Důvodová zpráva k Vl.n.z. o sloučení Praž. filhar. sboru s Českou filharmonií - RJ

Zhodnocení platného právního stavu

Podle § 54 odst. 2 věty druhé zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, lze novou státní organizaci zřídit popř. založit pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, což platí i pro rozhodování o rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách. Žádný platný právní předpis neumožňuje sloučení dvou státních příspěvkových organizací působících v oblasti umění (hudby). Takovým právním předpisem není ani dekret prezidenta republiky č. 129/1945 Sb., o státním orchestru Česká filharmonie.⁠‌‌‌‌​‌​​​​​‌‌​‌​⁠

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Důvodem pro sloučení obou subjektů je zájem státu na intenzivnější spolupráci obou těles, účinnější a hlubší prezentaci českých a světových hudebních děl doma i v zahraničí a efektivnějším využití příspěvku státního rozpočtu na činnost tělesa. Zároveň dojde sloučením ke zvýšení prestiže obou těles (obě tělesa ve své oblasti představují vrchol českého interpretačního umění), z perspektivního hlediska i k uskutečnění záměru vytvořit národní kulturní instituci pro hudbu, která bude vykonávat informační, propagační, výchovně vzdělávací a dokumentační činnosti zejména v oblasti interpretace vážné hudby. V Evropě neexistuje srovnatelný profesionální sbor, který by měl právně i ekonomicky samostatné postavení jako Pražský filharmonický sbor.

Česká filharmonie byla zřízena dekretem prezidenta republiky č. 129/1945 Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé ze dne 22. října 1945, o státním orchestru Česká filharmonie, jako veřejný ústav. Podle základních znaků se jedná o státní organizaci příspěvkového charakteru (státní příspěvkovou organizaci), a to i s ohledem na způsob finančního hospodaření a finanční vztahy. Tomu odpovídá též platný Statut České filharmonie.

Česká filharmonie se stává nástupnickou organizací po Pražském filharmonickém sboru, přecházejí na ní veškeré závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Rovněž jí vzniká příslušnost hospodaření s majetkem státu, se kterým doposud hospodařil Pražský filharmonický sbor. Pražský filharmonický sbor se stane jednou z vnitřních organizačních složek České filharmonie. Funkci zřizovatele bude nadále vykonávat Ministerstvo kultury. Rovněž právo k ochranné známce „Pražský filharmonický sbor“, stejně jako jiná práva, přechází na Českou filharmonii.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Záměr sloučit státní příspěvkovou organizaci Pražský filharmonický sbor se státní příspěvkovou organizací Česká filharmonie nelze s ohledem na § 54 odst. 2 věty druhé zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, bez přijetí navrhovaného právního předpisu uskutečnit.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s Ústavou a ústavními zákony.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s akty práva Evropské unie.

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ČR, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít přímý dopad na podnikatelské prostředí České republiky ani na životní prostředí. Předpokládá se, že navrhovaná právní úprava nebude mít ani negativní sociální dopady.

Návrh nepředstavuje žádný dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Sloučením Pražského filharmonického sboru s Českou filharmonií dojde k navýšení rozpočtu České filharmonie o rozpočet Pražského filharmonického sboru. Příspěvek na provoz Pražského filharmonického sboru bude nadále podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v rozpočtu kapitoly zajištěn.

Návrh na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou s návrhem zákona již v prvém čtení

Ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. Vzhledem k tomu, že v zásadě jde o organizační opatření s cílem lépe prezentovat zejména českou hudbu jako mezinárodně uznávaný fenomén, které je nutno, jen kvůli absenci zmocnění Ministerstva kultury takováto opatření řešit standardním způsobem, předkládat ve formě zákona, navrhuje se schválení v prvém čtení. Obě organizace už totiž začaly podnikat kroky tak, aby organizační změna neměla vliv na kvalitu jejich činnosti. Na základě výzvy ministra kultury ze dne 30. června 2005 ředitel Pražského filharmonického sboru v červenci 2005 vyhlásil reorganizaci Pražského filharmonického sboru tak, aby ke dni sloučení 1.1.2006 byl počet zpěváků sboru 70 osob.

Je rovněž nutné sladit termín sloučení organizací s účetním rokem tak, aby zpracování účetních závěrek (řádných i mimořádných) nekomplikovalo chod obou organizací.⁠‌‌‌‌​‌​​​​​‌‌​‌​⁠