Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o podpoře výzkumu a vývoje - EU

K § 1

Zákon upravuje tři oblasti přímo související s podporou výzkumu a vývoje z veřejných prostředků: práva a povinnosti subjektů zabývajících se výzkumem a vývojem včetně podmínek a postupu při poskytování této podpory, poskytování informací a úkoly orgánů výzkumu a vývoje. Šíře této úpravy je vyvolána potřebou úplného právního řešení celé problematiky, která dosud v českém právním řádu chyběla. Dalším důvodem je značná různorodost této podpory týkající se převážné většiny rozpočtových kapitol a všech druhů výzkumu a vývoje (od základního výzkumu přes průmyslový výzkum a vývoj až po obranný výzkum a vývoj) a v neposlední řadě i objem této podpory, která v roce 2001 představuje 0,63 % hrubého domácího produktu a v dalších letech ještě poroste (průměr zemí Evropské unie je 0,93 %).

K § 2

Zákon definuje pojmy nezbytné k jednoznačnému vymezení práv a povinností účastníků podílejících se na systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a podmínek této podpory. Definice vycházejí z terminologie užívané v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) pro statistická šetření v oblasti výzkumu a vývoje. Pojmy jsou definovány, vysvětleny a zdůvodněny v periodicky aktualizované příručce Frascati. Tuto metodiku OECD plně převzala i Evropská unie. Pojmy definované v tomto zákoně dále respektují specifika českého jazyka.

K § 2 odst. 1

Jde o definici předmětu právní úpravy zákona, která je shodná s definicí podle OECD, převzatou i do acquis Evropských společenství. Jednotlivé druhy výzkumu a vývoje jsou dále podrobně definovány. Definice všech pojmů jsou nezbytné pro správné stanovení předmětu a výše podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Výzkum a vývoj je nezbytné vymezit jako jeden pojem a dále shodně s acquis Evropských společenství vymezit jednotlivé části, mj. z důvodu použité spojky „a“ (výzkum a vývoj, resp. research and deveploment), která nemá v tomto případě legislativní význam (jedné i druhé části zároveň).

Výzkum a vývoj je vymezen jako systematická tvůrčí práce, která splňuje jak požadavky novosti, tak požadavky systematičnosti včetně opakovatelnosti postupů, dosažených výsledků atd.

K § 2 odst. 1 písm. a)

V souladu s acquis Evropských společenství se pro pojmy „badatelský výzkum“ a „cílený výzkum“ uvedené ve stávajícím platném zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, zavádí pojmy „základní výzkum“ a „aplikovaný výzkum“.

K § 2 odst. 1 písm a) bod 1

Základní výzkum je jednou ze dvou hlavních kategorií výzkumu. Jedná se o systematickou tvůrčí práci rozšiřující poznání. Nepředpokládá se, že by jeho výsledky měly být bezprostředně komerčně využitelné.

K § 2 odst. 1 písm a) bod 2

Aplikovaný výzkum je další kategorií výzkumu. Jedná se rovněž o systematickou tvůrčí práci, ale jeho výsledky již směřují k budoucímu využití v praxi.

Vymezení průmyslového výzkumu jako součásti aplikovaného výzkumu vyplývá z nutnosti dodržet právní předpisy a pravidla Evropských společenství o hospodářské soutěži omezující výši podpory jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje z veřejných prostředků dle jejich „blízkosti trhu“, např. informace Komise o Rámcovém vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v ES 96/C 45/06 ze dne 17. února 1996 (396Y0217(01) ve sdělení Komise pozměňující Rámcové vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj 98/C 48/02 ze dne 13. února 1998 (398Y0213(01); (dále jen „informace Evropské komise“). Čím vzdálenější je aktivita výzkumu a vývoje od svobodného trhu, tím je povolený podíl podpory z veřejných prostředků vyšší. Rozlišovacím kritériem mezi průmyslovým výzkumem a ostatními částmi aplikovaného výzkumu je možnost uplatnění výsledků výzkumu v nových výrobcích, technologiích a službách určených k podnikání. Termín podnikání se vztahuje nejen k obchodnímu zákoníku. Možnost založit právnickou nebo fyzickou osobu za účelem podnikání poskytuje např. i občanský zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Některé tyto právnické osoby vznikly přímo zákonem.

Výsledky té části aplikovaného výzkumu, která není průmyslovým výzkumem, jsou uplatňovány v oblastech, které do jisté míry jsou i předmětem veřejného zájmu – zdravotnictví, vzdělávání, kultura, životní prostředí, státní resp. veřejná správa a z části i zemědělství, doprava či obrana a bezpečnost, bezprostředně se nevyužívají v nových výrobcích, technologiích a službách za běžných tržních podmínek nebo jsou určeny pro uživatele, kteří se nezabývají podnikáním.

K § 2 odst. 1 písm b)

U vývoje se jedná rovněž o systematickou tvůrčí práci, která ale zajišťuje využití poznatků výzkumu k produkci služeb a zařízení uplatnitelných na trhu. Stejně jako u průmyslového výzkumu je u vývoje omezena výše podpory jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

K § 2 odst. 2

Zákon dále vymezuje pojmy nezbytné pro poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

K § 2 odst. 2 písm. a) až d)

Navržené pojmy týkající se účastníků podpory výzkumu a vývoje jsou v souladu s ostatními předpisy, zejména se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, a s rozpočtovými pravidly, a byly již uplatněny v nařízení vlády č. 88/2001 Sb. Definice poskytovatele nevylučuje z poskytování podpory územní samosprávné celky, protože se jedná o poskytnutí podpory z veřejných (tj. nejen státních) prostředků. Mezi příjemci jsou uvedeny organizační složky. Jde např. o bývalé rozpočtové výzkumné organizace, které byly transformovány podle zákona č. 219/2000 Sb.

K § 2 odst. 2 písm. e)

V části základního výzkumu a zejména v aplikovaném výzkumu a vývoji je veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlašována tak, aby úsilí příjemců směřovalo k dosažení společného cíle, na který je soustředěna veřejná podpora. Shodně s acquis Evropských společenství se soubor podmínek potřebných k dosažení cílů označuje jako „program“.

Na rozdíl od platné právní úpravy zákon připouští zahrnout pod pojem program i souhrn veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji. Důvodem je, že mohou být formulovány i speciální programy zaměřené na výzkum a vývoj pro potřeby České republiky, např. v obranném výzkumu a vývoji.

K § 2 odst. 2 písm. f)

Součástí povolené podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je nejen podpora vlastní výzkumné činnosti, ale i podpora nezbytné infrastruktury. Česká republika jako stát usilující o členství v Evropské unii musí zavést i tento pojem (kategorii) z oblasti výzkumu a vývoje, neboť právní předpisy Evropských společenství tuto kategorii definují a umožňují její přiměřenou (omezenou) podporu z veřejných prostředků podle stejných principů jako u jiných aktivit výzkumu a vývoje.

K § 2 odst. 2 písm. g)

Zákon vymezuje pojem výsledek výzkumu a vývoje z několika důvodů – jako měřítko úspěšnosti řešení a účelnosti vynaložených prostředků, za účelem jeho právní ochrany, pro určení vlastnictví výsledků výzkumu a vývoje a využití a rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje.

K § 2 odst. 2 písm. h)

Potřeba definovat uživatele výsledků výzkumu a vývoje vyplývá z významu, který zákon přikládá uplatnění výsledku ve výrobě, službách nebo dalším výzkumu či vývoji. K pojmu jsou vztažena jak užívací práva k výsledku a z nich vyplývající právní ochrana, možnost poskytovat za podmínek daných zákonem výsledek dalším zájemcům, tak i stanovení míry povolené podpory z veřejných prostředků a odůvodnění poskytnutí podpory z veřejných prostředků právě na výzkum a vývoj.

K § 2 odst. 2 písm. i)

Zákon zavádí pojem „uznané náklady ve výzkumu a vývoji“, který přebírá z terminologie používané v Evropské unii. Vychází se z toho, že z různých důvodů mohou být příjemcem kalkulovány a později vykazovány náklady na různé činnosti, které nesouvisí s předmětem řešení (např. zisk, průzkum trhu, prodej a distribuce výrobků a služeb, úroky, rezervy na budoucí ztráty, závazky a náklady vztahující se k jiným projektům nebo výzkumným záměrům apod.) a které nelze uznat jako náklady související s řešením.

Pro stanovení výše podpory z veřejných prostředků, podílů spolupříjemců a později i pro úpravu práv k výsledkům je důležité zahrnout (tj. uznat) do nákladů pouze skutečně nezbytné a prokazatelné náklady související s dosažením cíle projektu nebo výzkumného záměru.

Nutnost definovat tento pojem vyplývá i ze skutečnosti, že pojem „uznané náklady“ je používán v soustavě podvojného účetnictví s jiným obsahem. Ve výzkumu a vývoji bylo nutné vymezit tento pojem v souladu s terminologií Evropské unie.

K § 3

Zákon omezuje použití podpory z veřejných prostředků poskytované podle tohoto zákona pouze na podporu výzkumu a vývoje podle taxativně stanovených definic předmětu této podpory. Na jiné činnosti nebo aktivity není možné podle tohoto zákona podporu z veřejných prostředků na výzkum a vývoj poskytovat.

K § 3 odst. 1

Účelová podpora je jednou ze dvou základních forem podpory výzkumu a vývoje přímo související s prováděním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo se zadáním veřejné zakázky. Zadání veřejné zakázky na výzkum a vývoj pro potřeby státu se řídí zákonem č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a není proto upraveno tímto návrhem zákona.

Zákon rozlišuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků poskytovanou v rámci programů výzkumu a vývoje (např. Národního programu výzkumu a vývoje nebo resortních programů) a grantové projekty podporované Grantovou agenturou České republiky nebo Akademií věd České republiky.

Důvodem specifikace pojmu „grantový projekt“ pro základní výzkum je, že cíle a způsoby řešení si stanovují uchazeči (příjemci) sami. Ostatní projekty (programové) naplňují cíle programu, na jejichž stanovení se podílí i státní správa, uživatelé atd.

V případě veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji jde o zadání konkrétních prací pro potřeby poskytovatele, které musí být v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Přes všechna specifika se jedná o část výzkumu a vývoje a musí tedy splňovat jeho základní definici a podmínky pro poskytnutí podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků.

Pojmy jsou upraveny tak, aby nebyly v rozporu s pojmy užívanými jinými právními předpisy (např. zákon č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, rozpočtová pravidla aj.).

K § 3 odst. 1 písm b)

Druhou hlavní formou podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je institucionální podpora, jejímž cílem je zajištění dlouhodobé výzkumné činnosti výzkumných organizací.

K § 3 odst. 2 písm. b) bod 1

Jde o osvědčenou formu podpory z veřejných prostředků určenou větším týmům a organizacím dlouhodobě se zabývajícím aktivitami výzkumu a vývoje, tj. aktivitami, které není možné nebo účelné zajistit pouze na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

K § 3 odst. 2 písm. b) bod 2

Na vysokých školách musí zůstat určitá část výzkumu, jehož cíle a postupy nejsou určovány pouze z hledisek příspěvku ke světovému poznání, příspěvku pro řešení aktuálních problémů ekonomiky a společnosti atd., nýbrž potřebou zvýšit kvalitu a efektivnost vzdělávání zapojením studentů do výzkumné činnosti. Stejná kategorie výzkumu je vymezena i v zemích Evropské unie.

K § 3 odst. 2 písm. b) bod 3

Stát mezinárodní spolupráci podporuje finančně a organizačně a vytváří pro ni vhodné právní prostředí. Zákon upravuje tu část spolupráce, která vyplývá z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Jde především o plnění závazků České republiky vyplývajících z členství ve vládních i nevládních organizacích pro provádění výzkumu a vývoje, účast na mezinárodních programech výzkumu a vývoje a plnění závazků z dvoustranných smluv.

K § 3 odst. 2 a 3

Zákon v odstavci 2 a 3 rovněž povoluje v omezené míře z prostředků výzkumu a vývoje financovat výdaje poskytovatele spojené s plněním povinností uložených tímto zákonem tak, jak je obvyklé i v jiných zemích nebo v mezinárodních programech výzkumu a vývoje. Povolení se netýká Grantové agentury České republiky, která má institucionální prostředky spojené s povinnostmi uloženými tímto zákonem zahrnuty do rozpočtu Grantové agentury České republiky.

K § 3 odst. 4

Nezbytnost povolení možnosti uhradit z prostředků na výzkum a vývoj také věcné a finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu a vývoje poskytovatelem (např. ceny nejlepším vědcům), uvedená v odstavci 4, vyplývá ze skutečnosti, že za současné právní úpravy nelze taková ocenění hradit vůbec a dřívější udělování ocenění muselo být s nabytím účinnosti nových rozpočtových pravidel zrušeno. Přitom je třeba zdůraznit, že nejde o standardní mimotarifní složky mzdy řešitelů, které jsou součástí uznaných nákladů v položce mzdové náklady.

K § 3 odst. 5

Zvláštním právním předpisem (§ 3 písm. c) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje) bylo umožněno podporovat z veřejných prostředků výzkum a vývoj také v rámci podpory regionálního rozvoje. Vzhledem k tomu, že jde o výzkum a vývoj, je nutné postupovat i v tomto případě podle pravidel daných tímto zákonem.

K § 4

V předchozí části zákon stanovil, co může být podporováno z prostředků výzkumu a vývoje (předmět podpory výzkumu a vývoje), v této části se určuje, jakým způsobem a z jakých rozpočtových kapitol bude podpora poskytována. Rozpočtová pravidla považují za dotaci podporu poskytovanou z veřejných prostředků právnickým nebo fyzickým osobám. Tento pojem převzal z důvodu souladu právního řádu i zákon, i když acquis Evropských společenství používá pojmu „příspěvek“.

K § 4 odst. 1 až 4

Zákon v odstavci 1 až 4 stanovuje, kým bude poskytována podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Analogicky vyspělým zemím zákon uvádí dva základní způsoby podpory stanovené i současným zákonem o státní podpoře výzkumu a vývoje – institucionální a účelovou podporu. Upraveny jsou i odlišnosti způsobů podpory některých částí výzkumu a vývoje, které nebyly dosud na úrovni zákona upraveny (např. Národní program výzkumu a specifický výzkum na vysokých školách) nebo byly upraveny nedostatečně.

V odstavci 1 je podpora grantových projektů, tj. podle § 3 odst. 3 písm. a) bodu 1 projekty základního výzkumu, omezena na dva poskytovatele – Grantovou agenturu České republiky a Akademii věd České republiky. Důvodem je, že jednotlivé resorty v souladu se svými působnostmi podporují programové projekty, tj. projekty orientované na dosažení cílů stanovených poskytovatelem.

V odstavci 3 jsou podle právních forem uchazečů vymezeny orgány, kterým předkládají výzkumné záměry. Toto ustanovení je nezbytné vzhledem k tomu, že u institucionální podpory je (na rozdíl od účelové) jednoznačně stanoveno, kdo je pro daného příjemce poskytovatelem (§ 4 odst. 3). Podle písmene e), které se týká např. obecně prospěšných společností, předkládá uchazeč návrh výzkumného záměru kompetenčně příslušnému správnímu úřadu.

K § 4 odst. 5

Do výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj se započítávají i výdaje na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. Zákon uvádí, že jde výhradně o poplatky za členství v mezinárodních programech, jejichž členem se Česká republika stala na základě uzavřených mezinárodních smluv. Bez tohoto ustanovení by úhrada poplatků z výdajů státního rozpočtu výzkum a vývoj nebyla možná.

K § 4 odst. 6

Zákon v odstavci 6 stanoví, že poskytování podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků s výjimkou výzkumu a vývoje, kde jediným uživatelem výsledků je poskytovatel, podléhá zákonu č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Česká republika není členskou zemí Evropské unie, na základě Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé pro Českou republiku platí stejná pravidla jako pro Evropskou unii jako celek (a nikoliv práva členských zemí Evropské unie). V Evropské unii je proces schvalování programů výzkumu a vývoje jiný než v jednotlivých zemích Evropské unie. Před jejich schválením se k nim vyjadřuje orgán Evropské komise, odpovědný za hospodářskou soutěž. V České republice je orgánem dohledu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a do doby, než se Česká republika stane členskou zemí Evropské unie, zastává funkci orgánu Evropské komise, odpovědného za hospodářskou soutěž.

V odstavci 3 je zavedena legislativní zkratka „ministerstvo“ pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“. Zavedení legislativní zkratky již v § 3 zákona je nezbytné pro vymezení úlohy ministerstva při poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

K § 5

Zákon věnuje zvláštní pozornost východiskům (v odstavci 1 až 3) a postupu přípravy (v odstavci 4 až 6) návrhu výdajů státního rozpočtu výzkumu a vývoje ze dvou hlavních důvodů. Prvním je ten, že státní rozpočet pro oblast výzkumu a vývoje je nejen pro Českou republiku, ale i pro všechny země hlavním nástrojem realizace Národní politiky výzkumu a vývoje, Národního programu výzkumu a dalších dokumentů a splnění závazků, které Česká republika převzala nebo na jejichž převzetí se připravuje v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Národní politika výzkumu a vývoje byla přijata v lednu 2000 a po nabytí účinnosti zákona bude aktualizována, Národní program výzkumu se připravuje k předložení vládě v dubnu 2002. Přípravu dlouhodobých směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje bude podle § 35 bude zajišťovat Rada pro výzkum a vývoj a její odborné komise.

Druhým důvodem je, že při přípravě návrhu státního rozpočtu výzkumu a vývoje se stýkají uvedené dlouhodobé a koncepční činnosti, závazky atd. se způsobem jejich realizace prostřednictvím řady rozpočtových kapitol, což je obzvlášť podstatné u decentralizovaného systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (v současné době je výzkum a vývoj v České republice podporován prostřednictvím 20 rozpočtových kapitol). Z uvedených důvodů byla tato část podrobně specifikována již v zadání vlády pro přípravu zákona.

Ze dvou možných alternativ schvalování programů (odstavec 2) uplatňovaných v zemích Evropské unie (schvalování programů vládou nebo parlamentem) byla navržena operativnější varianta schvalování vládou, která v těchto zemích převažuje. Schválení programů výzkumu a vývoje vládou je nezbytné pro realizaci článku 165 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) o koordinaci národních politik výzkumu a vývoje. Základní náležitosti programu jsou obdobné náležitostem programu členských zemí Evropské unie.

Podle odstavce 3 se na programy výzkumu a vývoje nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. Ustanovení o programech podle tohoto zákona jsou přísnější než ustanovení rozpočtových pravidel a jsou v souladu s acquis Evropských společenství.

V odstavci 4 až 6 je stanoven postup přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj a jejich rozdělení tak, jak ho od roku 1993 Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj koordinuje. Výsledek tohoto postupu předchází podle odstavce 6 zpracování vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Po projednání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně jsou výdaje na výzkum a vývoj již řadu let součástí schváleného zákona o státním rozpočtu.

K § 6

Návazně na předchozí ustanovení (jejichž realizaci tak umožňuje) zákon stanovuje členění výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Z hlediska vazeb na ostatní právní předpisy jde o specifickou úpravu, nezbytnou pro výzkum a vývoj. Pro ostatní části státního rozpočtu je jeho členění na základě rozpočtových pravidel svěřeno Ministerstvu financí, které zpracovává návrh státního rozpočtu České republiky na daný rok. Postup přípravy je stanoven v § 5 tak, aby byl plně v souladu s rozpočtovými pravidly a jejich prováděcími předpisy.

První a základní členění (odstavec 1) kodifikuje stávající strukturu výdajů na výzkum a vývoj uváděnou již řadu let v tabulkové části zákona o statním rozpočtu České republiky. Struktura byla vyvolána závazky České republiky vůči Evropské unii a OECD. Druhá část (odstavec 2), týkající se závazných ukazatelů, se jako doposud na jednotlivé rozpočtové kapitoly bude vztahovat v různé míře, u většiny ze současných rozpočtových kapitol nebudou ukazatele stanoveny proto, že z příslušné kapitoly daná část výzkumu a vývoje podporována není. Plný počet ukazatelů bude využit pouze u ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj podle § 33 zákona.

K § 7

Jedná se o nejobecnější podmínky podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. První podmínka je převzata ze stávajícího zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje (kde byla formulována jako soulad se zásadami vlády). Splnění podmínky je nezbytné k realizaci článku 165 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) o koordinaci národních politik výzkumu a vývoje.

Zákon v odstavci 2 3 stanovuje v souladu s definicemi podmínku, která musí být splněna, aby mohla být poskytnuta účelová podpora. Zákon v dalších částech stanoví, že veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji je specifickým druhem veřejné soutěže, odlišným od veřejných soutěží upravených jiným právním předpisem (Obchodním zákoníkem). Podmínka zadání veřejné zakázky se vztahuje pouze na výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele (podle zákona č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Zákon v odstavci 3 rozlišuje v souladu s definicemi podmínky, které musí být splněny, aby mohla být poskytnuta institucionální podpora na výzkumné záměry. Příjemcem institucionální podpory mohou být právnické osoby, státní výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání nebo obecně prospěšné společnosti.

Institucionální podporu z veřejných prostředků na specifický výzkum na vysokých školách v odstavci 4zákon považuje za prostředky vázané výhradně na výzkumné aktivity vysokých škol, na nichž se podílejí jejich studenti a akademičtí pracovníci. V odstavci 4 zákon rámcově vymezuje kritéria, podle kterých bude institucionální podpora specifického výzkumu jednotlivými vysokým školám poskytována. Kritéria zohledňují dosavadní výsledky vysokých škol ve výzkumu a vývoji a předpoklady pro tento druh činnosti. Tato kritéria a postupy upřesní prováděcí právní předpis.

Podle odstavce 5 způsob stanovení podílu podpory z veřejných prostředků na celkových uznaných nákladech projektu nebo výzkumného záměru stanoví prováděcí právní předpis. Podstatná část výzkumu a vývoje v České republice i v Evropských společenstvích je a bude financována spojením veřejných a soukromých prostředků. Povolenou výši podpory z veřejných prostředků pro zákonem stanovené části výzkumu a vývoje striktně vymezuje acquis Evropských společenství podle toho, nakolik jsou výsledky příslušné části blízké trhu. Stejně jako v acquis Evropských společenství byla v zákoně zvolena právní úprava na úrovni prováděcích předpisů, protože povolená výše podpory z veřejných prostředků (např. u průmyslového výzkumu 50 % z uznaných nákladů, u vývoje 25 % z uznaných nákladů, s řadou výjimek) se relativně často upřesňuje.

K § 8

Požadavek na oddělenou evidenci v odstavci 1 souvisí s požadavkem účelného využití poskytnuté veřejné podpory a s požadavkem na kontrolu a zamezení dvojího financování projektů nebo výzkumných záměrů.

Ustanovení odstavce 2 požaduje, aby každý projekt nebo výzkumný záměr měl alespoň jeden vlastní výsledek, který nebude přiřazen k žádnému jinému projektu nebo výzkumnému záměru. Tento výsledek musí být v souladu s podmínkami uzavřené smlouvy nebo s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí podpory. Přitom platí, že tzv. negativní výsledek (nepotvrzení původní hypotézy) je rovněž třeba považovat za výsledek v souladu s podmínkami smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Požadavek na alespoň jeden originální výsledek nevylučuje, že kromě takových výsledků bude získán navíc i výsledek původně nepředpokládaný, který bude společným výsledkem dvou či více projektů nebo projektu a výzkumného záměru.

Účelovou podporu lze podle odstavce 3 poskytnout spolupříjemci proto, že jeho podíl na projektu se vymezuje již v návrhu projektu, kterým se příjemce uchází o poskytnutí účelové podpory ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Podmínky pro účast spolupříjemců na projektu včetně výše podpory z veřejných prostředků a její specifikace a způsobu poskytnutí jsou rovněž povinnou součástí smlouvy o poskytnutí podpory podle § 9. Proto se na poskytnutí účelové podpory spolupříjemci další veřejná soutěž podle zákona č. 199/1994 Sb. nevyhlašuje, neboť by se jednalo o dvojí veřejnou soutěž na stejný předmět.

Postup uvedený v odstavci 4, kdy se v rámci uznaných nákladů projektu smí hradit pouze příslušná část nákladů na pořízení hmotného i nehmotného majetku, odpovídá zvyklostem Evropské unie. Postup je rovněž v souladu s rozpočtovými pravidly a se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Institucionální podpora (odstavec 5) je určena výhradně na výzkumnou činnost příjemce. Poskytuje se na základě hodnocení předložených výzkumných záměrů a dosavadních výsledků uchazeče (bez veřejné soutěže) a převod této podpory na další instituce (spolupříjemce) by tyto další subjekty zvýhodnil. Odlišení institucionální a účelové podpory by pak ztratilo své opodstatnění.

V odstavci 6 se upravují podmínky při pořízení služeb, hmotného nebo nehmotného majetku. Je-li v návrhu projektu nebo výzkumného záměru podrobně specifikována služba, pořízení hmotného nebo nehmotného majetku včetně ceny a dodavatele a je-li jejich pořízení ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji schváleno, nepostupuje se podle zákona č. 199/1994 Sb., neboť by se jednalo o dvojí veřejnou soutěž na stejný předmět.

K § 9

V souladu s právem Evropských společenství založeným v oblasti výzkumu a vývoje výlučně na smluvních vztazích a v souladu s novými rozpočtovými pravidly, podle kterých lze dotaci poskytnout na základě dohody, pokud to stanoví zvláštní zákon, který stanoví i náležitosti takové dohody, se zde a dále používá výlučně smlouva jako forma dohody. Dalším důvodem pro použití pojmu smlouva (nikoliv obecného pojmu dohoda) je stejná úprava v zákoně o zadávání veřejných zakázek, kterým se řídí poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků pro potřeby poskytovatele.

Cílem výčtu náležitostí smlouvy o poskytnutí podpory v odstavci 1 je zajistit realizaci výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Náležitosti smlouvy navazují na podmínky a kritéria veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji tak, aby se předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji promítnul i do smluvního stavu. Náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory nebyly dosud upraveny obecně závazným právním předpisem. Výčet minimálních náležitostí vychází ze Vzorové smlouvy Evropských společenství.

Nedílnou součástí smlouvy je schválený návrh projektu (odstavec 2), který s výjimkou neuznání části nákladů (jak je uvedeno dále) nelze v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji měnit.

V obecných náležitostech smlouvy, které nejsou tímto zákonem upraveny, se odkazuje na obchodní zákoník (odstavec 3). Použití obchodního zákoníku bylo vybráno nejen pro narůstající počet příjemců, kteří nejsou fyzickými osobami, ale i pro zachování stejné právní úpravy v zákoně vzhledem k smlouvě o využití výsledků.

Analogicky právní úpravě Evropských společenství je do zákona v odstavci 4 zařazena i možnost uzavření smlouvy na jeden projekt s více příjemci.

V případě, kdy příjemci účelové podpory nemají právní subjektivitu (organizační složky), a u institucionální podpory je povinnost uzavřít smlouvu nahrazena vydáním rozhodnutí s obdobnými náležitostmi (odstavec 5 a 6).

Povinnost vyhlásit novou veřejnou soutěž nebo provést nové hodnocení (odstavec 7) se týká případů, kdy po provedených změnách už jde o jiný projekt nebo výzkumný záměr. Analogicky zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je zákonem stanovena tato hranice na 50 % celkových uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků.

Oznamovací povinnost (odstavec 8) stanovená na celou dobu účinnosti smlouvy (vykonatelnosti rozhodnutí) vychází ze způsobu poskytování dotace na řešení projektu nebo výzkumného záměru, které se zpravidla provádí v průběhu více let. Během této doby mohou nastat změny, které nebylo možné předvídat, ale které mohou významně ovlivnit nebo dokonce znemožnit plnění podmínek, za kterých bylo poskytnutí dotace schváleno.

K § 10

Zákon stanovuje v odstavci 1 (z důvodu vazby na právo Evropských společenství a z důvodu účelného využívání veřejných prostředků) lhůtu, ve které obě strany počnou plnit své závazky. Do kdy musí poskytovatel vyhlásit výsledky soutěže a uzavřít smlouvu, je uvedeno v příslušné části zákona. Tato povinnost byla uplatněna již v nařízení vlády č. 88/2001 Sb. a na její porušení se nyní vztahují sankce podle rozpočtových pravidel.

Zákon v odstavci 2 a 3 stanovuje způsob a termíny poskytování podpory příjemcům a spolupříjemcům. Tato úprava v právním řádu dosud chyběla a vychází z práva Evropských společenství.

V případě zádržného v odstavci 4 jde o mechanismus používaný v Evropské unii nejen pro zajištění dokončení řešení, ale i pro jeho vyhodnocení a vypořádání účelové dotace včetně vypořádání všech závazků příjemce. Jde o jeden z kontrolních mechanismů poskytovatele vůči příjemci. Zádržné se používá především u projektů aplikovaného výzkumu nebo vývoje a jen výjimečně u projektů základního výzkumu. Je na poskytovateli, zda tento mechanismus uplatní, aby si zajistil splnění všech závazků včetně těch, které mají být splněny až po ukončení řešení. Povinnost zakotvit tuto skutečnost ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplývá z toho, že jde o mechanismus zasahující do poskytování účelové podpory a příjemce musí být o zádržném předem informován.

V souladu s právní úpravou Evropských společenství se v odstavci 5 rozlišují dvě kategorie osob účastnících se na využití podpory poskytnuté příjemci – spolupříjemci a dodavatelé služeb a zařízení. Každá z těchto kategorií má rozdílná práva a povinnosti. S tím souvisí i rozdílný postup při poskytování části účelové podpory.

K § 11

Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 je důležitým předpokladem využití výsledku výzkumu a vývoje a její význam vzroste zejména v projektech, na jejichž řešení se podílí více příjemců (konsorcia) nebo spolupříjemců.

Návazně na předpisy Evropských společenství a na další části tohoto návrhu upravuje zákon v odstavci 2 základní náležitosti smlouvy o využití výsledků. Důvodem uvedené úpravy pro aplikovaný výzkum a vývoj je, že pro tyto části výzkumu a vývoje je možné poskytnout podporu z veřejných prostředků jen za jednoznačně stanovených podmínek, ke kterým patří i způsob nakládání s výsledky a jejich právní ochrana. Dalším důvodem je zajistit rychlé a efektivní využití podpory poskytnuté z veřejných prostředků. Právě úprava užívacích a vlastnických práv k budoucím výsledkům patří k nejúčinnějším způsobům, jak potlačit možné spory o užívací a vlastnická práva k výsledkům, které mají vždy za následek nejméně zdržení uplatnění dosažených výsledků.

Zákon uvádí pouze minimální výčet náležitostí smlouvy o využití výsledků s tím, že v obecných náležitostech, které nejsou tímto zákonem upraveny, se odkazuje na obchodní zákoník (odstavec 3).

V odstavci 4 je řešen případ, kdy příjemcem účelové podpory je organizační složka a nemůže být tedy uzavřena smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem.

K § 12

Ze stávajícího zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje v souladu s evropskými standardy zákon v odstavci 1 přebírá povinnost informovat veřejnost o všech aktivitách podporovaných z veřejných prostředků a podmínku poskytnutí informací před poskytnutím podpory z veřejných prostředků.

V odstavci 2 zákon definuje, které údaje jsou pro jeho účely považovány za zveřejnitelné v souladu se zvláštními právními předpisy.

Zákon v odstavci 3 upravuje podrobně způsob plnění uvedené podmínky v případech, kdy je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního nebo jiného tajemství (bankovní, poštovní atd.) nebo utajovaných skutečností. Podrobněji jsou důvody této podmínky uvedeny v části zákona pojednávající o informačním systému výzkumu a vývoje, kterým se realizuje obecná povinnost poskytovatele i příjemce informovat veřejnost o využití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

Ustanovení v odstavci 4 řeší způsob plnění povinností uložených zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast výzkumu a vývoje. Toto ustanovení se týká jen povinnosti informovat o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a jejích výsledcích. Navržený způsob je nezbytný jak vzhledem k počtu údajů, tak vzhledem k požadavkům práva Evropských společenství.

K § 13

Návazně na obecně závazné právní předpisy (zejména zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a rozpočtová pravidla) zákon v odstavcích 1 a 2 upřesňuje obecné povinnosti pro oblast výzkumu a vývoje. Rozlišuje se věcně zaměřená kontrola průběhu řešení a plnění cílů, včetně účelnosti vynaložených nákladů a plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory všech projektů nebo výzkumných záměrů od finanční kontroly prováděné podle zvláštních právních předpisů u vybrané části projektů nebo výzkumných záměrů.

Stanovení minimálního rozsahu finanční kontroly, prováděné v rozsahu daném rozpočtovými pravidly a podle zákona o státní kontrole v odstavci 3, vychází ze zkušeností členských zemí Evropské unie, kde se u těchto typů podpor provádí finanční kontrola namátkově u vybraných kontraktů tak, aby byl zkontrolován předem stanovený procentní podíl všech uzavřených kontraktů. Pokud by tento rozsah upraven nebyl, bude nutné provádět finanční kontrolu u všech projektů a výzkumných záměrů, na které je poskytována podpora z veřejných prostředků. Kombinace věcné kontroly prováděné u všech projektů nebo výzkumných záměrů a namátková finanční kontrola vybraných projektů nebo výzkumných záměrů zajišťuje, že žádný projekt nebo výzkumný záměr nezůstane bez kontroly po celou dobu platnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory.

K § 14

K § 14 odst. 1 a 2

Ustanovení řeší postup při porušení podmínek pro poskytování podpory z veřejných prostředků. Jmenovitě stanovuje postup při neoprávněném použití nebo zadržení prostředků stanovený rozpočtovými pravidly (neboť jde o porušení rozpočtové kázně) a postup při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory. Při každém z těchto pochybení je nutné postupovat podle jiného právního předpisu a je proto nutné na ně odkázat.

K § 14 odst. 3

Ustanovení se vztahuje na možné porušení smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků. V úvahu přichází i řešení sporů soudní cestou nebo rozhodčím řízením podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Pro stát obecně je důležité především včasné vypořádání stran, aby bylo zajištěno účelné vynaložení podpory z veřejných prostředků, dokončení řešení projektu a využití výsledků. Z tohoto důvodu je dána možnost vhodnou úpravu zakotvit do příslušné smlouvy.

K § 14 odst. 4

Ustanovení se vztahuje na závažné porušení závazků příjemce prokazatelné podle zvláštních právních předpisů uvedených v odstavcích 1 až 3. V těchto případech je poskytovateli dána možnost vyloučit příjemce z účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji po dobu tří let. Obdobná ustanovení jsou zakotvena v acquis Evropských společenství i v právním řádu členských zemí Evropské unie.

K § 15

Navrhovaná úprava stanoví v souladu s právem Evropských společenství, že vlastníkem hmotného majetku pořízeného z podpory z veřejných prostředků je příjemce nebo spolupříjemce (jedná se o dotaci, která může pokrýt jen část nákladů na pořízení hmotného majetku). Zároveň zákon ukládá předem stanovit ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory podíl příjemců nebo spolupříjemců na vlastnictví tohoto majetku. Jedinou výjimkou je případ, kdy příjemcem je organizační složka bez právní subjektivity; v tomto případě je vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek.

K § 16

K § 16 odst. 1 a 2

Byla-li poskytnuta podpora z veřejných prostředků na výzkum a vývoj za účelem získání výsledků, jejichž jediným uživatelem bude poskytovatel (tj. jde-li o výsledek veřejné zakázky ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), oprávněným vlastníkem výsledků se stane poskytovatel. Proto je zveřejnění výsledku a další využití výsledků podmíněno souhlasem poskytovatele jako vlastníka výsledku. Pokud lze výsledky chránit, pak musí ochranu zajistit v souladu se zvláštními předpisy příjemce a vlastnická práva převést na poskytovatele. Tento postup je plně v souladu s platnou právní úpravou a respektuje práva příjemců a jejich zaměstnanců (autorů a původců).

K § 16 odst. 3 až 5

Zákon stanovuje práva k výsledkům výzkumu a vývoje v případech, kdy nejde o výsledek veřejné zakázky.

V takovém případě zákon ponechává v souladu s evropským právem a za stanovených podmínek práva k výsledkům příjemci s tím, že podmínky zpřístupnění těchto výsledků ostatním zájemcům se vážou k podílu podpory poskytnuté z veřejných prostředků. Základním principem je, že podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se zhodnotí teprve tehdy, jsou-li výsledky jakkoliv využity (ve výrobní činnosti, v dalším zkoumání, poskytnutím licence aj.). Vychází se z toho, že poskytovatel není obecně schopen zajistit účelné využití výsledků výzkumu. Je proto vhodnější ponechat tuto povinnost na příjemci a spolupříjemcích podpory z veřejných prostředků, avšak současně jim uložit povinnost dohodnout se na využití. Spory o přístupová práva k dosaženým výsledkům mohou znemožnit jejich využití a negovat důvod poskytnutí podpory z veřejných prostředků, jak bylo uvedeno i u zdůvodnění k § 11. Výjimku tvoří pouze veřejné zakázky podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaný návrh je založen na principu, že stát nepodporuje aplikovaný výzkum a vývoj primárně proto, aby se bezprostředně podílel na finančních přínosech z využití výsledků výzkumu a vývoje, které podporuje plně nebo podílově, ale proto, aby zvýšil konkurenční schopnost domácí ekonomiky, zvýšil počet pracovních míst atd. Prospěchem státu jsou pak především zvýšené daně prosperujících firem a snížené sociální výdaje. Tímto uspořádáním stát také motivuje podnikatelské prostředí k vyhledávání inovačních příležitostí a kontaktů s výzkumnou základnou mnohem více než požadováním přímého podílu na zisku dosaženého využitím výsledku výzkumu.

Navržená úprava respektuje práva původců, autorů i příjemců.

K § 17

V odstavci 1 se návazně na podmínky podpory uvedené v § 7 stanovuje použití obchodního zákoníku pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji v případech, které neupravuje tento zákon.

V odstavci 2 se upravují základní povinnosti a postup poskytovatele při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Soubor údajů, které musí vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji obsahovat, je podobný souboru údajů používaných při vyhlašování jiných typů veřejných soutěží. Tím se zjednodušuje jak vyhlašování veřejných soutěží, tak orientace uchazečů v požadovaných údajích.

Ustanovení odstavců 3 a 4 rozlišují postup pro programy zahájené před nabytím účinnosti a po nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že dříve zahájené programy byly posuzovány podle jiných kritérií, je třeba je znovu předložit v souladu s právní úpravou při jejich zahájení ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj. U programů schválených vládou již podle tohoto zákona se v případě opakované veřejné soutěže v rámci těchto programů v dalších letech nevyžaduje jejich opakované předložení vládě ani Radě pro výzkum a vývoj a ministerstvu. Stejně jako u dříve vyhlášených programů není nutné nové podání žádosti o povolení výjimky podle zákona o veřejné podpoře. Tuto úpravu nelze zahrnout do přechodných ustanovení (i když bude platit jen omezenou dobu), protože nelze přesně stanovit dobu jeho platnosti (nelze stanovit dopředu dobu, kdy bude vyhlášena poslední veřejná soutěž na takový program, na některé programy nemusí být soutěže vyhlašovány každoročně) a bude platit tak dlouho, dokud neskončí poslední program zahájený před nabytím účinnosti zákona.

V návaznosti na zákon o elektronickém podpisu zákon v odstavci 5 umožňuje přechod poskytovatelů na elektronickou formu podání návrhu projektu. Přechod však není navrhován jako povinný a ponechává se na vůli poskytovatelů, v jaké podobě budou návrhy přijímat. V této souvislosti jsou všechna média (písemný dokument, elektronické médium) považována za rovnocenná s tím, že jako elektronické médium jako výlučné (jediné) smí být využito pouze v případě, že to neomezí některé uchazeče.

Pro případy, které je z hlediska výzkumu a vývoje možno považovat za zvláštní, se v odstavci 6 umožňují další způsoby vypisování veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Souhlas Rady pro výzkum a vývoj pro tyto případy je dán tím, že Rada pro výzkum a vývoj je na rozdíl od ministerstva oprávněna nakládat s utajovanými údaji.

Odstavec 7 zajišťuje jednoznačnost zákona v souladu s rozpočtovými pravidly.

Ustanovení v odstavci 8 dále opravňuje poskytovatele ke shromažďování potřebných údajů o návrzích projektů a uchazečích. Toto ustanovení poskytovateli umožní ve stanovených lhůtách zhodnotit návrhy projektů a předat informace o vybraných projektech do informačního systému výzkumu a vývoje. Zároveň se stanovují podmínky, za jakých mohou být údaje shromažďovány. Pravidla pro shromažďování osobních údajů jsou stanovena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Důležitým bodem je oprávnění poskytovatelů shromažďovat údaje také v elektronické podobě. Povinnosti vyplývající z těchto skutečností jsou kodifikovány v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb..

K § 18

Prokazování způsobilosti v odstavci 1 až 7 se zavádí do zákona o výzkumu a vývoji jako nový pojem, kterým se nahrazuje dříve použitá „kvalifikace“. Vychází se nejen ze zákona o zadávání veřejných zakázek a platného nařízení vlády č. 88/2001 Sb., ale i ze skutečnosti, že poskytovatel takové údaje musí požadovat, aby splnil zákonem uloženou povinnost – zajistit efektivní využití prostředků státního rozpočtu nebo aby splnil ustanovení jiných zákonů (zvláštních právních předpisů). Administrativní náročnost prokázání způsobilosti se omezuje na nejmenší možnou míru tím, že skutečnosti se prokazují při podání návrhu projektu většinou čestným prohlášením (odstavec 4), před uzavřením smlouvy jen u těch případů, které jsou prokazatelné (odstavec 5) a v rámci jedné veřejné soutěže jen jedenkrát (odstavec 6). Obdobným vztahem pracovněprávnímu vztahu (odst. 2 písm. g) je např. mandátní smlouva.

Ustanovení odstavce 7 umožňují poskytovateli stanovit podle charakteru programu další požadavky na způsobilost.

Informační povinnost uchazeče v odstavci 8 souvisí s tím, že příjemce může získat podporu z veřejných prostředků pouze na základě pravdivých údajů a plnění povinnosti stanovené tímto zákonem.

Ustanovení odstavce 9 vyplývají z přijatých mezinárodních závazků České republiky. Ustanovení písmen b) a c) jsou omezena (viz přechodná ustanovení) na dobu do přijetí České republiky do Evropské unie. Poté budou (s výjimkou jiného způsobu prokazování podle písmene a) podmínky pro uchazeče z České republiky a z členských zemí Evropské unie stejné.

Poskytnutí výjimky uvedené v odstavci 10 umožňuje poskytnutí podpory výzkumné a vývojové činnosti ve zvláštním případě. Vyřazení uchazeče z účasti ve veřejné soutěži by v takovém případě bylo nesmyslné vzhledem k tomu, že stát se již rozhodl danému uchazeči poskytnout podporu na rozvoj výroby jinou formou a výzkumná a vývojová činnost může záměru státu výrazně pomoci.

K § 19

Zákon v odstavcích 1 a 2 upravuje právo a zároveň povinnost poskytovatele zpracovat zadávací dokumentaci. Smyslem je umožnit poskytovateli vydat soubor všech údajů a informací, které např. vzhledem ke svému rozsahu nemohou být součástí vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Vzhledem k nutnosti zajistit rovnost podmínek pro všechny uchazeče je nezbytné uložit dostupnost zadávací dokumentace (mj. přihlášek a formulářů) pro každého, kdo o ni požádá (odstavec 3).

K § 20

Soutěžní lhůta v odstavci 1 veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se stanoví jako minimální a je analogická úpravě obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Poskytovateli je tak umožněno v závislosti na složitosti zadání soutěžní lhůtu přiměřeně prodloužit, ne však zkrátit, neboť to by mohlo narušit rovné podmínky veřejné soutěže znevýhodněním některých uchazečů.

Hodnotící lhůta v odstavci 2 je naopak stanovena jako maximální a její konkrétní délka bude po zveřejnění při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro poskytovatele závazná. Poskytovatel bude povinen vyhlásit hodnotící lhůtu tak, aby se nepřekrývala s předpokládaným obdobím, ve kterém má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, tj. se zahájením řešení vybraných projektů.

K § 21

K § 21 odst. 1 až 3

Pro přijímání návrhů projektů zákon stanoví standardní postup tak, aby se předešlo možným sporům o formální náležitosti a úplnosti návrhů.

K § 21 odst. 4 až 8

Pro hodnocení návrhů projektů se navrhuje jednotný postup, který odpovídá obecným zvyklostem posuzování návrhů projektů. V souladu s pravidly veřejných soutěží se ukládá výslovně povinnost dodržet vyhlášená kritéria posuzování. Odborný orgán, který je poskytovatelem ustanoven pro hodnocení návrhů projektů, má postavení poradního orgánu poskytovatele. Na to navazuje zmocnění poskytovatele, aby mohl rozhodnout proti návrhu tohoto orgánu za předpokladu, že existují zřetelné důvody k postupu poskytovatele odlišného od návrhu odborného poradního orgánu. Důvod spočívá v tom, že zodpovědnost za poskytování podpory z veřejných prostředků má jedině poskytovatel. Současně se stanovuje poskytovateli povinnost zdůvodnit své rozhodnutí v protokolu, aby se předešlo bezdůvodným změnám a tím i porušení rovných podmínek soutěže.

Zákaz provádění změn návrhu projektu v průběhu veřejné soutěže s výjimkou pro dvoustupňovou veřejnou soutěž a úpravu výše uznaných nákladů v odstavci 8 je dán požadavkem rovných podmínek soutěže. Nedodržení rovných podmínek soutěže pro všechny uchazeče je v členských zemích Evropské unie považováno za závažné pochybení a je vždy důvodem k odvolání veřejné soutěže a předmětem právních sporů.

K § 21 odst. 9

Úprava je přejata ze současné právní úpravy a není důvod toto ustanovení měnit.

K § 21 odst. 10

V souladu s rozpočtovými pravidly a v souladu s acquis Evropských společenství se na rozhodnutí poskytovatele nevztahuje správní řád.

K § 22

Smyslem uplatnění dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je umožnit poskytovateli postupně vybírat návrhy projektů, které nejlépe odpovídají vyhlášeným cílům a kritériím programu a nenutit všechny uchazeče zpracovávat velmi podrobný návrh projektu. To je důležité zejména tehdy, provádí-li se výběr z velkého počtu návrhů projektů.

Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji umožňuje uchazečům soustředit se při zpracování zjednodušených návrhů pro první stupeň více na věcnou stránku návrhu a jeho účel a potřebnost a jeho srovnání s cíli programu (tj. potřebnost navrhovaného řešení) a ve druhém stupni na dopracování návrhu ve smyslu proveditelnosti návrhu, harmonogramu řešení a dopracování návrhu do konečné podoby pro druhý stupeň, kde bude proveden konečný výběr. Poskytovateli umožní upřesnit způsob plnění vyhlášených cílů programu a specifikovat požadavky na dopracování návrhů projektů, které v jednostupňové soutěži měnit nelze.

K § 23

Ustanovení v odstavci 1 umožňuje poskytovateli podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků pověřit jinou právnickou osobu zajištěním činností spojených s vyhlášením a průběhem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

Ustanovení v odstavci 2 výslovně zakazuje takovou účast právnické osoby podle odstavce 1 (i když se tato právnická osoba zpravidla nezúčastňuje veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji) a vylučuje tak případné námitky uchazečů pro podjatost ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

K § 24

Zákon upravuje podmínky pro zrušení již vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Za podstatnou změnu okolností lze považovat např. vázání prostředků státního rozpočtu nebo neočekávané závazky poskytovatele, které musí být přednostně uhrazeny, ale i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže apod. Přitom dává přednost plnění smluvních závazků poskytovatele u řešených projektů před vyhlašováním nových veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a uzavírání nových závazků.

K § 25

Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory se stanovuje s cílem omezit prodlužování období, po které jsou poskytovatel a příjemce vzájemně vázáni výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

Po uplynutí této lhůty je poskytovatel ve stanovených případech oprávněn uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí, nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch dalšího uchazeče v pořadí. Toto pravidlo umožňuje regulérně podle již vyhlášených výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji zajistit včasné poskytnutí podpory během roku a splnění cílů vyhlášeného programu bez porušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a bez nutnosti vyhlašovat novou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji. V případě zadání veřejné zakázky se lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek.

K § 26

Povinnost uchovávat doklady o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a všech projektech podporovaných z veřejných prostředků vychází nejen z požadavků kontrolních orgánů v návaznosti na jiné právní předpisy, ale i z důvodů běžné kontroly plnění závazků vyplývajících ze smluvních vztahů, zejména pak v případě využití výsledků.

Ustanovení o uchovávání dokladů je součástí jak účelového tak institucionálního financování. Není však podmínkou pro poskytování prostředků z veřejných prostředků, a proto je nelze uvést v části zákona, která se zabývá podmínkami poskytování veřejných prostředků.

K § 27

Ustanovení v odstavci 1 upravuje způsob předkládání výzkumných záměrů. Dosud byla problematika upravena pouze na úrovni usnesení vlády, které má jen omezený právní dosah. Je-li institucionální podpora poskytována nejen organizačním složkám a příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je zpravidla ústřední správní úřad, ale i dalším právnickým osobám určeným tímto zákonem (např. veřejným vysokým školám), přestala být forma usnesení vlády dostačující. Proto je nezbytné upravit alespoň základní parametry předkládání návrhů výzkumných záměrů na úrovni zákona.

Pravidla pro shromažďování údajů o návrzích a uchazečích v odstavci 2 vychází ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a pro potřeby tohoto zákona budou upravena zvláštním předpisem. Důležitým bodem je oprávnění poskytovatelů shromažďovat údaje také v elektronické podobě. Povinnosti vyplývající z těchto skutečností jsou upraveny v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Termín předložení výzkumného záměru v odstavci 3 vychází z nezbytného postupu přijímání a hodnocení výzkumných záměrů tak, aby před poskytnutím institucionální podpory mohl být výzkumný záměr řádně zhodnocen.

Odstavec 4 zajišťuje jednoznačnost znění zákona v souladu s rozpočtovými pravidly.

V odstavci 5 a 6 je stanoven způsob předložení a převzetí výzkumného záměru.

K § 28

Prokazování způsobilosti vychází ze skutečnosti, že poskytovatel takové údaje musí požadovat, aby splnil zákonem uloženou povinnost – zajistit účelné využití prostředků státního rozpočtu, resp. dodržet ustanovení jiných zákonů. Požadavky na způsobilost, které jsou u výzkumných záměrů proti veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji navíc, vyplývají z podmínek stanovených tímto návrhem zákona pro poskytování institucionální podpory.

Uvedené požadavky vyplývají i z toho, že institucionální podpora nesmí být poskytována (a také v jiných zemích nejsou) uchazečům, kteří byli zřízení za účelem podnikání nebo mají sídlo jinde, než v zemi poskytování institucionální podpory.

Oznamovací povinnost uchazeče v odstavci 3 je upravena obdobně jako u účelové podpory.

Důvody pro vyloučení návrhu výzkumného záměru z hodnocení jsou v odstavci 4 upraveny obdobně jako u účelové podpory.

K § 29

Zákon uvádí pouze základní pravidla postupu hodnocení návrhů výzkumných záměrů. Vzhledem k podobnosti s hodnocením návrhů projektů se odkazuje na příslušná ustanovení zákona a znovu je neuvádí.

Požadavek na ustavení meziresortní hodnotící komise v odstavci 4 vyplývá z nutnosti porovnat mezi sebou všechny podobně zaměřené výzkumné záměry. Význam meziresortního srovnání bude vzrůstat návazně na připravovanou transformací výzkumných ústavů a přístup dalších subjektů k institucionálním prostředkům. Dosud tuto úlohu porovnání všech podobně zaměřených výzkumných záměrů plnila Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj, ale vzhledem k navrhovaným působnostem ji plnit nemůže (není správním orgánem, jehož vybranými ustanoveními se hodnocení procesně řídí).

V souladu s rozpočtovými pravidly a v souladu s acquis Evropských společenství se na rozhodnutí poskytovatele nevztahuje správní řád.

K § 30

Zákon v odstavci 1 a 2 definuje informační systém výzkumu a vývoje jako informační systém veřejné správy a stanovuje jeho cíle. Jeho vymezení je v souladu s platnou právní úpravou. Na rozdíl od dosavadního pojetí je kladen vyšší (primární) důraz na uživatele a veřejnost, nejen na státní správu a její potřeby. Toto pojetí je výsledkem snahy zpřístupnit možným zájemcům z řad veřejnosti především dosažené výsledky, podpořit jejich využití a vytvoření kontaktů mezi výzkumnými pracovišti a uživateli výsledků. Označení částí informačního systému výzkumu a vývoje vychází z analogických zahraničních informačních systémů vč. Evropské unie (CORDIS).

Samostatné odkazy na zvláštní právní předpis uvedené za jednotlivými výrazy odstavce 3 odkazují na zákon, který tyto výrazy definuje jako samostatné pojmy. Uvedení jednoho souhrnného odkazu za posledním výrazem nebo na konci odstavce by vzhledem k počtu definic nebylo jednoznačné. Uvedené vymezení postupu při plnění povinností stanovených zákonem č. 365/2000 Sb. je nezbytné mj. vzhledem k tomu, že se letos týká 20 správců rozpočtových kapitol.

K § 31

Zákon v odstavci 1 stanovuje předání platných údajů do informačního systému výzkumu a vývoje jako podmínku poskytnutí podpory z veřejných prostředků návazně na § 12.

Zákon stanovuje práva a povinnosti při předávání a poskytování údajů z informačního systému výzkumu a vývoje, tj. nikoliv jako doposud pro jeho jednotlivé části obecně a pro centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje podle nařízení vlády č. 88/2001 Sb. Pro uskutečnění zákonem stanovené povinnosti jsou upraveny základní principy předání údajů a jejich zařazení do informačního systému, kde se vychází z postupu upraveného nařízením vlády č. 88/2001 Sb. Proto se definují základní činnosti a lhůty pro splnění této povinnosti jak na straně poskytovatele (v odstavci 2 až 6), tak na straně provozovatele (v odstavci 8 a 9).

Povinnost provozovatele zakotvená v odstavci 10 vyplývá ze tří důvodů. V první řadě je potřebné vzájemně srovnat údaje cca 20-ti poskytovatelů (které se sice provádí při kontrole při zařazování údajů, ale tyto jsou v průběhu celého roku aktualizovány a po uzavření daného roku je nutné provést celkovou kontrolu). Druhým a třetím důvodem je nutnost porovnat údaje za jednotlivé roky, zejména v případě, kdy dochází ke změně právních předpisů, a s tím spojené zásadní změny v údajích (změna právní subjektivity atd.). Podle ustanovení nejde o dílčí změny, ale výlučně o takové, které by znemožnily plnění účelu informačního systému výzkumu a vývoje definovaného v § 30 (např. změna příjemce znemožňující zjistit průběh poskytování veřejné podpory).

Zákon v odstavci 11 stanoví v souladu s dalšími předpisy (zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), na které údaje informačního systému výzkumu a vývoje mají jednotlivé subjekty právo. Konkrétní způsob a termíny stanoví prováděcí předpis.

K § 32

Zákon v souladu s dalšími předpisy (zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů) stanoví obsah jednotlivých částí informačního systému s tím, že podrobnosti budou upraveny prováděcím předpisem.

Návrh obsahu centrální evidence projektů v odstavci 1 vychází z dlouhodobého vývoje (centrální evidence projektů funguje od roku 1993) a zahrnuje ty údaje, které jsou pro zajištění navržených funkcí nezbytné. Zároveň jsou to údaje, které jsou v analogických databázích zemí Evropské unie i Evropské unie jako celku (CORDIS).

Obsah centrální evidence výzkumných záměrů je v odstavci 2 stanoven analogicky centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje s nezbytnými výjimkami – výzkumný záměr může mít jen organizace a je určen pouze pro ni.

Obsah rejstříku informací o výsledcích v odstavci 3 je stanoven (stejně jako u návrhu obsahu údajů centrální evidence projektů a centrální evidence výzkumných záměrů) jako výsledek dlouhodobého vývoje, údaje jsou nezbytné pro plnění stanovených funkcí a jsou kompatibilní s údaji, které jsou v analogických databázích zemí Evropské unie i Evropské unie jako celku (CORDIS).

Obsah evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji v odstavci 4 je stanoven v souladu s § 10 tohoto návrhu zákona. Analogicky centrální adrese pro zadávání veřejných zakázek zde na jednom místě budou dostupné informace o vyhlášených veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji (bez veřejných zakázek) tak, aby se uchazeči mohli do soutěže včas přihlásit.

Odstavec 5 určuje rozsah údajů o osobách řešitelů a dalších fyzických osob, které se podílejí na řešení projektu nebo výzkumného záměru nebo jsou autory výsledku dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů. Údaje jsou nutné pro jejich identifikaci z důvodu financování projektů nebo výzkumných záměrů (účelného využití podpory) i pro podporu vytváření kontaktů mezi autory výsledků a uživateli výsledků.

K § 33

Zákon v odstavci 1 stanovuje, že se ústředním správním úřadem zodpovědným za celý systém výzkumu a vývoje stane dosavadní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Zákon navrhuje nezřizovat nový ústřední správní úřad se zodpovědností za oblast výzkumu a vývoje, ale využít již zřízený orgán, který část kompetencí již má a zároveň využít prostor, který se vytváří převodem kompetencí v rámci nového regionálního uspořádání. Vláda zákonem navrhuje, aby ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Působnosti ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj (ministerstva) v odstavci 2 byly stanoveny s přihlédnutím k rostoucímu významu výzkumu a vývoje pro ekonomiku a společnost České republiky, ke zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj a na základě znalosti působností orgánů odpovědných za výzkum a vývoj v členských státech Evropských společenství. Kompetence byly stanoveny tak, aby postihovaly především výkon státní správy v oblasti výzkumu a vývoje a aby se současně ústřední správní úřad nedostával do konfliktu zájmů.

Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je významným nástrojem realizace Národní politiky výzkumu a vývoje. Zákon v odstavci 3 upravuje postup, kdy je za ní odpovědné ministerstvo.

K § 34

V České republice obdobně jako v jiných státech se uplatňuje decentralizovaný systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Jeden z ústředních správních úřadů odpovídá za výzkum a vývoj jako celek, připravuje návrh Národní politiky výzkumu a vývoje a koordinuje část její realizace. Systém je doplněn dalšími ústředními správními úřady, které zabezpečují realizaci Národní politiky výzkumu a vývoje v rámci svých působností a ze svých rozpočtových kapitol. Zákon vymezuje jejich hlavní úkoly od tvorby dílčích (resortních) koncepcí výzkumu a vývoje až po kontrolu využití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

K § 35

Rady pro výzkum a vývoj jsou v členských zemích Evropské unie buď ústřední správní úřady s příslušnými pravomocemi (což by znamenalo zvýšení počtu ústředních správních úřadů) nebo jsou zřízeny zákonem jako poradní orgány vlády (což neumožňuje právní řád České republiky) nebo je v příslušných zákonech jednotlivých zemí jejich postavení vymezeno jako odborných a poradních orgánů vlády výčtem úkolů, které plní (viz

K § l

Na základě § 3 odst. 4 zákona uvádí podmínky pro poskytování ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji formou Ceny ministra. Jde o mimořádné ocenění, a proto se navrhuje udělit nejvíce 2 ocenění ročně. Pro zajištění průhlednosti přípravy návrhu na ocenění ustanovení navrhuje, aby poskytovatel zřídil svůj poradní orgán a stanovil způsob záznamu jeho jednání.

K § 2

Konkretizuje způsob naplnění § 4 odst. 5 a § 10 odst. 5 zákona upřesněním podmínek poskytnutí a užití účelové podpory výzkumu a vývoji v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., (který v případě existence zvláštního zákona stanoví v § 17 podmínku uzavření smluvního vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem), včetně případu mezinárodních programů výzkumu a vývoje či účasti více účastníků řešení projektu.

Ustanovení § 2 upřesňuje vztahy mezi jednotlivými typy účastníků řešení projektů

K § 3

Podle § 7 odst. 5 jsou specifikovány podmínky stanovení podílu podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků na uznaných nákladech, včetně přesného procentního podílu pro jednotlivé typy projektů a příjemců a vazby na mezinárodní závazky České republiky. Ustanovení vychází zejména z Informace komise vymezující Rámcové stanovení

K § 4

V souladu s § 8 odst. 1 a 4 zákona specifikuje náležitosti a konkrétní postup při určování všech složek uznaných nákladů, včetně vzorce pro výpočet jejich výše; uvádí tyto složky v souvislost s ostatními právními předpisy. Pojem „uznané náklady“ a jejich specifikace vychází z pravidel Evropské unie pro poskytování finančních prostředků na podporu projektů výzkumu a vývoje v návaznosti na Vzorovou smlouvu EU.

K § 5

Na základě § 9 odst. 7 zákona uvádí postup příjemce a poskytovatele při změnách schválených uznaných nákladů projektu a s tím související výše podpory z veřejných prostředků. Ustanovení stanovuje, že příjemce musí o takovou změnu požádat. Jeho žádost je ve vazbě na rozpočtová pravidla žádostí o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. pro případ změny nad 50 % uznaných nákladů. Projekt, u kterého se podmínky v průběhu řešení změnily natolik, že dochází ke změně výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků nad 50% nelze považovat za týž projekt, který byl vybrán a doporučen k podpoře v rámci veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

K § 6

V návaznosti na § 19 odst. 1 zákona stanoví náležitosti zadávací dokumentace. Základní náležitosti zadávací dokumentace jsou vyjmenovány proto, aby se zamezilo dodatečným dotazům uchazečů. Pokud by poskytovatel podal informace jen některým uchazečům, mohl by je zvýhodnit ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a tím porušit rovné podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro všechny uchazeče. Pokud by se chtěl poskytovatel takovému podezření vyhnout, musel by zajistit dostupnost těchto dodatečně poskytovaných informací pro všechny uchazeče.

K § 7

V souladu s § 21 odst. 1 zákona specifikuje počet členů komise pro přijímání návrhů projektů a způsob jejich výběru v návaznosti na požadavek jejich nepodjatosti. Podjatost členů komisí je velmi sledována a je příčinou vážných námitek proti porušení rovnosti podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro všechny uchazeče. Z tohoto důvodu ustanovení § 7 požaduje, aby si poskytovatel zajistil písemná prohlášení všech členů komise pro přijímání návrhů projektů o jejich nepodjatosti vůči uchazečům.

Ustanovení rovněž řeší postup při podjatosti člena komise pro přijímání návrhů projektů. Vzhledem k tomu, že jde o malou komisi složenou ze zaměstnanců poskytovatele, lze případnou podjatost člena řešit navrženým způsobem.

Ustanovení odstavce 6 a 7 určuje, že komise pro přijímání návrhů projektů bude mít vytvořeny podmínky pro svoji činnost. Poskytovateli zároveň stanovuje rozsah nákladů, které může v souvislosti s činností komise pro přijímání návrhů projektů hradit. Tyto náklady jsou součástí nákladů na hodnocení návrhů projektů podle zákona.

K § 8

Vzhledem k tomu, že posouzení návrhů projektů, průběhu řešení a dosažených výsledků ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. V návaznosti na § 21 odst. 4 zákona ustanovení odstavce 1 konkretizuje počet členů a pravidla činnosti odborného poradního orgánu; uvádí kdo a za jakých podmínek se může stát jeho členem a účastnit se hodnocení návrhu projektu.

Ustanovení odstavce 2 stanovuje především potřebu obměny členů odborného poradního orgánu a požaduje,a by poskytovatel zpracoval podrobný statut a jednací řád odborného poradního orgánu, ve kterém požadavky odstavce 2 konkretizuje.

V odstavci 3 a 4 se řeší postup při podjatosti člena odborného poradního orgánu vůči příjemci nebo projektu. Aby poskytovatel předešel námitkám proti porušení rovnosti podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, které by mohly mít za následek zrušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, musí si vyžádat písemné prohlášení všech členů odborného poradního orgánu o nepodjatosti.

Požadavek odstavce 5 o vyhotovení protokolu z jednání odborného poradního orgánu vyplývá z potřeby zajistit objektivitu a průhlednost jednání.

Podle odstavce 6 je nezbytné zhodnotit projekt také po ukončení jeho řešení a posoudit, zda byly splněny stanovené cíle. Stejné hodnocení platí i pro předmět veřejné soutěže, tj. zejména pro program.

Odlišná úprava hodnocení u Grantové agentury České republiky a u Akademie věd České republiky uvedené v odstavci 7 vyplývá jednak ze zákona, jednak ze zákona o Akademii věd České republiky.

K § 9

Podle § 21 odst. 5 zákona specifikuje podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu projektu a uchazeči a stanoví právo oponenta na odměnu. Současně také stanovuje, že při porušení nezbytné podmínky objektivního posouzení – nepodjatosti oponenta – oponentovi odměna nenáleží, neboť k takovému oponentnímu posudku nemůže ani odborný poradní orgán, ani poskytovatel přihlédnout, nechce-li porušit zásadu regulérnosti veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

K § 10

Ve vztahu k § 22 odst. 7 uvádí podrobnosti postupu pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, týkající se doplnění dokumentace, výzvy uchazečům a zpracování návrhu projektu.

K § 11

Odkazuje na zvláštní právní předpis, který upravuje podmínky způsobilosti právnické osoby pro případ jejího pověření organizačním zajištěním veřejné soutěže v návaznosti na § 23 odst. 3 zákona.

K § 12

Ustanovení zajišťuje, že veškeré právní vztahy uzavřené před nabytím účinnosti nařízení zůstávají v platnosti.

K § 13

Nařízením se ruší prováděcí předpis k zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

K § 14

V současné etapě prací se navrhuje nabytí účinnosti nařízení dnem vyhlášení.

N Á V R H

Nařízení vlády

o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a o hodnocení výzkumných záměrů

Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):

§1

Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji

(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě institucionální podpory, od jehož uplatnění neuplynulo více než pět let.

(2) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé a příjemci institucionální podpory v termínech a způsobem stanoveným poskytovatelem.

(3) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která

a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,⁴⁷⁾

b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,⁴⁸⁾ pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného nebo finančního ocenění,

c) není osobou blízkou k osobě navrhované na ocenění podle zvláštního předpisu.⁴⁹⁾

(4) Poskytovatel uděluje ročně nejvýše dvě ocenění.

(5) O přijatých návrzích na ocenění zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení nebo zamítnutí ocenění, včetně jeho zdůvodnění, a návrh finančního nebo věcného ocenění.

(6) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož rozpočtové kapitoly je ocenění hrazeno.

(7) Maximální výše finančního ocenění nebo hodnota věcného ocenění může činit 100 000 Kč.

(8) Jednání poradního orgánu, náležitosti návrhu na věcné nebo finanční ocenění a forma udělovaného ocenění se řídí statutem schváleným poskytovatelem. Statut a jednací řád poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.

§ 2

Náležitosti způsobu poskytování a užití institucionální podpory výzkumu a vývoje včetně způsobu hrazení poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a poplatků za členství v mezinárodních organizacích

(1) Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách se poskytuje na základě žádosti uchazeče. Žádost uchazeč předkládá poskytovateli nejpozději 60 kalendářních dnů před začátkem roku, ve kterém má být institucionální podpora poskytnuta. Součástí žádosti jsou údaje podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a c).

(2) Poskytovatel o žádosti podle odst. 1 nebo o návrhu výzkumného záměru rozhodne do do 30 kalendářních dnů ode dne schválení zákona o státním rozpočtu na rok, kdy má být požadovaná institucionální podpora zahájena.

(3) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory výzkumného záměru podle § 9 odst. 6 zákona poskytovatel vydá na celou dobu řešení výzkumného záměru. Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách se vydává každoročně.

(4) Institucionální podporu výzkumného záměru lze užít výhradně v souladu s  uznanými náklady výzkumného záměru.

(5) Podrobné podmínky užití institucionální podpory stanoví poskytovatel příjemci jako součást rozhodnutí o poskytnutí podpory.⁵⁰⁾

(6) Poplatek za účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM se hradí z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Úhrada se provádí způsobem stanoveným v rozhodnutí zakládajícím účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM.

(7) Poplatky na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji se hradí způsobem stanoveným ve smlouvě, kterou se Česká republika k této spolupráci zavázala.

§ 3

Kritéria pro poskytování a užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách

(1) Rozdělení institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách pro jednotlivé vysoké školy⁵¹⁾ stanoví poskytovatel podle těchto ukazatelů

1. ukazatel předpokladu úspěšnosti vyjádřený jako podíl výše podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných vysokou školou na výši podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných všemi vysokými školami v působnosti poskytovatele,

2. ukazatel počtu studentů vyjádřený jako podíl studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů vysoké školy na počtu studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele a podíl počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů vysoké školy na počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,

3. ukazatel skladby akademických pracovníků vyjádřený jako podíl přepočteného počtu docentů a profesorů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků všech vysokých škol v působnosti poskytovatele.

(2) Způsob výpočtu výše institucionální podpory specifického výzkumu z veřejných prostředků pro jednotlivé vysoké školy stanoví správce příslušné rozpočtové kapitoly v dohodovacím řízení s reprezentací vysokých škol.⁵²⁾

(3) Z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách lze hradit zejména

a) osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů (dále jen „studenti“) na projektech a výzkumných záměrech řešených na vysokých školách,

b) osobní a věcné náklady společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty podle vnitřních předpisů vysokých škol,

c) náklady na výzkum prováděný studenty při přípravě diplomové, rigorózní nebo disertační práce.

§ 4

Podíl institucionální podpory na uznaných nákladech

Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů může být až 100 %.

§ 5

Vymezení položek uznaných nákladů výzkumných záměrů

(1) Do uznaných nákladů na řešení výzkumného záměru lze zahrnout

a) osobní náklady na výzkumné zaměstnance, techniky a další pomocný personál příjemce, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílejících se na řešení výzkumného záměru, včetně povinných zákonných odvodů;^53)ostatní osobní náklady vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ⁵⁴⁾ nelze hradit z institucionální podpory,

b) náklady nebo výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný pro řešení výzkumného záměru,

c) další provozní náklady vzniklé přímo při řešení výzkumného záměru, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky,

d) náklady na služby využívané v souvislosti s řešením výzkumného záměru,

e) náklady na cestovné a mezinárodní spolupráci související s řešením výzkumného záměru a náklady na zveřejnění výsledků výzkumného záměru včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu,

f) doplňkové (režijní) náklady vzniklé v souvislosti s řešením výzkumného záměru, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenu c).

(2) Poskytovatel může uznat kromě nákladů uvedených v odstavci 1 i další náklady, u kterých příjemce prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.

(3) Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňují její odpočet,⁵⁵⁾ náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením výzkumného záměru.

(4) Způsob evidence na základě zvláštního právního předpisu^56) stanoví příjemce.

§ 6

Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory

(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory požádá příjemce poskytovatele nejpozději do 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory. Tato žádost je žádostí příjemce o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory formou dotace podle zvláštního právního předpisu.⁵⁷⁾

(2) Pokud nastane podstatná změna okolností, kterou příjemce nemohl příjemce předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dn, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(3) Žádost o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory musí splňovat náležitosti podle § 7 odst. 1 písm. b) až d).

(4) V případě změny roční míry inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů a výši institucionální podpory bez podání žádosti podle odstavců 1 až 3.

§ 7

Nezbytné náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru

(1) Návrh výzkumného záměru obsahuje

a) základní informace o uchazeči, kterými jsou

1. statut, zakládací nebo zřizovací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti uchazeče,

2. jmenovité složení orgánů uchazeče a organizační schéma s počtem zaměstnanců,

3. výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují,

4. podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti uchazeče, hlavní výzkumné zaměření uchazeče, přínos uchazeče k rozvoji oboru v národním a mezinárodním kontextu, uživatelé výsledků výzkumu a vývoje prováděného uchazečem,

5. mezinárodní spolupráce uchazeče ve výzkumu a vývoji ve struktuře kolektivní nebo individuální členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a smlouvy o spolupráci se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem,

6. rozpočet výzkumu a vývoje v posledních pěti letech ve struktuře institucionální podpora, účelová podpora a další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje),

7. anotace a výsledky výzkumu a vývoje plně financovaného z neveřejných prostředků.

b) podrobný popis výzkumného záměru

1. současný stav problematiky výzkumného záměru z mezinárodního a národního hlediska,

2. vztah problematiky výzkumného záměru k výzkumnému zaměření uchazeče a jeho souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje výzkumu a vývoje uchazeče, dosavadní podíl uchazeče na řešení problematiky výzkumného záměru v národním a mezinárodním kontextu,

3. stěžejní uplatněné výsledky výzkumu a vývoje uchazeče vztahující se k problematice výzkumného záměru,

4. předmět a cíle výzkumného záměru, strategie, metody a časový harmonogram jejich dosažení,

5. předpokládané výsledky výzkumného záměru včetně specifikace jejich charakteru a věcného obsahu a harmonogramu jejich předpokládaného uplatnění.

c) personální zabezpečení realizace výzkumného záměru

1. jmenný seznam zaměstnanců uchazeče, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru (dále jen „řešitelský tým“), včetně jejich pracovního zařazení, předpokládaných stěžejních činností směřujících k naplnění cílů výzkumného záměru a předpokládané pracovní kapacity v hodinách za rok,

2. věková struktura řešitelského týmu,

3. zajištění dlouhodobé stability řešitelského týmu,

4. seznam výsledků výzkumu a vývoje řešitelského týmu vztahujících se k problematice výzkumného záměru.

d) prostorové a materiálně technické zabezpečení řešení výzkumného záměru

1. míra zabezpečení realizace výzkumného záměru v rámci stávajících prostorových a materiálně technických podmínek na pracovišti uchazeče,

2. infrastruktura, přístrojové a technické vybavení, které je nutné pro realizaci cílů výzkumného záměru pořídit

e) finanční zabezpečení řešení výzkumného záměru

1. uznané náklady, jejich specifikace a zdůvodnění,

2. specifikace finančních zdrojů.

(2) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti pro předložení výzkumného záměru. Poskytovatel rovněž stanoví, zda a která část náležitostí výzkumného záměru musí být zpracována iv anglickém jazyce.

§ 8

Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidence

(1) Pro převzetí návrhů výzkumných záměrů ustaví poskytovatel komisi pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“).

(2) Přijímací komise má nejméně tři členy. Členy přijímací komise jmenuje poskytovatel z řad zaměstnanců poskytovatele.

(3) Člen přijímací komise nesmí mít prokazatelný osobní zájem na přijímaném návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah nebo nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena přijímací komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.

(4) Přijímací komise zpracuje protokol, který obsahuje

a) seznam všech doručených návrhů výzkumných záměrů,

b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona; u návrhů výzkumných záměrů doručených po uplynutí stanovené lhůty také časový údaj o době jejich doručení,

c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů výzkumných záměrů; u návrhů výzkumných záměrů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.

(5) Protokol podle odstavce 4 schvaluje poskytovatel. Protokol je součástí dokladů o hodnocení výzkumných záměrů.

(6) Jednání přijímací komise se řídí jednacím řádem.

§ 9

Složení hodnotící komise, způsob její činnosti, podmínky nepodjatosti jejích členů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti

(1) Členy hodnotící komise jmenuje poskytovatel na základě návrhů právnických osob nebo organizačních složek státu působících v dané problematice tak, aby

a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci výzkumu a vývoje a zástupci uživatelů výsledků výzkumu a vývoje nebo dalších právnických osob působících v dané problematice,

b) nadpoloviční většina členů hodnotící komise nebyla zaměstnanci organizačních složek České republiky nebo příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele s výjimkou obranného výzkumu a vývoje,

c) hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou s výjimkou výzkumných záměrů hodnocených meziresortní hodnotící komisí.

(2) Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel.

(3) Členem hodnotící komise může být jmenována pouze osoba, která

a) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,¹⁾

b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů²⁾upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem hodnocení,

c) není současně členem Rady pro výzkum a vývoj nebo členem předsednictva Grantové agentury České republiky,

d) není současně členem ve více než dvou dalších hodnotících komisích nebo meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle § 11.

(4) Členové hodnotící komise jsou jmenováni na pět let, nejvýše však na dvě po sobě jdoucí funkční období. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.

(5) Členství v hodnotící komisi zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním poskytovatelem,

c) odstoupením na vlastní žádost,

d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,⁵⁸⁾

e) pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin,¹⁾

f) úmrtím.

(6) Členství v hodnotící komisi je funkcí ve veřejném zájmu, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Členům hodnotící komise může být za výkon funkce přiznána odměna podle zvláštních právních předpisů^.⁵⁹⁾ Členové hodnotící komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem této funkce.

(7) Členové hodnotící komise jsou povinni se seznámit se všemi podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů. Uchazeč nebo příjemce je povinen umožnit členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti týkající se výzkumného záměru u uchazeče nebo příjemce.

(8) Člen hodnotící komise se nesmí zúčastnit hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru a nesmí mít přístup k materiálům o hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru má-li prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení, má-li k uchazeči nebo příjemci pracovněprávní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, je-li členem některého z orgánů uchazeče nebo příjemce nebo je-li osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena hodnotící komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo příjemci.

(9) Jednání hodnotící komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové nebo pověření zástupci poskytovatele. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání hodnotící komise jen s jejím souhlasem nebo se souhlasem poskytovatele. Poskytovatel si vyžádá od všech osob přicházejících do styku s návrhy výzkumných záměrů, dokumenty o výzkumných záměrech nebo výsledky hodnocení výzkumných záměrů písemné prohlášení, ve kterém se zavážou, že

a) neposkytnou třetí straně informace o návrzích výzkumných záměrů nebo výsledcích jejich hodnocení, s výjimkou informací v rozsahu stanoveném § 12 zákona po jejich zveřejnění poskytovatelem,

b) nepořídí z podkladů pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů kopii,

c) podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů po jejich zpracování vrátí poskytovateli nebo je zničí.

(10) Hodnotící komise je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise splňujících podmínky podle odstavce 8. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.

(11) Na závěr hodnocení zpracuje hodnotící komise protokol o hodnocení návrhu nebo výsledků výzkumného záměru, který musí obsahovat zejména identifikační údaje výzkumného záměru, osoby uchazeče, uznané náklady, výši institucionální podpory a zdůvodnění výsledku hodnocení vycházející i z posudků oponentů. Protokoly o hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů předloží hodnotící komise poskytovateli. Poskytovatel rozhodne o poskytnutí institucionální podpory. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise, pokud rozhodnutí písemně zdůvodní a přiloží k protokolu.

(12) Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který schvaluje poskytovatel. Ve statutu a jednacím řádu poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů hodnotící komise, způsob jednání hodnotící komise, způsob přípravy protokolu o hodnocení návrhů výzkumných záměrů nebo výsledků výzkumných záměrů, způsob dokumentace jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Statut a jednací řád hodnotící komise poskytovatel zveřejní nejpozději v termínu pro předložení návrhů výzkumných záměrů.

(13) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel, který může z prostředků podle § 3 odst. 3 zákona hradit zejména

a) ostatní osobní výdaje,

b) povinné pojistné sociálního zabezpečení a povinné pojistné zdravotního pojištění,

c) služby pošt,

d) služby peněžních ústavů,

e) nákup služeb,

f) hmotný majetek,

g) nákup materiálu,

h) nájemné,

i) konzultační, poradenské a právní služby,

j) cestovné a ostatní cestovní náhrady,

k) pohoštění.

(14) Návrhy výzkumných záměrů podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.⁶⁰⁾

(15) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění podle § 27 odst. 2 zákona, a to až po ukončení hodnocení výzkumných záměrů, s výjimkou návrhů výzkumných záměrů, na které se vztahuje zvláštní právní předpis.⁶¹⁾

§ 10

Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů

(1) Oponent, který zpracovává oponentní posudek na návrh výzkumného záměru, se nesmí podílet na jeho řešení, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah a nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.³⁾

(2) Oponenti posuzující jeden návrh výzkumného záměru nesmí být zaměstnanci stejné právnické osoby.

(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.

(4) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, hodnotící komise ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou.

§ 11

Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých rozpočtových kapitol, způsob jeho činnosti a další náležitosti

(1) Ministerstvo jmenuje členy meziresortní hodnotící komise tak, aby

a) v ní byli zastoupeni poskytovatelé, fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky České republiky zabývající se výzkumem a vývojem a uživatelé výsledků výzkumu a vývoje,

b) nadpoloviční většina členů meziresortní hodnotící komise nebyla zaměstnanci právnických osob nebo organizačních složek v působnosti jednotlivých poskytovatelů,

c) meziresortní hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou,

(2) Počet meziresortních hodnotících komisí stanoví ministerstvo.

(3) Ustanovení § 9 odst. 2 až 11 se pro činnost meziresortní hodnotící komise použijí obdobně.

(4) Ve své činnosti se meziresortní hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který ministerstvo schválí po dohodě s ostatními poskytovateli, kteří jsou zastoupeni v meziresortní hodnotící komisi. Pro stanovení obsahu statutu a jednacího řádu se použije ustanovení § 9 odst. 12 obdobně.

(5) Administrativně a organizačně zajišťuje činnost meziresortní hodnotící komise ministerstvo. Finanční zajištění je předmětem dohody ministerstva a dotčených poskytovatelů.

(6) Pro použití prostředků podle § 3 odst. 3 zákona se obdobně použije ustanovení § 9 odst. 13.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

K § 1

Ocenění mimořádných výsledků předmětu podpory výzkumu a vývoje zavedených zákonem přísluší poskytovateli, z jehož podpory byly výsledky dosaženy. Je stanovena výše horní hranice ocenění. Na poskytovateli se ponechává forma ocenění. Pro zajištění objektivity výběru oceňovaných výsledků výzkumu a vývoje vyžaduje se stanovisko poradního orgánu. Předpokládá se každoroční možnost udělení až dvou ocenění.

K § 2

Institucionální podpora výzkumu a vývoje se poskytuje formou rozhodnutí. Rozhodnutí musí předcházet žádost uchazeče. V případě institucionální podpory výzkumných záměrů se podle zákona za tuto žádost považuje návrh výzkumného záměru. Nařízením se upravuje termín podání žádosti o institucionální podporu specifického výzkumu na vysokých školách. Lhůta pro rozhodnutí poskytovatele se stanoví s ohledem na termín schválení státního rozpočtu.Nařízením se upravuje úhrada poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje.

K § 3

Nařízením se stanoví kriteria, podle kterých se rozděluje institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách jednotlivým vysokým školám v působnosti jednoho poskytovatele. Nařízení ponechá na poskytovateli, aby v dohadovacím řízení s reprezentací vysokých škol stanovil konkrétní postup pro stanovení výše podpory. Nařízením se dále stanoví oblast užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách.

K § 4

Institucionální podpora je podle zákona určena na podporu výzkumu s výjimkou průmyslového výzkumu. Nařízením se stanoví možnost až úplné úhrady uznaných nákladů z institucionální podpory výzkumu a vývoje.

K § 5

Nařízení specifikuje náklady, které lze uznat jako nezbytné pro řešení výzkumného záměru. Uvedený výčet uznaných nákladů není úplný, umožňuje se poskytovateli uznat i další náklady, jestliže uchazeč prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.

K § 6

Úprava vychází ze zákona, který umožňuje změnu financování výzkumného záměru až do výše 50 % celkových uznaných nákladů nebo institucionální podpory. Je-li změna výše uznaných nákladů vyvolána změnou roční míry inflace o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů bez žádosti podané příjemcem dotace. Nařízení stanoví termíny pro podání žádosti o změně rozhodnutí.

K § 7

Nařízení uvádí výčet podkladů, které umožní kvalitní posouzení a zhodnocení navrhovaných výzkumných záměrů ve vazbě na již dosažené výsledky výzkumu (předcházející projekty nebo předcházející výzkumné záměry).

K § 8

Ustanovení upravuje základní postup při přijímání návrhů výzkumných záměrů poskytovatelem a stanovuje obsah protokolů o převzetí návrhů výzkumných záměrů tak, aby byla zajištěna objektivita postupu a bylo možné písemně doložit splnění náležitostí pro předložení návrhů výzkumných záměrů stanovených poskytovatelem podle zákona.

K § 9

Vzhledem k tomu, že hodnocení návrhů výzkumných záměrů a výsledků jejich řešení vyžaduje specifické odborné znalosti, ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. Nařízení stanoví délku funkčního období, požadavky na členy tohoto orgánu, aby byla zajištěna objektivita hodnocení, a upravuje základní principy jednání tohoto orgánu. Rovněž se stanoví podrobnosti finančního zabezpečení hodnocení výzkumných záměrů a jejich výsledků. Nařízení též stanoví jaké údaje o výsledcích hodnocení výzkumných záměrů se zveřejňují a kdy.

K § 10

Ustanovení vymezuje základní požadavky kladené na oponenty výzkumných záměrů v zájmu zajištění objektivity a nepodjatosti oponentů.

K § 11

Ustanovení řeší způsob ustavení meziresortní hodnotící komise ministerstvem k hodnocení výzkumných záměrů s obdobnou problematikou podporovaných různými poskytovateli Nařízení stanoví pravidla zastoupení poskytovatelů, fyzických a právnických osob nebo organizačních složek České republiky a uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Další způsob činnosti je obdobný jako u hodnotící komise ustavené na úrovni resortů.

K § 12

Návrh nařízení se předkládá jako prováděcí předpis k návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Předpokládá se nabytí účinnosti tohoto nařízení dnem vyhlášení.

N Á V R H

Nařízení vlády

o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a o hodnocení výzkumných záměrů

Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):

§1

Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji

(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě institucionální podpory, od jehož uplatnění neuplynulo více než pět let.

(2) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé a příjemci institucionální podpory v termínech a způsobem stanoveným poskytovatelem.

(3) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která

a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,⁶²⁾

b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,⁶³⁾ pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného nebo finančního ocenění,

c) není osobou blízkou k osobě navrhované na ocenění podle zvláštního předpisu.⁶⁴⁾

(4) Poskytovatel uděluje ročně nejvýše dvě ocenění.

(5) O přijatých návrzích na ocenění zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení nebo zamítnutí ocenění, včetně jeho zdůvodnění, a návrh finančního nebo věcného ocenění.

(6) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož rozpočtové kapitoly je ocenění hrazeno.

(7) Maximální výše finančního ocenění nebo hodnota věcného ocenění může činit 100 000 Kč.

(8) Jednání poradního orgánu, náležitosti návrhu na věcné nebo finanční ocenění a forma udělovaného ocenění se řídí statutem schváleným poskytovatelem. Statut a jednací řád poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.

§ 2

Náležitosti způsobu poskytování a užití institucionální podpory výzkumu a vývoje včetně způsobu hrazení poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a poplatků za členství v mezinárodních organizacích

(1) Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách se poskytuje na základě žádosti uchazeče. Žádost uchazeč předkládá poskytovateli nejpozději 60 kalendářních dnů před začátkem roku, ve kterém má být institucionální podpora poskytnuta. Součástí žádosti jsou údaje podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a c).

(2) Poskytovatel o žádosti podle odst. 1 nebo o návrhu výzkumného záměru rozhodne do do 30 kalendářních dnů ode dne schválení zákona o státním rozpočtu na rok, kdy má být požadovaná institucionální podpora zahájena.

(3) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory výzkumného záměru podle § 9 odst. 6 zákona poskytovatel vydá na celou dobu řešení výzkumného záměru. Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách se vydává každoročně.

(4) Institucionální podporu výzkumného záměru lze užít výhradně v souladu s  uznanými náklady výzkumného záměru.

(5) Podrobné podmínky užití institucionální podpory stanoví poskytovatel příjemci jako součást rozhodnutí o poskytnutí podpory.⁶⁵⁾

(6) Poplatek za účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM se hradí z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Úhrada se provádí způsobem stanoveným v rozhodnutí zakládajícím účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM.

(7) Poplatky na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji se hradí způsobem stanoveným ve smlouvě, kterou se Česká republika k této spolupráci zavázala.

§ 3

Kritéria pro poskytování a užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách

(1) Rozdělení institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách pro jednotlivé vysoké školy⁶⁶⁾ stanoví poskytovatel podle těchto ukazatelů

4. ukazatel předpokladu úspěšnosti vyjádřený jako podíl výše podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných vysokou školou na výši podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných všemi vysokými školami v působnosti poskytovatele,

5. ukazatel počtu studentů vyjádřený jako podíl studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů vysoké školy na počtu studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele a podíl počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů vysoké školy na počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,

6. ukazatel skladby akademických pracovníků vyjádřený jako podíl přepočteného počtu docentů a profesorů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků všech vysokých škol v působnosti poskytovatele.

(2) Způsob výpočtu výše institucionální podpory specifického výzkumu z veřejných prostředků pro jednotlivé vysoké školy stanoví správce příslušné rozpočtové kapitoly v dohodovacím řízení s reprezentací vysokých škol.⁶⁷⁾

(3) Z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách lze hradit zejména

a) osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů (dále jen „studenti“) na projektech a výzkumných záměrech řešených na vysokých školách,

b) osobní a věcné náklady společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty podle vnitřních předpisů vysokých škol,

c) náklady na výzkum prováděný studenty při přípravě diplomové, rigorózní nebo disertační práce.

§ 4

Podíl institucionální podpory na uznaných nákladech

Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů může být až 100 %.

§ 5

Vymezení položek uznaných nákladů výzkumných záměrů

(1) Do uznaných nákladů na řešení výzkumného záměru lze zahrnout

a) osobní náklady na výzkumné zaměstnance, techniky a další pomocný personál příjemce, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílejících se na řešení výzkumného záměru, včetně povinných zákonných odvodů;^68)ostatní osobní náklady vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ⁶⁹⁾ nelze hradit z institucionální podpory,

b) náklady nebo výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný pro řešení výzkumného záměru,

c) další provozní náklady vzniklé přímo při řešení výzkumného záměru, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky,

d) náklady na služby využívané v souvislosti s řešením výzkumného záměru,

e) náklady na cestovné a mezinárodní spolupráci související s řešením výzkumného záměru a náklady na zveřejnění výsledků výzkumného záměru včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu,

f) doplňkové (režijní) náklady vzniklé v souvislosti s řešením výzkumného záměru, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenu c).

(2) Poskytovatel může uznat kromě nákladů uvedených v odstavci 1 i další náklady, u kterých příjemce prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.

(3) Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňují její odpočet,⁷⁰⁾ náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením výzkumného záměru.

(4) Způsob evidence na základě zvláštního právního předpisu^71) stanoví příjemce.

§ 6

Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory

(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory požádá příjemce poskytovatele nejpozději do 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory. Tato žádost je žádostí příjemce o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory formou dotace podle zvláštního právního předpisu.⁷²⁾

(2) Pokud nastane podstatná změna okolností, kterou příjemce nemohl příjemce předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dn, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(3) Žádost o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory musí splňovat náležitosti podle § 7 odst. 1 písm. b) až d).

(4) V případě změny roční míry inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů a výši institucionální podpory bez podání žádosti podle odstavců 1 až 3.

§ 7

Nezbytné náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru

(1) Návrh výzkumného záměru obsahuje

a) základní informace o uchazeči, kterými jsou

1. statut, zakládací nebo zřizovací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti uchazeče,

2. jmenovité složení orgánů uchazeče a organizační schéma s počtem zaměstnanců,

3. výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují,

4. podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti uchazeče, hlavní výzkumné zaměření uchazeče, přínos uchazeče k rozvoji oboru v národním a mezinárodním kontextu, uživatelé výsledků výzkumu a vývoje prováděného uchazečem,

5. mezinárodní spolupráce uchazeče ve výzkumu a vývoji ve struktuře kolektivní nebo individuální členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a smlouvy o spolupráci se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem,

6. rozpočet výzkumu a vývoje v posledních pěti letech ve struktuře institucionální podpora, účelová podpora a další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje),

7. anotace a výsledky výzkumu a vývoje plně financovaného z neveřejných prostředků.

b) podrobný popis výzkumného záměru

1. současný stav problematiky výzkumného záměru z mezinárodního a národního hlediska,

2. vztah problematiky výzkumného záměru k výzkumnému zaměření uchazeče a jeho souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje výzkumu a vývoje uchazeče, dosavadní podíl uchazeče na řešení problematiky výzkumného záměru v národním a mezinárodním kontextu,

3. stěžejní uplatněné výsledky výzkumu a vývoje uchazeče vztahující se k problematice výzkumného záměru,

4. předmět a cíle výzkumného záměru, strategie, metody a časový harmonogram jejich dosažení,

5. předpokládané výsledky výzkumného záměru včetně specifikace jejich charakteru a věcného obsahu a harmonogramu jejich předpokládaného uplatnění.

c) personální zabezpečení realizace výzkumného záměru

1. jmenný seznam zaměstnanců uchazeče, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru (dále jen „řešitelský tým“), včetně jejich pracovního zařazení, předpokládaných stěžejních činností směřujících k naplnění cílů výzkumného záměru a předpokládané pracovní kapacity v hodinách za rok,

2. věková struktura řešitelského týmu,

3. zajištění dlouhodobé stability řešitelského týmu,

4. seznam výsledků výzkumu a vývoje řešitelského týmu vztahujících se k problematice výzkumného záměru.

d) prostorové a materiálně technické zabezpečení řešení výzkumného záměru

1. míra zabezpečení realizace výzkumného záměru v rámci stávajících prostorových a materiálně technických podmínek na pracovišti uchazeče,

2. infrastruktura, přístrojové a technické vybavení, které je nutné pro realizaci cílů výzkumného záměru pořídit

e) finanční zabezpečení řešení výzkumného záměru

1. uznané náklady, jejich specifikace a zdůvodnění,

2. specifikace finančních zdrojů.

(2) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti pro předložení výzkumného záměru. Poskytovatel rovněž stanoví, zda a která část náležitostí výzkumného záměru musí být zpracována iv anglickém jazyce.

§ 8

Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidence

(1) Pro převzetí návrhů výzkumných záměrů ustaví poskytovatel komisi pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“).

(2) Přijímací komise má nejméně tři členy. Členy přijímací komise jmenuje poskytovatel z řad zaměstnanců poskytovatele.

(3) Člen přijímací komise nesmí mít prokazatelný osobní zájem na přijímaném návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah nebo nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena přijímací komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.

(4) Přijímací komise zpracuje protokol, který obsahuje

a) seznam všech doručených návrhů výzkumných záměrů,

b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona; u návrhů výzkumných záměrů doručených po uplynutí stanovené lhůty také časový údaj o době jejich doručení,

c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů výzkumných záměrů; u návrhů výzkumných záměrů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.

(5) Protokol podle odstavce 4 schvaluje poskytovatel. Protokol je součástí dokladů o hodnocení výzkumných záměrů.

(6) Jednání přijímací komise se řídí jednacím řádem.

§ 9

Složení hodnotící komise, způsob její činnosti, podmínky nepodjatosti jejích členů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti

(1) Členy hodnotící komise jmenuje poskytovatel na základě návrhů právnických osob nebo organizačních složek státu působících v dané problematice tak, aby

a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci výzkumu a vývoje a zástupci uživatelů výsledků výzkumu a vývoje nebo dalších právnických osob působících v dané problematice,

b) nadpoloviční většina členů hodnotící komise nebyla zaměstnanci organizačních složek České republiky nebo příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele s výjimkou obranného výzkumu a vývoje,

c) hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou s výjimkou výzkumných záměrů hodnocených meziresortní hodnotící komisí.

(2) Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel.

(3) Členem hodnotící komise může být jmenována pouze osoba, která

a) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,¹⁾

b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů²⁾upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem hodnocení,

c) není současně členem Rady pro výzkum a vývoj nebo členem předsednictva Grantové agentury České republiky,

d) není současně členem ve více než dvou dalších hodnotících komisích nebo meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle § 11.

(4) Členové hodnotící komise jsou jmenováni na pět let, nejvýše však na dvě po sobě jdoucí funkční období. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.

(5) Členství v hodnotící komisi zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním poskytovatelem,

c) odstoupením na vlastní žádost,

d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,⁷³⁾

e) pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin,¹⁾

f) úmrtím.

(6) Členství v hodnotící komisi je funkcí ve veřejném zájmu, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Členům hodnotící komise může být za výkon funkce přiznána odměna podle zvláštních právních předpisů^.⁷⁴⁾ Členové hodnotící komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem této funkce.

(7) Členové hodnotící komise jsou povinni se seznámit se všemi podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů. Uchazeč nebo příjemce je povinen umožnit členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti týkající se výzkumného záměru u uchazeče nebo příjemce.

(8) Člen hodnotící komise se nesmí zúčastnit hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru a nesmí mít přístup k materiálům o hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru má-li prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení, má-li k uchazeči nebo příjemci pracovněprávní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, je-li členem některého z orgánů uchazeče nebo příjemce nebo je-li osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena hodnotící komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo příjemci.

(9) Jednání hodnotící komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové nebo pověření zástupci poskytovatele. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání hodnotící komise jen s jejím souhlasem nebo se souhlasem poskytovatele. Poskytovatel si vyžádá od všech osob přicházejících do styku s návrhy výzkumných záměrů, dokumenty o výzkumných záměrech nebo výsledky hodnocení výzkumných záměrů písemné prohlášení, ve kterém se zavážou, že

a) neposkytnou třetí straně informace o návrzích výzkumných záměrů nebo výsledcích jejich hodnocení, s výjimkou informací v rozsahu stanoveném § 12 zákona po jejich zveřejnění poskytovatelem,

b) nepořídí z podkladů pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů kopii,

c) podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů po jejich zpracování vrátí poskytovateli nebo je zničí.

(10) Hodnotící komise je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise splňujících podmínky podle odstavce 8. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.

(11) Na závěr hodnocení zpracuje hodnotící komise protokol o hodnocení návrhu nebo výsledků výzkumného záměru, který musí obsahovat zejména identifikační údaje výzkumného záměru, osoby uchazeče, uznané náklady, výši institucionální podpory a zdůvodnění výsledku hodnocení vycházející i z posudků oponentů. Protokoly o hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů předloží hodnotící komise poskytovateli. Poskytovatel rozhodne o poskytnutí institucionální podpory. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise, pokud rozhodnutí písemně zdůvodní a přiloží k protokolu.

(12) Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který schvaluje poskytovatel. Ve statutu a jednacím řádu poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů hodnotící komise, způsob jednání hodnotící komise, způsob přípravy protokolu o hodnocení návrhů výzkumných záměrů nebo výsledků výzkumných záměrů, způsob dokumentace jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Statut a jednací řád hodnotící komise poskytovatel zveřejní nejpozději v termínu pro předložení návrhů výzkumných záměrů.

(13) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel, který může z prostředků podle § 3 odst. 3 zákona hradit zejména

a) ostatní osobní výdaje,

b) povinné pojistné sociálního zabezpečení a povinné pojistné zdravotního pojištění,

c) služby pošt,

d) služby peněžních ústavů,

e) nákup služeb,

f) hmotný majetek,

g) nákup materiálu,

h) nájemné,

i) konzultační, poradenské a právní služby,

j) cestovné a ostatní cestovní náhrady,

k) pohoštění.

(14) Návrhy výzkumných záměrů podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.⁷⁵⁾

(15) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění podle § 27 odst. 2 zákona, a to až po ukončení hodnocení výzkumných záměrů, s výjimkou návrhů výzkumných záměrů, na které se vztahuje zvláštní právní předpis.⁷⁶⁾

§ 10

Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů

(1) Oponent, který zpracovává oponentní posudek na návrh výzkumného záměru, se nesmí podílet na jeho řešení, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah a nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.³⁾

(2) Oponenti posuzující jeden návrh výzkumného záměru nesmí být zaměstnanci stejné právnické osoby.

(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.

(4) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, hodnotící komise ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou.

§ 11

Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých rozpočtových kapitol, způsob jeho činnosti a další náležitosti

(1) Ministerstvo jmenuje členy meziresortní hodnotící komise tak, aby

a) v ní byli zastoupeni poskytovatelé, fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky České republiky zabývající se výzkumem a vývojem a uživatelé výsledků výzkumu a vývoje,

b) nadpoloviční většina členů meziresortní hodnotící komise nebyla zaměstnanci právnických osob nebo organizačních složek v působnosti jednotlivých poskytovatelů,

c) meziresortní hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou,

(2) Počet meziresortních hodnotících komisí stanoví ministerstvo.

(3) Ustanovení § 9 odst. 2 až 11 se pro činnost meziresortní hodnotící komise použijí obdobně.

(4) Ve své činnosti se meziresortní hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který ministerstvo schválí po dohodě s ostatními poskytovateli, kteří jsou zastoupeni v meziresortní hodnotící komisi. Pro stanovení obsahu statutu a jednacího řádu se použije ustanovení § 9 odst. 12 obdobně.

(5) Administrativně a organizačně zajišťuje činnost meziresortní hodnotící komise ministerstvo. Finanční zajištění je předmětem dohody ministerstva a dotčených poskytovatelů.

(6) Pro použití prostředků podle § 3 odst. 3 zákona se obdobně použije ustanovení § 9 odst. 13.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

K § 1

Ocenění mimořádných výsledků předmětu podpory výzkumu a vývoje zavedených zákonem přísluší poskytovateli, z jehož podpory byly výsledky dosaženy. Je stanovena výše horní hranice ocenění. Na poskytovateli se ponechává forma ocenění. Pro zajištění objektivity výběru oceňovaných výsledků výzkumu a vývoje vyžaduje se stanovisko poradního orgánu. Předpokládá se každoroční možnost udělení až dvou ocenění.

K § 2

Institucionální podpora výzkumu a vývoje se poskytuje formou rozhodnutí. Rozhodnutí musí předcházet žádost uchazeče. V případě institucionální podpory výzkumných záměrů se podle zákona za tuto žádost považuje návrh výzkumného záměru. Nařízením se upravuje termín podání žádosti o institucionální podporu specifického výzkumu na vysokých školách. Lhůta pro rozhodnutí poskytovatele se stanoví s ohledem na termín schválení státního rozpočtu.Nařízením se upravuje úhrada poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje.

K § 3

Nařízením se stanoví kriteria, podle kterých se rozděluje institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách jednotlivým vysokým školám v působnosti jednoho poskytovatele. Nařízení ponechá na poskytovateli, aby v dohadovacím řízení s reprezentací vysokých škol stanovil konkrétní postup pro stanovení výše podpory. Nařízením se dále stanoví oblast užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách.

K § 4

Institucionální podpora je podle zákona určena na podporu výzkumu s výjimkou průmyslového výzkumu. Nařízením se stanoví možnost až úplné úhrady uznaných nákladů z institucionální podpory výzkumu a vývoje.

K § 5

Nařízení specifikuje náklady, které lze uznat jako nezbytné pro řešení výzkumného záměru. Uvedený výčet uznaných nákladů není úplný, umožňuje se poskytovateli uznat i další náklady, jestliže uchazeč prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.

K § 6

Úprava vychází ze zákona, který umožňuje změnu financování výzkumného záměru až do výše 50 % celkových uznaných nákladů nebo institucionální podpory. Je-li změna výše uznaných nákladů vyvolána změnou roční míry inflace o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů bez žádosti podané příjemcem dotace. Nařízení stanoví termíny pro podání žádosti o změně rozhodnutí.

K § 7

Nařízení uvádí výčet podkladů, které umožní kvalitní posouzení a zhodnocení navrhovaných výzkumných záměrů ve vazbě na již dosažené výsledky výzkumu (předcházející projekty nebo předcházející výzkumné záměry).

K § 8

Ustanovení upravuje základní postup při přijímání návrhů výzkumných záměrů poskytovatelem a stanovuje obsah protokolů o převzetí návrhů výzkumných záměrů tak, aby byla zajištěna objektivita postupu a bylo možné písemně doložit splnění náležitostí pro předložení návrhů výzkumných záměrů stanovených poskytovatelem podle zákona.

K § 9

Vzhledem k tomu, že hodnocení návrhů výzkumných záměrů a výsledků jejich řešení vyžaduje specifické odborné znalosti, ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. Nařízení stanoví délku funkčního období, požadavky na členy tohoto orgánu, aby byla zajištěna objektivita hodnocení, a upravuje základní principy jednání tohoto orgánu. Rovněž se stanoví podrobnosti finančního zabezpečení hodnocení výzkumných záměrů a jejich výsledků. Nařízení též stanoví jaké údaje o výsledcích hodnocení výzkumných záměrů se zveřejňují a kdy.

K § 10

Ustanovení vymezuje základní požadavky kladené na oponenty výzkumných záměrů v zájmu zajištění objektivity a nepodjatosti oponentů.

K § 11

Ustanovení řeší způsob ustavení meziresortní hodnotící komise ministerstvem k hodnocení výzkumných záměrů s obdobnou problematikou podporovaných různými poskytovateli Nařízení stanoví pravidla zastoupení poskytovatelů, fyzických a právnických osob nebo organizačních složek České republiky a uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Další způsob činnosti je obdobný jako u hodnotící komise ustavené na úrovni resortů.

K § 12

Návrh nařízení se předkládá jako prováděcí předpis k návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Předpokládá se nabytí účinnosti tohoto nařízení dnem vyhlášení.

N Á V R H

Nařízení vlády

o informačním systému výzkumu a vývoje

Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) dodávkou dat ucelený soubor údajů předávaných jedním poskytovatelem do dané části informačního systému výzkumu a vývoje (dále jen „informační systém“) o jím vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, jím podporovaných projektech nebo výzkumných záměrech nebo o jejich výsledcích, které se vztahují k danému kalendářnímu roku,

b) aktivitou údaje o programu nebo obdobné údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů,

c) identifikačním kódem údaj jednoznačně určující veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, projekt, výzkumný záměr nebo výsledek v informačním systému a zahrnující zejména aktivitu, údaje o poskytovateli nebo příjemci, případně časové údaje (rok zahájení projektu nebo výzkumného záměru, u výsledku rok ukončení projektu nebo výzkumného záměru, ke kterému se výsledek vztahuje) nebo pořadové či evidenční číslo,

d) údaji jednoznačně identifikujícími předávanou dodávku dat údaje o konkrétní dodávce dat zahrnující zejména označení příslušné části informačního systému, informaci o poskytovateli, aktivitu nebo údaje o příjemci, identifikaci dodávky dat (jednací číslo), kalendářní rok, ve kterém byla data získána (rok sběru dat), informaci o osobě pověřené předáním dat a vymezení stupně důvěrnosti údajů obsažených v dodávce dat podle zvláštních právních předpisů,⁷⁷⁾

e) průvodkou dokument obsahující údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat, stvrzující správnost předávaných údajů a předávaný poskytovatelem provozovateli současně s každou dodávkou dat,

f) vykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka příjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu,⁷⁸⁾ zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru,

g) spoluvykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka spolupříjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu,²⁾ zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru.

§ 2

Postup při předání údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli

(1) Před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli platné údaje uvedené v § 10 písm a) až c), písm e) a f) o všech veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, na základě jejichž výsledku poskytuje účelovou podporu v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly. Poskytovatel předá provozovateli tyto údaje ve znění shodném s obdobnými údaji zveřejňovanými v Obchodním věstníku.

(2) Údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uvedené v § 10 písm. d) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.

(3) Dojde-li ke změně již předaných údajů o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji nebo údajů o jejím vyhodnocení, předá poskytovatel provozovateli platné údaje ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavce 1 a 2. Za aktualizovanou dodávku dat se považuje úplná dodávka dat zahrnující všechny údaje dané části informačního systému, ve které byly doplněny údaje v předchozí dodávce dat nevyplněné nebo opraveny či vyřazeny údaje již neplatné.

(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavci 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických médií v jedné dodávce dat současně s průvodkou. Průvodka se předává v písemné podobě nebo v elektronické podobě jako podepsaná datová zpráva podle zvláštního právního předpisu.⁷⁹⁾

(5) Poskytovatel vždy před předáním údajů provozovateli provede kontrolu úplnosti údajů a vazeb mezi nimi (dále jen „kontrola údajů“) pomocí programových prostředků poskytnutých provozovatelem.

§ 3

Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli

(1) Příjemce plní povinnost danou § 12 odst. 1 zákona prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektech nebo výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích ke zveřejnění prostřednictvím informačního systému, a to ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu se zákonem, s tímto nařízením a se zvláštními právními předpisy.⁸⁰⁾

(2) Při změnách smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory předá příjemce poskytovateli všechny související platné údaje zveřejňované v informačním systému ve formě a v termínu stanoveném poskytovatelem.

(3) V případě jiných změn oznámených příjemcem poskytovateli, které nejsou předmětem smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo nepodléhají schválení poskytovatelem, zajistí předání platných údajů do informačního systému poskytovatel na základě písemného oznámení příjemcem nebo stanoví příjemci jinou formu předání platných údajů.

§ 4

Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích poskytovatelem provozovateli

(1) Poskytovatel předá provozovateli před poskytnutím účelové podpory nebo institucionální podpory platné údaje uvedené v § 7 a 8 o všech projektech a výzkumných záměrech, na jejichž řešení poskytuje podporu z veřejných prostředků v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Výjimkou jsou údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i), které poskytovatel předá po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků ve lhůtě stanovené zákonem.

(2) Údaje o výsledcích všech projektů nebo výzkumných záměrů podporovaných ze své rozpočtové kapitoly uvedené v § 9 předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.

(3) Platné údaje o řešených projektech, výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích, u kterých došlo v průběhu kalendářního roku k jejich změně podle § 31 odst. 5 zákona, nebo údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtách stanovených zákonem ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavců 1 a 2.

(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických medií v jedné nebo více dodávkách dat současně s průvodkou ke každé dodávce dat.

(5) Při předání průvodky a kontrole údajů předávaných podle odstavců 1 až 4 poskytovatelem se postupuje podle § 2 odst. 4 a 5.

§ 5

Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému

(1) Provozovatel zařadí do informačního systému pouze údaje předané poskytovatelem podle § 2 odst. 4 a 5 nebo podle § 4 odst. 4 a 5, v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy.⁸¹⁾

(2) Zařazení údajů do informačního systému oznámí provozovatel poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Dodávky dat vykazující chyby hlášené kontrolním programem provozovatel vrátí poskytovateli, nezařadí je do informačního systému a oznámí tuto skutečnost poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu.³⁾

(3) Provozovatel se řídí provozním řádem informačního systému, který vypracuje a po projednání se správci rozpočtových kapitol schválí správce.

§ 6

Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému

(1) Provozovatel nezveřejní údaje podle § 2 odst. 1 prostřednictvím veřejné informační sítě dříve než v termínu, který mu jako datum zveřejnění v Obchodním věstníku oznámí poskytovatel.

(2) Provozovatel poskytuje platné údaje z informačního systému uvedené v § 31 odst. 11 zákona

a) veřejnosti způsobem podle § 31 odst. 11 písm a) zákona nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne jejich zařazení do informačního systému podle § 31 odst. 8 zákona ,

b) poskytovateli prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě, a to ve formátu odpovídajícím struktuře dat platné v roce dodání dat postupem stanoveným zvláštním právním předpisem⁸²⁾ a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti,

c) příjemci písemně, na paměťových médiích, elektronickou poštou nebo prostřednictvím veřejné informační sítě postupem stanoveným zvláštním právním předpisem⁶⁾ a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti, pokud se žádost podle zvláštního právního předpisu⁸³⁾ týká údajů, které nejsou pravidelně zveřejňovány,

d) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a správci prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemného zadání;

e) dalším subjektům podle § 31 odst. 11 písm. e) zákona v termínech stanovených zvláštními právními předpisy nebo vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky.

§ 7

Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje

(1) Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje zahrnují

a) identifikační kód projektu, jeho název v českém a anglickém jazyce a aktivitu,

b) základní údaje o příjemci a o spolupříjemci, kterými jsou

1. obchodní firma nebo název, identifikační číslo, sídlo nebo místo trvalého pobytu (bydliště) a zařazení podle právní formy právnické osoby nebo fyzické osoby; název a kód vykonavatele nebo spoluvykonavatele, pokud existují; u právnické osoby, která nemůže mít identifikační číslo, se místo něj uvádí stát, ve kterém je zaregistrována; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují, nebo

2. jméno, příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti (dále jen „tituly“), rodné číslo a bydliště fyzické osoby, která nemá nebo neuplatňuje identifikační číslo; není-li příjemce státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, rodné číslo a státní příslušnost nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují,

c) základní údaje o řešiteli nebo spoluřešiteli, kterými jsou jméno, příjmení, tituly a rodné číslo, a spojení na řešitele nebo spoluřešitele; není-li tato osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, tituly, státní příslušnost a rodné číslo nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

d) doba řešení projektu, doba účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo doba vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, termín zahájení a ukončení poskytování účelové podpory a stav průběhu řešení projektu, případně jeho odůvodnění,

e) předmět řešení projektu (anotace) v českém a anglickém jazyce a obor výzkumu a vývoje,

f) uznané náklady projektu a jejich členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy, výše účelové podpory a její členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy,

g) identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, jestliže byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

h) jiné projekty a výzkumné záměry, na jejichž řešení se příjemce podílí, které jsou uvedené v informačním systému a řeší obdobnou problematiku,

i) po ukončení řešení projektu jeho stručné zhodnocení poskytovatelem,

j) vymezení stupně důvěrnosti poskytovaných údajů zahrnující jeho označení podle číselníku informačního systému a podle zvláštních právních předpisů¹⁾ (kód důvěrnosti údajů),

k) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

l) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy⁸⁴⁾ nebo mezinárodními závazky České republiky.

(2) Pokud se rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo smlouva o poskytnutí podpory vztahuje k více příjemcům, údaje podle odstavce 1 písm. b), c) a f) se uvádějí o každém z nich.

§ 8

Údaje centrální evidence výzkumných záměrů

Pro údaje centrální evidence výzkumných záměrů platí ustanovení § 7 odst. 1 přiměřeně s tím, že v rámci údajů uvedených v písmeni b) nelze uvést fyzické osoby ani spolupříjemce a údaje uvedené v písmeni c) se vztahují jen na řešitele.

§ 9

Údaje rejstříku informací o výsledcích

Údaje rejstříku informací o výsledcích zahrnují

a) identifikační kód výsledku a jeho název v českém a anglickém jazyce a v jazyce, v němž byl výsledek zveřejněn (dále jen “původní jazyk“),

b) identifikační kód projektu nebo výzkumného záměru, jehož řešením výsledek vznikl,

c) základní údaje o příjemci, který výsledek dosáhl, podle § 7 odst. 1 písm. b),

d) celkový počet autorů výsledku a počet autorů, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci,

e) jména, příjmení a rodná čísla všech autorů výsledku, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci; nejsou-li autoři státními občany České republiky, pak jejich jména, příjmení, státní příslušnost a rodná čísla nebo, pokud jim nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

f) výčet jmen autorů uvedený v publikaci nebo jiném výsledku,

g) druh výsledku (publikace, produkty, předvádění prováděné přímými akcemi, výsledky chráněné na základě zvláštního právního předpisu⁸⁵⁾ nebo výsledky uplatněné na trhu); v případě výsledků obsahujících utajované skutečnosti podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ je za druh výsledku považována i výzkumná zpráva,

h) anotace v českém, anglickém a původním jazyce,

i) údaje blíže určující daný výsledek,

j) obor výzkumu a vývoje výsledku,

k) údaje o uplatnění výsledku podle § 31 odst. 6 zákona včetně roku uplatnění výsledku,

l) kód důvěrnosti údajů,

m) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

n) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy⁸⁾ nebo mezinárodními závazky České republiky.

§ 10

Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji

Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji zahrnují

a) základní údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1. identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

2. informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kód aktivity,

3. u programu datum jeho schválení vládou a rok jeho zahájení a ukončení,

4. název a cíl předmětu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v českém a anglickém jazyce,

b) údaje o poskytovateli, který veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlašuje (vyhlašovatel),

c) údaje o vyhlášení a podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1. datum vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, časové údaje vymezující počátek a konec soutěžní a hodnotící lhůty,

2. způsob podání návrhu projektu v českém a anglickém jazyce,

3. způsob oznámení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji českém a anglickém jazyce,

4. výše účelové podpory vyčleněné vyhlašovatelem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

5. podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, včetně důvodů pro nepřijetí nebo vyloučení (vyřazení) návrhu projektu z této veřejné soutěže, kriterií hodnocení a požadavků na prokázání způsobilosti uchazeče, v českém a anglickém jazyce,

6. údaje o místě převzetí zadávací dokumentace, o místě, formě a době podávání návrhů projektů a informace o názvu, sídle, telefonu, elektronické adrese a faxu poskytovatele nebo osoby pověřené organizačním zajištěním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

d) údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1. počet doručených návrhů projektů, počet přijatých návrhů projektů, počet návrhů projektů, kterým bude na základě rozhodnutí poskytovatele podle § 21 odst. 7 zákona poskytnuta účelová podpora,

2. schválená výše účelové podpory,

3. v případě odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji důvody jejího odvolání,

e) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

f) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy⁸⁾ nebo mezinárodními závazky České republiky.

§ 11

Přechodné ustanovení

Obsah údajů předávaných do informačního systému v období do 31. prosince 2002 se řídí dosavadními právními předpisy.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

K § 1

Všechny základní pojmy oblasti výzkumu a vývoje jsou vymezeny v zákoně. V nařízení se proto navrhuje definovat pouze pojmy specifické pro oblast informačního systému výzkumu a vývoje, které se v textu zákona nevyskytují, ale v nařízení se opakují ve více ustanoveních.

Pojem „aktivita“ je pro účely tohoto nařízení zaveden jako společné označení údajů o programech a obdobných údajů o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů, tj. typech grantů.

Pojmy „dodávka dat“ a „průvodka“ jsou definovány tak, aby bylo umožněno v dalších částech nařízení srozumitelně popsat způsob předání údajů. Pojem „vykonavatel“, resp. „spoluvykonavatel“ je nutno definovat z důvodu současné úpravy právní subjektivity např. vysokých škol a organizačních složek státu, kdy vnitřní organizační jednotka příjemce má zmocnění k provádění výzkumu a vývoje, ale nemůže být příjemcem (a smluvní stranou), neboť nemá právní subjektivitu. Vnitřní organizační jednotka (resp. organizační složka) pověřená prováděním výzkumu a vývoje může být součástí i jiných právnických osob příjemců (např. s.r.o., a.s.). Evidence vykonavatelů v informačním systému výzkumu a vývoje je nutná i vzhledem k vazbám na informační systémy Evropské unie.

K § 2

Ustanovení upravuje způsob předání údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji do informačního systému před jejich vyhlášením, v případě změn a po jejich vyhodnocení. Údaje o veřejných obchodních soutěžích nebo zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se do informačního systému výzkumu a vývoje neposkytují, neboť jsou podle nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese, uveřejňovány jiným způsobem.

Ustanovení týkající se dodávky dat, její aktualizace a kontroly údajů se týkají i předání údajů o projektech, výzkumných záměrech a jejich výsledcích jsou upravené v následujících ustanoveních.

K § 3

Předáním údajů do informačního systému a jejich zveřejněním je realizována povinnost příjemce a poskytovatele poskytovat veřejnosti informace o výzkumu a vývoji financovaném z veřejných prostředků a zajistit přístup veřejnosti k výsledkům této činnosti, daná zákonem. Protože zákon zmocňuje k předávání údajů do informačního systému poskytovatele, příjemce musí plnit svoji povinnost jeho prostřednictvím a podle jeho pokynů.

Ustanovení umožňuje upravit postup předání údajů o změnách příjemcem poskytovateli podle rozsahu těchto změn tak, aby poskytovatel v případě většího rozsahu změn mohl vyžadovat od příjemce předání těchto údajů elektronicky ve struktuře, v jaké jsou údaje předávány do informačního systému.

K § 4

Ustanovení upravuje oblast odpovědnosti poskytovatele a specifikuje konkrétní postup předání údajů poskytovatelem provozovateli informačního systému. Oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o návrzích projektů nebo výzkumných záměrů stanovené v zákoně umožňuje poskytovateli předat údaje o schválených projektech nebo výzkumných záměrech po ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo po ukončení hodnocení výzkumných záměrů ve lhůtách stanovených zákonem.

K § 5

Ustanovení upravuje podmínky a způsob převzetí údajů ze strany provozovatele, způsob oznámení o zařazení údajů do informačního systému a způsob kontroly těchto údajů. Rozsah poskytovaných informací a subjekty, kterým je provozovatel poskytuje, jsou vymezeny v zákoně.

K § 6

Ustanovení vychází ze zákona, který stanovuje subjekty, vůči nimž má provozovatel povinnost poskytovat stanovené údaje z informačního systému ve výzkumu a vývoji, a rovněž údaje, které těmto subjektům poskytuje. Ustanovení proto v souladu se zmocněním upravuje způsob a termíny poskytnutí těchto údajů určeným subjektům tak, aby byly v souladu s dalšími právními předpisy (zejména zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), ale i s mezinárodními závazky České republiky.

K § 7

Nařízení vlády zde vymezuje konkrétní obsah údajů centrální evidence projektů předávaných podle zákona do centrální evidence projektů před poskytnutím účelové podpory a zároveň vymezuje údaje předávané po ukončení řešení projektů. Konkrétní lhůty jsou stanoveny zákonem.

K § 8

Odlišnost centrální evidence výzkumných záměrů, ve které nelze uvést jako příjemce fyzické osoby a spolupříjemci se neuvádějí vůbec, vyplývá z podmínek pro poskytnutí institucionální podpory výzkumných záměrů stanovených zákonem.

K § 9

Navrhuje se zavést uvádění názvu a anotace výsledku rovněž v českém jazyce (na rozdíl od praxe předchozích let), neboť informování veřejnosti o výsledcích prováděného výzkumu a vývoje je jednou ze základních povinností příjemce a poskytovatele a zároveň podmínkou pro poskytnutí podpory z veřejných prostředků. Uváděním výsledků pouze v původním a anglickém jazyce v případech, kdy původním jazykem je jazyk jiný než český, by tato povinnost vůči české veřejnosti splněna nebyla.

Obecný výčet druhů výsledků umožňuje zahrnout do údajů této části informačního systému všechny výsledky výzkumu a vývoje odpovídající vymezení výsledku v zákoně o výzkumu a vývoji. Pojem „předvádění prováděné přímými akcemi“ vychází z acquis ES (např. Rozhodnutí Rady č. 1999/174/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum a vývoj technologií, zahrnující předvádění, prováděného přímými akcemi pro Evropské společenství Společným výzkumným střediskem), kde je používán jako společné označení pro vědecké konference apod.

Uváděním stádia uplatnění výsledku se příjemcům a poskytovatelům umožní zveřejňovat v rejstříku i informace o výsledcích např. předaných do tisku, přihlášených k patentování, k registraci nových odrůd a plemen.

K § 10

Nařízení vlády stanovuje podrobně obsah údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, které je poskytovatel podle zákona povinen předat do informačního systému výzkumu a vývoje před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Zároveň vymezuje část údajů týkající se vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterou poskytovatel předává až po jejím ukončení (ve lhůtě stanovené zákonem). Tato část informačního systému nezahrnuje údaje o veřejných obchodních soutěžích (zadání veřejné zakázky) vyhlášených podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které se evidují na zvláštní centrální adrese (nařízení vlády č. 168/2000 Sb. o centrální adrese).

K § 11

Vzhledem k § 31 odst. 5 zákona je nezbytné v průběhu roku 2002 zachovat dosud platný obsah údajů jednotlivých částí informačního systému.

K § 12

V současné etapě prací se navrhuje nabytí účinnosti nařízení dnem vyhlášení.

Právní předpisy a související dokumenty o výzkumu a vývoji Evropských společenství

(důvodová zpráva –