Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované
právní úpravy
Pracovněprávní vztahy zaměstnanců dopravy jsou v současné době upraveny celou řadou mezinárodních smluv a právních předpisů, speciálně však nařízením vlády č. 499/2000 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě. Do 31. 12. 2000 platila v této oblasti řada výnosů a směrnic Ministerstva dopravy a spojů případně Ministerstva vnitra. Podle § 5 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy zaměstnanců dopravy, vůdců plavidel a členů posádek plavidel provozujících vnitrozemskou a námořní plavbu řídí zákoníkem práce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Protože nařízení vlády představovalo pouze provizorní úpravu, je nutno nahradit značně nepřehlednou a neúplnou právní úpravu pracovní doby a doby odpočinku v dopravě samostatným zákonem. Návrh se zaměřuje pouze na ty případy, kdy objektivní nutnost speciální úpravy v jednotlivých odvětvích dopravy skutečně existuje.
Návrh je založen na následujících principech:
Princip subsidiarity k zákoníku práce – návrh upravuje pouze ty vztahy, u kterých je věcně odůvodněná a nezbytně nutná jejich odchylná úprava od zákoníku práce, instituty, které nejsou upraveny v tomto návrhu, se řídí zákoníkem práce.
S ohledem na princip uvedený v bodě 1 nepřekračuje navrhovaná právní úprava průměrnou délku týdenní pracovní doby stanovenou v zákoníku práce a je v souladu s čl. 6 Směrnice Rady 93/104/ES týkající se určitých hledisek organizace pracovní doby.
Vztahuje se pouze na zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, u nichž povaha práce nebo podmínky provozu nedovolují rozvrhnout pracovní dobu rovnoměrně a v důsledku toho není aplikovatelná obecná úprava jednotlivých institutů zákoníku práce. Z působnosti návrhu jsou tedy vyloučeni zaměstnanci, jejichž práce má administrativní charakter a nevyžaduje speciální úpravu v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, návrh se vztahuje jen na vybrané kategorie provozních zaměstnanců.
Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky,
s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními předpisy Evropského
společenství
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh je v souladu s Nařízením Rady EHS č. 3820/85 z 20. 12. 1985 o harmonizaci určitých sociálně právních předpisů v silniční dopravě a se Směrnicí č. 93/104/ES z 23. 11. 1993 o určitých aspektech organizace pracovní doby, ve znění Směrnice č. 2000/34/ES z 23. 6. 2000 (novela směrnice začlenila do své působnosti i zaměstnance v dopravě s výjimkou námořníků). Návrh odpovídá také Směrnici Rady č. 2000/79/ES z 1. 12. 2000 o organizaci pracovní doby mobilních zaměstnanců v letecké dopravě.
III. Dopad návrhu na státní rozpočet
Navrhovaná úprava nebude mít nároky na státní rozpočet. Naopak její nepřijetí by mělo negativní vliv na hospodaření všech dopravních organizací, které by v případě, že by se na ně vztahovala obecná ustanovení zákoníku práce, musely zvyšovat počty svých zaměstnanců. Tato skutečnost by měla i negativní finanční důsledky pro státní rozpočet.
K § 1:
Ustanovení vymezuje předmět úpravy zákona a jeho personální působnost a současně stanoví, že pokud zákon neobsahuje speciální úpravu, vztahuje se na příslušné vztahy obecná úprava obsažená v zákoníku práce. Osobní působnost zákona je objektivně dána platnou právní úpravou v souvisejících právních předpisech. Je limitována jednak tím, že zákon má vztah k zákoníku práce a dále ke zvláštním dopravním zákonům, které upravují provozování dopravy jako podnikatelské činnosti. Zákon lze proto vztáhnout pouze na ty osoby v dopravě, které mají postavení zaměstnanců (nikoliv tedy na podnikatele) a ze všech zaměstnanců jen na ty, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a jejichž zaměstnavatel provozuje dopravu, je správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle zvláštních zákonů. Pouze tyto zákony totiž ukládají povinnosti, na které lze navázat i v tomto zákoně a které je možno kontrolovat a sankcionovat. Jednotlivá ustanovení potom ještě dále vymezují kategorie zaměstnanců, pro které příslušná úprava platí.
K § 2:
V tomto ustanovení jsou vymezeny základní pojmy, které zákon používá a které jsou buď zcela speciální pro oblast dopravy nebo jsou vymezeny odlišně od úpravy v zákoníku práce. Vymezení pojmů navazuje na analogické vymezení ve speciálních dopravních zákonech a v mezinárodních úmluvách např. pojmy v § 2 písm. a) vycházejí z Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), která definuje
řidiče jako „osobu dostávající nebo nedostávající mzdu, která řídí vozidlo třeba jen krátkou dobu nebo je ve vozidle, aby je popřípadě mohla řídit“,
pomocníka řidiče jako „každou osobu, která doprovází řidiče, aby mu při některých úkonech mohla pomoci, a obvykle se činně účastní přepravních výkonů, aniž je řidičem“
průvodčího jako „osobu, která doprovází řidiče vozidla přepravujícího osoby a je zejména pověřena vydávat nebo kontrolovat jízdenky nebo jiné doklady opravňující cestujícího k jízdě vozidlem“.
Všechny druhy dopravy jsou specifické tím, že vyžadují dodržování předem stanovených časů odjezdů a příjezdů dopravních prostředků, zajištění přepravy ve smluvně stanovených termínech apod. bez ohledu na nepřítomnost zaměstnanců, např. z důvodu nemoci, povětrnostní podmínky atd. Tyto skutečnosti vyžadují zaměstnávat v dopravě také zaměstnance pracující letmo, kteří jsou schopni nastoupit do práce operativně podle potřeby zaměstnavatele a podmínek provozu. Pojem je dlouhodobě používaný zejména v železniční dopravě. Zaměstnanec pracující letmo nemá předem pevně stanovený rozvrh směn, jinak se na něho vztahují ustanovení zákoníku práce a tohoto návrhu.
K § 3 a 4:
Tato ustanovení se vztahují na vymezené zaměstnance v silniční dopravě, přičemž rozlišují v některých případech mezi členem osádky nákladního automobilu nebo autobusu jako širším pojmem podle § 2 odst. 1 písm. d) a řidičem nákladního automobilu nebo autobusu. Vychází se z Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), publikované ve Sbírce zákonů jako vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která vstoupila v platnost pro Českou republiku dnem 2.6.1976. Rozsah platnosti některých článků citované dohody se rozšiřuje i na členy osádek nákladních automobilů a autobusů v tuzemské silniční dopravě.
K § 5:
Předmětem tohoto ustanovení jsou pouze zaměstnanci údržby pozemních komunikací tj. zaměstnanci zajišťující sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací a platí pro ně jen v zimním období a při likvidaci důsledků kalamitních situací, kdy je třeba zajistit výjimky z režimu pracovní doby a doby odpočinku platného pro ostatní zaměstnance v silniční dopravě. Pokud je zaměstnanec údržby pozemních komunikací současně členem osádky nákladního automobilu zajišťujícího sjízdnost a schůdnost pozemních komunikací, platí pro něho, pokud není uvedeno jinak, ustanovení § 3 a § 4. Speciální úprava vychází z nutnosti vytvořit podmínky pro bezpečnost silničního provozu v zimním období a při likvidaci následků přírodních kalamit.
K § 6 a § 7:
Ustanovení se vztahují pouze na zaměstnance drážní dopravy železniční dráhy celostátní, regionální a vlečky (nezahrnuje tedy zaměstnance ostatních drah ani drah v městské hromadné dopravě, pro které platí zvláštní úprava v § 9), u nichž speciální charakter jejich práce vyžaduje výjimky z obecné úpravy limitu délky směny stanoveného v zákoníku práce, a dále na zaměstnance hasičské záchranné služby (§ 6 odst. 2) na těchto dráhách.
Nepřetržitým pracovním režimem ve smyslu § 83 odst. 4 zákoníku práce je u zaměstnanců drážní dopravy režim práce, v němž se zaměstnanci drážní dopravy střídají ve směnách, které se mohou vzájemně překrývat, v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele.
S přihlédnutím ke speciální povaze práce na dráze celostátní, regionální a vlečce se stanovuje pro zaměstnance těchto drah délka pracovní směny na nejvýše 13 hodin, eventuálně 15 hodin, délka nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami na 11 hodin. Tato doba může být v případech a za podmínek v zákoně uvedených zkrácena, v případě zkrácení nepřetržitého odpočinku až na dobu 3 hodin; je však nutno stanovit podmínky pro toto zkrácení v kolektivní smlouvě a zajistit zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Navržená úprava nepřinese zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců.
K § 8 :
Nad rámec stanovený zákoníkem práce (nejvýše 400 hodin pracovní pohotovosti na pracovišti v kalendářním roce) se zvyšuje limit pracovní pohotovosti pro zaměstnance hasičské záchranné služby na maximum 850 hodin v kalendářním roce. Obsahová náplň činnosti zaměstnanců hasičské záchranné služby je zcela srovnatelná se členy Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří mají podle § 14 zákona č. 238/2000 Sb. stejný limit pracovní pohotovosti. Je pravdou, že hasiči na dráze jsou v pracovním poměru, zatímco příslušníci hasičského záchranného sboru jsou ve služebním poměru, jako základní kriterium je však třeba brát obsah pracovní činnosti a z ní vyplývající specifika. Pro zaměstnance drážní podnikové ostrahy a pro zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce zajišťující provozuschopnost dopravní cesty je stanoven limit pracovní pohotovosti na 600 hodin v kalendářním roce. I zde se vychází z nutnosti zajištění ochrany a bezpečnosti železnic.
K § 9 a § 10:
Vzhledem ke specifičnosti práce zaměstnanců v městské hromadné dopravě se navrhuje speciální úprava pouze pro tyto zaměstnance (rozumí se jimi vymezení zaměstnanci silniční i drážní městské hromadné dopravy). Zásadně se na ně vztahuje úprava platná pro zaměstnance v silniční dopravě obsažená v § 3 s uvedenými výjimkami. Zejména je třeba zdůraznit, že rozdělení bezpečnostních přestávek, jimiž musí být přerušována doba řízení (§ 9 odst. 4) odst. 3), na nejméně 10 minut není v rozporu s Nařízením rady č. 3820/85, protože čl. 4 odst. 3 umožňuje výjimku pro vozidla používaná pro přepravu cestujících v pravidelné dopravě, kde trasa příslušné dopravní obsluhy nepřesáhne 50 km. Stanovení týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné dopravy v nepřetržitém pracovním režimu na 40 hodin je nezbytné z hlediska organizace MHD s přihlédnutím k tomu, že bezpečnostní přestávky i přiměřená doba pro oddech a jídlo se započítávají do pracovní doby.
Ustanovení § 10 platí jen pro vymezené kategorie zaměstnanců na dráze speciální tj. pro zaměstnance „metra“. Speciální úpravy jsou opět dány specifikou provozu „metra“.
K § 11, § 12 a § 13:
Ustanovení obsahují speciální úpravu délky pracovní směny, pracovní doby, doby odpočinku a pracovní pohotovosti pro vybrané zaměstnance civilního letectví, kterými se rozumí členové posádek letadel, zaměstnanci zajišťující provozování letiště a dále zaměstnanci záchranné a hasičské služby na letišti. Zejména u členů posádek letadel naprosto zvláštní charakter práce a zvýšené požadavky na bezpečnost leteckého provozu vyžadují i odlišnosti od standardní úpravy v zákoníku práce. Na zvláštní režim jejich práce musí navazovat i další zaměstnanci letecké dopravy. Je třeba zdůraznit, že zvláštní úprava pracovní pohotovosti pro členy posádek letadel nepřekračuje obecný limit 400 hodin pro rozsah pracovní pohotovosti v kalendářním roce, ale odlišuje se od zákoníku práce tím, že zaměstnavatel může dohodnout pracovní pohotovost ve stanoveném rozsahu mimo území České republiky jen v místě, kde zajistil ubytování. Vyšší limit pracovní pohotovosti než stanoví zákoník práce je vymezen pro zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti (viz zdůvodnění k § 8).
K § 14, § 15 a § 16:
Odchylnou úpravu od zákoníku práce je třeba stanovit také ve vnitrozemské vodní plavbě. Ustanovení o délce směny, době odpočinku a pracovní pohotovosti se vztahují na členy posádek plavidel včetně vůdců plavidel, ustanovení o době odpočinku a o pracovní pohotovosti i na osoby obsluhující plavidla v přístavech, jejichž pracovní režim musí odpovídat režimu plavby. Délka směny v rozsahu maximálně 14 hodin je základním režimem všech provozovatelů vnitrozemské vodní dopravy v Evropě. Z hlediska sladění provozu vodní dopravy na Labi i z hlediska konkurenceschopnosti ČSPL je třeba tuto délku směny zachovat.
K § 17:
Uvedené ustanovení započítává do pracovní doby zaměstnanců dopravy, na které se vztahuje návrh, dobu zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky a jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, započítává se do pracovní doby zaměstnanci v dopravě přiměřená doba pro oddech a jídlo.
K § 18:
Doba účinnosti se stanovuje s ohledem na délku legislativního procesu.
V Praze dne 6. června 2001
předseda vlády
ministr dopravy a spojů
N á v r h
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne……………,
kterým se zrušuje nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
Vláda nařizuje podle § 5 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
§ 1
Nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, se zrušuje.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda vlády:
Ministr dopravy a spojů:
§ 1
§ 2 písm. a), b)
§ 2 písm. g)
§ 3 odst. 1a 2
§ 3 odst. 3-7
§ 4
§ 5 odst. 1
§ 5 odst. 2-5
§ 7
§ 8
§ 9 odst. 4
§ 10 odst. 1
§ 11 odst. 3
§ 11 odst. 4
§ 12 odst. 3
§ 14
§ 15 odst. 1 a 2
|
ČÁST PRVNÍPŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A VYMEZENÍ POJM٧ 1Předmět úpravy(1) Tento zákon upravuje odchylně od ustanovení § 83 odst. 4, § 85 odst. 2 a 3, § 89, § 90, § 92, § 95 a § 99 zákoníku práce pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě, jejichž pracovní doba je nerovnoměrně rozvržena a jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle zvláštních právních předpisů. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovně právní vztahy zaměstnanců v dopravě zákoníkem práce. (3) Tento zákon se vztahuje na
§ 2 Základní pojmyPro účely tohoto zákona se rozumí a) členem osádky nákladního automobilu nebo autobusu řidič, pomocník řidiče a průvodčí v silniční dopravě, b) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla a administrativní práce spojené s řízením vozidla, c) zaměstnancem údržby pozemních komunikací zaměstnanec, který zajišťuje sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací, d) zaměstnancem drážní dopravy zaměstnanec, který zabezpečuje a obsluhuje dráhu, organizuje drážní dopravu, řídí nebo doprovází drážní vozidlo, e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance drážní dopravy ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu, f) zaměstnancem městské hromadné dopravy člen osádky autobusu, zaměstnanec, který organizuje silniční městskou dopravu a zaměstnanec drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a na dráze speciální (metro), g) členem posádky letadla osoba, která se účastní letu na palubě letadla a vykonává činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním své kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti,
i) zdvojenou posádkou letadla posádka, v níž jsou všechny pracovní funkce členů základní posádky zdvojeny tak, aby bylo možné vystřídání všech členů základní posádky v rámci směny, j) zesílenou posádkou letadla posádka, jejíž počet členů musí umožnit vystřídání každého člena základní posádky v rámci směny,
l) členem posádky plavidla osoba, která je při provozu plavidla způsobilá vykonávat činnosti k zajištění bezpečnosti provozu plavidla; členem posádky je i vůdce plavidla, m) zaměstnancem obsluhujícím plavidlo v přístavu zaměstnanec zajišťující nakládací a vykládací práce, opravy a zásobování plavidel, n) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec v dopravě, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před nástupem na směnu; tomuto zaměstnanci nařídí zaměstnavatel nástup na směnu nejpozději před skončením předcházející směny, o) týdnem období mezi 0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli, p) zimním obdobím období od 1.listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku. ČÁST DRUHÁPRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚHlava IČlen osádky nákladního automobilunebo autobusu§ 3 Pracovní doba a doba odpočinku (1) Zaměstnavatel je povinen pracovní dobu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu rozvrhnout tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin. Doba řízení může být dvakrát v týdnu prodloužena na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období 2 po sobě následujících týdnů. (2)Doba řízení stanovená v odstavci 1 může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí do vhodného místa k zajištění bezpečného vystoupení osob nebo vyložení nákladu. Důvody prodloužení stanovené doby řízení je řidič povinen uvést v záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. (3) Člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu musí mít a) nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nejméně 11 hodin a b) nepřetržitý odpočinek v týdnu nejméně 45 hodin. (4) Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být a) zkrácen až na 9 hodin po sobě jdoucích nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení, b) rozdělen na 2 nebo 3 části ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmena a), přičemž musí jedna část činit nejméně 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na nejméně 12 hodin. (5) Zaměstnavatel je oprávněn nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na a)36 hodin, je-li čerpán v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště, b)24 hodin, je-li čerpán mimo tato místa. (6) Doba zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být nahrazena nejpozději do 3 týdnů od uplynutí týdne, v němž byla doba nepřetržitého odpočinku zkrácena. Doba nepřetržitého odpočinku poskytovaná jako náhrada za zkrácený odpočinek musí navazovat na odpočinek v délce nejméně 8 hodin, a pokud o to řidič požádá, musí mu být poskytnuta v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče. (7) Je-li ve vozidle více než 1 řidič, musí mít každý z nich nepřetržitý odpočinek a) mezi dvěma směnami nejméně 8 hodin po sobě jdoucích během 30 hodin, b) v týdnu alespoň 45 hodin po sobě jdoucích, přičemž tato doba může být zkrácena až na 36 hodin, je-li čerpána v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče a až na 24 hodin, je-li čerpána mimo tato místa.
§ 4Bezpečnostní přestávkyDoba řízení musí být po uplynutí 4,5 hodiny přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 15 minut.
Hlava IIZaměstnanec údržby pozemníchkomunikací§ 5(1) Pro zaměstnance údržby pozemních komunikací, který je členem osádky nákladního automobilu při zajišťování sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací, platí obdobně § 3 a 4, není-li dále stanoveno jinak.(2)Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situacenepřekročila 60 hodin. (3) Zaměstnanci údržby pozemních komunikací pracujícímu letmo může zaměstnavatel nařídit nástup na směnu nejpozději před skončením předcházející směny. (4) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin, nebo pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. (5) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace pracovní dobu tak, aby zaměstnanec údržby pozemních komunikací měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání 32 hodin v období 2 týdnů po sobě jdoucích.
Hlava IIIZaměstnanec drážní dopravy,zaměstnanec hasičské záchranné službya zaměstnanec drážní podnikové ostrahyPracovní doba§ 6 (1)Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny činila nejvýše 13 hodin. V případě, že součástí pracovní doby je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin. (2) Délka směny zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce může činit nejvýše 16 hodin. (3) Do pracovní doby zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce se započítává doba režijní jízdy.
§ 7Nepřetržitý odpočinek mezi dvěmasměnami(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce může být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zkrácen až na 6 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, může být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zkrácen až na 3 hodiny, jsou-li pro to v kolektivní smlouvě určeny podmínky a za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. (3) Před směnou, jejíž jedinou náplní je režijní jízda nebo školení nařízené zaměstnavatelem, nemusí zaměstnavatel odpočinek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 poskytnout.
§ 8Pracovní pohotovostZaměstnavatel může dohodnout v kalendářním roce pracovní pohotovost na pracovišti a) se zaměstnancem hasičské záchranné službyna dráze celostátní, regionální a vlečce v rozsahu nejvýše 850 hodin, b) se zaměstnancem drážní podnikové ostrahy a se zaměstnancem drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který zabezpečuje a obsluhuje dráhu a organizuje drážní dopravu, v případě, že jde o odstraňování následků živelních událostí nebo mimořádných událostí v drážní dopravě, v rozsahu nejvýše 600 hodin.
Hlava IVZaměstnanec městské hromadné dopravy§ 9(1) Pro zaměstnance městské hromadné dopravy platí obdobně § 3, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pracovní doba zaměstnance v nepřetržitém pracovním režimu, který řídí nebo doprovází vozidlo, nesmí přesáhnout v průběhu týdne 40 hodin. (3) Zaměstnanci městské hromadné dopravy může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku bude v rámci 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích nejméně 24 hodin a za období 3 kalendářních týdnů po sobě jdoucích nejméně 105 hodin. (4) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.
§ 10(1) Směna zaměstnance městské hromadné dopravy zajišťujícího údržbu dráhy speciálnív noční době může činit nejvýše 10 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. (2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem v městské hromadné dopravě na dráze speciální dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout zaměstnanci hasičské záchranné služby na dráze speciální pracovní dobu tak, aby délka směny činila nejvýše 16 hodin.
Hlava VČlen posádky letadla, zaměstnanec zajišťující provozování letiště a zaměstnanec záchranné a hasičské služby na letišti
§ 11Pracovní doba(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby délka směny a) člena základní posádky letadla činila nejvýše 14 hodin, b) člena zesílené posádky letadla činila nejvýše 16 hodin, c) člena zdvojené posádky letadla činila nejvýše 18 hodin, d) zaměstnance zajišťujícího provozování letiště a zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti činila nejvýše 16 hodin. (2) Délku pracovní směny stanovenou v odstavci 1 písmena a), b) a c) lze prodloužit, je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu. (3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 60 hodin, v průběhu 28 kalendářních dnů po sobě jdoucích 200 hodin a v průběhu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích 2000 hodin. V období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích nesmí doba letových hodin přesáhnout 900 hodin. (4) Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámit s ním zaměstnance uvedeného v § 1 odst. 3 písm. g) nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.
§ 12Doba odpočinku(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu členu posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích v průběhu 24 hodin. (2) Členu posádky letadla může být odpočinek stanovený podle odstavce 1 zkrácen až na 9 hodin za podmínky, že zaměstnavatel zajistí tomuto členu posádky možnost spánku na lůžku po dobu nejméně 8 hodin a následující odpočinek mezi dvěma směnami bude o dobu předchozího zkrácení prodloužen. (3) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku během 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období kalendářního měsíce musí doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období kalendářního čtvrtletí nejméně 24 kalendářních dnů a v období kalendářního roku nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek musí jednou v období kalendářního měsíce připadat na sobotu a neděli.
§ 13Pracovní pohotovost(1) Zaměstnavatel může s členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě, kde mu zajistil ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin a nejvýše 72 hodin v období 28 dnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout 400 hodin v kalendářním roce. (2) Zaměstnavatel může dohodnout se zaměstnancem záchranné a hasičské služby na letišti pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 850 hodin v kalendářním roce. Hlava VIČlen posádky plavidla a zaměstnanec obsluhující plavidlo v přístavu§ 14Pracovní dobaZaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby délka směny člena posádky plavidla činila nejvýše 14 hodin.
§ 15Doba odpočinku(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 6 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, za podmínky, že celková doba odpočinku člena posádky plavidla bude během 24 hodin činit nejméně 10 hodin. (2) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl nepřetržitý odpočinek nejdéle po 9 týdnech v trvání alespoň 35 hodin za každý odpracovaný týden.
§ 16Pracovní pohotovostZaměstnavatel může s členem posádky plavidla a zaměstnancem obsluhujícím plavidlo v přístavu dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce.
ČÁST TŘETÍUSTANOVENÍ SPOLEČNÁ AZÁVĚREČNÁ§ 17Společná ustanovení(1) Doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky je u zaměstnance v dopravě uvedeného v § 1 odst. 3 výkonem práce, za který mu přísluší mzda. (2) Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci v dopravě uvedenému v § 1 odst. 3 i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.
§ 18ÚčinnostTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
|
393L0104, ve znění 300L0034
300L0079
500PC 0754
300L0079
385R3820
385R3820
385R3820
385R3820
393L0104, ve znění 300L0034
393L0104, ve znění 300L0034
393L0104, ve znění 300L0034
385R3820
393L0104, ve znění 300L003
300L0079
300L0079
300L0079
393L0104, ve znění 300L0034
393L0104, ve znění 300L0034
|
Čl. 1 odst. 3
Věta 1, bod 1 přílohy
Čl. 2 bod 1
Věta 2, bod 2 přílohy
Čl. 6 odst. 1
Čl. 8 odst. 1-7
Čl. 7 odst. 1,2,4, a 5
Čl. 6 odst. 1 Čl. 8 odst. 1-7 Čl. 7 odst. 1,2,4,5
Čl. 17, odst. 2.1, písm. a) a d)
Čl. 17, odst. 2.1, písm. e)
Čl. 17, odst. 2.1, písm.e)
Čl. 4 odst. 3
Čl. 17, odst. 2.1, písm. e), bod iii)
Věta 8, bod 2 přílohy
Věta 8, bod 3 přílohy
Věta 9 přílohy
Čl. 17, odst. 2.1, písm. a)
Čl. 17, odst. 2.1, písm. a)
|
Tato směrnice bude platit pro všechny sektory činnosti jak veřejné, tak soukromé, ve smyslu Směrnice 89/391/EHS, nehledě na čl. 14 a 17 této směrnice. Tato směrnice nebude platit pro námořníky.
Dohoda se týká pracovní doby mobilních zaměstnanců v civilním letectví
Vymezuje, co zahrnuje pracovní doba u řidičů samostatně výdělečně činných a u mobilních pracovníků v silniční dopravě.
Mobilními zaměstnanci v civilním letectví se rozumí členové posádky na palubě civilního letadla, kteří jsou zaměstnáni podnikem založeným v členském státě.
Upravuje celkovou dobu řízení, která nesmí přesáhnout 9 hodin a výjimky z této základní zásady.
Stanoví délku doby odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu pro řidiče.
Upravuje délku přestávek v řízení (nejméně 45 minut po 4,5 hodinách řízení) a možnost dělení těchto přestávek na více částí.
Upravuje celkovou dobu řízení, která nesmí přesáhnout 9 hodin a výjimky z této základní zásady. Stanoví délku doby odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu pro řidiče. Upravuje délku přestávek v řízení (nejméně 45 minut pod 4,5 hodinách řízení) a možnost dělení těchto přestávek na více částí.
Umožňuje výjimky v případech, kdy se liší pracoviště pracovníka a jeho místo bydliště nebo kdy se vzájemně liší pracoviště pracovníka a dále v případech předvídatelného vzedmutí činností.
Umožňuje výjimky pro určité skupiny osob pracujících v železniční dopravě.
Umožňuje výjimky pro určité skupiny osob pracujících v železniční dopravě.
Umožňuje výjimku pro vozidla použitelná pro přepravu cestujících v pravidelné dopravě, jestliže trasa příslušné dopravní obsluhy nepřesáhne 50 km.
Umožňuje výjimky pro osoby v drážní dopravě zajišťující plynulost a pravidelnost provozu.
Stanoví maximální roční pracovní dobu mobilních zaměstnanců v civilním letectví na 2000 hodin a v jejím rámci blokový letový čas na 900 hodin.
Ukládá povinnost rozložit maximální počet hodin roční pracovní doby rovnoměrně.
Zabezpečuje, aby mobilním zaměstnancům v civilním letectví byly předem oznamovány volné dny (7 dní v měsíci a 96 dní v roce).
Umožňuje výjimky v případech, kdy se liší pracoviště pracovníka od jeho bydliště nebo kdy se pracoviště vzájemně liší.
Umožňuje výjimky v případech, kdy se liší pracoviště pracovníka od jeho bydliště nebo kdy se pracoviště vzájemně liší.
|
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
|
Celý návrh je třeba pojímat ve vazbě na zákoník práce, který platí pro všechny vztahy zde neupravené. Dotčené předpisy ES umožňují přijmout úpravu příznivější ve prospěch zaměstnance, zákoník práce tuto podmínku splňuje a je slučitelný s předpisy ES.
|
Název: Návrh zákona o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců PL-plná slučitelnost
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě PS-převážná slučitelnost
DS-dílčí slučitelnost
Předkladatel: Ministerstvo dopravy a spojů NS-neslučitelnost
Datum zpracování: květen 2001
393L0104 |
Směrnice Rady o určitých aspektech organizace pracovní doby
|
300L0034 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady novelizující Směrnici Rady 93/104/ES o určitých aspektech organizace pracovní doby
|
300L0079 |
Směrnice Rady o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních zaměstnanců v civilním letectví uzavřené Asociací evropských aerolinek (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropskou pilotní asociací (ECA), Evropskou asociací regionálních linek (ERA) a Mezinárodní asociací leteckých přepravců (IACA)
|
385R3820
|
Nařízení Rady o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě |
500PC0754
|
Doplněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující pracovní dobu mobilních pracovníků zabývajících se silniční přepravní činností a samostatně výdělečně činných řidičů (Navrhované znění přihlíží i k této dosud neschválené směrnici)
|
1) Například živnostenský zákon, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455 /1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb., zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
4) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.
5) § 3 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č.23/2000 Sb.
6) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
10) § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb.
§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
15) § 49 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.