Důvodová zpráva k Návrh novely živnostenského zákona

Proto je navrhováno nové znění bodu 25, které umožňuje reagovat na existenci nařízení vlády č. 140/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů v rámci žádostí podnikatelů a odstraňuje nadměrné a zbytečné zatěžování podnikatelů i živnostenských úřadů. Nepředpokládá celoplošnou transformaci na základě výzev k projednání a samotné projednání pro podnikatele prakticky z donucení, naopak staví podnikatele do pozice, kdy se sám může rozhodnout, jak se svým stávajícím oprávněním naloží.

Navrhovaná právní úprava nebude znamenat žádné nároky na státní rozpočet ani na rozpočet územně samosprávných celků.

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s ústavním pořádkem České republiky.

V praxi se projevily nedostatky nařízení vlády č. 140/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb., když živnostenské úřady začaly „podřazovat“ konkrétní činnosti pod mnohdy značně nekonkrétní a o samotném předmětu podnikání ne vždy vypovídající obory. Projevilo se to, na co upozorňovaly ještě před nabytím účinnosti tohoto nařízení, tedy že je výrazně nesourodé, nedává skutečný přehled o podnikatelských aktivitách, některé obory jsou příliš široké a obecné, takže umožňují podřazení téměř neomezeného okruhu rozdílných činností. Sami podnikatelé mají při konkrétní představě o činnosti, kterou hodlají vykonávat, značné problémy v tom, pod který obor činnost podřadit. Pro dokreslení lze zmínit, že např. dosud zcela konkrétní předmět podnikání „úklidové práce“ se dle seznamu oborů i obsahových náplní stanovených nařízením vlády č. 469/2000 Sb. a podle toho, kde je úklid prováděn, promítne do oborů č. 91 Správa a údržba nemovitosti (při úklidu budov), 121 Poskytování technických služeb (při úklidu komunikací), 123 Poskytování služeb pro rodinu a domácnost (při úklidu v bytech). Dosavadní nejrozšířenější živnost „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“ se nyní rozpadá do osmi oborů, ve kterých jsou promíchány druhy a formy prodeje, takže např. trafikant, který provozuje trafiku jako stánek a kromě tabákových výrobků prodává i další kuřácké potřeby, tisk, psací potřeby apod., by pro tuto činnost zřejmě měl být držitelem 3 oprávnění, a to pro obor č. 72 Specializovaný maloobchod, 75 Maloobchod tabákovými výrobky a 76 maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny. V rámci tzv. sběrných oborů jsou např. pod obor č. 121 Poskytování technických služeb již nyní kromě zmíněného úklidu komunikací podřazeny takové činnosti jako „opravy uzavřených radionuklidových zářičů“, „opravy zdrojů rentgenových zařízení a jiných generátorů záření“, “údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny vojenské techniky,“ čištění, sanitace pivního vedení“.

Nepřesná formulace bodu 25 není pro náhradu průkazů živnostenských oprávnění dostatečným vodítkem. Především neřeší, co s těmi živnostenskými oprávnění, kdy se projednat jejich nahrazení s podnikatelem nepodaří. Zákon neřeší, zda zaniknou ze zákona apod. Obdobně neřeší případy, kdy sice podnikatel přijde nahrazení projednat, ale nedojde ke shodě o zařazení do oboru. Největším nedostatkem platné právní úpravy však je, že samotné projednání s podnikatelem pro nahrazení průkazu živnostenského oprávnění novým v mnoha případech nestačí. Nejmarkantnější je tento nedostatek zákona u nahrazení průkazu pro stávající předmět podnikání „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“. Je-li podnikatel v současné době držitelem takto znějícího průkazu živnostenského oprávnění, z platné právní úpravy má nárok na minimálně 8 průkazů nově, dle seznamu oborů znějících živnostenských oprávnění. Logicky by měl mít rovněž možnost si vybrat ten obor, který nejlépe odpovídá jím skutečně vykonávané činnosti. Zákon však toto prakticky neumožňuje. Pokud totiž podnikatel má nárok na zmíněných 8 průkazů živnostenských oprávnění a živnostenské oprávnění může zaniknout pouze na základě zákona nebo rozhodnutím, vybrat si vlastně nemůže, neboť zákon nestanoví, že ta ostatní, která si nevybral zanikají. Podnikatel, který nechce všech 8 oprávnění pro obchodní činnost, by si tak sice vybral ten název oboru, ve kterém hodlá dále podnikat, ale u ostatních, která by nechtěl, by musel požádat o jejich zrušení. Bodem 25 zmiňované projednání se pak mění v postup, který lze podnikateli těžko vysvětlit a zbytečnou administrativní náročností zatěžuje nejen jeho. Navíc platné znění bodu 25 do procesu „nahrazování“ průkazů nezahrnuje živnostenské listy, vydané v době od 1. 3. 2000 do 31. 12. 2000, tedy v období mezi novelou a vládním nařízením. Na toto období v přechodných ustanoveních zpracovatel zákona zapomněl, i když předpokládal, že do „souladu“ dle seznamu budou uvedeny všechny vydané průkazy živnostenských oprávnění. S ohledem na popsané nedostatky, je zcela nezbytné bod 25 přepracovat. V úvahu připadá jeho nová textace a prodloužení lhůty k provedení změn názvů nebo taková úprava, která je zde navrhována, tj. neprovádět zbytečnou změnu oprávnění celoplošně v této době a dle stávajícího nařízení vlády vůbec.

K tomuto vedou i další důvody.

Ke konci roku bylo v ČR dle evidence ministerstva průmyslu a obchodu platných více než 3 mil. živnostenských oprávnění, z toho téměř 2.100 000 živnostenských oprávnění pro živnosti volné z toho více než čtvrtina v hl.m. Praze. Podnikatelů bylo ke konci roku téměř 1,8 mil., v živnostech volných pak je z celkového počtu živností min. 80%, v Praze cca 90 %. Dle platného znění bodu 25 by měly být všechny průkazy živnostenských oprávnění po projednání s podnikatelem nahrazeny novými. Při uvedených počtech je nesporná finanční náročnost celé transformace, kdy za obeslání jednoho podnikatele na doručenku se na poštovném za zaslání do vlastních rukou zaplatí 23,40 Kč. V případě, že se podnikatel nedostaví nebo na pozvání nereaguje, je obesílán znovu. Následně, pokud si průkaz nebo průkazy živnostenských oprávnění nepřevezme na úřadě, jsou mu zasílány poštou, opět na doručenku. Téměř 50 Kč je náklad na poštovném na obeslání jednoho podnikatele a zaslání nových průkazů živnostenských oprávnění. Promítnou-li se do nákladů ještě náklady na formulář průkazu, mzdy vybavení úřadu, dostaneme se až k částce 100,- Kč na jedno živnostenské oprávnění. V republice si celá akce vyžádá cca 200 mil.Kč bez toho, aby přinesla přepokládaný přínos, tedy zpřehlednění, ujasnění a sjednocení předmětů podnikání.

Takto jsou rozepsány pouze náklady na činnost živnostenských úřadů, nezanedbatelné náklady v souvislosti s nahrazením průkazů novými s názvy dle oborů vzniknou i podnikatelům samotným. Především v těch případech, kdy jde o podnikatele zapsané v obchodním rejstříku si provedené změny živnostenských oprávnění vyžádají i promítnutí těchto změn v obchodním rejstříku, když dle § 28 obchodního zákoníku je předmět podnikání povinně zapisovaným údajem, přičemž podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu předložit návrh na zápis změny. V řadě případů se může název předmětu podnikání změnit natolik, že si provedení takovéto změny vyžádá. Provedení zápisu je zpoplatněno.

V současné době se živnostenské úřady i podnikatelé vypořádávají s transformací řady jiných živnostenských oprávnění, kterou rovněž vyvolala novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 356/1999 Sb. a cca 20 novel následných. Rozbíhá se reforma veřejné správy, kdy se prosazují snahy přiblížit mimopražskou strukturu živnostenských úřadů uspořádání v hl.m. Praze a spojit výkon prvoinstanční agendy, který je dosud rozdělen mezi obecní a okresní živnostenské úřady. Změna v počtech úřadů a uspořádání jejich struktury se promítne do pohybu spisů.

Kromě popsaných důvodů, proč neprovádět „transformaci“ dle bodu 25, je třeba připomenout na závěr ještě jeden, a to, že je připravována další obsáhlá novela živnostenského zákona a nelze vyloučit změny ve vydávání průkazů živnostenských oprávnění, uvažuje se o tzv. hromadných průkazech.

Na základě v předchozí části popsaných důvodů je navrhováno nové znění bodu 25, které umožňuje reagovat na existenci nařízení vlády č. 140/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů v rámci žádostí podnikatelů. Nepředpokládá celoplošnou transformaci na základě výzev k projednání a samotné projednání pro podnikatele prakticky z donucení, naopak staví podnikatele do pozice, kdy se sám může rozhodnout, jak se svým stávajícím oprávněním naloží. Návrh akceptuje stav, že podnikatel v době, kdy vstupoval do podnikání, splnil všechny zákonem stanovené podmínky a získal živnostenská oprávnění pro předměty podnikání, které dostatečně konkretizoval. I s přihlédnutím ke kvalitě nařízení vlády se jeví samoúčelné při respektování ohlašovacího principu tato osvědčení prakticky zpětně nahrazovat průkazy jinými, lišícími se názvy předmětů podnikání. Předkládaný návrh nového znění proto takovéto změny bez vlastního projevu vůle podnikatele nepředpokládá. Na rozdíl od platné právní úpravy však navíc dává vodítko pro postup podnikatelů i živnostenských úřadů v případě, kdy se podnikatel pro nahrazení průkazu rozhodne. Návrh se vypořádává i s dalšími nedostatky platného bodu 25, a to, že řeší případy, kdy transformace nebude provedena v plném rozsahu a podnikatel si oproti stávajícímu široce formulovanému předmětu podnikání vybere jen jeho část. Návrh pamatuje i na případy živnostenských oprávnění, které vznikly v období od března 2000 do ledna 2001 a případy těch oprávnění, která již byla vydána po 1. 1. 2001 podle nařízení vlády.

Kromě praktických dopadů ve vztahu k podnikatelům i živnostenským úřadům má i nesporný finanční dopad, proti platnému znění znamená úsporu ve stovkách milionů, neboť odpadne celoplošné rozesílání pozvánek či výzev k projednání, složité projednávání a zatříďování do oborů a následné doručování nových průkazů živnostenských oprávnění. V případech, kdy se podnikatel pro transformaci rozhodne sám, bude k celé záležitosti jistě přistupovat jinak, než když bude nucen ke zbytečným krokům živnostenským úřadem.

Vladimír Doležal v. r.

Tomáš Kladívko v. r.

Text části zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 61/2001 Sb., v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

(25. Průkazy živnostenského oprávnění, které byly vydány podle dosavadní právní úpravy pro živnosti volné ohlašovací a jejichž název předmětu podnikání neodpovídá seznamu vydanému podle § 73a, je živnostenský úřad povinen, po projednání s podnikatelem, nahradit průkazem živnostenského oprávnění podle nové právní úpravy, a to do 3 let ode dne účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 73a.)

25. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány před účinností nařízení vlády vydaného podle § 73a, zůstávají v platnosti. Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění před účinností tohoto předpisu, jehož název předmětu podnikání na průkazu tohoto oprávnění neodpovídá seznamu oborů živností ohlašovacích volných stanovenému uvedeným nařízením vlády je oprávněn písemně požádat živnostenský úřad o nahrazení tohoto průkazu průkazem nebo průkazy podle nové právní úpravy v rozsahu původního živnostenského oprávnění. V žádosti podnikatel zároveň uvede název nebo názvy oborů živností dle uvedeného seznamu, má-li zřízeny provozovny promítnutí těchto názvů do údajů o provozovnách v živnostenském rejstříku a provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, sdělení o jeho ustanovení i pro tyto obory živností. Neobsahuje-li žádost všechny uvedené náležitosti, živnostenský úřad podnikatele vyzve k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně však 15 dnů. Pokud podnikatel závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad žádost zamítne a nahrazení průkazů neprovede. Má-li žádost všechny požadované náležitosti nebo odstraní-li podnikatel závady žádosti ve stanovené lhůtě, vydá živnostenský úřad průkaz nebo průkazy živnostenského oprávnění pro obory živností ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena nebo ode dne, kdy podnikatelem byly odstraněny závady žádosti. Živnostenská oprávnění, která svým rozsahem spadají do původního živnostenského oprávnění a která podnikatel výslovně neuvede ve své žádosti, zanikají dnem vydání průkazů nových živnostenských oprávnění.