Důvodová zpráva k Vl. návrh zák. o řízení ve věcech soudců a st. zástupců

:

K § 1 :

Tímto ustanovením se vymezuje předmět úpravy obsažené v  zákoně.

K § 2:

Vymezuje se okruh řízení, na něž se tento zákon vztahuje.

V řízení podle tohoto zákona bude především posuzována kárná odpovědnost soudců a státních zástupců za kárné provinění. Samotné vymezení toho, jaké jednání nebo chování soudce či státního zástupce je třeba považovat za kárné provinění, bude vymezovat pro soudce zákon o soudech a soudcích, pro státní zástupce zákon o státním zastupitelství. Tyto zákony rovněž stanoví, jaký okruh kárných opatření lze za kárné provinění soudci nebo státnímu zástupci uložit, i zánik kárné odpovědnosti.

Tímto zákonem se rovněž bude řídit posuzování způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci , kdy nezpůsobilost výkonu funkce též bude definována pro soudce zákonem o soudech a soudcích a pro státní zástupce zákonem o státním zastupitelství.

K § 3 :

Navrhuje se, na rozdíl od stávající právní úpravy kárných soudů, koncentrovat v  prvním stupni řízení u vrchních soudů a stanovit tak věcnou příslušnost vrchních soudů k řízení v I. stupni. Místní příslušnost se bude řídit sídlem soudu nebo státního zastupitelství , k němuž je soudce nebo státní zástupce přidělen nebo přeložen k výkonu funkce. Výjimku z této zásady bude představovat přidělení a přeložení k výkonu funkce k vrchnímu soudu a vrchnímu státnímu zastupitelství , kde v zájmu omezení možných námitek podjatosti bude stanovena místní příslušnost druhého vrchního soudu. Vrchní soud v Praze tak bude příslušný k řízení ve věcech soudců, kteří jsou přiděleni a přeloženi k výkonu funkce k okresním a krajským soudům, které mají sídlo v obvodu tohoto soudu , ve věcech státních zástupců okresních a krajských státních zastupitelství se sídlem v obvodu tohoto soudu, a pro soudce Vrchního soudu v Olomouci a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci bude příslušný v I. stupni ke kárnému řízení soudců, kteří jsou přiděleni a přeloženi k výkonu funkce k okresním a krajským soudům se sídlem v obvodu tohoto soudu , ve věcech státních zástupců okresních a krajských státních zastupitelství sídlících v obvodu tohoto soudu, ve věcech soudců Vrchního soudu v Praze, státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Praze , soudců Nejvyššího soudu a státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství.

Soudem, který bude rozhodovat v řízení ve druhém stupni, bude Nejvyšší soud.

K § 4 až 7:

Soudy rozhodující ve věcech soudců a státních zástupců budou , stejně jako doposud kárné soudy, organizační součástí příslušného soudu soudní soustavy s částečně odlišnými pravidly pro složení senátů a výkon soudnictví v těchto senátech.

Senáty budou pětičlenné a jejich složení bude závislé na tom, zda jednají a rozhodují ve věci soudce či ve věci státního zástupce. Bude-li soud jednat a rozhodovat o návrhu směřujícímu proti soudci, bude senát v obou stupních řízení složen ze soudců. Bude-li soud jednat a rozhodovat o návrhu směřujícímu proti státnímu zástupci, bude senát v obou stupních řízení složen jak ze soudců, tak i přísedících, ustanovených do této funkce ze státních zástupců působících na státním zastupitelství u příslušného soudu.

Funkční období bude jak pro soudce, tak i pro přísedící tříleté. Členy senátů z řad soudců bude sice i nadále jmenovat předseda soudu, při jejich výběru však bude významná ingerence svěřena soudcovským radám. Zákon upřednostňuje, aby výběr se uskutečnil na základě dohody předsedy soudu a soudcovské rady, pokud však k takové dohodě v zákonem stanovené době nedojde, bude předseda soudu povinen jmenovat do funkcí kandidáty navržené soudcovskou radou.

Zákon svěřuje výběr státních zástupců, kteří budou ustanoveni do funkcí přísedících, nejvyššímu státnímu zástupci. Vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce je jedním z navrhovatelů v řízení ve věcech státních zástupců, budou pro konkrétní řízení k členství v senátu povoláni přísedící, které ze seznamu ustanovených přísedících pro konkrétní soud vylosuje předseda příslušného soudu.

Možnost členství v senátu, a to shodně pro soudce i přísedícího, bude vázána na zákonem vymezenou dobu výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, neboť posuzovat kárnou odpovědnost či způsobilost výkonu funkce svých kolegů by měli ti soudci a státní zástupci, kteří sami již získali zkušenosti s výkonem své funkce.

Zákon rovněž stanoví pravidla pro zánik funkce soudců a přísedících a dále i potřebné odchylky od obecné úpravy postavení přísedících, vymezená zákonem o soudech , která se jinak na přísedící ustanovené do funkcí podle tohoto zákona bude vztahovat.

K § 8 a 9:

Kárné řízení bude možno zahájit pouze na návrh oprávněných subjektů .

Okruh osob oprávněných k podání návrhu na zahájení kárného řízení se navrhuje vymezit způsobem, který především navazuje na vymezení působnosti jednotlivých článků státní správy soudů a státní správy státních zastupitelství. Vzhledem k tomu, že poznatky o skutečnostech, které mohou zakládat kárnou odpovědnost soudce, mohou být získány i jinak než předsedou soudu při výkonu státní správy vůči soudcům příslušného soudu, především v souvislosti s rozhodovací činností, rozšiřuje se okruh navrhovatelů i na další předsedy soudů.

Navrhovaná právní úprava založí všem navrhovatelům rovné právo navrhovat uložení kteréhokoliv ze zákonem vymezených kárných opatření. Omezovat návrhové právo a vázat návrh některých kárných opatření na omezený okruh navrhovatelů nemá praktický význam pro výsledek řízení, neboť rozhodnutí o tom, které kárné opatření ze soustavy kárných opatření je adekvátní spáchanému kárnému provinění, je plně závislé na rozhodnutí soudu.

Podle úpravy obsažené v zákoně o soudech a soudcích a v zákoně o státním zastupitelství bude zánik kárné odpovědnosti soudce a státního zástupce za kárné provinění spojen s marným uplynutím lhůty k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Obdobně jako je tomu v platné právní úpravě, se navrhuje pro podání návrhu na zahájení kárného řízení stanovit vymezenému okruhu navrhovatelů kárného řízení lhůtu k podání návrhu v délce 2 měsíců od doby, kdy se dozvěděli o skutečnostech svědčících o kárném provinění. Pokud však od doby spáchání kárného provinění uplyne doba, s níž zákon o soudech a soudcích a zákon o státním zastupitelství spojují zánik kárné odpovědnosti, nelze již návrh na zahájení kárného řízení úspěšně podat a odpovědnost soudce nebo státního zástupce za kárné provinění zanikne bez ohledu na to, zda se některý z možných navrhovatelů kárného řízení o jeho spáchání dozvěděl.

K § 10 :

Navrhuje se stanovit důvody pro vyloučení soudců a přísedících z jednání a rozhodování obdobnými pravidly, jak je vymezují  jiné soudní procesní předpisy.

K § 11 :

Vzhledem k tomu, že může nastat situace, kdy vrchní soud nebude v důsledku vyloučení soudců schopen věc projednat a rozhodnout, zákon umožní, aby věc byla postoupena druhému z vrchních soudů .

K § 12 :

Ustanovení umožňuje soudci a státnímu zástupci, proti němuž bylo zahájeno kárné řízení, plnou možnost obhajoby od samého začátku kárného řízení. Rovněž zajišťuje, aby o podaném návrhu na zahájení kárného řízení proti soudci byl informován předseda soudu, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, a dále ministr spravedlnosti jako představitel ústředního orgánu státní správy soudů v těch případech, kdy kárné řízení nebylo zahájeno z jeho iniciativy. Je-li zahájeno kárné řízení proti státnímu zástupci, bude o jeho zahájení informován vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, k němuž se státní zástupce přidělen k výkonu funkce, a též nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti.

K § 13 :

Předběžné šetření má připravit podklady pro rozhodnutí senátu v ústním jednání, je-li toho třeba. Důkazy zjištěné v rámci předběžného šetření však musí být provedeny při ústním jednání senátu, aby k nim bylo možno přihlížet při rozhodování.

K § 14:

Navrhuje se vymezit případy, kdy bude možno zastavit kárné řízení již před konáním ústního jednání, a to z toho důvodu, že jsou zde překážky, které brání kárnému řízení, nebo odpadne-li potřeba jej provést.

K § 15:

Upravuje se možnost přerušení kárného řízení a další postup senátu v případě, kdy se vede, nebo podle názoru kárného senátu má se vést, trestní stíhání nebo správní řízení pro skutek, který je předmětem kárného řízení.

K § 16 až 18 :

Ze stávající právní úpravy se přebírá osvědčená úprava vztahující se k nařízení ústního jednání, průběhu ústního jednání samého i k pravidlům o protokolu o ústním jednání a o poradě senátu.

Nařízení termínu ústního jednání a jeho průběh jsou upraveny tak, aby bylo zajištěno provedení všech potřebných důkazů, právo soudce a státního zástupce na obhajobu a projednání věci v kontradiktorním řízení.

K § 19 a 20 :

Senát především rozhodne meritorně o vině kárným proviněním a uloží kárné opatření. Dojde-li k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil, anebo pokud mu nebylo kárné provinění prokázáno, popřípadě nebyl prokázán skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek nebyl shledán kárným proviněním, pak vynese zprošťující rozhodnutí. Může však též rozhodnout o upuštění od uložení kárného opatření, jestliže již samotné projednání kárného provinění v kárném řízení bude považovat za postačující.

I při ústním jednání lze kárné řízení zastavit ze stejných důvodů, pro něž lze zastavit kárné řízení podle § 14, vyjdou-li tyto důvody najevo až při ústním jednání.

Rozhodnutí kárného senátu je třeba při ústním jednání vyhlásit, písemně vyhotovit a doručit účastníkům a příslušným orgánům státní správy soudů či státní správy státního zastupitelství.

K § 21 :

Na rozdíl od platné právní úpravy, která vylučuje právo na odvolání v případech řízení o kárné odpovědnosti soudců, kdy v prvním stupni rozhoduje kárný senát Nejvyššího soudu, se sjednocením kárné agendy v prvním stupni u vrchních soudů sjednocuje i režim práva napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním.

Návrh upravuje okruh osob oprávněných podat odvolání a výroků, proti nimž mohou jednotlivé oprávněné osoby podat odvolání podle toho, jak se výrok odvolatele dotýká.

Vedle navrhovatele a soudce nebo státního zástupce, proti němuž je kárné řízení vedeno, bude samostatně oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí kárného senátu prvního stupně též ministr spravedlnosti, a to i v případech, kdy nepodal návrh na zahájení řízení; obdobné právo bude příslušet i nejvyššímu státnímu zástupci v řízení vedeném proti státnímu zástupci.

V zájmu rychlého průběhu kárného řízení se v odvolacím řízení uplatňuje apelační princip a zcela se vylučuje princip kasace.

K § 22 :

Jako jediný přípustný mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí se navrhuje institut obnovy řízení. Obnova řízení bude možná jen ve prospěch soudce nebo státního zástupce, který byl shledán vinným kárným proviněním, a to jen v zákonem vymezené tříleté lhůtě.

K § 23 :

Obdobně jako je tomu ve stávající právní úpravě, se upravují i otázky spojené s výkonem uloženého kárného opatření. Výkonem kárného opatření se navrhuje pověřit příslušný orgán státní správy soudů či orgán státní správy státního zastupitelství.

K § 24 :

Institut zahlazení kárného postihu se přebírá z dosavadní právní úpravy. Zahlazení kárného postihu je vázáno na uplynutí zákonem stanovené doby od jeho uložení; pokud však v té době uložené kárné opatření není vykonáno, zahlazuje se kárné opatření jeho vykonáním.

K § 25:

Stejně jako je tomu podle platného zákona o kárné odpovědnosti soudců, se stanoví podpůrné použití ustanovení trestního řádu, poněvadž není účelné tímto zákonem upravovat podrobně všechny otázky kárného řízení.

K § 26:

Zákon o soudech a soudcích a zákon o státním zastupitelství spojují zánik funkce soudce a zánik funkce státního zástupce též s pravomocným rozhodnutím, kterým bylo zjištěno, že soudce nebo státní zástupce není způsobilý vykonávat svou funkci. Zároveň tyto zákony taxativně vymezují, jaké jsou důvody nezpůsobilosti výkonu těchto funkcí. Soudce i státní zástupce je nezpůsobilým vykonávat svou funkci, jestliže mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci, a též tehdy, jestliže byl pravomocně odsouzen za trestný čin, s nímž tyto zákony nespojují zánik funkce ze zákona; v konkrétním případě však čin, za který byl soudce či státní zástupce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci.

I v těchto řízeních budou jednat a rozhodovat soudy uvedené v části druhé tohoto zákona a v řízení budou přiměřeně aplikována ustanovení tohoto zákona vztahující se na řízení o kárné odpovědnosti soudců a státních zástupců.

K § 27 :

Navrhovaným přechodným ustanovením se upravuje časová působnost nové právní úpravy. Návrh zákona respektuje zákaz zpětné působnosti přísnějších ustanovení zákona.

Vzhledem k tomu, že podle navrženého zákona nemá být od jeho účinnosti posuzována odpovědnost soudců za spáchání přestupků, je třeba pamatovat na případná probíhající kárná řízení ve věcech jednání, která mají znaky přestupku. Navrhuje se stanovit, že tyto věci soud postoupí tomu orgánu, který je příslušný přestupek soudce projednat. I pro tyto případy musí platit zásada zakazující přísnější postih, než který byl možný podle dosavadních předpisů.

K § 28 :

Navrhovaným ustanovením se zrušuje dosud platná právní úprava kárné odpovědnosti soudců.

K § 29 :

Datum účinnosti je navrhováno shodně s předpokládanou účinností dalších návrhů zákonných úprav, jimiž má být realizována reforma justice, a to i s ohledem na potřebnost a význam této reformy.

V Praze dne 14. března 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

ministr spravedlnosti

JUDr. Jaroslav Bureš v.r.