Vládní návrh atomového zákona - EU

Oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření upravuje zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který byl přijat v poměrně nedávné době jako komplexní právní úprava této oblasti.

Tehdy platné právní předpisy ES a v té době platné závazky České republiky vyplývající z mezinárodních smluv byly do atomového zákona transformovány už při jeho přípravě.

Avšak vývoj v této oblasti je natolik dynamický, že i v tak krátké době došlo na mezinárodním poli, včetně Evropské unie, k přijetí nových doporučení, resp. závazných předpisů, které je třeba transformovat do našeho právního řádu.

Většina navrhovaných změn atomového zákona vyplývá z požadavků souvisejících s přípravou na vstup do EU. Obecně lze konstatovat, že předpisy ES jsou slučitelné s odpovídajícím právem ČR, a to zejména s atomovým zákonem a jeho prováděcími předpisy. Rozdílný přístup je prozatím v oblasti kontroly a evidenci jaderných materiálů, kde je v rámci EU nastaven jiný režim vyplývající ze smlouvy EURATOM a dalších předpisů ES a který bude odstraněn dnem vstupu do EU, neboť se jedná o právní předpisy, které jsou bezprostředně závazné a není nutné provádět jejich transpozici. Další podstatnou oblast upravenou právem ES tvoří obecné požadavky na radiační ochranu, havarijní připravenost, mezinárodní pohyb radioaktivních látek a kontaminace některých látek, zejména potravin a krmiv radionuklidy. Hlavním cílem této novely je odstranit dosud existující dílčí rozdíly ve slučitelnosti s právem ES.

Při přípravě stávajícího atomového zákona se již vycházelo z návrhu základního právního předpisu ES týkajícího se radiační ochrany (směrnice Rady 96/29/Euratom), který však nebyl v té době v rámci EU ještě schválen. Většina principů radiační ochrany, v té době platných v členských státech EU, však byla věcně převzata do atomového zákona a jeho prováděcích předpisů. Během screeningu příslušných předpisů ES a jejich porovnáním s atomovým zákonem a jeho prováděcími předpisy se ukázalo, že převzetí principů radiační ochrany EU pouze po obsahové stránce přináší určité výkladové komplikace. Novela atomového zákona tento rozpor řeší tím, že doslova přebírá pojmosloví EU v radiační ochraně. Druhým směrem, kterým se ubírá novela atomového zákona v harmonizaci s právem ES, je zavedení těch institutů, které v dosavadní právní úpravě chybí, zejména zavedení osobních radiačních průkazů, výslovné stanovení některých zákazů (zákaz kontaminace potravin) či zformalizování přehledu pohybu radioaktivních látek.

Další část novely atomového zákona tvoří transpozice mezinárodní Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek - Comprehensive Nuclear Test Ban Treaty (dále jen "CTBT"), kterou se, kromě závazků států neprovádět jaderné zkoušky, zavázaly tyto státy podrobit se kontrole dodržování tohoto závazku. CTBT byla přijata Valným shromáždění OSN 10. září 1996 a ke 31. 3. 2001 ji podepsalo 160 států a z toho ratifikovalo 76. Česká republika Smlouvu již ratifikovala v roce 1997. CTBT dosud nevstoupila v platnost, neboť ji zatím neratifikovaly státy uvedené v příloze č. 2 smlouvy. Z celkového počtu 44 v této příloze vyjmenovaných států ji ke 31. 3. 2001 ratifikovalo pouze 31. Usnesením vlády č.883 ze dne 23.12.1998 bylo ministrovi průmyslu a obchodu uloženo zpracovat návrh novely atomového zákona za účelem zapracování závazků vyplývajících ze CTBT. Při stanovení termínu pro vypracování novely se vycházelo z toho, že CTBT vstoupí v platnost dříve. Úplná transformace do atomového zákona je provedena předkládaným návrhem v předstihu s odvoláním na požadavek platnosti CTBT a její následné vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv. I přesto, že CTBT není mezinárodně doposud platná, je v souladu s přijatou rezolucí z 19. listopadu 1996 ustanoven mezinárodní přípravný výbor, jehož hlavním úkolem je vybudovat kontrolní režim předpokládaný smlouvou tak, aby byl plně funkční k datu vstupu smlouvy v platnost. Součástí budované sítě monitorovacích stanic je seismologická stanice ve Vranově u Brna provozovaná Ústavem fyziky Země MU Brno. V souladu s přípravou systému je stanice postupně modernizována a zapojována do mezinárodní výměny dat. Z těchto důvodů jsou tyto dílčí závazky do novely atomového zákona promítnuty.

V rámci hodnocení mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejíž smluvní stranou je Česká republika od svého vzniku, došlo mezinárodní společenství k závěru o nutnosti prohloubit účinnost a posílit efektivnost stávajícího mezinárodního zárukového systému. Ten je v České republice dosud realizován prostřednictvím Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „MAAE“) o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Podepsáním Dodatkového protokolu k této dohodě v září 1999 potvrdila Česká republika svou podporu úsilí mezinárodního společenství dále posilovat nešíření jaderných zbraní a učinila další krok v přibližování k Evropské unii. Podmínkou ratifikace Dodatkového protokolu jsou nezbytné úpravy atomového zákona, které byly zapracovány do této jeho novelizace.

Nepatrnou část změn tvoří novelizace ustanovení atomového zákona, které jsou reakcí na vyhodnocení praktických zkušeností s jeho uplatňováním v praxi.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jímž je Česká republika vázána.

Připravovaný návrh novely atomového zákona je slučitelný s předpisy ES, jak jsou specifikovány ve srovnávací tabulce podle požadavků usnesení vlády ČR č.257 ze dne 15. března 2000, která je součástí předkládaného materiálu pro jednání Parlamentu ČR.

Realizací navrhované úpravy vzniknou nároky na státní rozpočet. Důvodem bude zejména administrativní ale i technická náročnost vytvoření souladu výkonu státní správy v d ané oblasti s praxí existující v Evropské unii jakož i realizace závazků, které přijímá ČR z obou mezinárodních smluv.

Nároky na státní rozpočet

1. Dopad na státní rozpočet v souvislosti s harmonizací s předpisy ES:

Naplnění požadavků nově formulovaných v novele zákona si vyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu. Monitorování radiační situace na území státu, které zajišťují resort SÚJB, MO, MZ, MŽP, MF a MZe, si vyžádá v souladu s usnesením vlády ČR č. 478/2001 ročně 48,2 mil. Kč na krytí provozních nákladů a na obnovu zařízení sítě 142 mil. Kč v letech 2002 až 2006. Další náklady budou vyvolány v oblasti zdravotnictví, a to jak u státní, tak soukromé sféry. Zejména v počátečním období bude nutná obnova stávajícího přístrojového vybavení pro lékařské aplikace ionizujícího záření, vybavení příslušných pracovišť odborníky pro tuto oblast (lékařskými fyziky), zajištění pravidelných kontrol přístrojového vybavení. Pro plnění tohoto programu bylo MZ pro rok 2001 uvolněno pro obnovu diagnostických rentgenů a plnění dalších cílů programu pouze 91 mil. Kč (oproti původně plánovaným 670 mil. Kč). Pro rok 2002 MZ plánuje částku 1 800 mil. Kč a pro rok 2003 částku 1 410 mil. Kč.

2. Dopad na státní rozpočet v souvislosti s implementací požadavků Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek:

Závazky vyplývající ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek ČR plní již od podpisu smlouvy v roce 1997, a to včetně pravidelných finančních příspěvků do rozpočtu Přípravné komise pro kontrolu provádění smlouvy, které činí asi 90 tis. USD ročně. Další prostředky ze státního rozpočtu jsou určeny na zabezpečení dat ze seismologické monitorovací stanice VRAC ve Vranově u Brna, a to asi 3000 tis. Kč/ročně, a kapitálové výdaje (pořízení a obnova přístrojového vybavení a náhradních dílů stanice VRAC ve Vranově u Brna) 3 200 tis. Kč/ročně. Přijetí předmětné novely nepředstavuje další zvýšení uvedených nákladů.

3. Dopad na státní rozpočet v souvislosti s implementací požadavků Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní:

Neinvestiční výdaje spojené s naplňováním závazků vyplývajících z Dodatkového protokolu a předmětné novely jsou odhadovány v částce 2500 tis. Kč a kapitálové výdaje ve výši 500 tis. Kč. Tyto prostředky byly Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ( dále jen „Úřad“) uplatněny v návrhu rozpočtu na rok 2001.

K článku I.

K bodu 1

Doplňuje se a mění ustanovení § 2, které obsahuje definice pojmů tak, aby odpovídaly definici v atomovém zákoně pojmosloví používaném v příslušných směrnicích ES.

Pojem činnosti vedoucí k ozáření se rozšiřuje tak, aby zahrnoval stejný rozsah činností jako směrnice ES.

Pojem ozáření se vymezuje samostatně s podrobnějším členěním odpovídajícím příslušným pojmům směrnic ES.

Zejména se doplňuje nový pojem radiační mimořádná situace věcně odpovídající pojmu radiological emergency použitému (s různými texty definice) ve směrnicích ES; jedná se o mimořádné situace, kdy ještě není zjevné že již nastala radiační nehoda nebo havárie, ale bezprostředně hrozí jejich nebezpečí a je již nezbytné konat opatření na ochranu osob.

Dosavadní definice pojmu radioaktivní odpad, která obsahovala odkaz na kvantitativní vymezení a závisela na subjektivním postoji vlastníka, se též uvádí do souladu s pojmem radioactive waste podle směrnice ES doslovným převzetím textu ze směrnice.

Pojem pracoviště se zdroji ionizujícího záření se vypouští, neboť tento specifický tradiční český pojem směrnice ES nepoužívají a při změně definice zdroje ionizujícího záření ztrácí smysl a byl by předmětem nedorozumění.

Doplňují se např. nové pojmy sledované pásmo, kontrolované pásmo a radiační pracovník převzetím definic odpovídajících pojmů supervised area, controlled area a exposed worker.

Mimo oblast harmonizace s právem ES je úprava, kterou se vylučuje z pojmu jaderných zařízení úpravny uranových rud a skladů uranového koncentrátu, neboť dále v zákoně uvedené požadavky na jaderná zařízení nelze fakticky vyžadovat i na tento druh zařízení a není to ani z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany žádoucí.

K bodu 2

Text ustanovení § 3, který upravuje působnost Úřadu, se uvádí do souladu se změnou v pojmosloví v předcházejícím bodě, s novou kompetencí Úřadu v souvislosti se Smlouvou o všeobecném zákazu jaderných zkoušek a potřebou upřesnit některé kompetence.

ČR je od svého vzniku smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a v plném rozsahu plní veškeré závazky vyplývající z tohoto mezinárodního právního aktu. Nikde v právních předpisech ČR však dosud není uvedeno, který státní orgán za naplňování dané smlouvy odpovídá.

Text se uvádí do souladu s terminologií běžnou ve směrnicích ES použitím nově zavedeného pojmu radioaktivní látka, kontrolované pásmo a dále se uvádí do souladu s terminologií používanou v předpisech ES (zprošťovací a uvolňovací úrovně) a doplňuje se o zmocnění stanovit také optimalizační meze, diagnostické referenční úrovně a nejvyšší přípustné úrovně kontaminace potravin podle terminologie ES.

Požadavek o zavedení v České republice osobních radiačních průkazů vyplývá ze směrnice EU o radiační ochraně smluvních pracovníků. Uvedenou úpravou je uložena kompetence Úřadu k vydávání, včetně dalších postupů, uvedených průkazů. Pro nutnost zavedení systému osobních radiačních průkazů svědčí i současná praxe, neboť ochrana těchto smluvních pracovníků, resp. pracovníků, kteří vykonávají činnosti se zdroji ionizujícího záření mimo pracovní poměr je nedostatečná, neboť jejich dávky záření nejsou vždy patřičně vyhodnocovány a evidovány ve srovnání s pracovníky v zaměstnaneckém poměru.

Nové zmocnění se doplňuje k uplatnění požadavků směrnice ES, kdy osobní radiační průkazy mají umožnit sledování součtu osobních dávek ze všech pracovišť při předpokládaném volném pohybu pracovníků v rámci EU.

Právní úpravou se upřesňují kompetence Úřadu ve vztahu k ostatním subjektům podílejícím se na činnosti radiační monitorovací sítě v návaznosti na novou "krizovou" legislativu.

Ustanovení článků 2 a 3 Dodatkového protokolu stanoví požadavky na rozsah, termíny a frekvenci poskytování údajů a informací, které má ČR podle tohoto protokolu získat, zpracovat a předat MAAE. V prováděcím předpise se na základě tohoto ustanovení stanoví závazně tyto konkrétní požadavky z Dodatkového protokolu.

Text se zjednodušuje v souvislosti s nově zavedeným samostatným pojmem radiační pracovník.

Ve článku III bod 4 Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (dále jen CTBT) je uloženo členským státům označit nebo zřídit národní úřad, který bude plnit funkci styčného místa mezi tímto členským státem, organizací CTBT a ostatními členskými státy. Usnesením vlády ČR č. 535 ze dne 16. října 1996 byl pověřen funkcí národního úřadu Úřad. Jedná o rozšíření stávající působnosti Úřadu vymezené platným zněním zákona č. 18/1997 Sb. Protože by veškeré kompetence orgánů státní správy měly být stanoveny zákonnými normami, navrhuje se doplnit tuto novou působnost do §3 atomového zákona. Dne 19. listopadu 1996 přijaly členské státy CTBT Rezoluci, kterou stanovily podmínky pro provádění CTBT v období před jejím vstupem v platnost. Rozhodly o ustanovení Přípravného výboru organizace a vybudování verifikačního režimu, který bude po vstupu smlouvy v platnost plně funkční. Tzn. bude vybudovaná monitorovací síť, vyškolení inspektoři pro provádění kontrol na místě a připravena veškerá s tím související nezbytná dokumentace, jak technická, tak i administrativní. ČR se na činnosti Přípravného výboru a aktivitách spojených s budováním verifikačního režimu aktivně podílí.

Na základě zapracování směrnic ES bude Úřad předávat EK různé informace. Navrženou úpravou se stanoví Úřad kompetentním orgánem k provedení těchto činností.

V souvislosti se změnami definic pojmů zdroj ionizujícího záření a radioaktivní odpad a s potřebou zvýšit radiační bezpečnost se v textu upřesňují podmínky, při kterých lze rozhodnutí Úřadu vydat.

K bodu 3

V souladu s ustanovením článku III Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je ČR vázána využívat nejen jadernou energii, ale především jaderné materiály a vybrané položky výlučně k mírovým účelům.

K bodu 4

Text se uvádí do souladu se změněným vymezením pojmu činnost vedoucí k ozáření, kdy dané ustanovení není vhodné uplatňovat i na případy činností s pouhou bezděčnou přítomností přírodních radioaktivních látek.

K bodu 5

Povinnost optimalizovat radiační ochranu je nutno k dosažení souladu se směrnicí ES rozšířit i na osoby odpovědné za přípravu opatření k omezení ozáření a dále k dosažení souladu se směrnicí i na ozáření přetrvávající. Text je dále upraven tak, aby reflektoval změny terminologie.

K bodu 6

Jedná se o uvedení do souladu s terminologií používanou v členských státech EU a jednoznačnější vyjádření požadavků tak, aby se předešlo výkladovým nejasnostem.

K bodu 7 a 8

V souladu s potřebami praxe se SÚJB dává právo stanovit tzv. „autorizované limity“. Obdobná praxe je uplatňována v řadě vyspělých zemích včetně členských států EU.

Předpokladem k zjednodušení a upřesnění tohoto ustanovení bylo zavedení nových základních pojmů v § 2. Dále byl ze směrnice ES převzat pojem "diagnostické referenční úrovně" nahrazující dřívější "směrné hodnoty".

Text se uvádí do souladu se samostatně a přesněji vymezeným pojmem lékařské ozáření a v souladu s terminologií použitou ve směrnici ES používá pro hodnoty, které odpovídají rozumně dosažitelné úrovní radiační ochrany název diagnostické referenční úrovně. Současně se vymezují další specifické situace, na které se jinak nepřekročitelné limity nevztahují.

K bodu 9

Text se mění se tak, aby byl v souladu s ustanoveními směrnice ES.

K bodu 10 a 11

Ustanovení § 4 stanoví obecné povinnosti širšímu okruhu subjektů než je držitel povolení, který je nosným subjektem povinností atomového zákona. V prvé řadě se určuje, kde je nutno vymezit sledovaná a kontrolovaná pásma a stanoví se předpoklady pro další právní úpravu. Stanovení obecné povinnosti pro osoby, které jsou držiteli osobního radiačního průkazu tak umožní sankcionovat nedodržení této povinnosti.

Dále zákon ukládá všem, kteří naleznou zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál nahlásit takový nález Policii a Úřadu. Doposud taková povinnost nevyplývá ani z jiných zákonů.

Ustanovení článku 2 písm. a. bodů (i), (iv), (v), (vi), (ix) a (x), písm. b. a c. Dodatkového protokolu stanoví požadavky na poskytování uvedených údajů a informací. Aby mohl Úřad tyto údaje a informace získat, zpracovat a předat MAAE, je nutné uložit příslušným subjektům oznamovací povinnost.

K bodu 12

Předložená novela zohledňuje skutečnost, že Indie, Pákistán a Izrael v rozporu se základním záměrem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní vlastní jaderné zbraně a původní ustanovení tohoto odstavce by se tudíž na tyto státy nevztahovalo, ačkoli Smlouva o nešíření jaderných zbraní je zamýšlena na všechny státy.

K bodu 13

Článek I CTBT stanoví, že každý účastnický stát smlouvy se zavazuje neprovádět na svém území jakékoli zkušební výbuchy jaderných zbraní, ani jakékoli jiné jaderné výbuchy, ani takové výbuchy jakkoliv podporovat nebo se účastnit na jejich provádění. Ustanovení §4 a §5 atomového zákona deklarují, že jaderná energie smí být na území ČR využívána v souladu s mezinárodními závazky pouze k mírovým účelům a zakazují některé činnosti, které by byly v rozporu s mezinárodními závazky, případně tyto činnosti přímo uvádí. Vzhledem k tomu, že závazky vyplývající ze CTBT těmito ustanoveními pokryty nejsou navrhuje se doplnit §5 o další činnosti, jejichž provádění je fyzickým a právnickým osobám na území ČR zakázáno.

K bodu 14

Je doplněn explicitní zákaz záměrného přidávání radioaktivních látek do některých vybraných spotřebních výrobků, jakož i jejich dovoz a vývoz. Text je doslovně převzat ze směrnice ES.

Dále je doplněn zákaz přepravovat radioaktivní odpad do vybraných teritorií, který byl doslovně převzat ze směrnice ES. Cílem je omezit radioaktivní kontaminaci dosud čistých území a zamezit odstraňování radioaktivních odpadů do ekonomicky (a politicky) slabých rozvojových zemí.

K bodu 15

Navrhovaný text zásadně rozšiřuje stávající úpravu ozáření z přírodních zdrojů. Jedná se o zcela nové ustanovení, které má za cíl v souladu se směrnicí ES rozšířit regulaci ozáření také na přírodní ozáření na pracovištích, kde se nepracuje s radioaktivními látkami, ale kde pro jejich přírodní nebo bezděčný výskyt může dojít k významně zvýšenému ozáření osob.

K bodu 16

Doplňuje se nové ustanovení, kterým se přejímá příslušné ustanovení směrnice ES.

K bodu 17

Navrhovaná úprava odpovídá příslušným ustanovením směrnice ES o požadavku na zdůvodnění lékařských ozáření.

Zavádí se v souladu se směrnicí ES režim dohledu státních orgánů nad prováděním výzkumné činnosti přímo na živém člověku.

Termín "diagnostické referenční úrovně" je vhodnějším termínem - jak věcně, tak s ohledem na přesné převzetí termínu diagnostic reference level ze směrnice ES než termín "směrné hodnoty ozáření osob s ohledem na léčebné účinky pro zdraví pacientů". "Pravidla pro ozáření osob vědomě a dobrovolně pomáhající osobám, podstupující lékařské ozáření" je třeba stanovit v prováděcím předpise.

K bodu 18

Text musel být zcela přeformulován vzhledem k zásadní změně definice pojmu radioaktivní odpad, neboť tento pojem již není vázán na odpady až od určité meze kontaminace, ale je nyní – v souladu s terminologií předpisů EU – používán pro veškeré radionuklidy kontaminované odpady. Úpravou nedochází k věcným změnám.

K bodu 19

Text se pouze formálně upravuje tak, aby odpovídal upravené terminologii a byl plně sladěn s textem použitým v definici pojmu činnost vedoucí k ozáření a převzatým ze směrnice ES.

Jedná se o jednoznačný požadavek vyplývající ze směrnice ES, jejíž smyslem je zajistit evidenci pohybu radioaktivního odpadu při neexistenci hranic mezi státy EU. Rozšiřuje se okruh činností, které mohou právnické a fyzické osoby vykonávat na základě povolení Úřadu a to na osobní dozimetrie a další služby významné z hlediska radiační ochrany a záměrné přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků v souladu s požadavky předpisů ES. Dalšími službami významnými z hlediska radiační ochrany je míněn např.dozimetrický servis poskytovaný firmami občanům při stanovení radonového rizika podloží stavebního pozemku, obsahu radonu v ovzduší bytů nebo pracovišť, dozimetrický servis poskytovaný firmami provozovatelům rentgenů apod.

K bodu 20

Zrušuje se požadavek trvalého pobytu pro žadatele o povolení vymezených činností podle zákona za účelem dodržení základního práva - svodného pohybu osob v rámci EU v souladu s čl.39 Smlouvy o založení ES.

K bodu 21 a 25

Jedná se o zpřesnění stávajícího textu zákona, neboť pojem „jednatelé“ v tomto kontextu nebyl jednoznačně vykládán v souvislosti s pojmem „jednatel“ jako statutární orgán společnosti s ručením omezeným.

K bodu 22

Požadavek prokazovat předem, před vydáním povolení, že žadatel má k dispozici fyzické osoby s dostatečnou zvláštní odbornou způsobilostí vyplývá z potřeb praxe, byl tradičně uplatňován jak v tuzemsku, tak je uplatňován v řadě zemí EU. Doplnění tohoto nového odstavce přímo do základního textu zákona je motivováno snahou o jednoznačnost a je jen transformací dosavadního ne zcela jednotně vykládaného požadavku bodu I.10 přílohy zákona.

K bodu 23 a 24

Text se upravuje v návaznosti na dikci zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách.

K bodu 26

Ustanovení převádí dosavadní požadavek na doklady o zvláštní odborné způsobilosti z bodu I.10 přílohy zákona přímo do základního textu zákona v přesnější formulaci a doplňuje jej o logický a důležitý požadavek souhlasu dohlížející osoby s tím, že je jako taková ustavena, aby např. zaměstnavatel nezneužil osobní doklady svých zaměstnanců bez jejich vědomí.

K bodu 27

S ohledem na zkušenosti praxe nejeví se nutné v případě žádostí o umístění velmi významného zdroje ionizujícího záření požadovat doklad o vlastnictví k pozemku, na kterém se umísťuje tento zdroj, ale postačí souhlas vlastníka nemovitosti.

K bodu 28

Navrhovaná úprava je v souladu se směrnicí ES zpětného převzetí radioaktivního odpadu zpět do státu vlastníka tohoto odpadu v případě nedokončení tranzitu ( konkrétně přes území ČR). Ve srovnání se směrnicí ES se navrhuje režim rozšířit i na jaderné materiály a radioaktivní látky z důvodu ochrany státu, resp.obyvatel před zanecháním těchto látek na území ČR.

K bodu 29

Dosavadní text se upravuje tak, aby byl v souladu s novým zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí.

K bodu 30

Jedná se o formální úpravu v souvislosti se změnami textu zákona.

K bodu 31 a 32

Zrušuje se jeden ze způsobu zániku povolení a to prohlášením konkursu nebo zamítnutím konkursu pro nedostatek majetku. Není vhodné, aby povolení v takové situaci zaniklo, neboť tím by se zamezilo používání zdroje ionizujícího záření. Úřad je v případě, že nejsou zajištěny požadavky podle atomového zákona, je oprávněn zasáhnout proti držiteli povolení jiným způsobem.

K bodu 33

Navrhovaná úprava, tj. vyloučení "státních" subjektů z povinnosti vytvářet finanční rezervu na vyřazování jaderných zařízení z provozu znamená pouze, že tyto subjekty budou shromažďovat finanční prostředky pro vyřazování v jiném účetním režimu než podnikatelské subjekty. Dále se stanoví zmocnění pro prováděcí předpis, který stanoví podrobnosti tvorby této rezervy, kde je nutno přesně stanovit pravidla pro tvorbu této finanční rezervy. Touto právní úpravou se též upřesňují podmínky pro ty držitele povolení, kteří jsou povinni vytvářet rezervu na vyřazování.

K bodu 34

Stanovuje se řada významných povinností z hlediska radiační ochrany, které explicitně vyplývají ze směrnic ES.

K bodu 35 a 36

Jedná se o odstranění nepřesnosti ve stávajícím zákoně.

K bodu 37

Navrhovaná úprava je v souladu se směrnicí ES, která vyžaduje, aby osoby nakládající s jadernými materiály pravidelně předávaly EK údaje potřebné k jejich evidenci a kontrole.

Navrhovaná právní úprava souvisí se systémem zavedení osobních radiačních průkazů a zde je zakotvena povinnost držitele povolení vybavovat pracovníky těmito průkazy a dále s nimi nakládat, přičemž podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

K bodu 38 až 40

Text se uvádí do souladu s novou terminologií.

K bodu 41

K bodu 42

Text se uvádí do souladu s nově přijatou právní úpravu v oblasti tzv. „krizové legislativy“.

K bodu 43

Text se uvádí do souladu s novou terminologií.

K bodu 44

Důvodem navrhované úpravy je nutnost stanovit v zákoně povinnost nejen držitelům povolení k přepravě, ale všem kteří přepravují radioaktivní látky. Uložení takové povinnosti vyplývá ze směrnic ES.

K bodu 45 až 48

Text se uvádí do souladu s nově zavedenou terminologií.

K bodu 49

Dosavadní právní úprava nezohledňuje zásadní rozdíl v povaze obalových souborů zdrojů ionizujícího záření. Zdroje ionizujícího záření je již třeba sledovat z hlediska radiační ochrany, zatímco vyrobený obalový soubor bez radioaktivního obsahu není nutné sledovat. Z hledisky veřejného zájmu se stává předmětem dohledu státu až po jeho naplnění tímto rizikovým obsahem.

K bodu 50

Jedná se o upřesnění zákona s novou terminologii.

K bodu 51

Důvodem změny je pravidlo akceptovat v členských státech EU schválení obalového souboru pro přepravu radioaktivních látek kompetentním orgánem země původu.

K bodu 52 a 54

Kromě formální úpravy v souvislosti se zavedením legislativní zkratky již v § 18 odst.1 písm h) se provádí drobná úprava předmětu činnosti Správy. Dále se jedná o úpravu, která vyplynula z meziresortního připomínkového řízení (konkrétně MŽP), aby obce v jejichž katastru se nachází úložiště radioaktivních odpadů byly příjemcem určitého poplatku za tuto činnost. Po dohodě s MF se předkládá návrh na řešení tohoto požadavku a to cestou získání určitých prostředků, stanovených prováděcím předpisem, z jaderného účtu.

K bodu 55

Tato úprava vyplývá z požadavku MF v návaznosti na nová rozpočtová pravidla.

K bodu 56 až 58

Jedná se o formální úpravy v souvislosti s novým textem zákona

K bodu 59 až 61

V souladu s ustanovením článků 4 až 9 Dodatkového protokolu jsou inspektoři MAAE v doprovodu inspektorů Úřadu oprávněni provádět kontrolu nejen jaderných materiálů ale i vybraných položek, včetně kontroly, údajů a informací poskytovaných podle Dodatkového protokolu, vyžadovat objasnění nesrovnalostí a ověřovat případné neplnění povinností vyplývajících z požadavků tohoto protokolu. Rozšiřuje se působnost Úřadu v kontrolní činnosti kromě výše uvedeného i na výrobce a dodavatele stavebních materiálů a vod.

K bodu 62

Jedné se o úpravu, která vyplývá z předpisů ES a jejímž cílem je vložit Úřadu oprávnění k ukládání dalších opatření k nápravě.

K bodu 63 a 64

Zvyšuje se horní hranice sazby pokuty za nesplnění povinností zbývajících povinností stanoveného zákonem, přičemž zůstávají nadále v platnosti výše pokut pro významnější porušení zákona v rozsahu až do 100 miliónu korun. Současně se umožňuje zastavit nebo nezahajovat řízení o uložení pokuty v konkrétně vymezeném případě.

K bodu 65

Cílem ustanovení je zákonem zakotvit spoluúčast vybraných resortů na činnosti celostátní radiační monitorovací sítě. Taková spoluúčast existuje již od dob černobylské havárie, ale je – přes její nezbytnost a nenahraditelnost - založena jen na dobrovolné bázi a rozhodnutích bývalé Vládní komise pro radiační havárie.

K bodu 66 a 67

Navrženou úpravou se mění zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích předpisů v souladu se změnami v textu zákona.

Ustanovení souvisí s navrhovaným zrušením části zákona č. 85/1995 Sb. Tradičně státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských zařízeních vykonávalo Ministerstvo obrany a tato působnost byla zachována i při transformaci obecného státního dozoru nad radiační ochranou z hygienické služby na Úřad v roce 1995. Současně se v této souvislosti provádí i přímá novela kompetenčního zákona.

K bodu 68 až 80

Jedná se o úpravy v textu vyplývajících z předchozích změn.

K článku II až IV

Navrženou právní úpravou dojde k dosažení souladu mezi stanovením kategorizací prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví a stanovením kategorizací pracovišť podle atomového zákona.

Navrhuje se přechodná právní úprava pro dosažení souladu s atomovým zákonem při tvorbě rezervy na vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště II. nebo IV. kategorie.

K článku V

Navrženou změnou se nastavuje stav, kdy inspekce Úřadu v rámci své kontrolní činnosti u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření a dalším činnostem podle § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, bude oprávněna kontrolovat i dodržování povinností těchto osob stanovených zákonem č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů o metrologii. Tento stav si vynutila praxe, neboť v oblasti kontroly zajištění požadavků jaderné bezpečnosti a radiační ochrany inspekce Úřadu se dotazuje, zda stanovená měřidla (uvedená ve Výměru o stanovených měřidlech podle zákona o metrologii), používaná držitelem povolení (podle atomového zákona) k hodnocení ozáření osob, či pro kontrolu dodržování limitů v oblasti radiační ochrany nebo jaderné bezpečnosti, či v rámci radiačních monitorovacích sítí, jsou ověřována, právo kontroly a vynucování však nemá. Uvedená změna tak zefektivní činnost kontrolních orgánů. Jiné kompetence Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nebudou touto změnou dotčeny, naopak se předpokládá užší spolupráce mezi Úřadem a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oblasti zajištění požadavků zákona o metrologii - metrologické expertízy, akreditace, autorizace, apod.

K článku VI

Navržená právní úprava navazuje na bod 68 (odstavec 10) a přímo novelizuje kompetenční zákon tím, že rozšiřuje působnost Ministerstva obrany k výkonu státního dozoru nad radiační ochranou ve vojenských zařízeních.

K článku VII

Navrhuje se dostatečná legisvakance zákona s výjimkou vydání prováděcího předpisu k vyřazování s ohledem na finanční termíny a dále se u některých ustanovení účinnost váže na vstup České republiky do EU, s ohledem na to, že tato ustanovení budou smysluplná až po vstupu a napojení režimy regulovaného zákonem s režimem EU.

V Praze dne 14. května 2001

Ing.Miloš Zeman, v. r.

předseda vlády

PhDr.Vladimír Špidla, v. r.

místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

1⁾ Čl. I odst. 4 zákona ČNR č. 21/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky.

2⁾ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1974 Sb., o Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí.

3⁾ Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

5⁾ Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

6⁾ Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7⁾ Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

8⁾ Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9⁾ Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

1⁰⁾ Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č.157/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.244/1994 Sb., zákona č.132/1995, zákona č.211/1997 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.363/1999 Sb. a zákona č.492/2000 Sb.

¹¹⁾ § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

^11a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

1^1b) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.

1^1c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

1^1e) § 5 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

1²⁾ § 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

1³⁾ Např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,

I. k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.

1^3a) § 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

1^3b) Vyhláška č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování. souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).

1⁴⁾ Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.

1⁵⁾ Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

1⁶⁾ § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1⁷⁾ Např. § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1⁸⁾ § 135 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1⁹⁾ § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

2⁰⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

2¹⁾ Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.

2²⁾ Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

2³⁾ Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2⁴⁾ Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

2⁵⁾ § 124 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

2⁶⁾ Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb.

2⁷⁾ Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2⁸⁾ § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.

2⁹⁾ Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3⁰⁾ Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3¹⁾ Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3²⁾ Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3³⁾ Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3⁴⁾ Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

3⁵⁾ Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

3⁶⁾ Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

3⁷⁾ Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

3⁸⁾ § 43 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

3⁹⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

3^9a)§ 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

3^9b) Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

4⁰⁾ Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

3⁾ Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4⁾ Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

4^a) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

4b) např. § 23 a § 27b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lid, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb.; zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.