Důvodová zpráva k Vládní návrh celního zákona - EU

Část první, Čl. I – Novela celního zákona

K bodu 1 až 4 - § 2 písm. c) až g) návrhu

V návrhu novely jsou upřesněny definice pojmů celní status, české zboží, zahraniční zboží a zboží nemající obchodní charakter tak, aby odpovídaly definicím těchto pojmů zakotveným v právní úpravě Evropských společenství. Současně je upřesněn okamžik ztráty statusu u českého zboží.

K bodu 5 - § 2 písm. h) návrhu

V souladu s pravidly českého pravopisu se slovo „statut“ opravuje na slovo „status“.

K bodu 6 - § 2 písm. q) návrhu

Nově je definováno, co se rozumí termínem „předložení zboží celnímu úřadu“, a to s ohledem na nutnost přesně vymezit tento pojem v návaznosti na další ustanovení celního zákona. Úprava je v souladu s Článkem 4 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodu 7 - § 2 písm. t) návrhu

Bylo třeba stručně a výstižně vymezit základní pojem „dlužník“. Úprava je v souladu s Článkem 4 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/93.

K bodu 8 - § 4a návrhu

S ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve kterém nejsou celní orgány vyloučeny z uplatňování vybraných ustanovení tohoto zákona při zpracování jimi evidovaných osobních údajů, bylo nezbytné upravit zpracování osobních údajů přímo v celním zákoně. Plné uplatnění zákona o ochraně osobních údajů by totiž vedlo k maření činnosti celních orgánů jako orgánů činných v trestním řízení. Pokud se týká předávání osobních údajů do jiných států, vychází se z budoucího členství České republiky v Evropské unii a přistoupení k Úmluvě o použití informačních technologií pro celní účely, která předpokládá vytvoření celního informačního systému.

K bodu 9 až 12 - § 5 a 6 návrhu

Praxe ukázala, že je nadále neúnosné, aby o povolení nezajišťovat celní dluh rozhodoval v prvé instanci ústřední orgán státní správy a o rozkladech podaných do těchto rozhodnutí ministr na základě návrhu jím ustanovené zvláštní komise. V současné době jsou již vytvořeny organizační a materiální předpoklady k tomu, aby o těchto žádostech rozhodovala v prvé instanci celní ředitelství. Rozhodování o povolení nezajišťovat celní dluh je vyňato z věcné působnosti Ministerstva financí a dáno do věcné působnosti celních ředitelství. Ministerstvo financí bude tedy nadále působit jako orgán metodický a orgán odvolací (druhoinstanční).

Ze stejných důvodů je navrženo, aby Ministerstvo financí rozhodovalo v prvé instanci o udělení povolení na zajištění celního dluhu pouze v odůvodněných případech, a to o udělení povolení na zajištění celního dluhu globální zárukou pro režim společného tranzitu a individuální zárukou s použitím záručního dokladu. Návrh počítá s tím, že v ostatních případech bude o udělení povolení na globální zajištění celního dluhu rozhodovat v prvé instanci celní ředitelství.

Návrh počítá s tím, že ministerstvo bude především plnit úlohu koordinačního centra při poskytování pomoci a součinnosti celním orgánům jiných států na základě mezinárodních smluv. Je rovněž na místě, aby ministerstvo mělo vymezené kompetence při provádění mezinárodních celních úmluv.

K bodu 13 a 14 - § 8 návrhu

V návaznosti na změny ve věcné působnosti ministerstva jsou v návrhu provedeny změny v působnosti celního ředitelství ve věci rozhodování, např. o udělení povolení nezajišťovat celní dluh a dále o povolení globálního zajištění celního dluhu pro jiné operace než režim společného tranzitu.

Navrhovaná právní úprava působnosti celních orgánů byla zpracována tak, aby byly vymezeny úkoly, které jednotlivé celní orgány plní, současně však, aby bylo v zájmu kvalitního výkonu těchto specializovaných činností docíleno určitého prolínání a překrývání úkolů v odůvodněných případech za přesně stanovených podmínek.

K bodu 15 - § 10 odst. 1 a 2 návrhu

Návrh upravuje § 10 odst. 1 větu druhou a § 10 odst. 2 stávajícího celního zákona. Pokud se týká zřizování poboček celních úřadů, je zřejmé, že se jedná jednoznačně o vnitřní záležitost celní správy. Z důvodu posílení právní jistoty široké podnikatelské veřejnosti však považujeme za nezbytné vyhlásit rozhodnutí ministerstva o zřízení pobočky celního úřadu sdělením ve Sbírce zákonů.

K bodům 16 až 19 - § 11 návrhu

V daném případě se jedná pouze o formulační změny ustanovení týkajících se kompetencí celního úřadu v oblasti kontroly dokladů potřebných k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží vydávaných podle zvláštních předpisů, kontroly dodržování nejvyšší přípustné hmotnosti na nápravu a nejvyšší přípustné hmotnosti nákladního vozidla nebo jízdní soupravy, stejně jako v oblasti rozhodování o povolení používat zjednodušený postup.

K bodu 20 - § 12 návrhu

V § 12 odst. 1 došlo k úpravě s ohledem na zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, podle kterého je ministerstvo organizační složkou státu a jedná jeho jménem.

K bodu 21 - § 13 návrhu

Je vypuštěna podmínka, že občan má trvalé bydliště na území České republiky, neboť základní podmínka, tj. že se musí jednat o občana České republiky, se nemění.

K bodům 22 až 24 - § 17, § 19b a § 19c návrhu

Ustanovení § 17 odst. 1 písm.c) návrhu novely je upraveno vzhledem k přijetí nového zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Ustanovení § 19c odst. 2 bylo zrušena, neboť tato kompetence služebních funkcionářů je dána na základě ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 19b písm. a) bylo upraveno, neboť kvalifikační předpoklady pro hodnost jsou dány v § 17 a 18 zákona.

K bodům 25 a 26 - § 20, § 20a až § 20c návrhu

Tato ustanovení upravují zajištění závodní preventivní péče pro celníky a občanské zaměstnance celní správy. Za tím účelem bude moci ministerstvo zřídit zdravotnické zařízení, jehož kompetence jsou stanoveny v § 20 odst. 2 zákona. Stanoví se povinnost ošetřujícím lékařům hlásit podezření na nemoc, která omezuje výkon služby nebo je nemocí z povolání. Lékařský posudek je jedním z několika podkladů, na základě kterých služební funkcionář vydává rozhodnutí ve věcech služebního poměru celníka, pro kterému lze podat odvolání. Proti lékařskému posudku může celník nebo občanský zaměstnanec podat odvolání, a to k vedoucímu zdravotnického zařízení. Finanční náklady jsou součástí hospodaření ministerstva, neboť nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

K bodům 27 a 28 - § 23 a 24 návrhu

Návrhem je upřesněna definice pojmu „služební zákrok“, kterým se rozumí použití donucovacích prostředků a zbraně celníkem proti osobě nebo osobám, které porušují zákony.

K bodu 29 - § 28 návrhu

Návrh uvažuje s možností, aby celník mohl prokázat příslušnost k celní správě rovněž zvláštním služebním odznakem.

K bodu 30 - § 32 návrhu

Celním orgánům je odňato oprávnění zajistit osobu přistiženou při spáchání trestného činu nebo podezřelé z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.

K bodům 31 a 32 - § 46, § 46a až § 46c návrhu

Tato ustanovení upravují vydávání závazných informací a to závaznou informaci o sazebním zařazení zboží a závaznou informaci o původu zboží. Zůstává zachována stávající úprava, kdy závaznou informaci o původu zboží v první instanci vydávají celní ředitelství a závaznou informaci o sazebním zařazení zboží vydává v prvním stupni MF-GŘC. Je stanoveno, kdo může závaznou informaci použít a za jakých podmínek. Dále je stanoveno, jak dlouho závazná informace platí a taxativně jsou stanoveny podmínky, za kterých může být lhůta stanovená zákonem zkrácena. Úprava je v souladu s Článkem 12 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Články 6 až 12 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 33 - § 47 návrhu

V navrhované úpravě je zpřesněna definice, do kterého okamžiku podléhá celnímu dohledu zahraniční zboží. Navrhovaná úprava je plně v souladu s Článkem 37 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodu 34 - § 49 návrhu

Daná úprava vyplývá ze závazku obsažených v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, zejména z Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 297/1996 Sb. a ze Severoatlantické smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 66/1999 Sb.

K bodu 35 - § 51a návrhu

Do návrhu byla zapracována zvláštní ustanovení o součinnosti třetích osob pro případy, kdy celní orgány dožadují k plnění svých úkolů informace z evidencí vedených jejich správci na základě zvláštních právních předpisů.

K bodům 36 a 37 - § 52 návrhu

V tomto případě se jedná pouze o zpřesnění stávající úpravy ustanovení týkající se lhůty pro úschovu dokladů a údajů vztahujících se k dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží a běhu této lhůty v případě změny původního rozhodnutí o vyměření celního dluhu.

K bodům 38 až 40 - § 54 a § 57 návrhu

Mezinárodní smlouva upravuje i jiné druhy cla než jsou uvedeny ve stávajícím § 54 celního zákona. Proto se navrhovanou úpravou dává možnost, aby vláda stanovila nařízením další druhy cla. Zároveň se stanoví, že na návrh deklaranta se použijí nejdříve preferenční sazební opatření nebo jednostranné sazební opatření poskytující snížení dovozního cla u některého druhu zboží, a to před všeobecnými resp. smluvními celními sazbami.

K bodům 41 až 44 - § 65, § 66 a § 78 návrhu

Výše uvedená ustanovení se týkají celní hodnoty. V ustanovení § 65 odst. 3 písm. a) je jednoznačně vymezeno, jaké osoby se považují za osoby ve spojení, tj., že se nejedná pouze o právnické osoby, ale i o fyzické osoby, které jsou členy statutárních a dozorčích orgánů těchto právnických osob. Tato úprava je v souladu s Článkem 143 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. V ustanovení § 65 odst. 6 došlo k opravě chyby v psaní. V § 66 odst. 4 došlo k opravě chyby v psaní. V § 78 se řeší situace, kdy po stanovení přepočtu zahraniční měny na koruny české dojde do konce měsíce, který předchází měsíci, v němž bylo celní prohlášení přijato, ke změně kursu vyhlášeného Českou národní bankou o více jak 5%. Tato úprava je v souladu s Článkem 171 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 45 - § 79 odst. 1 návrhu

V návrhu se formulačně upravuje ustanovení týkající se určení celní hodnoty zboží propuštěného do volného oběhu z celně schváleného určení zboží.

K bodům 46 až 48 - § 80 návrhu

Toto ustanovení přesněji specifikuje pojem celní cesta a zároveň se doplňují nové odstavce 5 a 6, které řeší, kde mohou přistávat letadla, která přilétají do tuzemska a lodě vplouvající do tuzemska. Tato úprava je v souladu s Článkem 189 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Návrh počítá s možností, že by ministerstvo po projednání s Ministerstvem vnitra bylo oprávněno zmocnit celní ředitelství k povolení jiné přepravy zboží přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen.

K bodu 49 a 50 - § 82 návrhu

V návrhu se podrobněji upravuje a upřesňuje ustanovení týkající se dopravení zboží k celnímu úřadu. Úprava je v souladu s Článkem 38 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodům 51 až 58 - § 83 až § 87 návrhu

Podrobněji proti stávající právní úpravě je upravena problematika odebírání vzorků. Stanoví práva a povinnosti osoby, z jejíhož zboží mají být vzorky odebrány. Úprava je v souladu s Články 242 až 246 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 59 a 60 - § 89 a § 90 návrhu

Navržená úprava se týká souhrnného celního prohlášení a vykládky zboží. V § 89 dochází pouze k zpřesnění ustanovení týkající se lhůty. V § 90 je upravena odpovědnost osob, které mají v moci vyložené zboží, vůči celnímu úřadu. Úprava je v souladu s Články 183 a 184 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 61 a 62 - § 91 a § 92 návrhu

V § 91 dochází k úpravě pojmů ze stejného důvodu jako u bodů 63 až 67. V § 92 se specifikuje, kdy může celní úřad stanovit kratší lhůtu k podání celního prohlášení a její minimální délka trvání. V § 92 se jedná pouze o formulační úpravu postupu v případě, kdy bylo na dovezené zboží podáno souhrnné celní prohlášení. Úprava je v souladu s novelizovanou Mezinárodní úmluvou o zjednodušení a sladění celních režimů vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 648/1992 Sb.

K bodům 63 až 66 - § 93 a § 95 návrhu

Jedná se o úpravu problematiky dočasného uskladnění. V § 93 se nově upravují podmínky pro provozování dočasného skladu. V § 95 je pojem „podáno celní prohlášení„ nahrazeno pojmem „přiděleno celně schválené určení„, neboť jedním z druhů celně schváleného určení je propuštění zboží do příslušného celního režimu, které se děje na základě podání celního prohlášení. V § 95 odst. 3 jsou stanoveny sazby skladného, které musí osoba, která zboží celnímu úřadu předložila, zaplatit. Jelikož se jedná o povinnost, musí být tato stanovena zákonem (dosud jsou sazby upraveny vyhláškou). Z tohoto důvodu je zrušeno i ustanovení § 95 odst. 4. Úprava je v souladu s Článkem 185 až 187 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 67 - § 96 návrhu

V § 96 odst. 2 dochází ke zpřesnění tak, aby bylo z textu zcela zřejmé, kterému celnímu orgánu se musí zboží v režimu tranzitu předložit.

K bodu 68 - § 97 návrhu

Nově se stanoví odpovědnost osoby, která předložila souhrnné celní prohlášení nebo nebylo-li toto celní prohlášení ještě předloženo, za opatření, které učiní celní úřad, aby zabránil nedovolené manipulaci se zbožím. Dále se stanoví, že proti rozhodnutí o uložení povinnosti náhrady nákladů se lze odvolat a v jaké lhůtě. Vylučuje se odkladný účinek odvolání.

K bodům 69 až 75 - § 102 až § 104 návrhu

Doplnění § 102 odst. 6 vyplývá z Článku XI, bodu 10 Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil. Ustanovení § 103, které obecně upravovalo příslušnost celních úřadů k celnímu řízení, bylo zrušeno, neboť příslušnost je stanovena zvlášť u každého celního režimu. V ustanovení § 104 dochází ke zpřesnění náležitostí rozhodnutí v celním řízení zejména v případě, kdy je rozhodnutí vydáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos dat. Dále je jednoznačně definován pojem „služební razítko“. Dochází ke zpřesnění lhůty 1 měsíc na 30 dnů. Je upraveno, jak se vydává a oznamuje rozhodnutí, je-li celní prohlášení podáno elektronicky.

Úprava je v souladu s Články 198 až 204 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 76 až 85 - § 105 a § 106 návrhu

Ustanovení § 105 odst. 1 písm. a) je upraveno v souladu s legislativními pravidly vlády, písmeno b) je upraveno vzhledem k legislativní zkratce, která byla zavedena v § 104 odst. 1 písmeno g). § 105 odst. 3 obsahuje zmocňovací ustanovení pro ministerstvo stanovit vyhláškou případy, kdy nemusí být celní prohlášení podané elektronicky, doloženo příslušnými doklady. V praxi by se mělo jednat pouze o případy hodné zvláštního zřetele. Dále se upravují podmínky podání celního prohlášení, když je podáváno elektronicky, pokud se vztahuje na dva a více druhů zboží a pokud je učiněno konkludentním jednáním. V ustanovení § 106 se podrobněji stanoví, jak postupuje celní úřad při přijetí celního prohlášení, příslušnost celního úřadu a jak se postupuje, pokud je celní prohlášení podáno celnímu úřadu dříve, než je přeloženo předmětné zboží.

Úprava je v souladu s Články 205 až 234 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 86 až 88 - § 107 návrhu

Nově se upravuje osoba, která může učinit celní prohlášení a přímé a nepřímé zastupování deklaranta. Stanoví se požadavky, která musí splňovat osoba, která chce deklaranta zastupovat v přímém nebo nepřímém zastoupení. Dále se stanoví, že vzor plné moci stanoví ministerstvo vyhláškou. Oproti stávající úpravě se nově definuje pojem závažného porušení celních a daňových předpisů. Úprava je v souladu s novelizovanou Mezinárodní úmluvou o zjednodušení a sladění celních režimů vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 648/1992 Sb. Úprava je v souladu s Článkem 5 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodům 89 a 90 - § 111 návrhu

Toto ustanovení rozvádí podmínky, za kterých může celní úřad zrušit platnost celního prohlášení. Úprava je v souladu s Článkem 251 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 91 až 94 - § 116, § 117, § 118a a § 122 návrhu

Nově se doplňuje § 116 odst. 2 a stanoví se, že deklarant nese na své náklady i veškerou manipulaci potřebnou ke kontrole a odebrání vzorků. Podrobněji se rozvádí § 117 týkající se kontroly celního prohlášení, připojených dokladů a celní kontroly zboží. Tato úprava je v souladu s Článkem 247 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. V § 118a je upraven postup celního úřadu v případě zajištění, že zajištění celního dluhu plně nepokrývá výši celního dluhu stanovenou podle údajů uvedených v celním prohlášení. § 122 je upraven v souladu s legislativními pravidly vlády.

K bodům 95 až 100 - § 124 a § 125 návrhu

Tato ustanovení upravují podrobněji problematiku zjednodušeného postupu a to v případě místního řízení a v případě, kdy si deklarant sám vyměří clo a daně, dále je upraveno, co musí obsahovat písemné celní prohlášení v případě zjednodušeného postupu. Úprava je v souladu s Článkem 253 až 267 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 101 - § 127 návrhu

Následná kontrola představuje významný kontrolní nástroj pro zpětné ověření, zda v souvislosti s propuštěním zboží do celních režimů nedošlo k porušení celních předpisů. S prováděním následné kontroly je často spojen problém vstupu kontrolních orgánů do provozoven kontrolovaného subjektu. Dosud chybí účinné právní nástroje, které by vstup umožňovaly. Podle současné platné právní úpravy celní orgán provádějící následnou kontrolu není oprávněn provést případnou kontrolu ucelené obchodní korespondence a účetních dokladů za určité delší časové období, tedy i ověření těch dokladů, které se nevztahují ke konkrétnímu celnímu prohlášení, avšak mohou obsahovat údaje dokladující protiprávní jednání. Celní orgán provádějící následnou kontrolu dosud nemůže ověřovat bezhotovostní převody do zahraničí. Podnikatelské subjekty mají zřízeny množství účtů vedených u peněžních ústavů, které nelze identifikovat anebo tak lze učinit jen s obtížemi. Tyto problémy odstraňuje navrhované znění § 127.

K bodu 102 a 103 - § 128 až § 128c návrhu

Tato ustanovení upravují problematiku propuštění zboží do režimu volného oběhu. Stanoví se příslušnost celních úřadů, u kterých se podává celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu, jakými doklady musí být celní prohlášení doloženo a postup celního úřadu, pokud celní prohlášení není stanovenými doklady doloženo, případně pokud není celní dluh zaplacen nebo zajištěn. Úprava je v souladu s Článkem 79 až 82 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodu 104 - § 130 návrhu

V § 130 dochází ke zpřesnění tak, aby bylo zcela zřejmé, podle kterého sazebního zařazení se vyměří a vybere dovozní clo. Úprava je v souladu s Článkem 81 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodu 105 - § 132a až § 132m návrhu

Navržená ustanovení upravují neúplné celní prohlášení (jeho obsah, doklady, které k němu musejí být předloženy, lhůty, kdy musí být doplněny chybějící údaje nebo předloženy chybějící doklad, postup celního úřadu při vyměřování cla) a zjednodušené celní prohlášení (jeho formu, podmínky, za kterých celní úřad udělí povolení k propuštění zboží do volného oběhu na základě zjednodušeného celního prohlášení, náležitosti povolení) a v této souvislosti je nutně upravena problematika místního řízení. Úprava je v souladu s Články 254 až 267 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 106 až 114 - § 134, § 135, § 135a, § 135b a § 138a návrhu

Ustanovení upravují pravidla, která platí pro všechny režimy s podmíněným osvobozením od cla a režimy s ekonomickým účinkem. Upravují náležitosti žádosti, na základě které celní úřad příslušný režim povolí. Ustanovení § 135a je upraveno v souladu s legislativními pravidly vlády. Slovo odejmutí, které není v souladu s pravidly českého pravopisu, bylo nahrazeno slovem odnětí. Úprava je v souladu s Článkem 84 až 90 Nařízení rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství a Články 268 až 278 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 115 až 124 - § 139, § 139a až § 139h, § 140, § 141, § 141a až § 141f, § 142, § 142a až § 142c, § 144, § 144a až § 144rr návrhu

Nově navrhovaná ustanovení podrobně upravují režim tranzitu včetně problematiky nezajišťování celního dluhu v režimu tranzitu. Navrhovaná úprava je beze zbytku shodná s Úmluvou o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím, celním zákoníkem Společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, Článek 91 až 97) a prováděcím předpisem k celnímu zákoníku Společenství (Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93, Článek 309 až 312 a 341 až 358).

K bodům 125 až 141 - § 145, § 146a, § 147, § 148, § 148a, § 149a, § 152, § 152a, § 153, § 154, § 154a, § 156, § 158, § 162a až § 162l návrhu

Nově navrhovaná úprava podrobně upravuje režim uskladňování v celním skladu. Úprava je v souladu s Nařízením Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství (Článek 98 až 113) a s Nařízením Komise (EHK) č. 2454/93 (Článek 503 až 548).

K bodům 142 až 155 - § 166, § 167, § 168, § 169a, § 170, § 171, § 172a, § 174, § 178 a § 178a návrhu

Tato ustanovení upravují režim aktivního zušlechťovacího styku. Nutnost navrhovaného doplnění § 166 celního zákona vyplývá z ustanovení článku 558 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93 tak, aby právní úprava odpovídala právní úpravě platné v Evropských společenstvích. Doplnění stávajícího § 167 celního zákona se navrhuje z toho důvodu, aby byla do celního zákona zapracována ustanovení Článku 551, bodů 1, 2 a 4, Článku 552 a Článku 556 bod 3 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Potřeba doplnění § 168 odst. 1 vyplývá z Článku 560 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Změna ustanovení § 168 odst. 2 je navrhována z toho důvodu, že právní úpravu počátku běhu lhůt je třeba dát do souladu s právní úpravou platnou v Evropských společenstvích, konkrétně do souladu s ustanovením Článku 562 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Problematika prodloužení lhůt musela být rovněž dána do souladu s právní úpravou Evropských společenství - úprava je obsažena v Článku 559 bod 2 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Doplnění § 170 stávajícího celního zákona je navrženo s ohledem na Článek 579 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Znění § 171 tak, jak je navrhováno, vychází z právních předpisů Evropských společenství, konkrétně z Článku 121 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní zákoník Společenství. Provedení úpravy je tedy v zájmu dosažení úplné slučitelnosti nezbytné. Dosavadní § 172a se navrhuje změnit s ohledem na Článek 589 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Změna § 178 odst. 3 celního zákona je navrhována s ohledem na Články 639 a 640 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. Úprava § 178a je navrhována z toho důvodu, že je třeba do celního zákona zapracovat ustanovení Článku 275 a následujících Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93, kterými je upravena problematika zjednodušených postupů u režimu aktivního zušlechťovacího styku.

K bodům 156 až 163 - § 180, § 181, § 182, § 183, § 184a, § 186, § 186a až § 186h návrhu

Úprava se týká režimu přepracování pod celním dohledem. Navrhovaná úprava je v souladu s Články 130 až 136 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství a s Články 650 až 669 Nařízení Komise (EHK) č. 2454//93.

K bodům 164 až 168 - § 187, § 188, § 192, § 195, § 196, § 196a až § 196e návrhu

Úprava se týká režimu dočasného použití. Navrhovaná úprava je v souladu s Články 137 až 144 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství a s Články 670 až 747 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 169 až 182 - § 197, § 198, § 199, § 200, § 201, § 202, § 204, § 206, § 207, § 210, § 212, § 212a až § 212l návrhu

Úprava se týká režimu pasívního zušlechťovacího styku. Navrhovaná úprava je v souladu s Články 145 až 160 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství a s Články 748 až 787 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 183 až 186 - § 214a, § 215a, § 215b, § 216a až § 216e návrhu

Úprava se týká režimu vývozu. Navrhovaná úprava je v souladu s Články 161 a 162 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství a Články 788 až 798 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 187 až 198 - § 217, § 218, § 219, § 219a, § 221, § 222, § 226, § 227, § 228 a § 231 návrhu

Doplňují se ustanovení upravující problematiku svobodných celních pásem a svobodných celních skladů. Definuje se, co se rozumí dopravním dokladem. Stanoví se, kdy zahraniční nebo české zboží může být ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito. § 227 obsahuje zmocňovací ustanovení, na základě kterého budou náležitosti evidence zboží stanoveny vyhláškou. Úprava ustanovení § 231 odst. 1 napravuje chybu v psaní.

K bodu 199 - § 233 návrhu

Ustanovení odstavce 5 bylo zrušeno pro nadbytečnost, neboť úprava je obsažena v novelizovaném ustanovení § 47 celního zákona.

K bodům 200 a 201 - § 234 a § 236 návrhu

Úprava se týká vráceného zboží. Byla vypuštěna podmínka, že zboží se musí vracet do tuzemska ze státu, do kterého bylo původně vymezeno, to znamená, že se zboží může vracet odkudkoliv ze zahraničí. Úprava je v souladu s Články 844 až 856 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 202 až 215 - § 238, § 239, § 240, § 241a, § 242, § 243, § 245a, § 245b, § 246, § 247, § 248, § 249a a § 252 návrhu

Úprava se týká vzniku celního dluhu. V § 240 se doplňuje, jaký postup se považuje za nezákonné odnětí zboží celnímu dohledu. V § 241a se vymezují případy, které nejsou považovány za nedostatky mající zásadní vliv na dočasné uskladnění zboží nebo příslušný celní režim podle § 241, § 243 doplňuje případy, kdy celní dluh nevznikne a nově navrhovaná ustanovení § 245a a 245b řeší vznik celního dluhu s ohledem na status zboží. Úprava je v souladu s Články 859 až 867a Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93. V souladu s občanskoprávní úpravou byl upřesněn pojem dlužník.

K bodům 216 až 233 - § 254, § 256, § 257, § 258, § 259, § 260, § 260a až § 260k, § 261 a § 263a návrhu

Úprava se týká zajištění celního dluhu. V navržené úpravě dochází ke zpřísnění úpravy v tom smyslu, že napříště bude povolováno nezajišťovat celní dluh pouze v režimu tranzitu. Jako ručící instrument se nově zavádí zástavní právo, ať již k věcem movitým nebo nemovitostem. Jednoznačně se stanoví podmínky, které musí splňovat ručitel a důvody, kdy může být udělení povolení celními orgány odejmuto. Všechny tyto úpravy mají za cíl co nejvyšší ochranu ekonomických zájmů České republiky, tj. aby se do státního rozpočtu dostaly pokud možno všechny prostředky, které byly celními orgány na clech a daních vyměřeny. V jednotlivých ustanoveních jsou detailně upraveny i jednotlivé typy záruk, globální a individuální s použitím záručního dokladu nebo záruční listiny.

Úprava je v souladu s Články 189 až 200 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Články 857 a 858 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 234 a 235 - § 264 až § 276 návrhu

Zcela nově je upravena problematika evidence cla, ulehčení platby cla a splatnost cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Navrhovaná právní úprava se oproti dosavadní liší tím, že současná více odkazuje na zákon č. 337/1992 Sb., v platném znění, navrhovaná je podrobnější a pouze v některých detailech odkazuje na zákon č. 337/1992 Sb., v platném znění. Například se nově upravuje problematika posečkání a splátek, které v dosavadní úpravě chybí, neboť se bez výhrady používá zákon č. 337/1992 Sb. Nové ustanovení § 267 odst. 4 upravuje problematiku penalizace. Ačkoliv je úprava penalizace upravena v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, kterým se jinak, pokud tento zákon nestanoví jinak, celní orgány řídí (§ 320 návrhu), nevyhovuje tato úprava potřebám celních orgánů. Úprava je v souladu s Články 217 až 232 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Články 857 a 858 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodům 236 až 238 - § 282 návrhu

Ustanovení § 282 se mění pouze formulačně, a to v souladu s navrhovanou změnou odpovídající právní úpravy v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

K bodu 239 - § 283 návrhu

V tomto ustanovení se doplňuje jeden důvod zániku celního dluhu, a to přenechání zboží ve prospěch státu.

K bodům 240 až 247 - § 289, § 289a, § 289b a § 291 návrhu

Problematika se týká vrácení a prominutí cla. Specifikuje se lhůta, ve které lze žádost o prominutí nebo vrácení cla podat. Úprava je v souladu s Články 877 až 898 Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93.

K bodu 248 – § 292 odst.2

Jde o upřesnění při výpočtu úroku za použití diskontní úrokové sazby ČNB. Stanoví se, že pro výpočet úroku podle diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dnů.

K bodům 249 až 252 - § 293 návrhu

Doplňují se skutkové podstaty porušení celních předpisů, zejména ty, které nejčastěji vyplývají z praxe, tj. nesprávné uvádění údajů do celního prohlášení. Tato úprava je v souladu se závěry Kjótské úmluvy.

K bodu 253 - § 295 návrhu

S ohledem na změnu skutkových podstat porušení celních předpisů uvedených v § 293 je nutno upravit i výši pokut za celní přestupky podle jednotlivých skutkových podstat.

K bodům 254 až 256 - § 298 a § 299 návrhu

Upravuje společné řízení v případě více celních deliktů, kterých se dopustí tatáž právnická osoba a způsob ukládání trestu. S ohledem na změnu skutkových podstat porušení celních předpisů uvedených v § 293 bylo nezbytné upravit i výši pokut za celní delikty podle jednotlivých skutkových podstat.

K bodu 257 - § 301 návrhu

V souladu s návrhem novely zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo upřesněno ustanovení týkající se počátku běhu lhůty k uložení sankce pokuty nebo propadnutí zboží za celní delikt.

K bodu 258 - § 305 návrhu

Celní orgány jsou jako správce určité části státních příjmů povinni učinit všechna právními předpisy stanovená opatření, která směřují k vybrání dlužných daní a cla v plné výši. K tomu slouží nejen institut zajištění celního dluhu, ale také další ustanovení celního zákona, např. § 95 odst.1 a 2, § 97 odst. 2 a § 122, která za stanovených podmínek umožňují prodej předmětného zboží. Navrhovaná úprava doplňuje platná ustanovení.

Navrhovaná právní úprava není součástí právních předpisů EU, ale je upravena v národních předpisech, např. v § 76 německého Řádu o odvodech a poplatcích.

K bodu 259 - § 312 návrhu

Jedná se o upřesnění stávající právní úpravy, protože současné znění vede i v soudní praxi k nejednotnému výkladu. Proto dochází k jeho jednoznačnému upřesnění.

K bodům 260 a 261 - § 313 a § 316 návrhu

Nově se doplňují důvody, kdy může celní úřad prodat zboží. Úprava je v souladu s Článkem 53 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodu 262 - § 319 návrhu

Jedná se o úpravu způsobu vedení celní statistiky. Způsob a rozsah údajů požadovaných Českým statistickým úřadem a uváděných v písemném celním prohlášení je v současné době upraven prováděcí vyhláškou ministerstva k celnímu zákonu. Navrhovaná úprava předpokládá, že nadále bude formu, obsah a náležitosti dokladu pro statistické účely, včetně rozsahu údajů pro vedení statistiky stanovit vyhláškou Český statistický úřad spolu s ministerstvem. Úprava je v souladu s příslušnou právní úpravou v Evropské unii, zejména s Nařízením Rady (EHS) č. 1172/95 a Nařízením Komise (EHK) č. 2454/93 ve znění pozdějších předpisů. Podle příloh č. 37 a 38 K Nařízení Komise (EHK) č. 2454/93 se do písemného celního prohlášení uvádějí údaje způsobem a v rozsahu odpovídajícím Úmluvě o zjednodušení formalit ve zbožovém styku mezi Evropskými hospodářskými společenstvími a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 174/1996 Sb. a dále v rozsahu stanoveném jinými právními předpisy pro vedení statistiky.

K bodu 263 - § 320 návrhu

Toto ustanovení upravuje, při kterých řízeních se použije zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších přepisů. Obecně pro řízení před celními orgány platí zákon o správě daní a poplatků, výjimkou jsou případy, kdy tento nebo zvláštní zákon stanoví jinak (správní řád, zákon o přestupcích). Toto ustanovení obsahuje výčet řízení, při nichž se aplikuje správní řád. Obdobně jako v zákoně č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stanoví místní příslušnost Celního úřadu Praha I., nelze-li místní příslušnost celního úřadu určit podle jiných ustanovení tohoto zákona.

K bodu 264 – § 321 návrhu

Navrhuje se vypustit odstavec 2, který stanoví, že rozhodnutí, jímž se uděluje povolení k použití režimů s ekonomickými účinky, nemusí mít písemnou formu, protože tato problematika je nově řešena přímo u jednotlivých celních režimů.

K bodům 265 a 266 - § 322 a § 322a návrhu

Stanoví se obecná zásada, že odvolání proti rozhodnutí celních orgánů nemá odkladný účinek s tím, že odvolání proti rozhodnutí o celním deliktu má vždy odkladný účinek. Dále jsou stanoveny podmínky, za kterých může celní orgán zrušit rozhodnutí, které již nabylo právní moci. Úprava je v souladu s Články 8 a 9 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

K bodům 267 a 268 - § 323 a § 323a návrhu

Jelikož celní zákon používá pouze pojem clo a celní orgány jsou při dovozu i správci daní a poplatků, bylo nutno vymezit pro lepší orientaci tento pojem. Ustanovení § 323a je ustanovením specielním vůči § 320 návrhu tohoto zákona, neboť úprava v zákoně o správě daní a poplatků nevyhovuje potřebám celních orgánů.

K bodu 269 až 275 -