelný nejen zhotovitel zde uvedených předmětů, ale také osoba, která si ceninu nechá zhotovit a posléze ji používá. Zároveň se skutková podstata zužuje na zneužití ceniny (např. kolku), neboť zneužití razítka státního orgánu, resp. úředního razítka, se stalo od 1. ledna 1998 trestným činem podle § 176a trestního zákona. Zvyšují se, a to především s ohledem na zpřísnění ochrany životního prostředí, horní hranice pokut, neboť skutkové podstaty přestupků podle § 21 odst. 1 mohou být naplněny i na úseku ochrany životního prostředí. Obdobně se zvyšují pokuty i za přestupky na úseku životního prostředí (§ 45).

S ohledem na skutečnost, že neoprávněné nošení stejnokroje příslušníků celní správy upravuje ustanovení § 21 a § 22 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, nepatří úprava do tohoto zákona.

Diferenciace pokut je stanovena se zřetelem na povahu jednání a následky.

K čl. I bodům 5 až 9 (§ 23):

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, řeší pouze ukládání pokut za nedodržení jeho některých ustanovení pro právnické osoby. V mnoha případech však tato ustanovení zákona nedodržují fyzické osoby. K možnosti jejich postihu je proto třeba rozšířit přestupky na úseku dopravy uvedené v § 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, o další skutkové podstaty. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje pokuty za správní delikty pouze pro dopravce. Nová úprava skutkových podstat umožní postihovat i řidiče jako fyzické osoby.

§ 19 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. zakazuje u dálnic, silnic a místních komunikací jejich znečišťování a poškozování, neoprávněnou manipulaci s dopravními značkami, používání vozidel, strojů a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace, používání sněhových řetězů na úsecích, kde vozovka nebyla dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou, používání hrotů na pneumatikách, vypouštění vody, splašků a jiných tekutých odpadů, rozjíždění dočasné skládky údržbových hmot, otáčení zemědělských nebo lesních strojů při provádění polních nebo lesních prací a odstavení silničního vozidla, které je trvale nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou, nebo které je zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na dálnici, silnici a místní komunikaci. Všechny tyto zákazy může porušit i fyzická osoba. Proto se všechny výše uvedené skutkové podstaty a sankce za jejich naplnění zařazují do § 23 odst. 1 písm. i).

Zvláštní užívání dálnice, silnice a místní komunikace bez povolení příslušného správního úřadu může vážně ovlivnit bezpečnost a plynulost silničního provozu, případně i poškodit takto užívanou komunikaci. I zde mohou skutkovou podstatu neoprávněného zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace naplnit také fyzické osoby. Tyto osoby mohou naplnit skutkovou podstatu přestupku uvedenou v § 23 odst. 1 písm. k). Ostatní skutkové podstaty vyplývají z nedodržení povinností stanovených pro užívání pozemních komunikací. Podle ustanovení § 40 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přestupky ve věcech místních komunikací podle zvláštního předpisu, kterým je § 23 zákona o přestupcích, projednávají obce.

Zákon č. 102/2000 Sb., který novelizuje zákon č. 13/1997 Sb., nově upravuje v paragrafech 38a až 38c vážení vozidel. V § 38a odst. 5 je konstatováno, že zjistí-li se při kontrolním vážení nákladního automobilu a jeho přípojných vozidel překročení hodnot stanovených zvláštním předpisem, je toto porušení projednáno na základě zvláštního zákona jako přestupek a řidič motorového vozidla je povinen uhradit náklady vážení. V poznámce pod čarou je uveden § 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V tomto paragrafu však žádná skutková podstata přestupku spočívající v přetížení motorového vozidla zatím není uvedena.

Provozování služeb jiné osobní silniční dopravy pro cizí potřeby jako taxislužby je v poslední době častým jevem. Proto je žádoucí upravit v zákoně o přestupcích skutkovou podstatu této nedovolené činnosti, která spočívá v označení vozidla způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby nebo nabízení přepravních služeb s taxislužbou zaměnitelných. Na rozdíl od správního deliktu upraveného v § 63a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nejde o porušení koncesované živnosti, ale o porušení povinností vyplývajících ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, tedy o porušení spočívající v nesprávném označení vozidla.

Skutkové podstaty spočívající v porušení určitých povinností, resp. v provádění zakázaných činností v obvodu dráhy, vyplývají z novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, která nabyla účinnosti 1. ledna 2001 (např. navrhovaný § 22 a § 37 apod.).

K čl. I bodu 8 (§ 23 odst. 2):

Navrhuje se zvýšení dosavadních pokut za přestupky na úseku porušení povinností vyplývajících ze zákona o pozemních komunikacích, dále zákona o silniční dopravě včetně pokut za přestupky vyplývající z porušení povinností v obvodu drah (novela zákona o drahách). Poplatky za užívání dálnice nebo silnice dálničního typu se od vydání zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích již dvakrát zvýšily a lze předpokládat jejich další podstatné zvýšení u motorových vozidel o celkové hmotnosti nad 12 tun. Z toho důvodu je potřebné upravit pokutu za přestupek spočívající v užití dálnice nebo silnice dálničního typu bez předchozího zaplacení poplatku tak, aby maximální výše pokuty odpovídala dvojnásobku nejvyššího předpokládaného dálničního poplatku. Diferenciace pokut vychází ze stupně závažnosti jednání a jeho následků.

K čl. I bodu 9 (§ 23 odst. 3):

Navrhuje se pro tyto skutkové podstaty podle odstavce 1 písmene ch), s) a t) zavedení možnosti uložit pokuty v blokovém řízení ve výši 5 000 Kč. Porušení se totiž dopouštějí převážně cizozemští řidiči, pro něž by byla bloková pokuta v obecné výši 1 000 Kč zcela neúčinná. Kromě toho je potřebné umožnit uložení vyšší pokuty v blokovém řízení přestupcům užívajícím v silničním provozu vozidlo označené nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby.

K čl. I bodu 10 (§ 24):

Dosavadní úprava § 24 písm. b) a c) způsobuje od nabytí účinnosti zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb ., aplikační problémy a vede k pochybnostem ze strany postihovaných subjektů, zda byl při posuzování jejich protiprávního jednání použit odpovídající právní předpis. Pro úplnost uvádíme, že Puncovní úřad jako orgán státní správy postihuje podle puncovního zákona (§ 43 až 45) protiprávní jednání vyššími pokutami, které odpovídají závažnosti těchto deliktů. Navrhovaná úprava je z důvodu přehlednosti zpracována jako nové znění § 24. Diferenciací pokut se odlišuje závažnost a následky protiprávního jednání.

K čl. I bodu 11 (§ 30):

Je nezbytné v navrhované skutkové podstatě nahradit slovo „neoprávněně“ slovem „neoprávněné“, aby se zpřesnilo, co je podstatou tohoto přestupku. Upravuje se, že pachatel se dopouští porušování právních povinností a nikoliv, jakým způsobem se jich dopouští. U slova „umožňuje“ je třeba použít vid dokonavý, aby naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku nebylo vázáno na trvající účinnost.

K čl. I bodu 12 (§ 30):

Navrhuje se úprava znění § 30 odst. 1 písm. i), neboť transformace § 6 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů, do citovaného ustanovení nebyla správná. Tuto chybu nelze výkladem odstranit, neboť by byl příliš extenzivní.

Současná právní úprava § 30 odst. 1 písm. i) umožňuje postihnout pachatele za přestupek spočívající v odmítnutí provést dechovou zkoušku ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než je alkohol, ač tímto způsobem není možné jinou návykovou látku v těle zjistit. Návykovou látku lze zjistit pouze lékařským vyšetřením, zejména odběrem a vyšetřením moče, slin a krve.

K čl. I bodu 13 (§ 32):

Zvyšují se sankce se zřetelem na závažnost následků tohoto protiprávního jednání.

K čl. I bodu 14 (§ 33):

Jde o nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušování průmyslových práv a práv k obchodní firmě z nedbalosti. Navržené skutkové podstaty se stanou dalším z nástrojů dodržování práv k duševnímu vlastnictví a jako takové jsou v souladu se závazkem České republiky vyplývajícím z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs), která je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Obecně nízká úroveň právního vědomí v této oblasti a četnost protiprávního jednání odůvodňují navrženou výši pokuty.

K čl. I bodům 15 až 17 (§ 35):

Zvyšuje se horní hranice pokuty za přestupek na úseku myslivosti a rybářství. Tyto přestupky se stávají v daleko větší míře běžným jevem a pokuta za ně je v současné výši nedostačující. Ze skutkové podstaty spočívající v nesplnění povinností uložených podle právních předpisů k ochraně zemědělského půdního fondu, rostlinné a živočišné výrobě se vypouštějí předpisy o rostlinné a živočišné výrobě z důvodu neexistence těchto pojmů v právním řádu České republiky. Zpřesňuje se skutková podstata neoprávněného lovu zvěře a chytání ryb. Tato úprava je nutná s ohledem na stávající postup orgánů činných v trestním řízení, kdy (trestný čin pytláctví, dle ustanovení § 178a trestního zákona), je tato činnost posuzována s ohledem na prokázanou způsobenou škodu. Současně tímto bude umožněn postih pytlačících osob na rybnících a vodách, které nejsou rybářským revírem, a tudíž není možné zde vykonávat rybářské právo. Diferenciace pokut odpovídá následkům jednání.

K čl. I bodům 18 a 19 (§ 39):

Zpřesnění této skutkové podstaty přestupku na úseku ochrany a využití nerostného bohatství je potřebné, neboť na tomto úseku dochází i k poškozování značek upozorňujících na zákaz vstupu na místa, kam není vstup dovolen. Zvýšení maximální výše pokuty za tyto přestupky je potřebné s ohledem na skutečnost, že dosavadní výše pokuty se jeví jako neúčinná.

K čl. I bodům 20 a 21 (§ 40):

Zvýšení maximální výše pokuty za přestupky na úseku používání výbušnin je nutné s ohledem na skutečnost, že dosavadní výše těchto pokut je nízká.

Nově navrhovaná skutková podstata vyplývá z uvolňování tržních, celních a bezpečnostních bariér v souvislosti s přibližováním k Evropské unii. Absence předběžného dohledu, která je s tím spojena, s sebou nese nutnost zavedení příslušné skutkové podstaty včetně zpřísnění sankcí. Pokuta za tento přestupek se navrhuje ve výši do 15 000 Kč.

K čl. I bodům 22 a 23 (§ 42 až 42c):

Skutkové podstaty zaváděné v § 42a až 42c a zároveň změna § 42 vyplynuly ze změny zákonů (zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech a zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a připravovaný zákon o zbraních a střelivu). Jiným porušením povinnosti u přestupků na úseku občanských průkazů je např., když si někdo nechá provést neoprávněnou změnu v občanském průkazu, u přestupků na úseku cestovních dokladů např. neodevzdání neplatného cestovního dokladu, nenahlášení ztráty, zničení nebo zneužití cestovního dokladu. Přestupky na úseku matrik byly upraveny tak, aby vycházely ze zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

Skutková podstata přestupku podle § 42 odst. 1 písm. b) byla formulována tak, aby odpovídala zákonu č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních ČSFR, ve znění zákona č. 157/1994 Sb. Skutková podstata spočívající v neoprávněném přisvojení si vyznamenání nebo čestného titulu nebo jiného obdobného ocenění udělovaného státním orgánem byla rozšířena i o vykazování se tímto vyznamenáním nebo čestným titulem nebo jiným obdobným oceněním. Jde o přesnější vyjádření, neboť v tomto jsou zahrnuty i možnosti jejich použití v písemném styku.

Jiným symbolem je např. státní vlajka cizího státu.

K čl. I bodu 24 (§ 45 odst. 2):

Navrhuje se z důvodu zpřísnění ochrany životního prostředí zvýšení horní hranice pokuty z částky 3 000 Kč na 10 000 Kč u přestupku spočívajícím v porušení právních předpisů o ochraně životního prostředí, jehož následkem je zhoršení životního prostředí. V této oblasti jsou totiž stanoveny neodůvodněně nízké sazby pokut oproti jiným oblastem chráněných zájmů.

K čl. I bodům 25 a 26 (§ 46 odst. 1 a § 48):

Ustanovení se zpřesňuje v souladu s novým zněním zákona o obcích, které upravuje normotvorbu obcí. Zvyšuje se horní hranice pokuty v návaznosti na současný

§ 47 zákona o přestupcích.

K čl. I bodům 27 a 28 (§ 50):

Navrhované doplnění sleduje možnost postihu jednání proti majetku v případech, kdy škoda na majetku dosahuje nebo přesahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem a vzhledem k ostatním skutkovým znakům nelze v takovém jednání spatřovat trestný čin. Za současné právní úpravy zůstává takové jednání zpravidla bez potrestání.

Zároveň se zvyšuje horní hranice pokuty za tento přestupek ze současných 3 000 Kč na 10 000 Kč v návaznosti na připravované zvýšení částky nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního řízení. Dosud možné uložení sankce by tedy v mnoha případech nemohlo dosáhnout ani výše způsobené škody a postih by byl tudíž neúčinný.

K čl. I bodům 29 a 30 (§ 52):

Zpřesnění tohoto ustanovení je potřebné, aby se zamezilo nejednoznačnosti výkladu týkajícího se projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu spáchaných v souvislosti s požitím alkoholu nebo jiné návykové látky. Existují rozdílné názory týkající se vztahu ustanovení § 22 a § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů z hlediska speciality každého z těchto ustanovení. Porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dochází k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedeného v § 22 odst. 1 písm. e) a některé ze skutkových podstat uvedených v § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona o přestupcích. Z toho vyplývá, že k naplnění uvedených skutkových podstat může tedy dojít v souvislosti s porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Na základě upraveného § 52 písm. c) zákona o přestupcích je v takovém případě orgánem věcně příslušným k projednání obou přestupků, tedy jak přestupků podle § 22 odst. 1 písm. e), tak i přestupku podle § 30 odst. 1 písm. g) až i) Policie ČR. Pokud nebudou tyto přestupky projednány v blokovém řízení, projednávají je dále ve správním řízení v prvním stupni dopravní inspektoráty v okresech a ve druhém stupni krajské dopravní inspektoráty Policie ČR. Okresní úřady však projednávají přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi uvedené v § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona o přestupcích v ostatních případech, tj. tehdy, nedochází-li současně k porušení pravidel bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Novým jednoznačným vymezením působnosti Policie ČR bude napříště zřejmé, že přestupky spáchané proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchané v souvislosti s požitím alkoholu nebo jiné návykové látky bude projednávat Policie ČR.

K čl. I bodům 31 až 34 (§ 53):

Stávající ustanovení § 53 odst. 2 zpřesňuje obecnou úpravu, kterou je zákon o obcích. Jde o náhradní zajištění vyřizování přestupkové agendy jinou obcí v případě, že příslušná obec nemá podmínky pro projednávání přestupků. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích s dohodami o převedení přenesené působnosti na jinou obec nepočítá. Proto se uvedené ustanovení navrhuje upravit v souladu s tímto zákonem včetně terminologie.

Vyhláška uvedená v poznámce pod čarou byla nahrazena vyhláškou novou č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.

K čl. I bodu 35 (§ 55):

Jde o novou úpravu příslušnosti k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů, která spočívá v tom, že tyto přestupky projednávají okresní úřady příslušné podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan trvalý pobyt na území České republiky, projednává přestupek okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice, nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. Zvláštní místní příslušnost k projednávání přestupků vychází z toho, že většina přestupků je spojena s překračováním hranic. To znamená, že přestupky by se zpravidla vyřizovaly daleko od místa, kde se přestupce zdržuje, resp. má trvalý pobyt nebo by muselo docházet k postoupení věci podle platného § 55 odst. 3.

K čl. I bodu 36 (§ 71):

Upravuje se v návaznosti na zrušení zákona o prokuratuře.

K čl. I bodu 37 (§ 81):

Jde o opravu chyby, k níž došlo nedopatřením v souvislosti s novelou, která do ustanovení § 76 doplnila stávající odstavec druhý.

K čl. I bodu 38:

Paragraf se upravuje v návaznosti na nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 52/2001 Sb.

K čl. I bodu 39 (§ 86):

Podle stávající právní úpravy nemohou policisté železničních a poříčních oddělení blokově postihovat přestupky spáchané na úseku železniční nebo vodní dopravy přesto, že jsou jako specializované útvary k plnění úkolů na těchto úsecích určeny a k projednávání přestupků v blokovém řízení dostatečně odborně vyškoleni. Stávající postup, kdy všechny tyto přestupky musí policisté oznamovat správním orgánu, je příliš náročný, zdlouhavý a neefektivní. Návrh předpokládá zařazením této skutkové podstaty uvedené pod písm. f) účinnější postih právě v blokovém řízení Policií ČR. Dále je vhodné, aby policie projednávala v blokovém řízení i přestupky vyplývající z novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a z novely zákona o silniční dopravě. Tyto přestupky jsou zjišťovány právě v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle § 37 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Dále by měla Policie ČR projednávat v blokovém řízení i některé přestupky na úseku cestovních dokladů.

K čl. I bodu 40 (§ 88):

Se zřetelem na požadavky praxe se přímo v zákoně upravuje příslušnost správního orgánu k výkonu rozhodnutí o přestupku.

K čl. I bodu 41 (§ 95a):

Ministerstvo vnitra řadu let provádí pro potřebu řídící a metodické práce statistická zjišťování a zpracovává údaje o projednaných přestupcích. Vzhledem k tomu, že ze strany Českého statistického úřadu jsou pochybnosti o tom, zda tato činnost Ministerstva vnitra je v souladu se zákonem, upravuje se toto oprávnění v zákoně.

K čl. I bodu 42 (§ 96):

Termín obecně závazný právní předpis neodpovídá současné terminologii. Tento pojem je v našem právním řádu překonán, a proto je třeba jej nahradit termínem zvláštní právní předpis.

Přechodná ustanovení

K čl. II:

V zákoně je potřebné výslovně upravit postup u řízení zahájených před účinností tohoto zákona, aby v praxi nedocházelo k nejasnostem při posuzování této otázky.

K části druhé a třetí:

V návaznosti na novelizaci § 10 je nutná novelizace těch částí zákona o kárné odpovědnosti soudců a o Ústavním soudu, v nichž se upravuje postup při spáchání přestupku soudcem.

K části čtvrté:

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích byl již vícekrát novelizován, je potřebné zajistit jeho přehlednost, a proto se zmocňuje předseda vlády k vyhlášení úplného znění zákona o přestupcích.

K části páté:

Účinnost

Nabytí účinnosti tohoto zákona se předpokládá dnem jeho vyhlášení.

V Praze dne 7. února 2001

Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

Stanislav Gross v.r.

ministr vnitra

Platné znění částí zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o přestupcích

Čl. 1

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č.344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. , zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a ve znění nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb. se mění takto:

§ 10

(1) Podle zvláštních předpisů 3) se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily

a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky,

(b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,)

( c) b)osoby během výkonu trestu odnětí svobody.

(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

Zánik odpovědnosti za přestupek

(Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok) ;

Řízení o přestupku lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k projednání přestupku o jeho spáchání dozvěděl. Přestupek nelze projednat, jestliže od jeho spáchání uplynuly 2 roky; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

§ 21

Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou (nebo s razítkem státníhoorgánu nebo organizace) bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty nebo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije,

b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,

c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,

d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy,

e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku,

f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah,

g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu,

h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejný činitel,

ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,

i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.

(2)(Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až f) a písm. h) až i) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1) písm. b), c) a g) pokutu do 10 000 Kč.

§ 23

Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí dopravní značku, návěstidlo, signální nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,

b) (uzavře bez povolení pozemní komunikaci anebo překročí lhůtu stanovenou pro uzavírku nebo pro zvláštní užívání pozemní komunikace,)

c) b)provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy či pozemní komunikace nebo pozemního leteckého zařízení anebo v územním obvodu vnitrozemského přístavu,

d) c)poruší povinnost stanovenou (obecně závazným právním předpisem) zvláštním právním předpisem, pro stavbu či provoz civilních letadel včetně kluzáků,

e) d) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně naléhavých přepravních potřeb,

f) e)provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou(obecně závazným právním předpisem)zvláštním právním předpisem pro provozování dopravy,

g) f)porušením povinnosti stanovené ( obecně závazným právním předpisem)zvláštním právním předpisemohrozí bezpečnost nebo plynulost železničního, leteckého nebo plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu dopravní nehodu,

h) g)poruší povinnost stanovenou(obecně závazným právním předpisem) zvláštním právním předpisem, pro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí,

ch) (znečistí nebo poškodí pozemní komunikaci tak, že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti,)

i) h) úmyslně poškodí dopravní stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,

j) i) jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona.3d),

j) poruší zákazy stanovené při obecném užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo jako řidič užije tyto komunikace k jízdě nákladním automobilem o celkové hmotnosti převyšující 12000 kg.

k) nákladním automobilem s přívěsným vozidlem, jehož celková hmotnost převyšuje 3500 kg, při kontrolním vážení vozidel překročí stanovenéhodnoty,

l) bez povolení užije dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání) nebo

nedodrží podmínky stanovené k tomuto užívání,

m) neoprávněně uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci, neoprávněně zřídí objížďku nebo nařízenou uzavírku, objížďku neoznačí podle vydaného rozhodnutí nebo nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

n) způsobí závadu ve sjízdnosti dálnice nebo ve sjízdnosti a schůdnosti silnice nebo místní komunikace,

o) neoprávněně zřídí, pozmění nebo zruší sjezd nebo nájezd z dálnice, silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost,

p) neoprávněně umístí pevnou překážku na pozemní komunikaci nebo neodstraní jím vyvolaný zdroj ohrožení dálnice, silnice nebo místní komunikace,

r) neuposlechne příkazu osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru při výkonu dozoru na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci,

s) jako řidič vozidla při kontrole nemá nebo odmítne předložit doklady požadované zvláštním právním předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o provozu vozidla nebo nedodržuje stanovené doby řízení a odpočinku,

t) při přepravě nebezpečných věcí podle právního předpisu,nemá řádné osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení vozidla, není vybaven podle právních předpisů povinnou výbavou, poruší zákaz nakládky a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem, odporujícím právním předpisům,poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad vozidly při parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,

u) užívá v silničním provozu vozidlo označené nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby,nebo nabízí přepravní služby způsobem s taxislužbou zaměnitelným ačkoliv není osobou, na jejíž jméno je vydán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby,

v) bez povolení provozovatele dráhy vykonává v obvodu dráhy činnosti, které jsou podnikáním nebo vstoupí do obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná,

x) svým chováním nebo činností porušuje nebo ohrožuje provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškozuje součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,

y) v obvodu dráhy nedbá pokynu provozovatele dráhy, dopravce nebo osoby jimi pověřené k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy nebo nedbá pokynu k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku,

z) porušením povinnosti stanovené při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm nebo při výstupu ve veřejné drážní dopravě ohrozí pověřenou osobu.

­­­___________________

(2) (Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a g).)

2) Za přestupek podle odst. 1 písm. a) až h) a písm. u) až z) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až t) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. i) pokutu do 15 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a f)

(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. i), s) a t) pokutu do 5 000 Kč.

_______________________

3d) § 6a zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb.

§ 24

Přestupky na úseku podnikání

(l) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,

2. neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,

3. poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu a nemá-li ji, jméno a příjmení nebo název a uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách údaje o své obchodní firmě a nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, zápisu do obchodního nebo živnostenského rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, včetně spisové značky, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, podle zvláštního právního předpisu.^3h)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm.b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c).

^3h) § 8 až 11 a § 13a obchodního zákoníku.

§ 30

Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem

a jinými toxikomaniemi

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,

b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,

c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,

d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,

e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,

f) (umožňuje neoprávněně) umožní neoprávněnépožívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,

g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,

h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g),

ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g),

i) ( při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,)

i) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí anebo poškodit majetek, se odmítne

1. podrobit dechové zkoušce,

2. podrobit lékařského vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo

3. podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,

ač má povinnost takové zkoušce nebo vyšetření se podrobit a není to spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, nebo

j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a i) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15 000 Kč.

§ 32

Přestupky na úseku kultury

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) poruší( obecně závazný právní předpis )zvláštní právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,

c) poruší (obecně závazný právní předpis )zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností.

(2) (Za přestupek podle odst. 1 písm. a) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odst. 1 písm. b) a c) pokutu do 3 000 Kč.)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.

§ 33

Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k obchodní firmě

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,

b) neoprávněně užíval obchodní firmu nebo jakékoliv značení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.

(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

§ 35

Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,

b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,

c) nesplní opatření uložené podle (obecně závazných právních předpisů)zvláštních právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,( o rostlinné

výrobě, o živočišné výrobě, )o myslivosti nebo o rybářství,

d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,

e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,

(f) úmyslně neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně loví zvěř nebo chytá ryby v době hájení.)

f) neoprávněně loví zvěř nebo chytá ryby.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč (a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5000 Kč); za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupekpodle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).

§ 39

Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,

b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu,

c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (5000 Kč.)15 000 Kč.

§ 40

Přestupky na úseku používání výbušnin

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojových prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,

b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu,

c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím,

d) neoprávněně provádí výzkum, vývoj, zpracování nebo zneškodňování výbušnin, nebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky určené k jejich výrobě, výzkumu nebo vývoji.

(2)Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.)

2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 15 000 Kč.

§ 42

Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy

((1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží státní symbol anebo jiný symbol chráněný obecně závazným právním předpisem,

b) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz,

c) neoprávněně si přisvojí vyznamenání nebo čestné uznání udělované státním orgánem,

d) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený obecně závaznými právními předpisy na úseku zbraní a střeliva,

e) nesplní povinnost stanovenou obecně závaznými právními předpisy o občanských průkazech a o hlášení a evidenci pobytu občanů.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) do 1000 Kč; přitom za přestupek spáchaný nepovoleným držením nebo nošením nedovolených zbraní 3a) nebo nedovoleného střeliva 3b) se vždy uloží propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.)

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky nebo jiný symbol chráněný zvláštním právním předpisem,

b) neoprávněně si přisvojí vyznamenání, čestný titul nebo jiné obdobné ocenění udělované státním orgánem a vykazuje se jím,

c) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 15 000 Kč.

_____________

3a) § 34 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.

3b) § 47 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb.

§ 42a

Přestupky na úseku občanských průkazů

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu,

2. nesplní povinnost požádat o vydání občanského průkazu v případech stanovených zákonem o občanských průkazech,

3. na opakovanou výzvu nepředloží požadované doklady k vydání občanského průkazu nebo se bez řádné omluvy nedostaví na příslušný okresní úřad k provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu,

4. nepřevezme osobně občanský průkaz a neodevzdá dosavadní občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu v případech stanovených zákonem o občanských průkazech,

5. poskytne nebo přijme občanský průkaz jako zástavu nebo odebere občanský průkaz při vstupu do objektu nebo na pozemek,

f) nesplní povinnost ohlásit neprodleně poškození, zničení, ztrátu, odcizení a zneužití občanského průkazu,

g) poruší zákaz provádět zápisy, změny nebo opravy v občanském průkazu, v potvrzení o občanském průkazu, v potvrzení o změně místa trvalého pobytu a v potvrzení o změně rodinného stavu, popřípadě změně příjmení v souvislosti se změnou stavu sňatkem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 42b

Přestupky na úseku cestovních dokladů občanů České republiky

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije cestovní doklad,

2. uvede nepravdivé údaje v žádosti o vydání cestovního dokladu nebo provedení změny údajů v cestovním dokladu,

3. se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky,

4. maří výkon rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu,

5. neoprávněně překročí státní hranice České republiky při opuštění jejího území bez platného cestovního dokladu nebo mimo hraniční přechod,

6. poskytne nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,

g) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad, cestovní doklad, který je zaplněn záznamy anebo neprodleně odevzdat cestovní doklad jiného občana.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 42c

Přestupky na úseku matrik, jména a příjmení

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní list, osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství,

2. nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,

3. neužívá při úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, která jsou uvedena v rodném nebo oddacím listu, vydaném matričním úřadem v České republice nebo jiným příslušným úřadem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 45

Přestupky na úseku ochrany životního prostředí

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením (obecně závazných právních předpisů )zvláštních právních předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (3000 Kč.) 10 000 Kč.

§ 46

Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě

(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny (obecně závaznými právními předpisy) zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí , okresních úřadů a krajů.

(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinnosti stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

§ 48

Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedený v § 47, jestliže jsou stanoveny (obecně závaznými právními předpisy)zvláštními právními předpisy (včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ohrozí nebo naruší veřejný pořádek.) Za takový přestupek lze uložit pokutu do (1 000 Kč)3000 Kč

§ 50

Přestupky proti majetku

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku ( pokud škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem,3c)) nebo se o takové jednání pokusí,

b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,

c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (3000 Kč.) 10 000 Kč.

------------------------------------------------------------------

(3c)Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.)

§ 52

Přestupky projednávají

a) obce v přenesené působnosti,

b) okresní úřady,

(c) orgány Policie České republiky (dále jen "orgány policie"), jde-li o přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c) a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j),)

c) orgány Policie České republiky (dále jen „orgány policie“), jde-li přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c), přestupky proti občanskému soužití, pokud byly spáchány porušením právního předpisu o provozu na pozemních komunikacích, též přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. g) až j) a dále jde-li o přestupky na úseku porušení právních předpisů střelných zbraní a střeliva.

d) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 53

(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením (obecně závazných právních předpisů o

bezpečnosti a plynulosti silničního provozu) zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích.

(2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednávání přestupků jinou obcí, určí příslušný okresní úřad, že přestupky bude projednávat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází.)

(3) 2)Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.

(4) 3) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků;5) usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise (obecní rady) rady obce.

4)V hlavním městě Praze náleží

a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,

b) působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území jednotlivých obvodů.

------------------------------------------------------------------

⁵⁾ (§ 1 a 2 vyhlášky ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování.)

⁵⁾ § 2 vyhlášky č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.

§ 55

(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.6).

(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.

(3) Přestupky podle § 42c projednávají okresní úřady příslušné podle místa, v němž je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan na území České republiky k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna.

(3)4) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.

------------------------------------------------------------------

6) § 7 odst. 1 správního řádu.

§ 71

Postoupení věci

Správní orgán postoupí věc

a) (prokurátorovi )státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čin.

b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu 3) k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,

c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Odvolání

§ 79

Náhrada nákladů řízení

(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinností nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České republiky (obecně závazným právnímpředpisem)zvláštním právním předpisem.

§ 81

(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.

(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.

(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.

(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst.( 2)).3).

(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.

§ 83

Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem

(1) Soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než 2 000 Kč nebo zákaz činnosti; to neplatí, bylo-li vysloveno propadnutí věci nebo zabrání věcí, jejíž hodnota přesahuje částku 2 000 Kč.)

(2) (1) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o doložení výkonu rozhodnutí, ¹⁰⁾ správní orgán jeho žádosti vyhoví.

(3) (2) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle zvláštního předpisu ¹¹⁾.

§ 86

V blokovém řízení mohou projednávat

a) orgány policie též přestupky proti pořádku ve státní správě (podle § 23 odst. 1 písm. a), f),g) ch) a i)),podle § 23 odst. 1 písm. a) , f), g), , i), j), § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 1písm.(d) b), § 30 odst. 1 písm. a) až i),( § 42 odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 42 odst. 1 písm. a) až c), § 42b odst. 1 písm. c) a e), § 43 odst.1 písm.a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,

b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny (obecně závazné právní předpisy) zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,

c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst.1 písm. a), b), d), e), g) a h).

§ 88

Výkon rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

(2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka. Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu¹²⁾)

-----------------------

(¹²⁾ § 321 až 334 občanského soudního řádu )

(2) Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení postupuje při výkonu těchto rozhodnutí podle zákona o správě daní a poplatků. ¹²⁾

^{___________________________________}

¹²⁾ Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 95a

Obce, okresní úřady a kraje každoročně poskytují vždy ke dni 31. ledna údaje o projednaných přestupcích orgány místní správy ve svých správních obvodech za uplynulý kalendářní rok ke zpracování Ministerstvu vnitra.

Přechodná ustanovení

1. Řízení o přestupku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Lhůta, po jejímž uplynutí nelze přestupek projednat, se u přestupků spáchaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadními právními předpisy.

ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb. a zákona č. 76/1997 Sb. se mění takto :

ČÁST PRVNÍ

Kárná odpovědnost soudců

§ 1

Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění (a za jednání, které má znakypřestupku podle zvláštních předpisů (dále jen "přestupek").1))

------------------------------------------------------------------

(1) Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb. )

§ 3

Kárná opatření

(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona1a) součástí platu předsedy senátu, na dobu až tří let,

c) snížení platu1b) až o 25 % na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho roku,

d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen "nejvyšší soud"),

e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu.

( (2) Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených zvláštními předpisy 2) tato kárná opatření:

a) napomenutí,

b) pokutu ve výši stanovené zvláštními předpisy,2)

c) zákaz činnosti, s výjimkou výkonu soudcovské funkce, na dobu stanovenou zvláštními předpisy,2)

d) propadnutí věci.

Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.)

(3) 2) Za závažné kárné provinění (nebo za přestupek, který má současněpovahu závažného kárného provinění), lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) odvolání z funkce předsedy senátu,

b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,

c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti,

d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.

(Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).)

(4)3) Kárná opatření podle odstavce (3) 2 lze uložit též soudci, který byl dosouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není důvodem zániku funkce ze zákona.4)

(5) 4)Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování nebo přestupek může orgán, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující.5)

------------------------------------------------------------------

1a) § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

1b) § 28 odst. 1 a § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb.

(2) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb. a zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

3) § 44 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

4) § 47 zákona č. 335/1991 Sb.

(5) § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

§ 4

Zánik kárné odpovědnosti soudce

(1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.)

(2)) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. (4) 3 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.

§ 6

Zahájení kárného řízení

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. Bez návrhu lze kárné řízení zahájit jen v případě, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení. 6)

(2) Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat:

a) předseda nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu,

b) ministr obrany České republiky proti kterémukoli soudci vojenského soudu nebo proti kterémukoli soudci vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vojenského kolegia vrchního soudu,

c) ministr spravedlnosti České republiky proti kterémukoli soudci s výjimkou soudců uvedených v písmenu b),

d) předseda vrchního soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoliv soudci krajského soudu v jeho obvodu,

e) předseda krajského soudu (vyššího vojenského soudu) proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoli soudci okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v jeho obvodu,

f) předseda okresního soudu nebo vojenského obvodového soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu.

(3) Má-li orgán oprávněný podat návrh na zahájení kárného řízení za to, že je na místě podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce([§ 3 odst. 3 písm. b) a c)]), (§ 3 odst. 2 písm. b) a c) ), a není-li sám oprávněn podat takový návrh, předloží věc orgánu, který je k tomu oprávněn. Tento orgán může podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce i po zahájení řízení.

(4) Pro přestupky ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním a proti majetku spáchané mezi osobami blízkými, jakož i pro přestupek ublížení na cti orgán uvedený v odstavci 2 podá návrh na zahájení kárného řízení jen z podnětu poškozeného, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. Podnět lze vzít zpět až do doby, než se kárný senát, a bylo-li podáno odvolání, odvolací senát, odebere k poradě.)

(5))4) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán u příslušného kárného soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění. (Jde-li o přestupek, lze podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne jeho spáchání.) Návrh na uložení kárného opatření pode § 3 odst.( 4 ) 3 musí být podán do dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku.

(6)) 5) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. (; jde-li o přestupek, návrh musí dále obsahovat označení příslušného ustanovení zákona, jehož znaky skutek naplňuje.) K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.

------------------------------------------------------------------

6) § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. c), § 222 odst. 2 a § 257 písm. a) trestního řádu.

§ 11

Rozhodnutí bez ústního jednání

Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

(b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán bez podnětu poškozeného, jestliže je takový podnět potřebný, nebo byl-li podnět vzat zpět (§ 6 odst. 4),)

(c)) b) byl-li soudce zproštěn funkce nebo zanikla-li jeho funkce vzdáním se nebo ze zákona;7) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek, kárný senát postoupí věc v takovém případě orgánu příslušnému k projednání přestupku,⁸⁾

(d) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek a brání-li jeho projednání amnestie,9) )

(e) ) c) zanikla-li odpovědnost za kárné provinění nebo za přestupek (§ 4),

(f)) d) bylo-li o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a nebyl podán návrh na uložení kárných opatření podle ( § 3 odst. 3, 4,) § 3 odst. 2, 3 popřípadě nedošlo k postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

------------------------------------------------------------------

7) § 45 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

8) § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

(9) § 20 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 20 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb. )

§ 14

Ústní jednání

(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.

( 3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání (§ 13 odst. 1).)

(4))( 3) Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

(5)) (4) Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.

(6)) (5) Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.(Stejná práva příslušní i poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi..)

(7))(6) Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, (poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník,) obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede.Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.

(8)) (7) Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.

§ 16

Rozhodnutí kárného senátu

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění (nebo přestupku), rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 3.

( (2) Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.)

(3)) (2) Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření podle ( § 3 odst. 3) § 3 odst. 2 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku (§ 3 odst. ( 4) 3), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření zamítne.

( (4)) (3) (Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění(nebo přestupku) nedopustil nebo mu nelze kárné provinění (nebo přestupek) prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí. (Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.)

( (5)) (4) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl (odst. ( 3) 2 ) nebo soudce zprostil (odst. (4) 3 ), má soudce, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce ( 3)2 nebo (4) 3; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

( (6) ) (5) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.

( (7)) (6) Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.

§ 17

Doručení rozhodnutí

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, do vlastních rukou. Dále se rozhodnutí doručí obhájci, jestliže jej soudce má, orgánu, který navrhl zahájení kárného řízení, a pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, též předsedovi soudu, u kterého je soudce činný, ministru spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministru obrany České republiky.(Rozhodnutí kárného senátu se doručí také poškozenému, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), jakož i poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 14 odst. 3).)

§ 18

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu, vyššího vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má odkladný účinek.

(2) Odvolání může podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede, proti rozhodnutí podle (§ 16 odst. 1, 2 věta první a odst. 3 a 5,) § 16 odst. 1 a odst. 2 a 4

b) orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, proti rozhodnutí podle § 11 a podle § 16 odst.1 a odst.( 3) 2 až (6) 5,

c) předseda příslušného soudu (§ 6 odst. 2), ministr spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky proti rozhodnutí podle § 11 a § 16 odst. 1 a odst. (3) 2 až (6 )5, byla-li věc postoupena kárnému senátu orgánem činným v trestním řízení,

(d) poškozený, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), protirozhodnutí podle § 16 odst. 4).

(3) O odvolání rozhoduje:

a) kárný senát příslušného vrchního soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu,

b) kárný senát nejvyššího soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo vrchního soudu.

(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7, 8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.

(5) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu není odvolání přípustné.

19

Obnova kárného řízení

(1) Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu podle § 16 odst. 1 a (3) 2 může soudce podat návrh na obnovu kárného řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti rozhodnutí podle § 16 odst. (3) 2 též proto, že pravomocný odsuzující rozsudek byl zrušen.

(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí kárného senátu není přípustný.

§ 20

Výkon rozhodnutí

(1) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede příslušný orgán státní správy soudů.

( (2) Kárná opatření podle § 3 odst. 2 písm. b) až d) se vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena funkce soudce zanikla. 11) K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle zvláštních předpisů 12) je příslušný kárný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

(3) Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.)

( (4)) (2) Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. (3) 2 , kárné opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo, že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení.

((5) Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu (§ 16 odst. 2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.)

------------------------------------------------------------------

(11) § 44 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

12) § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 14 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb. )

§ 21

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné provinění (nebo přestupek) stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření (nebo právní mocí rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 20 odst. 3.)

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. se mění takto :

Soudci

§ 4

(1) Funkce soudce je veřejnou funkcí.

((2) Soudce nelze stíhat pro přestupek.)

((3) (2) Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.

((4) (3) Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

ČÁST ČTVRTÁ

Kárné provinění a kárné řízení

Kárné provinění

§ 133

((1))Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinnosti soudce.

((2) Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů.)

ÚČINNOST

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.