Vláda České republiky přijala 31. ledna 2001 usnesení č. 93 k záměru participace privátního a veřejného financování staveb. Tímto usnesením vzala na vědomí návrh záměru výstavby komunikace D 47 v úseku Lipník nad Bečvou – státní hranice ČR/Polsko o celkové délce 71,671 km jako referenčního standardu participace privátního a veřejného financování staveb na principu BOT. Tento pilotní projekt poprvé v ČR stanovuje nezbytné kroky pro zavedení alternativních investičních metod pro efektivní stavební a provozní postupy pro stavbu a užívání komunikace. Průběžně získané zkušenosti budou využity při přípravě dalších projektů.
Vláda současně vzala na vědomí právní rámec realizace spolupráce privátního a veřejného sektoru při financování výstavby, provozování a údržby komunikace D 47. Vláda uložila ministru dopravy a spojů, aby ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem financí předložil vládě záměr – včetně variant jeho financování – podle právního rámce záměru a dále uložila ministru dopravy a spojů zpracovat a předložit vládě návrhy potřebných legislativních změn.
Současný stav zabezpečení dalšího rozvoje silniční infrastruktury neodpovídá dopravním potřebám. Tento stav je způsoben nejen dlouhodobým nedostatkem finančních prostředků, ale i neočekávaným nárůstem dopravních intenzit provozu. Z ekonomických analýz vyplývá, že česká ekonomika bude v následujících deseti až patnácti letech čelit kulminaci následků stávajícího zadlužení. Přitom s přihlédnutím k očekávanému vývoji dopravních potřeb při zrychlování tempa ekonomického růstu a potřebě zabezpečit integraci dálnic a kapacitních komunikací do evropských sítí v souvislosti se vstupem ČR do EU vzniká akutní potřeba urychlit tempo jejich výstavby a modernizace. Jednou z možností řešení této situace může být zapojení soukromého kapitálu do rozvoje silniční infrastruktury, jako dalšího možného zdroje finančních prostředků. Soukromě financovaný projekt může tak překonat stávající finanční problémy, neboť zajistí nezbytný kapitál v čase potřeby a prodloužení návratnosti vložených prostředků překlene právě období největší kulminace zadlužení veřejného sektoru. Jde o dlouhodobý proces partnerství mezi státem a soukromou osobou, v rámci kterého stát deleguje výstavbu, provoz a údržbu dopravní infrastruktury na soukromou osobu a o způsobu zajišťování výstavby, provozu a údržby uzavírá se soukromou osobou smlouvu. Na druhé straně je třeba soukromoprávní osobě zaručit návratnost investovaných finančních prostředků na výstavbu, údržbu a provoz úseku dálnice, což je možné právě dočasným převodem výkonu některých práv a povinností státu jakožto vlastníka předmětného úseku dálnice. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem pozemní komunikace zařazené do kategorie dálnice stát, přičemž jde v tomto případě o kogentní ustanovení. Pro zaručení návratnosti investice soukromoprávního subjektu je nutné provést novelizaci uvedeného zákona, která by umožnila smluvně převést výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na soukromoprávní osobu. Nutno na tomto místě zdůraznit, že se nejedná v žádném případě o přenechání věci do vlastnictví jiného subjektu, než státu, a tedy o změnu vlastníka dálnice, nýbrž jde pouze o převedení výkonu pouze některých práv a povinností státu jakožto vlastníka dálnic ze státu na soukromoprávní subjekt.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Možnost přenechání věci, která je ve vlastnictví státu, právnické osobě ponechává právo ES na vnitrostátní právní úpravě.
Pokud jde o navrhovanou právní úpravu, nepředpokládá se přímý dopad na státní rozpočet.
K čl. I
V ustanovení § 9 odst. 2 se termín „vlastnických práv ve věcech“ nahrazuje termínem přesněji vystihujícím danou situaci, a to termínem „práv a povinností státu jako vlastníka“. Z uvedeného nově použitého termínu jednoznačně vyplývá, že nejde o zákonné zakotvení možnosti převodu vlastnického práva ze státu na třetí subjekt, nýbrž pouze o možnost převodu výkonu pouze některých práv, a nejenom práv, ale i povinností, státu jako vlastníka silnic I. třídy, na organizace správy a údržby silnic. Tato konstrukce je pak uplatněna stejným způsobem v novém ustanovení odstavce třetího pro případ převodu výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka na právnickou osobu v případě dálnic.
Do ustanovení § 9 zákona se pak vkládá za odstavec 2 nový odstavec 3, přičemž dosavadní odstavec 3 se nadále označuje za odstavec 4.
Nově navrhované ustanovení umožňuje v případě dálnic možnost státu (Ministerstva dopravy a spojů) převést smluvně výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na právnickou osobu, určenou samozřejmě postupem stanoveným v zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přičemž vždy může jít pouze o převedení výkonu těchto práv a povinností na dobu určitou, která nepřesáhne zákonem stanovenou dobu 30ti let. Tato doba je stanovena tak, aby investorovi umožnila zajistit návratnost investovaných finančních prostředků do výstavby, údržby a provozování dálnice. Cena za převod zmíněných práv a povinností státu jako vlastníka dálnic musí být sjednána v souladu s příslušnými cenovými předpisy, přičemž způsob splatnosti této ceny je ponechán na samotné smlouvě.
Podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., může organizační složka státu věc, nebo její část, kterou dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nebo v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Současně však není možné zachovat pětiletý režim stanovený v odstavci 2 uvedeného ustanovení, neboť pak by takové převedení výkonu některých vlastnických práv nezajišťovalo investorovi dostatečným způsobem návratnost jeho investice.
K čl. II
Účinnost zákona se navrhuje stanovit dnem jeho vyhlášení s ohledem na akutní potřebu dalšího rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.
V Praze dne 13. června 2001
Miloš Zeman, v.r.
předseda vlády
Jaromír Schling, v.r.
ministr dopravy a spojů
Úplné znění části první zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
§ 2
Pozemní komunikace a jejich rozdělení
(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:
a) dálnice,
b) silnice,
c) místní komunikace,
d) účelová komunikace.
_____________
1) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií
a tříd a jejich změny
§ 3
(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.
(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.
(3) V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník.
§ 4
Dálnice
(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.
(2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2)
_____________
2) Zákon č.12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
Silnice
(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.
Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.
(3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.
_____________
2) Zákon č.12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Místní komunikace
(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
(2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.
(3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.
(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd.
_____________
2) Zákon č.12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Účelová komunikace
(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.
§ 8
Průjezdní úsek dálnice a silnice
(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen „průjezdní úsek dálnice“ nebo „průjezdní úsek silnice“), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.
(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.
(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
(2) Ministerstvo dopravy a spojů může smluvně převést výkon některých (vlastnických práv ve věcech) práv a povinností státu jako vlastníka silnic I. třídy na organizace správy a údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen „správce pozemní komunikace“), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.2a)
(3) Ministerstvo dopravy a spojů může na dobu určitou, nejdéle na dobu 30 let, smluvně převést výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na právnickou osobu, vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek2b), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy2a) a splatnou způsobem sjednaným ve smlouvě.
(4) Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy.
_____________
2a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.
§ 10
Připojování pozemních komunikací
(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.
(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.
(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis).
(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení
o připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,
o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného orgánu Policie České republiky.
(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.