Problematiku postihu poslanců a senátorů za přestupky upravuje Ústava České republiky, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Na základě těchto právních předpisů a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, není v současné době možné jednání poslance a senátora, které má znaky přestupku, jako přestupek projednat, a to ani tehdy, když si to poslanec nebo senátor sám přeje.
Přestupky poslanců nebo senátorů projednává příslušný mandátový a imunitní výbor, který za přestupek ukládá sankci. Takto pojatá imunita na přestupky tedy nezaručuje členu Parlamentu, jak se většinou mylně tvrdí, právo porušit v případě naléhavé potřeby např. dopravní předpisy, pouze poslance a senátory vyjímá z kompetence běžných orgánů, které projednávají přestupky. Přitom ve většině případů není žádný vážný důvod, proč by v zájmu nerušeného plnění funkcí Parlamentu měly být přestupky jeho členů projednávány v jiném režimu, než je tomu u ostatní občanů.
Podle ustanovení čl. 27 odst. 3 Ústavy České republiky za přestupky podléhá poslanec nebo senátor jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. Žádný zákon však dosud takovou jinou úpravu nestanovil.
Předložený návrh si klade za cíl, aby poslanci a senátoři odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Proto se navrhuje změna zákona o přestupcích, podle níž by přestupky poslanců a senátorů bylo možné projednat podle zákona o přestupcích s výjimkou případů, kdy sám poslanec nebo senátor požádá o projednání přestupku v disciplinárním řízení, které je upraveno příslušným jednacím řádem komory, jejímž je členem.
S realizací navrhovaného zákona nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet. Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky.
K čl. I
Navrhuje se změna zákona o přestupcích, na základě níž bude možné projednat přestupky poslanců a senátorů podle tohoto zákona s výjimkou případů, kdy poslanec nebo senátor požádá o projednání přestupku v disciplinárním řízení zavedeném mandátovým a imunitním výborem příslušné komory Parlamentu v souladu s jejím jednacím řádem ( viz nové znění § 9 odst. 3 zákona o přestupcích).
Na rozdíl od platné právní úpravy navržená novela rovněž umožňuje vykonat sankci uloženou za přestupek osobě, která v době projednávání přestupku, tj. do vydání pravomocného rozhodnutí o přestupku, nepožívala imunitu, a teprve poté před zahájením nebo v průběhu exekučního řízení, v němž je sankce vymáhána, se stala poslancem nebo senátorem ( viz nové znění § 9 odst. 2 přestupkového zákona).
V souvislosti s výše uvedenými návrhy věcných změn v projednávání přestupků poslanců a senátorů se navrhuje rovněž provést příslušné návazné změny v části třetí přestupkového zákona týkající se přestupkového řízení. Jde konkrétně o doplnění § 66 odst. 1 písm. a) a § 76 odst. 1 písm. d) přestupkového zákona, kterým se zamezuje, aby správní orgán příslušný k projednání přestupku mohl odložit věc nebo řízení o přestupku zastavit z důvodu, že přestupku se dopustil poslanec nebo senátor. V § 71 přestupkového zákona se pak správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku výslovně stanoví povinnost postoupit věc k projednání orgánu komory Parlamentu v případě, že poslanec nebo senátor požádá o projednání přestupku v disciplinárním řízení.
K čl. II a III
V souvislosti se změnou přestupkového zákona se navrhuje odpovídající změna jednacího řádu Poslanecké sněmovny a Senátu.
K čl. IV
Jde o přechodné ustanovení, v němž se zaručuje, aby přestupky poslanců a senátorů spáchané před nabytím účinnosti navrhovaného zákona byly projednány podle dosavadní právní úpravy, tedy pouze v disciplinárním řízení vedeném mandátovým a imunitním výborem příslušné komory Parlamentu.
K čl. V
S ohledem na skutečnost, že navrhovaná právní úprava se týká jen malého okruhu osob, se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení.
V Praze dne 29. března 2001
Petr Pithart v.r.
předseda Senátu
Úplné znění částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, s vyznačením navrhovaných změn
podtržený text = zcela nový text, který nahrazuje původní
|
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA ZÁKONA O PŘESTUPCÍCH
§ 9
Jednání, které má znaky
přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a
imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako
přestupek projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím
výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce
uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit
podle zákona nebo mezinárodního
práva.
㤠9
(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, s výjimkou osoby, která se stala poslancem nebo senátorem.
(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle zvláštních právních předpisů.2a)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2a)
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.".
§ 66
Odložení věci
(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3.
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
§ 71
Postoupení věci
Správní orgán postoupí věc
a) prokurátorovi nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu 3) k projednání skutku osoby uvedené
v § 10 odst. 1,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem,
d) orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu 2a) k projednání přestupku osoby uvedené v § 9 odst. 3 v disciplinárním řízení, pokud tato osoba o takové projednání požádala.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 76
Zastavení řízení
(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno,
d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v § 9 odst. 3.
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta,
ch) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,
k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O JEDNACÍM ŘÁDU POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Disciplinární řízení
§ 13
(1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.
(2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona.
(3) Disciplinární řízení se zavede také proti
poslanci, který se dopustí přestupku, za který podléhá
disciplinární pravomoci Sněmovny.
(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení
za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na
návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedená v
odstavcích 1 a 3 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního
podnětu.
(3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení.
(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.4a)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 15
(1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance.
(2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze
poslanci uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou za
přestupek stanoví zvláštní zákon.6)
(2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.6).
(3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.
(4) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupku došlo.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA O JEDNACÍM ŘÁDU SENÁTU
Disciplinární řízení
§ 14
(1) Disciplinární řízení se zavede proti senátorovi, který se svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.11)
(2) Disciplinární řízení lze zavést proti senátorovi, který svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů urazí senátora, poslance, jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona, nebo soudce Ústavního soudu.
(3) Disciplinární řízení se zavede také proti
senátorovi, který se dopustí přestupku, za který podléhá
disciplinární pravomoci Senátu.12)
(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za
disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh
uraženého a za disciplinární provinění uvedené v
odstavci 1 a za přestupky uvedené v odstavci 3 na návrh
předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu.
(3) Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení.12)
(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.12a)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11) Čl. 27 odst. 2 Ústavy.
12) Čl. 27 odst. 3 Ústavy.
12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.".
§ 16
(1) Za disciplinární provinění podle § 14 odst. 1 a 2 lze senátorovi uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu senátora.
(2) Za přestupek podle § 14 odst. 3 lze
senátorovi uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou
za přestupek stanoví zvláštní zákon.14)
(2) Za přestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.14)
(3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.
(4) Disciplinární opatření lze senátorovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupku došlo.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14) Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.