Důvodová zpráva
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
Důvodová zpráva
Důvodová zpráva k Návrh zákona o spořitelních a úvěrních družstvech - RJ
Sněmovní tisk: č. 941, 3. volební období
Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Předložený návrh zákona navazuje na změny zákona č. 87/1995 Sb. provedené zákonem č. 100/2000 Sb. Zákon č. 100/2000 Sb. reflektoval nestabilní stav sektoru družstevních záložen a vytvářel předpoklady pro jeho postupnou konsolidaci. Předložený návrh zákona reaguje na aktuální potřeby vyplývající z poznatků z tohoto procesu, zejména akcentuje sociální hledisko a zmírňuje nepřiměřenou tvrdost stávající právní úpravy.
Předmětem předloženého návrhu zákona je zejména další posílení ochrany zájmů členů družstevních záložen, jejich dědiců a osob, kterým zaniklo členství za trvání družstevní záložny, a to především v případech, jež blíže neupravoval zákon č. 100/2000 Sb.
Dle zákona č. 87/1995 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb. lze čerpat ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen mimo jiné na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou jen členové družstevních záložen. Náhrada za pojištěny vklad se vkladateli poskytne v případě, že Zajišťovací fond družstevních záložen obdrží písemné oznámení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami o neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek. Nárok na náhradu vkladateli nevznikne dříve, než družstevní záložna, která není schopná dostát závazkům a jejímž členem je vkladatel, prokáže Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, že se její členové podíleli na krytí ztráty, která byla zjištěna zákonem dále specifikovanou účetní závěrkou, uhrazovací povinností ve výši podle stanov. Rozhodnutí o krytí ztráty uhrazovací povinností členů je v působnosti členské schůze družstevní záložny.
Ze shora uvedeného vyplývá, že pro vznik nároku je mimo jiné nezbytné konání členské schůze, odsouhlasení krytí uhrazovací povinnosti členů ve výši podle stanov, přičemž po splnění mimo jiné uvedených podmínek vznikne nárok na náhradu za pojištěny vklad pouze členům družstevních záložen.
Předkládaný návrh zákona upřesňuje situaci, kdy na majetek družstevní záložny je prohlášen konkurs, a to bez předchozího konání členské schůze rozhodující o krytí ztráty družstevní záložny uhrazovací povinností členů. Návrh zákona zakládá právo a povinnost správce konkursní podstaty svolat za stanovených podmínek členskou schůzi s určeným programem a poskytuje takto členům družstevních záložen záruku, že budou mít příležitost dobrovolně rozhodnout ve věci krytí ztráty uhrazovací povinností členů a splnit tak jednu z podmínek pro vznik nároku na náhradu za pojištěny vklad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen.
Předložený návrh zákona dále řeší právní postavení dědiců členů a osob, kterým zaniklo členství za trvání družstevní záložny. Vyjmenované osoby mají dle § 4 odst. 6 písm. b) mimo jiné nárok na vyplacení uložených vkladů po odečtení nesplacených úvěrů. Družstevní záložny, které nejsou schopny dostát svým závazkům za zákonných a smluvních podmínek, však zpravidla tyto nároky nemohou uspokojit, přičemž vystoupivším členům a zejména dědicům po zůstavitelích, kterým okamžikem smrti zaniklo členství v družstevní záložně, nemůže dle zákona č. 87/1995 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb. vzniknout nárok na náhradu ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Stávající úprava tedy významně znevýhodňuje dědice a vystoupivší členy, kteří mnohdy učinili úkony k ukončení členství s vědomím zákonem stanoveného nároku na vyplacení prostředků dle § 4 odst. 6 písm b).
Předložený návrh zákona nově zahrnuje mezi pojištěné vklady, za které za určitých okolností vzniká nárok na náhradu ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen, i vklady vedené v jiné měně než pouze českých korunách.
Vzhledem k aktuální fázi konsolidace sektoru je nezbytné, aby se shora uvedená úprava, zvyšující ochranu zájmů členů, jejich dědiců a osob, kterým zaniklo členství za trvání družstevní záložny, vztahovala i na vklady a neuspokojené nároky na vyplacení vkladů vztahující se k družstevním záložnám, v jejichž případě již došlo u jejich členů ke vzniku nároku na náhrady za pojištěné vklady ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Předkládaný zákon z tohoto důvodu dopadá na již vzniklé právní vztahy a za předpokladu splnění podmínek pro vznik nároku na náhradu za pojištěný vklad před nabytím jeho účinnosti způsobuje vznik nároku na náhradu ke dni jeho účinnosti.
Dle předběžných odhadů předložený zákon umožní vznik nároku na náhradu dědiců po více něž 1500 zůstavitelích a přibližně 600 osobám, které dobrovolně ukončili členství v družstevní záložně, jejichž nárok na vyplacení vkladů však nebyl uspokojen. Umožní dále konání členských schůzí družstevních záložen, sdružujících více než 500 členů, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs a které neprokázaly Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami krytí ztráty uhrazovací povinností členů, jež je podmínkou pro vznik nároku na náhradu ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen.
Náhrady za pojištěné vklady jsou hrazeny ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Zákon č. 9/2001 Sb. zajistil prostředky pro jejich realizaci. Dle předběžných odhadů při zachování stávající výše náhrady ve vztahu k pojištěnému vkladu, a to v relativním i absolutním vyjádření, nebude v případě přijetí tohoto zákona nutné navyšovat rozsah zdrojů Zajišťovacího fondu družstevních záložen nad částku stanovenou v zákoně č. 9/2001 Sb. Předkládaná novela zákona proto nevznáší žádný finanční nárok na státní rozpočet.
Na základě vyjádření Parlamentního institutu lze konstatovat, že ustanovení návrhu zákona nejsou v rozporu se směrnicí 94/19/ES, o systémech záruk za vklady s jednou výhradou. Tato výhrada se týká jisté retroaktivity u rozšíření pojištění vkladů i na vklady v cizí měně.
K bodu 1:
Zákon upřesňuje právo a povinnost správce konkursní podstaty družstevní záložny svolat členskou schůzi za účelem schválení rozhodnutí o krytí uhrazovací povinnosti členů, a to na základě žádosti Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a specifikuje způsob, jakým je konkursní správce povinen členskou schůzi svolat. Vytváří dále předpoklady, aby náklady na svolání a konání členské schůze bylo možné uhradit jako pohledávku za podstatou ve smyslu zákona o konkursu a vyrovnání již v průběhu konkursního řízení.
K bodu 2:
Zákon nově vymezuje osoby, kterým lze poskytnout náhradu ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen a zavádí pojem tzv. oprávněné osoby, kterými jsou členové družstevních záložen a osoby, o kterých tak zákon stanoví.
K bodu 3:
Zákon rozšiřuje vymezení pojištěného vkladu i na vklad vedený v jiné měně než českých korunách.
K bodu 4:
Zákon definuje, že pojištěným vkladem jsou také vklady, na jejichž vyplacení vznikl nárok podle § 4 odst. 6 písm. b), a to za předpokladu neuspokojení tohoto nároku, tedy zejména dědicům členů a osobám, jejichž členství zaniklo za trvání družstevní záložny. Nárok na náhradu za pojištěný vklad těchto osob vzniká souběžně s nárokem členů družstevní záložny, tedy po splnění podmínek stanovených v § 17 odst. 1.
K bodu 5:
Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že nárok na náhradu může za stanovených podmínek vzniknout oprávněným osobám, tedy nikoliv výlučně členům družstevní záložny, a dále určuje, že nárok za pojištěný vklad vedený v jiné měně než českých korunách vzniká v českých korunách.
K bodu 6:
Navrhovaná úprava zohledňuje nové vymezení oprávněné osoby, tedy osoby, které může vzniknout nárok na náhradu za pojištěný vklad, a dále zohledňuje případné závazky vkladatele v jiné než české měně. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na náhradu za pojištěný vklad vedený v jiné než české měně vzniká v českých korunách, určuje kurz pro přepočet a měnu, ve které bude náhrada vyplacena.
K bodu 7:
Navržená úprava zohledňuje nové vymezení osob, kterým může vzniknout nárok na náhradu za pojištěný vklad.
K bodu 8:
V odst. 3 se určuje způsob výpočtu náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu, kterým disponují osoby uvedené v ust. § 4 odst. 6. Pro účely výpočtu náhrady se vychází z výše původního pojištěného vkladu osoby, které zaniklo členství za trvání družstevní záložny, za předpokladu, že její nárok, resp. nárok dědice vyplývající z ust. § 4 odst. 6 písm. b) nebyl uspokojen. Od takto stanovené částky se pouze pro výpočet náhrady odečte částka odpovídající uhrazovací povinnosti členů určené podle § 17 odst. 1, přičemž z výsledné částky se vypočte náhrada postupem uvedeným v § 18 odst. 2. Výše takto vypočtené náhrady se poté rozdělí oprávněným osobám v souladu s jejich podílem na původním pojištěném vkladu osoby, které zaniklo členství za trvání družstevní záložny.
Náhrada oprávněné osoby vyplývající z dědictví po zůstaviteli je stanovena odděleně od jiné náhrady oprávněné osoby, jak je stanoveno v § 18 odst. 4 . Tato skutečnost je významná v případě, kdy dědic po zůstaviteli je zároveň členem družstevní záložny, který z tohoto důvodu disponuje jak určitým podílem na pojištěném vkladu zůstavitele nabytým na základě dědického titulu, tak vlastním pojištěným vkladem. V uvedeném případě by došlo k poskytnutí náhrady z titulu nabytí pojištěného vkladu nebo jeho podílu v rámci dědictví, která nemůže přesáhnout 100 000 Kč, a jiné náhrady, které této oprávněné osobě přísluší z vkladů člena. V případě nabytí pojištěných vkladů v rámci dědictví po více zůstavitelích bude náhrada za pojištěný vklad po každém zůstaviteli stanovena a poskytnuta odděleně.
K bodům 9-12:
Navržená úprava zohledňuje nové vymezení osob, kterým může vzniknout nárok na náhradu za pojištěný vklad.
K článku II:
Přechodná a závěrečná ustanovení
Současnou právní úpravu lze charakterizovat nepřiměřenou tvrdostí vybraných ustanovení, které neumožňují vznik nároku na náhradu za vklady vedené v jiné měně než českých korunách a za neupokojený nárok na výplatu vkladů osob, kterým zaniklo členství za trvání družstevní záložny. Uvedené vklady byly před zánikem členství charakterizovány jako vklady pojištěné. Zánik členství respektive nemožnost přechodu členství na dědice nevytváří předpoklady pro splnění podmínek pro vznik nároku na náhradu za shora uvedený vklad. Přechodná a závěrečná ustanovení upravují časovou působnost zákona, jehož ustanovení lze takto aplikovat i na právní vztahy vzniklé před jeho účinností. Nároky oprávněných osob podle tohoto zákona, které podle dosavadní právní úpravy nevznikly, se posuzují jako právoplatné ke dni účinnosti tohoto zákona.
Vzhledem k výše popsaným důvodům a s ohledem na nutnost rychlého řešení uvedených problémů navrhovatelé předkládají Poslanecké sněmovně návrh, aby s návrhem novely zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení (§ 90 odst.2 zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
Máte otázku k tomuto zákonu?
Zeptejte se asistenta