Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o místních poplatcích

Sněmovní tisk: č. 900, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
margin-top: 0.21cm"> Vláda České republiky předložila návrh vládního zákona o obecních daních Poslanecké sněmovně Parlamentu v září roku 1999. Uvedený návrh zákona byl vládě vrácen k dopracování a opětovně byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu v březnu 2000, která ho ve třetím čtení zamítla. Zákon o obecních daních, jehož účinnost se předpokládala od 1. ledna 2001, měl zcela nahradit zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu legislativních prací na zákoně o obecních daních nebyla předkládána žádná změna či doplnění zákona o místních poplatcích. Jedním z důvodů předložení návrhu zákona o obecních daních bylo transformovat místní poplatky, které mají daňový charakter do formy daní, neboť teorie finančního práva rozumí pod pojmem „poplatek“ platbu, která je spojená s možností něco konat, něco užívat, tj. tedy s určitým protiplněním, jehož podstatou je získání určitého prospěchu na straně poplatníka. Z hlediska právní teorie by tedy měly být místní poplatky zařazeny do daňové soustavy ve formě obecních popř. místních daní. Hlavním důvodem pro odmítnutí obecních daní Parlamentem České republiky bylo nezvyšovat daňové zatížení občanů. Na základě shora uvedených skutečností bylo přistoupeno pouze k novele zákona o místních poplatcích.

Navrhovaná úprava zákona o místních poplatcích reaguje na dosavadní zkušenosti a poznatky z výkonu správy místních poplatků a na změny souvisejících právních předpisů. Stávající právní úprava některých poplatků v současné době neodpovídá společenským a právním změnám, které v  České republice nastaly. Volná formulace některých ustanovení zákona zakládá v řadě případů možnost různých výkladů a ve svém důsledku je předmětem soudních sporů. Tento stav vytváří právní nejistotu nejen na straně správců poplatků, ale i u povinných subjektů. Možnost různých výkladů zákona při správě místních poplatků a z toho vyplývající nesprávná praxe některých obcí, vede ke snížení jejich autority a ke snížení výnosu z místních poplatků.

Předkládaný vládní návrh zákona především novým způsobem vymezuje poplatníka místního poplatku ze psů a poplatku z ubytovací kapacity. U poplatku za užívání veřejného prostranství rozšiřuje zvláštní způsoby užívání tohoto prostranství, na jehož vymezení se odkazuje na ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a umožňuje zpoplatnit tímto poplatkem pouze zvláštní užívání veřejného prostranství ve vlastnictví státu nebo územně samosprávného celku. Na základě požadavku obcí se dále navrhuje u místního poplatku ze vstupného definovat pojem vstupné. Procesní ustanovení reagují na reformu veřejné správy a zařazují správu místních poplatků do samostatné působnosti obce s tím, že výkon správy svěřuje obecnímu úřadu. Rozhodovací pravomoc o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí obce je svěřena okresnímu úřadu, a to především na základě doporučení Ministerstva vnitra. Změna odvolacího orgánu, by měla být provedena až v souvislosti s plánovaným zrušením okresních úřadů, se kterým bude spojen širší dopad do dosavadní struktury orgánů státní správy.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá ve srovnání s  dosavadní úpravou místních

4

poplatků změnu jejich výnosu, ani vyšší administrativní zatížení obcí.

Právo Evropského společenství neupravuje otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu. Předložený návrh není v rozporu ani s Evropskou dohodou o přidružení České republiky k ES ani s obecnými zásadami práva ES.

Účinnost zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se předpokládá od 1. ledna 2002.

Čl.I

K bodu 1

Navrhovaná úprava zcela novým způsobem určuje osobu poplatníka místního poplatku ze psa, kterým je na rozdíl od dosavadní právní úpravy chovatel psa. Vymezení pojmu “chovatel” je stanoveno přímo v návrhu zákona a rozumí se jím fyzická nebo právnická osoba, která psa chová nebo drží. Tímto způsobem je zajištěn nejen soulad se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), který určuje osobu chovatele, ale výrazně se zlepší spravovatelnost a výnosnost tohoto poplatku. Současná praxe prokázala, že správci místního poplatku mají omezené možnosti při zjišťování skutečného vlastníka psa vzhledem k tomu, že neexistuje povinnost písemného dokladu při jeho převodu. Z tohoto důvodu dochází k častému obcházení poplatkové povinnosti. Pes je například fakticky chován v obci s vysokou sazbou poplatku, ale je přihlášen v obci s výrazně nižší sazbou nebo se za vlastníky psů prohlašují osoby, pro které platí zvýhodněná sazba poplatku.

Změna týkající se vymezení pojmu “držitel průkazu ZTP/P ( zvlášť těžce postižený s průvodcem)” reaguje pouze na legislativní úpravu zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona současně rozšiřuje výčet poživatelů důchodů, kteří jsou oprávněni platit nižší sazbu poplatku a tím zohledňuje jejich sociálně ekonomickou situaci. Dále se rozšiřuje okruh osob osvobozených od poplatku o osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu osob tělesně postižených, o osoby provozující útulek pro opuštěné psy a o osoby, kterým zvláštní právní předpis stanoví povinnost držení a používání psa.

Pro jednoznačnou správu poplatku ze psů návrh konkrétním způsobem vymezuje poplatkové období a zavádí možnost vybírat poplatek v poměrné části v případech, kdy je pes chován poplatníkem po dobu kratší než jeden rok nebo v průběhu kalendářního roku změní poplatník místo trvalého pobytu nebo sídla. Pokud správce poplatku vybírá poplatek na celé poplatkové období předem, považuje se zaplacená část poplatku za přeplatek a bude postupováno v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 2

Obdobně jako v bodu 1. se jedná pouze o legislativní úpravu reagující na změnu zákona o sociálním zabezpečení.

K bodu 3

Navrhovaná úprava reaguje na změny pracovněprávních předpisů, kterými byly zrušeny

5

rekondiční pobyty a respektuje tak zásadu rovného postavení poplatníků. Osvobození se ponechává pouze pro osoby, u kterých to vyžadují v zákoně uvedené sociální důvody.

K bodu 4 a 5

Na základě stávající úpravy se zpoplatňují poplatkem za užívání veřejného prostranství pouze tzv. prodejní zařízení a zařízení, která slouží k poskytování služeb. Těmito zařízeními jsou ve smyslu stavebních předpisů např. krátkodobé přenosné stánky, pulty, konstrukce a další mobilní zařízení. V současné době jsou tato zařízení velmi často nahrazována objekty dočasného charakteru, na které se vydává stavební povolení a nelze je zpoplatňovat. Z těchto důvodů se výčet zvláštního užívání rozšiřuje i o dočasné stavby.

V souladu s novou právní úpravou vymezení pojmu veřejného prostranství, které je obsahem zákona o obcích, je z důvodu jednotné právní úpravy žádoucí odkázat na tuto právní normu. Pro účely místního poplatku za užívání veřejného prostranství se však ze zpoplatnění vyjímají prostory, které nejsou ve vlastnictví státu nebo územně samosprávného celku.

K bodu 6

Navrhovaná legislativně technická úprava zamezí dvojímu výkladu daného ustanovení. Nezbytnost této úpravy potvrzují i některá soudní rozhodnutí, jejichž obsahem je negativní stanovisko k vybírání místního poplatku za užívání veřejného prostranství, pokud toto prostranství není užíváno po celý den, tj. 24 hodin.

K bodu 7

Do novely zákona se navrhuje zapracovat vymezení pojmu „vstupné", jehož neexistence velmi často způsobuje obcházení poplatkové povinnosti a časté spory mezi správcem poplatku a povinným subjektem. Stanovením definice vstupného se předpokládá zjednodušení poplatkového řízení a odstranění negativního jednání některých pořadatelů akcí, kteří velmi často nazývají faktické vstupné např. povinnou konzumací, místenkou a následně odmítají platit místní poplatek.

K bodu 8

Návrh předpokládá zpoplatnění ubytovací kapacity v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení provozují. V současné době došlo ke změně využívání tzv. podnikových ubytoven, které slouží nejen pracovníkům, ale i veřejnosti, zejména ve velkých městech. Navrhovaná úprava staví tato ubytovací zařízení na stejnou úroveň jiných staveb, ve kterých je poskytováno přechodné ubytování za úplatu např. hotely, motely a penziony.

K bodu 9

U poplatku z ubytovací kapacity dochází ke změně vymezení osoby poplatníka, která

vede ke zjednodušení a zprůhlednění správy tohoto poplatku. Nově bude za poplatníka

považován i případný nájemce ubytovacího zařízení, který přechodné ubytování za úplatu

poskytuje. V  souvislosti s  ustanovením § 45 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a

6

poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jehož obsahem je nepřenosnost daňové (poplatkové) povinnosti, přináší stávající úprava značné problémy u vlastníků ubytovacích zařízení, kteří nemají totožné bydliště s místem ubytovacího zařízení.

K bodu 10

Návrh zákona předpokládá rozšíření prekluzivní lhůty i na osobu plátce. Vypuštěním druhé věty, jejímž obsahem jsou promlčecí lhůty, byla odstraněna domněnka, že dané ustanovení upravuje i promlčecí lhůty. Na tyto lhůty se plně vztahuje zákon o správě daní a poplatků.

K bodu 11 a 12

V souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, navrhuje novela zákona o místních poplatcích určení působnosti orgánu obce k výkonu správy místních poplatků. Návrh předpokládá zařazení správy místních poplatků do samostatné působnosti s tím, že její výkon svěřuje obecnímu úřadu, který má právo činit veškerá opatření potřebná k vybírání poplatků. Odvolacím orgánem je navržen okresní úřad. Změna odvolacího orgánu bude provedena až v souvislosti s plánovaným zrušením okresních úřadů, se kterým bude spojen širší dopad do dosavadní struktury orgánů státní správy. Současně došlo ke zrušení ustanovení § 15 v důsledku jeho zapracování do ustanovení § 14 vládního návrhu zákona.

K bodu 13

Stávající ustanovení § 16 zákona přiznává obcím pravomoc v jednotlivých případech místní poplatky snížit nebo prominout. Vzhledem k tomu, že nejen místní poplatky, ale i jejich příslušenství je příjmem rozpočtu obce, rozšiřuje se pravomoc obce rozhodovat i o prominutí příslušenství. V  současné době je promíjení příslušenství v kompetenci Ministerstva financí, které musí administrativně náročným způsobem zjišťovat okolnosti rozhodné pro jeho vyhovění či zamítnutí u příslušné obce.

Čl.II

Návrh přechodného ustanovení řeší případný přeplatek, který může vzniknout v důsledku změny zdaňovacího období u poplatku ze psů.

V Praze dne 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v. r.

ministr financí

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. v. r.

7

Text zákona v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Z Á K O N

č. 565/1990 Sb.,

o místních poplatcích,

ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :

§ 1

Obce mohou vybírat tyto místní poplatky ( dále jen " poplatky ") :

a) poplatek ze psů,

b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

c) poplatek za užívání veřejného prostranství,

d) poplatek ze vstupného,

e) poplatek z ubytovací kapacity,

  1. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

  2. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.

(§ 2

(1) Poplatek ze psů platí fyzická a právnická osoba, která je vlastníkem psa, obci příslušné podle místa svého trvalého pobytu 1)nebo sídla.

(2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 6 měsíců, vyjma psů užívaných k doprovázení nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazu ZTP/P ( zvlášť těžce postižený s průvodcem).

(3) Sazba poplatku ze psů činí až 1000 Kč ročně za jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož vlastníkem je poživatel invalidního, starobního a vdovského důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, činí až 200 Kč ročně. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici zvýšit až o 50 %.

________________________

1)Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.)

§ 2

(1) Poplatek ze psů platí chovatel psa. Chovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která psa chová nebo drží a má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky.

(2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 6 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen chovatel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná1) a občan s těžkým zdravotním postižením, kterému byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu1a), osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek povolený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které zvláštní právní předpisstanoví povinnost držení a používání psa.

(3) Sazba poplatku ze psů činí až 1000 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož chovatelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatel sirotčího důchodu činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50%. V případě chovu nebo držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Část platby přesahující poměrnou výši poplatku se považuje za přeplatek podle zvláštního právního předpisu1b).

(4) Poplatek ze psů platí chovatel obci příslušné podle místa svého trvalého pobytu nebo sídla. Při změně místní příslušnosti se poplatek platí nově příslušnému správci poplatku od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna místní příslušnosti nastala. Při změně trvalého pobytu nebo sídla poplatníka se při výpočtu poměrné výše poplatku postupuje podle odstavce 3.

_______________________

1) § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

1a) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb.

1b) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.

§ 3

(1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.

(2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají

a) osoby nevidomé, bezmocné a (držitelé průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem)) občané s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu1a)a jejich průvodci,

(b) osoby, kterým byl poskytnut rekondiční pobyt podle zvláštních předpisů 3) ),

(c)) b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) 4)anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu.

(3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba za poplatek ručí.

2

(4) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,-Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

________________________

( 3) § 135 odst. 4 zákoníku práce.)

4) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 71 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

(1) Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství4a), kterým se rozumí umístění (zařízení sloužících k poskytování služeb, umístění stavebních, prodejních nebo) dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních a reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní a sportovní akce a potřeby tvorby filmových a televizních děl. ( Z akcí pořádaných na veřejném prostranství bez vstupného, nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.)

((2) Veřejným prostranstvím podle tohoto zákona jsou zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení.)

(2) Poplatek se neplatí z veřejného prostranství, které není ve vlastnictví státu nebo územně samosprávného celku, z akcí pořádaných na veřejném prostranství bez vstupného nebo z akcí, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely.

(3) Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1.

(4) Poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby invalidní 5).

(5) Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí až 10,- Kč za každý i započatý m2)užívaného veřejného prostranství (a den ) a každý započatý den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

__________________________________

4a) §34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení)

5)Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Zrušeno

3

§ 6

((1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní a prodejní akce a akce obdobného charakteru. Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.)

(1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní akce a akce obdobného charakteru, sníženého o odvedenou daň z přidané hodnoty. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.

(2) Poplatek ze vstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají.

(3) Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného.

Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou.

§ 7

(1) Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních sloužících nebo určených k přechodnému ubytování za úplatu.

(2) Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá

a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků,

(b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření,)

(c)) b) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení,

(d)) c) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům.

((3) Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které toto zařízení vlastní nebo právnické osoby, které mají k tomuto zařízení právo hospodaření.)

(3) Poplatek platí fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování za úplatu poskytla.

(4) Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 2,- Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.

§ 8

Zrušeno

§ 9

Zrušeno

4

§ 10

(1) Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12)do vybraných míst a částí měst (dále jen "vybraná místa") platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké13), manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci.

(2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.

(3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 20 Kč za den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou.

___________________________________

12) § 12 bod 12 vyhl. Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

13) § 116 občanského zákoníku.

§ 10a

(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj15). Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.

(2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel.

(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1.000,- Kč do 5.000,- Kč.

_____________________________

15) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

§ 11

Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši vyměří obec poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené (neodvedené) poplatky až o 50 %. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 12

Pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji oznamovací (poplatkovou) povinnost určenou

obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné poplatky vyměřit do tří let od konce

5

kalendářního roku, ve kterém oznamovací (poplatková) povinnost vznikla. (Pro ostatní promlčecí lhůty platí zvláštní předpisy14).)

§ 13

O řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy14), pokud tento zákon nestanoví jinak.

____________________________________________

14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

§ 14

(Správu poplatků vykonává obec, která je ve svém územním obvodu zavedla.)

(1) Stanovení poplatků a jejich správa patří do samostatné působnosti obce.

(2) Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství.

(3) Správu poplatků vykonává obecní úřad14a).

(4) O opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí obce rozhoduje okresní úřad.

________________

14a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení).

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

(§ 15

Zavedení poplatků stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která jsou v obci veřejným prostranstvím.)

§ 16

Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatky nebo jejich příslušenství snížit nebo prominout.

6

§ 17

Zrušují se:

1. Pro území České republiky zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích.

2. Pro území České republiky vyhláška ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích.

3. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku.

4. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 7/1989 Sb., o některých místních poplatcích vybíraných v Krkonošském národním parku.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Byl-li místní poplatek ze psů zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou část poplatku ze psů připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na poplatek ze psů. Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za přeplatek podle správy daní a poplatků1b).

Čl. III

§ 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací