Cíl předkládané novely zákona spočívá v úpravě problematických míst pro oblast vzdělávání, která byla způsobena reformou veřejné správy i některými předchozími novelami školské legislativy. Podstata návrhu je založena na třech okruzích, posílení zřizovatelských pravomocí u obcí, vymezení povinností kraje v oblasti vzdělávání a posílení autonomie škol.
1. Posílení zřizovatelských pravomocí u obcí
Reforma veřejné správy vytvořila nový právní stav v oblasti řízení školství. Přijetím zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze došlo i ke změně zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Většina pravomocí, které doposud zastávaly školské úřady, byla přesunuta na úroveň kraje. Vytváří se tak paradoxně velmi centralistický model řízení školství, kdy veškerá řídící pravomoc v oblasti školství je soustředěna na úroveň kraje. Došlo tak bohužel ke zkomplikování v oblasti řízení školského systému a prodloužení vzdálenosti mezi dvěma subjekty vykonávající veřejnou správu ve školství. Přesunutím pravomocí z úrovně okresu na úroveň kraje se zmenší znalost lokální problematiky a tím možnost reagovat na konkrétní potřeby zřizovatelů a potřeby škol.
Zákony přijaté v souvislosti s reformou veřejné správy vytvořily stav, kdy subjekt jmenuje ředitele škol a zařízení, která sám zřizuje. Tento krok lze považovat za systémový, neboť zřizovatel nese konkrétní odpovědnost za chod dané školy či zařízení, a proto samozřejmě logicky musí mít právo rozhodovat o tom, jaký bude v jím zřizované organizaci management. Tento systém má ovšem jeden nedostatek, neboť neplatí pro všechny. Zatímco kraje zřizující střední a vyšší odborné školy pravomocí jmenovat ředitele disponují, stejně jako církev u svých škol a soukromníci v oblasti privátního školství , obci toto umožněno není, a tím je z nepochopitelných důvodů postavena do role jakéhosi nekompetentního zřizovatele druhé kategorie. Přitom obce již deset let vkládají do svých škol nemalé finanční prostředky. Navrhovaná novela se snaží tuto pravomoc obcím přidělit, přičemž vytváří jistou pojistku tím, že kraji ponechává možnost spolurozhodovat v podobě kontrasignace při jmenování a odvolávání ředitelů. Tato pojistka u škol církevních, škol soukromých, a dokonce ani u škol MŠMT není.
2. Vymezení povinností kraje v oblasti vzdělávání
Jedná se o analogický požadavek povinnosti kraje s požadavkem, který je stanoven pro obec a její povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky. Podobně jako obec v případě povinné školní docházky, by kraj měl být povinen zajistit podmínky pro střední vzdělávání, vzdělávání ve zvláštních a speciálních školách, a to i v případě plnění povinné školní docházky a měl by zajistit i podmínky pro péči o děti, kterým je soudem nařízena ústavní výchova, a to v zařízeních, která zřizuje.
3. Posílení autonomie škol
Prostředkem k posílení autonomie škol je jejich možnost samostatně realizovat svůj pedagogický projekt vzhledem ke státem závazným učebním dokumentům a lokálním podmínkám. K tomu, aby měly školy dostatečný prostor pro rozhodování především ve věcech ekonomických, pracovně právních a pedagogických, potřebují kompetenci k některým právním úkonům. Bez přechodu všech škol do právní subjektivity to však není možné realizovat. Z toho důvodu návrh novely zavádí povinnou právní subjektivitu pro všechny školy, předškolní a školská zařízení.
Výhodou přechodu všech škol do právní subjektivity by mohlo být také snížení počtu úředníků, kteří dosud zajišťovali chod škol bez právní subjektivity. To znamená, že v tomto smyslu lze chápat ustanovení v návrhu novely zákona z hlediska zatížení veřejných rozpočtů jako levnější variantu řízení školství.
Předložený návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh zákona nebude mít dopad na státní rozpočet.
K § 7 písm. h):
V §7 písm h) kraj v přenesené působnosti uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů u předškolních zařízení,škol a školských zařízení zřizovaných obcemi.
K § 14 odst. 2
Znění tohoto paragrafu umožňuje, aby všechny školy a školská zařízení mohly přejít na právní subjektivitu. V ustanovení je termín do 1. 9. 2002 proto, aby bylo možné se na tento přechod dostatečně připravit.
Dnešní stav, který je umožněn novelou zákona z roku 1995, umožňuje pouze v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí existenci uvedených institucí, aniž jsou právnickou osobou. Funkci statutárního orgánu v takových případech vykonával školský úřad – dnes školský referát okresního úřadu. Uvedený stav a podobná praxe je jednak příčinou omezené autonomie škol, je vlastní příčinou nadměrně vysokého počtu úředníků na okresní úrovni, zamlžuje účel investovaných prostředků na výkon státní správy, neboť jsou z nich hrazeny i výdaje, které jsou jinak vydávány z rozpočtu školy, tedy z prostředků určených pro regionální školství a v neposlední řadě v souvislosti se zrušením okresních úřadů by jinak musely být školy a školská zařízení bez právní subjektivity organizační součástí obcí, což není z řady důvodů rozumné.
K § 14 odst. 7:
V §14 odst.7 mají obce pravomoc jmenovat na základě výběrového řízení ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, jež jsou jimi zřizovány.
K § 16
Explicitní uvedení právní formy je jednak analogické s požadavkem právní formy škol a školských zařízení zřízených obcí a vyhovuje účelu. Dříve bylo možné, aby školy byla tak zvanou zálohovou organizací a o konkrétní formě právnické osoby bylo rozhodováno add hoc. Souhlas ministerstva se zrušením školy může být vhodnou pojistkou proti krátkodobým selháním v rozhodovacím procesu samosprávy. Řada středních škol má nadkrajský spádový obvod a rozhodnutí o jejím zrušení by proto mohlo negativně ovlivnit i rozsáhlejší územní obvod než kraj. Lze předpokládat, že případným výjimečným sporům, které by zřejmě musel řešit soud, by jistě předcházela argumentace o důvodech jednotlivých stanovisek a nalezení oboustranně přijatelného řešení. Opatřením by do jisté míry byla posílena role ministerstva jako globálního gestora dostatečnosti příležitostí ke střednímu a speciálnímu vzdělávání.
Možnost zřizovat i jakékoliv další školy a školská zařízení by neměla být omezena. Není důvod například omezit rozhodnutí kraje zřídit v malé obci, které na zřizovatelskou funkci nestačí prostředky, zřídit základní školu jako výraz podpory rozvoje takové specifické lokality.
K § 16a
Vymezuje analogicky jako u obce povinnosti kraje zajistit podmínky pro střední vzdělávání, speciální vzdělávání a výkon ústavní výchovy v zařízeních, které kraj zřizuje.
K § 17 odst. 3:
V § 17 odst. 3 mají kraje pravomoc jmenovat na základě výběrového řízení ředitele škol a zařízení, jež jsou jimi zřizovány.
K § 24
Přechod na právní subjektivitu vyžaduje jisté období na přípravu a realizaci, proto je stanoven v tomto paragrafu termín 1. 1. 2003
Platné znění částí zákona, kterých se dotýká navrhovaná novelizace, s vyznačením navrhovaných změn. Platné znění je vytištěno kurzívou, navrhované znění je podtrženo, zrušení je přeškrtnuto.
§ 7 písm h):
h) se souhlasem zřizovatele jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které jsou zřízeny podle §14 odst. 2. Při jmenování vychází zejména z výsledků konkurzního řízení a stanoviska rady školy, pokud je zřízena. Při opakované nedohodě zřizovatele s orgánem kraje rozhodne o jmenování nebo odvolání ministerstvo,
h) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje obec,
§ 14 odst. 2
(2) Obec zřizuje nebo se souhlasem kraje v přenesené působnosti zrušuje předškolní zařízení, základní školu a školská zařízení jim sloužící, základní uměleckou školu, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družinu, školní klub a školní knihovnu. Jestliže žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, je povinna hradit obec, ve které má žák trvalý pobyt, obci, která školu zřídila, její neinvestiční výdaje podle odstavce 4, které tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám neposkytované orgánem kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, připadající na jednoho žáka této školy, pokud se dotčené obce nedohodnou jinak. Obec, která je zřizovatelem školy, je povinna oznámit obci, v níž má žák trvalý pobyt, jeho přijetí do základní školy ve svém spádovém obvodu. Spory ve věci úhrady neinvestičních výdajů obcí podle tohoto odstavce rozhoduje soud.
(2) Obec zřizuje jako příspěvkové organizace nebo se souhlasem kraje v přenesené působnosti zrušuje předškolní zařízení, základní školu a školská zařízení jim sloužící, základní uměleckou školu, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družinu, školní klub a školní knihovnu. Jestliže žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, je povinna hradit obec, ve které má žák trvalý pobyt, obci, která školu zřídila, její neinvestiční výdaje podle odstavce 4, které tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám neposkytované orgánem kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, připadající na jednoho žáka této školy, pokud se dotčené obce nedohodnou jinak. Obec, která je zřizovatelem školy, je povinna oznámit obci, v níž má žák trvalý pobyt, jeho přijetí do základní školy ve svém spádovém obvodu. Spory ve věci úhrady neinvestičních výdajů obcí podle tohoto odstavce rozhoduje soud.
§ 14 odst. 7:
(7) Obec sděluje orgánu kraje v přenesené působnosti souhlas se jmenováním a odvoláním ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných obcí.
(7) Obec se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje. Pro jmenování jsou rozhodující výsledky výběrového řízení.
§ 16
Kraj v samostatné působnosti zřizuje a zrušuje
a) střední školy, odborná učiliště, vyšší odborné školy a školská zařízení jim sloužící,
b) konzervatoře a školská zařízení jim sloužící,
c) speciální základní školy, speciální střední školy a speciální předškolní zařízení,
d) jazykové školy, těsnopisný ústav, školské ústavy umělecké výroby a školní hospodářství,
e) předškolní zařízení, školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než českým, pokud je nezřídí obec podle § 14 odst. 2,
f) speciální základní školy při zdravotnických zařízeních, pomocné školy, zvláštní školy, zvláštní předškolní zařízení při zdravotnických zařízeních,
g) základní umělecké školy,
h) dětské domovy,
i) školská zařízení pro výchovu mimo vyučování,
j) školská zotavovací zařízení,
k) zařízení školního stravování,
l) plavecké školy,
m) střediska praktického vyučování,
n) zařízení výchovného poradenství,
o) střediska služeb školám a střediska informačních technologií,
p) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
Kraj v samostatné působnosti zřizuje jako příspěvkové organizace a se souhlasem ministerstva zrušuje
a) střední školy, odborná učiliště, vyšší odborné školy a školská zařízení jim sloužící,
b) konzervatoře a školská zařízení jim sloužící,
c) speciální základní školy, speciální střední školy a speciální předškolní zařízení,
d) jazykové školy, těsnopisný ústav, školské ústavy umělecké výroby a školní hospodářství,
e) předškolní zařízení, školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než českým, pokud je nezřídí obec podle § 14 odst. 2,
f) speciální základní školy při zdravotnických zařízeních, pomocné školy, zvláštní školy, zvláštní předškolní zařízení při zdravotnických zařízeních,
g) základní umělecké školy,
h) dětské domovy,
i) školská zařízení pro výchovu mimo vyučování,
j) školská zotavovací zařízení,
k) zařízení školního stravování,
l) plavecké školy,
m) střediska praktického vyučování,
n) zařízení výchovného poradenství,
o) střediska služeb školám a střediska informačních technologií,
p) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
r) další školy a školská zařízení v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a
rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ve svém územním obvodu.
§ 16 a
§ 16a
Kraj v samostatné působnosti je povinen vytvářet podmínky pro zajištění vzdělávání
ve speciálních předškolních zařízení, podmínky pro plnění povinné školní docházky ve
zvláštních a speciálních základních školách, podmínky pro zajištění vzdělávání v odborných učilištích, ve středních odborných učilištích, středních odborných školách, gymnáziích, konzervatořích, vyšších odborných školách a školských zařízeních jim sloužících a podmínky pro péči o děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou v dětských
domovech.
§ 17 odst. 3
(3) Kraj v samostatné působnosti se souhlasem ministerstva jmenuje na základě výsledků konkurzního řízení a odvolává ředitele škol a školských zařízení, které zřizuje. Jmenování ředitele bez předchozího souhlasu ministerstva je neplatné.
(3) Kraj v samostatné působnosti se souhlasem ministerstva jmenuje a odvolává ředitele škol a školských zařízení, které zřizuje. Pro jmenování jsou rozhodující výsledky výběrového řízení.
§ 24 odst. 4
(4) Obec nebo kraj v samostatné působnosti, který je zřizovatelem předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, které nemá právní subjektivitu a není organizační součástí jiného předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, které právní subjektivitu má, zajistí změnu právní formy v souladu s § 14 odst. 2 a § 16 tohoto zákona, do 1. 1. 2003.
Walter Bartoš v. r. Michaela Šojdrová v. r. Petr Mareš v. r.
Petr Pleva v.r. Václav Brousek v. r.
Libor Krátký v.r. Jiří Koháček v.r. Jiří Patočka v.r.
Jan Vidím v.r. Tom Zajíček v.r. Jan Klas v.r.
Lucie Talmanová v.r. Jiří Bílý v.r. Hynek Fajmon v.r.
Alena Páralová v.r. Michal Doktor v.r. Vlastimil Tlustý v.r.
Kateřina Dostálová v.r. Miroslav Krajíček v.r. Václav Nájemník v.r.
Radim Chytka v.r. Jitka Kociánová v.r. Tomáš Teplík v.r.
Eva Dundáčková v.r. Josef Ježek v.r. Pavel Suchánek v.r.
Jaroslav Zvěřina v.r. Petr Matějů v.r. Václav Krása v.r.
Zdeněk Záruba v.r. Tomáš Kladívko v.r. Jiří Papež v.r.
Pavel Lang v.r. Jan Svoboda v.r. Augustin Bubník v.r.
Libor Ambrozek v.r. Pavel Tollner v.r. Jaroslav Lobkowicz v.r.
Zdeněk Švrček v.r. Jaromír Talíř v.r. Ivana Hanačíková v.r.
Karel Kühnl v.r.