Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění

K článku I

K bodu 1.:

Skupina osob bez zdanitelných příjmů se tímto ustanovením omezuje na ty osoby, u nichž stanovené podmínky trvají po celý kalendářní měsíc. Znamená to, že pokud bude mít osoba příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti byť jen po část kalendářního měsíce a pokud se z těchto příjmů platí pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, nebude tato osoba po zbytek takového měsíce osobou bez zdanitelných příjmů. Ustanovení řeší všechny případy např. při změně zaměstnání, při opožděném přihlášení u úřadu práce po ztrátě zaměstnání, některé případy přerušení studia, nástup do zaměstnání po skončení studia apod., přičemž na druhou stranu je v zásadě vyloučeno, aby tato úprava byla zneužívána.

K bodu 2.:

Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve vymezeném okruhu případů se vztahuje správní řád, a to bez výjimky. Jeho aplikovatelnost však v současné době naráží na problémy zejména při doručování písemností ve správním řízení formou tzv. veřejné vyhlášky, která je podle nynější právní úpravy v zásadě vyloučena. Navrhuje se proto stanovit pro doručování zvláštní úpravu, odchylnou od správního řádu. Tuto odchylnou úpravu umožní úprava textu, podle níž se nadále bude správní řád vztahovat na rozhodování zdravotních pojišťoven ve vymezených věcech tehdy, nestanoví-li zákon o veřejném zdravotním pojištění jinak. Navrhované doplnění vyjadřuje, že bude využito možnosti speciální procesní úpravy, jak s ní správní řád počítá.

K bodu 3.:

Navrhuje se samostatně upravit doručování písemností veřejnou vyhláškou ve správním řízení, vedeném zdravotními pojišťovnami, a to odchylně od správního řádu. Jde o úpravu doručování obdobnou již platné úpravě na úseku správy daní a poplatků. Podle platného správního řádu musí být při doručování veřejnou vyhláškou vyvěšena celá písemnost, jinak účinky doručení nenastanou. Tomu však brání povinnost mlčenlivosti, uložená zdravotním pojišťovnám, a rovněž povinnost chránit osobní údaje. Návrh ve shodě s platnou úpravou v oblasti správy daní a poplatků stanoví, že při doručování veřejnou vyhláškou se vyvěšuje pouze oznámení o uložení písemnosti a stanoví, kde se toto oznámení vyvěsí tak, aby místo vyvěšení bylo vždy jednoznačně identifikovatelné (sídlo pojišťovny) a současně bylo i co nejblíže předpokládanému místu, kde se adresát písemnosti zdržuje (příslušná organizační jednotka pojišťovny – pobočka, úřadovna, okresní a jiná pojišťovna).

K článku II

K bodu 1.:

Upravuje se vyměřovací základ u osoby bez zdanitelných příjmů tak, aby bylo zřejmé, že se pojistné platí jen v případě, že příslušné skutečnosti platí po celý kalendářní měsíc a vždy jen z měsíční částky minimální mzdy, a že se tedy nevypočítává jakákoliv poměrná část za kalendářní dny apod.

- 8 -

K bodu 2.:

Po novelizaci § 15, k níž došlo v nedávné době, došlo ke změně pořadí splácení dluhů plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně tak, že se splácení dlužného pojistného staví před splácení penále. Vzhledem k tomu, že režim úhrady pokut a přirážek k pojistnému je v praxi zcela samostatný – tyto platby jsou ukládány správním rozhodnutím a toto rozhodnutí plní plátce odděleně na zvláštní účet, popř. je rozhodnutí realizováno exekučně – nenarůstá plátci pojistného další penále tím, že pojišťovna použije jeho platby způsobem, který zákon stanoví, jinými slovy – takovým použitím platby nevzniká plátci žádná újma. Jde o rozdíl proti dřívější úpravě, kdy dlužník byl povinen splácet nejprve penále – pokud pak pojišťovna použila dlužníkovu platbu na úhradu dlužného penále, vzrostl dluh na pojistném a z něj narůstalo další penále. Pak také mělo význam neprodleně varovat plátce, že tato situace nastala. Podle nové úpravy toto neprodlené varování ztrácí praktický smysl, navíc plátce pojistného konkrétní platbu, právě s výjimkou platby na základě správního rozhodnutí, nijak neoznačuje, není tedy možné z platby rozpoznat, na který svůj závazek plátce platí, zvláště když většina plátců platí pojistné v rozporu se zákonem postupně po celý měsíc, nikoliv jednou platbou, přičemž jednotlivé splátky ani svou výší ani jinou vlastností nenaznačují, k čemu se vztahují – jedinou identifikací je účet, na který docházejí. Na druhou stranu je přesto žádoucí, aby obecná povinnost pojišťovny upozorňovat plátce na stav jeho účtu zůstala zachována. Navrhuje se proto úprava, podle níž pojišťovna sice plátce vyrozumí o tom, že jeho platbu použila jinak, než by z jejího určení vyplývalo, může tak ale učinit např. i souhrnně o více platbách za delší období.

K bodu 3.:

Z hlediska technologie správy pohledávek zdravotní pojišťovny není možné stanovit, že v určitých případech se z prodlení s placením pojistného neplatí penále. Navrhované ustanovení představuje kompromisní řešení, které zachovává obecnou povinnost plátce platit penále i v případech, že jeho platba byla sice do systému zdravotního pojištění poukázána, ale chybně (nepříslušné pojišťovně nebo pod nesprávným variabilním symbolem) – chybná úhrada zvyšuje náklady systému, který se s ní musí vypořádat, tj. dohledat ji, identifikovat, přiřadit plátci k úhradě příslušné pohledávky, na druhou stranu však zohledňuje rozdíl mezi tím, kdo peníze vydal chybně a kdo je nevydal vůbec. Zrušením právní povinnosti zdravotní pojišťovny vymáhat v těchto případech penále se vytváří možnost, které podle dosavadních zkušeností pojišťovny zásadně využívají, penále nevymáhat (tedy je fakticky prominout). Návrh se omezuje na případy, kdy penále se váže u konkrétního dlužníka právě jen k pochybení při identifikaci nebo určení platby. V ostatních případech, tedy bude-li penále z takovéhoto pochybení spojeno s penále z obecného prodlení s platbou, bude zachován obecný postup, jímž může penále prominout nebo snížit rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny v rámci svého oprávnění odstraňovat tvrdosti.

K bodu 4.:

Vzhledem k tomu, že zákon na několika místech předpokládá, že zdravotní pojišťovna musí plátce v rámci plnění svých úkolů informovat o skutečnostech, významných z hlediska placení pojistného, je jako závažný nedostatek pociťována absence právní úpravy doručování příslušných písemností. Návrh počítá s obdobnou úpravou, jaká již platí v oblasti správy daní a poplatků pro doručování veškerých písemností. Řeší se zde doručování písemností obecně, nikoliv ve správním řízení; návrh současně pamatuje i na případy, kdy se plátce vyhýbá plnění svých povinností a zneužívá tedy nedostatků současné úpravy, která zdravotní pojišťovně nedává možnost odpovídajícího postupu.

- 9 -

Původní znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhované změny.

§ 5

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují: 1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik; 2. osoby ve služebním poměru; 3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; 4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; 6. soudci; 7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění; 8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu; 9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby; 10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

10 -

11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních; 12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě; 13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění; 14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči), b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují: 1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;¹⁾ 2. osoby provozující živnost;²⁾ 3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;³⁾ 4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů;⁴⁾ 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;⁵⁾ 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;⁶⁾ 7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.“

- 11 -

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

§ 53

Rozhodování

1. Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení^47), „nestanoví-li tento zákon jinak.“.Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, které jsou vykonatelné podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. (2) Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, jednoho zástupce Ministerstva financí, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více než dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. K prvému jednání svolá členy rozhodčího orgánu ředitel zdravotní pojišťovny. Na tomto prvém jednání si členové rozhodčího orgánu zvolí ze svého středu předsedu, který nadále svolává a řídí jednání rozhodčího orgánu. (3) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek. (4) Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém stupni, použijí se obdobně ustanovení správního řádu o rozkladu. (5) Pravomocná rozhodnutí zdravotních pojišťoven podle odstavce 1 jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů.

12 -

㤠53a

Doručování veřejnou vyhláškou

(1) Zdravotní pojišťovna použije ve správním řízení (§ 53 odst.1) doručení veřejnou vyhláškou v případě, kdy jí není znám pobyt nebo sídlo účastníka řízení nebo v případě, že se účastník řízení nezdržuje na místě svého pobytu, sídla nebo adrese pro doručování, které pojišťovně oznámil.

Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí ve svém sídle po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením; oznámení se rovněž vyvěsí v sídle té organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení.“

Původní znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn.

§ 3b

(1) Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát³⁷) (dále jen "osoba bez zdanitelných příjmů"), je minimální mzda.

(2) Vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, netrvaly-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 po celý kalendářní měsíc.

§ 15

Úhrada dlužného pojistného

1. Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud byla osoba pojištěna u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny a je splatný na účet každé takové pojišťovny. Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50Kč, nelze vymáhat.

13 -

(2) Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho splácet v tomto pořadí:

a) pokuty, b) přirážka k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále.

Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny. (3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní pojišťovna. Takovou skutečnost je povinna plátci pojistného neprodleně oznámit.

ČÁST DRUHÁ

PENÁLE

§ 18

1. Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě. (2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně povinna platit za každý den penále ve výši 0,1 % dlužné částky. (3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.

„(5) Zdravotní pojišťovna není povinna vymáhat na plátci pojistného zaplacení penále, jestliže povinnost platit penále má plátce pouze proto, že zaplatil pojistné jiné než příslušné zdravotní pojišťovně nebo že platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem.“

14 -

(5) (6) Pro účely zvláštních právních předpisů⁴¹) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.

§ 26c

Odepsání dluhu

(1) Dlužné pojistné, penále a pokuty a přirážky k pojistnému může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.

㤠26d

Doručování písemností

(1) Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce pojistného oznamuje zdravotní pojišťovna plátci pojistného zpravidla doručením úřední písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence nebo svými zaměstnanci.

(2) Skutečnosti, s nimiž tento zákon spojuje právní důsledky k tíži plátce pojistného a skutečnosti, o nichž tak stanoví zdravotní pojišťovna, se plátci pojistného oznamují doručením úřední písemnosti do vlastních rukou.

(3) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručování zdržuje, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, jejíž písemnost má být doručena, a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

- 15 -

(4) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno; na to musí ten, kdo zásilku doručuje, adresáta upozornit.

(5) Písemnosti určené právnickým osobám se doručují pracovníkům oprávněným za tyto osoby přijímat písemnosti. Není-li jich, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, ostatní písemnosti kterémukoliv jejímu pracovníku, který písemnost přijme. Stejně se postupuje, ustanovil-li si adresát písemnosti u držitele poštovní licence osobu k přijímání docházejících zásilek.

(6) Není-li zdravotní pojišťovně znám pobyt nebo sídlo plátce pojistného nebo nezdržuje-li se plátce pojistného v místě svého pobytu nebo sídla anebo na adrese pro doručování, které oznámil zdravotní pojišťovně, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Oznámení se vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení.“