Zhodnocení platného právního stavu
Probíhající reforma veřejné správy přinesla zásadní změny jak v oblasti státní správy vykonávané správními úřady, tak i v oblasti státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, které se významným způsobem dotkly i územního členění státu.
Ústavní zákon č. 347/191997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, vymezil území 14 vyšších územních samosprávných celků (krajů) prostřednictvím výčtu okresů podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a to ke dni účinnosti ústavního zákona (1.1.2000). Zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze byla takto vytvořená území vyšších územních samosprávných celků označena pro účely státní správy vykonávané jejich orgány podle čl. 100 odst. 1 věty druhé Ústavy jako správní obvody a vzniklo tak dvojí krajské členění státu, kdy vedle sebe začaly existovat kraje podle zákona o územním členění státu a správní obvody krajů vytvořených ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. Tento stav je z hlediska organizace a uspořádání výkonu veřejné moci a jeho srozumitelnosti pro její klienty nežádoucí.
V důsledku reformy územní veřejné správy došlo k dalším změnám dotýkajícím se územního členění státu, kdy byly pro účely výkonu státní správy delegované na orgány vybraných obcí vytvořeny na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností vytvořeny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností.
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, je proto s ohledem na dosavadní vývoj (viz též důvody uváděné v obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o územně správním členění státu) již nevyhovující, přesto ho však nelze bez náhrady zrušit. Proto byl vypracován návrh nového zákona o územně správním členění státu, který reaguje na dosavadní změny, které se územního členění státu dotkly.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
V souvislosti s novým zákonem o územně správním členění státu je nutné změnit i některé další zákony upravující územní působnost státních orgánů, která se odvozuje od územních jednotek vytvořených podle zákona o územním členění státu nebo na něj jinak navazuje a které dosud novelizovány nebyly (viz
Součástí nového uspořádání územního členění státu je i zákon č. 175/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, který již nabyl účinnosti k 1.1.2004 a jímž byly správní obvody 14 krajských katastrálních úřadů sjednoceny se správními obvody krajů vytvořených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, podle něhož jsou hasičské záchranné sbory krajů organizovány podle správních obvodů krajů, vyhláška Českého báňského úřadu č. 306/2002 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů, a to podle správních obvodů krajů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., podle něhož krajské hygienické stanice vykonávají působnost ve správních obvodech krajů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, upravující působnost státních oblastních archivů podle správních obvodů krajů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a to s čl. 79 odst. 1 a čl. 91 odst. 2 Ústavy, respektive s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná legislativní úprava této oblasti nespadá do pravomoci Evropského společenství, nýbrž do pravomoci členských států.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhované změny zákonů nebudou vyžadovat nových finančních prostředků ze státního rozpočtu ani dalších veřejných rozpočtů, nebude mít dopad na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, ani sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Případné náklady spojené s provedenými změnami zákonů budou ve smyslu usnesení vlády č. 993 z 8. 10. 2003 uhrazeny z rozpočtů ústředních správních úřadů.
K čl. I a VI.:
Účelem navrhovaných změn je vymezit územní působnost útvarů Policie České republiky zákonem tak, aby odpovídala nové koncepci územního členění státu.
Pro potřeby správního řízení vedeného Policií České republiky se vymezuje územní působnost jak útvarů s působností na celém území České republiky, tj. útvarů služby cizinecké a pohraniční policie, tak i útvarů s územně vymezenou působností, tj. krajských správ a okresních ředitelství, které mají v tomto případě postavení správních orgánů.
Územní působnost útvarů Policie ČR jakožto správních orgánů vykonávajících státní správu formou správního řízení bude s ohledem na vzájemné vazby mezi těmito orgány shodná s obvody soudů, které jsou vymezeny zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Působnost orgánu činného v trestním řízení budou útvary Policie ČR vykonávat v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu. Navržené řešení vyžaduje provedení změny dvou zákonů upravujících organizaci Policie, a to zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. II. až V., čl. VII. až IX., čl. XIII. až XVII a k čl. XXII:
Novelizací těchto zákonů dochází k jejich legislativně technické úpravě, která vyplývá ze změny terminologie, kdy správní obvody obcí s rozšířenou působností byly zákonem o územním členění státu přejmenovány na správní okrsky.
K čl. X. a XX :
Zákon č. …/2005 Sb., o územně správním členění státu, stanoví, že okresy se člení na správní okrsky. Současně stanoví jejich názvy a jejich územní vymezení obcemi a vojenskými újezdy.
Správními okrsky byly definovány dosavadní správní obvody obcí s rozšířenou působností. Tomu je nezbytné přizpůsobit i terminologii samotného zákona o obcích.
Z těchto pohledů se jeví další stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností vyhláškou jako nadbytečné, neboť tyto správní obvody byly definovány zákonem. proto byla v obou zákonech zrušena zmocnění pro Ministerstvo vnitra stanovit správní obvody obcí s rozšířenou působností prováděcím právním předpisem.
Předložené novely proto reagují na tyto změny.
K čl. XII a XXIII. :
V souvislosti se zrušením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, dojde i ke zrušení členění hlavního města Prahy na 10 správních obvodů. Na tuto skutečnost se musí reagovat i těchto zákonech (viz podrobnější zdůvodnění v důvodové zprávě k zákonu o územně správním členění státu).
K čl. XVIII :
Změna zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vyplývá z nové koncepce územního členění státu založeného na správních obvodech krajů (vyšších územních samosprávných celků). Územní obvody krajských soudů se nově vymezují tak, aby z hlediska skladebnosti odpovídaly hranicím krajů vytvořených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Nejde tedy o vytváření dalších krajských soudů v hranicích vyšších územních samosprávných celků, ale jen o přizpůsobení organizace stávající soudní soustavy nové koncepci územního členění státu založené (při zrušení zákona č. 36/1960 Sb. a krajů vzniklých podle něj) na skladebnosti jednotlivých článků územního členění státu. V případě změn soudních obvodů jde proto jen o územní změny ve vymezení jednotlivých obvodů krajských soudů (přechody území okresů z obvodu jednoho krajského soudu do obvodu jiného krajského soudu), o změny v obvodech okresních soudů (přesuny týkající se 152 obcí vyvolané změnami správních obvodů souvisejícími s reformou územní veřejné správy) a v neposlední řadě i změny v soudních obvodech jednotlivých obvodních soudů v hl. m. Praze (zde však jen pokud jde o označení názvů městských částí hlavního města Prahy, jejichž územím jsou jednotlivé soudní obvody vymezeny - nejde tedy o změny území těchto soudních obvodů). Cílem této novely je naplnit a zajistit sladění územní působnosti orgánů státu a dalších orgánů veřejné moci v jednotlivých územních jednotkách.
Územní obvody krajských soudů (u pojmu „krajský soud“ je nutné setrvat s ohledem na čl. 91 odst. 1 Ústavy, který je výslovně zmiňuje, byť dochází ke zrušení krajů vytvořených podle zákona č. 36/1960 Sb., podle nichž byly krajské soudy dosud organizovány) budou vymezeny zákonem o soudech a soudcích prostřednictvím výčtu oblastí.
Zákonem o územně správním členění státu budou oblasti vymezeny výčtem správních obvodů krajů, vytvořených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., kraje budou vymezeny okresy a okresy budou vymezeny správními okrsky.
V návaznosti na to územní obvody okresních soudů budou zákonem o soudech a soudcích vymezeny okresy. Tím bude dosažen požadavek, aby soudní soustava vykazovala z hlediska územního členění a jeho možných změn větší stabilitu než soustava správní.
K čl. XIX :
V souvislosti s novou právní úpravou je třeba v přechodném ustanovení stanovit, který soud dokončí řízení započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Dále se stanoví, že územím obce, resp. městské části hlavního města Prahy, jejichž prostřednictvím jsou vymezeny obvody okresních, resp. obvodních soudů, se rozumí území obce, resp. městské části hlavního města Prahy ke dni účinnosti tohoto zákona, a to z toho důvodu, aby byly soudní obvody zákonem pevně stanoveny a případná změna území městské části hlavního města Prahy prostřednictvím Statutu hlavního města Prahy, resp. změna území obce prostřednictvím dohody obcí o změně hranic podle § 26 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích nevedla zároveň ke změně soudního obvodu, což by odporovalo zásadě, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (soudní obvody musí být z tohoto důvodu stabilní a lze je měnit pouze zákonem; stejná zásada platí ostatně i podle čl. 3 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. v případě hranic krajů).
K čl. XI a XXI :
V souvislosti se zrušením zákona č. 36/1960 Sb. je nutné výslovně zrušit též ty jeho novely, které byly součástí jiných zákonů.
K čl. XXIV :
Účinnost navrhovaného zákona se předpokládá ke stejnému datu účinnosti zákona o územně správním členění státu, tzn. k 1. červenci 2006, aby tak bylo odstraněno především dvojí krajské uspořádání a došlo ke sjednocení obvodů pro výkon veřejné moci ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 29. června 2005
předseda vlády
Ing. Jiří Paroubek, v. r.
ministr vnitra
Mgr. František Bublan, v. r.