Důvodová zpráva k Návrh novel zák. o rozpočtech obcí, krajů a hl.m. Praze

K části první, článku I

K bodu 1:

Ustanovení je navrhováno za účelem zabránění ručení majetkem obce za závazky právnických osob, které nejsou zřízeny obcí a za závazky fyzických osob. Dále taxativně stanoví případy, ve kterých obec nemůže zastavit majetek obce. Důvodem pro toto ustanovení je zabránění takovým právním úkonům, které by v konečném důsledku mohly zavinit úbytek nebo škody na majetku obce potřebném k zabezpečování úkolů v její působnosti, narušily nutné odvětvové vazby, příp. vedly k znehodnocení efektů docílených vynaložením veřejných prostředků na jeho pořízení. Obecným cílem je zajistit ochranu majetku obce ve veřejném zájmu.

Jednoznačně se stanovuje, že stát neručí za hospodaření a závazky obce, neboť obec je právnickou osobou, která má práva a povinnosti, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

K bodu 2:

Jako podmínka platnosti uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí a platnosti emise komunálních obligací se stanovuje schválení těchto právních úkonů Ministerstvem financí. U statutárních měst tento souhlas uděluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

K bodu 3:

Toto ustanovení umožňuje hejtmanu kraje v odůvodněných případech jmenovat na základě souhlasu Ministerstva financí nuceného správce obce. Nuceného správce obce jmenuje hejtman kraje v přenesené působnosti. Jmenováním nuceného správce obce nepřechází na tohoto správce pravomoc zastupitelstva obce a rady obce, ale veškeré úkony vyhrazené v § 84 a 85 zastupitelstvu obce a veškeré úkony vyhrazené v § 102 radě obce podléhají jeho schválení. Vychází se z toho, že pokud má nucený správce obce povinnost činit opatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření obce musí mít právo posouzení vhodnosti úkonů činěných orgány obce v období nucené správy.

Ukládá se povinnost nucenému správci obce podávat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření obce hejtmanu kraje a ministerstvu financí.

Ukládá se povinnost hejtmanu kraje kontrolovat činnost nuceného správce obce.

Jmenování nuceného správce obce, kontrola jeho činnosti a jeho odvolání hejtmanem kraje je v souladu s ustanovením § 61 odstavec 3 písm. h) zák.č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), podle kterého hejtman vykonává další úkoly v přenesené působnosti, pokud tak stanoví zákon.

K článku II

Účelem přechodného ustanovení je, aby obce v časovém horizontu 5 let mohly uvést stav zástav k majetku do souladu s tímto zákonem.

K části druhé, článku III

K bodu 1:

Ustanovení je navrhováno, obdobně jako u obcí, za účelem zabránění ručení majetkem kraje za závazky právnických osob, které nejsou zřízeny krajem a za závazky fyzických osob. Dále taxativně stanoví případy, ve kterých kraj nemůže zastavit majetek kraje. Důvodem pro toto ustanovení je zabránění takovým právním úkonům, které by v konečném důsledku mohly zavinit úbytek nebo škody na majetku kraje potřebném k zabezpečování úkolů v jeho působnosti, narušily nutné odvětvové vazby, příp. vedly k znehodnocení efektů docílených vynaložením veřejných prostředků na jeho pořízení. Obecným cílem je zajistit ochranu majetku kraje ve veřejném zájmu.

Jednoznačně se stanovuje, že stát neručí za hospodaření a závazky kraje, neboť kraj je právnickou osobou, která má práva a povinnosti, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

K bodu 2:

Obdobně jako u obcí, také u krajů se navrhuje schvalovat přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí a emisi komunálních obligací ještě dalším subjektem. Pro kraje je jím Poslanecká sněmovna PČR. Návrh předkládá Poslanecké sněmovně vláda České republiky. Navrhuje se také neplatnost takového právního úkonu při nedodržení dané povinnosti.

K bodu 3 a 4:

Toto ustanovení umožňuje v odůvodněných případech vládě České republiky svým usnesením jmenovat na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nuceného správce kraje. Jmenováním nuceného správce kraje nepřechází na tohoto správce pravomoc zastupitelstva kraje a rady kraje, ale veškeré úkony vyhrazené v § 35 a 36 zastupitelstvu kraje a veškeré úkony vyhrazené v § 59 radě kraje podléhají jeho schválení. Vychází se z toho, že pokud má nucený správce kraje povinnost činit opatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření kraje musí mít právo posouzení vhodnosti úkonů činěných orgány kraje v období nucené správy.

Ukládá se povinnost nucenému správci kraje podávat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření kraje vládě České republiky.

Ukládá se povinnost vládě České republiky kontrolovat činnost nuceného správce kraje.

Jmenováním nuceného správce kraje a  jeho odvolání je natolik závažným úkonem, že o něm nemůže sama rozhodnout vláda České republiky, neboť je, v souladu s Ústavou České republiky, vrcholným orgánem výkonné moci a odpovídá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Z tohoto důvodu je souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ke jmenováním nuceného správce kraje a  jeho odvolání nezbytný.

K části třetí, článku IV

K bodu 1:

Ustanovení je navrhováno za účelem zabránění ručení majetkem hlavního města Prahy a jeho městských částí za závazky právnických osob, které nejsou zřízeny hlavním městem Prahou nebo jeho městskými částmi a za závazky fyzických osob. Dále taxativně stanoví případy, ve kterých hlavní město Praha a jeho městské části nemůže zastavit majetek hlavního města Prahy. Důvodem pro toto ustanovení je zabránění takovým právním úkonům, které by v konečném důsledku mohly zavinily úbytek nebo škody na majetku hlavního města Prahy potřebném k zabezpečování úkolů v jeho samostatné i přenesené působnosti, narušily nutné odvětvové vazby, příp. vedly k znehodnocení efektů docílených vynaložením veřejných prostředků na jeho pořízení. Obecným cílem je zajistit ochranu majetku hlavního města Prahy ve veřejném zájmu.

Jednoznačně se stanovuje, že stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, neboť hlavní město Praha je právnickou osobou, která má práva a povinnosti, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.

K bodu 2:

Jako podmínka platnosti uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí a platnosti emise komunálních obligací se stanovuje schválení tohoto právního úkonu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

K bodu 3:

Toto ustanovení umožňuje ministru financí v odůvodněných případech jmenovat nuceného správce hlavního města Prahy. Jmenováním nuceného správce hlavního města Prahy nepřechází na tohoto správce pravomoc zastupitelstva nuceného správce hlavního města Prahy a rady nuceného správce hlavního města Prahy, ale veškeré úkony vyhrazené v § 59 zastupitelstvu hlavního města Prahy a veškeré úkony vyhrazené v § 68 radě hlavního města Prahy podléhají jeho schválení. Vychází se z toho, že pokud má nucený správce hlavního města Prahy povinnost činit opatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření hlavního města Prahy musí mít právo posouzení vhodnosti úkonů činěných orgány hlavního města Prahy v období nucené správy.

Ukládá se povinnost nucenému správci hlavního města Prahy podávat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření hlavního města Prahy ministrovi financí.

Ukládá se povinnost ministrovi financí kontrolovat činnost nuceného správce hlavního města Prahy.

K článku V

Účelem přechodného ustanovení, obdobně jako u obcí, je, aby i hlavní město Praha, nebo její městské části v časovém horizontu 5 let mohly uvést stav zástav k majetku do souladu s tímto zákonem.

K části čtvrté, článku VI:

K bodům 1 a 2:

Odstraňuje se nepřesnost a tisková chyba v zákoně vzniklé při schvalování v legislativním procesu.

V. Tlustý v. r. B. Sobotka v. r.

V. Doležal v. r. M. Kuneš. v. r.

M. Kocourek v. r. A. Macháček v. r.

M. Kraus v. r.

Úplné znění dotčených částí zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

ZÁKON

ze dne 12. dubna 2000

o obcích (obecní zřízení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÍ ZŘÍZENÍ

HLAVA II

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE

DÍL 2

Hospodaření obce

§ 38

(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.¹⁴⁾

(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy¹⁵⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jejichž není zřizovatelem.

(4) K majetku obce, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obec užívá jako

a) sídlo obecního úřadu,

b) budovu základní školy,

c) zařízení ústavní zdravotnické péče,

d) ústav sociální péče,

e) dětský domov,

f) domov důchodců,

g) divadlo,

nesmí obec zřídit zástavní právo s výjimkou zřízení zástavního práva ve prospěch státních fondů^15a).

(5) Ustanovení odstavce 4 se vztahuje i na nemovité věci a movité věci v majetku obce, které jsou podle zvláštního zákona vyhlášeny za kulturní památku, a na sbírky, které jsou podle zvláštního zákona uchovávány zejména v muzeích a galériích.

(6) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 3 až 5 jsou od počátku neplatné.

(7) Stát neručí za hospodaření a závazky obce.

(8) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

9. Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.

¹⁴⁾ Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾ Například občanský zákoník, obchodní zákoník.

^15a) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, zákon č. 102/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení.

HLAVA IV

ORGÁNY OBCE

DÍL 2

Pravomoc zastupitelstva obce

§ 85

(1) Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

b) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým osobám v hodnotě nad 20 000 Kč,

c) bezúplatný převod movitých věcí včetně peněz věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na humanitární, sociální, zdravotnické a ekologické účely, protidrogové aktivity, prevenci kriminality a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu ve výši nad 20 000 Kč,

d) peněžité i nepeněžité vklady do svazků obcí,

e) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,

g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

h) bezúplatné postoupení pohledávek,

i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,

j) zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene na těchto věcech,

k) emise komunálních obligací.

(2) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje Ministerstvo financí.

(3) Emise komunálních obligací schvaluje Ministerstvo financí.

(4) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí a emisi komunálních obligací statutárním městem schvaluje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.

(5) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 2 až 4 jsou od počátku neplatné.

HLAVA VI

DOZOR

DÍL 3

Společná ustanovení k dozoru

§ 129a

(1) V případě, že má obec více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, jmenuje hejtman kraje, na základě souhlasu Ministerstva financí, v přenesené působnosti nuceného správce obce. Jestliže obec zastavila platby, má se za to, že není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky.

(2) Nuceného správce obce podle odstavce 1 hejtman kraje jmenuje i tehdy , jestliže je obec předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže má obec více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění majetku obce se zahrne i očekávaný výnos jejích příjmů, lze-li příjem převyšující výdaje při spravování záležitostí v zájmu obce a jejích občanů, při výkonu přenesené působnosti a záležitostí, které do působnosti obce svěří zvláštní zákon, důvodně předpokládat.

(3) Jmenování nuceného správce obce

a) kraj zveřejní na své úřední desce,

b) obec, na kterou byla zavedena nucená správa, zveřejní na své úřední desce.

(4) O jmenování nuceného správce vyrozumí hejtman kraje příslušný katastrální úřad a příslušný územní finanční orgán.

(5) Nucený správce obce je zaměstnancem kraje, osobní výdaje spojené s výkonem funkce nuceného správce hradí kraj.

(6) Nucený správce obce je povinen činitopatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření obce. Veškeré úkony vyhrazené v § 84 a 85 zastupitelstvu obce a veškeré úkony vyhrazené podle § 102 radě obce podléhají schválení nuceného správce obce, jinak jsou neplatné. O výkonu své funkce a o stavu hospodaření obce podává nucený správce obce měsíčně zprávu hejtmanu kraje a Ministerstvu financí.

(7) Hejtman kraje kontroluje dodržování právních předpisů v činnosti nuceného správce obce. Činnost nuceného správce obce končí dnem jeho odvolání hejtmanem kraje na základě souhlasu Ministerstva financí.

Úplné znění dotčených částí zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

ZÁKON

ze dne 12. dubna 2000

o krajích (krajské zřízení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

HLAVA III

PŮSOBNOST KRAJE

DÍL 1

Samostatná působnost kraje

Hospodaření kraje

§ 17

(1) Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku⁸⁾.

(2) Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy⁹⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Kraj nesmí majetkem kraje ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jejichž není zřizovatelem.

(4) K majetku kraje, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona kraj užívá jako

a) sídlo kraje,

b) budova základní školy,

c) budova střední školy,

d) zařízení ústavní zdravotnické péče,

e) ústav sociální péče,

f) dětský domov,

g) domov důchodců,

h) divadlo,

nesmí kraj zřídit zástavní právo s výjimkou zřízení zástavního práva ve prospěch státních fondů^9a).

(5) Ustanovení odstavce 4 se vztahuje i na nemovité věci a movité věci v majetku kraje, které jsou podle zvláštního zákona vyhlášeny za kulturní památku, a na sbírky, které jsou podle zvláštního zákona uchovávány zejména v muzeích a galériích.

(6) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 3 až 5 jsou od počátku neplatné.

(7) Stát neručí za hospodaření a závazky kraje.

(8) Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(9) Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

⁸⁾ Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ Například občanský zákoník.

^9a)Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, zákon č. 102/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení.

§ 36

(1) Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

a) nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč v jednotlivých případech,

c) poskytování dotací z vlastních prostředků občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné organizaci v kalendářním roce,

4. poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití,

5. vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

f) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200 000 Kč,

7. dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

8. bezúplatné postoupení pohledávek,

i) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky, výpůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení,

j) zastavení nemovitostí,

k) emise vlastních obligací,

l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,

m) zřízení věcného břemene a dlouhodobého pronájmu věci.

(2) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.

(3) Emise obligací vydávaných krajem schvaluje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.

(4) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 2 a 3 jsou od počátku neplatné.

HLAVA VII

VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY KE KRAJŮM

§ 93a

(1) V případě, že má kraj více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky, jmenuje vláda svým usnesením, na základě souhlasu Poslanecké sněmovny nuceného správce kraje. Jestliže kraj zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.

(2) Nuceného správce kraje podle odstavce 1 vláda jmenuje i tehdy, jestliže je kraj předlužen. O předlužení jde tehdy, jestliže má kraj více věřitelů a jestliže jeho splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek; do ocenění majetku kraje se zahrne i očekávaný výnos jeho příjmů, lze-li příjem převyšující výdaje při spravování záležitostí v zájmu kraje a jeho občanů, při výkonu přenesené působnosti a záležitostí, které do působnosti kraje svěří zvláštní zákon, důvodně předpokládat.

(3) Jmenování nuceného správce kraje zveřejní kraj na své úřední desce.

(4) Nucený správce kraje je zaměstnancem ústředního správního úřadu, který vláda určí při jmenování nuceného správce; osobní výdaje spojené s výkonem funkce nuceného správce hradí tento úřad.

(5) Nucený správce kraje je povinen činit opatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření kraje. Veškeré úkony vyhrazené v § 35 a 36 zastupitelstvu kraje a veškeré úkony vyhrazené podle § 59 radě kraje podléhají schválení nuceného správce kraje, jinak jsou neplatné. O výkonu své funkce a o stavu hospodaření kraje podává nucený správce kraje měsíčně zprávu vládě.

(6) Vláda kontroluje dodržování právních předpisů v činnosti nuceného správce kraje. Činnost nuceného správce kraje končí dnem jeho odvolání vládou České republiky, na základě souhlasu Poslanecké sněmovny.

Úplné znění dotčených částí zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

ZÁKON

ze dne 13. dubna 2000

o hlavním městě Praze

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

HLAVA VI

HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 35

(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření s tímto majetkem. Hlavní město provádí evidenci svého majetku.¹⁰⁾

(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,¹¹⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.

(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí majetkem hlavního města Prahy ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jejichž nejsou zřizovatelem.

(7) K majetku hlavního města Prahy , který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona užíván jako

a) sídlo Magistrátu hlavního města Prahy,

b) sídlo úřadu městské části,

c) budova základní školy,

d) budova střední školy,

e) zařízení ústavní zdravotnické péče,

f) ústav sociální péče,

g) dětský domov,

h) domov důchodců,

i) divadlo,

nesmí hlavní město Praha nebo městská část zřídit zástavní právo s výjimkou zřízení zástavního práva ve prospěch státních fondů^11a).

(8) Ustanovení odstavce 7 se vztahuje i na nemovité věci a movité věci v majetku hlavního města Prahy, které jsou podle zvláštního zákona vyhlášeny za kulturní památku, a na sbírky, které jsou podle zvláštního zákona uchovávány zejména v muzeích a galériích.

(9) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanoveními odstavců 6 až 8 jsou od počátku neplatné.

(10) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy.

¹⁰⁾ Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů.

¹¹⁾ Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.

^11a) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, zákon č. 102/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení.

HLAVA VIII

ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

§ 59

Působnost zastupitelstva hlavního města Prahy

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,

c) schvalovat po projednání s městskými částmi územní plán velkého územního celku; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územního plánu velkého územního celku, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,

d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,

e) schvalovat po projednání s městskými částmi územně plánovací dokumentace pro území hlavního města Prahy a vyhlašovat jejich závazné části právním předpisem hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územně plánovací dokumentace, jeho doplňkům nebo změnám, které e dotýkají jejich území,

f) schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný účet hlavního města Prahy,

g) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,

h) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,

i) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,

j) rozhodovat o poskytnutí mimořádných jednorázových odměn členům zastupitelstva hlavního města Prahy,

k) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a zařízení bez právní subjektivity a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,

l) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,

m) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,

n) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,

o) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,

p) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,

q) zřizovat a rušit ýbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,

r) zřizovat a rušit městskou policii,

s) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,

t) rozhodovat o zrušení usnesení rady zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,

u) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,

v) delegovat své zástupce, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,

w) další záležitosti, které do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy svěří zákon.

(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o emisi komunálních obligací,

b) veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění přesahuje 1 % souhrnu všech příjmů hlavního města Prahy plánovaných ve schváleném rozpočtu hlavního města Prahy v příslušném kalendářním roce,

c) majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

d) přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy sdružení, jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,

e) převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,

f) o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,

g) o poskytování dotací a půjček městským částem ze svého rozpočtu, o poskytování dotací nad 200 000 Kč občanským sdružením,

h) humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

i) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,

j) o zastavení nemovitých věcí,

k) o nabytí a převodu nemovitých věcí, četně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

l) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

m) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz s výjimkou obvyklých darů k životním jubileím, obdobným příležitostem a darů věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce nejvýše 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu a s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,

n) o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 5 000 000 Kč,

o) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

p) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců.

(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.

(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.

(6) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.

(7) Emise komunálních obligací schvaluje Poslanecká sněmovna na návrh vlády.

(8) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 6 a 7 jsou od počátku neplatné.

HLAVA XI

VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE

§ 118a

(1) V případě, že má hlavní město Praha více věřitelů a není schopno po delší dobu plnit své splatné závazky, jmenuje ministr financí nuceného správce hlavního města Prahy. Jestliže hlavní město Praha zastavilo platby, má se za to, že není schopno po delší dobu plnit své splatné závazky.

(2) Nuceného správce hlavního města Prahy podle odstavce 1 ministr financí jmenuje i tehdy, jestliže je hlavní město Praha předluženo. O předlužení jde tehdy, jestliže má hlavní město Praha více věřitelů a jestliže jeho splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek; doocenění majetku hlavního města Prahy se zahrne i očekávaný výnos jeho příjmů, lze-li příjem převyšující výdaje při spravování záležitostí v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, při výkonu přenesené působnosti a záležitostí, které do působnosti hlavního města Prahy svěří zvláštní zákon, důvodně předpokládat.

(3) Jmenování nuceného správce hlavního města Prahy zveřejní

a) hlavní město Praha na své úřední desce,

b) Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji.

(4) O jmenování nuceného správce vyrozumí ministr financí příslušný katastrální úřad a příslušný územní finanční orgán.

(5) Nucený správce hlavního města Prahy je zaměstnancem Ministerstva financí, osobní výdaje spojené s výkonem funkce nuceného správce hradí Ministerstvo financí.

(6) Nucený správce hlavního města Prahy povinen činit opatření nezbytná k obnovení řádného hospodaření hlavního města Prahy. Veškeré úkony vyhrazené v § 59 zastupitelstvu hlavního města Prahy a veškeré úkony vyhrazené podle § 68 radě hlavního města Prahy podléhají schválení nuceného správce hlavního města Prahy, jinak jsou neplatné. O výkonu své funkce a o stavu hospodaření hlavního města Prahy podává nucený správce hlavního města Prahy měsíčně zprávu ministru financí.

(7) Ministr financí kontroluje dodržování právních předpisů v činnosti nuceného správce hlavního města Prahy. Činnost nuceného správce hlavního města Prahy končí dnem jeho odvolání ministrem financí.

Úplné znění dotčených částí zákona č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

ZÁKON

č. 250/2000 Sb.

ze dne 7. července 2000,

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST DRUHá

Finanční hospodaření územních samosprávných celků

§ 2

Nástroje finančního hospodaření

1. Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem, je-li sestaven.

(2) Územní samosprávný celek vede účetnictví podle zvláštního zákona.⁴)

⁴⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Příjmy rozpočtu kraje

(1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří

a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

b) příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,

d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů,

e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,⁸)

f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

g) přijaté peněžité dary a příspěvky,

h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,

i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmemobce kraje,

(2) Kraj může v souvislosti s uskutečňováním společného programu České republiky a Evropských společenství použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.⁹)

(3) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).

(4) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.

⁸⁾ Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním

samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

⁹⁾ § 37 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých

souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).