Úprava ústních interpelací v jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je nevyvážená: Zatímco interpelující poslanec je časově omezen, odpovědi interpelovaného žádný časový limit nemají. V několika případech to bylo zneužito k formálním odpovědím čtením předem připraveného textu, pravděpodobně z toho důvodu, aby nebylo možné přednést následující nepříjemnou interpelaci, anebo aby interpelujícímu poslanci i ostatním poslancům bylo naznačeno, že se od interpelovaného podstatné odpovědi nedočká a interpelovat má malý význam. To je jedním z důvodů znehodnocení významu ústních interpelací, které se v současné podobě setkávají s malým zájmem sněmovnyi veřejnosti. Navrhuje se určit časový limit i pro odpovědi, a to v trojnásobné délce, než je vyhrazena na interpelaci a doplňující otázku. Zároveň se rozšiřuje možnost interpelovaného využít písemné odpovědi v již na jiných místech využívané lhůtě 30 dnů, pokud pro složitost otázky nebo z jiných důvodů není možné úplně odpovědět bezprostředně. Takový postup má však být následně projednán jako písemná interpelace, což zajistí možnost zveřejnění odpovědi, a tím naplnění účelu ústní interpelace, a zvýšení významu písemné odpovědi.
Zároveň se navrhuje promítnout do zákona zpřesnění postupu losování ústních interpelací, jak je dnes používáno podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z 9. schůze 2.volebního období z 26. února 1997. Zpřesňuje se i text, který dosud mluví o „přihlášených“, ačkoli správně se jedná o jednotlivé přihlášky.
Návrh zákona nemá nároky na státní rozpočet ani jiný hospodářský nebo finanční dosah. Netýká se smluv podle článku 10 Ústavy, kterými je Česká republika vázán. Není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. K možné námitce o rozporu s čl. 38 odst. 1 Ústavy o tom, že členu vlády se udělí slovo, kdykoli o to požádá, promítnuté i do § 67 jednacího řádu, lze uvést, že z něj neplyne, že by vystoupení člena vlády nemohlo být v konkrétním případě časově omezeno. Navíc člen vlády bezpochyby může požadovat vystoupení „kdykoli“, a tedy i opakovaně, v souladu s Ústavou (podle vyšší normy) a slovo se mu udělí. Takové právo nebylo dosud v praxi při jednání Poslanecké sněmovny o ústních interpelacích zneužito, nemělo by to činit obtíž ani po přijetí navržené úpravy.
Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoduchou úpravu, navrhují předkladatelé návrhu zákona jeho projednání podle § 90 odst. 2 a dalších jednacího řádu tak, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení.
K § 1:
V bodech 1 a 2 se provádí změna podrobně popsaná v obecné části.
K § 2:
Navrhuje se účinnost od prvního dne následujícího měsíce po dni vyhlášení, aby byl čas na změnu reagovat, i kdyby k vyhlášení došlo v průběhu probíhající schůze Poslanecké sněmovny.
* * *
Václav Exner v.r. Jaromír Kohlíček v.r.
Dalibor Matulka v.r. Svatomír Recman v.r.
Navrhované znění s vyznačenými změnami (navržené změny a doplnění tučně, původní znění odst. 3 a označení odst. 7 škrtnuto mezi lomítky):
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
INTERPELACE
§ 110
(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy
ve věcech jejich působnosti.
(2) Poslanec podává interpelaci ústně na schůzi Sněmovny nebo
písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny.
§ 111
Ústní interpelace
(1) Pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení ve
stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4)
doba od 16 do 17 hodin a pro ústní interpelace ostatním členům
vlády doba od 17 do 18.30 hodin. Poslední interpelace může být
podána předsedovi vlády nejpozději v 16.50 hodin a jinému členu
vlády v 18.20 hodin.
(2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně
u předsedy Sněmovny nejpozději do začátku schůze Sněmovny.
(3)
/Pořadí
přihlášených se určí losem na začátku schůze Sněmovny./
Pořadí
přihlášek se určí na začátku schůze sněmovny losem, a to
zvlášť na předsedu vlády a zvlášť na ostatní členy vlády.
V každé z těchto skupin se pořadí upraví tak, že
všechny vylosované druhé přihlášky poslanců následují za
všemi vylosovanými prvními přihláškami, třetí přihlášky za
druhými atd.
(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu
uděleno slovo, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají
též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést
v době stanovené v odstavci 1.
(5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na
ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi
může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na
niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.
(6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu dvou minut
a přednesení doplňující otázky dobu jedné minuty. Odpověď interpelovaného nesmí překročit dobu šesti minut, odpověď na doplňující otázku dobu tří minut. Pokud interpelovanému nestačí na odpověď uvedené lhůty, může prohlásit, že podrobněji odpoví písemně ve lhůtě, která nesmí přesáhnout 30 dnů.
(7) Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu.
(8)
/(7)/
Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace
přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci,
popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět
bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.
(9) Využije-li interpelovaný možnosti písemné odpovědi podle odst. 6 nebo 8, použije se pro dokončení jejího projednání postup stanovený pro písemné interpelace podle § 112.
§ 112
Písemné interpelace
(1) Písemnou interpelaci zašle předseda Sněmovny neprodleně
předsedovi vlády, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto
členovi.
(2) Vláda nebo její člen odpoví na písemnou interpelaci na
schůzi Sněmovny nebo písemně do 30 dnů ode dne jejího podání.
(3) Nesplní-li vláda nebo její člen vůči interpelujícímu
poslanci povinnosti stanovené v odstavci 2, může to poslanec
oznámit předsedovi Sněmovny; ten s tímto oznámením seznámí
Sněmovnu na nejbližší schůzi.
(4) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci
spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její zařazení na pořad
schůze Sněmovny. Podá-li poslanec takovou žádost, písemná
interpelace i odpověď na ni se vytiskne. Předseda Sněmovny ji
zašle všem poslancům a zařadí ji na pořad nejbližší schůze
Sněmovny.
(5) O odpovědi na písemnou interpelaci zařazenou na pořad schůze
Sněmovny se koná rozprava. Na návrh interpelujícího poslance může
Sněmovna k odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo
nesouhlasné stanovisko usnesením. V případě nesouhlasného
stanoviska je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou
odpověď ve lhůtě 30 dnů.
(6) Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen,
nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní
nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.