Důvodová zpráva k Návrh branného zákona

K čl. I bodu 1

Branný zákon nestanoví, zda se vojenská cvičení dobrovolná započítávají do celkového rozsahu vojenských cvičení a v důsledku toho dochází k různým výkladům. Navrhovaná úprava vychází z toho, že vojenská cvičení dobrovolná jsou výrazem svobodného rozhodnutí vojáka v záloze sloužit nad rámec povinnosti stanovené zákonem.

K čl. I bodu 2

Úpravou se sleduje vytvoření specifické skupiny záloh. Tato skupina zahrnuje vojáky v záloze, kteří jsou předurčeni pro doplnění ozbrojených sil a uzavřeli dohodu, kterou se dobrovolně zavázali k plnění dalších povinností. Součástí těchto povinností je pravidelná účast na vojenských cvičeních dobrovolných.

K čl. II bodu 1

Voják v záloze, který tvoří aktivní zálohu na základě uzavřené dohody, bude při výkonu vojenského cvičení dobrovolného zvýhodněn tím, že bude pobírat služné ve dvojnásobné výši. Důvodem je určitá kompenzace za dobrovolné převzetí povinností, které jsou nad rámec branného zákona.

K čl. II bodu 2

Stanoví se výplata zvláštního příplatku, který bude poskytován vojákům tvořícím aktivní zálohu za předpokladu, že budou plnit uzavřený závazek. V případě úmyslného neplnění závazku se voják v aktivní záloze vystavuje finančnímu postihu.

RNDr. Petr Nečas v.r.

František Ondruš v.r.

Text dotčených ustanovení zákona č. 218/1999 Sb. a zákona č. 220/1999 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 218/1999 Sb.

§ 30

Vojenská cvičení

1. Celkový rozsah vojenských cvičení činí nejvýše

1. u mužstva a poddůstojníků v záloze 12 týdnů,

2. u rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů v záloze 16 týdnů.

2. Vojáci z povolání jsou po zařazení do zálohy povinni vykonávat vojenská cvičení jako ostatní vojáci v záloze.

3. Ministerstvo stanoví počet a délku jednotlivých vojenských cvičení podle potřeb výcviku nebo zajištění bojové pohotovosti ozbrojených sil tak, aby nebyl překročen celkový rozsah vojenských cvičení.

4. Ministerstvo může prominout konání některých vojenských cvičení, je-li vycvičeno více osob, než je třeba pro doplňování v mobilizaci, a vojákům v záloze, kteří vzhledem k vykonávanému zaměstnání nebo jiné přípravě jsou schopni plnit v potřebném rozsahu úkoly ozbrojených sil.

5. Ministerstvo může vojákům v záloze, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, prominout vykonání všech nebo některých vojenských cvičení zejména z rodinných nebo sociálních důvodů.

6. Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit, aby konali též vojenská cvičení dobrovolná. Vojenská cvičení dobrovolná se nezapočítávají do celkového rozsahu vojenských cvičení stanoveného v odstavci 1.

7. Zavádí-li se nová výzbroj a jiné technické prostředky, vyžadují-li to potřeby výcviku nebo plnění úkolů ozbrojených sil anebo záchranné práce při pohromách ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 8 týdnů. Výjimečné vojenské cvičení ministerstvo započítá do celkového rozsahu vojenských cvičení.

8. Vojákům v záloze může na jejich žádost územní vojenská správa povolit odklad vykonání vojenských cvičení na jiné období roku, popřípadě na příští rok. Žádost o odklad vojenských cvičení podává voják v záloze příslušné územní vojenské správě. O odklad vojenského cvičení může se souhlasem vojáka v záloze žádat i zaměstnavatel. Podání žádosti nemá odkladný účinek.

9. O odkladu rozhoduje náčelník územní vojenské správy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

10. Vojáky v záloze povolává na vojenské cvičení územní vojenská správa zpravidla nejméně 4 týdny přede dnem nástupu. Výjimečně lze povolat k okamžitému nastoupení vojenského cvičení. Vojáci v záloze povolaní na vojenské cvičení jsou povinni dostavit se ve stanovenou dobu na určené místo. Povolání vojáků v záloze na vojenské cvičení se provádí doručením povolávacího rozkazu zpravidla poštovní zásilkou nebo vojáky v záloze určenými k osobním úkonům anebo prostřednictvím správních nebo obecních úřadů.

11. O nastoupení vojáků v záloze na vojenské cvičení a jejich propuštění z vojenského cvičení platí obdobně § 23 a 28.

12. Z vojenského cvičení se předčasně propustí vojáci, u kterých při nástupu vojenský lékař zjistí neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz, kteří se pro nemoc nebo úraz stanou na zbývající dobu vojenského cvičení neschopnými vojenské činné služby, dále ti, kteří byli během vojenského cvičení vzati do vazby nebo kteří byli pravomocně odsouzeni k trestu odnětí svobody, kterým byl během vojenského cvičení povolen odklad vojenského cvičení, anebo ti, kteří se svémocně vzdálili. Doba, po kterou konali vojenské cvičení, se započítá do celkové doby vojenských cvičení.

13. Průběh vojenských cvičení a pracovněprávní nároky z toho vyplývající upravují zvláštní právní předpisy.^8),13)

________________

8) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

13) § 125 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

§ 35

Záloha ozbrojených sil

2. Pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se vytváří záloha.

3. Zálohu tvoří vojáci propuštění z vojenské činné služby, odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, a příslušníci sborů propuštění ze služebního poměru; jsou to vojáci mimo činnou službu.

4. Do zálohy se zařazují vojáci dnem následujícím po dni propuštění z vojenské činné služby a odvedenci, kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, dnem následujícím po vydání rozhodnutí o prominutí a setrvávají v ní po dobu, po kterou se na ně vztahuje branná povinnost.

5. Část vojáků v záloze se již v míru předurčuje pro doplnění ozbrojených sil.

6. Vojáci v záloze, kteří jsou předurčeni pro doplnění ozbrojených sil a uzavřou dohodu, kterou se na dobu dvou až pěti let dobrovolně zavazují k udržování své vojensko odborné připravenosti, tvoří aktivní zálohu a náleží jim zvláštní příplatek.^13a)

7. Potřebné počty aktivních záloh stanoví ministr obrany na návrh náčelníka Generálního štábu Armády České republiky ve výcvikových dokumentech na příslušné období.

_______________

^13a) § 83a) zákona č. 220/1999 Sb.“.

Zákon č. 220/1999 Sb.

§ 79

Služné

8. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení má po dobu vojenského cvičení nárok na služné podle dosažené hodnosti.

9. Pro hodnosti mužstva, poddůstojníků, rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů se stanovují tyto měsíční částky služného:

vojín 450 Kč,

svobodník 500 Kč,

desátník 650 Kč,

četař 700 Kč,

rotný 750 Kč,

rotmistr 800 Kč,

nadrotmistr 850 Kč,

štábní rotmistr 875 Kč,

podpraporčík, podporučík 900 Kč,

praporčík, poručík 1 000 Kč,

nadpraporčík, nadporučík 1 100 Kč,

štábní praporčík 1 150 Kč,

kapitán 1 200 Kč,

major 1 300 Kč,

podplukovník 1 400 Kč,

plukovník 1 600 Kč,

brigádní generál 1 800 Kč,

generálmajor 2 000 Kč,

generálporučík 2 200 Kč,

armádní generál 2 400 Kč.

3. Nekonal-li voják v záloze povolaný na vojenské cvičení toto cvičení celý kalendářní měsíc, náleží mu poměrná část služného.

4. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení má nárok na vyšší služné dnem jmenování do vyšší hodnosti; to neplatí, je-li den jmenování vojáka do vyšší hodnosti současně dnem jeho propuštění mimo vojenskou činnou službu.

5. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení dobrovolné, který tvoří aktivní zálohu,^22a) má po dobu tohoto cvičení nárok na dvojnásobné měsíční částky služného uvedeného v odstavci 2.

____________

^22a) § 35 odst. 5 zákona č. 218/1999 Sb., ve znění zákona č. …/2000 Sb.

ČÁST ŠESTÁ

PENĚŽNÍ A NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI

HLAVA I

OBECNÉ PODMÍNKY

PRO PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI

§ 74

Peněžní náležitosti

10. Voják má za výkon vojenské činné služby nárok na peněžní náležitosti, kterými jsou služné, zástupné, příplatky za službu ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a stanovené druhy peněžních náhrad.

11. Nárok na peněžní náležitosti se poměrně zkrátí za dobu zameškanou překročením řádné dovolené, dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, výkonem kázeňského trestu vězení a svémocným vzdálením. K zameškaným dobám kratším než 1 den se nepřihlíží.

§ 75

Promlčení

Nárok na peněžní náležitosti se promlčuje uplynutím 3 let ode dne jeho vzniku.

HLAVA II

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ

V ZÁKLADNÍ NEBO NÁHRADNÍ SLUŽBĚ

§ 76

Služné

12. Voják má nárok na služné po dobu výkonu základní nebo náhradní služby.

13. Pro hodnosti mužstva a poddůstojníků se stanovují tyto měsíční částky služného:

vojín 450 Kč,

svobodník 500 Kč,

desátník 650 Kč,

četař 700 Kč.

3. Voják má nárok na vyšší služné dnem jmenování do vyšší hodnosti; to neplatí, je-li den jmenování vojáka do vyšší hodnosti současně dnem jeho propuštění mimo vojenskou činnou službu.

4. Voják, kterému byla vyšší hodnost odňata nebo kterému soud uložil trest ztráty vojenské hodnosti, má nárok na služné vojína dnem odnětí hodnosti nebo dnem, kterým nabyl rozsudek o ztrátě vojenské hodnosti právní moci. Obdobně se postupuje při snížení hodnosti.

5. Služné se může upravit v závislosti na změně indexu spotřebitelských cen zjištěné podle údajů Českého statistického úřadu, jestliže index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslední úpravě služného. Úpravu služného stanoví vláda nařízením.

§ 77

Zástupné

Voják v základní službě, který je zařazen do neobsazené funkce plánované pro vojáky z povolání po dobu delší než 4 týdny, má nárok na zástupné ve výši 500 až 1 200 Kč měsíčně ode dne převzetí funkce do dne ukončení výkonu této funkce.

§ 78

Příplatky

Voják v základní službě, který koná základní službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách, má nárok na příplatek ve výši 150 až 600 Kč měsíčně.

HLAVA III

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ V ZÁLOZE

POVOLANÝCH NA VOJENSKÉ CVIČENÍ

§ 79

Služné

14. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení má po dobu vojenského cvičení nárok na služné podle dosažené hodnosti.

15. Pro hodnosti mužstva, poddůstojníků, rotmistrů, praporčíků, důstojníků a generálů se stanovují tyto měsíční částky služného:

vojín 450 Kč,

svobodník 500 Kč,

desátník 650 Kč,

četař 700 Kč,

rotný 750 Kč,

rotmistr 800 Kč,

nadrotmistr 850 Kč,

štábní rotmistr 875 Kč,

podpraporčík, podporučík 900 Kč,

praporčík, poručík 1 000 Kč,

nadpraporčík, nadporučík 1 100 Kč,

štábní praporčík 1 150 Kč,

kapitán 1 200 Kč,

major 1 300 Kč,

podplukovník 1 400 Kč,

plukovník 1 600 Kč,

brigádní generál 1 800 Kč,

generálmajor 2 000 Kč,

generálporučík 2 200 Kč,

armádní generál 2 400 Kč.

3. Nekonal-li voják v záloze povolaný na vojenské cvičení toto cvičení celý kalendářní měsíc, náleží mu poměrná část služného.

4. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení má nárok na vyšší služné dnem jmenování do vyšší hodnosti; to neplatí, je-li den jmenování vojáka do vyšší hodnosti současně dnem jeho propuštění mimo vojenskou činnou službu.

5. Voják v záloze povolaný na vojenské cvičení dobrovolné, který tvoří aktivní zálohu,^22a) má po dobu tohoto cvičení nárok na dvojnásobné měsíční částky služného uvedeného v odstavci 2.

____________

^22a) § 35 odst. 5 zákona č. 218/1999 Sb., ve znění zákona č. …/2000 Sb.

§ 80

Příplatky

Pro nárok na příplatky po dobu výkonu vojenského cvičení vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení platí obdobně § 78.

§ 81

Náhrada příjmu při vojenském cvičení

16. Voják má při vojenském cvičení nárok na náhradu příjmu.

17. Náhrada příjmu vojáka, který je samostatně výdělečně činný,²³⁾ činí za každý kalendářní den vojenského cvičení,

1. nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,

2. vyživuje-li jednu osobu, 75 %,

3. vyživuje-li dvě osoby, 90 %,

4. vyživuje-li tři a více osob, 95 %

z částky denního vyměřovacího základu.¹⁸⁾ U osob samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské pojištění, je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky, která se stanoví z neomezené částky, která je platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží, snížená o jednu čtvrtinu a vynásobená třemi.

3. Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které jsou pro účely poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení zaměstnancům v pracovním poměru osobami, o které zaměstnanec pečuje.²⁴⁾

4. Náhradu příjmu samostatně výdělečně činné osobě vyplácí příslušná územní vojenská správa.²⁵⁾ Náhrada příjmu se vyplácí měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náhrada náleží.

5. Náhradu mzdy vojáka při vojenském cvičení upravuje zvláštní právní předpis.²⁶⁾

____________

18) § 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

23) 9 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb.

24) § 20 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

25) § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb.

26) § 125 odst. 3 zákoníku práce.

Společná ustanovení o peněžních náležitostech

§ 82

18. Peněžní náležitosti, které byly vojákovi zcela nebo zčásti vyplaceny bez nároku, se nevracejí.

19. Peněžní náležitosti uvedené v § 74 odst. 1, kromě peněžních náhrad, lze k úhradě pohledávek vzniklých na základě dohody uzavřené s vojákem, vykonatelného rozhodnutí služebního orgánu, včetně náhrady nákladů řízení, nebo vykonatelného rozhodnutí soudu použít jen ve výši jedné třetiny.

§ 83

20. Zástupné, příplatky a služné podle § 79 odst. 2 se upravují za podmínek uvedených v § 76 odst. 5.

21. Výši zástupného a příplatků a podrobnější podmínky k poskytování peněžních náležitostí podle hlavy II a III stanoví ministerstvo vyhláškou.

HLAVA IV

PENĚŽNÍ NÁLEŽITOSTI VOJÁKŮ V ZÁLOZE,

KTEŘÍ TVOŘÍ AKTIVNÍ ZÁLOHU

§ 83a

Zvláštní příplatek

22. Voják v záloze, který tvoří aktivní zálohu, má po dobu závazku nárok na zvláštní příplatek ve výši 500 Kč měsíčně.

23. Zvláštní příplatek vyplácí příslušná územní vojenská správa do konce měsíce ledna následujícího po roce, za který zvláštní příplatek náleží.

24. V případě nesplnění závazku se výplata zvláštního příplatku ukončí. V případě úmyslného neplnění závazku je voják v aktivní záloze povinen vrátit trojnásobek výše měsíčního zvláštního příplatku.

HLAVA V

NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI

§ 84

Základní ustanovení o naturálních náležitostech

25. Voják má nárok na naturální náležitosti.

26. Naturálními náležitostmi se rozumějí proviantní, výstrojní a přepravní náležitosti a ubytování.

27. Rozsah a způsob poskytování naturálních náležitostí stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 85

Proviantní náležitosti

Proviantními náležitostmi se rozumí naturální stravování, potraviny a materiální prostředky poskytované vojákům. Místo naturálního stravování lze ve stanovených případech poskytnout náhradu v penězích.

§ 86

Výstrojní náležitosti

Výstrojními náležitostmi se rozumí vojenská výstroj²⁷⁾ a služby bezplatně poskytované vojákům k zabezpečení povinnosti nosit vojenský stejnokroj. Místo vojenské výstroje lze ve stanovených případech poskytnout náhradu v penězích.

____________

27) § 2 odst. 8 zákona č. 219/1999 Sb.

§ 87

Přepravní náležitosti

Přepravními náležitostmi se rozumí bezplatné poskytování přepravy vojákovi vojenskou technikou při výkonu zaměstnání. Nelze-li poskytnout bezplatnou přepravu, má voják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajů v penězích. Voják má též nárok na náhradu nutných vedlejších výdajů, které vynaložil v souvislosti s plněním služebních úkolů. Přepravní náležitosti se vojákovi poskytují i při cestě na řádnou dovolenou, zvláštní dovolenou a zdravotní dovolenou a zpět.

§ 88

Ubytování

28. Ubytováním se rozumějí služby poskytované vojákovi ve vojenském ubytovacím zařízení. Ve zvláštních případech se poskytuje ubytování i mimo vojenské ubytovací zařízení. Nelze-li poskytnout ubytování ve vojenském ubytovacím zařízení, má voják nárok na náhradu prokázaných výdajů za ubytování v penězích.

29. Podmínky ubytování musejí odpovídat hygienickým předpisům.

§ 89

Promlčení

Jednotlivé nároky na naturální náležitosti se promlčují uplynutím 3 let ode dne vzniku nároku.