Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti 1. ledna 1992. Od této doby byl několikrát novelizován, přičemž významnou novelou s dopady na možnost dispozic s majetkem, který má Pozemkový fond České republiky (dále jen „Fond“) ve správě, byl zákon č. 66/2000 Sb. Nově vloženým ustanovením § 2a se umožnil Fondu prodej budov, staveb a pozemků jimi zastavěných, a to mimo právní rámec zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
Při aplikaci ustanovení § 2a odst. 2 novelizovaného zákona se však začaly projevovat potíže a nejasnosti v souvislosti se stanovením spodní hranice ceny u některého neatraktivního prodávaného majetku, o který neprojevily zájem oprávněné osoby. Přitom je záměr i tento nelukrativní majetek privatizovat. Jde zejména o nevyužívané objekty, které jsou za současných ekonomických podmínek nepoužitelné k účelům, pro něž byly vybudovány. Jedná se zejména o objekty velkovýroby, objekty ve špatném stavebně technickém stavu v důsledku dlouhodobého nevyužívání. Jejich využití k jiným účelům je rovněž značně problematické.
Dalším důvodem navrhované úpravy je i nesystémové a zavádějící zařazení některé terminologie, která vznikla v rámci legislativního procesu. Např. „vyvolávací cena“ ve spojení s obchodní veřejnou soutěží, jak je uvedeno v platném znění.
Navrhované změny proto sledují odstranění zjevných nepřesností v zákoně a současně Fondu umožňují pružnější a rychlejší převod obtížně prodejného majetku na potencionálního nabyvatele. Zabrání se tak jeho postupnému znehodnocování a současně Fond ušetří prostředky vynakládané na údržbu tohoto majetku.
Navrhovaná změna prodeje formou tříkolového veřejného výběrového řízení, na rozdíl od obchodní veřejné soutěže podle § 281 a násl. obchodního zákoníku, představuje realizaci rychlejšího převodu nemovitostí a analogicky vychází z dosavadních zkušeností při realizaci prodeje podle zákona č. 92/1991 Sb. a Zásad postupu při dokončování privatizace, které schválila vláda dne 17. prosince 1997 usnesením č. 810.
Novela je v souladu s Ústavou České republiky a tuto problematiku neupravují žádné mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána.
Tato problematika není komunitárním právem upravena.
Realizace návrhu si nenárokuje prostředky ze státního rozpočtu. Naopak zajistí omezení výdajů na správu majetku Fondem. Tyto náklady spojené se správou, údržbou, neodkladnými opravami bytových jednotek ve správě, ochranou nepronajatého majetku před poškozením, zničením, ztrátou odcizením, s přihlédnutím k naplňování ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se předpokládají ve výši cca 250 mil. Kč ročně. Přitom se jedná přibližně o 4 000 hospodářských objektů, 1 200 objektů bydlení a o cca 500 ha pozemků jimi zastavěných. Rozpočet Pozemkového fondu je od státního rozpočtu oddělen zákonem a v případě, že by navrhovaná úprava nebyla realizovaná, snížily by se jeho příjmy v roce 2001 o cca 100 mil. Kč. Uvedená částka vychází ze současné praxe převodu v obchodní veřejné soutěži, který se uskutečňuje v rámci stávajícího cenového režimu a je z 98% neúspěšný. Navíc prodej tohoto majetku se, až na výjimky, uskutečňuje ve třetím kole za cenu nižší než 10% vyhlašované ceny, která se rovná účetní zůstatkové hodnotě majetku.
K ČI. I
Navrženou úpravou se jednoznačně vymezuje hranice pro stanovení nabídkové ceny, ale také počet kol, ve kterých bude probíhat veřejné výběrové řízení, tzn. nejméně jedno a nejvýše tři kola. Tomu také odpovídá možnost snížení nabídkové ceny v druhém kole o 50% oproti ceně stanovené v prvním kole podle platného zákona o oceňování majetku. Musí však být současně dodržena podmínka, že minimální výše nabídkové ceny nesmí být nižší než cena stanovená režimem pro třetí kolo. Je tomu tak proto, že ve třetím kole soutěže se cenově rozlišují pozemky prodávané i s budovou nebo stavbou, které se na nich nacházejí a dále prodej jen budov nebo staveb bez zastavěného pozemku. Zohledňuje se v tomto případě fakt, že pro nabyvatele není prakticky budova nebo stavba využitelná, anebo téměř není využitelná, zatímco pozemek si hodnotu zachovává. Předpokládá se spíše, že v těchto případech bude navíc pro nabyvatele takový převod znamenat např. i vícenáklady na odklizení stavby a uložení případného odpadu. Proto se připouští i nulová hodnota stavby nebo budovy současně převáděná se zastavěným pozemkem těmito nemovitostmi. Pro samostatně převáděné stavby nebo budovy může být nabídková cena snížena až o 99%.
Přitom zůstává zachována přednost nabídky nejvyšší ceny a dále možnost , aby osobě, která má pohledávku vůči Fondu podle zákona o půdě, mohla být tato pohledávka započítána jako úhrada kupní ceny.
Současně se stanovuje povinnost Fondu zveřejnit informace o připravovaném veřejném výběrovém řízení k prodávané nemovitosti, včetně údaje o nabídkové ceně alespoň v jedněch novinách s celostátní působností.
K Čl. II
Předpokládá se, že zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 21. března 2001
předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n, v. r.
ministr zemědělství
Ing. Jan F e n c l, v. r.
Úplné znění části zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
_____________________________________________________________________
§ 2a
(1) Pozemkový fond může prodat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě a o které neprojeví zájem oprávněná osoba podle zákona o půdě. Ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, se pro tyto případy nepoužijí.
((2) Nemovitosti uvedené v odstavci 1 prodává Pozemkový fond v obchodní veřejné soutěži osobě, která nabídne nejvyšší cenu; cena stanovená podle zvláštního právního předpisu 4) je cenou vyvolávací. Je-li stranou kupní smlouvy osoba, která má vůči Pozemkovému fondu pohledávku podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě, lze tuto pohledávku započítat na úhradu kupní ceny.)
(2) Nemovitosti uvedené v odstavci 1 prodá Pozemkový fond na základě veřejného výběrového řízení osobě, která nabídne nejvyšší cenu. Veřejné výběrové řízení se uskuteční nejméně v jednom a nejvýše ve třech kolech. Pro každé kolo veřejného výběrového řízení stanoví Pozemkový fond výši nabídkové ceny prodávané nemovitosti tak, že v prvním kole bude nabídkovou cenu tvořit cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku, 4) ve druhém kole bude touto cenou cena rovnající se nejméně 50% nabídkové ceny z prvního kola, přitom však nesmí být nižší než nabídková cena stanovená pro třetí kolo; ve třetím kole musí být nabídková cena prodávané nemovitosti rovna alespoň ceně zastavěného pozemku, zjištěné podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku, 4) prodává-li se pozemek současně s budovou nebo stavbou. Prodává-li se pouze budova nebo stavba bez zastavěného pozemku, nemůže být nabídková cena nižší než 1% nabídkové ceny z prvního kola veřejného výběrového řízení. Je-li stranou kupní smlouvy osoba, která má vůči Pozemkovému fondu pohledávku podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě, lze i tuto pohledávku započítat na úhradu kupní ceny. Pozemkový fond zveřejní informace o připravovaném veřejném výběrovém řízení k prodávané nemovitosti a stanovené nabídkové ceně za prodávanou nemovitost alespoň v jedněch novinách s celostátní působností.
(3) Prodeje nemovitostí podle odstavce 2 jsou osvobozeny od daně z převodu nemovitostí podle zvláštního právního předpisu. 5)
________________________________________
4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
5) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.