Navrhovaná novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), zavádějící do zmíněného zákona pojem ekonomické závislosti, představuje snahu o řešení situace na trhu, a to jak situace faktické, tak stavu právního. Tu lze charakterizovat jako stav smluvní volnosti, avšak při neexistenci možnosti postihnout některá v obchodních vztazích nežádoucí jednání silnějších smluvních stran včetně otázky plateb ve vzájemných smluvních vztazích. Nadále tak přetrvává rozpor mezi faktickým nerovným postavením smluvních stran na trhu a právním rovným postavením smluvních stran na trhu.
Obecně lze mít sice za to, že působení silnějších smluvních stran na trhu může být do určité míry stimulační, pokud jednají za podmínek vycházejících z jejich silného postavení a vytvářejících takovou situaci, kterou nelze zneužít.Důsledkem internacionalizace českého trhu je však silné ekonomické i organizační postavení některých smluvních stran na českém trhu. Těm je umožněno za stávající právní situace, kdy jednání smluvních partnerů je prakticky neomezeno, ovlivňovat fungování trhu cestou vlivu na postavení a jednání dalších subjektů na trhu, které jsou v postavení jejich smluvních partnerů, popř. potencionálních smluvních partnerů. Tuto situaci ekonomicky silnější subjekty skutečně využívají. Svůj vliv uplatňují zejména podmiňováním uzavření smlouvy s konkrétním partnerem, avšak i další spolupráci s partnerem po uzavření smlouvy. Jako podmínky kladou např. ty, které jsou uvedeny v odstavci 1 navrhovaného § 11b zákona.
Důvodů pro řešení popsané situace je několik. Spočívají zejména v oblasti ekonomické.Tyto důvody vyplývají z popisu stávající situace. Důsledkem zmiňovaných praktik ekonomicky silných partnerů je další zvětšování ekonomických rozdílů smluvních stran na trhu s negativním ekonomickým dopadem na již ekonomicky slabší subjekty, které mj. s ohledem na délku silnějším partnerem vyžadovaných lhůt pro placení kupní ceny tyto silnější partnery quasiúvěrují. Tentoekonomický dopad postihuje zejména drobné a střední podnikatele.
V rámci Evropské unie se oblast obchodu opírá o Římskou smlouvu z 25.3.1957 ve znění Smlouvy o Evropské unii z 7.2.1992, konkrétně o zásady, že konkurence na jednom trhu nebude deformována a že oblast konkurence má chránit malé a střední podniky a zvyšovat jejich význam pro hospodářskou soutěž. Evropská unie se pak dále soustředila na problematiku lhůt splatnosti a opožděných plateb (směrnice 2000/35/EC Evropského parlamentu a Rady z 29. června 2000, přičemž členské státy jsou povinny do 8. srpna 2002 zavést ustanovení směrnice do národní legislativy a informovat Komisi, jak tuto směrnici implementovaly do národní legislativy).
B.
Čl. I
K bodu 1
Rozšířena je definice předmětu zákona v souladu s účelem novely a jejím obsahem o problém ekonomické závislosti.
K bodu 2
Nadpis je upraven vzhledem k tomu, že jako součást Hlavy III je k dosavadnímu pojmu dominantního postavení a jeho zneužívání zařazován nově pojem ekonomické závislosti a jejího zneužívání.
K bodu 3
Je definována ekonomická závislost a zákaz jejího zneužívání. Z hlediska systematiky je úprava obdobná jako úprava oblasti dominantního postavení obsažená v předchozích paragrafech.
Podle navrhovaného § 11a odst. 1 se ekonomickou závislostí rozumí takový vztah nejméně dvou soutěžitelů, z nichž alespoň jednoho lze klasifikovat jako ekonomicky silného, způsobilého vyvolat ekonomickouzávislost, a alespoň jednoho jako ekonomicky závislého. Ekonomicky silným soutěžitelem je takový subjekt, který v důsledku svého postavení na trhu je způsobilý jinému subjektu v rámci vstupování do smluvního vztahu a následné realizace vzájemných práv a povinností z tohoto smluvního vztahu vyplývajících fakticky jednostranně stanovovat obchodní podmínky, které jsou viditelně nevyrovnané, tj. skýtající jednostranné výhody silnému soutěžiteli.
Ekonomicky závislým soutěžitelem je oproti tomu takový subjekt, jemuž při vstupování do smluvního vztahu s ekonomicky silným soutěžitelem fakticky nezbývá, než akceptovat navrhované, pro něj nevýhodné obchodní podmínky. Nemá-li tento subjekt možnost nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění za oboustranně vyvážených obchodních podmínek, vzniká tak ekonomická závislost na silném soutěžiteli. Ekonomicky závislý soutěžitel nemá jinou možnost, jak se svým plněním (ve formě výrobků i výkonů) vstupovat na trh. Obchodní podmínky je tu třeba chápat široce, zejména jako podmínky dodací, tj. lhůty pro dodání, místo dodání, množství apod., podmínky objednací, tj. kdo, kdy a jak dlouhou dobu před vlastním plněním je oprávněn objednávat, podmínky platební (ceny, lhůty splatnosti atd.), podmínky záruční, reklamační atd.
Ekonomická závislost tedy nevzniká vždy, kdy silnější z obou (popř. z více) subjektů uzavírajících smlouvu se snaží dohodnout pro daný smluvní vztah pro sebe co možná nejvýhodnější podmínky. O ekonomickou závislost jde pouze tehdy, kdy slabší z obou (popř. z více) subjektů nemá možnost nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění (druh plnění, množství apod.), přičemž dodací, objednací, platební, záruční a další obchodní podmínky by byly obdobné, aniž by mu byly v rámci kontraktace vnucovány stejně nebo podobně nevýhodné podmínky.
Odstavec 2 obsahuje demonstrativní výčet kritérií, podle nichž je posuzována kupní síla, která soutěžiteli zajišťuje výhodnější vyjednávací pozici při uzavírání smluvních vztahů se soutěžitelem, jenž takovou pozicí nedisponuje.
Odstavec 3 pro účely aplikace odstavce 2 obsahuje výklad pojmu „soutěžitel se silným finančním zázemím“ jako jednoho z kritérií pro zajištění ekonomické závislosti. V zájmu právní jistoty soutěžitelů je u tohoto kritéria stanovena konkrétní prahová hodnota 2 mld. Kč celkového ročního obratu soutěžitele, při jejímž překročení je splněna podmínka „silného finančního zázemí“. Podle navrhovaného odstavce 3 „silné finační zázemí“ má i soutěžitel, který sice nesplňuje podmínku 2 mld. Kč celkového ročního obratu, ale tohoto obratu dosahuje soutěžitel, který nad ním vykonává kontrolu ve smyslu zákona.
Navrhovaný § 11b odst. 1 výslovně stanoví zákaz zneužívání ekonomické závislosti a obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých forem tohoto zneužívání pod hrozbou odmítnutí nebo omezení dodávek zboží závislým soutěžitelem, pokud nepřistoupí na pro něj nevýhodné obchodní podmínky.
Odstavce 2 a 3 určují úlohu Úřadu a oprávnění soutěžitelů v souvislosti se zneužíváním ekonomické závislosti.
K bodům 4 a 5
V souvislosti s ustanovením nového § 11a § 11b je nutné rozšířit ustanovení § 21 odst. 3 a § 22 odst. 2 upravující postup Úřadu při rozhodování, zda určité jednání je zneužitím ekonomické závislosti, a dále je nutné doplnit ustanovení o pokutách o pokutu za porušení zákazu zneužití ekonomické závislosti.
Čl. II
Stanovuje se den, kdy tento zákon nabývá účinnosti.