a) Zhodnocení platného právního stavu
V současné době je oblast státní podpory výzkumu a vývoje upravena zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje velmi obecně základní pojmy, práva a povinnosti příjemců, způsoby a podmínky poskytnutí podpory, postavení a činnost Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj a Grantové agentury České republiky. Ve všech těchto částech již znění zákona nevyhovuje současné právní úpravě nově přijatých souvisejících zákonů (např. zákon o veřejné podpoře, rozpočtová pravidla, zákon o majetku České republiky) ani požadavkům vyplývajícím z mezinárodních dohod (Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé a některé související dokumenty Evropské komise). Nově přijatý prováděcí předpis k stávajícímu zákonu (nařízení vlády č. 88/2001 Sb.) sice upravuje oblast účelové podpory a předávání údajů do centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, ale způsob i rozsah této úpravy je značně omezen vlastním zněním zákona. Oblast institucionální podpory není konkrétně upravena žádným právním předpisem, je řešena vládou schválenými pravidly závaznými pouze pro poskytovatele.
Platné právní předpisy přímo upravující oblast výzkumu a vývoje:
1. Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
2. Nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.
a Pravidla schválená usneseními vlády:
1. Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje (
2. Pravidla pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje (
Oblast výzkumu a vývoje a jeho podpory z veřejných prostředků kromě výše uvedených předpisů dále nepřímo upravuje řada souvisejících právních předpisů, které např. vymezují možnosti státu zasahovat do konkurenčního prostředí (zákon o veřejné podpoře), upravují zadávání veřejných zakázek nebo stanovují postavení státních výzkumných organizací (rozpočtová pravidla), vymezují postavení Akademie věd České republiky, vysokých škol, upravují pravidla informačních systémů veřejné správy, atd. Výzkumu a vývoje se dále dotýkají i obecné právní předpisy upravující např. smluvní vztahy, průmyslově právní ochranu, poskytování informací, kontrolu apod.
Platné právní předpisy vztahující se k oblasti výzkumu a vývoje:
1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9. Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
10. Zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
11. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
12. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
13. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
14. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
15. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
16. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
17. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
18. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
19. Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
20. Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
22. Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
23. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
24. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
25. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
26. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.
27. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
28. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
29. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
30. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
31. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).
Některé oblasti koncepce, organizace a řízení výzkumu a vývoje na úrovni státní správy jsou upraveny usneseními vlády a dalšími dokumenty:
1. Národní politika výzkumu a vývoje České republiky (
2. Usnesení vlády ze dne 10. května 2000 č. 460, o organizačním zajištění výkonu státní správy ve výzkumu a vývoji v návrhu zákona o výzkumu a vývoji a v návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích a o postupu přípravy těchto návrhů zákonů.
3. Dohoda o vymezení působností v oblasti výzkumu a vývoje mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj s platností od 1. ledna 1997, včetně dodatků.
4. Statut Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj (
5. Statut Grantové agentury České republiky (
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Účelem navržené právní úpravy v oblasti výzkumu a vývoje je především řešit nedostatky současné právní úpravy, umožnit začlenění České republiky do Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje a vytvořit nový právní rámec pro realizaci záměrů Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky přijaté vládou (
Předmětem navržené právní úpravy je v souladu se zadáním vlády zejména systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a podmínky jeho účelové a institucionální podpory, veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji a postup při hodnocení výzkumných záměrů, způsob poskytování informací o výzkumu a vývoji, práva a povinnosti související s poskytováním podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, působnost a právní postavení orgánů výzkumu a vývoje.
Navrhovaná právní úprava výzkumu a vývoje je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Zohledňuje mezinárodní závazky, které Česká republika přijala na základě mezinárodních smluv (včetně mezinárodních smluv uzavřených s Evropskými společenstvími a s jejich členskými státy). Přihlíží i k výsledkům srovnání s obdobnými právními úpravami členských států Evropské unie.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, neodpovídá současným a budoucím potřebám výzkumu a vývoje. Potřeba stanovit novou právní úpravu výzkumu a vývoje (vymezující práva a povinnosti související s poskytováním podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků) je dána nutností rychle řešit ty otázky, jejichž právní úprava je nejen v zájmu České republiky, ale zároveň je nezbytnou součástí příprav pro přijetí do Evropské unie. Jedná se zejména o problematiku podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji o tuto podporu, její využití na výzkum a vývoj a o problematiku práv a povinností souvisejících s poskytováním informací o využití této podpory. Nová právní úprava zahrnuje problematiku podpory výzkumu a vývoje v širším kontextu než stávající zákon, který se týká pouze financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a neupravuje související oblasti, např. vlastnická práva k výsledkům a jejich využití.
Ve stávajícím zákoně rovněž chybí definice některých pojmů nebo jsou odlišné od právní úpravy Evropských společenství, což mnohdy vyvolává rozdílná stanoviska při řešení problémů výzkumu a vývoje. V zákoně dále chybí pevná pravidla veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, financování institucí výzkumu a vývoje podle jednoznačných kriterií a kontrolní mechanismy a sankce za jejich nedodržení. Je rovněž třeba do zákona promítnout řadu změn i zkušeností, které byly od roku 1993 v oblasti státní podpory výzkumu a vývoje získány, odstranit dosavadní roztříštěnost a nejednotnost předpisů, na kterou opakovaně ve svých závěrech upozorňují kontrolní orgány. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je stávající zákon nekompatibilní s právem Evropských společenství a závazky České republiky.
Uvedené nedostatky současného zákona proto vyžadují, aby bylo v oblasti výzkumu a vývoje přijato úplné právní řešení, a to zákonnou úpravou. Řešení problematiky nepřímé podpory výzkumu a vývoje (uvedené ve věcném záměru zákona) jak věcně, tak právně přesahuje rámec zákona, a proto bylo při zpracování návrhu zákona vypuštěno.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Nová právní úprava výzkumu a vývoje je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Sleduje odstranění duplicit v právním řádu a zamezení zneužití výsledků pro nekalou soutěž. V tomto směru vychází i z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství
Příprava zákona o výzkumu a vývoji je jednou z krátkodobých priorit Národního programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii v oblasti vědy a výzkumu. Návrh vychází ze dvou zásadních dokumentů pro tuto oblast schválených vládou:
Analýzy dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (schválena usnesením vlády ze dne 5. června 1999 č. 563),
Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky (schválena usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16).
V rámci přípravy Národní politiky výzkumu a vývoje byla provedena podrobná analýza vybraného souboru čtrnácti právních předpisů Evropských společenství, které se týkají výzkumu a vývoje. Výsledky analýzy tvořily samostatnou přílohu materiálu o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky.
Do zákona jsou zapracována ustanovení o tvorbě, koordinaci a realizaci politik výzkumu a vývoje členských zemí Evropské unie podle článku 165 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy).
V srpnu roku 1999 se Česká republika plně přidružila k Pátému rámcovému programu (1999 – 2002) i k rámcovému programu Euratom. Během přípravy na přidružení byla vytvořena řada prováděcích struktur. Česká republika zpřístupňuje své příslušné výzkumné činnosti podnikům, výzkumným pracovníkům, univerzitám a dalším subjektům z členských států Evropské unie. Proto byly do zákona zapracovány i základní principy, na kterých jsou založeny podmínky stanovené rozhodnutími Rady Evropské unie nebo nařízeními Komise Evropských společenství pro přistoupení k 5. Rámcovému programu (obdobně pro 6. Rámcový program), a obdobně i základní principy Vzorové smlouvy Evropských společenství pro financování výzkumu a vývoje. Tyto principy se týkají zejména ochrany duševního a průmyslového vlastnictví, využití a zpřístupnění výsledků výzkumu a vývoje, způsobu poskytování a výše podpory z veřejných prostředků.
Připravovaný Národní program výzkumu počítá s tím, že bude přístupný subjektům z členských států Evropské unie. Zákon vytváří systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků kompatibilní se systémy v Evropské unii a jejích členských státech s jedinou výjimkou. Na rozdíl od doporučení v acquis Evropských společenství se do zákona nezavádí možnost, aby poskytovatel na počátku řešení projektu poskytl příjemci první splátku ve výši 40 % celkové výše účelové podpory, tj. finanční prostředky přibližně na dva roky řešení.
V hodnotící zprávě Evropské komise o České republice z roku 2000 se v části „Výzkum a vývoj“ kromě jiného uvádí: „Ve srovnání se situací v roce 1999 podniká Česká republika kroky k zabezpečení implementace acquis a k vybudování náležitých kapacit v oblasti výzkumu a vývoje.“
Na základě uvedeného lze konstatovat, že návrh zákona o výzkumu a vývoji je plně slučitelný s právem Evropských společenství ve smyslu Metodických pokynů pro zajišťování prací na sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství (schválených usnesením vlády z 15. listopadu 1999 č. 1212).
Právní předpisy a dokumenty o výzkumu a vývoji Evropských společenství, jejichž ustanovení byla do textu návrhu zákona promítnuta nebo jimž bylo znění návrhu zákona přizpůsobeno (viz
1. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy).
2. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (uveřejněné pod č. 7/1995 Sb.).
3. Usnesení č. 182/1999/ES Evropského parlamentu a Rady o Pátém rámcovém programu Evropských společenství v oblasti výzkumu, vývoje technologií a předvádění na léta 1998-2002 (včetně dodatků I.‑IV.).
4. Rozhodnutí Rady č. 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i rozšiřování výsledků k realizaci Pátého rámcového programu Evropských společenství na léta 1998-2002.
5. Informace Komise o Rámcovém vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v ES 96/C 45/06 ze dne 17. února 1996 (396Y0217(01)) ve sdělení Komise pozměňující Rámcové vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj 98/C 48/02 ze dne 13. února 1998 (398Y0213(01).
6. Hodnocení vědeckých a technických činností – příručka Frascati, OECD, Paříž 1993, včetně dodatků.
7. Rozhodnutí č. 1/99 Rady přidružení mezi Evropských společenstvím a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. července 1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací (1998-2002) a v programech pro výzkum a vzdělávání (1998-2002).
Další související právní předpisy a dokumenty o výzkumu a vývoji Evropských společenství:
8. Nařízení Komise č. 996/1999/ES ze dne 11. května 1999 o provádění rozhodnutí Rady 1999/65/ES, týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných středisek a univerzit a pravidel šíření výsledků výzkumu pro provádění Pátého rámcového programu Evropských společenství na léta 1998-2002.
9. Rozhodnutí Rady č. 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá zvláštní program nazvaný „Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství“.
10. Rozhodnutí Rady č. 1999/173/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum, vývoj technologií a předvádění pro zlepšení lidského výzkumného potenciálu a základu společenskoekonomického vědění.
11. Rozhodnutí Rady č. 1999/174/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum a vývoj technologií, zahrnující předvádění, prováděného přímými akcemi pro Evropská společenství Společným výzkumným střediskem.
12. Usnesení Rady č. 92/C 118/03 ze dne 29. dubna 1992, týkající se aktivit, které mají být uskutečňovány Společným výzkumným střediskem.
13. Nařízení Komise č. 289/95 ze dne 15. prosince 1995 o provádění pravidel uvedených v článku 1 rozhodnutí Rady 94/762/ES o pravidlech rozšiřování výsledků výzkumu, vývoje technologií a předvádění.
14. Usnesení Rady č. 96/C 110/01 ze dne 15. března 1996 o perspektivách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje technologií.
15. Vzorová smlouva Evropských společenství pro financování výzkumu a vývoje, 2000.
16. Směrnice Rady č. 92/50 ze dne 18. června 1992 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby.
17. Nařízení Komise č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článku 87 a 88 Smlouvy o založení Evropských společenství při poskytování pomoci při zvyšování kvalifikace.
f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet
Zákon přibližuje systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků systémům obvyklým v členských zemích Evropské unie (resp. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Ve všech vyspělých zemích existují buď zcela specifická ministerstva pro záležitosti výzkumu a vývoje nebo ministerstva s jednou eventuálně dvěma dalšími působnostmi. Z podrobného rozboru situace v zahraničí vyplynulo, že nejmenší útvary pro výzkum a vývoj mají ministerstva v Řecku a Portugalsku. V obou těchto zemích mají útvary pro výzkum a vývoj, které jsou vedeny funkcionáři na úrovni náměstků ministrů, více než 80 zaměstnanců, v ostatních zemích jsou výrazně větší.
f.1) Zajištění funkcí ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj
Na ústředním správním úřadu odpovědném za výzkum a vývoj by nové rozšířené úkoly mělo zabezpečovat 55 zaměstnanců zařazených do čtyř odborů: odbor politiky výzkumu a vývoje, odbor financování výzkumu a vývoje, odbor pro Národní program výzkumu a odbor mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.
Působnosti ve výzkumu a vývoji dle platného kompetenčního zákona nyní zabezpečuje na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy 32 zaměstnanců zařazených do tří odborů: odboru programů výzkumu, odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a odboru politiky výzkumu a její realizace.
Nároky na zvýšení počtu zaměstnanců vyplývají z dále uvedených ustanovení zákona o výzkumu a vývoji:
zvýšení nároků na přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, hodnocení průběhu a výsledků její realizace (§ 33 zákona),
koordinace Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky s politikami výzkumu a vývoje EU a členských zemí EU (§ 33 zákona),
zvýšení rozsahu mezinárodní spolupráce včetně účasti na vytváření Evropského výzkumného prostoru (§ 33 zákona),
příprava a koordinace (realizace) Národního programu výzkumu (§ 33 zákona),
růst nároků na organizační zajištění veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji (hlava V zákona),
růst nároků na kontrolu a hodnocení průběhu řešení, plnění cílů a využití výsledků projektů a výzkumných záměrů (§ 9, § 13, § 16, § 21, § 22, § 29 zákona),
uznané náklady (příprava a správa systému uznaných nákladů) (§ 33 zákona),
Realizace zákona si vyžádá zvýšení systemizace příslušného ústředního správního úřadu v letech 2001 až 2003 o 23 zaměstnanců. Uvedené zvýšení počtu zaměstnanců znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu o 7 400 tis. Kč ročně prostředků na platy a odvody. Celkové neinvestiční náklady na zajištění úkolů vyplývajících ze zákona jsou 12 650 tis. Kč ročně. Náklady, které jsou spojeny s tímto zvýšením, budou hrazeny z výdajů na výzkum a vývoj rozpočtové kapitoly příslušného ústředního správního úřadu.
Počet zaměstnanců bude zvyšován postupně. V roce 2001 bude počet zvýšen o 10 zaměstnanců, což představuje 3 220 tis. Kč na platy a odvody. Neinvestiční náklady na zajištění úkolů v roce 2001 jsou 5 500 tis. Kč. V roce 2002 bude počet zaměstnanců zvýšen o 7 a v roce 2003 o dalších 6 zaměstnanců. Náklady na rok 2001 jsou uvedeny na celý rok (a budou upřesněny podle termínu schválení usnesení vlády), takže budou ve skutečnosti podle výrazně nižší.
f.2) Zajištění úkolů Rady pro výzkum a vývoj
V současné době zajišťuje úkoly Rady pro výzkum a vývoj vyplývající ze zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, 8 zaměstnanců jejího sekretariátu, zejména v oblasti přípravy návrhu státního rozpočtu, přípravy legislativních norem výzkumu a vývoje, hodnocení návrhů programů a výzkumných záměrů, informačního systému výzkumu a vývoje a informování veřejnosti (www.vyzkum.cz), úkolů ve vztahu ke Grantové agentuře České republiky a dalších úkolů uložených vládou. V cílovém stavu si zajištění úkolů Rady pro výzkum a vývoj vyžádá zvýšení počtu zaměstnanců Úřadu vlády, odboru sekretariátu Rady pro výzkum a vývoj ze současných 8 na 16 zaměstnanců, tj. nárůst v letech 2001 až 2003 o 8 zaměstnanců.
Nároky na zvýšení počtu zaměstnanců vyplývají z ustanovení zákona o výzkumu a vývoji (z § 5, § 6, § 30, § 31 a § 35), zejména na:
zpracování dlouhodobých základních směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky prostřednictvím svých poradních orgánů, kterými jsou odborné komise pro jednotlivé směry výzkumu a vývoje, zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (4 zaměstnanci),
zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (nárůst o 1 zaměstnance),
rozvoj informačního systému výzkumu a vývoje, plnění úlohy jeho provozovatele a zajištění jeho vazeb na analogické systémy Evropské unie a jejich členských zemí (nárůst o 3 zaměstnance).
Uvedené zvýšení celkem o 8 zaměstnanců v letech 2001 až 2003 znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu o 3 700 tis. Kč prostředků na platy a odvody ročně. Celkové neinvestiční náklady na zajištění úkolů vyplývajících ze zákona jsou 7 500 tis. Kč ročně (včetně nákladů na informační systém výzkumu a vývoje).
V roce 2001 je navržen nárůst o 4 zaměstnance, což znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu o 1 850 tis. Kč prostředků na platy a odvody. Celkové neinvestiční náklady na zajištění úkolů vyplývajících ze zákona v roce 2001 jsou 2 950 tis. Kč. Tyto náklady budou hrazeny převodem prostředků z rozpočtové kapitoly ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj. Náklady na rok 2001 jsou uvedeny na celý rok (a budou upřesněny podle termínu schválení usnesení vlády), takže budou ve skutečnosti podle výrazně nižší.
V roce 2002 bude počet zaměstnanců zvýšen o 2 a v roce 2003 o 2 další zaměstnance.
f.3) Zajištění funkcí dalších ústředních a jiných správních úřadů odpovědných za výzkum a vývoj v oblasti svých působností
Přestože navržený zákon přináší zásadní změny zejména u ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj v České republice, vyžádá si důsledné dodržování navržených ustanovení a jejich kontrola u cca deseti správců rozpočtových kapitol poskytujících největší objem prostředků na podporu výzkumu a vývoje posílení celkem o 15 zaměstnanců a zvýšení výdajů státního rozpočtu o 8 250 tis. Kč ročně (z toho prostředky na platy a odvody 4 830 tis. Kč ročně).
Požadované zvýšení počtu zaměstnanců vyplývá především z růstu nároků na
organizaci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji (hlava V zákona),
kontrolu průběhu řešení, plnění cílů a využití výsledků projektů a výzkumných záměrů (§ 9, § 13, § 16, § 21, § 22, § 29 zákona).
Ke zvýšení počtu zaměstnanců dojde v roce 2002 u Ministerstva průmyslu a obchodu o 4 zaměstnance, Ministerstva zdravotnictví o 2 zaměstnance, Ministerstva zemědělství o 2 zaměstnance, Ministerstva životního prostředí o 2 zaměstnance, Ministerstva obrany o 2 zaměstnance, Ministerstva dopravy a spojů o 1 zaměstnance, Ministerstva kultury o 1 zaměstnance, a u Ministerstva práce a sociálních věcí o 1 zaměstnance.
Náklady spojené s tímto zvýšením budou příslušné orgány hradit z výdajů na výzkum a vývoj svých rozpočtových kapitol.
K § 1
Zákon upravuje tři oblasti přímo související s podporou výzkumu a vývoje z veřejných prostředků: práva a povinnosti subjektů zabývajících se výzkumem a vývojem včetně podmínek a postupu při poskytování této podpory, poskytování informací a úkoly orgánů výzkumu a vývoje. Šíře této úpravy je vyvolána potřebou úplného právního řešení celé problematiky, která dosud v českém právním řádu chyběla. Dalším důvodem je značná různorodost této podpory týkající se převážné většiny rozpočtových kapitol a všech druhů výzkumu a vývoje (od základního výzkumu přes průmyslový výzkum a vývoj až po obranný výzkum a vývoj) a v neposlední řadě i objem této podpory, která v roce 2001 představuje 0,63 % hrubého domácího produktu a v dalších letech ještě poroste (průměr zemí Evropské unie je 0,93 %).
K § 2
Zákon definuje pojmy nezbytné k jednoznačnému vymezení práv a povinností účastníků podílejících se na systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a podmínek této podpory. Definice vycházejí z terminologie užívané v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) pro statistická šetření v oblasti výzkumu a vývoje. Pojmy jsou definovány, vysvětleny a zdůvodněny v periodicky aktualizované příručce Frascati. Tuto metodiku OECD plně převzala i Evropská unie. Pojmy definované v tomto zákoně dále respektují specifika českého jazyka.
K § 2 odst. 1
Jde o definici předmětu právní úpravy zákona, která je shodná s definicí podle OECD, převzatou i do acquis Evropských společenství. Jednotlivé druhy výzkumu a vývoje jsou dále podrobně definovány. Definice všech pojmů jsou nezbytné pro správné stanovení předmětu a výše podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Výzkum a vývoj je nezbytné vymezit jako jeden pojem a dále shodně s acquis Evropských společenství vymezit jednotlivé části, mj. z důvodu použité spojky „a“ (výzkum a vývoj, resp. research and deveploment), která nemá v tomto případě legislativní význam (jedné i druhé části zároveň).
Výzkum a vývoj je vymezen jako systematická tvůrčí práce, která splňuje jak požadavky novosti, tak požadavky systematičnosti včetně opakovatelnosti postupů, dosažených výsledků atd.
K § 2 odst. 1 písm. a)
V souladu s acquis Evropských společenství se pro pojmy „badatelský výzkum“ a „cílený výzkum“ uvedené ve stávajícím platném zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, zavádí pojmy „základní výzkum“ a „aplikovaný výzkum“.
K § 2 odst. 1 písm a) bod 1
Základní výzkum je jednou ze dvou hlavních kategorií výzkumu. Jedná se o systematickou tvůrčí práci rozšiřující poznání. Nepředpokládá se, že by jeho výsledky měly být bezprostředně komerčně využitelné.
K § 2 odst. 1 písm a) bod 2
Aplikovaný výzkum je další kategorií výzkumu. Jedná se rovněž o systematickou tvůrčí práci, ale jeho výsledky již směřují k budoucímu využití v praxi.
Vymezení průmyslového výzkumu jako součásti aplikovaného výzkumu vyplývá z nutnosti dodržet právní předpisy a pravidla Evropských společenství o hospodářské soutěži omezující výši podpory jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje z veřejných prostředků dle jejich „blízkosti trhu“, např. informace Komise o Rámcovém vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v ES 96/C 45/06 ze dne 17. února 1996 (396Y0217(01) ve sdělení Komise pozměňující Rámcové vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj 98/C 48/02 ze dne 13. února 1998 (398Y0213(01); (dále jen „informace Evropské komise“). Čím vzdálenější je aktivita výzkumu a vývoje od svobodného trhu, tím je povolený podíl podpory z veřejných prostředků vyšší. Rozlišovacím kritériem mezi průmyslovým výzkumem a ostatními částmi aplikovaného výzkumu je možnost uplatnění výsledků výzkumu v nových výrobcích, technologiích a službách určených k podnikání. Termín podnikání se vztahuje nejen k obchodnímu zákoníku. Možnost založit právnickou nebo fyzickou osobu za účelem podnikání poskytuje např. i občanský zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Některé tyto právnické osoby vznikly přímo zákonem.
Výsledky té části aplikovaného výzkumu, která není průmyslovým výzkumem, jsou uplatňovány v oblastech, které do jisté míry jsou i předmětem veřejného zájmu – zdravotnictví, vzdělávání, kultura, životní prostředí, státní resp. veřejná správa a z části i zemědělství, doprava či obrana a bezpečnost, bezprostředně se nevyužívají v nových výrobcích, technologiích a službách za běžných tržních podmínek nebo jsou určeny pro uživatele, kteří se nezabývají podnikáním.
K § 2 odst. 1 písm b)
U vývoje se jedná rovněž o systematickou tvůrčí práci, která ale zajišťuje využití poznatků výzkumu k produkci služeb a zařízení uplatnitelných na trhu. Stejně jako u průmyslového výzkumu je u vývoje omezena výše podpory jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
K § 2 odst. 2
Zákon dále vymezuje pojmy nezbytné pro poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
K § 2 odst. 2 písm. a) až d)
Navržené pojmy týkající se účastníků podpory výzkumu a vývoje jsou v souladu s ostatními předpisy, zejména se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, a s rozpočtovými pravidly, a byly již uplatněny v nařízení vlády č. 88/2001 Sb. Definice poskytovatele nevylučuje z poskytování podpory územní samosprávné celky, protože se jedná o poskytnutí podpory z veřejných (tj. nejen státních) prostředků. Mezi příjemci jsou uvedeny organizační složky. Jde např. o bývalé rozpočtové výzkumné organizace, které byly transformovány podle zákona č. 219/2000 Sb.
K § 2 odst. 2 písm. e)
V části základního výzkumu a zejména v aplikovaném výzkumu a vývoji je veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlašována tak, aby úsilí příjemců směřovalo k dosažení společného cíle, na který je soustředěna veřejná podpora. Shodně s acquis Evropských společenství se soubor podmínek potřebných k dosažení cílů označuje jako „program“.
Na rozdíl od platné právní úpravy zákon připouští zahrnout pod pojem program i souhrn veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji. Důvodem je, že mohou být formulovány i speciální programy zaměřené na výzkum a vývoj pro potřeby České republiky, např. v obranném výzkumu a vývoji.
K § 2 odst. 2 písm. f)
Součástí povolené podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je nejen podpora vlastní výzkumné činnosti, ale i podpora nezbytné infrastruktury. Česká republika jako stát usilující o členství v Evropské unii musí zavést i tento pojem (kategorii) z oblasti výzkumu a vývoje, neboť právní předpisy Evropských společenství tuto kategorii definují a umožňují její přiměřenou (omezenou) podporu z veřejných prostředků podle stejných principů jako u jiných aktivit výzkumu a vývoje.
K § 2 odst. 2 písm. g)
Zákon vymezuje pojem výsledek výzkumu a vývoje z několika důvodů – jako měřítko úspěšnosti řešení a účelnosti vynaložených prostředků, za účelem jeho právní ochrany, pro určení vlastnictví výsledků výzkumu a vývoje a využití a rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje.
K § 2 odst. 2 písm. h)
Potřeba definovat uživatele výsledků výzkumu a vývoje vyplývá z významu, který zákon přikládá uplatnění výsledku ve výrobě, službách nebo dalším výzkumu či vývoji. K pojmu jsou vztažena jak užívací práva k výsledku a z nich vyplývající právní ochrana, možnost poskytovat za podmínek daných zákonem výsledek dalším zájemcům, tak i stanovení míry povolené podpory z veřejných prostředků a odůvodnění poskytnutí podpory z veřejných prostředků právě na výzkum a vývoj.
K § 2 odst. 2 písm. i)
Zákon zavádí pojem „uznané náklady ve výzkumu a vývoji“, který přebírá z terminologie používané v Evropské unii. Vychází se z toho, že z různých důvodů mohou být příjemcem kalkulovány a později vykazovány náklady na různé činnosti, které nesouvisí s předmětem řešení (např. zisk, průzkum trhu, prodej a distribuce výrobků a služeb, úroky, rezervy na budoucí ztráty, závazky a náklady vztahující se k jiným projektům nebo výzkumným záměrům apod.) a které nelze uznat jako náklady související s řešením.
Pro stanovení výše podpory z veřejných prostředků, podílů spolupříjemců a později i pro úpravu práv k výsledkům je důležité zahrnout (tj. uznat) do nákladů pouze skutečně nezbytné a prokazatelné náklady související s dosažením cíle projektu nebo výzkumného záměru.
Nutnost definovat tento pojem vyplývá i ze skutečnosti, že pojem „uznané náklady“ je používán v soustavě podvojného účetnictví s jiným obsahem. Ve výzkumu a vývoji bylo nutné vymezit tento pojem v souladu s terminologií Evropské unie.
K § 3
Zákon omezuje použití podpory z veřejných prostředků poskytované podle tohoto zákona pouze na podporu výzkumu a vývoje podle taxativně stanovených definic předmětu této podpory. Na jiné činnosti nebo aktivity není možné podle tohoto zákona podporu z veřejných prostředků na výzkum a vývoj poskytovat.
K § 3 odst. 1
Účelová podpora je jednou ze dvou základních forem podpory výzkumu a vývoje přímo související s prováděním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo se zadáním veřejné zakázky. Zadání veřejné zakázky na výzkum a vývoj pro potřeby státu se řídí zákonem č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a není proto upraveno tímto návrhem zákona.
Zákon rozlišuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků poskytovanou v rámci programů výzkumu a vývoje (např. Národního programu výzkumu a vývoje nebo resortních programů) a grantové projekty podporované Grantovou agenturou České republiky nebo Akademií věd České republiky.
Důvodem specifikace pojmu „grantový projekt“ pro základní výzkum je, že cíle a způsoby řešení si stanovují uchazeči (příjemci) sami. Ostatní projekty (programové) naplňují cíle programu, na jejichž stanovení se podílí i státní správa, uživatelé atd.
V případě veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji jde o zadání konkrétních prací pro potřeby poskytovatele, které musí být v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Přes všechna specifika se jedná o část výzkumu a vývoje a musí tedy splňovat jeho základní definici a podmínky pro poskytnutí podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků.
Pojmy jsou upraveny tak, aby nebyly v rozporu s pojmy užívanými jinými právními předpisy (např. zákon č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, rozpočtová pravidla aj.).
K § 3 odst. 1 písm b)
Druhou hlavní formou podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je institucionální podpora, jejímž cílem je zajištění dlouhodobé výzkumné činnosti výzkumných organizací.
K § 3 odst. 2 písm. b) bod 1
Jde o osvědčenou formu podpory z veřejných prostředků určenou větším týmům a organizacím dlouhodobě se zabývajícím aktivitami výzkumu a vývoje, tj. aktivitami, které není možné nebo účelné zajistit pouze na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
K § 3 odst. 2 písm. b) bod 2
Na vysokých školách musí zůstat určitá část výzkumu, jehož cíle a postupy nejsou určovány pouze z hledisek příspěvku ke světovému poznání, příspěvku pro řešení aktuálních problémů ekonomiky a společnosti atd., nýbrž potřebou zvýšit kvalitu a efektivnost vzdělávání zapojením studentů do výzkumné činnosti. Stejná kategorie výzkumu je vymezena i v zemích Evropské unie.
K § 3 odst. 2 písm. b) bod 3
Stát mezinárodní spolupráci podporuje finančně a organizačně a vytváří pro ni vhodné právní prostředí. Zákon upravuje tu část spolupráce, která vyplývá z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Jde především o plnění závazků České republiky vyplývajících z členství ve vládních i nevládních organizacích pro provádění výzkumu a vývoje, účast na mezinárodních programech výzkumu a vývoje a plnění závazků z dvoustranných smluv.
K § 3 odst. 2 a 3
Zákon v odstavci 2 a 3 rovněž povoluje v omezené míře z prostředků výzkumu a vývoje financovat výdaje poskytovatele spojené s plněním povinností uložených tímto zákonem tak, jak je obvyklé i v jiných zemích nebo v mezinárodních programech výzkumu a vývoje. Povolení se netýká Grantové agentury České republiky, která má institucionální prostředky spojené s povinnostmi uloženými tímto zákonem zahrnuty do rozpočtu Grantové agentury České republiky.
K § 3 odst. 4
Nezbytnost povolení možnosti uhradit z prostředků na výzkum a vývoj také věcné a finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu a vývoje poskytovatelem (např. ceny nejlepším vědcům), uvedená v odstavci 4, vyplývá ze skutečnosti, že za současné právní úpravy nelze taková ocenění hradit vůbec a dřívější udělování ocenění muselo být s nabytím účinnosti nových rozpočtových pravidel zrušeno. Přitom je třeba zdůraznit, že nejde o standardní mimotarifní složky mzdy řešitelů, které jsou součástí uznaných nákladů v položce mzdové náklady.
K § 3 odst. 5
Zvláštním právním předpisem (§ 3 písm. c) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje) bylo umožněno podporovat z veřejných prostředků výzkum a vývoj také v rámci podpory regionálního rozvoje. Vzhledem k tomu, že jde o výzkum a vývoj, je nutné postupovat i v tomto případě podle pravidel daných tímto zákonem.
K § 4
V předchozí části zákon stanovil, co může být podporováno z prostředků výzkumu a vývoje (předmět podpory výzkumu a vývoje), v této části se určuje, jakým způsobem a z jakých rozpočtových kapitol bude podpora poskytována. Rozpočtová pravidla považují za dotaci podporu poskytovanou z veřejných prostředků právnickým nebo fyzickým osobám. Tento pojem převzal z důvodu souladu právního řádu i zákon, i když acquis Evropských společenství používá pojmu „příspěvek“.
K § 4 odst. 1 až 4
Zákon v odstavci 1 až 4 stanovuje, kým bude poskytována podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Analogicky vyspělým zemím zákon uvádí dva základní způsoby podpory stanovené i současným zákonem o státní podpoře výzkumu a vývoje – institucionální a účelovou podporu. Upraveny jsou i odlišnosti způsobů podpory některých částí výzkumu a vývoje, které nebyly dosud na úrovni zákona upraveny (např. Národní program výzkumu a specifický výzkum na vysokých školách) nebo byly upraveny nedostatečně.
V odstavci 1 je podpora grantových projektů, tj. podle § 3 odst. 3 písm. a) bodu 1 projekty základního výzkumu, omezena na dva poskytovatele – Grantovou agenturu České republiky a Akademii věd České republiky. Důvodem je, že jednotlivé resorty v souladu se svými působnostmi podporují programové projekty, tj. projekty orientované na dosažení cílů stanovených poskytovatelem.
V odstavci 3 jsou podle právních forem uchazečů vymezeny orgány, kterým předkládají výzkumné záměry. Toto ustanovení je nezbytné vzhledem k tomu, že u institucionální podpory je (na rozdíl od účelové) jednoznačně stanoveno, kdo je pro daného příjemce poskytovatelem (§ 4 odst. 3). Podle písmene e), které se týká např. obecně prospěšných společností, předkládá uchazeč návrh výzkumného záměru kompetenčně příslušnému správnímu úřadu.
K § 4 odst. 5
Do výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj se započítávají i výdaje na mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. Zákon uvádí, že jde výhradně o poplatky za členství v mezinárodních programech, jejichž členem se Česká republika stala na základě uzavřených mezinárodních smluv. Bez tohoto ustanovení by úhrada poplatků z výdajů státního rozpočtu výzkum a vývoj nebyla možná.
K § 4 odst. 6
Zákon v odstavci 6 stanoví, že poskytování podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků s výjimkou výzkumu a vývoje, kde jediným uživatelem výsledků je poskytovatel, podléhá zákonu č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Česká republika není členskou zemí Evropské unie, na základě Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé pro Českou republiku platí stejná pravidla jako pro Evropskou unii jako celek (a nikoliv práva členských zemí Evropské unie). V Evropské unii je proces schvalování programů výzkumu a vývoje jiný než v jednotlivých zemích Evropské unie. Před jejich schválením se k nim vyjadřuje orgán Evropské komise, odpovědný za hospodářskou soutěž. V České republice je orgánem dohledu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a do doby, než se Česká republika stane členskou zemí Evropské unie, zastává funkci orgánu Evropské komise, odpovědného za hospodářskou soutěž.
V odstavci 3 je zavedena legislativní zkratka „ministerstvo“ pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“. Zavedení legislativní zkratky již v § 3 zákona je nezbytné pro vymezení úlohy ministerstva při poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
K § 5
Zákon věnuje zvláštní pozornost východiskům (v odstavci 1 až 3) a postupu přípravy (v odstavci 4 až 6) návrhu výdajů státního rozpočtu výzkumu a vývoje ze dvou hlavních důvodů. Prvním je ten, že státní rozpočet pro oblast výzkumu a vývoje je nejen pro Českou republiku, ale i pro všechny země hlavním nástrojem realizace Národní politiky výzkumu a vývoje, Národního programu výzkumu a dalších dokumentů a splnění závazků, které Česká republika převzala nebo na jejichž převzetí se připravuje v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Národní politika výzkumu a vývoje byla přijata v lednu 2000 a po nabytí účinnosti zákona bude aktualizována, Národní program výzkumu se připravuje k předložení vládě v dubnu 2002. Přípravu dlouhodobých směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje bude podle § 35 bude zajišťovat Rada pro výzkum a vývoj a její odborné komise.
Druhým důvodem je, že při přípravě návrhu státního rozpočtu výzkumu a vývoje se stýkají uvedené dlouhodobé a koncepční činnosti, závazky atd. se způsobem jejich realizace prostřednictvím řady rozpočtových kapitol, což je obzvlášť podstatné u decentralizovaného systému podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (v současné době je výzkum a vývoj v České republice podporován prostřednictvím 20 rozpočtových kapitol). Z uvedených důvodů byla tato část podrobně specifikována již v zadání vlády pro přípravu zákona.
Ze dvou možných alternativ schvalování programů (odstavec 2) uplatňovaných v zemích Evropské unie (schvalování programů vládou nebo parlamentem) byla navržena operativnější varianta schvalování vládou, která v těchto zemích převažuje. Schválení programů výzkumu a vývoje vládou je nezbytné pro realizaci článku 165 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) o koordinaci národních politik výzkumu a vývoje. Základní náležitosti programu jsou obdobné náležitostem programu členských zemí Evropské unie.
Podle odstavce 3 se na programy výzkumu a vývoje nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. Ustanovení o programech podle tohoto zákona jsou přísnější než ustanovení rozpočtových pravidel a jsou v souladu s acquis Evropských společenství.
V odstavci 4 až 6 je stanoven postup přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj a jejich rozdělení tak, jak ho od roku 1993 Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj koordinuje. Výsledek tohoto postupu předchází podle odstavce 6 zpracování vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Po projednání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně jsou výdaje na výzkum a vývoj již řadu let součástí schváleného zákona o státním rozpočtu.
K § 6
Návazně na předchozí ustanovení (jejichž realizaci tak umožňuje) zákon stanovuje členění výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Z hlediska vazeb na ostatní právní předpisy jde o specifickou úpravu, nezbytnou pro výzkum a vývoj. Pro ostatní části státního rozpočtu je jeho členění na základě rozpočtových pravidel svěřeno Ministerstvu financí, které zpracovává návrh státního rozpočtu České republiky na daný rok. Postup přípravy je stanoven v § 5 tak, aby byl plně v souladu s rozpočtovými pravidly a jejich prováděcími předpisy.
První a základní členění (odstavec 1) kodifikuje stávající strukturu výdajů na výzkum a vývoj uváděnou již řadu let v tabulkové části zákona o statním rozpočtu České republiky. Struktura byla vyvolána závazky České republiky vůči Evropské unii a OECD. Druhá část (odstavec 2), týkající se závazných ukazatelů, se jako doposud na jednotlivé rozpočtové kapitoly bude vztahovat v různé míře, u většiny ze současných rozpočtových kapitol nebudou ukazatele stanoveny proto, že z příslušné kapitoly daná část výzkumu a vývoje podporována není. Plný počet ukazatelů bude využit pouze u ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj podle § 33 zákona.
K § 7
Jedná se o nejobecnější podmínky podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. První podmínka je převzata ze stávajícího zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje (kde byla formulována jako soulad se zásadami vlády). Splnění podmínky je nezbytné k realizaci článku 165 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) o koordinaci národních politik výzkumu a vývoje.
Zákon v odstavci 2 3 stanovuje v souladu s definicemi podmínku, která musí být splněna, aby mohla být poskytnuta účelová podpora. Zákon v dalších částech stanoví, že veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji je specifickým druhem veřejné soutěže, odlišným od veřejných soutěží upravených jiným právním předpisem (Obchodním zákoníkem). Podmínka zadání veřejné zakázky se vztahuje pouze na výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele (podle zákona č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Zákon v odstavci 3 rozlišuje v souladu s definicemi podmínky, které musí být splněny, aby mohla být poskytnuta institucionální podpora na výzkumné záměry. Příjemcem institucionální podpory mohou být právnické osoby, státní výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání nebo obecně prospěšné společnosti.
Institucionální podporu z veřejných prostředků na specifický výzkum na vysokých školách v odstavci 4zákon považuje za prostředky vázané výhradně na výzkumné aktivity vysokých škol, na nichž se podílejí jejich studenti a akademičtí pracovníci. V odstavci 4 zákon rámcově vymezuje kritéria, podle kterých bude institucionální podpora specifického výzkumu jednotlivými vysokým školám poskytována. Kritéria zohledňují dosavadní výsledky vysokých škol ve výzkumu a vývoji a předpoklady pro tento druh činnosti. Tato kritéria a postupy upřesní prováděcí právní předpis.
Podle odstavce 5 způsob stanovení podílu podpory z veřejných prostředků na celkových uznaných nákladech projektu nebo výzkumného záměru stanoví prováděcí právní předpis. Podstatná část výzkumu a vývoje v České republice i v Evropských společenstvích je a bude financována spojením veřejných a soukromých prostředků. Povolenou výši podpory z veřejných prostředků pro zákonem stanovené části výzkumu a vývoje striktně vymezuje acquis Evropských společenství podle toho, nakolik jsou výsledky příslušné části blízké trhu. Stejně jako v acquis Evropských společenství byla v zákoně zvolena právní úprava na úrovni prováděcích předpisů, protože povolená výše podpory z veřejných prostředků (např. u průmyslového výzkumu 50 % z uznaných nákladů, u vývoje 25 % z uznaných nákladů, s řadou výjimek) se relativně často upřesňuje.
K § 8
Požadavek na oddělenou evidenci v odstavci 1 souvisí s požadavkem účelného využití poskytnuté veřejné podpory a s požadavkem na kontrolu a zamezení dvojího financování projektů nebo výzkumných záměrů.
Ustanovení odstavce 2 požaduje, aby každý projekt nebo výzkumný záměr měl alespoň jeden vlastní výsledek, který nebude přiřazen k žádnému jinému projektu nebo výzkumnému záměru. Tento výsledek musí být v souladu s podmínkami uzavřené smlouvy nebo s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí podpory. Přitom platí, že tzv. negativní výsledek (nepotvrzení původní hypotézy) je rovněž třeba považovat za výsledek v souladu s podmínkami smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Požadavek na alespoň jeden originální výsledek nevylučuje, že kromě takových výsledků bude získán navíc i výsledek původně nepředpokládaný, který bude společným výsledkem dvou či více projektů nebo projektu a výzkumného záměru.
Účelovou podporu lze podle odstavce 3 poskytnout spolupříjemci proto, že jeho podíl na projektu se vymezuje již v návrhu projektu, kterým se příjemce uchází o poskytnutí účelové podpory ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Podmínky pro účast spolupříjemců na projektu včetně výše podpory z veřejných prostředků a její specifikace a způsobu poskytnutí jsou rovněž povinnou součástí smlouvy o poskytnutí podpory podle § 9. Proto se na poskytnutí účelové podpory spolupříjemci další veřejná soutěž podle zákona č. 199/1994 Sb. nevyhlašuje, neboť by se jednalo o dvojí veřejnou soutěž na stejný předmět.
Postup uvedený v odstavci 4, kdy se v rámci uznaných nákladů projektu smí hradit pouze příslušná část nákladů na pořízení hmotného i nehmotného majetku, odpovídá zvyklostem Evropské unie. Postup je rovněž v souladu s rozpočtovými pravidly a se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Institucionální podpora (odstavec 5) je určena výhradně na výzkumnou činnost příjemce. Poskytuje se na základě hodnocení předložených výzkumných záměrů a dosavadních výsledků uchazeče (bez veřejné soutěže) a převod této podpory na další instituce (spolupříjemce) by tyto další subjekty zvýhodnil. Odlišení institucionální a účelové podpory by pak ztratilo své opodstatnění.
V odstavci 6 se upravují podmínky při pořízení služeb, hmotného nebo nehmotného majetku. Je-li v návrhu projektu nebo výzkumného záměru podrobně specifikována služba, pořízení hmotného nebo nehmotného majetku včetně ceny a dodavatele a je-li jejich pořízení ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji schváleno, nepostupuje se podle zákona č. 199/1994 Sb., neboť by se jednalo o dvojí veřejnou soutěž na stejný předmět.
K § 9
V souladu s právem Evropských společenství založeným v oblasti výzkumu a vývoje výlučně na smluvních vztazích a v souladu s novými rozpočtovými pravidly, podle kterých lze dotaci poskytnout na základě dohody, pokud to stanoví zvláštní zákon, který stanoví i náležitosti takové dohody, se zde a dále používá výlučně smlouva jako forma dohody. Dalším důvodem pro použití pojmu smlouva (nikoliv obecného pojmu dohoda) je stejná úprava v zákoně o zadávání veřejných zakázek, kterým se řídí poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků pro potřeby poskytovatele.
Cílem výčtu náležitostí smlouvy o poskytnutí podpory v odstavci 1 je zajistit realizaci výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Náležitosti smlouvy navazují na podmínky a kritéria veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji tak, aby se předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji promítnul i do smluvního stavu. Náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory nebyly dosud upraveny obecně závazným právním předpisem. Výčet minimálních náležitostí vychází ze Vzorové smlouvy Evropských společenství.
Nedílnou součástí smlouvy je schválený návrh projektu (odstavec 2), který s výjimkou neuznání části nákladů (jak je uvedeno dále) nelze v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji měnit.
V obecných náležitostech smlouvy, které nejsou tímto zákonem upraveny, se odkazuje na obchodní zákoník (odstavec 3). Použití obchodního zákoníku bylo vybráno nejen pro narůstající počet příjemců, kteří nejsou fyzickými osobami, ale i pro zachování stejné právní úpravy v zákoně vzhledem k smlouvě o využití výsledků.
Analogicky právní úpravě Evropských společenství je do zákona v odstavci 4 zařazena i možnost uzavření smlouvy na jeden projekt s více příjemci.
V případě, kdy příjemci účelové podpory nemají právní subjektivitu (organizační složky), a u institucionální podpory je povinnost uzavřít smlouvu nahrazena vydáním rozhodnutí s obdobnými náležitostmi (odstavec 5 a 6).
Povinnost vyhlásit novou veřejnou soutěž nebo provést nové hodnocení (odstavec 7) se týká případů, kdy po provedených změnách už jde o jiný projekt nebo výzkumný záměr. Analogicky zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je zákonem stanovena tato hranice na 50 % celkových uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků.
Oznamovací povinnost (odstavec 8) stanovená na celou dobu účinnosti smlouvy (vykonatelnosti rozhodnutí) vychází ze způsobu poskytování dotace na řešení projektu nebo výzkumného záměru, které se zpravidla provádí v průběhu více let. Během této doby mohou nastat změny, které nebylo možné předvídat, ale které mohou významně ovlivnit nebo dokonce znemožnit plnění podmínek, za kterých bylo poskytnutí dotace schváleno.
K § 10
Zákon stanovuje v odstavci 1 (z důvodu vazby na právo Evropských společenství a z důvodu účelného využívání veřejných prostředků) lhůtu, ve které obě strany počnou plnit své závazky. Do kdy musí poskytovatel vyhlásit výsledky soutěže a uzavřít smlouvu, je uvedeno v příslušné části zákona. Tato povinnost byla uplatněna již v nařízení vlády č. 88/2001 Sb. a na její porušení se nyní vztahují sankce podle rozpočtových pravidel.
Zákon v odstavci 2 a 3 stanovuje způsob a termíny poskytování podpory příjemcům a spolupříjemcům. Tato úprava v právním řádu dosud chyběla a vychází z práva Evropských společenství.
V případě zádržného v odstavci 4 jde o mechanismus používaný v Evropské unii nejen pro zajištění dokončení řešení, ale i pro jeho vyhodnocení a vypořádání účelové dotace včetně vypořádání všech závazků příjemce. Jde o jeden z kontrolních mechanismů poskytovatele vůči příjemci. Zádržné se používá především u projektů aplikovaného výzkumu nebo vývoje a jen výjimečně u projektů základního výzkumu. Je na poskytovateli, zda tento mechanismus uplatní, aby si zajistil splnění všech závazků včetně těch, které mají být splněny až po ukončení řešení. Povinnost zakotvit tuto skutečnost ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplývá z toho, že jde o mechanismus zasahující do poskytování účelové podpory a příjemce musí být o zádržném předem informován.
V souladu s právní úpravou Evropských společenství se v odstavci 5 rozlišují dvě kategorie osob účastnících se na využití podpory poskytnuté příjemci – spolupříjemci a dodavatelé služeb a zařízení. Každá z těchto kategorií má rozdílná práva a povinnosti. S tím souvisí i rozdílný postup při poskytování části účelové podpory.
K § 11
Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 je důležitým předpokladem využití výsledku výzkumu a vývoje a její význam vzroste zejména v projektech, na jejichž řešení se podílí více příjemců (konsorcia) nebo spolupříjemců.
Návazně na předpisy Evropských společenství a na další části tohoto návrhu upravuje zákon v odstavci 2 základní náležitosti smlouvy o využití výsledků. Důvodem uvedené úpravy pro aplikovaný výzkum a vývoj je, že pro tyto části výzkumu a vývoje je možné poskytnout podporu z veřejných prostředků jen za jednoznačně stanovených podmínek, ke kterým patří i způsob nakládání s výsledky a jejich právní ochrana. Dalším důvodem je zajistit rychlé a efektivní využití podpory poskytnuté z veřejných prostředků. Právě úprava užívacích a vlastnických práv k budoucím výsledkům patří k nejúčinnějším způsobům, jak potlačit možné spory o užívací a vlastnická práva k výsledkům, které mají vždy za následek nejméně zdržení uplatnění dosažených výsledků.
Zákon uvádí pouze minimální výčet náležitostí smlouvy o využití výsledků s tím, že v obecných náležitostech, které nejsou tímto zákonem upraveny, se odkazuje na obchodní zákoník (odstavec 3).
V odstavci 4 je řešen případ, kdy příjemcem účelové podpory je organizační složka a nemůže být tedy uzavřena smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem.
K § 12
Ze stávajícího zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje v souladu s evropskými standardy zákon v odstavci 1 přebírá povinnost informovat veřejnost o všech aktivitách podporovaných z veřejných prostředků a podmínku poskytnutí informací před poskytnutím podpory z veřejných prostředků.
V odstavci 2 zákon definuje, které údaje jsou pro jeho účely považovány za zveřejnitelné v souladu se zvláštními právními předpisy.
Zákon v odstavci 3 upravuje podrobně způsob plnění uvedené podmínky v případech, kdy je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního nebo jiného tajemství (bankovní, poštovní atd.) nebo utajovaných skutečností. Podrobněji jsou důvody této podmínky uvedeny v části zákona pojednávající o informačním systému výzkumu a vývoje, kterým se realizuje obecná povinnost poskytovatele i příjemce informovat veřejnost o využití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
Ustanovení v odstavci 4 řeší způsob plnění povinností uložených zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast výzkumu a vývoje. Toto ustanovení se týká jen povinnosti informovat o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a jejích výsledcích. Navržený způsob je nezbytný jak vzhledem k počtu údajů, tak vzhledem k požadavkům práva Evropských společenství.
K § 13
Návazně na obecně závazné právní předpisy (zejména zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a rozpočtová pravidla) zákon v odstavcích 1 a 2 upřesňuje obecné povinnosti pro oblast výzkumu a vývoje. Rozlišuje se věcně zaměřená kontrola průběhu řešení a plnění cílů, včetně účelnosti vynaložených nákladů a plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory všech projektů nebo výzkumných záměrů od finanční kontroly prováděné podle zvláštních právních předpisů u vybrané části projektů nebo výzkumných záměrů.
Stanovení minimálního rozsahu finanční kontroly, prováděné v rozsahu daném rozpočtovými pravidly a podle zákona o státní kontrole v odstavci 3, vychází ze zkušeností členských zemí Evropské unie, kde se u těchto typů podpor provádí finanční kontrola namátkově u vybraných kontraktů tak, aby byl zkontrolován předem stanovený procentní podíl všech uzavřených kontraktů. Pokud by tento rozsah upraven nebyl, bude nutné provádět finanční kontrolu u všech projektů a výzkumných záměrů, na které je poskytována podpora z veřejných prostředků. Kombinace věcné kontroly prováděné u všech projektů nebo výzkumných záměrů a namátková finanční kontrola vybraných projektů nebo výzkumných záměrů zajišťuje, že žádný projekt nebo výzkumný záměr nezůstane bez kontroly po celou dobu platnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory.
K § 14
K § 14 odst. 1 a 2
Ustanovení řeší postup při porušení podmínek pro poskytování podpory z veřejných prostředků. Jmenovitě stanovuje postup při neoprávněném použití nebo zadržení prostředků stanovený rozpočtovými pravidly (neboť jde o porušení rozpočtové kázně) a postup při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory. Při každém z těchto pochybení je nutné postupovat podle jiného právního předpisu a je proto nutné na ně odkázat.
K § 14 odst. 3
Ustanovení se vztahuje na možné porušení smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků. V úvahu přichází i řešení sporů soudní cestou nebo rozhodčím řízením podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Pro stát obecně je důležité především včasné vypořádání stran, aby bylo zajištěno účelné vynaložení podpory z veřejných prostředků, dokončení řešení projektu a využití výsledků. Z tohoto důvodu je dána možnost vhodnou úpravu zakotvit do příslušné smlouvy.
K § 14 odst. 4
Ustanovení se vztahuje na závažné porušení závazků příjemce prokazatelné podle zvláštních právních předpisů uvedených v odstavcích 1 až 3. V těchto případech je poskytovateli dána možnost vyloučit příjemce z účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji po dobu tří let. Obdobná ustanovení jsou zakotvena v acquis Evropských společenství i v právním řádu členských zemí Evropské unie.
K § 15
Navrhovaná úprava stanoví v souladu s právem Evropských společenství, že vlastníkem hmotného majetku pořízeného z podpory z veřejných prostředků je příjemce nebo spolupříjemce (jedná se o dotaci, která může pokrýt jen část nákladů na pořízení hmotného majetku). Zároveň zákon ukládá předem stanovit ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory podíl příjemců nebo spolupříjemců na vlastnictví tohoto majetku. Jedinou výjimkou je případ, kdy příjemcem je organizační složka bez právní subjektivity; v tomto případě je vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek.
K § 16
K § 16 odst. 1 a 2
Byla-li poskytnuta podpora z veřejných prostředků na výzkum a vývoj za účelem získání výsledků, jejichž jediným uživatelem bude poskytovatel (tj. jde-li o výsledek veřejné zakázky ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), oprávněným vlastníkem výsledků se stane poskytovatel. Proto je zveřejnění výsledku a další využití výsledků podmíněno souhlasem poskytovatele jako vlastníka výsledku. Pokud lze výsledky chránit, pak musí ochranu zajistit v souladu se zvláštními předpisy příjemce a vlastnická práva převést na poskytovatele. Tento postup je plně v souladu s platnou právní úpravou a respektuje práva příjemců a jejich zaměstnanců (autorů a původců).
K § 16 odst. 3 až 5
Zákon stanovuje práva k výsledkům výzkumu a vývoje v případech, kdy nejde o výsledek veřejné zakázky.
V takovém případě zákon ponechává v souladu s evropským právem a za stanovených podmínek práva k výsledkům příjemci s tím, že podmínky zpřístupnění těchto výsledků ostatním zájemcům se vážou k podílu podpory poskytnuté z veřejných prostředků. Základním principem je, že podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se zhodnotí teprve tehdy, jsou-li výsledky jakkoliv využity (ve výrobní činnosti, v dalším zkoumání, poskytnutím licence aj.). Vychází se z toho, že poskytovatel není obecně schopen zajistit účelné využití výsledků výzkumu. Je proto vhodnější ponechat tuto povinnost na příjemci a spolupříjemcích podpory z veřejných prostředků, avšak současně jim uložit povinnost dohodnout se na využití. Spory o přístupová práva k dosaženým výsledkům mohou znemožnit jejich využití a negovat důvod poskytnutí podpory z veřejných prostředků, jak bylo uvedeno i u zdůvodnění k § 11. Výjimku tvoří pouze veřejné zakázky podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Předkládaný návrh je založen na principu, že stát nepodporuje aplikovaný výzkum a vývoj primárně proto, aby se bezprostředně podílel na finančních přínosech z využití výsledků výzkumu a vývoje, které podporuje plně nebo podílově, ale proto, aby zvýšil konkurenční schopnost domácí ekonomiky, zvýšil počet pracovních míst atd. Prospěchem státu jsou pak především zvýšené daně prosperujících firem a snížené sociální výdaje. Tímto uspořádáním stát také motivuje podnikatelské prostředí k vyhledávání inovačních příležitostí a kontaktů s výzkumnou základnou mnohem více než požadováním přímého podílu na zisku dosaženého využitím výsledku výzkumu.
Navržená úprava respektuje práva původců, autorů i příjemců.
K § 17
V odstavci 1 se návazně na podmínky podpory uvedené v § 7 stanovuje použití obchodního zákoníku pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji v případech, které neupravuje tento zákon.
V odstavci 2 se upravují základní povinnosti a postup poskytovatele při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Soubor údajů, které musí vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji obsahovat, je podobný souboru údajů používaných při vyhlašování jiných typů veřejných soutěží. Tím se zjednodušuje jak vyhlašování veřejných soutěží, tak orientace uchazečů v požadovaných údajích.
Ustanovení odstavců 3 a 4 rozlišují postup pro programy zahájené před nabytím účinnosti a po nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že dříve zahájené programy byly posuzovány podle jiných kritérií, je třeba je znovu předložit v souladu s právní úpravou při jejich zahájení ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj. U programů schválených vládou již podle tohoto zákona se v případě opakované veřejné soutěže v rámci těchto programů v dalších letech nevyžaduje jejich opakované předložení vládě ani Radě pro výzkum a vývoj a ministerstvu. Stejně jako u dříve vyhlášených programů není nutné nové podání žádosti o povolení výjimky podle zákona o veřejné podpoře. Tuto úpravu nelze zahrnout do přechodných ustanovení (i když bude platit jen omezenou dobu), protože nelze přesně stanovit dobu jeho platnosti (nelze stanovit dopředu dobu, kdy bude vyhlášena poslední veřejná soutěž na takový program, na některé programy nemusí být soutěže vyhlašovány každoročně) a bude platit tak dlouho, dokud neskončí poslední program zahájený před nabytím účinnosti zákona.
V návaznosti na zákon o elektronickém podpisu zákon v odstavci 5 umožňuje přechod poskytovatelů na elektronickou formu podání návrhu projektu. Přechod však není navrhován jako povinný a ponechává se na vůli poskytovatelů, v jaké podobě budou návrhy přijímat. V této souvislosti jsou všechna média (písemný dokument, elektronické médium) považována za rovnocenná s tím, že jako elektronické médium jako výlučné (jediné) smí být využito pouze v případě, že to neomezí některé uchazeče.
Pro případy, které je z hlediska výzkumu a vývoje možno považovat za zvláštní, se v odstavci 6 umožňují další způsoby vypisování veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Souhlas Rady pro výzkum a vývoj pro tyto případy je dán tím, že Rada pro výzkum a vývoj je na rozdíl od ministerstva oprávněna nakládat s utajovanými údaji.
Odstavec 7 zajišťuje jednoznačnost zákona v souladu s rozpočtovými pravidly.
Ustanovení v odstavci 8 dále opravňuje poskytovatele ke shromažďování potřebných údajů o návrzích projektů a uchazečích. Toto ustanovení poskytovateli umožní ve stanovených lhůtách zhodnotit návrhy projektů a předat informace o vybraných projektech do informačního systému výzkumu a vývoje. Zároveň se stanovují podmínky, za jakých mohou být údaje shromažďovány. Pravidla pro shromažďování osobních údajů jsou stanovena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Důležitým bodem je oprávnění poskytovatelů shromažďovat údaje také v elektronické podobě. Povinnosti vyplývající z těchto skutečností jsou kodifikovány v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb..
K § 18
Prokazování způsobilosti v odstavci 1 až 7 se zavádí do zákona o výzkumu a vývoji jako nový pojem, kterým se nahrazuje dříve použitá „kvalifikace“. Vychází se nejen ze zákona o zadávání veřejných zakázek a platného nařízení vlády č. 88/2001 Sb., ale i ze skutečnosti, že poskytovatel takové údaje musí požadovat, aby splnil zákonem uloženou povinnost – zajistit efektivní využití prostředků státního rozpočtu nebo aby splnil ustanovení jiných zákonů (zvláštních právních předpisů). Administrativní náročnost prokázání způsobilosti se omezuje na nejmenší možnou míru tím, že skutečnosti se prokazují při podání návrhu projektu většinou čestným prohlášením (odstavec 4), před uzavřením smlouvy jen u těch případů, které jsou prokazatelné (odstavec 5) a v rámci jedné veřejné soutěže jen jedenkrát (odstavec 6). Obdobným vztahem pracovněprávnímu vztahu (odst. 2 písm. g) je např. mandátní smlouva.
Ustanovení odstavce 7 umožňují poskytovateli stanovit podle charakteru programu další požadavky na způsobilost.
Informační povinnost uchazeče v odstavci 8 souvisí s tím, že příjemce může získat podporu z veřejných prostředků pouze na základě pravdivých údajů a plnění povinnosti stanovené tímto zákonem.
Ustanovení odstavce 9 vyplývají z přijatých mezinárodních závazků České republiky. Ustanovení písmen b) a c) jsou omezena (viz přechodná ustanovení) na dobu do přijetí České republiky do Evropské unie. Poté budou (s výjimkou jiného způsobu prokazování podle písmene a) podmínky pro uchazeče z České republiky a z členských zemí Evropské unie stejné.
Poskytnutí výjimky uvedené v odstavci 10 umožňuje poskytnutí podpory výzkumné a vývojové činnosti ve zvláštním případě. Vyřazení uchazeče z účasti ve veřejné soutěži by v takovém případě bylo nesmyslné vzhledem k tomu, že stát se již rozhodl danému uchazeči poskytnout podporu na rozvoj výroby jinou formou a výzkumná a vývojová činnost může záměru státu výrazně pomoci.
K § 19
Zákon v odstavcích 1 a 2 upravuje právo a zároveň povinnost poskytovatele zpracovat zadávací dokumentaci. Smyslem je umožnit poskytovateli vydat soubor všech údajů a informací, které např. vzhledem ke svému rozsahu nemohou být součástí vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Vzhledem k nutnosti zajistit rovnost podmínek pro všechny uchazeče je nezbytné uložit dostupnost zadávací dokumentace (mj. přihlášek a formulářů) pro každého, kdo o ni požádá (odstavec 3).
K § 20
Soutěžní lhůta v odstavci 1 veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se stanoví jako minimální a je analogická úpravě obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Poskytovateli je tak umožněno v závislosti na složitosti zadání soutěžní lhůtu přiměřeně prodloužit, ne však zkrátit, neboť to by mohlo narušit rovné podmínky veřejné soutěže znevýhodněním některých uchazečů.
Hodnotící lhůta v odstavci 2 je naopak stanovena jako maximální a její konkrétní délka bude po zveřejnění při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro poskytovatele závazná. Poskytovatel bude povinen vyhlásit hodnotící lhůtu tak, aby se nepřekrývala s předpokládaným obdobím, ve kterém má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, tj. se zahájením řešení vybraných projektů.
K § 21
K § 21 odst. 1 až 3
Pro přijímání návrhů projektů zákon stanoví standardní postup tak, aby se předešlo možným sporům o formální náležitosti a úplnosti návrhů.
K § 21 odst. 4 až 8
Pro hodnocení návrhů projektů se navrhuje jednotný postup, který odpovídá obecným zvyklostem posuzování návrhů projektů. V souladu s pravidly veřejných soutěží se ukládá výslovně povinnost dodržet vyhlášená kritéria posuzování. Odborný orgán, který je poskytovatelem ustanoven pro hodnocení návrhů projektů, má postavení poradního orgánu poskytovatele. Na to navazuje zmocnění poskytovatele, aby mohl rozhodnout proti návrhu tohoto orgánu za předpokladu, že existují zřetelné důvody k postupu poskytovatele odlišného od návrhu odborného poradního orgánu. Důvod spočívá v tom, že zodpovědnost za poskytování podpory z veřejných prostředků má jedině poskytovatel. Současně se stanovuje poskytovateli povinnost zdůvodnit své rozhodnutí v protokolu, aby se předešlo bezdůvodným změnám a tím i porušení rovných podmínek soutěže.
Zákaz provádění změn návrhu projektu v průběhu veřejné soutěže s výjimkou pro dvoustupňovou veřejnou soutěž a úpravu výše uznaných nákladů v odstavci 8 je dán požadavkem rovných podmínek soutěže. Nedodržení rovných podmínek soutěže pro všechny uchazeče je v členských zemích Evropské unie považováno za závažné pochybení a je vždy důvodem k odvolání veřejné soutěže a předmětem právních sporů.
K § 21 odst. 9
Úprava je přejata ze současné právní úpravy a není důvod toto ustanovení měnit.
K § 21 odst. 10
V souladu s rozpočtovými pravidly a v souladu s acquis Evropských společenství se na rozhodnutí poskytovatele nevztahuje správní řád.
K § 22
Smyslem uplatnění dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je umožnit poskytovateli postupně vybírat návrhy projektů, které nejlépe odpovídají vyhlášeným cílům a kritériím programu a nenutit všechny uchazeče zpracovávat velmi podrobný návrh projektu. To je důležité zejména tehdy, provádí-li se výběr z velkého počtu návrhů projektů.
Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji umožňuje uchazečům soustředit se při zpracování zjednodušených návrhů pro první stupeň více na věcnou stránku návrhu a jeho účel a potřebnost a jeho srovnání s cíli programu (tj. potřebnost navrhovaného řešení) a ve druhém stupni na dopracování návrhu ve smyslu proveditelnosti návrhu, harmonogramu řešení a dopracování návrhu do konečné podoby pro druhý stupeň, kde bude proveden konečný výběr. Poskytovateli umožní upřesnit způsob plnění vyhlášených cílů programu a specifikovat požadavky na dopracování návrhů projektů, které v jednostupňové soutěži měnit nelze.
K § 23
Ustanovení v odstavci 1 umožňuje poskytovateli podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků pověřit jinou právnickou osobu zajištěním činností spojených s vyhlášením a průběhem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
Ustanovení v odstavci 2 výslovně zakazuje takovou účast právnické osoby podle odstavce 1 (i když se tato právnická osoba zpravidla nezúčastňuje veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji) a vylučuje tak případné námitky uchazečů pro podjatost ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
K § 24
Zákon upravuje podmínky pro zrušení již vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Za podstatnou změnu okolností lze považovat např. vázání prostředků státního rozpočtu nebo neočekávané závazky poskytovatele, které musí být přednostně uhrazeny, ale i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže apod. Přitom dává přednost plnění smluvních závazků poskytovatele u řešených projektů před vyhlašováním nových veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a uzavírání nových závazků.
K § 25
Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory se stanovuje s cílem omezit prodlužování období, po které jsou poskytovatel a příjemce vzájemně vázáni výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
Po uplynutí této lhůty je poskytovatel ve stanovených případech oprávněn uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí, nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch dalšího uchazeče v pořadí. Toto pravidlo umožňuje regulérně podle již vyhlášených výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji zajistit včasné poskytnutí podpory během roku a splnění cílů vyhlášeného programu bez porušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a bez nutnosti vyhlašovat novou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji. V případě zadání veřejné zakázky se lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek.
K § 26
Povinnost uchovávat doklady o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a všech projektech podporovaných z veřejných prostředků vychází nejen z požadavků kontrolních orgánů v návaznosti na jiné právní předpisy, ale i z důvodů běžné kontroly plnění závazků vyplývajících ze smluvních vztahů, zejména pak v případě využití výsledků.
Ustanovení o uchovávání dokladů je součástí jak účelového tak institucionálního financování. Není však podmínkou pro poskytování prostředků z veřejných prostředků, a proto je nelze uvést v části zákona, která se zabývá podmínkami poskytování veřejných prostředků.
K § 27
Ustanovení v odstavci 1 upravuje způsob předkládání výzkumných záměrů. Dosud byla problematika upravena pouze na úrovni usnesení vlády, které má jen omezený právní dosah. Je-li institucionální podpora poskytována nejen organizačním složkám a příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je zpravidla ústřední správní úřad, ale i dalším právnickým osobám určeným tímto zákonem (např. veřejným vysokým školám), přestala být forma usnesení vlády dostačující. Proto je nezbytné upravit alespoň základní parametry předkládání návrhů výzkumných záměrů na úrovni zákona.
Pravidla pro shromažďování údajů o návrzích a uchazečích v odstavci 2 vychází ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a pro potřeby tohoto zákona budou upravena zvláštním předpisem. Důležitým bodem je oprávnění poskytovatelů shromažďovat údaje také v elektronické podobě. Povinnosti vyplývající z těchto skutečností jsou upraveny v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Termín předložení výzkumného záměru v odstavci 3 vychází z nezbytného postupu přijímání a hodnocení výzkumných záměrů tak, aby před poskytnutím institucionální podpory mohl být výzkumný záměr řádně zhodnocen.
Odstavec 4 zajišťuje jednoznačnost znění zákona v souladu s rozpočtovými pravidly.
V odstavci 5 a 6 je stanoven způsob předložení a převzetí výzkumného záměru.
K § 28
Prokazování způsobilosti vychází ze skutečnosti, že poskytovatel takové údaje musí požadovat, aby splnil zákonem uloženou povinnost – zajistit účelné využití prostředků státního rozpočtu, resp. dodržet ustanovení jiných zákonů. Požadavky na způsobilost, které jsou u výzkumných záměrů proti veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji navíc, vyplývají z podmínek stanovených tímto návrhem zákona pro poskytování institucionální podpory.
Uvedené požadavky vyplývají i z toho, že institucionální podpora nesmí být poskytována (a také v jiných zemích nejsou) uchazečům, kteří byli zřízení za účelem podnikání nebo mají sídlo jinde, než v zemi poskytování institucionální podpory.
Oznamovací povinnost uchazeče v odstavci 3 je upravena obdobně jako u účelové podpory.
Důvody pro vyloučení návrhu výzkumného záměru z hodnocení jsou v odstavci 4 upraveny obdobně jako u účelové podpory.
K § 29
Zákon uvádí pouze základní pravidla postupu hodnocení návrhů výzkumných záměrů. Vzhledem k podobnosti s hodnocením návrhů projektů se odkazuje na příslušná ustanovení zákona a znovu je neuvádí.
Požadavek na ustavení meziresortní hodnotící komise v odstavci 4 vyplývá z nutnosti porovnat mezi sebou všechny podobně zaměřené výzkumné záměry. Význam meziresortního srovnání bude vzrůstat návazně na připravovanou transformací výzkumných ústavů a přístup dalších subjektů k institucionálním prostředkům. Dosud tuto úlohu porovnání všech podobně zaměřených výzkumných záměrů plnila Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj, ale vzhledem k navrhovaným působnostem ji plnit nemůže (není správním orgánem, jehož vybranými ustanoveními se hodnocení procesně řídí).
V souladu s rozpočtovými pravidly a v souladu s acquis Evropských společenství se na rozhodnutí poskytovatele nevztahuje správní řád.
K § 30
Zákon v odstavci 1 a 2 definuje informační systém výzkumu a vývoje jako informační systém veřejné správy a stanovuje jeho cíle. Jeho vymezení je v souladu s platnou právní úpravou. Na rozdíl od dosavadního pojetí je kladen vyšší (primární) důraz na uživatele a veřejnost, nejen na státní správu a její potřeby. Toto pojetí je výsledkem snahy zpřístupnit možným zájemcům z řad veřejnosti především dosažené výsledky, podpořit jejich využití a vytvoření kontaktů mezi výzkumnými pracovišti a uživateli výsledků. Označení částí informačního systému výzkumu a vývoje vychází z analogických zahraničních informačních systémů vč. Evropské unie (CORDIS).
Samostatné odkazy na zvláštní právní předpis uvedené za jednotlivými výrazy odstavce 3 odkazují na zákon, který tyto výrazy definuje jako samostatné pojmy. Uvedení jednoho souhrnného odkazu za posledním výrazem nebo na konci odstavce by vzhledem k počtu definic nebylo jednoznačné. Uvedené vymezení postupu při plnění povinností stanovených zákonem č. 365/2000 Sb. je nezbytné mj. vzhledem k tomu, že se letos týká 20 správců rozpočtových kapitol.
K § 31
Zákon v odstavci 1 stanovuje předání platných údajů do informačního systému výzkumu a vývoje jako podmínku poskytnutí podpory z veřejných prostředků návazně na § 12.
Zákon stanovuje práva a povinnosti při předávání a poskytování údajů z informačního systému výzkumu a vývoje, tj. nikoliv jako doposud pro jeho jednotlivé části obecně a pro centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje podle nařízení vlády č. 88/2001 Sb. Pro uskutečnění zákonem stanovené povinnosti jsou upraveny základní principy předání údajů a jejich zařazení do informačního systému, kde se vychází z postupu upraveného nařízením vlády č. 88/2001 Sb. Proto se definují základní činnosti a lhůty pro splnění této povinnosti jak na straně poskytovatele (v odstavci 2 až 6), tak na straně provozovatele (v odstavci 8 a 9).
Povinnost provozovatele zakotvená v odstavci 10 vyplývá ze tří důvodů. V první řadě je potřebné vzájemně srovnat údaje cca 20-ti poskytovatelů (které se sice provádí při kontrole při zařazování údajů, ale tyto jsou v průběhu celého roku aktualizovány a po uzavření daného roku je nutné provést celkovou kontrolu). Druhým a třetím důvodem je nutnost porovnat údaje za jednotlivé roky, zejména v případě, kdy dochází ke změně právních předpisů, a s tím spojené zásadní změny v údajích (změna právní subjektivity atd.). Podle ustanovení nejde o dílčí změny, ale výlučně o takové, které by znemožnily plnění účelu informačního systému výzkumu a vývoje definovaného v § 30 (např. změna příjemce znemožňující zjistit průběh poskytování veřejné podpory).
Zákon v odstavci 11 stanoví v souladu s dalšími předpisy (zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), na které údaje informačního systému výzkumu a vývoje mají jednotlivé subjekty právo. Konkrétní způsob a termíny stanoví prováděcí předpis.
K § 32
Zákon v souladu s dalšími předpisy (zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů) stanoví obsah jednotlivých částí informačního systému s tím, že podrobnosti budou upraveny prováděcím předpisem.
Návrh obsahu centrální evidence projektů v odstavci 1 vychází z dlouhodobého vývoje (centrální evidence projektů funguje od roku 1993) a zahrnuje ty údaje, které jsou pro zajištění navržených funkcí nezbytné. Zároveň jsou to údaje, které jsou v analogických databázích zemí Evropské unie i Evropské unie jako celku (CORDIS).
Obsah centrální evidence výzkumných záměrů je v odstavci 2 stanoven analogicky centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje s nezbytnými výjimkami – výzkumný záměr může mít jen organizace a je určen pouze pro ni.
Obsah rejstříku informací o výsledcích v odstavci 3 je stanoven (stejně jako u návrhu obsahu údajů centrální evidence projektů a centrální evidence výzkumných záměrů) jako výsledek dlouhodobého vývoje, údaje jsou nezbytné pro plnění stanovených funkcí a jsou kompatibilní s údaji, které jsou v analogických databázích zemí Evropské unie i Evropské unie jako celku (CORDIS).
Obsah evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji v odstavci 4 je stanoven v souladu s § 10 tohoto návrhu zákona. Analogicky centrální adrese pro zadávání veřejných zakázek zde na jednom místě budou dostupné informace o vyhlášených veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji (bez veřejných zakázek) tak, aby se uchazeči mohli do soutěže včas přihlásit.
Odstavec 5 určuje rozsah údajů o osobách řešitelů a dalších fyzických osob, které se podílejí na řešení projektu nebo výzkumného záměru nebo jsou autory výsledku dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů. Údaje jsou nutné pro jejich identifikaci z důvodu financování projektů nebo výzkumných záměrů (účelného využití podpory) i pro podporu vytváření kontaktů mezi autory výsledků a uživateli výsledků.
K § 33
Zákon v odstavci 1 stanovuje, že se ústředním správním úřadem zodpovědným za celý systém výzkumu a vývoje stane dosavadní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Zákon navrhuje nezřizovat nový ústřední správní úřad se zodpovědností za oblast výzkumu a vývoje, ale využít již zřízený orgán, který část kompetencí již má a zároveň využít prostor, který se vytváří převodem kompetencí v rámci nového regionálního uspořádání. Vláda zákonem navrhuje, aby ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Působnosti ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj (ministerstva) v odstavci 2 byly stanoveny s přihlédnutím k rostoucímu významu výzkumu a vývoje pro ekonomiku a společnost České republiky, ke zvyšování veřejných výdajů na výzkum a vývoj a na základě znalosti působností orgánů odpovědných za výzkum a vývoj v členských státech Evropských společenství. Kompetence byly stanoveny tak, aby postihovaly především výkon státní správy v oblasti výzkumu a vývoje a aby se současně ústřední správní úřad nedostával do konfliktu zájmů.
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je významným nástrojem realizace Národní politiky výzkumu a vývoje. Zákon v odstavci 3 upravuje postup, kdy je za ní odpovědné ministerstvo.
K § 34
V České republice obdobně jako v jiných státech se uplatňuje decentralizovaný systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Jeden z ústředních správních úřadů odpovídá za výzkum a vývoj jako celek, připravuje návrh Národní politiky výzkumu a vývoje a koordinuje část její realizace. Systém je doplněn dalšími ústředními správními úřady, které zabezpečují realizaci Národní politiky výzkumu a vývoje v rámci svých působností a ze svých rozpočtových kapitol. Zákon vymezuje jejich hlavní úkoly od tvorby dílčích (resortních) koncepcí výzkumu a vývoje až po kontrolu využití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
K § 35
Rady pro výzkum a vývoj jsou v členských zemích Evropské unie buď ústřední správní úřady s příslušnými pravomocemi (což by znamenalo zvýšení počtu ústředních správních úřadů) nebo jsou zřízeny zákonem jako poradní orgány vlády (což neumožňuje právní řád České republiky) nebo je v příslušných zákonech jednotlivých zemí jejich postavení vymezeno jako odborných a poradních orgánů vlády výčtem úkolů, které plní (viz
K § 35 odst. 1 až 5
Zákon v odstavci 1 vymezuje postavení Rady pro výzkum a vývoj (dále jen „Rada“) a v odstavci 2 hlavní úkoly Rady od stanovení dlouhodobé strategie rozvoje výzkumu a vývoje až po odpovědnost za informační systém výzkumu a vývoje, zejména z ohledem na jeho funkce vzhledem k veřejnosti. Úkoly Rady jsou stanoveny tak, aby doplňovaly příslušné kompetence navrhovaného ministerstva. Úkoly Rady jsou zaměřeny především na dlouhodobé koncepční činnosti a na činnosti, které MŠMT nemůže vykonávat z důvodu možného střetu zájmů. U informačního systému výzkumu a vývoje se vycházelo zejména ze skutečnosti, že jeho význam pro plnění úkolů státní správy podle § 30 odst. 2 písm. d) a e) postupně klesá a stejně jako u obdobných informačních systémů v zemích Evropské unie stále roste význam a funkce pro veřejnosti podle § 30 odst. 2 písm. a) až c). Dalším důvodem je nakládání s údaji, zahrnujícími utajované skutečnosti (viz dále).
V příloze „Postavení rad a ministerstev pro výzkum a vývoj ve vybraných evropských zemích“ je popsán právní stav a způsob řešení této variantně navržené problematiky ve vybraných (pro jednotlivé systémy podpory výzkumu a vývoje typických) zemích Evropské unie. V decentralizovaných systémech státní správy výzkumu a vývoje, kdy podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je prováděna prostřednictvím řady rozpočtových kapitol, koordinuje přípravu rozpočtu zpravidla orgán podobný Radě pro výzkum a vývoj a ve svých úkolech má zakotvenu tuto úlohu formou závazného stanoviska nebo přímo předložení návrhu. Toto řešení je v zemích Evropské unie voleno bez ohledu na právní postavení rad, neboť nejde o správní úlohu (nerozhoduje o právech a povinnostech občanů a organizací), ale o jednu etapu přípravy vládního návrhu státního rozpočtu (tj. vnitřní záležitost státu). Vzhledem k tomu, že v České republice je výzkum a vývoj podporován z 20 rozpočtových kapitol (z nichž je řada velmi významná), byla v návrhu zákona uvedena Rada. Kromě výše uvedených důvodů byly vzaty v úvahu rovněž náklady, které by Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy muselo vynaložit na zabezpečení práce s utajovanými skutečnostmi. Část údajů o podpoře výzkumu a vývoje podléhá utajení (např. obranný a bezpečnostní výzkum a vývoj), s údaji o výzkumu a vývoji do stupně utajení TAJNÉ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dosud nepracovalo a náklady (od informačního systému až po ochranu objektů atd.) by se pohybovaly v desítkách milionů korun.
Složení Rady stanovené zákonem v odstavci 3 vychází z úkolů, které má Rada plnit. Úkoly Rady vyžadují, aby v ní byli zastoupeni nejen zástupci příslušných správních úřadů, ale zejména představitelé nejvýznamnějších institucí výzkumu a vývoje a špičkoví odborníci. Obdobným způsobem jsou složeny i srovnatelné orgány v zahraničí.
Zákon v odstavci 4 upravuje vznik a zánik členství v Radě, resp. způsob jmenování a odvolání člena Rady.
Další ustanovení zákona v odstavci 5 upravuje složení a vznik předsednictva a jeho úkoly. Ustavení odborných komisí Rady vyplývá mj. z Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky a zabezpečuje plnění jednoho z hlavních úkolů Rady - zpracování návrhů dlouhodobých směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje. Výzkum a vývoj jsou značně dynamické oblasti, a proto zákon ponechává stanovení jejich počtu, zaměření, ustanovení atd. na statutu Rady, schvalovaném vládou.
V odstavci 6 je upraveno zajištění činnosti Rady (viz písm. f) obecné části). Vzhledem k tomu, že členství v Radě je veřejnou funkcí (a členové Rady se práci v ní mohou věnovat vedle svého hlavního zaměstnání), je zajištění podkladů pro činnost Rady převážně úkolem její kanceláře.
Ostatní náležitosti nezbytné pro zajištění činnosti Rady upraví její statut.
K § 36
Zákon v odstavci 1 vymezuje postavení Grantové agentury České republiky tak, aby jako organizační složka státu (podle zákona č. 219/2000 Sb.) byla jako doposud správcem rozpočtové kapitoly, zajišťovala posuzování a rozhodování o podpoře základního výzkumu stejným způsobem jako analogické instituce ve státech Evropské unie.
V odstavci 2 návazně na předchozí odstavec stanovuje úkoly Grantové agentury České republiky.
V odstavci 3 jsou vymezeny orgány Grantové agentury České republiky a stanoví podmínky pro jejich členy.
Úkoly předsedy v odstavci 4 a předsednictva v odstavci 5 vycházejí ze stávajícího uspořádání. Významnější změna se týká oborových komisí a je zdůvodněna tím, že výzkum a vývoj jsou značně dynamické oblasti a proto zákon ponechává stanovení jejich počtu, zaměření, ustanovení atd. na statutu Grantové agentury České republiky, schvalovaném ministerstvem.
Ostatní náležitosti nezbytné pro zajištění činnosti Grantové agentury České republiky upraví její statut.
K § 37
Územní samosprávné celky mohou v rámci své působnosti poskytovat rovněž podporu výzkumu a vývoje, což jim umožňuje zvláštní právní předpis (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Pravidla pro poskytování takové podpory však žádným právním předpisem stanovena nejsou.
Vzhledem k tomu, že není důvod pro odlišný postup v případě poskytování podpory výzkumu a vývoje ústředními správními úřady a územními samosprávnými celky (jde vždy o veřejné prostředky), bylo do působnosti tohoto zákona zahrnuto i poskytování podpory územními samosprávnými celky.
K § 38
Přechod na novou právní úpravu v oblasti právních vztahů a poskytování podpory z veřejných prostředků nelze uskutečnit k jednomu datu. Takový krok by přerušil všechny vytvořené právní vazby a znemožnil by dokončit řešení projektů. Z tohoto důvodu zákon umožňuje přechodné období.
K § 39
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů a usnesení, upravující činnost orgánů výzkumu a vývoje, stanoví způsob řešení těch konkrétních otázek, které nejsou předmětem zákona. Zároveň se týkají té problematiky, u které lze předpokládat změny v průběhu dalších let (např. většina konkrétních číselných údajů atd.).
K § 40
Ustanovení obdobně jiným zákonům zakotvuje postup v případě, že mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky vymezí odlišný postup.
K § 41
Zákon o výzkumu a vývoji nahrazuje zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií a zákon č. 1/1995 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, kterým se mění zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, které jsou tímto ustanovením zrušeny.
K § 42
Návazně na ustanovení § 8 odst. 3 a 6 je nezbytné novelizovat § 1 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, aby byl odstraněn problém dvou veřejných soutěží. V současné době musí po provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje příjemce provést na výběr spolupracujících organizací další veřejnou soutěž, tentokrát podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tímto docházelo ke sporům v případě, že obě veřejné soutěže měly různé výsledky, které odstraňuje navržené ustanovení (změna pozn. pod čarou). Zároveň se pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek nevymezený pojem „stát“ nahrazuje pojmem „Česká republika nebo územní samosprávní celek“.
Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek a o výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek (zákon o zadávání veřejných zakázek) a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (poslanecký tisk č. 821/2001 Sb.), který je v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou, v § 1 odst. 2 písm. g) obdobně stanoví, že se nevztahuje na „poskytování státní finanční podpory výzkumu a vývoji podle zvláštních právních předpisů s výjimkou výzkumu a vývoje, kde jediným uživatelem výsledků je stát“.
K § 43
Část 2 přílohy zákona č. 59/2000 Sb. je z hlediska samotného zákona o veřejné podpoře nesystémová, pro oblast výzkumu a vývoje jako jedinou oblast stanovuje další, prakticky nesplnitelné požadavky (např. při zahájení řešení projektu požaduje vymezení vlastnictví a využití výsledků, které mají být teprve dosaženy) a používá řadu právně nedefinovaných pojmů a nemá v zemích Evropské unie analogii.
K § 44
Ustanovení části desáté zákona č. 220/2000 Sb. se nabytím účinnosti zákona o výzkumu a vývoji stane nadbytečným, neboť odkazuje na rušený zákon č. 300/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K § 45
Účinnost zákona od 1. ledna roku 2002 je navrhována vzhledem k vazbám na fiskální rok (předmětem zákona o výzkumu a vývoji jsou práva a povinnosti související s poskytováním podpory) a kvůli potřebě na úrovni zákona řešit ty problémy, které nemohl řešit nově přijatý prováděcí předpis ke stávajícímu zákonu o státní podpoře výzkumu a vývoje (nařízení vlády č. 88/2001 Sb.).
Dalším důvodem je příprava České republiky na členství v Evropské unii v oblasti výzkumu a vývoje, kde je mj. potřebné přejmout acquis Evropských společenství co nejdříve tak, aby se Česká republika mohla plnohodnotně zapojit do utváření Evropského výzkumného prostoru.
V odstavci 2 je omezena účinnost ustanovení § 4 odst. 6 (uplatnění zákona o veřejné podpoře na poskytování podpory výzkumu a vývoji) a §18 odst. 9 písm. b) a c) (omezení možnosti uchazeče z členských zemí Evropské unie ucházet se o účelovou podporu) ke dni vstupu České republiky do Evropské unie.
V Praze dne 13. června 2001
předseda vlády
v.z. Vladimír Špidla, v.r.
místopředseda vlády a předseda Legislativní Rady vlády
Pavel Rychetský, v.r.
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Eduard Zeman, v.r.
Části zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
ZÁKON
ze dne 28. září 1994
o zadávání veřejných zakázek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon upravuje
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek směřující k uzavření smluv k jejich provedení (dále jen "zadávání"),
b) obchodní veřejnou soutěž1) pro veřejné zakázky a způsob uzavírání smluv k jejich provedení na podkladě výsledků této soutěže,
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona.
(2) Tento zákon se nevztahuje na
a) poskytování účelové podpory výzkumu a vývoje podle zvláštního právního předpisu2) s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je Česká republika nebo územní samosprávný celek,
(poskytování účelové státní finanční podpory výzkumu a vývoji podle zvláštních předpisů2) s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je stát,)
------------------------------------------------------------------
1) § 281 až 288 obchodního zákoníku.
2) § 8 odst. 3 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
(Zákon ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.)
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o veřejné podpoře
(Vyplňuje se pouze v případě poskytnutí podpory na výzkum a vývoj
část 2
Cíl Detailní popis cíle a typu nebo povahy výzkumu a vývoje:2)
|
||
1. Rozvrh poskytnutí podpory2) |
||
Uveďte rozvrh jednotlivých fází výzkumu nebo uskutečnitelnosti studií |
Základní výzkum
|
|
Základní průmyslový výzkum
|
Aplikovaný výzkum |
|
Vývoj
|
Zkušební nebo pokusný projekt |
|
2. Detailní kalkulace nákladů2) |
||
Personální náklady:
|
Vlastní náklady (např. materiál apod.) |
|
Zařízení a prostředky:
|
Pozemky a budovy: |
|
Konzultace, servis zařízení, včetně přínosu výsledku výzkumu, patentů a know-how, licenčních práv atd.
|
||
3. Kooperační výzkum |
||
Jsou projekty uskutečňované v kooperaci mezi více firmami vhodné pro poskytnutí podpory?1) ano/ne |
||
Za jakých podmínek?
|
Pokud existují, uveďte |
|
Zahrnuje návrh na poskytnutí podpory spolupráci mezi podniky a dalšími subjekty, jako výzkumnými ústavy a univerzitami ano/ne |
||
Za jakých podmínek?
|
Pokud existují, uveďte |
|
4. Mezinárodní aspekt |
||
Zahrnuje návrh na podporu mezinárodní aspekt (např. Esprit, Eureka projects apod.)1) ano/ne |
Jestli ano, uveďte podrobnosti2) |
|
Zahrnuje návrh spolupráci s partnery cizích zemí?1) ano/ne |
V tomto případě uveďte podrobné informace:2) |
|
Z které země |
Které podniky z dalších zemí
|
|
Celkové náklady:
|
||
Uveďte podrobněji celkové náklady partnera2)
|
||
5. Použití výsledků
|
||
Kdo bude vlastnit výsledky výzkumu a vývoje?
|
||
Existují obecná pravidla pro publikování nebo rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje?1) ano/ne
|
||
Uveďte možné následné využití výsledků výzkumu a vývoje:
|
||
Datum a podpis statutárního zástupce:
|
||
_____________________
1) nehodící škrtněte
2) uveďte v příloze)
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
(ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje
Čl.XII
V § 9 odst. 2 zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., se slova "a právnickou osobou" zrušují.)
NÁVRHY PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
k vládnímu návrhu zákona
o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)
N Á V R H
Nařízení vlády
o účelové podpoře a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji
Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoji z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), (dále jen „zákon“).
§ 1
Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji
(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě účelové podpory, od jehož uplatnění neuplynulo více než pět let.
(2) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé a příjemci účelové podpory v termínech stanovených poskytovatelem.
(3) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která
a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,33)
b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,34) pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného a finančního ocenění,
c) není osobou blízkou k osobě navrhované na ocenění podle zvláštního předpisu.35)
(4) Poskytovatel uděluje ročně nejvýše dvě ocenění.
(5) O přijatých návrzích na ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení k udělení nebo zamítnutí ocenění včetně jeho zdůvodnění a návrh výše finančního nebo formu věcného ocenění.
(6) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož rozpočtové kapitoly je ocenění hrazeno.
(7) Maximální výše finančního ocenění nebo hodnota věcného ocenění může činit 100 000 Kč.
(8) Jednání poradního orgánu, náležitosti návrhu na věcné a finanční ocenění a forma udělovaného ocenění se řídí statutem schváleným poskytovatelem. Statut a jednací řád odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.
§ 2
Způsob poskytování a užití účelové podpory
(1) Účelová podpora může být použita pouze na podporu projektů vymezenou zákonem.
(2) V případě, že jeden návrh projektu předkládá současně více uchazečů s předpokladem uzavření vícestranné smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory více příjemcům současně, musí uchazeči jako součást návrhu projektu předložit návrh smluvní úpravy vzájemných vztahů včetně vztahů s poskytovatelem podle § 9 odst. 4 zákona.
(3) Účelová podpora se v souladu se zvláštním právním předpisem36) poskytuje převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu. Určení způsobu poskytnutí prostředků je součástí smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory.
(4) Účelová podpora na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji se hradí způsobem stanoveným ve smlouvě, kterou se Česká republika k této spolupráci zavázala.
§ 3
Stanovení podílu účelové podpory na uznaných nákladech
(1) Projekty mohou získat účelovou podporu až do výše 100 % uznaných nákladů u veřejné zakázky podle § 3 odst. 1 písm a) bod 3 zákona, u základního výzkumu a u aplikovaného výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu.
(2) Projekty průmyslového výzkumu mohou získat účelovou podporu nejvýše do 50 % uznaných nákladů a projekty vývoje nejvýše do 25 % uznaných nákladů s tím, že
a) přípustná výše účelové podpory u průmyslového výzkumu nebo u vývoje může být zvýšena
1. o 10 % uznaných nákladů, jestliže je účelová podpora určena pro malý nebo střední podnik,
2. o 10 % uznaných nákladů, jestliže se výzkum nebo vývoj týká regionu s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s velmi vysokou nezaměstnaností,
3. o 5 % uznaných nákladů, jestliže se výzkum nebo vývoj týká vládou podporovaného ekonomického odvětví nebo regionu, pokud nepovede ke změně podmínek obchodu (volného trhu),
4. o 15 % uznaných nákladů, jestliže projekt přispívá k dosažení cílů některého z dílčích programů nebo projektů Rámcového programu výzkumu a vývoje Evropské unie,
b) celková výše účelové podpory zvýšená podle písmene a) nesmí být vyšší než 75 % uznaných nákladů u průmyslového výzkumu a 50 % uznaných nákladů u vývoje,
c) u společných projektů právnických osob zabývajících se podnikáním a právnických osob, které získaly institucionální podporu, se přípustná výše podpory stanoví jak z účelové podpory projektu, tak i z odpovídající části institucionální podpory,
d) výše účelové podpory může být dále upravena na základě hodnocení slučitelnosti s mezinárodními závazky České republiky podle zvláštního právního předpisu.37)
(3) Celková výše podpory pro projekt zahrnující více částí výzkumu a vývoje se stanoví součtem všech částí povolených podpor uvedených v odstavci 1 a 2.
§ 4
Vymezení položek uznaných nákladů
(1) Do uznaných nákladů na řešení projektu lze zahrnout následující položky:
a) Osobní náklady, resp. výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, techniky a další pomocný personál včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu, zahrnující povinné zákonné odvody. Z účelové podpory projektu se smí hradit náklady na
1. mzdy a platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu,
2. příslušná část mezd nebo platů zaměstnanců právnických osob, které mohou získat institucionální podporu, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu, pokud je jejich úvazek na řešení projektu uveden v pracovní smlouvě v souladu se zvláštním právním předpisem,38)
3. příslušnou část mezd zaměstnanců osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,39) kteří se na řešení projektu podílejí,
4. zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří nebyli přijati výhradně na řešení projektu, ale na řešení projektu se podílejí,
5. ostatní osobní náklady na základě dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce, uzavřené v přímé souvislosti s řešením projektu.
b) Náklady, resp. výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky, budovy a další hmotný a nehmotný majetek, používaný při řešení projektu. Odpisy lze hradit pouze do výše, která odpovídá rozsahu předpokládaného využití tohoto majetku pro řešení daného projektu, tj. době řešení projektu ve vztahu k životnosti majetku. Výše uznaných nákladů na pořízení hmotného a nehmotného majetku se stanoví podle vzorce:
UN = (A/B) x C x D
kde
UNjsou uznané náklady,
A je doba (v letech), po kterou bude hmotný a nehmotný majetek využíván pro řešení projektu,
B je doba životnosti hmotného a nehmotného majetku (v letech),
C je pořizovací cena hmotného a nehmotného majetku,
D je procentuální podíl použití hmotného a nehmotného majetku pro řešení projektu.
c) Náklady na služby využívané výhradně pro řešení projektu, včetně výzkumu technických poznatků, patentů atd. Z účelové podpory projektu se smí hradit náklady na služby vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.40)
d) Doplňkové (režijní) náklady, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmeni c), vzniklé přímo při řešení projektu. U osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu7) doplňkovými (režijními) náklady jsou náklady na výrobní a správní režie, vztažené na mzdy vyplacené podle písmene b). Z účelové podpory projektu se smí hradit doplňkové (režijní) náklady
1. u příjemců, kteří splní požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účtové osnovy v souladu se zvláštním právním předpisem, do maximální výše, kterou pevně stanoví poskytovatel. Za účetně prokázané se u osob založených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu7) považují náklady na správní a výrobní režie, doložené rozpočtem těchto režií,41 )
2. u příjemců, kteří nesplní požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů, resp. výdajů souvisejících s řešení projektu podle účtové osnovy v souladu se zvláštním právním předpisem,8) do poměrné výše skutečných uznaných nákladů, kterou pevně stanoví poskytovatel tak, aby byla nižší než maximální výše uvedená v bodě 1.
e) Další provozní náklady, resp. výdaje, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky, vzniklé přímo při řešení projektu. Z účelové podpory projektu se smí hradit pouze další provozní náklady vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.8)
(2) Pokud uznané náklady podle odstavce 1 vznikly na základě jiných činností než při řešení projektu, včetně jiných činností ve výzkumu a vývoji, musí být rozepsány mezi účelovou podporu projektu a tyto jiné činnosti.
(3) Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňují její odpočet,42) náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením projektu.
(4) Poskytovatel může uznat kromě nákladů uvedených v odstavci 1 i další náklady, u kterých příjemce prokáže jejich nezbytnost pro řešení projektu.
§ 5
Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků
(1) O změnu výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků požádá příjemce nejpozději do 60 dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory z veřejných prostředků, pokud poskytovatel nestanoví jiný termín.
(2) Žádost, která musí splňovat náležitosti podle § 9 odst. 7 zákona, je žádostí příjemce o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory podle zvláštního právního předpisu.4)
(3) Pokud nastane podstatná změna okolností, kterou příjemce nemohl předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(4) Poskytovatel po konzultaci s odborným poradním orgánem o žádosti podané podle odstavce 1 rozhodne tak, aby splnil lhůtu podle § 10 odst. 1 zákona. V případě žádosti podané podle odstavce 3 rozhodne poskytovatel po konzultaci s odborným poradním orgánem do 30 dnů ode dne, kdy žádost příjemce obdržel.
(5) Na základě rozhodnutí o žádosti provedeného podle odstavce 4 uzavře poskytovatel s příjemcem dodatek ke smlouvě o poskytnutí podpory nebo rozhodne o změně rozhodnutí o poskytnutí podpory, a to ve lhůtě podle § 25 zákona.
(6) Při změně uznaných nákladů a s tím související výše podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků o více než 50 % příjemce řešení projektu ukončí, zpracuje nový návrh projektu, který bude znovu zhodnocen ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji vyhlášené poskytovatelem.
§ 6
Zadávací dokumentace
V zadávací dokumentaci poskytovatel uvede zejména
a) předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a její podmínky stanovené podle § 17 odst. 2 a 5 zákona a § 22 odst. 3 zákona,
b) informaci o tom, zda jde o jednostupňovou nebo dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji,
c) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, podle § 17 odst. 2 zákona,
d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 15 odst. 5 zákona, pokud jsou stanoveny,
e) rozsah požadovaných údajů, formuláře a pokyny pro jejich vyplňování, formu zpracování a předkládání návrhu projektu, povinné přílohy návrhu projektu,
f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění,
g) v případě druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6 zákona,
h) místo, termín a způsob oznámení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,
i) místo, kde lze obdržet informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.
§ 7
Komise pro přijímání návrhů projektů
(1) Komise pro přijímání návrhů projektů musí mít nejméně 3 členy jmenované z řad zaměstnanců poskytovatele. Počet členů této komise stanoví poskytovatel podle potřeby, zejména s ohledem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(2) Člen komise pro přijímání návrhů projektů se nesmí podílet na zpracování návrhu projektu ani na řešení tohoto projektu, nesmí mít prokazatelný zájem na přijetí návrhu projektu ani výsledku hodnocení tohoto návrhu projektu, nesmí být v pracovněprávním či v jiném vztahu k uchazeči, ani nesmí být osobou blízkou k řešiteli či jiném zaměstnanci uchazeče, podle zvláštního právního předpisu.3)
(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena komise pro přijímání návrhů projektů o jeho nepodjatosti vůči uchazeči a návrhu projektu.
(4) Je-li některý člen komise pro přijímání návrhů projektů podjatý, musí tuto skutečnost oznámit a bezprostředně poté opustit komisi pro přijímání návrhů projektů. Tento člen je zcela vyloučen z další účasti na všech jednáních komise pro přijímání návrhů projektů. Na jeho místo jmenuje poskytovatel náhradníka.
(5) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel. Náklady poskytovatele na činnost komise pro přijímání návrhů projektů jsou součástí nákladů uvedených v § 3 odst. 2 zákona.
(6) Z prostředků podle § 3 odst. 2 zákona lze hradit zejména
a) ostatní osobní výdaje,
b) povinné pojistné sociálního zabezpečení a povinné pojistné zdravotního pojištění,
c) služby pošt,
d) služby peněžních ústavů,
e) nákup služeb,
f) drobný hmotný majetek,
g) nákup materiálu,
h) nájemné,
i) konzultační, poradenské a právní služby,
j) cestovné a ostatní cestovní náhrady,
k) pohoštění.
§ 8
Odborný poradní orgán pro hodnocení návrhů projektů
(1) Odborný poradní orgán musí mít nejméně pět členů. Konečný počet členů stanoví poskytovatel podle potřeby, zejména s ohledem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Jeho členy jsou poskytovatelem jmenovány především osoby s příslušnou kvalifikací a odbornou praxí podle zaměření programu, nadpoloviční většina nesmí být zaměstnanci poskytovatele. V jednom odborném poradním orgánu může být pouze jeden zaměstnanec stejné právnické osoby, s výjimkou zaměstnanců poskytovatele. Poskytovatel rovněž s ohledem na zaměření programu dodrží proporcionální zastoupení jednotlivých typů subjektů výzkumu a vývoje s přihlédnutím k jejich regionálnímu zastoupení a u cíleného výzkumu nebo vývoje zajistí zastoupení uživatelů výsledků. Člen odborného poradního orgánu nesmí být zároveň členem Rady pro výzkum a vývoj a nesmí se podílet na přípravě nebo řešení žádného z navrhovaných projektů v rámci dané veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(2) Jednání odborného poradního orgánu se řídí statutem a jednacím řádem odborného poradního orgánu schváleným poskytovatelem. V nich poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů a náhradníků odborného poradního orgánu, délku funkčního období, procesní náležitosti jednání odborného poradního orgánu, postup při případné podjatosti členů odborného poradního orgánu nebo oponentů, způsob přípravy protokolu o hodnocení projektů, způsob dokumentace jednání odborného poradního orgánu a archivaci výsledků jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Poskytovatel statut a jednací řád odborného poradního orgánu zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
(3) Člen odborného poradního orgánu se nesmí zúčastnit hodnocení návrhu projektů nebo výsledků projektu, má-li prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení, má-li k uchazeči nebo k příjemci pracovní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, je-li členem některého z orgánů uchazeče nebo příjemce nebo je-li osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.3)
(4) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena odborného poradního orgánu o jeho nepodjatosti vůči uchazeči a jím hodnoceného návrhu projektu.
(5) Výsledky hodnocení návrhů projektů musí být součástí zápisu z jednání poradního orgánu, včetně výsledků hlasování o každém jednotlivém projektu. Protokol o výsledku hodnocení návrhu projektu musí obsahovat zejména identifikační údaje o návrhu projektu, osobě nebo osobách uchazeče, uznané náklady projektu, míru a výši doporučované účelové podpory podle § 3 tohoto nařízení a zdůvodnění výsledku hodnocení návrhu projektu, vycházejícího i z posouzení odpovídající výše účelové podpory a posudků oponentů.
(6) Odborný poradní orgán provádí hodnocení plnění cílů projektu v průběhu řešení a po skončení zhodnocení dosažených výsledků podle § 13 odst. 1 a 2 zákona. O výsledku hodnocení odborný poradní orgán zpracuje protokol a předloží ho poskytovateli.
(7) U grantových projektů provádí hodnocení oborové komise Grantové agentury České republiky nebo oborové rady Grantové agentury Akademie věd České republiky ustavené jejím sněmem v souladu se zvláštním právním předpisem.43)
(8) Návrhy projektů podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.44) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění v zadávací dokumentaci podle § 17 odst. 8 zákona, a to až po vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji s výjimkou návrhů projektů, na které se vztahuje zvláštní právní předpis.45) Poskytovatel je povinen si v této souvislosti vyžádat písemné prohlášení o zachování důvěrnosti údajů obsažených v návrzích projektů od všech osob, které s nimi přijdou do styku, včetně oponentů a členů odborného poradního orgánu.
§ 9
Podmínky nepodjatosti oponentů
(1) Oponent, který zpracovává oponentní posudek na návrh projektu, se nesmí podílet na jeho přípravě nebo na jeho řešení, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu, nesmí mít k uchazeči pracovní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, nesmí být osobou blízkou zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.3)
(2) Oponenti posuzující jeden návrh projektu nesmí být zaměstnanci stejné právnické osoby.
(3) Oponentům náleží za posouzení návrhu projektu odměna podle zvláštního právního předpisu.6) Náklady poskytovatele na zpracování oponentních posudků návrhů projektů jsou součástí nákladů uvedených v § 3 odst. 2 zákona.
(4) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči a jím hodnoceném návrhu projektu.
(5) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou. V tom případě nenáleží oponentovi odměna podle odstavce 3.
§ 10
Postup poskytovatele ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji
(1) Pokud poskytovatel rozhodne podle § 22 odst. 4 zákona o přijetí návrhu projektu v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (dále jen „první stupeň“) a o jeho postoupení do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (dále jen „druhý stupeň“), vyzve uchazeče tohoto návrhu projektu písemně k účasti ve druhém stupni, a to do 30 kalendářních dnů od zveřejnění výsledků prvního stupně. Výzva musí být současně ve stejném termínu zveřejněna poskytovatelem stejným způsobem a na stejném místě jako výsledky prvního stupně.
(2) Výzva poskytovatele obsahuje zejména výsledek hodnocení návrhu projektu v prvním stupni, případný požadavek na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6 zákona, identifikační číslo návrhu projektu, způsob místo a termín převzetí zadávací dokumentace pro druhý stupeň, soutěžní a hodnotící lhůtu pro druhý stupeň.
(3) Poskytovatel v zadávací dokumentaci pro druhý stupeň stanoví zejména
a) strukturu a rozsah doplňujících údajů návrhu projektu nutných k posouzení odborné kvality navrhovaného řešení projektu a k posouzení proveditelnosti navrhovaného postupu řešení s ohledem na cíle stanovené v návrhu projektu vybraného v prvním stupni,
b) formu zpracování a předložení doplňující dokumentace návrhu projektu, včetně formulářů, pokynů pro jejich vyplňování a povinných příloh,
c) místo, termín a způsob odevzdání doplňující dokumentace návrhu projektu,
d) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění.
§ 11
Organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji jinou právnickou osobou
(1) Právnická osoba pověřená organizačním zajištěním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji musí splňovat požadavky na technické vybavení pro přijímání návrhů projektů a pro jejich evidenci, musí splňovat požadavky na zacházení s údaji, které mohou být předmětem obchodního nebo jiného tajemství nebo předmětem utajovaných skutečností podle zvláštního právního předpisu.46)
(2) Právnická osoba pověřená organizačním zajištěním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je povinna zachovávat mlčenlivost o průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Veškerou dokumentaci o veřejné soutěži předá po ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji poskytovateli nebo ji s jeho souhlasem skartuje.
§ 12
Přechodná ustanovení
(1) Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené před účinností tohoto nařízení budou dokončeny podle dosavadních právních předpisů.
(2) Právní vztahy vzniklé mezi poskytovateli a příjemci přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy.
(3) Účelová podpora projektů, které byly před nabytím účinnosti tohoto nařízení vybrány ve výběrovém řízení mezinárodního programu, jehož členem je na základě uzavřené mezinárodní dohody Česká republika, se poskytuje podle dosavadní právní úpravy.
§ 13
Zrušovací ustanovení
Tímto nařízením se ruší nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.
§ 14
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády o pravidlech účelové podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se předkládá na základě zmocnění, uvedeném v § 39 zákona. Dosavadní právní úprava účelové podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je na základě zákona č. 300/l992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č.88/2001, o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu. Uvedené dosavadní právní normy jsou návrhem zákona navrženy ke zrušení.
K § l
Na základě § 3 odst. 4 zákona uvádí podmínky pro poskytování ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji formou Ceny ministra. Jde o mimořádné ocenění, a proto se navrhuje udělit nejvíce 2 ocenění ročně. Pro zajištění průhlednosti přípravy návrhu na ocenění ustanovení navrhuje, aby poskytovatel zřídil svůj poradní orgán a stanovil způsob záznamu jeho jednání.
K § 2
Konkretizuje způsob naplnění § 4 odst. 5 a § 10 odst. 5 zákona upřesněním podmínek poskytnutí a užití účelové podpory výzkumu a vývoji v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., (který v případě existence zvláštního zákona stanoví v § 17 podmínku uzavření smluvního vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem), včetně případu mezinárodních programů výzkumu a vývoje či účasti více účastníků řešení projektu.
Ustanovení § 2 upřesňuje vztahy mezi jednotlivými typy účastníků řešení projektů
K § 3
Podle § 7 odst. 5 jsou specifikovány podmínky stanovení podílu podpory výzkumu a vývoji z veřejných prostředků na uznaných nákladech, včetně přesného procentního podílu pro jednotlivé typy projektů a příjemců a vazby na mezinárodní závazky České republiky. Ustanovení vychází zejména z Informace komise vymezující Rámcové stanovení
K § 4
V souladu s § 8 odst. 1 a 4 zákona specifikuje náležitosti a konkrétní postup při určování všech složek uznaných nákladů, včetně vzorce pro výpočet jejich výše; uvádí tyto složky v souvislost s ostatními právními předpisy. Pojem „uznané náklady“ a jejich specifikace vychází z pravidel Evropské unie pro poskytování finančních prostředků na podporu projektů výzkumu a vývoje v návaznosti na Vzorovou smlouvu EU.
K § 5
Na základě § 9 odst. 7 zákona uvádí postup příjemce a poskytovatele při změnách schválených uznaných nákladů projektu a s tím související výše podpory z veřejných prostředků. Ustanovení stanovuje, že příjemce musí o takovou změnu požádat. Jeho žádost je ve vazbě na rozpočtová pravidla žádostí o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. pro případ změny nad 50 % uznaných nákladů. Projekt, u kterého se podmínky v průběhu řešení změnily natolik, že dochází ke změně výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků nad 50% nelze považovat za týž projekt, který byl vybrán a doporučen k podpoře v rámci veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
K § 6
V návaznosti na § 19 odst. 1 zákona stanoví náležitosti zadávací dokumentace. Základní náležitosti zadávací dokumentace jsou vyjmenovány proto, aby se zamezilo dodatečným dotazům uchazečů. Pokud by poskytovatel podal informace jen některým uchazečům, mohl by je zvýhodnit ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a tím porušit rovné podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro všechny uchazeče. Pokud by se chtěl poskytovatel takovému podezření vyhnout, musel by zajistit dostupnost těchto dodatečně poskytovaných informací pro všechny uchazeče.
K § 7
V souladu s § 21 odst. 1 zákona specifikuje počet členů komise pro přijímání návrhů projektů a způsob jejich výběru v návaznosti na požadavek jejich nepodjatosti. Podjatost členů komisí je velmi sledována a je příčinou vážných námitek proti porušení rovnosti podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro všechny uchazeče. Z tohoto důvodu ustanovení § 7 požaduje, aby si poskytovatel zajistil písemná prohlášení všech členů komise pro přijímání návrhů projektů o jejich nepodjatosti vůči uchazečům.
Ustanovení rovněž řeší postup při podjatosti člena komise pro přijímání návrhů projektů. Vzhledem k tomu, že jde o malou komisi složenou ze zaměstnanců poskytovatele, lze případnou podjatost člena řešit navrženým způsobem.
Ustanovení odstavce 6 a 7 určuje, že komise pro přijímání návrhů projektů bude mít vytvořeny podmínky pro svoji činnost. Poskytovateli zároveň stanovuje rozsah nákladů, které může v souvislosti s činností komise pro přijímání návrhů projektů hradit. Tyto náklady jsou součástí nákladů na hodnocení návrhů projektů podle zákona.
K § 8
Vzhledem k tomu, že posouzení návrhů projektů, průběhu řešení a dosažených výsledků ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. V návaznosti na § 21 odst. 4 zákona ustanovení odstavce 1 konkretizuje počet členů a pravidla činnosti odborného poradního orgánu; uvádí kdo a za jakých podmínek se může stát jeho členem a účastnit se hodnocení návrhu projektu.
Ustanovení odstavce 2 stanovuje především potřebu obměny členů odborného poradního orgánu a požaduje,a by poskytovatel zpracoval podrobný statut a jednací řád odborného poradního orgánu, ve kterém požadavky odstavce 2 konkretizuje.
V odstavci 3 a 4 se řeší postup při podjatosti člena odborného poradního orgánu vůči příjemci nebo projektu. Aby poskytovatel předešel námitkám proti porušení rovnosti podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, které by mohly mít za následek zrušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, musí si vyžádat písemné prohlášení všech členů odborného poradního orgánu o nepodjatosti.
Požadavek odstavce 5 o vyhotovení protokolu z jednání odborného poradního orgánu vyplývá z potřeby zajistit objektivitu a průhlednost jednání.
Podle odstavce 6 je nezbytné zhodnotit projekt také po ukončení jeho řešení a posoudit, zda byly splněny stanovené cíle. Stejné hodnocení platí i pro předmět veřejné soutěže, tj. zejména pro program.
Odlišná úprava hodnocení u Grantové agentury České republiky a u Akademie věd České republiky uvedené v odstavci 7 vyplývá jednak ze zákona, jednak ze zákona o Akademii věd České republiky.
K § 9
Podle § 21 odst. 5 zákona specifikuje podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu projektu a uchazeči a stanoví právo oponenta na odměnu. Současně také stanovuje, že při porušení nezbytné podmínky objektivního posouzení – nepodjatosti oponenta – oponentovi odměna nenáleží, neboť k takovému oponentnímu posudku nemůže ani odborný poradní orgán, ani poskytovatel přihlédnout, nechce-li porušit zásadu regulérnosti veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.
K § 10
Ve vztahu k § 22 odst. 7 uvádí podrobnosti postupu pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, týkající se doplnění dokumentace, výzvy uchazečům a zpracování návrhu projektu.
K § 11
Odkazuje na zvláštní právní předpis, který upravuje podmínky způsobilosti právnické osoby pro případ jejího pověření organizačním zajištěním veřejné soutěže v návaznosti na § 23 odst. 3 zákona.
K § 12
Ustanovení zajišťuje, že veškeré právní vztahy uzavřené před nabytím účinnosti nařízení zůstávají v platnosti.
K § 13
Nařízením se ruší prováděcí předpis k zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
K § 14
V současné etapě prací se navrhuje nabytí účinnosti nařízení dnem vyhlášení.
N Á V R H
Nařízení vlády
o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a o hodnocení výzkumných záměrů
Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):
§1
Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji
(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě institucionální podpory, od jehož uplatnění neuplynulo více než pět let.
(2) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé a příjemci institucionální podpory v termínech a způsobem stanoveným poskytovatelem.
(3) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která
a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,47)
b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,48) pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného nebo finančního ocenění,
c) není osobou blízkou k osobě navrhované na ocenění podle zvláštního předpisu.49)
(4) Poskytovatel uděluje ročně nejvýše dvě ocenění.
(5) O přijatých návrzích na ocenění zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení nebo zamítnutí ocenění, včetně jeho zdůvodnění, a návrh finančního nebo věcného ocenění.
(6) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož rozpočtové kapitoly je ocenění hrazeno.
(7) Maximální výše finančního ocenění nebo hodnota věcného ocenění může činit 100 000 Kč.
(8) Jednání poradního orgánu, náležitosti návrhu na věcné nebo finanční ocenění a forma udělovaného ocenění se řídí statutem schváleným poskytovatelem. Statut a jednací řád poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.
§ 2
Náležitosti způsobu poskytování a užití institucionální podpory výzkumu a vývoje včetně způsobu hrazení poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a poplatků za členství v mezinárodních organizacích
(1) Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách se poskytuje na základě žádosti uchazeče. Žádost uchazeč předkládá poskytovateli nejpozději 60 kalendářních dnů před začátkem roku, ve kterém má být institucionální podpora poskytnuta. Součástí žádosti jsou údaje podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a c).
(2) Poskytovatel o žádosti podle odst. 1 nebo o návrhu výzkumného záměru rozhodne do do 30 kalendářních dnů ode dne schválení zákona o státním rozpočtu na rok, kdy má být požadovaná institucionální podpora zahájena.
(3) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory výzkumného záměru podle § 9 odst. 6 zákona poskytovatel vydá na celou dobu řešení výzkumného záměru. Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách se vydává každoročně.
(4) Institucionální podporu výzkumného záměru lze užít výhradně v souladu s uznanými náklady výzkumného záměru.
(5) Podrobné podmínky užití institucionální podpory stanoví poskytovatel příjemci jako součást rozhodnutí o poskytnutí podpory.50)
(6) Poplatek za účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM se hradí z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Úhrada se provádí způsobem stanoveným v rozhodnutí zakládajícím účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM.
(7) Poplatky na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji se hradí způsobem stanoveným ve smlouvě, kterou se Česká republika k této spolupráci zavázala.
§ 3
Kritéria pro poskytování a užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách
(1) Rozdělení institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách pro jednotlivé vysoké školy51) stanoví poskytovatel podle těchto ukazatelů
ukazatel předpokladu úspěšnosti vyjádřený jako podíl výše podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných vysokou školou na výši podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných všemi vysokými školami v působnosti poskytovatele,
ukazatel počtu studentů vyjádřený jako podíl studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů vysoké školy na počtu studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele a podíl počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů vysoké školy na počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,
ukazatel skladby akademických pracovníků vyjádřený jako podíl přepočteného počtu docentů a profesorů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků všech vysokých škol v působnosti poskytovatele.
(2) Způsob výpočtu výše institucionální podpory specifického výzkumu z veřejných prostředků pro jednotlivé vysoké školy stanoví správce příslušné rozpočtové kapitoly v dohodovacím řízení s reprezentací vysokých škol.52)
(3) Z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách lze hradit zejména
a) osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů (dále jen „studenti“) na projektech a výzkumných záměrech řešených na vysokých školách,
b) osobní a věcné náklady společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty podle vnitřních předpisů vysokých škol,
c) náklady na výzkum prováděný studenty při přípravě diplomové, rigorózní nebo disertační práce.
§ 4
Podíl institucionální podpory na uznaných nákladech
Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů může být až 100 %.
§ 5
Vymezení položek uznaných nákladů výzkumných záměrů
(1) Do uznaných nákladů na řešení výzkumného záměru lze zahrnout
a) osobní náklady na výzkumné zaměstnance, techniky a další pomocný personál příjemce, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílejících se na řešení výzkumného záměru, včetně povinných zákonných odvodů;53)ostatní osobní náklady vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 54) nelze hradit z institucionální podpory,
b) náklady nebo výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný pro řešení výzkumného záměru,
c) další provozní náklady vzniklé přímo při řešení výzkumného záměru, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky,
d) náklady na služby využívané v souvislosti s řešením výzkumného záměru,
e) náklady na cestovné a mezinárodní spolupráci související s řešením výzkumného záměru a náklady na zveřejnění výsledků výzkumného záměru včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu,
f) doplňkové (režijní) náklady vzniklé v souvislosti s řešením výzkumného záměru, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenu c).
(2) Poskytovatel může uznat kromě nákladů uvedených v odstavci 1 i další náklady, u kterých příjemce prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.
(3) Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňují její odpočet,55) náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením výzkumného záměru.
(4) Způsob evidence na základě zvláštního právního předpisu56) stanoví příjemce.
§ 6
Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory
(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory požádá příjemce poskytovatele nejpozději do 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory. Tato žádost je žádostí příjemce o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory formou dotace podle zvláštního právního předpisu.57)
(2) Pokud nastane podstatná změna okolností, kterou příjemce nemohl příjemce předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dn, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(3) Žádost o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory musí splňovat náležitosti podle § 7 odst. 1 písm. b) až d).
(4) V případě změny roční míry inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů a výši institucionální podpory bez podání žádosti podle odstavců 1 až 3.
§ 7
Nezbytné náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru
(1) Návrh výzkumného záměru obsahuje
a) základní informace o uchazeči, kterými jsou
1. statut, zakládací nebo zřizovací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti uchazeče,
2. jmenovité složení orgánů uchazeče a organizační schéma s počtem zaměstnanců,
3. výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují,
4. podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti uchazeče, hlavní výzkumné zaměření uchazeče, přínos uchazeče k rozvoji oboru v národním a mezinárodním kontextu, uživatelé výsledků výzkumu a vývoje prováděného uchazečem,
5. mezinárodní spolupráce uchazeče ve výzkumu a vývoji ve struktuře kolektivní nebo individuální členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a smlouvy o spolupráci se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem,
6. rozpočet výzkumu a vývoje v posledních pěti letech ve struktuře institucionální podpora, účelová podpora a další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje),
7. anotace a výsledky výzkumu a vývoje plně financovaného z neveřejných prostředků.
b) podrobný popis výzkumného záměru
1. současný stav problematiky výzkumného záměru z mezinárodního a národního hlediska,
2. vztah problematiky výzkumného záměru k výzkumnému zaměření uchazeče a jeho souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje výzkumu a vývoje uchazeče, dosavadní podíl uchazeče na řešení problematiky výzkumného záměru v národním a mezinárodním kontextu,
3. stěžejní uplatněné výsledky výzkumu a vývoje uchazeče vztahující se k problematice výzkumného záměru,
4. předmět a cíle výzkumného záměru, strategie, metody a časový harmonogram jejich dosažení,
5. předpokládané výsledky výzkumného záměru včetně specifikace jejich charakteru a věcného obsahu a harmonogramu jejich předpokládaného uplatnění.
c) personální zabezpečení realizace výzkumného záměru
1. jmenný seznam zaměstnanců uchazeče, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru (dále jen „řešitelský tým“), včetně jejich pracovního zařazení, předpokládaných stěžejních činností směřujících k naplnění cílů výzkumného záměru a předpokládané pracovní kapacity v hodinách za rok,
2. věková struktura řešitelského týmu,
3. zajištění dlouhodobé stability řešitelského týmu,
4. seznam výsledků výzkumu a vývoje řešitelského týmu vztahujících se k problematice výzkumného záměru.
d) prostorové a materiálně technické zabezpečení řešení výzkumného záměru
1. míra zabezpečení realizace výzkumného záměru v rámci stávajících prostorových a materiálně technických podmínek na pracovišti uchazeče,
2. infrastruktura, přístrojové a technické vybavení, které je nutné pro realizaci cílů výzkumného záměru pořídit
e) finanční zabezpečení řešení výzkumného záměru
1. uznané náklady, jejich specifikace a zdůvodnění,
2. specifikace finančních zdrojů.
(2) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti pro předložení výzkumného záměru. Poskytovatel rovněž stanoví, zda a která část náležitostí výzkumného záměru musí být zpracována iv anglickém jazyce.
§ 8
Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidence
(1) Pro převzetí návrhů výzkumných záměrů ustaví poskytovatel komisi pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“).
(2) Přijímací komise má nejméně tři členy. Členy přijímací komise jmenuje poskytovatel z řad zaměstnanců poskytovatele.
(3) Člen přijímací komise nesmí mít prokazatelný osobní zájem na přijímaném návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah nebo nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena přijímací komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.
(4) Přijímací komise zpracuje protokol, který obsahuje
a) seznam všech doručených návrhů výzkumných záměrů,
b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona; u návrhů výzkumných záměrů doručených po uplynutí stanovené lhůty také časový údaj o době jejich doručení,
c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů výzkumných záměrů; u návrhů výzkumných záměrů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.
(5) Protokol podle odstavce 4 schvaluje poskytovatel. Protokol je součástí dokladů o hodnocení výzkumných záměrů.
(6) Jednání přijímací komise se řídí jednacím řádem.
§ 9
Složení hodnotící komise, způsob její činnosti, podmínky nepodjatosti jejích členů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti
(1) Členy hodnotící komise jmenuje poskytovatel na základě návrhů právnických osob nebo organizačních složek státu působících v dané problematice tak, aby
a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci výzkumu a vývoje a zástupci uživatelů výsledků výzkumu a vývoje nebo dalších právnických osob působících v dané problematice,
b) nadpoloviční většina členů hodnotící komise nebyla zaměstnanci organizačních složek České republiky nebo příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele s výjimkou obranného výzkumu a vývoje,
c) hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou s výjimkou výzkumných záměrů hodnocených meziresortní hodnotící komisí.
(2) Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel.
(3) Členem hodnotící komise může být jmenována pouze osoba, která
a) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,1)
b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů2)upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem hodnocení,
c) není současně členem Rady pro výzkum a vývoj nebo členem předsednictva Grantové agentury České republiky,
d) není současně členem ve více než dvou dalších hodnotících komisích nebo meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle § 11.
(4) Členové hodnotící komise jsou jmenováni na pět let, nejvýše však na dvě po sobě jdoucí funkční období. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.
(5) Členství v hodnotící komisi zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním poskytovatelem,
c) odstoupením na vlastní žádost,
d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,58)
e) pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin,1)
f) úmrtím.
(6) Členství v hodnotící komisi je funkcí ve veřejném zájmu, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Členům hodnotící komise může být za výkon funkce přiznána odměna podle zvláštních právních předpisů.59) Členové hodnotící komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem této funkce.
(7) Členové hodnotící komise jsou povinni se seznámit se všemi podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů. Uchazeč nebo příjemce je povinen umožnit členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti týkající se výzkumného záměru u uchazeče nebo příjemce.
(8) Člen hodnotící komise se nesmí zúčastnit hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru a nesmí mít přístup k materiálům o hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru má-li prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení, má-li k uchazeči nebo příjemci pracovněprávní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, je-li členem některého z orgánů uchazeče nebo příjemce nebo je-li osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena hodnotící komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo příjemci.
(9) Jednání hodnotící komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové nebo pověření zástupci poskytovatele. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání hodnotící komise jen s jejím souhlasem nebo se souhlasem poskytovatele. Poskytovatel si vyžádá od všech osob přicházejících do styku s návrhy výzkumných záměrů, dokumenty o výzkumných záměrech nebo výsledky hodnocení výzkumných záměrů písemné prohlášení, ve kterém se zavážou, že
a) neposkytnou třetí straně informace o návrzích výzkumných záměrů nebo výsledcích jejich hodnocení, s výjimkou informací v rozsahu stanoveném § 12 zákona po jejich zveřejnění poskytovatelem,
b) nepořídí z podkladů pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů kopii,
c) podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů po jejich zpracování vrátí poskytovateli nebo je zničí.
(10) Hodnotící komise je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise splňujících podmínky podle odstavce 8. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.
(11) Na závěr hodnocení zpracuje hodnotící komise protokol o hodnocení návrhu nebo výsledků výzkumného záměru, který musí obsahovat zejména identifikační údaje výzkumného záměru, osoby uchazeče, uznané náklady, výši institucionální podpory a zdůvodnění výsledku hodnocení vycházející i z posudků oponentů. Protokoly o hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů předloží hodnotící komise poskytovateli. Poskytovatel rozhodne o poskytnutí institucionální podpory. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise, pokud rozhodnutí písemně zdůvodní a přiloží k protokolu.
(12) Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který schvaluje poskytovatel. Ve statutu a jednacím řádu poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů hodnotící komise, způsob jednání hodnotící komise, způsob přípravy protokolu o hodnocení návrhů výzkumných záměrů nebo výsledků výzkumných záměrů, způsob dokumentace jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Statut a jednací řád hodnotící komise poskytovatel zveřejní nejpozději v termínu pro předložení návrhů výzkumných záměrů.
(13) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel, který může z prostředků podle § 3 odst. 3 zákona hradit zejména
a) ostatní osobní výdaje,
b) povinné pojistné sociálního zabezpečení a povinné pojistné zdravotního pojištění,
c) služby pošt,
d) služby peněžních ústavů,
e) nákup služeb,
f) hmotný majetek,
g) nákup materiálu,
h) nájemné,
i) konzultační, poradenské a právní služby,
j) cestovné a ostatní cestovní náhrady,
k) pohoštění.
(14) Návrhy výzkumných záměrů podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.60)
(15) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění podle § 27 odst. 2 zákona, a to až po ukončení hodnocení výzkumných záměrů, s výjimkou návrhů výzkumných záměrů, na které se vztahuje zvláštní právní předpis.61)
§ 10
Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů
(1) Oponent, který zpracovává oponentní posudek na návrh výzkumného záměru, se nesmí podílet na jeho řešení, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah a nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.3)
(2) Oponenti posuzující jeden návrh výzkumného záměru nesmí být zaměstnanci stejné právnické osoby.
(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.
(4) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, hodnotící komise ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou.
§ 11
Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých rozpočtových kapitol, způsob jeho činnosti a další náležitosti
(1) Ministerstvo jmenuje členy meziresortní hodnotící komise tak, aby
a) v ní byli zastoupeni poskytovatelé, fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky České republiky zabývající se výzkumem a vývojem a uživatelé výsledků výzkumu a vývoje,
b) nadpoloviční většina členů meziresortní hodnotící komise nebyla zaměstnanci právnických osob nebo organizačních složek v působnosti jednotlivých poskytovatelů,
c) meziresortní hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou,
(2) Počet meziresortních hodnotících komisí stanoví ministerstvo.
(3) Ustanovení § 9 odst. 2 až 11 se pro činnost meziresortní hodnotící komise použijí obdobně.
(4) Ve své činnosti se meziresortní hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který ministerstvo schválí po dohodě s ostatními poskytovateli, kteří jsou zastoupeni v meziresortní hodnotící komisi. Pro stanovení obsahu statutu a jednacího řádu se použije ustanovení § 9 odst. 12 obdobně.
(5) Administrativně a organizačně zajišťuje činnost meziresortní hodnotící komise ministerstvo. Finanční zajištění je předmětem dohody ministerstva a dotčených poskytovatelů.
(6) Pro použití prostředků podle § 3 odst. 3 zákona se obdobně použije ustanovení § 9 odst. 13.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Nařízení vlády České republiky o pravidlech institucionální podpory výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů se předkládá na základě § 39 návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, neodpovídá současným a perspektivním potřebám výzkumu a vývoje. Podstatná zde není jen věcná stránka, ale právní úroveň, na které jsou práva a povinnosti zakotveny. Ve většině případů nejde totiž ani o právní předpisy, ale o usnesení vlády. Jde zejména o
Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky (
Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje (
Návrh nařízení vlády České republiky o pravidlech institucionální podpory výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů vychází ze zákonného zmocnění návrhu zákona o výzkumu a vývoji a upravuje podrobnosti principů upravených na úrovni zákona.
Realizace postupů navrhovaných v předloženém nařízení vlády bude prováděna v rámci dosavadní úrovně podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a nevyžádá si dodatečné nároky na státní rozpočet.
K § 1
Ocenění mimořádných výsledků předmětu podpory výzkumu a vývoje zavedených zákonem přísluší poskytovateli, z jehož podpory byly výsledky dosaženy. Je stanovena výše horní hranice ocenění. Na poskytovateli se ponechává forma ocenění. Pro zajištění objektivity výběru oceňovaných výsledků výzkumu a vývoje vyžaduje se stanovisko poradního orgánu. Předpokládá se každoroční možnost udělení až dvou ocenění.
K § 2
Institucionální podpora výzkumu a vývoje se poskytuje formou rozhodnutí. Rozhodnutí musí předcházet žádost uchazeče. V případě institucionální podpory výzkumných záměrů se podle zákona za tuto žádost považuje návrh výzkumného záměru. Nařízením se upravuje termín podání žádosti o institucionální podporu specifického výzkumu na vysokých školách. Lhůta pro rozhodnutí poskytovatele se stanoví s ohledem na termín schválení státního rozpočtu.Nařízením se upravuje úhrada poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje.
K § 3
Nařízením se stanoví kriteria, podle kterých se rozděluje institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách jednotlivým vysokým školám v působnosti jednoho poskytovatele. Nařízení ponechá na poskytovateli, aby v dohadovacím řízení s reprezentací vysokých škol stanovil konkrétní postup pro stanovení výše podpory. Nařízením se dále stanoví oblast užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách.
K § 4
Institucionální podpora je podle zákona určena na podporu výzkumu s výjimkou průmyslového výzkumu. Nařízením se stanoví možnost až úplné úhrady uznaných nákladů z institucionální podpory výzkumu a vývoje.
K § 5
Nařízení specifikuje náklady, které lze uznat jako nezbytné pro řešení výzkumného záměru. Uvedený výčet uznaných nákladů není úplný, umožňuje se poskytovateli uznat i další náklady, jestliže uchazeč prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.
K § 6
Úprava vychází ze zákona, který umožňuje změnu financování výzkumného záměru až do výše 50 % celkových uznaných nákladů nebo institucionální podpory. Je-li změna výše uznaných nákladů vyvolána změnou roční míry inflace o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů bez žádosti podané příjemcem dotace. Nařízení stanoví termíny pro podání žádosti o změně rozhodnutí.
K § 7
Nařízení uvádí výčet podkladů, které umožní kvalitní posouzení a zhodnocení navrhovaných výzkumných záměrů ve vazbě na již dosažené výsledky výzkumu (předcházející projekty nebo předcházející výzkumné záměry).
K § 8
Ustanovení upravuje základní postup při přijímání návrhů výzkumných záměrů poskytovatelem a stanovuje obsah protokolů o převzetí návrhů výzkumných záměrů tak, aby byla zajištěna objektivita postupu a bylo možné písemně doložit splnění náležitostí pro předložení návrhů výzkumných záměrů stanovených poskytovatelem podle zákona.
K § 9
Vzhledem k tomu, že hodnocení návrhů výzkumných záměrů a výsledků jejich řešení vyžaduje specifické odborné znalosti, ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. Nařízení stanoví délku funkčního období, požadavky na členy tohoto orgánu, aby byla zajištěna objektivita hodnocení, a upravuje základní principy jednání tohoto orgánu. Rovněž se stanoví podrobnosti finančního zabezpečení hodnocení výzkumných záměrů a jejich výsledků. Nařízení též stanoví jaké údaje o výsledcích hodnocení výzkumných záměrů se zveřejňují a kdy.
K § 10
Ustanovení vymezuje základní požadavky kladené na oponenty výzkumných záměrů v zájmu zajištění objektivity a nepodjatosti oponentů.
K § 11
Ustanovení řeší způsob ustavení meziresortní hodnotící komise ministerstvem k hodnocení výzkumných záměrů s obdobnou problematikou podporovaných různými poskytovateli Nařízení stanoví pravidla zastoupení poskytovatelů, fyzických a právnických osob nebo organizačních složek České republiky a uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Další způsob činnosti je obdobný jako u hodnotící komise ustavené na úrovni resortů.
K § 12
Návrh nařízení se předkládá jako prováděcí předpis k návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Předpokládá se nabytí účinnosti tohoto nařízení dnem vyhlášení.
N Á V R H
Nařízení vlády
o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a o hodnocení výzkumných záměrů
Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):
§1
Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji
(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě institucionální podpory, od jehož uplatnění neuplynulo více než pět let.
(2) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé a příjemci institucionální podpory v termínech a způsobem stanoveným poskytovatelem.
(3) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která
a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,62)
b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,63) pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného nebo finančního ocenění,
c) není osobou blízkou k osobě navrhované na ocenění podle zvláštního předpisu.64)
(4) Poskytovatel uděluje ročně nejvýše dvě ocenění.
(5) O přijatých návrzích na ocenění zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení nebo zamítnutí ocenění, včetně jeho zdůvodnění, a návrh finančního nebo věcného ocenění.
(6) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož rozpočtové kapitoly je ocenění hrazeno.
(7) Maximální výše finančního ocenění nebo hodnota věcného ocenění může činit 100 000 Kč.
(8) Jednání poradního orgánu, náležitosti návrhu na věcné nebo finanční ocenění a forma udělovaného ocenění se řídí statutem schváleným poskytovatelem. Statut a jednací řád poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.
§ 2
Náležitosti způsobu poskytování a užití institucionální podpory výzkumu a vývoje včetně způsobu hrazení poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a poplatků za členství v mezinárodních organizacích
(1) Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách se poskytuje na základě žádosti uchazeče. Žádost uchazeč předkládá poskytovateli nejpozději 60 kalendářních dnů před začátkem roku, ve kterém má být institucionální podpora poskytnuta. Součástí žádosti jsou údaje podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a c).
(2) Poskytovatel o žádosti podle odst. 1 nebo o návrhu výzkumného záměru rozhodne do do 30 kalendářních dnů ode dne schválení zákona o státním rozpočtu na rok, kdy má být požadovaná institucionální podpora zahájena.
(3) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory výzkumného záměru podle § 9 odst. 6 zákona poskytovatel vydá na celou dobu řešení výzkumného záměru. Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách se vydává každoročně.
(4) Institucionální podporu výzkumného záměru lze užít výhradně v souladu s uznanými náklady výzkumného záměru.
(5) Podrobné podmínky užití institucionální podpory stanoví poskytovatel příjemci jako součást rozhodnutí o poskytnutí podpory.65)
(6) Poplatek za účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM se hradí z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Úhrada se provádí způsobem stanoveným v rozhodnutí zakládajícím účast České republiky v Rámcových programech výzkumu a vývoje Evropských společenství a v Rámcových programech výzkumu a vývoje EURATOM.
(7) Poplatky na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji se hradí způsobem stanoveným ve smlouvě, kterou se Česká republika k této spolupráci zavázala.
§ 3
Kritéria pro poskytování a užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách
(1) Rozdělení institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách pro jednotlivé vysoké školy66) stanoví poskytovatel podle těchto ukazatelů
ukazatel předpokladu úspěšnosti vyjádřený jako podíl výše podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných vysokou školou na výši podpory na řešení projektů a výzkumných záměrů podle zákona získaných všemi vysokými školami v působnosti poskytovatele,
ukazatel počtu studentů vyjádřený jako podíl studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů vysoké školy na počtu studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele a podíl počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů vysoké školy na počtu absolventů prezenční formy studia magisterských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,
ukazatel skladby akademických pracovníků vyjádřený jako podíl přepočteného počtu docentů a profesorů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků všech vysokých škol v působnosti poskytovatele.
(2) Způsob výpočtu výše institucionální podpory specifického výzkumu z veřejných prostředků pro jednotlivé vysoké školy stanoví správce příslušné rozpočtové kapitoly v dohodovacím řízení s reprezentací vysokých škol.67)
(3) Z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách lze hradit zejména
a) osobní a věcné náklady spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů (dále jen „studenti“) na projektech a výzkumných záměrech řešených na vysokých školách,
b) osobní a věcné náklady společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty podle vnitřních předpisů vysokých škol,
c) náklady na výzkum prováděný studenty při přípravě diplomové, rigorózní nebo disertační práce.
§ 4
Podíl institucionální podpory na uznaných nákladech
Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů může být až 100 %.
§ 5
Vymezení položek uznaných nákladů výzkumných záměrů
(1) Do uznaných nákladů na řešení výzkumného záměru lze zahrnout
a) osobní náklady na výzkumné zaměstnance, techniky a další pomocný personál příjemce, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílejících se na řešení výzkumného záměru, včetně povinných zákonných odvodů;68)ostatní osobní náklady vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 69) nelze hradit z institucionální podpory,
b) náklady nebo výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný pro řešení výzkumného záměru,
c) další provozní náklady vzniklé přímo při řešení výzkumného záměru, např. náklady na materiál, zásoby a podobné výrobky,
d) náklady na služby využívané v souvislosti s řešením výzkumného záměru,
e) náklady na cestovné a mezinárodní spolupráci související s řešením výzkumného záměru a náklady na zveřejnění výsledků výzkumného záměru včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu,
f) doplňkové (režijní) náklady vzniklé v souvislosti s řešením výzkumného záměru, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenu c).
(2) Poskytovatel může uznat kromě nákladů uvedených v odstavci 1 i další náklady, u kterých příjemce prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.
(3) Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňují její odpočet,70) náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením výzkumného záměru.
(4) Způsob evidence na základě zvláštního právního předpisu71) stanoví příjemce.
§ 6
Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory
(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory požádá příjemce poskytovatele nejpozději do 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory. Tato žádost je žádostí příjemce o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory formou dotace podle zvláštního právního předpisu.72)
(2) Pokud nastane podstatná změna okolností, kterou příjemce nemohl příjemce předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu rozhodnutí o poskytnutí podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dn, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(3) Žádost o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory musí splňovat náležitosti podle § 7 odst. 1 písm. b) až d).
(4) V případě změny roční míry inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů a výši institucionální podpory bez podání žádosti podle odstavců 1 až 3.
§ 7
Nezbytné náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru
(1) Návrh výzkumného záměru obsahuje
a) základní informace o uchazeči, kterými jsou
1. statut, zakládací nebo zřizovací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti uchazeče,
2. jmenovité složení orgánů uchazeče a organizační schéma s počtem zaměstnanců,
3. výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují,
4. podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti uchazeče, hlavní výzkumné zaměření uchazeče, přínos uchazeče k rozvoji oboru v národním a mezinárodním kontextu, uživatelé výsledků výzkumu a vývoje prováděného uchazečem,
5. mezinárodní spolupráce uchazeče ve výzkumu a vývoji ve struktuře kolektivní nebo individuální členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a smlouvy o spolupráci se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem,
6. rozpočet výzkumu a vývoje v posledních pěti letech ve struktuře institucionální podpora, účelová podpora a další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje),
7. anotace a výsledky výzkumu a vývoje plně financovaného z neveřejných prostředků.
b) podrobný popis výzkumného záměru
1. současný stav problematiky výzkumného záměru z mezinárodního a národního hlediska,
2. vztah problematiky výzkumného záměru k výzkumnému zaměření uchazeče a jeho souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje výzkumu a vývoje uchazeče, dosavadní podíl uchazeče na řešení problematiky výzkumného záměru v národním a mezinárodním kontextu,
3. stěžejní uplatněné výsledky výzkumu a vývoje uchazeče vztahující se k problematice výzkumného záměru,
4. předmět a cíle výzkumného záměru, strategie, metody a časový harmonogram jejich dosažení,
5. předpokládané výsledky výzkumného záměru včetně specifikace jejich charakteru a věcného obsahu a harmonogramu jejich předpokládaného uplatnění.
c) personální zabezpečení realizace výzkumného záměru
1. jmenný seznam zaměstnanců uchazeče, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru (dále jen „řešitelský tým“), včetně jejich pracovního zařazení, předpokládaných stěžejních činností směřujících k naplnění cílů výzkumného záměru a předpokládané pracovní kapacity v hodinách za rok,
2. věková struktura řešitelského týmu,
3. zajištění dlouhodobé stability řešitelského týmu,
4. seznam výsledků výzkumu a vývoje řešitelského týmu vztahujících se k problematice výzkumného záměru.
d) prostorové a materiálně technické zabezpečení řešení výzkumného záměru
1. míra zabezpečení realizace výzkumného záměru v rámci stávajících prostorových a materiálně technických podmínek na pracovišti uchazeče,
2. infrastruktura, přístrojové a technické vybavení, které je nutné pro realizaci cílů výzkumného záměru pořídit
e) finanční zabezpečení řešení výzkumného záměru
1. uznané náklady, jejich specifikace a zdůvodnění,
2. specifikace finančních zdrojů.
(2) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti pro předložení výzkumného záměru. Poskytovatel rovněž stanoví, zda a která část náležitostí výzkumného záměru musí být zpracována iv anglickém jazyce.
§ 8
Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidence
(1) Pro převzetí návrhů výzkumných záměrů ustaví poskytovatel komisi pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“).
(2) Přijímací komise má nejméně tři členy. Členy přijímací komise jmenuje poskytovatel z řad zaměstnanců poskytovatele.
(3) Člen přijímací komise nesmí mít prokazatelný osobní zájem na přijímaném návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah nebo nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena přijímací komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.
(4) Přijímací komise zpracuje protokol, který obsahuje
a) seznam všech doručených návrhů výzkumných záměrů,
b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona; u návrhů výzkumných záměrů doručených po uplynutí stanovené lhůty také časový údaj o době jejich doručení,
c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů výzkumných záměrů; u návrhů výzkumných záměrů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.
(5) Protokol podle odstavce 4 schvaluje poskytovatel. Protokol je součástí dokladů o hodnocení výzkumných záměrů.
(6) Jednání přijímací komise se řídí jednacím řádem.
§ 9
Složení hodnotící komise, způsob její činnosti, podmínky nepodjatosti jejích členů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti
(1) Členy hodnotící komise jmenuje poskytovatel na základě návrhů právnických osob nebo organizačních složek státu působících v dané problematice tak, aby
a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci výzkumu a vývoje a zástupci uživatelů výsledků výzkumu a vývoje nebo dalších právnických osob působících v dané problematice,
b) nadpoloviční většina členů hodnotící komise nebyla zaměstnanci organizačních složek České republiky nebo příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele s výjimkou obranného výzkumu a vývoje,
c) hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou s výjimkou výzkumných záměrů hodnocených meziresortní hodnotící komisí.
(2) Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel.
(3) Členem hodnotící komise může být jmenována pouze osoba, která
a) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,1)
b) nebyla v posledních třech letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů2)upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem hodnocení,
c) není současně členem Rady pro výzkum a vývoj nebo členem předsednictva Grantové agentury České republiky,
d) není současně členem ve více než dvou dalších hodnotících komisích nebo meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle § 11.
(4) Členové hodnotící komise jsou jmenováni na pět let, nejvýše však na dvě po sobě jdoucí funkční období. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.
(5) Členství v hodnotící komisi zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním poskytovatelem,
c) odstoupením na vlastní žádost,
d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,73)
e) pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin,1)
f) úmrtím.
(6) Členství v hodnotící komisi je funkcí ve veřejném zájmu, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Členům hodnotící komise může být za výkon funkce přiznána odměna podle zvláštních právních předpisů.74) Členové hodnotící komise mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem této funkce.
(7) Členové hodnotící komise jsou povinni se seznámit se všemi podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů. Uchazeč nebo příjemce je povinen umožnit členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti týkající se výzkumného záměru u uchazeče nebo příjemce.
(8) Člen hodnotící komise se nesmí zúčastnit hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru a nesmí mít přístup k materiálům o hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru má-li prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení, má-li k uchazeči nebo příjemci pracovněprávní, konzultační, dozorčí nebo jiný obdobný vztah, je-li členem některého z orgánů uchazeče nebo příjemce nebo je-li osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče nebo příjemce podle zvláštního právního předpisu.3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena hodnotící komise o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo příjemci.
(9) Jednání hodnotící komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové nebo pověření zástupci poskytovatele. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání hodnotící komise jen s jejím souhlasem nebo se souhlasem poskytovatele. Poskytovatel si vyžádá od všech osob přicházejících do styku s návrhy výzkumných záměrů, dokumenty o výzkumných záměrech nebo výsledky hodnocení výzkumných záměrů písemné prohlášení, ve kterém se zavážou, že
a) neposkytnou třetí straně informace o návrzích výzkumných záměrů nebo výsledcích jejich hodnocení, s výjimkou informací v rozsahu stanoveném § 12 zákona po jejich zveřejnění poskytovatelem,
b) nepořídí z podkladů pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů kopii,
c) podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů po jejich zpracování vrátí poskytovateli nebo je zničí.
(10) Hodnotící komise je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise splňujících podmínky podle odstavce 8. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.
(11) Na závěr hodnocení zpracuje hodnotící komise protokol o hodnocení návrhu nebo výsledků výzkumného záměru, který musí obsahovat zejména identifikační údaje výzkumného záměru, osoby uchazeče, uznané náklady, výši institucionální podpory a zdůvodnění výsledku hodnocení vycházející i z posudků oponentů. Protokoly o hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů předloží hodnotící komise poskytovateli. Poskytovatel rozhodne o poskytnutí institucionální podpory. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise, pokud rozhodnutí písemně zdůvodní a přiloží k protokolu.
(12) Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který schvaluje poskytovatel. Ve statutu a jednacím řádu poskytovatel stanoví zejména způsob jmenování a obměny členů hodnotící komise, způsob jednání hodnotící komise, způsob přípravy protokolu o hodnocení návrhů výzkumných záměrů nebo výsledků výzkumných záměrů, způsob dokumentace jednání. Poskytovatel může stanovit i další náležitosti. Statut a jednací řád hodnotící komise poskytovatel zveřejní nejpozději v termínu pro předložení návrhů výzkumných záměrů.
(13) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel, který může z prostředků podle § 3 odst. 3 zákona hradit zejména
a) ostatní osobní výdaje,
b) povinné pojistné sociálního zabezpečení a povinné pojistné zdravotního pojištění,
c) služby pošt,
d) služby peněžních ústavů,
e) nákup služeb,
f) hmotný majetek,
g) nákup materiálu,
h) nájemné,
i) konzultační, poradenské a právní služby,
j) cestovné a ostatní cestovní náhrady,
k) pohoštění.
(14) Návrhy výzkumných záměrů podléhají ochraně podle zvláštního právního předpisu.75)
(15) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění podle § 27 odst. 2 zákona, a to až po ukončení hodnocení výzkumných záměrů, s výjimkou návrhů výzkumných záměrů, na které se vztahuje zvláštní právní předpis.76)
§ 10
Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů
(1) Oponent, který zpracovává oponentní posudek na návrh výzkumného záměru, se nesmí podílet na jeho řešení, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu výzkumného záměru, nesmí mít k uchazeči pracovněprávní ani jiný obdobný vztah a nesmí být osobou blízkou k zaměstnanci uchazeče podle zvláštního právního předpisu.3)
(2) Oponenti posuzující jeden návrh výzkumného záměru nesmí být zaměstnanci stejné právnické osoby.
(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči nebo návrhu výzkumného záměru.
(4) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, hodnotící komise ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou.
§ 11
Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých rozpočtových kapitol, způsob jeho činnosti a další náležitosti
(1) Ministerstvo jmenuje členy meziresortní hodnotící komise tak, aby
a) v ní byli zastoupeni poskytovatelé, fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky České republiky zabývající se výzkumem a vývojem a uživatelé výsledků výzkumu a vývoje,
b) nadpoloviční většina členů meziresortní hodnotící komise nebyla zaměstnanci právnických osob nebo organizačních složek v působnosti jednotlivých poskytovatelů,
c) meziresortní hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývajících se oborově stejnou problematikou,
(2) Počet meziresortních hodnotících komisí stanoví ministerstvo.
(3) Ustanovení § 9 odst. 2 až 11 se pro činnost meziresortní hodnotící komise použijí obdobně.
(4) Ve své činnosti se meziresortní hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, který ministerstvo schválí po dohodě s ostatními poskytovateli, kteří jsou zastoupeni v meziresortní hodnotící komisi. Pro stanovení obsahu statutu a jednacího řádu se použije ustanovení § 9 odst. 12 obdobně.
(5) Administrativně a organizačně zajišťuje činnost meziresortní hodnotící komise ministerstvo. Finanční zajištění je předmětem dohody ministerstva a dotčených poskytovatelů.
(6) Pro použití prostředků podle § 3 odst. 3 zákona se obdobně použije ustanovení § 9 odst. 13.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Nařízení vlády České republiky o pravidlech institucionální podpory výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů se předkládá na základě § 39 návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, neodpovídá současným a perspektivním potřebám výzkumu a vývoje. Podstatná zde není jen věcná stránka, ale právní úroveň, na které jsou práva a povinnosti zakotveny. Ve většině případů nejde totiž ani o právní předpisy, ale o usnesení vlády. Jde zejména o
Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky (
Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje (
Návrh nařízení vlády České republiky o pravidlech institucionální podpory výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů vychází ze zákonného zmocnění návrhu zákona o výzkumu a vývoji a upravuje podrobnosti principů upravených na úrovni zákona.
Realizace postupů navrhovaných v předloženém nařízení vlády bude prováděna v rámci dosavadní úrovně podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a nevyžádá si dodatečné nároky na státní rozpočet.
K § 1
Ocenění mimořádných výsledků předmětu podpory výzkumu a vývoje zavedených zákonem přísluší poskytovateli, z jehož podpory byly výsledky dosaženy. Je stanovena výše horní hranice ocenění. Na poskytovateli se ponechává forma ocenění. Pro zajištění objektivity výběru oceňovaných výsledků výzkumu a vývoje vyžaduje se stanovisko poradního orgánu. Předpokládá se každoroční možnost udělení až dvou ocenění.
K § 2
Institucionální podpora výzkumu a vývoje se poskytuje formou rozhodnutí. Rozhodnutí musí předcházet žádost uchazeče. V případě institucionální podpory výzkumných záměrů se podle zákona za tuto žádost považuje návrh výzkumného záměru. Nařízením se upravuje termín podání žádosti o institucionální podporu specifického výzkumu na vysokých školách. Lhůta pro rozhodnutí poskytovatele se stanoví s ohledem na termín schválení státního rozpočtu.Nařízením se upravuje úhrada poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje.
K § 3
Nařízením se stanoví kriteria, podle kterých se rozděluje institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách jednotlivým vysokým školám v působnosti jednoho poskytovatele. Nařízení ponechá na poskytovateli, aby v dohadovacím řízení s reprezentací vysokých škol stanovil konkrétní postup pro stanovení výše podpory. Nařízením se dále stanoví oblast užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách.
K § 4
Institucionální podpora je podle zákona určena na podporu výzkumu s výjimkou průmyslového výzkumu. Nařízením se stanoví možnost až úplné úhrady uznaných nákladů z institucionální podpory výzkumu a vývoje.
K § 5
Nařízení specifikuje náklady, které lze uznat jako nezbytné pro řešení výzkumného záměru. Uvedený výčet uznaných nákladů není úplný, umožňuje se poskytovateli uznat i další náklady, jestliže uchazeč prokáže jejich nezbytnost pro řešení výzkumného záměru.
K § 6
Úprava vychází ze zákona, který umožňuje změnu financování výzkumného záměru až do výše 50 % celkových uznaných nákladů nebo institucionální podpory. Je-li změna výše uznaných nákladů vyvolána změnou roční míry inflace o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů bez žádosti podané příjemcem dotace. Nařízení stanoví termíny pro podání žádosti o změně rozhodnutí.
K § 7
Nařízení uvádí výčet podkladů, které umožní kvalitní posouzení a zhodnocení navrhovaných výzkumných záměrů ve vazbě na již dosažené výsledky výzkumu (předcházející projekty nebo předcházející výzkumné záměry).
K § 8
Ustanovení upravuje základní postup při přijímání návrhů výzkumných záměrů poskytovatelem a stanovuje obsah protokolů o převzetí návrhů výzkumných záměrů tak, aby byla zajištěna objektivita postupu a bylo možné písemně doložit splnění náležitostí pro předložení návrhů výzkumných záměrů stanovených poskytovatelem podle zákona.
K § 9
Vzhledem k tomu, že hodnocení návrhů výzkumných záměrů a výsledků jejich řešení vyžaduje specifické odborné znalosti, ustanovuje poskytovatel odborný poradní orgán. Nařízení stanoví délku funkčního období, požadavky na členy tohoto orgánu, aby byla zajištěna objektivita hodnocení, a upravuje základní principy jednání tohoto orgánu. Rovněž se stanoví podrobnosti finančního zabezpečení hodnocení výzkumných záměrů a jejich výsledků. Nařízení též stanoví jaké údaje o výsledcích hodnocení výzkumných záměrů se zveřejňují a kdy.
K § 10
Ustanovení vymezuje základní požadavky kladené na oponenty výzkumných záměrů v zájmu zajištění objektivity a nepodjatosti oponentů.
K § 11
Ustanovení řeší způsob ustavení meziresortní hodnotící komise ministerstvem k hodnocení výzkumných záměrů s obdobnou problematikou podporovaných různými poskytovateli Nařízení stanoví pravidla zastoupení poskytovatelů, fyzických a právnických osob nebo organizačních složek České republiky a uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Další způsob činnosti je obdobný jako u hodnotící komise ustavené na úrovni resortů.
K § 12
Návrh nařízení se předkládá jako prováděcí předpis k návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Předpokládá se nabytí účinnosti tohoto nařízení dnem vyhlášení.
N Á V R H
Nařízení vlády
o informačním systému výzkumu a vývoje
Vláda nařizuje podle § 39 zákona č. …/2001 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (dále jen „zákon“):
§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) dodávkou dat ucelený soubor údajů předávaných jedním poskytovatelem do dané části informačního systému výzkumu a vývoje (dále jen „informační systém“) o jím vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, jím podporovaných projektech nebo výzkumných záměrech nebo o jejich výsledcích, které se vztahují k danému kalendářnímu roku,
b) aktivitou údaje o programu nebo obdobné údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů,
c) identifikačním kódem údaj jednoznačně určující veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, projekt, výzkumný záměr nebo výsledek v informačním systému a zahrnující zejména aktivitu, údaje o poskytovateli nebo příjemci, případně časové údaje (rok zahájení projektu nebo výzkumného záměru, u výsledku rok ukončení projektu nebo výzkumného záměru, ke kterému se výsledek vztahuje) nebo pořadové či evidenční číslo,
d) údaji jednoznačně identifikujícími předávanou dodávku dat údaje o konkrétní dodávce dat zahrnující zejména označení příslušné části informačního systému, informaci o poskytovateli, aktivitu nebo údaje o příjemci, identifikaci dodávky dat (jednací číslo), kalendářní rok, ve kterém byla data získána (rok sběru dat), informaci o osobě pověřené předáním dat a vymezení stupně důvěrnosti údajů obsažených v dodávce dat podle zvláštních právních předpisů,77)
e) průvodkou dokument obsahující údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat, stvrzující správnost předávaných údajů a předávaný poskytovatelem provozovateli současně s každou dodávkou dat,
f) vykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka příjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu,78) zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru,
g) spoluvykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka spolupříjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu,2) zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru.
§ 2
Postup při předání údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli
(1) Před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli platné údaje uvedené v § 10 písm a) až c), písm e) a f) o všech veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, na základě jejichž výsledku poskytuje účelovou podporu v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly. Poskytovatel předá provozovateli tyto údaje ve znění shodném s obdobnými údaji zveřejňovanými v Obchodním věstníku.
(2) Údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uvedené v § 10 písm. d) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.
(3) Dojde-li ke změně již předaných údajů o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji nebo údajů o jejím vyhodnocení, předá poskytovatel provozovateli platné údaje ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavce 1 a 2. Za aktualizovanou dodávku dat se považuje úplná dodávka dat zahrnující všechny údaje dané části informačního systému, ve které byly doplněny údaje v předchozí dodávce dat nevyplněné nebo opraveny či vyřazeny údaje již neplatné.
(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavci 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických médií v jedné dodávce dat současně s průvodkou. Průvodka se předává v písemné podobě nebo v elektronické podobě jako podepsaná datová zpráva podle zvláštního právního předpisu.79)
(5) Poskytovatel vždy před předáním údajů provozovateli provede kontrolu úplnosti údajů a vazeb mezi nimi (dále jen „kontrola údajů“) pomocí programových prostředků poskytnutých provozovatelem.
§ 3
Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli
(1) Příjemce plní povinnost danou § 12 odst. 1 zákona prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektech nebo výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích ke zveřejnění prostřednictvím informačního systému, a to ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu se zákonem, s tímto nařízením a se zvláštními právními předpisy.80)
(2) Při změnách smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory předá příjemce poskytovateli všechny související platné údaje zveřejňované v informačním systému ve formě a v termínu stanoveném poskytovatelem.
(3) V případě jiných změn oznámených příjemcem poskytovateli, které nejsou předmětem smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo nepodléhají schválení poskytovatelem, zajistí předání platných údajů do informačního systému poskytovatel na základě písemného oznámení příjemcem nebo stanoví příjemci jinou formu předání platných údajů.
§ 4
Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích poskytovatelem provozovateli
(1) Poskytovatel předá provozovateli před poskytnutím účelové podpory nebo institucionální podpory platné údaje uvedené v § 7 a 8 o všech projektech a výzkumných záměrech, na jejichž řešení poskytuje podporu z veřejných prostředků v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Výjimkou jsou údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i), které poskytovatel předá po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků ve lhůtě stanovené zákonem.
(2) Údaje o výsledcích všech projektů nebo výzkumných záměrů podporovaných ze své rozpočtové kapitoly uvedené v § 9 předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.
(3) Platné údaje o řešených projektech, výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích, u kterých došlo v průběhu kalendářního roku k jejich změně podle § 31 odst. 5 zákona, nebo údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtách stanovených zákonem ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavců 1 a 2.
(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických medií v jedné nebo více dodávkách dat současně s průvodkou ke každé dodávce dat.
(5) Při předání průvodky a kontrole údajů předávaných podle odstavců 1 až 4 poskytovatelem se postupuje podle § 2 odst. 4 a 5.
§ 5
Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému
(1) Provozovatel zařadí do informačního systému pouze údaje předané poskytovatelem podle § 2 odst. 4 a 5 nebo podle § 4 odst. 4 a 5, v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy.81)
(2) Zařazení údajů do informačního systému oznámí provozovatel poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu.3) Dodávky dat vykazující chyby hlášené kontrolním programem provozovatel vrátí poskytovateli, nezařadí je do informačního systému a oznámí tuto skutečnost poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu.3)
(3) Provozovatel se řídí provozním řádem informačního systému, který vypracuje a po projednání se správci rozpočtových kapitol schválí správce.
§ 6
Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému
(1) Provozovatel nezveřejní údaje podle § 2 odst. 1 prostřednictvím veřejné informační sítě dříve než v termínu, který mu jako datum zveřejnění v Obchodním věstníku oznámí poskytovatel.
(2) Provozovatel poskytuje platné údaje z informačního systému uvedené v § 31 odst. 11 zákona
a) veřejnosti způsobem podle § 31 odst. 11 písm a) zákona nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne jejich zařazení do informačního systému podle § 31 odst. 8 zákona ,
b) poskytovateli prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě, a to ve formátu odpovídajícím struktuře dat platné v roce dodání dat postupem stanoveným zvláštním právním předpisem82) a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti,
c) příjemci písemně, na paměťových médiích, elektronickou poštou nebo prostřednictvím veřejné informační sítě postupem stanoveným zvláštním právním předpisem6) a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti, pokud se žádost podle zvláštního právního předpisu83) týká údajů, které nejsou pravidelně zveřejňovány,
d) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a správci prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemného zadání;
e) dalším subjektům podle § 31 odst. 11 písm. e) zákona v termínech stanovených zvláštními právními předpisy nebo vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky.
§ 7
Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje
(1) Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje zahrnují
a) identifikační kód projektu, jeho název v českém a anglickém jazyce a aktivitu,
b) základní údaje o příjemci a o spolupříjemci, kterými jsou
1. obchodní firma nebo název, identifikační číslo, sídlo nebo místo trvalého pobytu (bydliště) a zařazení podle právní formy právnické osoby nebo fyzické osoby; název a kód vykonavatele nebo spoluvykonavatele, pokud existují; u právnické osoby, která nemůže mít identifikační číslo, se místo něj uvádí stát, ve kterém je zaregistrována; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují, nebo
2. jméno, příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti (dále jen „tituly“), rodné číslo a bydliště fyzické osoby, která nemá nebo neuplatňuje identifikační číslo; není-li příjemce státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, rodné číslo a státní příslušnost nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují,
c) základní údaje o řešiteli nebo spoluřešiteli, kterými jsou jméno, příjmení, tituly a rodné číslo, a spojení na řešitele nebo spoluřešitele; není-li tato osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, tituly, státní příslušnost a rodné číslo nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,
d) doba řešení projektu, doba účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo doba vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, termín zahájení a ukončení poskytování účelové podpory a stav průběhu řešení projektu, případně jeho odůvodnění,
e) předmět řešení projektu (anotace) v českém a anglickém jazyce a obor výzkumu a vývoje,
f) uznané náklady projektu a jejich členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy, výše účelové podpory a její členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy,
g) identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, jestliže byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,
h) jiné projekty a výzkumné záměry, na jejichž řešení se příjemce podílí, které jsou uvedené v informačním systému a řeší obdobnou problematiku,
i) po ukončení řešení projektu jeho stručné zhodnocení poskytovatelem,
j) vymezení stupně důvěrnosti poskytovaných údajů zahrnující jeho označení podle číselníku informačního systému a podle zvláštních právních předpisů1) (kód důvěrnosti údajů),
k) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,
l) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy84) nebo mezinárodními závazky České republiky.
(2) Pokud se rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo smlouva o poskytnutí podpory vztahuje k více příjemcům, údaje podle odstavce 1 písm. b), c) a f) se uvádějí o každém z nich.
§ 8
Údaje centrální evidence výzkumných záměrů
Pro údaje centrální evidence výzkumných záměrů platí ustanovení § 7 odst. 1 přiměřeně s tím, že v rámci údajů uvedených v písmeni b) nelze uvést fyzické osoby ani spolupříjemce a údaje uvedené v písmeni c) se vztahují jen na řešitele.
§ 9
Údaje rejstříku informací o výsledcích
Údaje rejstříku informací o výsledcích zahrnují
a) identifikační kód výsledku a jeho název v českém a anglickém jazyce a v jazyce, v němž byl výsledek zveřejněn (dále jen “původní jazyk“),
b) identifikační kód projektu nebo výzkumného záměru, jehož řešením výsledek vznikl,
c) základní údaje o příjemci, který výsledek dosáhl, podle § 7 odst. 1 písm. b),
d) celkový počet autorů výsledku a počet autorů, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci,
e) jména, příjmení a rodná čísla všech autorů výsledku, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci; nejsou-li autoři státními občany České republiky, pak jejich jména, příjmení, státní příslušnost a rodná čísla nebo, pokud jim nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,
f) výčet jmen autorů uvedený v publikaci nebo jiném výsledku,
g) druh výsledku (publikace, produkty, předvádění prováděné přímými akcemi, výsledky chráněné na základě zvláštního právního předpisu85) nebo výsledky uplatněné na trhu); v případě výsledků obsahujících utajované skutečnosti podle zvláštního právního předpisu4) je za druh výsledku považována i výzkumná zpráva,
h) anotace v českém, anglickém a původním jazyce,
i) údaje blíže určující daný výsledek,
j) obor výzkumu a vývoje výsledku,
k) údaje o uplatnění výsledku podle § 31 odst. 6 zákona včetně roku uplatnění výsledku,
l) kód důvěrnosti údajů,
m) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,
n) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy8) nebo mezinárodními závazky České republiky.
§ 10
Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji zahrnují
a) základní údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kterými jsou
1. identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,
2. informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kód aktivity,
3. u programu datum jeho schválení vládou a rok jeho zahájení a ukončení,
4. název a cíl předmětu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v českém a anglickém jazyce,
b) údaje o poskytovateli, který veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlašuje (vyhlašovatel),
c) údaje o vyhlášení a podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou
1. datum vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, časové údaje vymezující počátek a konec soutěžní a hodnotící lhůty,
2. způsob podání návrhu projektu v českém a anglickém jazyce,
3. způsob oznámení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji českém a anglickém jazyce,
4. výše účelové podpory vyčleněné vyhlašovatelem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,
5. podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, včetně důvodů pro nepřijetí nebo vyloučení (vyřazení) návrhu projektu z této veřejné soutěže, kriterií hodnocení a požadavků na prokázání způsobilosti uchazeče, v českém a anglickém jazyce,
6. údaje o místě převzetí zadávací dokumentace, o místě, formě a době podávání návrhů projektů a informace o názvu, sídle, telefonu, elektronické adrese a faxu poskytovatele nebo osoby pověřené organizačním zajištěním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,
d) údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou
1. počet doručených návrhů projektů, počet přijatých návrhů projektů, počet návrhů projektů, kterým bude na základě rozhodnutí poskytovatele podle § 21 odst. 7 zákona poskytnuta účelová podpora,
2. schválená výše účelové podpory,
3. v případě odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji důvody jejího odvolání,
e) údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,
f) další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy8) nebo mezinárodními závazky České republiky.
§ 11
Přechodné ustanovení
Obsah údajů předávaných do informačního systému v období do 31. prosince 2002 se řídí dosavadními právními předpisy.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje se předkládá na základě zmocnění, uvedenho v § 39 zákona. Dosavadní právní úprava problematiky informačního systému výzkumu a vývoje je řešena pouze částečně prováděcím předpisem k zákonu č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, a to nařízením vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.
K § 1
Všechny základní pojmy oblasti výzkumu a vývoje jsou vymezeny v zákoně. V nařízení se proto navrhuje definovat pouze pojmy specifické pro oblast informačního systému výzkumu a vývoje, které se v textu zákona nevyskytují, ale v nařízení se opakují ve více ustanoveních.
Pojem „aktivita“ je pro účely tohoto nařízení zaveden jako společné označení údajů o programech a obdobných údajů o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů, tj. typech grantů.
Pojmy „dodávka dat“ a „průvodka“ jsou definovány tak, aby bylo umožněno v dalších částech nařízení srozumitelně popsat způsob předání údajů. Pojem „vykonavatel“, resp. „spoluvykonavatel“ je nutno definovat z důvodu současné úpravy právní subjektivity např. vysokých škol a organizačních složek státu, kdy vnitřní organizační jednotka příjemce má zmocnění k provádění výzkumu a vývoje, ale nemůže být příjemcem (a smluvní stranou), neboť nemá právní subjektivitu. Vnitřní organizační jednotka (resp. organizační složka) pověřená prováděním výzkumu a vývoje může být součástí i jiných právnických osob příjemců (např. s.r.o., a.s.). Evidence vykonavatelů v informačním systému výzkumu a vývoje je nutná i vzhledem k vazbám na informační systémy Evropské unie.
K § 2
Ustanovení upravuje způsob předání údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji do informačního systému před jejich vyhlášením, v případě změn a po jejich vyhodnocení. Údaje o veřejných obchodních soutěžích nebo zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se do informačního systému výzkumu a vývoje neposkytují, neboť jsou podle nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese, uveřejňovány jiným způsobem.
Ustanovení týkající se dodávky dat, její aktualizace a kontroly údajů se týkají i předání údajů o projektech, výzkumných záměrech a jejich výsledcích jsou upravené v následujících ustanoveních.
K § 3
Předáním údajů do informačního systému a jejich zveřejněním je realizována povinnost příjemce a poskytovatele poskytovat veřejnosti informace o výzkumu a vývoji financovaném z veřejných prostředků a zajistit přístup veřejnosti k výsledkům této činnosti, daná zákonem. Protože zákon zmocňuje k předávání údajů do informačního systému poskytovatele, příjemce musí plnit svoji povinnost jeho prostřednictvím a podle jeho pokynů.
Ustanovení umožňuje upravit postup předání údajů o změnách příjemcem poskytovateli podle rozsahu těchto změn tak, aby poskytovatel v případě většího rozsahu změn mohl vyžadovat od příjemce předání těchto údajů elektronicky ve struktuře, v jaké jsou údaje předávány do informačního systému.
K § 4
Ustanovení upravuje oblast odpovědnosti poskytovatele a specifikuje konkrétní postup předání údajů poskytovatelem provozovateli informačního systému. Oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o návrzích projektů nebo výzkumných záměrů stanovené v zákoně umožňuje poskytovateli předat údaje o schválených projektech nebo výzkumných záměrech po ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo po ukončení hodnocení výzkumných záměrů ve lhůtách stanovených zákonem.
K § 5
Ustanovení upravuje podmínky a způsob převzetí údajů ze strany provozovatele, způsob oznámení o zařazení údajů do informačního systému a způsob kontroly těchto údajů. Rozsah poskytovaných informací a subjekty, kterým je provozovatel poskytuje, jsou vymezeny v zákoně.
K § 6
Ustanovení vychází ze zákona, který stanovuje subjekty, vůči nimž má provozovatel povinnost poskytovat stanovené údaje z informačního systému ve výzkumu a vývoji, a rovněž údaje, které těmto subjektům poskytuje. Ustanovení proto v souladu se zmocněním upravuje způsob a termíny poskytnutí těchto údajů určeným subjektům tak, aby byly v souladu s dalšími právními předpisy (zejména zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů), ale i s mezinárodními závazky České republiky.
K § 7
Nařízení vlády zde vymezuje konkrétní obsah údajů centrální evidence projektů předávaných podle zákona do centrální evidence projektů před poskytnutím účelové podpory a zároveň vymezuje údaje předávané po ukončení řešení projektů. Konkrétní lhůty jsou stanoveny zákonem.
K § 8
Odlišnost centrální evidence výzkumných záměrů, ve které nelze uvést jako příjemce fyzické osoby a spolupříjemci se neuvádějí vůbec, vyplývá z podmínek pro poskytnutí institucionální podpory výzkumných záměrů stanovených zákonem.
K § 9
Navrhuje se zavést uvádění názvu a anotace výsledku rovněž v českém jazyce (na rozdíl od praxe předchozích let), neboť informování veřejnosti o výsledcích prováděného výzkumu a vývoje je jednou ze základních povinností příjemce a poskytovatele a zároveň podmínkou pro poskytnutí podpory z veřejných prostředků. Uváděním výsledků pouze v původním a anglickém jazyce v případech, kdy původním jazykem je jazyk jiný než český, by tato povinnost vůči české veřejnosti splněna nebyla.
Obecný výčet druhů výsledků umožňuje zahrnout do údajů této části informačního systému všechny výsledky výzkumu a vývoje odpovídající vymezení výsledku v zákoně o výzkumu a vývoji. Pojem „předvádění prováděné přímými akcemi“ vychází z acquis ES (např. Rozhodnutí Rady č. 1999/174/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum a vývoj technologií, zahrnující předvádění, prováděného přímými akcemi pro Evropské společenství Společným výzkumným střediskem), kde je používán jako společné označení pro vědecké konference apod.
Uváděním stádia uplatnění výsledku se příjemcům a poskytovatelům umožní zveřejňovat v rejstříku i informace o výsledcích např. předaných do tisku, přihlášených k patentování, k registraci nových odrůd a plemen.
K § 10
Nařízení vlády stanovuje podrobně obsah údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, které je poskytovatel podle zákona povinen předat do informačního systému výzkumu a vývoje před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Zároveň vymezuje část údajů týkající se vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterou poskytovatel předává až po jejím ukončení (ve lhůtě stanovené zákonem). Tato část informačního systému nezahrnuje údaje o veřejných obchodních soutěžích (zadání veřejné zakázky) vyhlášených podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které se evidují na zvláštní centrální adrese (nařízení vlády č. 168/2000 Sb. o centrální adrese).
K § 11
Vzhledem k § 31 odst. 5 zákona je nezbytné v průběhu roku 2002 zachovat dosud platný obsah údajů jednotlivých částí informačního systému.
K § 12
V současné etapě prací se navrhuje nabytí účinnosti nařízení dnem vyhlášení.
Právní předpisy a související dokumenty o výzkumu a vývoji Evropských společenství
(důvodová zpráva –
Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES
Navrhovaný předpis ČR zákon o výzkumu a vývoji |
Odpovídající předpis ES |
|||||
Ustanovení (část,§,odst., písm. a pod.) |
Obsah |
Celex č. (není-li uvedeno, pořadové číslo dle souhrnné tabulky) |
Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod) |
Obsah |
Hodnocení slučitelnosti |
Poznámka |
§ 4 odst. 6 |
Na poskytování podpory se s výjimkou veřejné zakázky vztahuje zvláštní právní předpis upravující veřejnou podporu. |
1. |
Čl. 87/ ex-čl. 92 odst. 1 |
Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak. |
|
|
§ 4 odst. 6 |
Na poskytování podpory se s výjimkou veřejné zakázky vztahuje zvláštní právní předpis upravující veřejnou podporu. |
1. |
Čl. 88/ex-čl. 93 odst. 3 |
Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat své připomínky. |
|
|
§ 7 odst. 1 |
Podpora musí být poskytnuta v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky. |
1. |
Čl. 165/ex-čl. 130h |
Společenství a členské státy koordinují svou činnost ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost národních politik a politiky Společenství |
|
|
§ 33 odst. 2, písm. a) |
Ministerstvo zabezpečuje zejména a) přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky v souladu s mezinárodními smlouvami, a kontrolu její realizace formou stanoviska k souladu programů výzkumu a vývoje předložených příslušnými správními úřady s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky před schválením těchto programů vládou, |
1. |
Čl. 165/ex-čl. 130h |
Společenství a členské státy koordinují svou činnost ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost národních politik a politiky Společenství |
|
|
§ 4, odst.6 |
Na poskytování podpory se s výjimkou veřejné zakázky vztahuje zvláštní právní předpis upravující veřejnou podporu. |
2 |
Čl. 64, odst. 1 iii) a 4 a) |
Neslučitelná s řádným působením této dohody v míře, jíž může být dotčen obchod mezi ČR a Společenstvími je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží. Strany uznávají, že během prvních pěti let po vstupu této dohody v platnost bude jakákoliv veřejná podpora poskytovaná ze strany ČR posuzována se zřetelem na skutečnost, že ČR bude považována za oblast shodnou s oblastmi Společenství uvedenými v čl. 92.3 (a) Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Rada přidružení rozhodne se zřetelem k hospodářské situaci v ČR, zda toto období bude prodlouženo io další pětiletá období. |
|
|
§ 12 odst. 1
|
Podpora je poskytována za podmínky zveřejňování pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu a vývoji a jeho výsledcích prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje. |
2. |
Čl. 64, odst. 4 b) |
Každá strana zajistí transparentnost v oblasti veřejné podpory mimo jiné tím, že bude každoročně poskytovat druhé straně zprávy o celkové částce a o rozdělování poskytnuté podpory a že na požádání poskytne informace o jednotlivých zvláštních případech veřejné podpory. |
|
|
§ 30 odst. 2, písm. c) |
Účelem informačního systému výzkumu a vývoje je poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti včetně zahraniční a poskytovatelům, s cílem c) informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, |
2. |
Čl. 64, odst. 4 b) |
Každá strana zajistí transparentnost v oblasti veřejné podpory mimo jiné tím, že bude každoročně poskytovat druhé straně zprávy o celkové částce a o rozdělování poskytnuté podpory a že na požádání poskytne informace o jednotlivých zvláštních případech veřejné podpory. |
|
|
§ 11 odst. 1 |
Podmínkou pro poskytnutí podpory je úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití a zpřístupnění mezi poskytovatelem a příjemcem, mezi příjemcem a třetími stranami účastnícími se projektu a má-li projekt více příjemců, pak mezi příjemci navzájem. U aplikovaného výzkumu a u vývoje, pokud se nejedná o veřejnou zakázku, má úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití podobu smlouvy o využití výsledků, uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem nebo příjemci nejméně 180 kalendářních dnů před ukončením řešení projektu. |
2. |
Čl. 67, odst. 1 |
ČR bude pokračovat ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby ke konci pátého roku po vstupu této dohody v platnost bylo dosaženo úrovně ochrany podobné úrovni existující ve Společenství včetně srovnatelných prostředků pro prosazování takových práv. |
|
|
§ 16 odst. 1 až 5 |
Jde-li o výsledek veřejné zakázkya výsledky nelze chránit podle zvláštních právních předpisů, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele. (2) Jde-li o výsledek veřejné zakázkya výsledky lze chránit podle zvláštních právních předpisů, potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit vlastnické právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení převést na poskytovatele. Příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů. Ke zveřejnění a využití výsledků je nutný písemný souhlas poskytovatele. (3) Všechna práva k výsledkům s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2 patří příjemci. Práva autorů a původců výsledků a majitelů ochranných práv k nim jsou upravena zvláštními právními předpisy. (4) Pro využití výsledků s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2 platí, že a) v případě výsledků výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % výše uznaných nákladů, je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků všem zájemcům o jejich využití, b) v případě výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně uznaných nákladů, musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků, c) v případě nevyužití výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků, je příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za běžných nediskriminujících podmínek všem zájemcům. (5) Je-li výsledkem výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků patentovaný vynález, vztahuje se na něj ustanovení o zaměstnaneckých vynálezech a majitel patentu je povinen učinit nabídku licence podle zvláštních právních předpisů. |
2. |
Čl. 67, odst. 1 |
ČR bude pokračovat ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby ke konci pátého roku po vstupu této dohody v platnost bylo dosaženo úrovně ochrany podobné úrovni existující ve Společenství včetně srovnatelných prostředků pro prosazování takových práv. |
|
|
§ 18 odst. 9 |
Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo občan takového státu, pokud a) splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením, b) se neuchází o podporu z veřejných prostředků České republiky, c) splňuje náležitosti stanovené mezinárodní smlouvou, kterou jsou Česká republika a členské státy Evropské unie nebo jiné státy tvořící Evropský hospodářský prostor vázány. |
399D0065 |
Odst. 4 |
Podle rozhodnutí o Pátém rámcovém programu by měla být, i na základě mezinárodněprávních dohod, brána v úvahu účast fyzických a právnických osob ze třetích zemí. Dohody uzavřené se Společenstvími zejména na základě článku 130 m Smlouvy musí být prováděny podle zásady vzájemnosti a za zachování duševního a průmyslového vlastnictví. Podle toho musí mít i fyzické nebo právnické osoby Společenství reálný přístup k výzkumným programům příslušné třetí země |
|
|
§ 7 odst. 2 |
Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle tohoto zákona nebo zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu. |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 2.5 |
Veřejné orgány se mohou obrátit na podniky a objednat u nich výzkumné a rozvojové činnosti nebo u nich přímo zakoupit výsledky. Pokud není vyhlášena veřejná soutěž, vychází Komise ze zásady, že by se mohlo jednat o veřejnou podporu ve smyslu čl. 92 odst. 1. Pokud jsou tyto smlouvy uděleny za tržních podmínek, zejména následně po řízení o veřejné soutěži v souladu se směrnicí Rady 92/50/EHS, bude považováno za samozřejmé, že se nejedná o veřejnou podporu ve smyslu čl. 92 odst. 1. |
|
|
§ 5 odst. 2 |
Program výzkumu a vývoje nebo jeho změny schvaluje vláda před zahájením prací na přípravě návrhu státního rozpočtu na rok, ve kterém je program zahajován. Návrh programu zpracuje poskytovatel a předloží ho ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj a ministerstvu. Návrh programu obsahuje zejména a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy, termín jeho vyhlášení a dobu trvání, b) celkové výdaje a výdaje z veřejných prostředků na uskutečnění programu a jeho částí v členění v jednotlivých letech, c) specifikaci cílů programu a jeho částí spolu s jejich odůvodněním, srovnáním se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané přínosy programu. |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 4.2 |
Komise se snaží dosáhnout co nejvyššího stupně průhlednosti při používání režimů podpor. Je proto třeba jasně vymezit cíle programu, jeho oprávněné příjemci apod. Různé kategorie nákladů, které mají podpory snižovat musí být upřesněny a podpory musí být poskytovány způsobem, který umožňuje vypočítat jejich výši ve srovnání s náklady ( II).
|
|
|
§ 2 odst. 2 písm. b) a c) |
b) příjemcem organizační složka, právnická osoba nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto, c) spolupříjemcem organizační složka, právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o řešení části projektu |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 4.2 |
Komise se snaží dosáhnout co nejvyššího stupně průhlednosti při používání režimů podpor. Je proto třeba jasně vymezit cíle programu, jeho oprávněné příjemce apod. Různé kategorie nákladů, které mají podpory snižovat musí být upřesněny a podpory musí být poskytovány způsobem, který umožňuje vypočítat jejich výši ve srovnání s náklady ( II).
|
|
|
§ 7 odst. 5 |
Způsob stanovení podílu podpory na uznaných nákladech stanoví prováděcí právní předpis. |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 4.2 |
Komise se snaží dosáhnout co nejvyššího stupně průhlednosti při používání režimů podpor. Je proto třeba jasně vymezit cíle programu, jeho oprávněné příjemce apod. Různé kategorie nákladů, které mají podpory snižovat musí být upřesněny a podpory musí být poskytovány způsobem, který umožňuje vypočítat jejich výši ve srovnání s náklady ( II).
|
|
|
§ 18 odst. 1 a 2 |
(1) Uchazeč prokazuje svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče. (2) Způsobilost má uchazeč, který a) má odborné předpoklady k řešení projektu, b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem, c) nepodal návrh na povolení vyrovnání, nebo vůči němuž nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek, anebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jeho majetku, anebo který není v likvidaci, d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 23 odst. 2. |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 4.2 |
Komise se snaží dosáhnout co nejvyššího stupně průhlednosti při používání režimů podpor. Je proto třeba jasně vymezit cíle programu, jeho oprávněné příjemci apod. Různé kategorie nákladů, které mají podpory snižovat musí být upřesněny a podpory musí být poskytovány způsobem, který umožňuje vypočítat jejich výši ve srovnání s náklady ( II).
|
|
|
§ 16 odst. 4 |
Pro využití výsledků s výjimkou usanovení podle odstavců 1 a 2 platí, že a) v případě výsledků výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % výše uznaných nákladů, je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků všem zájemcům o jejich využití, b) v případě výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně uznaných nákladů, musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků, c) v případě nevyužití výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků, je příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za běžných nediskriminujících podmínek všem zájemcům. |
396Y0217 (01), 398Y0213 (01) |
Odst. 5.2 |
Veřejné financování základního výzkumu, které obyčejně nezávisle uskutečňují neziskové vysoké školy nebo výzkumné ústavy, není veřejnou podporou ve smyslu čl. 92 odst. 1 Smlouvy. V určitých výjimečných případech mohou být povoleny podpory základního výzkumu uskutečňovaného podniky nebo jejich jménem, které spadají do působnosti čl. 92 odst. 1 Smlouvy, a jejichž výše může dosáhnout hrubé úrovně až 100 % pokud je tento druh výzkumu vzdálen trhu a pokud jsou jeho výsledky v zásadě rozšiřovány a využívány nediskriminačním způsobem a za tržních podmínek. Aby mohly být práce zařazeny do rámce základního výzkumu, nesmí být spjaty s průmyslovými nebo obchodními cíli, které sleduje jednotlivý podnik a musí být zajištěno šíření výsledků výzkumu |
|
|
§ 2 odst. 1 |
Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dále se rozlišuje a) výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako 1. základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo 2. aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu, se označuje jako průmyslový výzkum, b) vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení, |
3. |
Čl. 2.1 odst. 57 a 58 a čl. 4.2.2.1 odst. 224 |
Výzkum a experimentální vývoj (R&D) zahrnuje tvořivou práci konanou na systematickém základě za účelem zvýšení znalostí, včetně znalostí o člověku , kultuře a společnosti, a použití znalostí k vytvoření nových aplikací. R&D je termín zahrnující tři činnosti: základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základní výzkum je experimentální nebo teoretická práce podniknutá především k získání nových znalostí o podstatě jevu nebo pozorovatelných skutečností bez úvah o možném využití. Aplikovaný výzkum je také původním zkoumáním podniknutým k získání nových znalostí, je však směřován hlavně ke specifickému, praktickému cíli. Experimentální vývoj je systémovou prací, která využívá existující znalosti získané výzkumem a praktickými zkušenostmi, a která směřuje k výrobě nových materiálů, výrobků a zařízení; k zavedení nových procesů, systémů a služeb; nebo k podstatnému zlepšení toho, co je už vyráběno nebo zavedeno. |
|
|
§ 11 odst. 1 |
Podmínkou pro poskytnutí podpory je úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití a zpřístupnění mezi poskytovatelem a příjemcem, mezi příjemcem a třetími stranami účastnícími se projektu a má-li projekt více příjemců, pak mezi příjemci navzájem. U aplikovaného výzkumu a u vývoje, pokud se nejedná o veřejnou zakázku, má úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití podobu smlouvy o využití výsledků, uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem nebo příjemci nejméně 180 kalendářních dnů před ukončením řešení projektu. |
299D1005 (01) |
se týká
nabývání práv, podílů a poplatků stran a jejich účastníků.
Každá ze stran a její účastníci zajistí, že druhé straně
a jejím účastníkům umožní nabytí práv k duševnímu
vlastnictví v souhlase s touto Přílohou. Tato
nemění
nebo není na újmu nabývání práv, podílů a poplatků mezi
stranami a jejich státními příslušníky a účastníky, které
vyplývá ze zákonů a praktik platných v každé ze stran.
|
|
|
|
§ 11 odst. 1 a 2 |
(1) Podmínkou pro poskytnutí podpory je úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití a zpřístupnění mezi poskytovatelem a příjemcem, mezi příjemcem a třetími stranami účastnícími se projektu a má-li projekt více příjemců, pak mezi příjemci navzájem. U aplikovaného výzkumu a u vývoje, pokud se nejedná o veřejnou zakázku, má úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití podobu smlouvy o využití výsledků, uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem nebo příjemci nejméně 180 kalendářních dnů před ukončením řešení projektu. (2) Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků patří zejména a) název a identifikační údaje projektu nebo výzkumného záměru, b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu či výzkumného záměru, c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16, d) způsob využití výsledků a doba, do které musí být výsledky uplatněny, e) rozsah důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů, f) sankce za porušení smlouvy, g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy, |
299D1005 (01) |
II/II
Odst. 4 |
4. Účastníci jsou povinni společně připravovat a sjednávat Technicko-organizační plány (Technology Management Plan - dále jen TMP) s ohledem na vlastnictví a užití informací a duševního vlastnictví včetně jejich zveřejňování, které vznikne během společného výzkumu. Indikativní hlavní části TMP jsou uvedeny v Dodatku k této Příloze. TMP musí být schvalován odpovědnou financující agenturou nebo orgánem strany majícím na starosti financování výzkumu, a to před uzavřením specifické výzkumné a vývojové dohody o spolupráci, ke které je TMP připojen. |
|
|
§ 11 odst. 1 |
Podmínkou pro poskytnutí podpory je úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití a zpřístupnění mezi poskytovatelem a příjemcem, mezi příjemcem a třetími stranami účastnícími se projektu a má-li projekt více příjemců, pak mezi příjemci navzájem. U aplikovaného výzkumu a u vývoje, pokud se nejedná o veřejnou zakázku, má úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům a jejich využití podobu smlouvy o využití výsledků, uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem nebo příjemci nejméně 180 kalendářních dnů před ukončením řešení projektu. |
299D1005 (01) |
II/II
Odst. 5 -6 |
Informace nebo duševní vlastnictví, které byly vytvořeny v souvislosti se společným výzkumem a nejsou zahrnuty do Technicko-organizačních plánů, budou nabývány, se souhlasem obou stran, na základě principů stanovených v Technicko-organizačním plánu. V případě neshody budou takové informace nebo duševní vlastnictví společným vlastnictvím všech účastníků zapojených do společného výzkumu, jehož výsledkem je informace a duševní vlastnictví. Každý z účastníků, pro něhož toto ustanovení platí, bude mít právo na tuto informaci nebo duševní vlastnictví pro své vlastní obchodní využití bez geografického omezení. 6. Každá strana zajistí, že druhá strana a její účastníci mohou nabýt práva k duševnímu vlastnictví v souhlase s těmito principy. |
|
|
§ 16 odst. 3 |
Všechna práva k výsledkům s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2 patří příjemci. Práva autorů a původců výsledků a majitelů ochranných práv k nim jsou upravena zvláštními právními předpisy. |
299D1005 (01) |
II/II
Odst. 5 -6 |
Informace nebo duševní vlastnictví, které byly vytvořeny v souvislosti se společným výzkumem a nejsou zahrnuty do Technicko-organizačních plánů, budou nabývány, se souhlasem obou stran, na základě principů stanovených v Technicko-organizačním plánu. V případě neshody budou takové informace nebo duševní vlastnictví společným vlastnictvím všech účastníků zapojených do společného výzkumu, jehož výsledkem je informace a duševní vlastnictví. Každý z účastníků, pro něhož toto ustanovení platí, bude mít právo na tuto informaci nebo duševní vlastnictví pro své vlastní obchodní využití bez geografického omezení. 6. Každá strana zajistí, že druhá strana a její účastníci mohou nabýt práva k duševnímu vlastnictví v souhlase s těmito principy. |
|
|
§ 30 odst. 2 |
Účelem informačního systému výzkumu a vývoje je poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti včetně zahraniční a příslušným správním úřadům nebo územním samosprávným celkům, s cílem a) informování veřejnosti a uchazečů o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu a vývoje a jejich výsledcích, b) informování veřejnosti o projektech a výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích, c) informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, d) kontroly účelové nebo institucionální podpory, e) přípravy návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zvláštními právními předpisy33) stanovených činností příslušných správních úřadů nebo orgánů výzkumu a vývoje podle tohoto zákona, f) hodnocení výsledků a poskytování informací vládě a veřejnosti. |
299D1005 (01) |
II/II
Odst. 7 |
7. I když budou dodržovány podmínky pro zachování konkurenčního prostředí v oblastech, jichž se týká toto Rozhodnutí, každá strana podnikne vše, aby zajistila, že s právy nabytými tímto Rozhodnutím a dohodami sjednanými v jeho rámci bude zacházeno takovým způsobem, aby bylo podporováno zejména: (i) šíření a užití informací vzniklých, zveřejněných a nebo jinak zpřístupněných v rámci tohoto Rozhodnutí, a (ii) přijetí a implementace mezinárodních standardů. |
|
|
Číslo předpisu ES (kód Celex) |
Název předpisu ES |
||
|
1. |
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy, publ. v Official Journal pod č. C 340, dne 10. 11. 1977, s. 173 -308). |
|
|
2. |
Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (publ. pod č. 7/1995 Sb.). |
|
|
399D0065 |
Rozhodnutí Rady č. 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i rozšiřování výsledků k realizaci Pátého rámcového programu Evropských společenství na léta 1998-2002. |
|
|
396Y0217(01), 398Y0213(01) |
Informace Komise o Rámcovém vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v ES 96/C 45/06 ze dne 17. února 1996 (396Y0217(01)) ve sdělení Komise pozměňující Rámcové vymezení státních příspěvků na výzkum a vývoj 98/C 48/02 ze dne 13. února 1998 (398Y0213(01). |
|
|
3. |
Hodnocení vědeckých a technických činností – příručka Frascati, OECD, Paříž 1993, včetně dodatků. |
|
|
299D1005 (01) |
Rozhodnutí č. 1/99 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30.7.1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací (1998-2002) a v programech pro výzkum a vzdělávání (1998-2002). |
|
Název: PL – plná slučitelnost
|
|
||
Předkladatel: PS – převážná slučitelnost
|
|
||
Spolupředkladatel: DS – dílčí slučitelnost
|
|
||
Datum zpracování : NS – neslučitelnost
|
|
||
Postavení rad a ministerstev pro výzkum a vývoj ve vybraných evropských zemích
I. Souhrn
Účelem přílohy86 je podat přehled o postavení, kompetencích a vzájemných vazbách rad a ministerstev pro výzkum a vývoj. Materiál věnuje větší pozornost postavení rad (viz např. souhrnná tabulka). Důvodem je, že zřízení a postavení ministerstev ve struktuře státní správy je v jednotlivých zemích velmi podobné, ale mění se především postavení rad.
Struktury a vzájemné vazby orgánů státní správy a institucí ve výzkumu a vývoji (VaV) jsou v jednotlivých zemích značně odlišné a závisí zejména na celkovém systému státní správy a na historickém vývoji. Všechny sledované země mají pro řízení výzkumu a vývoje
příslušné ministerstvo nebo centrální úřad jako orgán státní správy se zodpovědností za celou oblast výzkumu a vývoje;. zcela samostatné ministerstvo pro výzkum a vývoj je spíše výjimkou, lze najít řadu spojení výzkumu a vývoje s oblastí vzdělávání, kultury, průmyslu atd.,
nadresortní orgán (tj. radu), zpravidla na úrovni (spolkové, federální) vlády.
Obě části jsou začleněny v jednotlivých zemích buď do centralizovaného nebo jako decentralizovaného systému řízení výzkumu a vývoje:
Centralizovaný systém
Podstatná část celkových státních prostředků na výzkum a vývoj je svěřena jednomu ministerstvu (nebo několika málo ministerstvům), buď s výlučnou kompetencí pro VaV nebo z rozšířenou působností i na další oblasti (školství, kultura, aj.). Příkladem centralizovaného systému je francouzský model.
V tomto případě jsou povinnosti rady nebo obdobného orgánu menší a blíží se úrovni poradního a koordinačního orgánu. Důvodem existence Rady je, že i v centralizovaném systému je potřebné zajišťovat komunikaci mezi resorty s působností ve VaV. Tato komunikace je snazší, neboť probíhá jen mezi několika málo ministerstvy.
Decentralizovaný systém
Celkové státní prostředky pro VaV jsou rozděleny přibližně rovnoměrně mezi větší počet ministerstev.
Decentralizované systémy bývají doplněny vládním koordinačním orgánem, do jehož působnosti patří VaV (rady, výbory, apod.). Jejich povinnosti jsou velmi významné a blíží se v některých směrech povinnostem ústředních správních úřadů. důvodem je složité dohodovací řízení mezi řadou ministerstev s vlastními rozpočty na výzkum a vývoj a významnými kompetencemi.
Rady jako poradní orgány jsou často zřízeny buď zákonem nebo mají zákonem dané povinnosti (Rakousko, Francie, Holandsko) nebo jsou zřízeny správní dohodou spolkové vlády a vlád spolkových zemí (SRN). K nejčastějším kompetencím Rad patří
příprava a/nebo spolupráce na přípravě národních politik VaV, zodpovědnost za přípravu strategií výzkumu a vývoje v dané zemi;
funkce nadresortní diskusní platformy a koordinační role pro řešení otázek a problémů VaV a příprava návrhů pro vládu;
příprava rozpočtu VaV nebo předkládání závazného stanoviska k návrhu příslušné části rozpočtu (není-li rozpočet VaV samostatně upraven) spojená s právem získávat potřebné informace.
Rada může plnit i další úkoly zejména v případě, kdy její sekretariát zastává funkci ústředního úřadu a/nebo v jejím čele stojí člen vlády. Vzhledem k postavení rady jako orgánu vlády bývá uložena povinnost oboustranné komunikace mezi radou a vládami (spolkovými, zemskými), povinnost ministrům konzultovat nebo požadovat stanoviska od rady ve věcech VaV a stanoven mechanismus komunikace s ústřední vládou (např. výhradně prostřednictvím předsedy vlády nebo člena vlády).
II. Souhrnná tabulka „Postavení a úkoly rad pro výzkum a vývoj“
Země |
Česká republika |
Dánsko |
Finsko |
Francie |
Holandsko |
Irsko |
Německo |
Rakousko |
Velká Británie |
|||
Rada (název) |
Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj |
Danish Council for Research Policy |
The Science and Technology Council |
Conseil Supéreur de la Recherche et de la Technologie (CNRS) |
Adviesraat voor het Wettenschaps- en Technologiebeleid (AWT) |
Forfás |
Irish Council for Science, Technology and Innovation (ICSTI) |
Bund-Lander-Kommission für Bildungsplanung (BLK) |
Wissenschaftsrat (WR) |
Rat für Forschung und Technologieentwicklung |
Council for Science and technology |
|
Komu dává stanoviska“ |
vládě |
vládě, ministrovi výzkumu a informačních technologií, paralmentu |
vládě a jednotlivým ministrům |
ministrovi školství, výzkumu a technologie |
vládě, ministru vzdělávání, kultury a vědy, Ministru financí |
ministrovi podnikání, obchodu a zaměstnanosti |
vládě, ministrovi, Forfásu |
Spolkové vládě a zemským vládám
|
Spolkové vládě a zemským vládám
|
Spolkové vládě a jejím ministrům, zemským vládám |
předsedovi vlády a vládě |
|
Zřízena zákonem |
č. 300/1992 Sb., v platném znění |
č. 780 z 5.7.1996 a 676 z 19.8.1997 |
neuvedeno |
č. 82-610 z 15.7.1982, č. 85-1376 z 23.12.1985 |
ze dne 2. 11. 1990 a 30. 01. 1997 |
neuvedeno |
ustavena vládou |
správním ujednáním mezi spolkovou a zemskými vládami |
správním ujednáním mezi spolkovou a zemskými vládami |
BGB1 č. 434/1982 BGB1 I. 48/2000 |
neuvedeno |
|
Předsedá |
ministr |
volený předseda |
předseda vlády |
ministr školství, výzkumu a technologie |
volený předseda |
volený předseda |
volený předseda |
zástupce vlády |
volený předseda |
volený předseda |
zástupce ministerstva |
|
Hlavní zodpovědnost |
||||||||||||
Rozpočet na VaV |
navrhuje |
stanovisko |
doporučuje |
stanovisko |
neuvedeno |
neuvedeno |
doporučuje |
stanovisko |
stanovisko |
ne |
neuvedeno |
|
Strategie, politika |
podílí se na přípravě |
ano |
ano |
doporučuje |
doporučuje |
doporučuje |
ano |
zpracovává |
stanovisko doporučení |
zpracovává |
ano |
|
Mezinárodní spolupráce |
ne |
ano |
ano |
ne |
doporučuje |
ano |
neuvedeno |
neuvedeno |
neuvedeno |
stanovisko doporučení |
ne |
|
Programy VaV |
schvaluje |
ano |
ano |
stanovisko |
neuvedeno |
neuvedeno |
ano |
neuvedeno |
stanovisko |
stanovisko |
ne |
|
Členové rady |
||||||||||||
z ministerstev |
1 |
0 |
8 |
neuvedeno |
0 |
1 |
0 |
neuvedeno |
22 |
2 s por. hlasem |
2 |
|
nezávislí experti |
14 |
9 |
10 + 5 stálých expertů |
neuvedeno |
9 – 12 |
10 |
25 |
0 |
32 |
8 |
16 |
|
celkem |
15 |
9 |
18, resp. 23 |
40 |
12 |
11 |
25 |
neuvedeno |
54 |
8 |
18 |
|
komise |
neuvedeno |
neuvedeno |
ano |
2 |
neuvedeno |
ano |
neuvedeno |
3 |
2 |
ano |
ano |
|
III. Charakteristika systému řízení VaV ve vybraných zemích
ČESKÁ REPUBLIKA
V České republice je dosud systém řízení VaV silně decentralizovaný. VaV je financován prostřednictvím 19 rozpočtových kapitol, které spravují jednotlivá ministerstva, Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR.
Koordinační a poradní funkci v oblasti VaV plní 2 orgány:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – kromě jiných oblastí zodpovídá zejména za přípravu koncepčních a legislativních materiálů pro vládu, VaV na vysokých školách a koordinaci mezinárodní spolupráce v oblasti VaV
Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj (RVV) – hlavní poradní orgán vlády pro oblast VaV, zodpovídá zejména za přípravu státního rozpočtu, zpracování koncepčních a legislativních podkladů pro vládu (ve spolupráci s MŠMT) a za informační systém výzkumu a vývoje.
Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj (RVV)
Postavení a cíle Rady
RVV byla ustavena zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění, jako orgán zodpovědný zejména za přípravu a prosazení základní koncepce VaV po vzniku České republiky, v následujícím období pak za přípravu základních předpisů pro oblast VaV. V období po novelizaci zákona v r. 1996 o působnosti orgánů státní správy a uzavřením dohody mezi MŠMT A RVV došlo k dalšímu upřesnění kompetencí RVV.
Úkoly Rady
vyjadřuje se k návrhům legislativních podkladů vztahujících se k výzkumu a vývoji, které jsou předkládány vládě,
vypracovává pro vládu návrh rozdělení účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje, posuzuje návrh rozpočtu Grantové agentury ČR a materiály o stavu výzkumu a vývoje předkládané ústředními orgány, Grantovou agenturou ČR i dalšími subjekty, před jejich projednáním ve vládě,
posuzuje programy Grantové agentury ČR a programy výzkumu a vývoje, které navrhují a vyhlašují jednotlivé ústřední orgány státní správy,
navrhuje výši institucionálních prostředků vynakládaných ústředními orgány na činnost jimi zřízených organizací v oblasti výzkumu a vývoje a sděluje svá stanoviska těmto orgánům a vládě (u organizací zřízených Ministerstvem obrany přihlíží k jejich rozdílnému charakteru činnosti),
odpovídá za centrální evidenci projektů VaV, výzkumných záměrů a výsledků VaV financovaného ze státního rozpočtu,
předkládá vládě návrhy na jmenování a odvolání členů předsednictva Grantové agentury ČR,
volí a odvolává, společně s předsednictvem Grantové agentury ČR, členy a náhradníky oborových komisí Grantové agentury ČR.
Struktura Rady
Členy Rady jmenuje a odvolává vláda z řad významných vědců a odborníků působících na vysokých školách, v Akademii věd České republiky a v ostatních výzkumných ústavech a organizacích, na ministerstvech a v podnikatelské sféře. Funkční období členů Rady je čtyřleté a zákon připouští, že člen Rady může být opakovaně jmenován pouze ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích. Členství v Radě je veřejnou funkcí. Rada má patnáct členů s tím, že nadpoloviční většinu musí tvořit pracovníci zabývající se výzkumem nebo vývojem.
V čele Rady stojí předseda, který je členem vlády a je rovněž na návrh předsedy vlády vládou jmenován. Předseda Rady řídí její činnost a zajišťuje výměnu informací mezi vládou a jejím poradním orgánem. Rada má tři místopředsedy. První zastupuje předsedu a odpovídá za finanční otázky. Další dva se dělí o odpovědnost za činnost Rady v oblasti výzkumu a za činnost Rady v oblasti vývoje.
Činnost Rady administrativně a organizačně zajišťuje sekretariát Rady, který vede ředitel. Kromě něho pracuje v sekretariátu šest odborných a jeden administrativní pracovník. Sekretariát Rady rovněž technicky zabezpečuje Centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu (CEP), Centrální evidenci výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu (CEZ), Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV) a Centrální evidenci veřejných soutěží a veřejných zakázek (VES).
Ostatní náležitosti nezbytné pro činnost Rady jsou upraveny jejím statutem, který schvaluje vláda, a organizačním řádem Rady, který schvaluje předseda Rady.
DÁNSKO
Struktura státní správy v oblasti VaV představuje typický skandinávský systém s mírnou decentralizací. V podstatě všechna dánská ministerstva mají ve svých působnostech i podporu VaV.
Ministerstvo pro výzkum a informační technologie ((Forskningsministeriet - Ministry for Research and Information Technology) je politicky zodpovědné za výzkum, university, informační technologie a telekomunikace. Bylo založeno v roce 1993, aby koordinovalo dánské úsilí na poli výzkumu. V roce 1994 a 1998 byly rozšířeny jeho kompetence, takže v současnosti zahrnují výzkumnou a universitní politiku, informační technologie a telekomunikační politiku. Do jeho působnosti patří Dánská národní nadace pro výzkum (Danish National Research Foundation), Národní laboratoře (National Laboratory - RISO) a další výzkumné instituty. Do působnosti Ministerstva školství (Ministry of Education) patří Dánská akademie výzkumu (Danish Research Academy), univerzity a další instituce. Do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu patří Dánská akademie technických věd (Danish Academy of Technical Sciences), Dánské technologické ústavy (Danish Technological Institute) a Rada pro rozvoj průmyslu a obchodu (Industry and Trade Development Council).
Ministerstvo pro výzkum a informační technologie má 170 pracovníků, rozpočet pro 2000 je 6 milionů DKK.
Spolupráci mezi ministerstvy koordinuje Ministerský výbor pro výzkum a technologie (Interministerial R&D Committee – DIFT), jehož předsedou je ministr pro výzkum a technologie. Výbor mj. koordinuje 6 výzkumných rad, které organizačně zajišťují výzkum v jednotlivých oborech. Sekretariát výboru je samostatnou částí Ministerstva pro výzkum a technologie.
Poradním orgánem vlády, ministra pro výzkum a informační technologie a parlamentu je Dánská Rada pro politiku výzkumu (Danmarks Forskningsgråd - Danish Council for Research Policy).
V Dánsku existují i dva velké fondy (nadace) pro podporu VaV: Dánská národní nadace pro výzkum (Danish National Research Foundation), založená v roce 1991, která rozděluje ročně kolem 150 mil. DKK a Dánský fond pro rozvoj průmyslu (Danish Fund for Industrial Growth), založený v roce 1992, který rozděluje ročně kolem 300 mil.DKK.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,73 % HDP.
Dánská Rada pro politiku výzkumu
(Danmarks Forskningsgråd - Danish Council for Research Policy)
Postavení a cíle Rady
Rada byla založena na základě zákona č. 780 z 5.7.1996 a č. 676 z 19.8.1997. Parlament a jakýkoliv ministr si mohou vyžádat názor Rady, stanoviska a doporučení mohou však být dávána i na základě vlastní iniciativy Rady.
Prvořadým cílem Dánské Rady pro politiku výzkumu je podávat rady o úloze výzkumu v rozvoji dánské společnosti se zřetelem na lepší koordinaci obecných zdrojů dostupných pro výzkum.
Úkoly Rady
všeobecné rady o dánském a mezinárodním výzkumu
národní strategie výzkumu
dotace na výzkum
rámec výzkumu
role Dánska v mezinárodní výzkumné spolupráci
hlavní národní a mezinárodní výzkumné iniciativy
Struktura Rady
Rad má 9 členů. Předsedu a osm členů Rady jmenuje ministr výzkumu a informačních technologií na období tři roky. Členové musí být výzkumníci nebo musí být velmi dobře informováni o výzkumu tak, že společně representují těleso rozumějící výzkumu na universitách, státních výzkumných institucí a v průmyslu. Nejméně polovina členů musí být výzkumníci.
FINSKO
Finsko stejně jako ostatní skandinávské země má mírně decentralizovaný sytém státní správy v oblasti VaV. Prostředky z veřejných zdrojů na VaV rozděluje několik ministerstev. Ministerstvo školství, vědy a kultury (Ministry of Education, Science and Culture) má ve své působnosti Finskou akademii (Academy of Finland), 7 výzkumných rad pro jednotlivé oblasti VaV, Ústřední kancelář výzkumných rad (Central Board of Research Councils), 21 univerzit a 3 výzkumné ústavy. Do působnosti Ministerstva průmyslu o obchodu (Ministry of Trade and Industry) patří Centrum pro technologický rozvoj (Technology Development Center) a 3 výzkumné ústavy, Ministerstvo zemědělství a lesnictví (Ministry of Agriculture and Forestry) řídí 6 výzkumných ústavů.
Koordinačním orgánem je Rada pro politiku výzkumu a technologií (The Science and Technology Policy Council). Poradní orgány existují při jednotlivých ministerstvech.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,93 % HDP.
Rada pro politiku výzkumu a technologií (The Science and Technology Policy Council)
Postavení a cíle Rady
Rada byla založena ve své dnešní podobě v roce 1987. Její předchůdkyně, na kterou dnešní Rada navazuje, vznikla již počátkem šedesátých let. Rada asistuje vládě a ministerstvům v aktivitách dotýkajících se výzkumu, vývoje technologií a politiky výzkumu.
Úkoly Rady
Rada byla určena k řízení a koordinaci VaV politiky s cílem dosáhnout její mezinárodní kompatibility a připravit relevantní plány a návrhy pro vládu. Rada také připravuje doporučení pro alokaci finančních zdrojů na veřejnou podporu výzkumu. Rada se podílí i na klíčových otázkách spojených s finskou účastí na mezinárodní vědecké spolupráci.
Rada publikuje každé tři roky výroční zprávu, která analyzuje dosavadní vývoj, uvádí souvislosti a navrhuje strategii pro budoucí období.
Struktura Rady
Radu řídí předseda vlády, dalšími členy jsou ministr školství a vědy, ministr průmyslu a obchodu a ministr financí a další čtyři ministři. Radu doplňuje 10 vysoce kvalifikovaných expertů jmenovaných na funkční období 3 let. Tito lidé musí representovat Akademii Finska, Národní technologické centrum, průmysl, organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců. Rada má výkonnou komisi a podkomise pro výzkumnou politiku a politiku vývoje technologií, kterým předsedají ministr školství, resp. ministr průmyslu a obchodu.
FRANCIE
Struktura státní správy ve VaV je centralizovaná. Za oblast VaV odpovídá Ministerstvo výzkumu (Ministére de la Recherhce - Ministry of Research,), které podle aktuálních informací vzniklo rozdělením Ministerstva školství, výzkumu a technologie (Ministére de l`Education nationale, de la Recherche et de la Technologie). Ministerstvo výzkumu koordinuje činnost jednotlivých výzkumných center a připravuje politiku výzkumu. Poradním orgánem ministerstva je Vrchní poradní orgán pro výzkum a technologii (Conseil Supérieur de la Recherche et de la Technologie).
Nejvýznamnější výzkumnou institucí je Státní centrum pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique - CRNS), které sdružuje více než tisíc laboratoří v sedmi základních směrech výzkumu, avšak nehraje roli koordinátora.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,89 % HDP.
Řízení výzkumu zahrnuje mj. také:
Ředitele programů: mají ku pomoci vědeckou radu a v koordinaci s „Direction de la Technologie“ řídí harmonizované akce - programy (ACI). Tyto programy jsou financované Národním fondem vědy (FNS) a jsou orientovány na základní výzkum v prioritních oblastech, ve kterých se zdá, že je potřebný zásah státu pro zvýšení účinnosti a kompletaci výzkumu prováděného existujícími výzkumnými organizacemi a institucemi vyššího vzdělávání. Zřizují se na doporučení Národního výboru pro vědu rozhodnutím Meziministerského výboru pro vědecký a technický výzkum. Bylo jmenováno 5 ředitelů programů.
Vědecký universitní úřad (mise) funguje společně pro Direktoriát výzkumu i pro Direktoriát vyššího vzdělávání a organizuje, shromažďuje a provádí vědecká hodnocení činností uvedených v okénku „výzkum“ v kontraktech institucí vyššího vzdělávání; dále činností, které předcházejí udělení příspěvku na doktorandské studium a na výzkum; a konečně rozdělení prostředků na výzkum. Kromě toho, tato mise radí Direkci vyššího vzdělávání při posuzování žádostí o udělení diplomů. Šéf mise je obklopen vědeckými řediteli a správními rady, kteří čtvrtletně předkládají analýzy institucí vyššího vzdělávání.
Mise sestává z:
sedmi vědeckých oddělení: matematika a informatika, fyzika a inženýrské vědy, vědy o zemi a vesmíru, chemie, biologie, lékařství a zdraví, vědy o člověku a humanitní vědy, vědy o společnosti
poddirekce universitního výzkumu a doktorandského studia, která připravuje rozdělení prostředků na výzkum mezi instituce, jmenovitě v rámci několikaletých kontraktů. Rozděluje prostředky na výzkum a sleduje jejich využití a je zodpovědná za organizaci doktorandského studia. Zabezpečuje ochranu vyšších středních škol a francouzských škol v zahraničí.
týmu správních radů (zřejmě jde o ekonomy, kteří sledují správnost hospodaření)
Mise pro kulturu, vědecké a technické informace a musea, jejímž posláním je sensibilizovat veřejnost vůči vědě a technice, jmenovitě organizováním „Svátku vědy“; dále rozvíjet a zhodnocovat vědecké a technické dědictví; dále, třídit a pomáhat využívání výsledků výzkumu a jejich šíření mezi různými skupinami obyvatelstva, jakož i zabezpečovat ochranu museí, která jsou závislá na ministerstvu. Mise dostává doporučení od Vědecké rady pro kulturu a vědecké a technické informace a musea.
Poddirekce organizací výzkumu a koordinace politiky výzkumu provádí ochranu výzkumných organizací náležejících k direkci, provádí rozpočtová opatření, která se jich týkají a řeší otázky zaměstnanosti vědeckých pracovníků. Rediguje výroční zprávu o stavu výzkumu a vývoji technologií. Připravuje ve vazbě na Direkci technologie legislativní texty, vyhlášky nebo konvence týkající se institucí nebo procedur v oblasti výzkumu. Zabezpečuje pokračování mezinárodních akcí týkajících se výzkumu ve vazbě na Délégation (Zmocnění) pro mezinárodní vztahy a kooperaci. Provádí financování z prostředků Národního fondu vědy.
Nevyšší rada pro výzkum a technologie (Conseil Supérieur de la Recherche et de la Technologie -CSRT)
Postavení a cíle Rady
CSRT je poradním orgánem ministra zodpovědného za výzkum a technologie. Je místem, které zprostředkovává a harmonizuje dialog mezi činiteli a partnery ve výzkumu. Proto je CSRT žádána o konzultace při všech velkých rozhodováních týkajících se vědecké a technologické politiky vlády, zejména při přípravě rozpočtu na výzkum a vývoj technologií a při přípravě plánu, stejně jako při projednávání zpráv o analýze a perspektivách vědeckého a technického rozvoje. CSRT může sama předkládat návrhy a vytvářet komise pro přípravu specializovaných studií. Její postavení, působnost, organizaci a složení upravují zákony:
Zákon o orientaci a programování výzkumu a vývoje technologií ve Francii č. 82-610 z 15.7.1982, článek 10, 2a).
Zákon 84-52 z 26.1.1984 o vyšším vzdělávání, článek 19
Zákon 85-1376 z 23.12.1985 o výzkumu a technologickém vývoji, čl. 18
Zákon 99-587 z 12.7.1999 o inovacích a výzkumu, článek 10, 1
Dekret č. 82-1012 z 30.11.1982
Úkoly Rady
CSRT poskytuje konzultace a doporučení ministrovi zodpovědnému za výzkum ve věci:
rozpočtu na výzkum a vývoj technologií, zejména jeho rozdělení na 4 kategorie vyjmenované v zákonu z 15.7.1982,
výroční zprávy o výzkumných činnostech a vývoji technologií, kterou předkládá ministr zodpovědný za výzkum parlamentu,
přípravy národního plánu výzkumu a technologie,
výhledových zpráv a analýzy vědecké a technické konjunktury,
vytváření státních institucí vědeckého a technologického charakteru,
výběru mobilizačních programů (asi na prvé str. zmíněných 5 programů). Rada je rovněž informována o jejich realizaci.
Rada může poskytovat ministrovi zodpovědným za výzkum konzultace:
projektech reforem týkajících se organizace výzkumu a statutu institucí výzkumu a vývoje technologií
projektech reforem týkajících se zaměstnanosti vědců
programování velkých vědeckých zařízení
strategii využití podpůrných fondů ministra zodpovědného za výzkum
všech dalších otázkách, které ministr považuje za potřebné
Rada může naopak ministrovi předkládat návrhy ve všech oblastech své kompetence.
Struktura Rady
CSRT, která je zřízená při ministrovi zodpovědném za výzkum a ministr je jejím předsedou, se schází minimálně 4 krát ročně na plenárním zasedání, které svolává její předseda. Jeho sekretariát je zabezpečen službami pro ministra. Rada je složena ze dvou kolegií po 20 členech, „representantů jednak vědecké a technické komunity, jednak representantů partnerů výzkumu: representantů ze světa práce, výroby kultury a z regionů“. Mandát radních je dva roky, obnovitelný je jednou. Vice-president je volen Radou mezi 20 členy prvního kolegia (vědecká a technická komunita).
HOLANDSKO
Uspořádání státní správy ve VaV je přechodem mezi centralizovaným a decentralizovaným systémem. Ministerstvo školství, kultury a věd (Ministry of Education, Culture and Sciences) odpovídá za koordinaci výzkumné politiky, do jeho působnosti spadá 13 univerzit a sdružení výzkumných ústavů s názvem Holandská organizace pro vědecký výzkum (Netherlands Organization for Scientific Research – NWO). Ministerstvo hospodářství (Ministry of Economic Affairs) odpovídá za tvorbu a koordinaci technické politiky, do jeho působnosti patří Holandská organizace pro aplikovaný výzkum (Netherlands Organization for Applied Scientific Research - TNO). Vybranými problémy výzkumné a technologické politiky se zabývá Meziministerský výbor pro strukturální politiku.
Významné koordinační funkce vyšší úrovně plní Meziministerský výbor pro strukturální politiku, který se zabývá i vybranými problémy výzkumné a technologické politiky. Poradním orgánem vlády je Rada pro výzkum a technologie (Adviesraat voor het Wettenschaps- en Technologiebeleid - AWT), složená z předních představitelů VaV a průmyslu. Zvláštním poradním orgánem pro veškeré problémy vládní politiky je vědecká rada pro politiku vlády.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,81 % HDP.
Rada pro výzkum a technologie (Adviesraat voor het Wettenschaps- en Technologiebeleid - AWT)
Postavení a cíle Rady
AWT je samostatným orgánem zřízeným zákonem ze dne 2, listopadu 1990. Její funkce byly upraveny dalším zákonem ze dne 30. ledna 1997.
Těžiště činnosti Rady je v přenosu znalostí a informací o technologiích a vývoji. Doporučení Rady mohou mít vztah k záležitostem, které mohou ovlivňovat rozvoj výzkumu a vývoje. Podle zákona o poradních kolegiích je Rada povinna informovat každé tři měsíce obě komory parlamentu o své činnosti formou zprávy.
Úkoly Rady
Rada je poradním orgánem vlády a parlamentu ve věcech politiky vědy a technologického vývoje v národním i mezinárodním měřítku. Zabývá se i otázkami informační politiky v oblasti vědy a technologií.
Úkolem Rady je rovněž poskytovat rady a doporučení ministrovi vzdělávání, kultury a vědy v oblasti vědy a technologií při provádění „technology foresight“. Rada zveřejňuje takto získané výsledky ve formě veřejně dostupné zprávy a zpřístupňuje získané údaje všem institucím činným v oblasti vědy a technologií.
Struktura Rady
Rada je složena z nejméně 9, nejvíce z 13 členů, včetně předsedy, kteří jsou jmenováni královským rozhodnutím. Členové Rady pocházejí z různých částí společnosti (university, průmysl. atd.). Členové zasedají v Radě jako osobnosti a nezastupují žádné pevné zájmy (= zodpovídají se pouze sami sobě, jsou nezávislí, etc.). Členové jsou jmenováni na období 4 let, které může být jedenkrát prodlouženo. Funkce předsedy Rady je funkce na plný úvazek.
Činnost Rady je podporována sekretariátem. Jeho vedoucí (sekretář) je členem Rady. Sekretariát sestává z cca 15 pracovníků, včetně 8 akademicky (vědecky erudovaných) vzdělaných osob zastupujících vědecké pracovníky. Pracovníci mohou být posílení o externisty na specifické práce.
IRSKO
Systém státní správy VaV má centralizovaný charakter. Zodpovědným orgánem státní správy za VaV je Ministerstvo podnikání, obchodu a zaměstnanosti (Department of Enterprise, Trade and Employment).
Orgánem státní správy s odpovědností za VaV je Ministerstvo podnikání, obchodu a zaměstnanosti (Department of Enterprise, Trade and Employment). Poradním a koordinačním orgánem pro průmyslový rozvoj , vědu a techniku je Agentura FORFÁS. Jejím prostřednictvím prosazuje stát svojí politiku VaV. Ta přitom využívá dalších dvou subjektů: FORBAIRT (Enterprice Ireland) ( podpora domácího průmyslu) a IDA Ireland (podpora vnitřních investic), Irish Council for Science, Technology and Innovation (ICSTI) – poradní orgán pro strategické řízení politiky v oblasti vědy, technologií a inovací.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,96 % HDP.
Forfás
Postavení a cíle
Forfás je politický poradní a koordinační výbor pro průmyslový vývoj, vědu a technologie v Irsku. Tomuto orgánu byly státem svěřeny pravomoci v oblastech průmyslového růstu a technologického rozvoje. Prostřednictvím Forfás jsou rovněž svěřeny pravomoci pro Enterprice Ireland v oblasti podpory domácího průmyslu a IDA Ireland v oblasti podpory vnitřních investic. Cílem je podporovat a prosazovat vývoj v těchto oblastech.
Úkoly
Poskytování rad ministrovi v oblasti vývoje průmyslu v Irsku
Poskytování rad pro Enterprice Ireland, IDA Ireland a ostatní státní orgány (nebo orgány ustavené státem) podle požadavků ministra
Podpora vývoje průmyslu, technologií, obchodu a lidských zdrojů v Irsku
Podpora založení a vývoje irských (in the State) průmyslových podniků ze zahraničí (outside the State)
Rada a koordinace Enterprice Ireland, IDA Ireland ve vztahu k jejich funkcím
Struktura
1) Výbor ředitelů (Forfás Board of Directors)
2) Řídící tým (Forfás Management Team)
Oddělení podnikové a obchodní politiky (Enterprise and Trade Policy Division) – podporuje výbor ředitelů v jeho funkci poradního orgánu ministra v oblasti obecného podnikového vývoje a otázek týkajících se agentur pro podporu; hodnocení politiky podnikání a trendy dlouhodobých strategií pro podporu podnikání v Irsku; koordinace podpora spolupráce mezi agenturami průmyslového rozvoje; provádění a koordinace dohledu nad agenturami (regionální úroveň), šíření informací;
Oddělení vědy, technologií a inovací (Science, Technology and Innovation Division) – připravuje (zajišťuje) politiku a expertizy pro vládu Irska.
Data o vědě, technologiích a inovacích (výroční zpráva, státní podpora VaV, průmyslový VaV)
Hodnocení národních RTD programů
Mezinárodní spolupráce ve VaV
Podpora Irské rady pro vědu, technologie a inovace (ICSTI) Informační společnost Irska (Information Society Ireland)
Irská rada pro vědu, technologie a inovace –(Irish Council for Science, Technology and Innovation -ICSTI)
Postavení a cíle Rady
ICSTI byla ustavena vládou v r. 1997 jako poradní orgán pro strategické řízení vědy, technologie a inovační politiky. Rada je řízena Dr. Edwardem Walshem (University of Limerick Foundation).
Úkoly Rady
Poskytování rad v oblasti politiky vědy a technologií podle specifických požadavků vlády (ministra zodpovědného za vědu a technologie
Poskytování rad pro ministra zodpovědného za vědu a technologie a Forfás v oblasti vědní politiky a souvisejících věcech, ale i na základě vlastní iniciativy Rady
Poskytování rad pro ministra zodpovědného za vědu a technologie v oblasti strategie a přípravy národních programů VaV a v oblasti strategického řízení státní podpory VaV
Další dočasné činnosti podle rozhodnutí ministra
Struktura Rady
ICSTI má 25 členů, zastupujících univerzity (8), Forfás (1), výzkumné organizace (6), asociace (2), privátní firmy (8). Sekretariát ICSTI je zajišťován oddělením vědy a technologií Forfasu.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
Jde o centralizovaný systém s řadou specifik, vyplývajících z federálního uspořádání státu. Za tvorbu státní politiky VaV a podstatnou část její realizace odpovídá Spolkové ministerstvo vzdělání a výzkumu (Bundesministerium fur Bildung und Forschung - BMBF). Ve většině spolkových zemí existují samostatná ministerstva pro výzkum, často i s dalšími kompetencemi (školství, doprava ap.). Spolkové ministerstvo BMBF odpovídá za tvorbu státní politiky a podstatnou část její realizace. Z rozpočtu tohoto ministerstva jde podstatná část prostředků spolkového rozpočtu na VaV.
Klíčové postavení v koordinaci a přípravě německé vědecké a výzkumné politiky mají tři instituce. Jsou to:
Spolková komise pro plánování a podporu výzkumu (Bund-Länder-Kommission fur Bildungsplanung und Forschungsforderung - BLK), zabývající se výhradně koordinací školské a výzkumné politiky mezi spolkem a spolkovými zeměmi
Stálá konference zemských ministrů kultury v SRN (Ständige Konferenz der Kulturminister der Länder in der BDR - KMK), která slouží koordinaci politiky hlavně v oblasti vysokých škol mezi jednotlivými spolkovými zeměmi a
Spolkovým meziministerským koordinátorem je Vědecká rada (Wissenschaftsrat - WR). Rada má 54 členů (32 jmenuje spolkový prezident, z toho 24 na základě společného návrhu velkých výzkumných institucí a 8 na základě společného návrhu zemských vlád a spolkové vlády; 22 členů vysílají do Rady spolková vláda a vlády spolkových zemí přímo). Členy rady jsou přední osobnosti VaV a jeho řízení. Úkolem WR je příprava doporučení obsahového a strukturálního rozvoje vysokých škol, vědy a výzkumu v SRN a vypracování odborných posudků na základě požadavků spolkových zemí, spolku, případně i BLK nebo KMK.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,82 % HDP.
Komise pro plánování vzdělávání a podporu výzkumu (Bund-Länder-Komission für Bildungsplannung und Forschungsförderung – BLK)4
Postavení a cíle BLK
BLK byla založena v roce 1970 správní dohodou mezi Bundem a spolkovými zeměmi. V roce 1975 byl na základě ujednání o spolkové podpoře výzkumu upraven název do současné podoby, neboť Komise dostala dodatečné úkoly v oblasti výzkumu. Komise je komisí spolkové vlády a úzce spolupracuje s odbornou komisí ministrů spolkových zemí.
Činnost BLK je založena na (legislativní podklad činnosti)
správní dohodě mezi Bundem a spolkovými zeměmi o zřízení společné komise ze dne 25. června 1970
na rámcovém ujednání o koordinované přípravě, provedení a vědecké spolupráci při modelových pokusech ve vzdělávání ze 7. května 1971
rámcovém ujednání mezi Bundem a spolkovými zeměmi o společné podpoře výzkumu ze dne 28. listopadu 1975.
Dodatečnou dohodou ze dne 17. – 21. prosince 1990 přistoupily k uvedeným smlouvám také nové spolkové země Brandenburg, Mecklenburg-Vorpommern, Sachsen, Sachsen- Anhalt a Thüringen (Braniborsko, Meklenbursko-Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko).
Uvedená ujednání mají svůj základ v příslušných článcích Ústavy (91b).
Úkoly BLK v oblasti VaV
usiluje o soulad vědeckopolitického plánování a rozhodování Bundu a spolkových zemí a zpracovává střednědobý plán pro tuto oblast
plánuje stěžejní opatření a poskytuje doporučení při výměnu informací mezi Bundem a spolkovými zeměmi v záležitostech podpory výzkumu
navrhuje předsedům vlád Bundu (kancléři) a spolkových zemí souhlasit s rozpočtovými a vědeckými plány vědeckých a výzkumných institucí financovaných na základě výše uvedených dohod.
Na základě rozhodnutí šéfů spolkové a zemských vlád byla BLK uložena zodpovědnost za zpracování základních otázek informačního systému ve výzkumu.
Kromě povinností ve VaV má BLK řadu úkolů v oblasti vzdělávání.
Struktura BLK
Nejvyšším poradním a rozhodovacím orgánem BLK je Komise. Jejími členy je 8 zástupců spolkové vlády a jeden representant (v případě podpory výzkumu dva zástupci) z vlády každé spolkové země. Členy jsou především ministři a nebo vysocí státní úředníci, nikoliv vědci. Zástupci spolkové vlády disponují 16 hlasy, které jsou sbírány jednotně, zástupce zemské vlády má jeden hlas. Předseda a zástupce předsedy je volen vždy na jeden rok střídavě ze zástupců spolkové vlády a spolkových zemí. Komise přijímá svá rozhodnutí většinou nejméně 25 hlasů členů.
Rozhodnutí Komise jsou předkládána předsedovi spolkové vlády a předsedům zemských vlád pro další uvažování a rozhodování. Přijetí předpokládá souhlas nejméně 13 předsedů vlády. Váže jen ty, kteří vyslovili souhlas. V rámcovém ujednání o podpoře výzkumu je pro souhlas šéfů vlád jednoduchý postup.
Pro přípravu svých závěrů má Komise dva výbory a projektovou skupinu:
výbor pro vzdělávání
výbor pro podporu výzkumu
projektovou skupinu „Inovace ve vzdělávání“, která asistuje výboru pro vzdělávání.
Členy výborů a pracovní skupiny jsou zástupci příslušných resortů spolkové vlády a zemských vlád. Do výborů a skupiny mohou být přizváni experti.
Sekretariát BLK
Sekretariát BLK je umístěn v Bonnu. Má 26 zaměstnanců a je zřízen u úřadu spolkového presidenta. Jeho úkolem je plnění průběžných úkolů a pro přípravu zasedání Komise a dalších grémií. Náklady nese Bund. Hlavní sekretář a jeho zástupce jsou jmenováni federální vládou po dohodě se spolkovými zeměmi.
Vědecká rada (Wissenschafsrat)
Postavení a cíle Rady
Vědecká rada byla založena 5. září 1957 na základě správní dohody (Administrative agreement) mezi federální vládou a vládami spolkových zemí. Je nejstarším poradním orgánem pro vědní politiku v Evropě.
Vědecká rada je společný spolkový meziministerský koordinátor. Vědecká rada umožňuje vědecké obci a tvůrcům politiky kontinuální dialog nad zásadními problémy se zástupci federální vlády i vlád spolkových zemí. Je poradním orgánem pro politické činitele a nástrojem kooperace vědecké práce na federální úrovni. Vědecká rada zároveň slouží jako spojovací článek nejen mezi vědci a tvůrci politiky, ale v důsledku federální struktury i mezi federální vládou a vládami spolkových zemí. Vědecká rada je spolufinancován federální vládou a 16 vládami spolkových zemí.
Úkoly Rady
Vědecká rada poskytuje doporučení a rady spolkové vládě a vládám spolkových zemí. Její úkoly a poskytovaná doporučení se týkají především vnitřních a strukturálních otázek vysokého školství, vědy a výzkumu. Její doporučení jsou spojena s rozvahou o kvantitativních a finančních důsledcích a jejich uskutečněních; měla by odpovídat požadavkům sociálního, kulturního a vědeckého života.
Vědecká rada dává doporučení a stanoviska ke dvěma oblastem vědecké politiky, tj. k
vědeckým institucím (universitám, vyšším odborným školám a mimouniverzitním výzkumným institucím), zvláště k jejich struktuře a činnosti, vývoji a financování
k přesahujícím otázkám vědeckého systému, k vybraným strukturálním aspektům výzkumu a výuky, jakož i k plánování, hodnocení a řízení jednotlivých oblastí a oborů.
RAKOUSKO
S novelou spolkového zákona 2000 byly nově rozděleny pravomoci v oblasti vědy, výzkumu, inovací a technologií.
Spolkové ministerstvo vzdělávání, vědy a kultury (Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur) je mezi jiným věcně příslušné pro záležitosti vědy, zvláště vědeckého výzkumu a výuky, pro záležitosti universit, odborných vysokých škol a dalších vědeckých zařízení a ústavů včetně rakouské Akademie věd. Dále také pro záležitosti vědeckého výzkumu a mezinárodních programů mobility jakož i pro 5. RP.
Spolkové ministerstvo dopravy, inovací a technologií (Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie) je příslušné pro záležitosti hospodářsko technického výzkumu, zvláště pro záležitosti podpory výzkumu pro malé a stření podnikání, fondů k podpoře vědeckého výzkumu a inovační a technologické fondy. K tomu také pro záležitosti právní ochrany, zvláště patentových záležitostí a problematiky užitných vzorů, jakož i pro záležitosti vytváření základů národního výzkumného programu prostřednictvím Rady pro výzkum a technologie.
Spolkové ministerstvo pro hospodářství a práci (Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit) je příslušné pro technické pokusnictví, pro výzkum v malém a středním podnikání a průmyslový výzkum jakož i pro záležitosti strukturálních fondů EU.
Dílčí působnosti v oblasti VaV mají i Ministerstvo výstavby a techniky a Ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí.
U Spolkového ministerstva dopravy, inovací a technologií byla zřízena Rada pro výzkum a vývoj technologií (Rat für Forschung und Technologieentwicklung).
V Rakousku se uplatňuje velký rozsah účelového financování VaV prostřednictvím dvou relativně nezávislých fondů: Fond pro zabezpečení vědeckého výzkumu (FWF) a Fond pro zabezpečení průmyslového výzkumu (FFF). Hlavním zdrojem financování obou fondů jsou pravidelné roční příspěvky ze spolkového rozpočtu a zemských rozpočtů. Oba fondy mají stálé správní úřady (kanceláře).
Do působnosti Fondu pro podporu vědeckého výzkumu, který zabezpečuje především účelové financování formou grantů, patří Rakouská akademie věd a Společnost L. Boltzmanna. Do působnosti Fondu pro podporu průmyslového výzkumu, který zabezpečuje účelové příspěvky projektům průmyslového VaV, patří sdružení ústavů pro průmyslový výzkum a jeden velký technologický institut.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků činily 0,71 % HDP.
Rada pro výzkum a vývoj technologií (Rat für Forschung und Technologieentwicklung)
Postavení a cíle
Rada pro výzkum a vývoj technologií byla zřízena zákonem (Bundesgesetz zur Förderung der Forschung und Technologieentwicklung, BGB1 č. 434 z roku 1982, novelizován zákonem BGB1 I. č. 48 z roku 2000).
Aby byla dokumentována pracovní hodnota nového vědeckopolitického poradního grémia, bylo stanoveno, že věcně příslušní ministři mají o doporučeních Rady s Radou projednávat; také Rada má svá doporučení zpřístupňovat veřejnosti a neméně jedenkrát ročně má předkládat zprávu spolkové vládě.
Úkoly Rady
poskytovat rady spolkové vládě a na vyžádání také jednotlivým spolkovým ministrům nebo zemským vládám ve všech otázkách týkajících se výzkumu, technologií a inovací,
vypracovávat dlouhodobou rakouskou strategii pro oblast výzkumu a vývoje technologií,
vypracovávat výzkumné, inovační a technologické programy a pro politiku výzkumu a vývoje všechny výzkumně, inovačně a technologicky vývojově zaměřené směrnice, na jejichž tvorbě se podílí spolková vláda a její instituce,
poskytovat doporučení pro posílení pozice Rakouska v mezinárodní spolupráci ve výzkumu a technologiích,
předkládat návrhy národních výzkumných a technologických programů s ohledem na mezinárodní výzkumné a technologické programy všech výzkumných, inovačních a technologicky orientovaných zařízení s podílem spolkové vlády a jejích institucí,
předkládat návrhy ke zlepšení spolupráce hospodářství a výzkumu, zvláště společným prováděním universitního výzkumu a aplikovaného výzkumu a technologického vývoje ve firmách,
předkládat návrhy na sledování všech výzkumných, inovačních a technologicky zaměřených zařízení s podílem spolkové vlády a s ohledem na mezinárodní standardy.
Struktura Rady
Rada sestává z 8 hlasujících členů, z nichž čtyři jsou ustanovení Spolkovým ministerstvem vzdělávání, vědy a kultury a čtyři členové jsou ustanoveni Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií na funkční období pěti let. Při sestavování grémia je pamatováno na vyvážení poměrů experty a expertkami ze zahraniční i z domova, jakož i experty a expertkami z oblasti universitního a mimouniversitního výzkumu, resp. výzkumu a vývoje technologií blízkého podnikatelským kruhům. Pro organizační zajištění úkolů Rady byla zřízena jednotka při Spolkovém ministerstvu dopravy, inovací a technologií.
VELKÁ BRITÁNIE
Za záležitosti vědy a techniky jsou ve Velké Británii odpovědní předseda vlády a ministr pro vědu a výkonným orgánem je Úřad pro vědu a techniku (Office of Science and Technology - OST), který je součástí britského ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry - DTI). Správa VaV je od června 1995 součástí Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry - DTI). Ministerstvo školství nemá ústřední zodpovědnost za vědu. Osoba s titulem Minister for Science and Inovation je na úrovni českého náměstka ministra. Je zodpovědná za VaV a je členem týmu Secretary of State for Trade and Industry (tj. pozice našeho ministra). Začlenění OST do DTI platí s dvěma výjimkami:
rozpočet pro VaV je oddělen od rozpočtu DTI
OST má nadresortní působnost (transcendental body)
OST získává nezávislé rady od významných vědců, technologů a průmyslníků. Je odpovědný za koordinaci státem financovaných následujících výzkumných rad:
Biotechnology and Biological Sciences Research Council (BBSRC)
Council for the Central Laboratory of the Research Councils (CCLRC)
Economic and Social Research Council (ESRC)
Engineering and Physical Sciences Research Council (EPSRC)
Medical Research Council (MRC)
Natural Enviroment Research Council (NERC)
Particle Physics and Astronomy Research Council (PPARC)
Rady zabezpečují rozdělování prostředků v rámci svých oborových působností.
Rada pro vědu a technologie (Council for Science and Technology – CST) je poradním a odborným orgánem vlády ve věcech vládní politiky pro vědu, inženýrství a technologie zřízená v listopadu 1993. CST se nezabývá ani financováním, ani prioritami výzkumu. Tyto věci jsou zcela v kompetenci jednotlivých výzkumných rad. Klíčovým úkolem CST je ve střednědobém až dlouhodobém horizontu sledovat a hodnotit, jak se mění ukazatelé VaV a předkládat v tomto směru příslušná doporučení britské vládě.
V britském parlamentu pak působí dva výbory pro vědu a technologie (House of Lords Select Committee on Science and Technology, House of Commons Science and Technology Select Committee) a dále ještě nezávislý úřad Parliamentary Office for Science and Technology (POST), který je administrativní součástí Dolní sněmovny. POST vypracovává analýzy k otázkám vědy pro obě komory parlamentu.
Výdaje na VaV v roce 1999 z veřejných prostředků 0,58 % HDP.
Rada pro vědu a technologie (Council for Science and Technology – CST)
Postavení a cíle Rady
Je nejdůležitějším poradním orgánem působícím na úrovni předsedy vlády a vlády. Byla zřízen v roce 1993. Úkolem je poskytovat rady k udržení rovnováhy mezi britskou vědou, inženýrstvím a vývojem technologií na jedné straně a politickými cíli a záměry vlády na straně druhé. Rada se každý rok soustřeďuje na malé množství dokumentů strategického významu. Ve své práci je velmi selektivní.
Úkoly Rady
Klíčovým úkolem Rady je ve střednědobém až dlouhodobém horizontu sledovat a hodnotit vývoj ukazatelů VaV a v závislosti na něm předkládat doporučení vládě. Nezabývá se financováním ani prioritami výzkumu.
Struktura Rady
Rada může pracovat ve třech podkomisích, kterým musí předsedat člen Rady. Na přesně stanovené části práce těchto podkomisí mohou být zváni nejen řádní členové Rady, ale na omezenou dobu i externisté – nečlenové.
Radě předsedá prezident (obecně hlava ministerstva obchodu a průmyslu a člen kabinetu se zodpovědností za vědu a technologie). Osoba s titulem Chief Scientific Advisor je zástupcem předsedy Rady a současně ředitelem sekretariátu Rady.
Rada má 16 nezávislých členů, kteří representují obchodní a vědeckou komunitu. Jsou vybírání z velmi široce respektovaných lidí z kruhů akademie, byznysu, měst a sponzorů.
Úřad pro vědu a techniku (Office of Science and Technology - OST)
Postavení a cíle OST
Úřad pro vědu a technologie je sekretariátem CST a zároveň organizační složkou Ministerstva obchodu a průmyslu. Byl ustaven v roce 1992 jako součást Úřadu vlády. V roce 1995 se stal součástí Ministerstva obchodu a průmyslu.
Úkoly OST
zodpovědnost za centrální pohled na výzkum a vývoj pro vládní politiku výzkumu a vývoje, a to jak v národním měřítku napříč ministerstvy a obory, tak i mezinárodně
zodpovědnost za rozpočet na výzkum a vývoj, za koordinaci práce jednotlivých vědeckých rad (tyto rady zabezpečují rozdělování prostředků v rámci svých oborových působností)
zodpovědnost za implementaci politiky VaV a souvisejících dokumentů vyplývajících z tzv. Bíle knihy (1993, White Paper) nazvané Realizing Our Potential.
Úřad vydává ročenku s výhledem na další období (Forward Look), která shrnuje vládní strategii VaV, programy vědeckých rad a každého ministerstva. Úřad rovněž poskytuje grant Královské společnosti a Královské inženýrské akademii.
Struktura OST
Úřad je veden hlavním vědeckým poradcem a zahrnuje oddělení hlavního ředitele vědeckých rad.
Hlavní vědecký poradce (Chief Scientific Advisor)
Poskytuje politické rady v oblasti výzkumu a vývoje přímo předsedovi vlády. Jeho sekretariát je součástí Úřadu pro vědu a technologie.
Chief zodpovídá za celý systém výzkumu a zasedá, v obecné rovině ex officio, ve skutečnosti v každí důležité komisi a poradní skupině. Např. Chief je zástupcem předsedy Rady a rovněž předsedou komise sdružující resortní šéfy výzkumu a vývoje (Chief Scientists).
Další poradní skupiny britské vlády
Jsou to např. Královská komise pro znečištění životního prostředí, Poradní komise pro humánní genetiku, Poradní komise pro mikrobiologickou bezpečnost potravin, Poradní komise pro nakládání s radioaktivními odpady.
1) Například obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 103/2001 Sb.
2) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb.
3) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona ČNR č. 34/1970 Sb., zákona ČNR č. 147/1970 Sb., zákona ČNR č. 125/1974 Sb., zákona ČNR č. 25/1976 Sb., zákona ČNR č. 118/1983 Sb., zákona ČNR č. 60/1988 Sb., zákona ČNR č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva ČNR č. 9/1990 Sb., zákona ČNR č. 93/1990 Sb., zákona ČNR č. 126/1990 Sb., zákona ČNR č. 203/1990 Sb., zákona ČNR č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva ČNR č. 305/1990 Sb., zákona ČNR č. 575/1990 Sb., zákona ČNR č. 173/1991 Sb., zákona ČNR č. 283/1991 Sb., zákona ČNR č. 19/1992 Sb., zákona ČNR č. 23/1992 Sb., zákona ČNR č. 103/1992 Sb., zákona ČNR č. 167/1992 Sb., zákona ČNR č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva ČNR č. 350/1992 Sb., zákona ČNR č. 358/1992 Sb., zákona ČNR č. 359/1992 Sb., zákona ČNR č. 458/1992 Sb., zákona ČNR č. 474/1992 Sb., zákona ČNR č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
5) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
6) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb. a zákona č. 66/2001 Sb.
11) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
13) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb.
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb.
§ 15 zákona č. 250/2000 Sb.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
16) § 10 a 11 zákona č. 59/2000 Sb.
17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb.
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám).
18) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb.
22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 121/2000 Sb.
23) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
24) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb.
25) Trestní zákon.
26) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb.
27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
28) Rozhodnutí č. 1/99 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. července 1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, a v programech pro výzkum a vzdělávání, uveřejněné pod č. 96/2000 Sb. m. s.
29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.
30) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
31) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
32) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
33) Trestní zákon.
34) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat
36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
37) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
40) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
41) §4 odstavec 2 zákona č. 563/1991 Sb.
42) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
44) Například zákon 121/2000 Sb., autorský zákon, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, obchodní zákoník.
45) Zákon 148/1998Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb. a zákona č. 66/2001 Sb.
46) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
47) Trestní zákon.
48) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
50) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
51) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
52) § 92 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
53) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 S., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 146/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
55) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb.
56) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 177/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
57) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
59) § 236 a následující zákoníku práce.
§ 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 141/2001 Sb.
60) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
61) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 S., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.
62) Trestní zákon.
63) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.
65) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
66) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
67) § 92 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
68) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 S., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 146/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
70) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb.
71) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 177/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.
72) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
74) § 236 a následující zákoníku práce.
§ 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 141/2001 Sb.
75) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
76) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 S., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.
77) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.
78) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb., zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., obchodní zákoník.
79) § 2 písm. c) a § 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
80) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
81) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb.
82) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
84) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
85) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám).
86 Materiál byl připraven v návaznosti na materiál „Státní správa výzkumu a vývoje v zahraničí“, který byl jednou z příloh zdůvodňujících Národní politiku výzkumu a vývoje ČR a byl doplněn obdobným materiálem připraveným při přípravě návrhu zákona o výzkumu a vývoji „Postavení rad pro výzkum a vývoj v organizační struktuře státní správy výzkumu a vývoje ve vybraných evropských zemích.“