1. principy nové právní úpravy:
Cílem navrhovaného zákona je přenést zodpovědnost za zabezpečení výkonu pohotovostní služby (rozhodování o její organizaci a způsobu jejího zajištění) na samosprávný orgán – Českou lékařskou komoru, zřízenou zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění, která sdružuje všechny lékaře. Dále konečně zamezit tomu, aby pohotovostní péče byla nadále hrazena z rozpočtů obcí či krajů a přenést financování této lékařské péče na zdravotní pojišťovny a povinnost výkonu pohotovostní služby na příslušné registrující lékaře (praktické lékaře pro dospělé a praktické lékaře pro děti a dorost, ev. další ambulantní specialisty odborně způsobilé).
2. zhodnocení platného právního stavu:
Platný právní stav je nevyhovující z toho důvodu, že v současnosti není určeno kdo je za zabezpečení pohotovostní služby odpovědný, kdo ji má zajišťovat, organizovat a financovat. V současné právní úpravě tato povinnost vyplývá pouze z role zřizovatele, kterým může být jakýkoliv právní subjekt. Není tedy jednoznačně stanovena povinnost krajům, zdravotním pojišťovnám, městům a obcím nebo nestátním zdravotnickým zařízením (praktickým lékařům a dalším zdravotnickým zařízením) zabezpečit poskytování pohotovostní péče občanům (pojištěncům, registrovaným pacientům).
3. vysvětlení nezbytnosti nové úpravy:
Organizace a finanční zajištění poskytování pohotovostní péče byla do 31.12.2002 povinností příslušných Okresních úřadů. Kraje, ev. města a obce po jejich zániku od 1.1.2003 organizují a finančně zajišťují pohotovostní péči pouze na základě "zvykového" práva, protože při převodu výkonu činností prováděných Okresními úřady nebyla činnost z oblasti zabezpečení pohotovostní péče ze zákona převedena krajům, městům a obcím, ani přímým poskytovatelům zdravotní péče (příslušným nestátním zdravotnickým zařízením). Na základě ustanovení §5, odst. 2, písm. e), zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění, mohou kraje pouze vyzvat příslušné lékaře ke splnění jejich povinnosti, určené nestátním zdravotnickým zařízením a zapojení se do výkonu pohotovostní péče. Jejich účast však není podle současného právního stavu vymahatelná a je tak realizována pouze prostřednictvím uzavřené smlouvy, především obchodního typu, obsahující podmínky stanovené vzájemnou dohodou smluvních stran. Výše citované ustanovení zák. č. 160/1992 Sb. má tedy v reálných podmínkách pouze deklaratorní význam, protože lékaře, vystupující v roli samostatných obchodních subjektů, nelze při současné legislativní úpravě postihnout za neplnění jejich povinnosti, neboť jim postačí deklarovat ochotu uzavřít smlouvu, ale pouze za jimi navrhovaných podmínek.
Změna právní úpravy obsahuje návrh na přenesení povinnosti za zabezpečení pohotovostní péče na příslušné lékaře, kteří jsou v běžné praxi poskytovateli primární zdravotní péče a také při poskytování pohotovostní péče jsou po odborné stránce jedinými subjekty odpovědnými za její kvalitu a rozsah. Došlo by tak ke sloučení obou rolí lékařů a posílení jejich odpovědnosti za kvalitu poskytování zdravotní péče v primární oblasti, do které je především v případě pohotovostní péče zasahováno dalšími subjekty, podílejícími se na organizaci a financování této péče. Zároveň by došlo k narovnání v oblasti financování zdravotní péče ze systému zdravotního pojištění, v souladu se zněním §13 odst. 2. písm. b) a §28 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění), které je sice hrazeno pojištěnci nepřetržitě, po celou dobu trvání zdravotního pojištění, ale primární zdravotní péče se mu, prostřednictvím smluv uzavřených mezi zdravotními pojišťovnami a příslušnými lékaři, dostává pouze v rozsahu příslušné ordinační doby. Poskytování pohotovostní péče je pak hrazeno dalšími finančními prostředky, především z rozpočtů krajů, resp. měst a obcí, které ale ve skutečnosti v závislosti na systém rozpočtového určení daní jednotlivým krajům hradí tento pojištěnec podruhé a tento druh zdravotní péče se tak stává luxusní službou, prakticky za dvojí úhradu. Uvedené změny jsou obsaženy v návrhu na úpravu zákonů č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění a č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění.
Dále změna právní úpravy obsahuje návrh na posílení role profesních oborových sdružení příslušných lékařů, které již dnes dozorují nad svými členy v oblasti odborného poskytování zdravotní péče jejich pacientům. Dle platného znění §1 zák. č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění, vykonávají tuto roli Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora, protože členství v těchto komorách je povinné pro příslušné odborníky po dosažení potřebného vzdělání. Uvedená změna je obsažena v návrhu na úpravu znění § 2, odst. 1. a odst. 2., citovaného zákona č. 220/1991 Sb.
Tato změna je plně v souladu i s dalšími ustanoveními §2 odst. 2 tohoto zákona a dále §17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, kdy komory mají již dnes ze zákona oprávnění účastnit se jednání s Ministerstvem zdravotnictví ČR o tvorbě sazebníků, které souvisejí s výkony zdravotní péče, tvorbě cen léčiv a zdravotnických prostředků. Lékařům je tak umožněno jednání o odpovídajícím finančním ohodnocení lékařských výkonů, tak aby byl zajištěn neztrátový provoz pohotovostní služby, protože dle tohoto návrhu by si službukonající lékař zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostní služby vykazoval na své jméno. V současné době jsou výkony provedené v rámci systému poskytování zdravotní péče finančně ohodnoceny prostřednictvím Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh na právní úpravu v oblasti poskytování pohotovostní péče se snaží zjednodušit související administrativní činnosti. Zabezpečení a organizace pohotovostní péče bude pouze v kompetenci komory, zdravotních pojišťoven a příslušného provozovatele pohotovostní služby a již zde nebude nutnost zapojení se místní samosprávy a tím také odstranění možného vlivu na kvalitu a rozsah poskytování péče. O které tak budou rozhodovat pouze příslušné odborné organizace, které jsou již podle současné právní úpravy dohlížiteli nad kvalitním vykonáváním lékařské profese.
4. předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet:
Navrhovaná úprava neklade žádné nároky na státní rozpočet ani rozpočet místních samospráv. Financování poskytování pohotovostní péče by probíhalo pouze prostřednictvím systému veřejného zdravotního pojištění, bez závislosti na další dodatečné finanční zdroje a rozpočty místních samospráv.
5. zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky:
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
K části první
K bodu 1
Návrh vyjímá úhradu za pohotovostní péči z rozpočtu zřizovatele, tj. zejména obcí a krajů.
K bodu 2
Návrh přenáší povinnost za zajištění pohotovostní péče na příslušné lékaře, kteří jsou v běžné praxi poskytovateli primární zdravotní péče a také při poskytování pohotovostní péče jsou po odborné stránce jedinými subjekty odpovědnými za její kvalitu a rozsah.
K části druhé
K bodu 1
Návrh rozšiřuje zdravotní péči, kterou lze poskytovat nestátním zdravotnickým zařízením, o pohotovostní službu.
K bodu 2
Návrh vyjímá výkon pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci z povinnosti nestátního zdravotnického zařízení uzavřít smlouvu o jejím zajištění s příslušným krajem.
K části třetí
K bodům 1 a 2
Návrh ukládá profesním oborovým sdružením příslušných lékařů povinnost organizovat pohotovostní službu prostřednictvím svých členů, a zakládá oprávnění vyžadovat od svých členů, kteří jsou odborně způsobilí, účast na výkonu služeb v rámci pohotovostních služeb.
K části čtvrté
Tímto ustanovením je navrhována účinnost hned od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Ing. Jiří Šulc v. r.
hejtman Ústeckého kraje
Platná znění dotčených zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
V souladu s ust. § 86 odst. 5 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se úvodem předkládá znění těch částí platných zákonů, jichž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn. Nově vkládaný text je vyznačen tučným písmem a podtrženě. Text vypouštěný bez náhrady je uveden v kulatých závorkách a je napsán kurzívou.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů:
§ 15
(1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2) Ze zdravotního pojištění se nehradí výkony akupunktury.
(3) Ze zdravotního pojištění se hradí nejvíce třikrát za život zdravotní péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře v souvislosti s mimotělním oplodněním
a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let,
b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.
(4) Ze zdravotního pojištění se vždy plně hradí léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky:
a) sérum proti stafylokokovým infekcím,
b) sérum proti záškrtu,
c) sérum proti hadímu jedu,
d) sérum proti botulismu,
e) sérum proti plynaté sněti,
f) sérum proti vzteklině,
g) imunoglobulin proti tetanu,
h) imunoglobulin proti hepatitidě B,
i) tetanový toxoid,
j) vakcína proti stafylokokovým infekcím,
k) vakcína proti vzteklině,
l) antidota (užívaná při léčbě otrav organofosfáty, těžkými kovy a kyanidy).
(5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování zdravotní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky ze skupin léčivých látek uvedené v příloze č. 2, pokud držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku,23c) nebo v případě potraviny pro zvláštní lékařské účely její výrobce nebo distributor (dále jen "žadatel"), požádá Ministerstvo zdravotnictví o jejich zapsání do seznamu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění (dále jen "Seznam").23d) V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky; výši jejich úhrady ze zdravotního pojištění stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Seznam podle odstavce 5 vede Ministerstvo zdravotnictví. Žádost o zapsání do Seznamu musí obsahovat
a) identifikační údaje žadatele,
b) doklad o platné registraci léčivého přípravku, včetně jeho příloh, 23c) nebo v případě potraviny pro zvláštní lékařské účely, vzor etikety použité pro označení potraviny pro zvláštní lékařské účely.23e)
Do Seznamu nelze zapsat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, pokud neobsahují některou z léčivých látek ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2. Na rozhodnutí o nezapsání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do Seznamu se vztahuje správní řád.47)
(7) O zapsání do Seznamu informuje Ministerstvo zdravotnictví žadatele do 90 dnů od obdržení jeho žádosti. Ministerstvo zdravotnictví může při posuzování žádosti o zapsání do Seznamu v případě zjištění nedostatků vyzvat žadatele, aby doplnil údaje podle odstavce 6 ve lhůtě do 30 dnů. Pokud v této lhůtě Ministerstvo zdravotnictví neobdrží doplnění požadovaných údajů, vydá rozhodnutí o nezapsání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do Seznamu podle odstavce 6.
(8) O vyřazení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze Seznamu rozhodne Ministerstvo zdravotnictví, pokud
a) skončila platnost registrace léčivého přípravku podle zvláštního právního předpisu,23c)
b) léčivá látka, kterou léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely obsahuje, není uvedena v příloze č. 2, nebo
c) o vyřazení ze Seznamu požádá žadatel.
Na rozhodnutí o vyřazení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze Seznamu se vztahuje správní řád.47)
(9) Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje aktualizovaný Seznam na své stránce v síti Internet.
(10) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně hrazené ze zdravotního pojištění,
b) výši úhrady jednotlivých léčivých látek náležejících do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2,
c) výši úhrad potravin pro zvláštní lékařské účely, obsahující léčivé látky ze skupin léčivých látek podle přílohy č. 2,
d) výši úhrad individuálně připravovaných léčivých přípravků, radiofarmak a transfúzních přípravků ze zdravotního pojištění,
e) omezení a symboly stanovující podmínky předepisování léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, včetně omezení a symbolů pro používání léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích.
(11) S výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v oddílu B přílohy č. 3 tohoto zákona, které se ze zdravotního pojištění nehradí, a vybraných prostředků zdravotnické techniky uvedených v oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona, které se hradí ve výši a za podmínek v této příloze stanovených, se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75 % jejich ceny pro konečného spotřebitele24) prostředky zdravotnické techniky předepsané za účelem
a) pokračovat v léčebném procesu, nebo
b) podpořit stabilizaci zdravotního stavu pojištěnce nebo jej výrazně zlepšit anebo vyloučit jeho zhoršení, nebo
c) kompenzovat nebo zmírnit následky zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu.
Hradí se vždy prostředek zdravotnické techniky v základním provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení.
(12) Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona.
(13) Ze zdravotního pojištění se plně hradí při poskytování ústavní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely zapsané v Seznamu, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky a prostředky zdravotnické techniky a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí.
(14) Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazená péče dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami25) v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí.26)
(15) Ze zdravotního pojištění se hradí péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba27) (a pohotovostní služby)s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28.
§ 20
Primární zdravotní péče
(1) Primární zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich registrující lékař, popřípadě ošetřující lékař.
(2) Při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list. Současně si vyžádá od předchozího registrujícího lékaře informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Předchozí registrující lékař je povinen novému registrujícímu lékaři tyto informace předat písemně. Nový registrující lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek podle § 29.
(3) Registrující lékař je povinen zajišťovat zdravotní péči o registrované pojištěnce; praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost je povinen zajišťovat pro registrované pojištěnce též návštěvní službu a pro registrované i ostatní pojištěnce též pohotovostní službu.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních:
§ 3
Rozsah poskytované zdravotní péče
(1) V nestátních zařízeních lze poskytovat zdravotní péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou, léčebnou, pohotovostní a lékárenskou. V nestátních zařízeních lze poskytovat péči ambulantní i ústavní, včetně poskytování prostředků zdravotnické techniky a dopravní zdravotnické služby sloužící k přepravě nemocných.
(2) V nestátních zařízeních nelze poskytovat zdravotní péči vyhrazenou podle zvláštních předpisů státu.2)
§ 5
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na poskytování zdravotní péče v nestátních zařízeních, včetně povinností těchto zařízení, zákony o zdravotní péči3) a předpisy vydané k jejich provedení.
(2) Nestátní zařízení je dále povinno:
a) poskytovat zdravotní péči jen toho druhu a v tom rozsahu, v jakém je poskytování zdravotní péče stanoveno v rozhodnutí o registraci,
b) spolupracovat s jinými zdravotnickými zařízeními, pokud je toho třeba při poskytování zdravotní péče,
c) předem informovat, jaký druh zdravotní péče, v jakém rozsahu a za jakých podmínek poskytuje,
d) vést provozní a zdravotnickou dokumentaci a plnit úkoly pro všeobecnou a zdravotnickou informační soustavu,4)
e) uzavřít smlouvu s krajem příslušným k vydání rozhodnutí o oprávnění, jestliže o to požádá z důvodu zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě se v únosné míře5a) podílet na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména (pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci,) zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetření, prohlídek a opatření v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti osob (např. v odvodním řízení, na vyžádání státních orgánů apod.).
Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře:
§ 2
(1) Komory
a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,
d) chrání profesní čest svých členů,
e) vede seznam členů,
f) organizují pohotovostní službu prostřednictvím svých členů splňujících odbornou způsobilost.
(2) Komory jsou oprávněny
a) účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
b) účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
c) stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů v nestátních zdravotnických zařízeních,
d) vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
e) řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a),
f) uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
g) vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
h) vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
ch) účastnit se provádění specializačních zkoušek,
i) vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče a ve zdravotnickém výzkumu,
j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
k) vyžadovat od svých členů, kteří jsou odborně způsobilí, účast na výkonu služeb v rámci pohotovostních služeb, které organizují.
(3) Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek.
(4) O opravném prostředku rozhoduje soud.1)