Důvodová zpráva k Vl. návrh zák. o podmínkách sjednávání spot. úvěru - EU

Část první – některé podmínky sjednávání spotřebitelského úvěru

K § 1

V tomto ustanovení je vymezen předmět právní úpravy předkládaného návrhu zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „zákon“), jakož i jeho vztah k právu ES. V poznámce pod čarou je uveden odkaz na Směrnici ES, která je předkládaným návrhem implementována.

Vymezena je zde rovněž působnost zákona, a to výčtem právních vztahů, na které nebude navrhovaná právní úprava aplikována. Toto věcné vymezení působnosti zákona je v souladu s implementovanou směrnicí ES a je dáno zvláštním charakterem některých právních vztahů nebo existencí specifické právní úpravy.

Vyloučeny jsou smlouvy, jimiž se sjednává spotřebitelský úvěr na nákup, výstavbu, opravu či údržbu nemovitosti, neboť aplikace zákona na hypoteční úvěry by znamenala popření ekonomických principů poskytování hypotečních úvěrů.

Vyloučeny jsou dále nájemní smlouvy, které po uplynutí určité doby nezaručují přechod vlastnického práva nebo práva obdobného vlastnictví. Působnost zákona se tak vztahuje pouze na smlouvy leasingové.

Zákon nebude aplikován na půjčky poskytnuté bez úroku nebo jakéhokoli jiného poplatku, neboť v takovém případě není třeba spotřebitele chránit. Navíc se v tomto případě nejedná o „úvěr“ v obecně chápaném smyslu tohoto slova, neboť pojmovým

znakem úvěru je platba úroku. To je rovněž důvodem, proč je v daném případě užit pojem „půjčka“.

Smlouvy o úvěru na průběžné poskytování služeb, za které dlužník platí v průběhu jejich poskytování formou splátek nebo záloh, rovněž nespadají do působnosti zákona. Zde se předpokládá, že obě smluvní strany mají k dispozici dostatečné množství informací a není proto důvod posilovat jejich právní ochranu.

Z  působnosti  zákona  jsou  dále vyjmuty  smlouvy  na  částky  nižší  než  2  tisíce  Kč, neboť právní úprava v takovýchto případech by vedla  pouze  ke zbytečnému administrativnímu zatěžování smluvních stran, a smlouvy na částky vyšší než 800 tisíc Kč, neboť ty se zpravidla svým charakterem liší od běžných smluv o poskytování spotřebitelského úvěru. Uvedené hranice byly stanoveny s ohledem na finanční limity uvedené Směrnicí a s přihlédnutím ke stávajícím ekonomickým podmínkám v České republice. V zájmu zamezení možnosti obcházet zákon tím, že by pro jeden obchodní případ bylo sjednáno více smluv, jimiž se sjednává spotřebitelský úvěr, stanoví zákon, že se za jednu smlouvu považuje souhrn všech smluv mezi věřitelem a spotřebitelem, na jejichž základě jsou poskytovány finanční prostředky za stejným účelem.

V neposlední řadě jsou z působnosti zákona - v souladu se směrnicí ES - vyloučeny smlouvy požadující, aby dlužník splatil úvěr v období nepřesahujícím 3 měsíce a smlouvy, ve kterých jsou sjednány maximálně 4 splátky splatné v období nepřesahujícím 12 kalendářních měsíců.

K § 2

Toto ustanovení vymezuje některé pojmy, které jsou obsaženy v zákoně.

Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, za které je spotřebitel povinen platit sjednanou cenu. Zákon neupravuje zvláštní typ smlouvy a garantuje tak spotřebiteli právní ochranu v široké míře, ať již sjednává spotřebitelský úvěr v  jakékoli smlouvě (smlouvou kupní, s  odloženou platbou, leasingovou, o  platbě směnkou nebo jiným platebním prostředkem umožňujícím odloženou platbu a pod.).

Zákon vymezuje platby, které přímo nesouvisí s poskytnutím spotřebitelského úvěru, a které proto nejsou do tohoto pojmu zahrnuty.

Pro účely zákona je spotřebitel definován výlučně jako fyzická osoba, jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti, věřitel jako fyzická nebo právnická osoba, poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti.

Toto vymezení souvisí s obecnou konstrukcí spotřebitelské legislativy. Ta spočívá na bázi nahrazení formální rovnosti smluvních stran ve spotřebitelských smlouvách rovností faktickou. Skutečná ekonomická a sociální převaha věřitele musí být vyrovnána posílením právní ochrany spotřebitele.

Důležitá pro posouzení výhodnosti či nevýhodnosti sjednávaného spotřebitelského úvěru je zejména roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, jejíž způsob výpočtu bude stanoven vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě takto stanoveného jednotného způsobu výpočtu bude spotřebitel chráněn před účtováním nepřiměřených sazeb. Spotřebiteli bude dále umožněno porovnávat „cenu“ různých spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu.

Uvedené pojmy jsou vymezeny v souladu se směrnicí ES.

K § 3

Vzhledem k tomu, že je nutno zajistit, aby dlužník měl od počátku, tedy již v době, kdy se rozhoduje o využití nabídky spotřebitelského úvěru, co nejúplnější a nezkreslené informace, stanoví zákon povinnost uvést v každé reklamě nebo v každé nabídce, ve které je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, informace o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr nebo uvést příklad jejího výpočtu. Uvedení těchto informací v reklamě a v provozovnách poskytovatele úvěru usnadní rovněž porovnání různých nabídek na trhu.

K § 4

Požadavek písemné formy smluv, jimiž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyplývá z nutnosti nastolení právní jistoty ve smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné budoucí spory.

Zásadní význam v ochraně spotřebitele ve smluvních vztazích s  věřitelem má dostatečné množství informací o podmínkách úvěru, nákladech na něj a o závazcích, které z něj plynou. Vedle obecně stanovených náležitostí smluv musí proto smlouva, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, obsahovat další náležitosti upřesňující podmínky úvěru.

K § 5

Jedná se o ustanovení garantující spotřebiteli potřebnou míru právní jistoty v případech, kdy nemá dostatečné informace o výši úvěru a výši plateb, které s úvěrem souvisejí.

K § 6

Zákon stanoví, že v případě, kdy věřitel poruší povinnosti uvedené v  § 4, se úvěr neúročí a věřitel nemůže vyžadovat žádné další platby, jestliže se spotřebitel této skutečnosti dovolá. Toto ustanovení je součástí důsledné ochrany slabší smluvní strany - spotřebitele a je transpozicí obecného požadavku Směrnice na stanovení dostatečných sankcí.

K § 7

Toto ustanovení garantuje, že prodej zboží nebo dodávka služeb nebudou negativně ovlivněny zvoleným způsobem platby. Spotřebitel bude mít v případech, kdy jsou mu zboží nebo služby poskytovány na základě spotřebitelského úvěru, stejná práva jako v případech hotovostní platby nebo jiné formy platby.

K § 8

Pro případ, že spotřebitel využije svého práva na odstoupení od smlouvy o dodání zboží nebo služeb, a tudíž nedojde k plnění na jehož úhradu byl spotřebitelský úvěr sjednán, má právo, aby mu byla vrácena již splacená část úvěru.

S uplatněním uvedených práv nesmí být spojováno navýšení nákladů na spotřebitelský úvěr, neboť uvedené důsledky byly vyvolány neplněním ze strany dodavatele nebo tím, že dodavatel neplnil řádně.

K § 9

Ochrana spotřebitele podle předchozího ustanovení se uplatní i  v případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru a dodavatel zboží nebo služeb jsou různými osobami, avšak pouze v případě, že mezi věřitelem a dodavatelem zboží nebo služeb byla uzavřena exkluzivní smlouva o poskytování spotřebitelského úvěru a na základě této smlouvy spotřebitel úvěr získal.

K § 10

Jedná se ustanovení, které promítá výslovný požadavek Směrnice na stanovení podmínek, za kterých může být zboží převzato zpět do vlastnictví věřitele, případně třetí osoby. Zákon garantuje, že v takovém případě nedojde k bezdůvodnému obohacení jedné ze smluvních stran, a to zejména v takových případech, kdy součástí úroku jsou i splátky na cenu zboží (leasing).

K § 11

Spotřebiteli se přiznává právo vyrovnat své závazky kdykoli před datem splatnosti. V takovém případě má rovněž právo na poměrné snížení celkových nákladů na spotřebitelský úvěr.

K § 12

V souladu se Směrnicí se stanovuje povinnost věřitele zajistit spotřebiteli zachování veškerých práv, která pro něj vyplývají ze smlouvy, jestliže spotřebitel splácí spotřebitelský úvěr směnkou nebo šekem. Platba prostřednictvím těchto instrumentů nesmí být spotřebiteli na újmu.

K § 13

Zákon stanovuje, aby dozor nad dodržováním tohoto zákona vykonávala Česká obchodní inspekce, která je dozorovým orgánem s nejširší působností v oblasti ochrany spotřebitele. Ochrana hospodářských zájmů spotřebitelů je jednou z priorit sledovaných při výkonu dozorové činnosti.

K § 14

Zákon dává Ministerstvu průmyslu a obchodu zmocnění stanovit vyhláškou způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr. Vzorec výpočtu, včetně příkladů výpočtu, vycházejí z přílohy číslo II a III Směrnice.

K § 15

Toto přechodné ustanovení stanoví právní režim, kterým se řídí právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Část druhá – změna zákona o České obchodní inspekci

K § 16

K naplnění cíle sledovaného zákonem je nutno stanovit kontrolu jeho dodržování. Touto kontrolou pověřuje zákon Českou obchodní inspekci, neboť se jedná o kontrolní orgán, který již dlouhodobě v oblasti vnitřního trhu působí a má potřebné profesní a personální vybavení.

Část třetí - změna zákona o bankách

K § 17

Vzhledem k tomu, že spotřebitelský úvěr je poskytován rovněž bankami, je nutno zajistit možnost výkonu kontroly i v  této oblasti. Proto zákon rozšiřuje okruh osob, kterým je banka povinna podat zprávu o záležitostech, které jsou jinak předmětem obchodního tajemství a které se týkají klienta, o Českou obchodní inspekci.

Část čtvrtá - účinnost

K § 18

Zákon stanoví 3 měsíční legisvakanci k tomu, aby nově zakládané smlouvy mohly být dány do souladu s předkládanou právní úpravou.

V Praze dne 19. února 2001

Předseda vlády

Ministr

NÁVRH

Vyhláška

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne ........................,

kterou se stanoví roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr a příklady jejího výpočtu

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle §14 zákona č. ... /2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru:

§ 1

Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se vypočítá podle následujícího vzorce

Význam písmen a symbolů:

_K je pořadové číslo půjčky téže osoby

_K´ je číslo splátky

A_Kje výše půjčky číslo K

A´_K´ je výše splátky číslo K´

 značí celkový souhrn

_mje číslo poslední půjčky

_m´je číslo poslední splátky

je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m

je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m´

i je hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možno vypočítat (buď algebraicky nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliže jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy nebo odjinud.

Poznámky:

(a) Částky hrazené oběma smluvními stranami v různých dobách nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně hrazeny ve stejných intervalech.

(b) Počátečním dnem je den první půjčky.

(c) Intervaly mezi daty použitými při výpočtu se vyjadřují počtem roků nebo zlomky roku. Pro délku roku se používá 365 dnů nebo 365,25 dne nebo (v přestupných letech) 366 dnů, 52 týdnů nebo 12 měsíců stejné délky. Pro průměrnou délku tohoto měsíce se předpokládá 30,41666 dnů (tj. 365/12).

(d) Výsledek výpočtu se vyjádří s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Pro zaokrouhlování na určitý počet desetinných míst platí následující pravidlo: Je-li číslice na desetinném místě za desetinným místem, na které se zaokrouhluje, větší než 5 nebo rovna 5, zvýší se číslice na zaokrouhlovaném desetinném místě o jedničku.

§ 2

Příklady výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr

1. Zapůjčená částka 10 000 Kč dne 1. ledna 1994. Je splacena jedinou splátkou ve výši 12 000 Kč uhrazenou dne 1. července 1995, t. j. 1,5 roku neboli 546 dnů ode dne půjčky.

Je nutno vypočítat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, aby spotřebitel - dlužník mohl porovnat nabídky různých poskytovatelů úvěrů.

Rovnice bude mít tvar

čili

zlogaritmováním rovnice dostaneme

Tato hodnota se zaokrouhlí na 13 % (nebo na 12,96 %). Skutečná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr tudíž činí 13 %.

1. Zapůjčená částka je 10 000 Kč, byla zapůjčena dne 1. ledna 1994 a je splatná ve dvou splátkách po 6 000 Kč, z nichž první má být uhrazena za rok a druhá za dva roky.

Rovnice bude mít tvar

čili

Řešení této kvadratické rovnice dává i = 0,1306623, což se zaokrouhlí na 13,1 % (nebo na 13,07 %).

3. Zapůjčená částka je 10 000 Kč, byla zapůjčena dne 1. ledna 1994 a dlužník ji má splácet v následujících splátkách:

za 3 měsíce (0,25 roku /90 dnů) 2 720 Kč

za 6 měsíců (0,5 roku /181 dnů) 2 720 Kč

za 12 měsíců (1 rok /365 dnů) 5 440 Kč

celkem 10 880 Kč

Rovnice bude mít tvar

Tuto rovnici je nutno vypočítat numericky opakovanými aproximacemi.

Výsledek je i = 0,13226, což se zaokrouhlí na 13,2 % (nebo na 13,23 %).

§ 3

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zákon

ze dne 20.prosince 1991

o bankách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost¹⁾, které

a) přijímají vklady od veřejnosti a

b) poskytují úvěry

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu,

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební styk a zúčtování ,

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

      1. s devizovými hodnotami,

      2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových

           a úrokových obchodů,

      3. s převoditelnými cennými papíry,

i)  účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb,

j)  finanční makléřství,

k) poskytování porad ve věcech podnikání,

l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio     management),

m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot,

n) výkon funkce depozitáře,

o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků),

p)  poskytování bankovních informací,

r)  pronájem bezpečnostních schránek.

      (4) Vydávat hypoteční zástavní listy podle zvláštního zákona může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka, je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno.

      (5) Výkon některých činností uvedených v odstavcích 3 a 4 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.

       (6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.

       (7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu, kterékoliv povolené činnosti.

       (8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon²⁾.

ČÁST OSMÁ

Společná ustanovení

§ 37

      Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Banka je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100 000 Kč, a při pronájmu bezpečnostních   schránek. Po  skytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.

§ 38

1. Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona¹⁰⁾.

3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení⁸⁾;

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon⁹⁾;

c) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem,

d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry při výkonu zákonem stanoveného dozoru^9a),

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon¹⁰⁾,

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro  vymáhání tohoto pojistného a příspěvku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,  které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku,

h) České obchodní inspekce ve věci výkonu dozoru nad dodržováním podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^10a).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

Části zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

Ze dne 20. října 1986

o České obchodní inspekci

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

1. Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty.

2. V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel.

3. Sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel.

4. Česká obchodní inspekce je rozpočtovou organizací.

§ 2

1. Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu nebo poskytující spotřebitelský úvěr (dále jen „kontrolované osoby“), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad.

2. Česká obchodní inspekce kontroluje

1. dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,

2. zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu¹⁾,

3. dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,

4. dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,

5. zda bylo při uvádění stanovených výrobků na trh vydáno prohlášení o shodě a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě^1a),

6. zda nedochází ke klamání spotřebitele^1b),

7. zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné^1d),

8. zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem^1e).

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

	Navrhovaný předpis ČR				Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část,§,odst., písm. a pod.)	Obsah		Celex č.	Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod)	Obsah	Hodnocení slučitelnosti	Poznámka
§ 1 odst. 1	(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr.
§ 1 odst.2 písm. a) až c)	(2) Tento zákon se nevztahuje na a) smlouvu, ve které je poskytován spotřebitelský úvěr na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti, b) nájemní smlouvu, která po uplynutí určité doby nezaručuje převod vlastnického práva nebo práva obsahově obdobného vlastnickému právu, c) půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty,		387L0102	Článek 2 bod 1 písm. a) až c)	Tato Směrnice se nevztahuje na: (a) smlouvy o poskytnutí úvěru nebo smlouvy s příslibem poskytnutí úvěru; - určené především pro účely získání nebo uchování vlastnických práv na půdu nebo na existující nebo projektovanou budovu, - určené pro účely renovace nebo zlepšení budovy jako takové; (b) nájemní smlouvy, pokud nezaručují, že vlastnické právo úplně přejde na nájemce; (c) úvěr poskytnutý nebo umožněný bez platby úroku nebo jakéhokoli jiného poplatku;	PL
§ 1 odst.2 písm. d)	d) spotřebitelský úvěr na průběžné poskytování služeb, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek,		387L0102	Článek 1 bod 2 písm c), 2. část	Smlouvy na průběžné poskytování služeb nebo veřejných služeb (utility), kde má spotřebitel právo za ně platit v průběhu jejich poskytování prostřednictvím splátek, nejsou považovány za smlouvy o poskytnutí úvěru ve smyslu této Směrnice;	PL
§ 1 odst.2 písm. e)	e) smlouvu, ve které je poskytován spotřebitelský úvěr na částky nižší než 2 000 Kč nebo vyšší než 800 000 Kč; je-li uzavřeno více smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr za stejným účelem, považuje se pro tyto účely za jediný spotřebitelský úvěr souhrn všech těchto smluv,		387L0102	Článek 2 bod 1 písm.f) Článek 14 bod 2	(f) smlouvy o poskytnutí úvěru na částky nižší než 200 ECU nebo vyšší než 20 000 ECU; Členské státy musí nadále zajistit, aby ustanovení, jež přijmou v rámci zavádění této Směrnice, nebyla obcházena v důsledku způsobu formulace smluv, především rozdělením částky úvěru na několik smluv.	PL PL
§ 1 odst.2 písm. f)	f) spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje 3 měsíce nebo je splatný nejvýše ve 4 splátkách ve lhůtě nepřesahující 12 měsíců.		387L0102	Článek 2 bod 1 písm. g)	(g) smlouvy o poskytnutí úvěru požadující, aby spotřebitel úvěr splatil: - buď v období nepřesahujícím tři měsíce, - nebo při maximálním počtu čtyř splátek v období nepřesahujícím 12 měsíců.	PL
§ 2 písm. a) až c)	Pro účely tohoto zákona se rozumí a) spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Platbou za spotřebitelský úvěr není 1. platba, kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, 2. platba, kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr, 3. úhrada za převod peněžních prostředků a úhrada za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru; to neplatí pro případ, kdy tato úhrada je nepřiměřeně vysoká a kdy spotřebitel nemá možnost volby způsobu placení; do celkové ceny spotřebitelského úvěru se však započítává cena za přijetí platby, 4. příspěvek související s účastí na dohodách, které se přímo neváží na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a to i tehdy, když tyto dohody mají vliv na podmínky spotřebitelského úvěru, 5. platba za pojištění nebo záruku, pokud se nejedná o pojištění nebo záruku, která má věřiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě smrti spotřebitele, jeho invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti, a to maximálně ve stejné výši jako je celková výše spotřebitelského úvěru, včetně úroku a jiných plateb, spojených s poskytnutím spotřebitelského úvěru; b)spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván; c) věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob;		387L0102	Článek 1a bod 2 Článek 1 bod 2 písm. a) až d)	Pro účely výpočtu roční procentní sazby poplatku musí být stanoveny "celkové náklady spotřebitele na úvěr" definované v článku 1 (2) (d) s výjimkou následujících poplatků: (i) poplatky splatné dlužníkem za to, že nevyhověl jakémukoli ze závazků stanovených ve smlouvě o úvěru; (ii) poplatky jiné než kupní cena, které je při koupi zboží nebo služeb spotřebitel povinen zaplatit, ať je za transakci placeno na hotovosti nebo úvěrem; (iii) poplatky za převod peněžních prostředků a poplatky za vedení účtu, který má přijímat platby určené ke splácení úvěru, úroků a jiných poplatků s výjimkou případů, kdy spotřebitel nemá přiměřenou svobodu volby v této záležitosti a kde jsou takové poplatky abnormálně vysoké; toto ustanovení se však nevztahuje na poplatky za vybírání těchto splátek nebo plateb, ať jsou prováděny na hotovosti nebo jinak; (iv) členské příspěvky pro sdružení nebo skupiny a vyplývající z dohod oddělených od smlouvy o úvěru, i když tyto příspěvky mají vliv na podmínky úvěru; (v) poplatky za pojištění nebo záruky; zahrnuty však jsou poplatky, které mají zajistit věřiteli platby v případě smrti, invalidity, nemoci nebo nezaměstnanosti spotřebitele, sumy rovné nebo menší než je celková částka úvěru dohromady s příslušným úrokem a jinými poplatky, které musí být předepsány věřitelem jako podmínka pro udělení úvěru. Pro účely této Směrnice: (a)"spotřebitelem" se rozumí fyzická osoba, která v transakcích, na něž se tato Směrnice vztahuje, jedná se záměry, které lze považovat za záměry mimo oblast její živnosti nebo profese; (b) "věřitelem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje úvěr v rámci své živnosti, podniku nebo profese nebo skupina takových osob; (c) "smlouvou o poskytnutí úvěru“ se rozumí smlouva, kterou věřitel poskytne nebo přislíbí poskytnout spotřebiteli úvěr v podobě odložené platby, půjčky nebo jiné podobné finanční výpomoci. (d) "celkovými náklady spotřebitele na úvěr" se rozumí všechny náklady včetně úroku a jiných poplatků, které musí spotřebitel za úvěr zaplatit;	PL PL
§ 2 písm. d)	d) roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.		387L0102	Článek 1 bod 2 písm. e)	(e) "roční procentní sazbou" se rozumí celkové náklady spotřebitele na úvěr vyjádřené jako roční procento částky úvěru, poskytované a vypočtené v souladu s článkem 1 a.	PL
§ 3	Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, reklamou2) nebo nabídkou zboží nebo služby, musí být jejich součástí roční procentní úroková sazba nákladů na spotřebitelský úvěr nebo příklad jejího výpočtu.		387L0102	Článek 3	Aniž by byla dotčena Směrnice Rady 84/450/EHS z 10. září 1984 o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy a pravidla a zásady vztahující se na nekalou reklamu, musí každá reklama nebo každá nabídka uveřejněná v provozovně podniku, ve které osoba nabízí úvěr nebo zprostředkování smlouvy o poskytnutí úvěru, a obsahující úrokovou sazbu nebo jakékoli údaje týkající se nákladů na úvěr, obsahovat také roční procentní sazbu poplatku a uvést ji na reprezentativním příkladu, pokud nejsou použitelné jiné prostředky.	PL
§4 odst. 1, odst. 2 písm. a)	(1) Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně.Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. (2) Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v prováděcím předpise,		387L0102	Článek 4 bod 1 Článek 4 bod 3, 1. věta Článek 4 bod 2 písm. a)	Smlouvy o poskytnutí úvěru musí být vyhotoveny písemně. Spotřebitel musí dostat kopii písemné smlouvy. Písemná smlouva musí dále obsahovat ostatní základní smluvní podmínky. 2. Písemná smlouva musí obsahovat: (a) stanovení roční procentní sazby poplatku;	PL PL PL
§ 4 odst. 2 písm. b) § 4 odst. 2 písm. c) § 4 odst. 2 písm. d) § 4 odst. 2 písm. e) § 4 odst. 2 písm. f) § 4 odst. 2 písm. g) § 4 odst. 2 písm. h)	b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c)stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení plateb a pokud je to možné, i součet těchto plateb, d) stanovení jednotlivých položek plateb na spotřebitelský úvěr a jejich úhrn; pokud jednotlivé položky nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výše spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah.		387L0102	Článek 4 bod 2 písm. b) Článek 4 bod 2 písm. c) Článek 4 bod 2 písm. d) Článek 6 bod 2 Článek 8 Článek 6 bod 1 třetí odsek	(b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba poplatku upravena. V případech, kde nelze stanovit roční procentní sazbu poplatku, musí být spotřebiteli poskytnuty přiměřené informace v písemné smlouvě. Tyto informace musí obsahovat alespoň údaje uvedené ve druhé odrážce článku 6 (1). c) stanovení částky, počtu a frekvence termínů plateb, které musí spotřebitel provést, aby úvěr splatil, a také plateb úroků a jiných poplatků; má být také pokud možno uvedena celková suma těchto plateb; Stanovení položek nákladů podle článku 1a (2) s výjimkou výdajů souvisících s porušením smluvních závazků, které nebyly zahrnuty do výpočtu roční procentní sazby poplatku, ale které musí být uživatelem za daných okolností zaplaceny, spolu s přehledem těchto okolností. Tam, kde je známa přesná částka těchto položek, je nutno tuto sumu uvést; jestliže tomu tak není, je nutno, kde to je možné, buď uvést metodu výpočtu nebo co nejpřesnější odhad. Během platnosti smlouvy musí být navíc spotřebitel informován o všech změnách roční úrokové sazby nebo příslušných poplatků, jakmile k nim dojde. Tyto informace lze uvádět na výpisu z účtu nebo jakýmkoli jiným způsobem přijatelným pro členské státy. Spotřebitel musí být oprávněn vyrovnat své závazky podle smlouvy o úvěru před lhůtou stanovenou ve smlouvě. V tomto případě v souladu s pravidly stanovenými členskými státy musí mít spotřebitel nárok na poměrné snížení celkových nákladů na úvěr. .... musí být spotřebitel informován při nebo před uzavřením smlouvy o: - mezi úvěru, pokud byla stanovena, - roční úrokové sazbě a poplatcích zúčtovatelných od doby uzavření smlouvy a podmínkách, za kterých je lze změnit, - postupu pro ukončení smlouvy. Tyto informace musí být potvrzeny písemně.	PL PL PL PL PL PL
§ 5 odst. 1	(1) V případě, kdy smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr nebo změnu výše ceny s úvěrem související, které v době výpočtu nebyly vyčíslitelné, je nutno při výpočtu vycházet z předpokladu, že úrok a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce platnosti smlouvy, na základě které byl spotřebitelský úvěr sjednán.		387L0102	Článek 1a bod 6	Pokud jde o smlouvy o úvěrech, obsahující ustanovení umožňující změny úrokové sazby a částky nebo úrovně jiných poplatků obsažených v roční procentní sazbě poplatku, které však v době výpočtu nejsou kvantifikovatelné, je nutno roční procentní sazbu poplatku počítat na základě předpokladu, že úrok a ostatní poplatky zůstávají fixní a budou platit do konce smlouvy o úvěru.	PL
§ 5 odst. 2	(2) V případě, kdy nelze stanovit roční procentní sazbu nákladů, musí věřitel ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uvést maximální výši úvěru, výši plateb s úvěrem souvisejících a podmínky, za kterých lze tyto platby měnit.		387L0102	Článek 4 bod 2 písm. b, 2. část Článek 6 bod 1 druhý odsek	V případech, kde nelze stanovit roční procentní sazbu poplatku, musí být spotřebiteli poskytnuty přiměřené informace v písemné smlouvě. Tyto informace musí obsahovat alespoň údaje uvedené ve druhé odrážce článku 6 (1). .... musí být spotřebitel informován při nebo před uzavřením smlouvy o: - mezi úvěru, pokud byla stanovena, - roční úrokové sazbě a poplatcích zúčtovatelných od doby uzavření smlouvy a podmínkách, za kterých je lze změnit, - postupu pro ukončení smlouvy. Tyto informace musí být potvrzeny písemně.	PL PL
§ 6	Neobsahuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, náležitosti, uvedené v § 4 stává se spotřebitelský úvěr bezúročný a poskytnutý bez jakéhokoli poplatku, a to ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.
§ 7	Rozsah práv spotřebitele vůči dodavateli zboží nebo služeb nesmí být zmenšen poskytnutím spotřebitelského úvěru na jejich zaplacení.		387L0102	Článek 11 bod 1	Členské státy musí zajistit, aby existence smlouvy o poskytnutí úvěru nikterak neovlivnila práva spotřebitele vzhledem k dodavateli zboží nebo služeb zakoupených na základě takové smlouvy v případech, kde zboží nebo služby nejsou dodávány nebo jinak nejsou v souladu se smlouvou o jejich dodávce.	PL
§ 8	(1) Jestliže spotřebitelský úvěr poskytuje dodavatel zboží nebo služeb a jestliže spotřebitel odstoupí od smlouvy od dodání zboží nebo služeb, vrátí mu věřitel splacený spotřebitelský úvěr. (2) Uplatnění práva podle odstavce 1 nesmí mít za následek zvýšení ceny spotřebitelského úvěru ani uplatnění sankcí ze strany věřitele.		387L0102	Článek 11 bod 2 poslední věta	Členské státy musí stanovit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek jsou tyto opravné prostředky uplatnitelné.	PL
§ 9	Právo podle § 8 odstavce 1 a právo na náhradu škody může spotřebitel uplatnit u věřitele i v případě, že a) spotřebitel uzavře smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr s osobou jinou, než je dodavatel zboží nebo služeb, b) mezi věřitelem a dodavatelem zboží byla uzavřena smlouva o výlučném poskytování spotřebitelského úvěru a na základě této smlouvy spotřebitel získá úvěr a c) spotřebitel uplatnil u dodavatele nárok na řádné plnění nebo na náhradu škody, avšak jeho oprávněný požadavek nebyl uspokojen.		387L0102	Článek 11 bod 2	Tam, kde: a) spotřebitel za účelem koupě zboží nebo získání služeb vstoupí do smlouvy o poskytnutí úvěru s osobou jinou než je jejich dodavatel a (b) poskytovatel úvěru a dodavatel zboží nebo služeb mají dříve existující smlouvu, podle níž je úvěr poskytován výlučně oním poskytovatelem úvěru zákazníkům onoho dodavatele na získání zboží nebo služeb, jež ten dodavatel poskytuje, a (c) spotřebitel zmíněný v odstavci (a) získá svůj úvěr podle oné dříve existující smlouvy a (d) zboží nebo služby, na něž se vztahuje dohoda o poskytnutí úvěru, nejsou dodány nebo jsou dodány pouze částečně nebo nejsou v souladu se smlouvou na jejich dodávku a (e) spotřebitel požadoval od dodavatele odškodnění, avšak nepodařilo se mu získat satisfakci na niž má právo, musí mít spotřebitel právo uplatňovat u poskytovatele úvěru opravná opatření.	PL
§ 10	V případě, že spotřebitelský úvěr slouží k pořízení zboží a toto zboží je vráceno věřiteli, popřípadě třetí osobě, musí dojít k přiměřenému vypořádání mezi dlužníkem a věřitelem, popřípadě třetí osobou.		387L0102	Článek 7	V případě úvěru poskytnutého na zakoupení zboží musí členské státy stanovit podmínky, za nichž může být zboží převzato do zpětného vlastnictví, především když spotřebitel nedal svůj souhlas. Musí dále zajistit, že získá-li věřitel zboží zpět do vlastnictví, musí být mezi oběma stranami provedeno vyúčtování, aby převzetí do zpětného vlastnictví nevedlo k neoprávněnému obohacování.	PL
§ 11	Spotřebitel je oprávněn splatit spotřebitelský úvěr před stanovenou lhůtou. V případě, že toto právo uplatní, má právo na poměrné snížení celkových nákladů na spotřebitelský úvěr.		387L0102	Článek 8	Spotřebitel musí být oprávněn vyrovnat své závazky podle smlouvy o úvěru před lhůtou stanovenou ve smlouvě. V tomto případě v souladu s pravidly stanovenými členskými státy musí mít spotřebitel nárok na poměrné snížení celkových nákladů na úvěr.	PL
§ 12	Splácí-li spotřebitel spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku, nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, musí si věřitel počínat tak, aby byla zachována všechna práva spotřebitele, která vyplývají ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru.		387L0102	Článek 10	Členské státy, které v souvislosti se smlouvou o poskytnutí úvěru umožňují spotřebiteli : a) provádět platby směnkami včetně vlastních směnek; b) poskytovat záruky pomocí směnek včetně vlastních směnek a šeků, musí zajistit, aby spotřebitel byl přiměřeně chráněn, když používá tímto způsobem uvedené nástroje.	PL
§ 13	Dozor nad dodržováním podmínek stanovených tímto zákonem vykonává Česká obchodní inspekce3).		387L0102	Článek 12 bod 1 písm. b)	Členské státy musí: (b) zajistit, aby osoby poskytující úvěr nebo zajišťující jeho poskytnutí podléhaly inspekci nebo sledování své činnosti institucí nebo úředním orgánem.	PL
§ 14	Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou způsob výpočtu roční procentní sazby podle § 4 odst. 2 písm. a).		387L0102	Článek 1a bod 1 písm.a) Článek 1a bod 1 písm. b)	a) Roční procentní sazba poplatků,což bude ta sazba počítaná na roční bázi, která vyrovná současnou hodnotu všech závazků (půjček, splátek a poplatků), budoucích či stávajících, dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem, se počítá podle matematického vzorce uvedeného v příloze II. (b) Čtyři příklady metody výpočtu jsou pro ilustraci uvedeny v příloze III.	PL
§ 15	Právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
§ 16	Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 189/1990 Sb., zákona č. 240/1992 Sb.,zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb.a zákona č. /2001Sb. se mění takto : 1. V § 2 odstavci 1 se za slova „vnitřním trhu“ vkládají slova „nebo poskytující spotřebitelský úvěr“. 2. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 1e zní : „h) zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem1e)“.
§ 17	V § 38 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění, zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní : „h) České obchodní inspekce ve věci výkonu dozoru nad dodržováním podmínek stanovených zvláštním právním předpisem10a)“.
§ 18	Tento zákon nabývá účinnosti dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Číslo předpisu ES (kód celex)		Název předpisu ES
87/102/EHS (387L0102)		Směrnice Rady o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů týkajících se spotřebitelského úvěru ve znění pozdějších směrnic