Podle platné právní úpravy obsažené v § 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, náleží vymezenému okruhu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudcům za stanovených podmínek v každém kalendářním pololetí roku další plat ve výši měsíční částky platu, který jim příslušel v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce v příslušném kalendářním pololetí. Za shodných podmínek a ve stejné výši přísluší další plat podle § 8 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, i státním zástupcům. Podle § 25 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, náleží členům prezidia Komise pro cenné papíry další plat ve shodné výši a za stejných podmínek jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. (Předsedovi Komise pro cenné papíry stejně jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu další plat nenáleží.) Podle § 8 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, náleží zástupci Veřejného ochránce práv další plat ve shodné výši a za stejných podmínek jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. (Veřejnému ochránci práv stejně jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu další plat nenáleží.)
Institut dalších platů byl do právního řádu zaveden pro zaměstnance veřejných služeb a správy v roce 1994 jako reakce na výrazné zaostávání platů těchto zaměstnanců za úrovní mezd v podnikatelské sféře, ve které zaměstnavatelé m.j. začali poskytovat i tzv. 13. a 14. plat (nazývaný též plat na dovolenou a na vánoce). Z důvodů nutných úsporných opatření ve výdajích státního rozpočtu však s výjimkou roku 1996 nebyly zaměstnancům ve veřejných službách a správě na základě příslušných nařízení vlády další platy vyplaceny v plné výši, ale pouze v poloviční výši. Protože v roce 1995 byl institut dalšího platu převzat i do zákonné úpravy platů a dalších náležitostí ústavních činitelů a soudců (později i státních zástupců a dalších činitelů), bylo správné, aby i těmto osobám byly další platy poskytovány v souhrnu za rok rovněž v poloviční výši. Poskytoval se proto na základě zvláštních zákonů pouze jeden další plat v kalendářním roce (s výjimkou roku 1996).
Otázku poskytování dalších platů ústavním činitelům, soudcům a státním zástupcům by měla systémově vyřešit komplexní novela zákona č. 236/1995 Sb. a nový zákon o platech a některých dalších náležitostech soudců a státních zástupců. Protože však vládou navrhovaná reforma soudnictví, na kterou měly uvedené zákony rovněž reagovat, nebyla Poslaneckou sněmovnou přijata, a termín pro předložení nového návrhu byl vládou časově posunut, je nezbytné i pro roky 2001 a 2002 reagovat na omezení nároků na výši dalších platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, stejně jako v předchozích letech, mimořádným způsobem. Navrhovaná úprava je pro rok 2001 s ohledem na délku legislativního procesu věcně shodná s předchozími zákonnými úpravami, tj. navrhuje se odejmout představitelům státní moci a dalším osobám, jejichž výše platu se odvozuje od platů zaměstnanců ministerstev, nárok na další plat za druhé pololetí, protože v prvním pololetí jim bude další plat vyplacen v plné výši. Pro rok 2002 se (pro případ, že do doby vzniku nároku na další plat za první pololetí nebude přijata nová koncepce platů a dalších náležitostí ústavních činitelů, některých dalších představitelů státní moci, soudců a státních zástupců) navrhuje věcně správnější řešení, tj. stanovit výši dalších platů na polovinu částky, na kterou by jinak vznikl těmto osobám nárok.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Úprava platových poměrů představitelů státní moci není předmětem právních aktů Evropských společenství.
Přijetím navrhované úpravy dojde k úspoře ve výdajích státního rozpočtu na rok 2001 i na rok 2002.
K § 1
Protože navržená úprava navazuje na úpravu výše dalších platů zaměstnanců ministerstev, navrhuje se stanovit rozsah působnosti na všechny osoby, jejichž platy se odvozují od platů těchto zaměstnanců.
K § 2
Účinnost se navrhuje tak, aby předcházela splnění podmínek nároku na další plat za druhé pololetí roku 2001.
V Praze dne 2. května 2001
předseda vlády
1. místopředseda vlády a
ministr práce a sociálních věcí
1) § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
3) § 1 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 21 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění některých zákonů.
5) § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
6) § 4, § 8 odst. 2, § 11 odst. 2, § 17 odst. 2, § 20 odst. 2, § 21 odst. 2, § 25 odst. 2 a § 30 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.
§ 8 zákona č. 201/1997 Sb. § 25 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb. § 8 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb.