Důvodová zpráva k Novela z. o rozpočtovém určení výnosu daní

K čl. I :

K bodu 1 :

V návaznosti na objem výdajů převedených ze zrušených okresních úřadů a z Ministerstva zdravotnictví do působnosti krajů v rámci II. fáze reformy veřejné správy a na převod dalších výdajů daných usnesením vlády č. 237/2003 je zvyšován procentní podíl krajů na výnosech sdílených daní z 3,1 % na 10,32 %, aby tak byla zajištěna odpovídající schopnost samofinancování převzatých působností.

K bodu 2 :

Dosavadní podíl Státního fondu dopravní infrastruktury na výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv se v důsledku přenosu působností tohoto fondu na úseku financování, správy a údržby silnic II. a III. třídy a investičních výdajů do působnosti krajů snižuje z původních 20 % na odpovídajících 6,42 %, protože převody působností prováděné v rámci reformy veřejné správy musejí probíhat bez dopadů na státní rozpočet.

K bodu 3 :

Částky dle první věty odstavce se převádějí jako operace běžného roku. Po posledních převodech, prováděných finančními úřady v období cca od 20. do 27.12. jsou ještě na účtech příslušných daní zaznamenávány pohyby v podobě plateb došlých od daňových poplatníků. Vzhledem k tomu, že posledními dny roku jsou většinou soboty, neděle nebo svátky, nemohou být došlé platby rozúčtovány mezi jednotlivé příjemce a převedeny na jejich účty. Celkové podíly příjemců na celoročním hrubém výnosu daně k 31.12. jsou tak známy až po skončení roku a v prvních dnech následujícího roku se převádějí na vyrovnávací účty správců daně a současně jsou převáděny příjemcům již jako operace následujícího roku.

K bodu 4 :

Ustanovení tohoto bodu je dosud součástí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se vymyká logice ustanovení připravovaného daňového řádu, je včleňováno do tohoto zákona.

K bodu 5 :

Toto ustanovení řeší přístup státního rozpočtu a příslušných finančních a celních orgánů k daňovým příjmům vybraným poslední den v roce, které není již možné z časových důvodů ještě tentýž den převést na účty oprávněným příjemcům a zároveň zajistit, aby zákonem stanovené podíly příjemců na výnosech příslušných daní byly dodrženy.

K bodu 6 :

V návaznosti na objemy kompetencí a zřizovatelských funkcí převedené do působnosti jednotlivých krajů z Ministerstva zdravotnictví a ze zrušených okresních úřadů k 1. 1. 2003 a na převod dalších výdajů daných usnesením vlády č. 237/2003 a na převod dalších výdajů daných usnesením vlády č. 237/2003 z některých resortů do působnosti krajů k 1. 1. 2004, jsou krajům nově stanovovány v příloze č. 1 k zákonu procentní podíly na výnosech sdílených daní.

K čl. II :

Vzhledem k navrhované účinnosti zákona od ledna 2004 je třeba v přechodném ustanovení uplatnit působnost § 6 odst. 6 již pro uzavření roku 2003.

K čl. III :

K bodu 1:

Je nezbytné, aby také v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, bylo výslovně zakotveno, že nejen stát, ale i územní samosprávné celky zajišťují sociální péči. Vycházíme z praxe a faktické právní situace, která nastala po l. l. 2003, tedy poté, odkdy téměř celý sektor sociální péče obhospodařují územní samosprávné celky (s výjimkou 5 ústavů sociální péče zřizovaných ministerstvem), což bylo završeno i přechodem dalšího majetku státu k l. l. 2003 na kraje a obce v souvislosti se zrušením okresních úřadů. Kontroverzně k tomu působí poukazy na to, že dikce v §73 výše citovaného zákona č. 100/1988 Sb. ukládá povinnost zajistit sociální péči jen státu. Z toho se zároveň vyvozují závěry, že územní samosprávné celky nejsou povinny zajišťovat (a také financovat) činnost, která jim není zákonem uložena. Tento problém nelze vyřešit pouze odkazem na kompetenční zákon č. 114/1988 Sb., kde je působnost krajů a obcí, pokud jde o zajištění sociální péče, vymezena nepřesně a nedostatečně. V tomto zákoně je totiž samostatná působnost v zajišťování sociálních služeb, resp. služeb sociální péče upravena výslovně jen pro kraje.

K bodu 2 a 3:

Právní výklad dosud platné dikce tohoto paragrafu by mohl vést k pojetí „příspěvku“ jako nároku na spolufinancování ze státního rozpočtu všech poskytovatelů sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu a způsob financování, a to v situaci, kdy dopad nebyl vyčíslen, ani odůvodněn, což představuje výrazný „otevřený účet“ z hlediska výdajů mandatorního charakteru pro státní rozpočet. Navrhovaná novela tohoto ustanovení má také umožnit poskytování sociálních služeb cizím státním příslušníkům – občanům členských států EU pohybujícím se na našem území. Fakt, že by podle dosavadního znění zřejmě neměli poskytovatelé sociálních služeb cizincům na našem území možnost získat dotace ze státního rozpočtu na zajištění těchto služeb by mohl být posuzován jako diskriminace.

V návaznosti na výše uvedenou změnu se ruší odstavce 2, 3, 4 a u odstavce 1 se ruší číslování.

K bodu 4:

Navrhuje se vložit nový paragraf 73c, který upravuje možnost poskytování dotací uvedeným subjektům poskytujícím sociální služby. Zároveň stanovuje povinnost upravit zvláštním právním předpisem pravidla pro poskytování dotací, které stanoví bližší podmínky postupu při přidělování dotace. Důvodem je to, že zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, na který se odkazuje, je jen obecný pokud jde o stanovení pravidel poskytování dotací, tj. nepostihuje dostatečně specifika a cíle státní finanční podpory do celého spektra forem a účelů, které oblast sociálních služeb zahrnuje.

K čl. IV :

K  bodům 1 a 2

Navrhuje se zrušení ustanovení § 14 odst. 3 a 4 vzhledem k tomu, že možnost poskytování dotací z rozpočtů obcí a krajů a s tím související úprava vyplývá ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a na ně navazující ustanovení v § 54 odst. 1 písm. e).

K čl. V :

K  bodu 1 – změna § 8 odst. 2 a 3

Ustanovení upravuje působnost krajských úřadů ve vztahu k předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným kraji a působnost krajských úřadů ve vztahu k těmto zařízením zřizovaným obcemi.

K bodu 2 - zrušení § 10

Financování soukromých škol přechází spolu s příslušnými prostředky státního rozpočtu do samostatné působnosti krajů - příslušné kompetence krajského úřadu se proto zrušují.

K bodu 3 - § 11 odst. 1

V souvislosti se změnami v RUD se umožňuje i obecním úřadům obcí s rozšířenou působností požádat krajské úřady o metodickou pomoc při výkonu státní správy ve školství.

K bodu 4 - § 12 odst. 5 písm. b)

Podle cit. ustanovení se upravují působnosti Ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy při poskytování finančních prostředků krajům.

K bodu 5 - § 12 odst. 5 písm. n)

Podle cit. ustanovení se upravuje působnost Ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy při stanovení závazného postupu při vyúčtování dotací poskytnutých ze státního rozpočtu, který se nadále nebude vztahovat na soukromé školy, ale jen na školy zřízené církvemi nebo náboženskými společnostmi.

K bodu 6 - § 17 odst. 1

Podle cit. ustanovení se upravuje struktura výdajů zajišťovaná krajem v samostatné působnosti pro školy, předškolní zařízení a školská zařízení zřízené krajem. V odst. 1 se ještě jednotlivé výdaje rozčleňují na výdajové úseky s cílem zdůraznit povinnost jejich zabezpečení v rozpočtech krajů.

K  bodu 7 - § 17 odst. 2

V odst. 2) je dána kraji do samostatné působnosti povinnost přidělovat dotaci soukromým školám, předškolním zařízením a školským zařízením a kontrolovat využití přidělené dotace. Nyní vykonává tuto působnost krajský úřad po linii přenesené působnosti. Rozsah a podmínky poskytování dotace budou stanoveny zvláštním předpisem, obdobně jako je tomu nyní. Vložením nového odstavce 2 se mění označení dosavadních odstavců 2 až 5.

K  bodu 8 - § 17 odst. 6

Hrazení výdajů na učebnice, školní pomůcky a potřeby zůstává v působnosti státu, proto je nutné tato slova z ustanovení o působnosti krajů vyjmout.

K  bodu 9 - § 19 odst. 1

Do ustanovení se doplňuje oprávnění vstupu České školní inspekce i do škol, jejichž zřizovateli jsou náboženské společnosti.

K čl. VI:

K bodu 1 - § 1 odst. 1 a změna odkazu pod čarou

Ustanovení § 1 odst. 1 se mění tak, aby respektovalo přenesení kompetencí ze státu na kraje v oblasti soukromého školství podle vládou navržených změn v rozpočtovém určení daní podle usnesení vlády č. 237/2003. Dotace soukromému školství budou na místo státního rozpočtu zabezpečovat rozpočty krajů.

Změna odkazu reaguje na změnu v §1 odst. 1. Mění se odkaz z rozpočtových pravidel státu na rozpočtová pravidla územních rozpočtů.

K bodům 2 až 15

V souvislosti s převodem prostředků na poskytování náhrad z prostředků státního rozpočtu do formy zvýšení podílů krajů na sdílených daních, navrhovaném v čl. I, přecházejí kompetence státu z ministerstva a krajských úřadů do samostatné působnosti krajů. V uvedených ustanoveních je tato změna promítána.

K čl. VII :

Toto ustanovení obsahuje, v návaznosti na část první (tj. zákon o rozpočtovém určení daní) tohoto zákona, nezbytné úpravy lesního zákona. Převod finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů je nutno provázat s povinností krajů poskytovat v zastoupení státu úhrady, náhrady nebo podpory oprávněným osobám. Toto ustanovení stanovuje zásadu, že orgán státní správy, kterému je lesním zákonem svěřena kompetence k příslušnému rozhodnutí nebo úkonu, současně odpovídá i za finanční plnění, které s touto kompetencí souvisí. Všechny finanční prostředky, které nesouvisejí s kompetencí ústředního orgánu státní správy lesů (Ministerstva zemědělství), jsou převáděny do rozpočtu krajů. Proto z rozpočtu krajů budou hrazeny i všechny úhrady, náhrady nebo podpory, které souvisejí s územím kraje bez ohledu na to, zda je rozhodnutí nebo úkon v kompetenci kraje nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území příslušného kraje. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož kompetenci je příslušné rozhodnutí nebo úkon, musí dát podnět kraji k úhradě příslušných výdajů. Kraj z podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností uhradí v zastoupení státu příslušné mandatorní výdaje z rozpočtu kraje.

Ministerstvo zemědělství zváží možnost v souladu s § 92 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, vydání směrnice o postupu při poskytování finančních prostředků podle lesního zákona.

K čl. VIII :

Touto novelou je stanoveno, že v působnosti Státního fondu dopravní infrastruktury zůstává financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic I. třídy a dálnic, regionálních drah a vnitrozemských vodních cest, vč. činností s tím spojených. Financování reprodukce, správy a údržby silnic II. a III. třídy převedených krajům je zajišťováno přímo z rozpočtu krajů. Tím dochází ke snížení příjmové stránky rozpočtu SFDI, protože tyto změny musí být prováděny bez dopadů na státní rozpočet.

K čl. IX :

K bodu 1

Národní knihovna je centrem systému knihoven. V rámci systému vykonává mj. koordinační, odborné, informační, analytické, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Do výčtu hlavních funkcí Národní knihovny se navrhuje doplnit funkci celostátní koordinace výkonu regionálních funkcí, včetně vyhodnocení jejich plnění. Tak budou regionální funkce metodicky řízeny z jednoho centra a bude též umožněno jednotné hodnocení jejich výkonu.

K bodu 2

Ustanovení § 11 se týká krajských knihoven. Stanoví mj., že krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Navrhuje se doplnit nový odstavec, který stanoví povinnost kraje zajistit ze svého rozpočtu plnění regionálních funkcí.

K čl. X :

K bodu 1 - § 28 odst. 2

Ustanovení odst. 2 písm. e) se upřesňuje a rozšiřuje o opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě.

K bodu 2 - § 46a

První odstavec stanoví povinnosti krajských úřadů v oblasti ochrany obyvatelstva před přírodním ozářením, a to od povinností zajištění provádění měření a vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření, přes informování obyvatelstva o výsledcích měření a možnostech řešení problému, přijímání žádostí o poskytnutí dotace, který opatří svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu a doručení žádostí MF, až po vykonávání kontroly prováděných opatření spolu s Úřadem a MMR.

Druhý odstavec určuje orgán (tj. MF), který rozhoduje o poskytnutí dotace na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřinných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí prokazatelně zdůvodněných opatření k jeho snížení. Dále stanoví konkrétní věci event. rozsah upravované problematiky pro tvorbu prováděcího předpisu.

Třetí odstavec stanovuje působnost Úřadu v oblasti organizace a metodického řízení distribuce a sběru detektorů na základě jejichž vyhodnocení jsou nalézány stavby s vyšší úrovní ozáření. Odstavec dále určuje povinnost Úřadu prováděcím předpisem stanovit kritéria podle kterých se bude postupovat při posuzování žádostí o dotace na ozdravná opatření a stanoví spolupráci krajských úřadů a Úřadu při vedení evidence zjištěných objektů překračujících kritéria pro poskytnutí státní dotace.

K bodu 3- § 47 odst. 10

Tento paragraf stanoví zmocnění Úřadu k vydání prováděcího právního předpisu, který provede konkrétně uvedená ustanovení § 46a a zmocnění Ministerstva financí k vydání prováděcího předpisu dle druhého odstavce § 46a.

K čl. XI :

K bodům 1 a 2

Z přílohy č. 2 k zákonu č. 290/2002 Sb., tj. z působnosti státu, je vypouštěna Stálá divadelní scéna Klatovy. Zřizovatelem této scény byl až do konce roku 2002 Okresní úřad Klatovy, šlo o scénu místního významu. Po zrušení okresních úřadů přešla zřizovatelská funkce na stát, který ji nyní předává Plzeňskému kraji se všemi věcmi, právy a závazky (viz vkládaný § 15a).

K čl. XII :

K bodu 1

Do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je do § 53 doplňována část věty, která umožní příspěvkovým organizacím hospodařit s finančními prostředky získanými z rozpočtů územních samosprávných celků.

K bodu 2

Dále je třeba doplnit paragraf, kterým bude Ministerstvo financí zmocněno upravit zvláštním právním předpisem svůj postup při zajištění převodu podílů jednotlivých příjemců na daňových výnosech došlých na účty státního rozpočtu poslední dny rozpočtového roku (viz § 6 odst. 6 navrhovaného zákona).

K čl. XIII :

Účinnost zákona je navrhována k 1. lednu roku 2004.

V Praze dne 11. června 2003

Předseda vlády:

Ministr financí:

Úplné znění

zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

(návrh novely zákona)

Čl. I

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku¹⁾ správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,²⁾

b) výnosem část hrubého výnosu daně podle písmene a) zaevidovaná na splatnou daňovou povinnost,³⁾

c) příjemcem obec, kraj, Státní fond dopravní infrastruktury,⁴⁾

d) částkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemce a částí daňového příjmu převedenou příjemci celkově od počátku rozpočtového roku.

----------------------------------

¹⁾ § 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

²⁾ § 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 96a odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3

Daňové příjmy rozpočtů krajů

(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří

a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

b) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

d) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 3,1 10,32 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h).

(2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně. ^4a)

--------------------------

^4a) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Daňové příjmy rozpočtů obcí

(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří

a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,

d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c),

e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a),

g) 30 % z výnosu záloh⁵⁾ na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby⁶⁾ a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků⁷⁾ srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,

h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

(2) Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.

(4) Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. i) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu,^9a) k součtu zaměstnanců takto vykázaných v jednotlivých obcích České republiky, a to k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

------------------------------------------------------------------

⁵⁾ § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ § 36 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁾ § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ § 46 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9a) Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří

a) celostátní hrubý výnos daně silniční,

b) 20 6,42 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv.

§ 6

Převod daňových příjmů

(1) Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Částka určená k převodu se při převodu zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(2) Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč, tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce, převede správce daně na účet příjemce neprodleně po skončení rozpočtového roku jako operaci následujícího rozpočtového roku.

(3) Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu a u nichž příjemcům nevzniká nárok ve formě podílu na celostátním hrubém výnosu daně, převede jejich výnos podle tohoto zákona ve lhůtě podle odstavce 1, která počíná běžet dnem, kdy tyto prostředky byly zaevidovány na osobním účtu daňového subjektu na jeho splatnou daňovou povinnost.

(3) (4) V období od počátku rozpočtového roku do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 4 odst. 2 pro tento rozpočtový rok se při převodu použijí procenta stanovená platnou vyhláškou. Celkové částky převedené příjemcům v uvedeném období se zúčtují s následujícími převody daňových příjmů.

(4) (5) Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcům podle zvláštních zákonů.

(6) Daňové příjmy vybrané poslední pracovní den rozpočtového roku, které již nelze z časových důvodů v tomto roce rozčlenit podle příslušných druhů daní a převést je na účty oprávněným příjemcům, budou ze státního rozpočtu vyčleněny před uzavřením výsledků hospodaření státního rozpočtu Českou národní bankou a nejpozději do 10. ledna následujícího rozpočtového roku převedeny na účty oprávněných příjemců.

§ 7

Ustanovení přechodná

(1) Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Procento, kterým se každá obec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zveřejní Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu 2000 a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice.

§ 8

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příl.

zrušena

Příl.1

Procenta,

kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně

podle § 3 odst. 1 písm. b) až f)

Kraj	Procento
Praha	5,026663
Středočeský	11,836032
Jihočeský	8,386498
Plzeňský	7,256508
Karlovarský	3,729188
Ústecký	8,530216
Liberecký	5,022286
Královéhradecký	6,230239
Pardubický	5,311547
Vysočina	7,099474
Jihomoravský	10,005734
Olomoucký	6,606500
Zlínský	5,302314
Moravskoslezský	9,656801
ČR c e l k e m	100,000000

Kraj	Procento
Hlavní město Praha	5,118773
Středočeský	13,116306
Jihočeský	8,449975
Plzeňský	6,674811
Karlovarský	3,702263
Ústecký	7,991718
Liberecký	4,674425
Královéhradecký	6,248346
Pardubický	5,410023
Vysočina	7,116756
Jihomoravský	9,388415
Olomoucký	6,848730
Zlínský	5,503695
Moravskoslezský	9,755764
ČR c e l k e m	100,000000“

Příl.2

O b c e s počtem obyvatel*/ od - do	Koeficienty velikostní kategorie obcí
do 100 obyvatel	0,4213
101 - 200 obyvatel	0,5370
201 - 300 obyvatel	0,5630
301 - 1 500 obyvatel	0,5881
1 501 - 5 000 obyvatel	0,5977
5 001 - 10 000 obyvatel	0,6150
10 001 - 20 000 obyvatel	0,7016
20 001 - 30 000 obyvatel	0,7102
30 001 - 40 000 obyvatel	0,7449
40 001 - 50 000 obyvatel	0,8142
50 001 - 100 000 obyvatel	0,8487
100 001 - 150 000 obyvatel	1,0393
150 001 a výše obyvatel	1,6715
Hl. město Praha	2,7611

------------------------------------------------------------------

*) Počet obyvatel je dán bilancí počtu obyvatel České republiky zpracovanou Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.

Úplné znění

částí zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn

§ 73

(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

(3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.

(4) Služby sociální péče podle odstavců 1 a 2 zajišťují také územní samosprávné celky; jejich působnost stanoví zvláštní právní předpis ^55a) .

(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

a) rodinu a děti,

b) občany těžce zdravotně postižené,

c) staré občany,

d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

e) občany společensky nepřizpůsobené.

(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

a) peněžité dávky,

b) věcné dávky,

c) výchovná a poradenská péče,

d) pracovní rehabilitace,

e) ústavní sociální péče,

f) péče v ostatních zařízeních sociální péče,

g) pečovatelská služba,

h) stravování,

i) kulturní a rekreační péče,

j) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,

k) bezúročné půjčky.

----------------------- 

^55a) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

§ 73a

(1) Sociální služby mohou poskytovat kraje, obce, organizace a občané též fyzické a právnické osoby.

(2) Poskytovatelům sociálních služeb uvedených v odstavci 1 se poskytují z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního zákona^48a) účelově určené příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Vláda nařízením stanoví od 1. ledna 2004 pravidla poskytování příspěvků podle odstavce 2, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány.

(4) Příslušné státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sociálních služeb a dodržování nezbytných, zejména zdravotnických a hygienických podmínek, a ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.

----------------------- 

^48a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 73b

(1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče ⁴⁸⁾ poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení ⁴⁹⁾, pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.

(2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení ⁵⁰⁾ .

----------------------- 

⁴⁸⁾ § 22 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

⁴⁹⁾ § 26 odst. 1, 5 a 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.

⁵⁰⁾ § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 a § 55a zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

§ 73c

4. Fyzickým a právnickým osobám poskytujícím sociální služby se mohou k zajištění těchto služeb poskytovat dotace z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu ^48a) .

5. Příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky určeným k poskytování služeb sociální péče a územním samosprávným celkům, které jsou zřizovateli organizačních složek určených k poskytování služeb sociální péče, se mohou k zajištění těchto služeb, s výjimkou služeb poskytovaných v ústavech sociální péče^48b), poskytovat dotace z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu^48a); dotace příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovateli jsou územní samosprávné celky, se poskytují prostřednictvím rozpočtů příslušných územních samosprávných celků.

6. Pravidla poskytování dotací podle odstavců 1 a 2, zejména za jakých podmínek a v jakých lhůtách mohou být dotace poskytovány, stanoví vláda nařízením.

-----------------------

^48a) § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

^48b) § 61 odst. 1 písm. a) až k) vyhlášky č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 14

(1) Obec organizuje a poskytuje sociální péči občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledává občany, kteří potřebují sociální péči. Pokud poskytování služeb a dávek, které je třeba těmto občanům poskytnout, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany obecní úřad obce s rozšířenou působností, popřípadě jim poskytnutí dávek a služeb zprostředkuje.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti poskytnout občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžitý příspěvek. O poskytnutí tohoto příspěvku uvědomí příslušný pověřený obecní úřad, popřípadě příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(3) Obec nebo kraj poskytne v předem dohodnutém rozsahu organizacím a občanům poskytujícím sociální služby příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby. ⁶⁾

(4) Obec a kraj sledují úroveň poskytovaných sociálních služeb, kontroluje hospodaření s poskytnutými příspěvky, vyžaduje jejich vyúčtování a vrácení v případě, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ § 73a zákona o sociálním zabezpečení.

§ 54

(1) Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení

a) zrušen

b) zrušen

c) zrušen

d) o poskytování jednorázových peněžitých a věcných dávek podle § 32 odst. 2 písm. b), § 34 odst. 1 písm. b), jde-li o poskytování příspěvku na provoz motorového vozidla, § 37 odst. 2 písm. b), § 40a písm. a) a b), § 43 písm. a) č. 1, § 44 odst. 1 písm. b) č. 2 a o příspěvku na společné stravování podle § 32 odst. 2 písm. a) a § 37 odst. 2 písm. a), jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu,

e) o poskytování jednorázového peněžitého příspěvku podle § 14 odst. 2 a příspěvku poskytovaného organizacím a občanům na úhradu nákladů za sociální služby podle § 14 odst. 3.

f) o poskytnutí věcné nebo peněžité dávky, popřípadě služby sociální péče, podle § 15 odst. 2.

(2) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 písm. d) zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

(3) zrušen

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se místní příslušnost obcí a obecních úřadů řídí místem trvalého pobytu občana.

(5) V řízení podle odstavce 1 písm. d) se přiměřeně použijí ustanovení § 49 a 50 správního řádu ²⁶⁾ o lhůtách.

------------------------------------------------------------------

²⁶⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Úplné znění

částí zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,

v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 8

(1) Krajský úřad sděluje obcím souhlas se zrušením základní školy, která byla jimi zřízena.

(2) Krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím, které jsou zařazeny do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení (dále jen "síť") zřizovaných a spravovaných kraji v samostatné působnosti, s výjimkou školských zotavovacích zařízení, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na výdaje na učební pomůcky a dále na výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.

(2) Krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením, která jsou zařazena do sítě škol a která jsou zřizována a spravována krajem, s výjimkou školských zotavovacích zařízení, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou prostředků hrazených z jiných zdrojů, a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.

(3) Krajský úřad rozepisuje a prostřednictvím rozpočtů obcí přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím, které jsou zařazeny do sítě škol, zřizovaným a spravovaným obcemi, finanční prostředky na výdaje v rozsahu podle odstavce 2 a kontroluje jejich využití. Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností na území kraje. O rozpisu finančních prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

(3) Krajský úřad rozepisuje a prostřednictvím rozpočtů obcí přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením, která jsou zařazena do sítě škol a která jsou zřizována a spravována obcemi, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na výdaje na učební pomůcky a dále na výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, s výjimkou prostředků hrazených z jiných zdrojů, a kontroluje jejich využití. Při rozpisu přihlíží k návrhům předloženým obecními úřady obcí s rozšířenou působností na území kraje. O rozpisu finančních prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.”

§ 10

Krajský úřad přiděluje soukromým předškolním zařízením, školám a školským zařízením zařazeným do sítě ministerstvem finanční dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem, kontroluje efektivnost hospodaření s přidělenou dotací a provádí její finanční vypořádání.²⁾.

------------------------------------------------------------------

²⁾ Zákon č. 29/1984 Sb.

Zákon ČNR č. 76/1978 Sb.

Nařízení vlády č. 245/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým předškolním zařízením a soukromým školským zařízením.

Nařízení vlády ČR č. 379/1990 Sb., o poskytování dotací soukromým školám.

§ 11

(1) Krajský úřad na žádost školy nebo pracovníků škol, školských zařízení nebo předškolních zařízení zajišťuje metodickou pomoc. Poskytuje konzultace v pracovněprávních vztazích a mzdových otázkách pracovníkům školství.

1. Krajský úřad zajišťuje na žádost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, škol, předškolních zařízení, školských zařízení a pracovníků škol metodickou pomoc týkající se výkonu státní správy ve školství.

(2) Krajský úřad může na základě smlouvy s řediteli vykonávat pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení administrativní a technické činnosti

§ 12

(1) Ministerstvo řídí výkon státní správy ve školství a vytváří podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání.

(2) Ministerstvo řídí předškolní zařízení, školy a školská zařízení ve věcech výchovy a vzdělávání.

(3) Ministerstvo může zřídit a zrušit předškolní zařízení, školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než českým,pokud je nezřídí obec nebo kraj v samostatné působnosti.

(4) Ministerstvo zřizuje a zrušuje

a) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

b) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ministerstvo ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může zřizovat a zrušovat střední školy, odborná učiliště, vyšší odborné školy, speciální základní školy, speciální střední školy, speciální předškolní zařízení a školská zařízení jim sloužící.

(5) Ministerstvo

1. rozepisuje a přiděluje v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem včetně finančních prostředků nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků. Stejně postupuje u škol, předškolních a školských zařízení, zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv a zařazených do sítě škol a školských zařízení,

b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení jiných zřizovatelů s výjimkou těch, které jsou hrazeny z jiných zdrojů, a finanční prostředky nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení jiných zřizovatelů, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem v souladu se schváleným dlouhodobým záměrem ministerstva a příslušného kraje; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků,

b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu

1. pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené krajem v rozsahu finančních prostředků podle § 8 odst. 2 a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

2. pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené obcí v rozsahu finančních prostředků podle § 8 odst. 3 a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

3. na pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních, pokud jejich zřizovatelem není ministerstvo, registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

4. na národní rozvojové programy vyhlášené ministerstvem ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních, pokud jejich zřizovatelem není ministerstvo, registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

c) jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje, ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory; při jmenování vychází zejména z výsledků konkursních řízení,

d) koordinuje předpisy pro navrhování a výstavbu budov předškolních zařízení a stanoví podmínky jejich provozuschopnosti se zvláštním zřetelem ne možnost integrace zdravotně postižených dětí; pro účely zařazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení do sítě, posuzování návrhů změn v síti a vyřazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení ze sítě,

e) stanoví normativy jako roční objem mzdových prostředků, státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících na dítě nebo žáka v předškolním zařízení, škole nebo školském zařízení,

f) přiděluje orgánům kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, finanční prostředky na školství podle počtu dětí a žáků předškolních zařízení, škol a školských zařízení a stanovených normativů, nestanoví-li ministerstvo jinak,

g) zpracovává a zveřejňuje nejméně jednou za 4 roky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Ministerstvo každoročně předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy; přitom vychází i z výročních zpráv o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy, které zpracovávají kraje,

h) metodicky řídí a koordinuje tvorbu dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy na úrovni krajů. Dlouhodobé záměry s kraji projednává vždy po 2 letech a sestavuje dlouhodobé záměry České republiky,

i) povoluje výjimky,2a)

j) rozhoduje po vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, o výjimkách při zřizování základních škol,2b)

k) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem v samostatné působnosti,

l) stanovuje závazné zásady o přídělu finančních prostředků, podle kterých provádí přidělování finančních prostředků krajské úřady,

m) stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí návrh rozpisu rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností,¨

n) stanovuje závazný postup při vyúčtování dotací poskytnutých ze státního rozpočtu podle tohoto zákona na krytí výdajů škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj nebo obec registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv za školní rok,

o) stanovuje závaznou osnovu, postup při vypracování a termíny předložení rozborů hospodaření škol a školských zařízení, kterým jsou ze státního rozpočtu přidělovány prostředky na krytí jejich výdajů podle tohoto zákona,

p) společně s Ministerstvem financí stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny k zúčtování prostředků státního rozpočtu poskytovaných školám a školským zařízením,

r) stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny pro účetní závěrku a zpracování účetních a finančních výkazů škol a školských zařízení; při jejich tvorbě vychází z pokynů Ministerstva financí,

s) rozhoduje o uznání vzdělání a odborné praxe pro výkon povolání pedagogického pracovníka.

(6) Ministerstvo stanoví

a) v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky způsob vzdělávání občanů ve výkonu trestu odnětí svobody,

b) druhy a náležitosti vysvědčení a ostatních školních tiskopisů včetně způsobu jejich zpracování a evidence,

c) závazný postup a metodiku předávání dat z dokumentace a evidencí škol a školských zařízení, formu, termíny a způsob předávání dat a nosiče dat, určených k předávání dat příslušnému orgánu vykonávajícímu státní správu ve školství a jeho prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím pověřené organizaci.

(7) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení podle odstavců 3 a 4 jako příspěvkové organizace opatřením podle zvláštního právního předpisu.2c) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti zřizovací listiny a podmínky pro rozhodování o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení příspěvkové organizace.

------------------------------------------------------------------

1i) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

2a) § 3 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

2b) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.

2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 38a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

§ 17

(1) Kraj v samostatné působnosti spravuje školy a školská zařízení, které zřizuje, zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic,školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) Při správě škol a školských zařízení, která zřizuje, kraj

a) zabezpečuje investiční výdaje,

b) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, s výjimkou nákladů na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

c) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

d) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na další nezbytné neinvestiční výdaje na provoz škol, předškolních zařízení a školských zařízení.“.

(2) Kraj v samostatné působnosti přiděluje soukromým školám, předškolním a školským zařízením finanční dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje využití přidělené dotace.³⁾

(2) (3) Kraj v samostatné působnosti podle místních potřeb a podmínek u předškolních zařízení, škol a školských zařízení zabezpečuje vyučování v jiném jazyce než českém.

(3) (4) Kraj s předchozím souhlasem ministerstva jmenuje na základě výsledků konkurzního řízení a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje. Bez předchozího souhlasu ministerstva je jmenování a odvolání neplatné.

(4) (5) Kraj v samostatné působnosti přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.

(5) (6) Kraj může pro školy a školská zařízení, které zřizuje,přispívat na neinvestiční náklady na mzdové prostředky, učebnice,školní pomůcky a potřeby jinak hrazené státem.

------------------------------------------------------------------

³⁾ Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb a zákona č. 284/2002 Sb.".

§ 19

(1) Česká školní inspekce vykonává školní inspekci školními inspektory a kontrolními pracovníky, kteří jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení orgánů a organizací, obcí, církví nebo náboženských společností a občanů, v nichž se zabezpečuje výchova a vzdělávání, do předškolních zařízení základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, odborných učilišť, středisek a pracovišť praktického vyučování a do školských zařízení.

(2) Na základě pověření ústředního školního inspektora a pod přímým vedením pověřeného školního inspektora mohou při přípravě, výkonu a vyhodnocování školní inspekce působit i další zaměstnanci školní inspekce, kteří jsou vzhledem k vlastní kvalifikaci oprávněni vystavit odborný posudek jako podklad pro inspekční hodnocení.

(3) Pověření k výkonu činnosti podle odstavce 2 musí obsahovat jméno zaměstnance České školní inspekce, předmět inspekční činnosti, o které má vystavit odborný posudek, označení školy nebo školského zařízení, datum a čas činnosti, jméno školního inspektora, který pověřeného zaměstnance vede, a podpis ústředního školního inspektora.

(4) Pokud školní inspektor zjistí, že nebyly odstraněny nedostatky zjištěné školní inspekcí nebo nebyly vytvořeny podmínky pro výkon inspekční činnosti, může uložit odpovědnému pracovníkovi pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč, a to i opětovně. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne nesplnění povinnosti. Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(5) Výsledky zjištění a hodnocení školních inspektorů jsou zaznamenány formou inspekčních zpráv. Inspekční zprávy jsou uloženy ve škole nebo školském zařízení a u územně příslušného orgánu České školní inspekce. Inspekční zprávy jsou veřejně přístupné u územně příslušného orgánu České školní inspekce a ve škole nebo školském zařízení od data vydání po dobu deseti let.

(6) V inspekční zprávě se uvádí označení inspekčního orgánu a inspektorů na inspekci zúčastněných, označení kontrolovaného předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, místo a čas provedení inspekce, předmět inspekce, zjištění a hodnocení inspekce, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se zjištění opírá. Inspekční zprávu podepisují inspektoři, kteří se inspekce zúčastnili, a ředitel kontrolovaného předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení.

(7) Výsledky inspekční činnosti jsou povinni zaměstnanci inspekce projednat s ředitelem předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení. Písemnou inspekční zprávu o zjištěních a hodnocení jsou povinni zaměstnanci inspekce bez zbytečného odkladu zaslat zřizovateli, krajskému úřadu, řediteli předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení a radě školy, pokud byla zřízena. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím obdržení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy jsou její součástí.

(8) Podrobnosti o organizaci a o výkonu školní inspekce a jejích úkolech stanoví ministerstvo vyhláškou.

Úplné znění

částí zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Základní ustanovení

(1) Dotace ze státního rozpočtu¹⁾ z rozpočtu kraje¹⁾(dále jen "dotace") se poskytuje soukromým školám, předškolním a školským zařízením (dále jen "škola"),²⁾ pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení (dále jen "síť"),³⁾ a uzavřou smlouvu podle tohoto zákona.

(2) Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním, u speciálních škol a zařízení i s rehabilitací, a s běžným provozem dané školy nebo zařízení, s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997.

(3) Dotace se základní umělecké škole poskytuje pouze na zabezpečení výuky určené pro žáky plnící povinnou školní docházku, nebo studující na střední škole nebo na speciální střední škole nebo na učilišti.

------------------------------------------------------------------

¹⁾ § 5 odst. 3 písm. d) zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 57/1995 Sb.

¹⁾ § 10 odst.1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

²⁾ § 57a odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 13a odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb

§ 2

Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace

(1) Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace škole na příští školní rok předkládá škola nebo zřizovatel školy orgánu kraje v přenesené působnosti kraji

a) do 15. října, nebo

b) do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zařazení do sítě.

(2) Žádost obsahuje:

a) název, adresu, identifikační číslo a číslo účtu školy nebo zařízení a jejich součástí,

b) kopii platného rozhodnutí o zařazení do sítě,

c) doklad o zápisu školy do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku a právní formě zapsané právnické osoby,

d) předpokládaný celkový počet dětí a žáků (dále jen "žáci") ve školním roce, na který je požadována dotace, a počet žáků v jednotlivých třídách, u středních a vyšších odborných škol v jednotlivých studijních a učebních oborech; u školních jídelen předpokládaný počet stravovaných žáků podle druhu školy nebo zařízení.

§ 3

Smlouva o poskytnutí dotace

(1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se konkretizují zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, a jejich rozsah, počet žáků ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. Dále kraj v této smlouvě stanoví postup při vypořádání poskytnuté dotace, včetně termínů pro její vypořádání.

(2) Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud školy, s výjimkou nově zřízených od 1. září, nepředloží orgánu kraje v přenesené působnosti kraji do 15. října za předchozí školní rok:

a) vyúčtování dotace, pokud byla poskytnuta, postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") krajem,

b) výroční zprávu o činnosti, ⁴⁾

c) výroční zprávu o hospodaření, ⁵⁾ pokud hospodařily s prostředky státního rozpočtu, a

d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření v radě školy, pokud je zřízena.

(3) Orgán kraje v přenesené působnosti Kraj uzavře smlouvu nebo informuje školu a zřizovatele školy o důvodech neuzavření smlouvy

a) do 30. listopadu v případě, že obdržel žádost podle § 2 odst. 1 písm. a), nebo

b) do 30 dnů po obdržení žádosti v ostatních případech

------------------------------------------------------------------

⁴⁾ § 17e odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb.

⁵⁾ § 17e odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb.

§ 4

Výše dotace

(1) Dotace škole s výjimkou předškolních a školských zařízení, které jinak podle zvláštního předpisu6) zřizuje obec, se stanoví podle skutečného počtu žáků v souladu se statistickými výkonovými výkazy Škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu žáků uvedeného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na dítě nebo žáka ve srovnatelném studijním oboru a formě studia školy zřizované ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti, nebo ve srovnatelném předškolním a školském zařízení zřizovaném ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti. U speciálních škol a speciálních nebo specializovaných tříd ostatních škol se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení žáků, stanoveného pro žáky škol a školských zařízení, zřizovaných ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti krajem.

(2) Dotace předškolnímu nebo školskému zařízení, které jinak podle zvláštního předpisu6) zřizuje obec, se stanoví podle skutečného počtu žáků v souladu se statistickými výkonovými výkazy Škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu žáků uvedeného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů, připadajících na žáka ve srovnatelném předškolním a školském zařízení zřizovaném obcí. U speciálních nebo specializovaných tříd předškolních zařízení se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení žáků, stanoveného pro žáky předškolních zařízení zřizovaných obcí podle zvláštního předpisu.

(3) Škola, kterou jinak zřizuje obec, může požádat obec o příspěvek na úhradu neinvestičních výdajů, které podle zvláštního předpisu financuje obec školám nebo zařízením, které sama zřizuje

(4) Dotace se poskytuje pouze na žáky ve studijních a učebních oborech uvedených v platném rozhodnutí o zařazení do sítě. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví kraj obecně závaznou vyhláškou nejpozději do 31. ledna a zveřejní ji ve Věstníku právních předpisů kraje. Do počtu žáků se započítávají i cizinci, kteří požívají stejná práva jako státní občané České republiky podle zvláštního předpisu.

(5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavce 1 se od školního roku 2000/2001 stanoví pro:

a) speciální školy a učiliště na 80 %,

b) základní školy na 60 %,

c) střední školy a vyšší odborné školy na 60 %,

d) speciální zařízení a dětské domovy na 80 %,

e) ostatní školy a zařízení na 50 %.

(6) Výše procentního podílu z normativu se podle odstavce 2 od školního roku 2000/2001 stanoví pro zařízení na 60 %.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ § 14 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Zvýšení dotace

(1) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší, pokud bude mezi školou, nebo zřizovatelem, zařízením a ministerstvem či jím pověřeným orgánem kraje v přenesené působnosti krajem v termínu podle odstavce 5 uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to na:

a) u speciálních škol a učilišť: na 100 %,

b) u základních škol a u základních uměleckých škol: na 100 %,

c) u středních škol a vyšších odborných škol: na 90 %,

d) u speciálních zařízení a dětských domovů: na 100 %,

e) u ostatních škol a zařízení: na 80 %.

(2) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 6 se zvýší u předškolních a školských zařízení na 100 %.

(3) Dotace pro školy se zvyšuje, pokud škola splňuje následující podmínky:

a) dostává dotaci podle § 4,

b) jde-li o školu jinak zřizovanou obcí, doloží kladné stanovisko obce o tom, že obec má zájem na působení školy na svém území,

c) má poslední hodnocení České školní inspekce průměrné nebo lepší,

d) škola je obecně prospěšnou společností nebo škola má jinou právní formu a zaváže se ve smlouvě o poskytnutí zvýšené dotace k vynaložení celého svého zisku, za příslušný kalendářní rok, na výdaje na vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol i na rehabilitaci,

e) jde-li o denní nástavbové studium absolventů učebních oborů středních odborných učilišť, uzavře škola s orgánem kraje v přenesené působnosti krajem smlouvu o počtu žáků přijímaných podle jednotlivých studijních oborů a tento počet v daném školním roce dodrží,

f) jde-li o víceleté gymnázium, uzavře škola s orgánem kraje v přenesené působnosti krajem smlouvu o počtu žáků přijímaných v jednotlivých studijních oborech a tento počet v daném školním roce dodrží.

(4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít se školou na 1 školní rok a déle, pokud před uzavřením smlouvy alespoň po dobu 1 školního roku byly zařazeny do sítě a poskytovaly výchovu a vzdělávání v souladu se svým zařazením do sítě. Pokud více škol je zřízeno jako 1 právnická osoba, posuzuje se splnění podmínek u každé školy samostatně.

(5) Škola předkládá žádost o uzavření smlouvy o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady, že byly splněny stanovené podmínky, orgánu kraje v přenesené působnosti kraji do 31.  ledna. Po stanovení procentní výše dotace orgánem kraje v přenesené působnosti krajem se uzavře smlouva o zvýšené dotaci do 31. března. U škol, které k 31. březnu nesplňují podmínku odstavce 4, lze smlouvu o zvýšení dotace uzavřít do 15. září, pokud škola doloží orgánu kraje v přenesené působnosti splnění stanovených podmínek do 15. srpna.

(6) Pokud škola sdružuje více součástí nebo má zařazeno více studijních nebo učebních oborů, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé její součásti, studijní nebo učební obory zvlášť.

§ 6

Pravidla pro poskytování dotace

(1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději poslední den prvního měsíce prvního, druhého a třetího čtvrtletí a poslední den druhého měsíce čtvrtého čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 4 a 5.

(2) Pokud je počet žáků podle § 4 odst. 1 rozdílný od počtu uvedeného ve smlouvě podle § 2, 3 a 5, je pro stanovení výše dotace rozhodující počet žáků podle § 4 odst. 1

(3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu žáků ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, škola neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže orgánu kraje v přenesené působnosti kraji. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle odstavce 7. U žáků závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v měsíci květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno

(4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán vážné nedostatky v činnosti školy nebo zařízení, může orgán kraje v přenesené působnosti kraj odstoupit od smlouvy, nedojde-li k jiné dohodě.

(5) Pokud škola nebo zařízení nedoloží vynaložení zisku na výdaje na výchovu a vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol a zařízení i na rehabilitaci, potvrzené oprávněnou osobou,⁷⁾ a to nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku, může orgán kraje v přenesené působnosti kraj odstoupit od smlouvy o navýšení dotace; poskytnutá zvýšená dotace v tomto případě podléhá ustanovení zvláštního předpisu⁸⁾ o neoprávněném použití prostředků státního rozpočtu právního předpisu⁸⁾ o neoprávněném použití prostředků patřících územnímu samosprávnému celku.

(6) Výše dotace ze státního rozpočtu může být v průběhu roku, kdy je poskytována, snížena nebo dotace může být poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1,

a) v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí,9) nebo

b) pokud škola nebo zařízení nedodrží ustanovení odstavce 7.

(7) Školy nebo zařízení předloží vyúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným Ministerstvem financí pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem orgánu kraje v přenesené působnosti.

(7) Školy nebo zařízení předloží vypořádání poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným krajem.

------------------------------------------------------------------

⁷⁾ Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ Zákon č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

⁹⁾ § 13 odst. 3 zákona č. 576/1990 Sb. § 36 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 47

(1) Státní správu lesů vykonávají

a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajského úřadu,

b) kraje,

c) ministerstvo.

(2) Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany.

(3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem ²⁵⁾ .

(4) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 26 odst 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 7 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.“.

---------------------------

²⁵⁾ Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Účel Fondu

Fond používá svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu:

a) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic I. třídy a dálnic,¹⁾

b) poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic I. třídy a dálnic,

c) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah,²⁾

d) financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest,³⁾

e) úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby,

f) poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic I. třídy a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah,

g) poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,

h) poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek,

i) náklady na činnost Fondu.

------------------------------------------------------------------

¹⁾ § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

²⁾ § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

³⁾ § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

Úplné znění

částí zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 9

Národní knihovna

(1) Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy. Národní knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.

(2) Národní knihovna je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména

a) formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám,

b) zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému,

c) plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin,

d) plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky,

e) plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací ⁶⁾

f) zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití autorských děl ⁷⁾ ,

g) zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ Vyhláška č. 12/1965 Sb., o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.

⁷⁾ Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

§ 11

Krajská knihovna

(1) Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. Krajská knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.

(2) Krajská knihovna je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též

a) spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,

b) zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému,

c) je krajským centrem meziknihovních služeb,

d) spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.

(3) Plnění regionálních funkcí zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu.

(3) (4) Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny musí mít písemnou formu.

(4) (5) Plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec.

Úplné znění

částí zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

§ 28

(1) Stát poskytne Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to

a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do dob privatizace ²⁴⁾ jejich původců,

b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace24) jeho původců,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace24) jejich původců,

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení uvedených do provozu před jejich privatizací24) včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5.

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 a opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování.

Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).

------------------------------------------------------------------

²⁴⁾ Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 46a

Krajské úřady se v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů podílejí na vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší, na rozdělování dotací podle § 28 odst. 2 na provedení ozdravných opatření v těchto stavbách a ve vodách pro veřejné zásobování a na kontrole účinnosti uvedených ozdravných opatření. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

2. Krajský úřad v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů

5. provádí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

6. předává majitelům staveb výsledky měření a informuje je o možnostech získání dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e),

7. přijímá žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a spolu se svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu, které si vyžádá, je předává Ministerstvu financí,

8. kontroluje ve spolupráci s Úřadem a Ministerstvem pro místní rozvoj prováděná opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před ozářením z přírodních radionuklidů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

2. Dotace ze státního rozpočtu podle v § 28 odst. 2 písm. e) poskytuje Ministerstvo financí. Postup při přijímání žádostí o poskytnutí těchto dotací, náležitosti žádosti, jakož i postup při předávání žádostí krajským úřadem Ministerstvu financí upraví prováděcí právní předpis.

3. Úřad

4. organizuje a metodicky řídí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší,

5. stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a ve spolupráci s krajskými úřady vede evidenci vyhledaných objektů splňujících tyto podmínky,

c) vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e), v němž osvědčí splnění podmínek pro poskytnutí této dotace.

§ 47

Společná a přechodná ustanovení

(1) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných právních předpisů,^37),39) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Osoby, které ukládají radioaktivní odpady na základě povolení vydaných podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nebo na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, jsou oprávněny vykonávat tuto činnost do okamžiku předání svých úložišť radioaktivních odpadů Správě podle § 48 odst. 1.

(3) Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení nebo souhlasu vydaného podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení,jsou povinny přizpůsobit své právní poměry do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. e) a § 36, do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 17 odst. 1 písm. i), v § 18 odst. 1 písm. m) a n) a ostatním požadavkům tohoto zákona do pěti let od nabytí jeho účinnosti s výjimkou § 48, kdy povinnost vzniká dnem zřízení jaderného účtu. Uplynutím těchto lhůt platnost původního povolení nebo souhlasu zaniká.

(4) Platnost oprávnění k nakládání se zdroji ionizujícího záření vydaných podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(6) Zóny havarijního plánování stanovené před účinností tohoto zákona se pokládají za zóny havarijního plánování stanovené tímto zákonem.

(7) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18, s výjimkou odstavec 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6., I.7, I.8, I. 2, I. 3 a P. přílohy.

(8) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem stanoví právním předpisem zvláštní požadavky na zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření při činnostech spojených s využíváním jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření.

(9) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).

(10) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s úřadem vydá prováděcí právní předpis k provedení § 46a.

(10) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 1 písm. a) a d) a § 46a odst. 3 písm. b). Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 2.

(11) Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany.

(12) Pro účely zvláštního právního předpisu^39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis,^39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu^39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první.

------------------------------------------------------------------

³⁷⁾ Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

³⁹⁾ Zákon č. 71/1967 Sb.

^39a) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

^39b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 15a

1. Dnem 1. ledna 2004 se stává Stálá divadelní scéna se sídlem Denisova 148, 339 01 Klatovy, identifikační číslo 00075094 (dále jen „Stálá divadelní scéna“), která byla k 31. prosinci 2003 státní příspěvkovou organizací, příspěvkovou organizací Plzeňského kraje.

2. Stálá divadelní scéna zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 30. dubna 2004 je Plzeňský kraj povinen přizpůsobit její dosavadní zřizovací listinu náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

3. Dnem 1. ledna 2004 přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Plzeňského kraje věci, se kterými k  31. prosinci 2003 byla příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna.

4. Na Plzeňský kraj dnem 1. ledna 2004 zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byla k 31. prosinci 2003 příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna.

5. Nemovité věci, které přecházejí do vlastnictví Plzeňského kraje, musí být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, ke kterému byly užívány k 31. prosinci 2003. V ostatním platí při přechodu vlastnictví věcí nemovitých i movitých do vlastnictví Plzeňského kraje § 3 obdobně.

6. O předání a převzetí majetku státu připraví a sepíše Stálá divadelní scéna s  Plzeňským krajem nejpozději do 29. února 2004 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol je listinou, kterou nabyvatel zašle do 30. června 2004 s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu práv do katastru nemovitostí.¹⁶⁾ Nejpozději do 31. března 2004 budou k protokolu připojeny přílohy zpracované na základě výsledků mimořádné účetní závěrky provedené k 31. lednu 2004 podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾, jejichž seznam bude v protokolu uveden. V ostatním pro tento protokol platí § 8 obdobně.

Příl.2

Seznam státních příspěvkových organizací, u nichž přechází funkce zřizovatele z okresních úřadů na Ministerstvo kultury

Název

Sídlo

IČ

Státní příspěvková organizace

Muzeum skla a bižuterie

U muzea 398/4, 466 01 Jablonec nad Nisou

00079481

Husitské muzeum

Žižkovo náměstí 1, 390 01 Tábor

00072486

Stálá divadelní scéna

Denisova 148, 339 01 Klatovy

00075094

Úplné znění

částí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 53

1. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob a s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.

(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu podle § 57 odst. 2 a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje.

(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.

(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.

(6) Příspěvková organizace je povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.

²⁸⁾ Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 75a

Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které nejsou příjmy státního rozpočtu a které již nebylo možno z  časových důvodů převést z účtů státního rozpočtu na účty oprávněným příjemcům do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis³³⁾.

________

³³⁾ § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č…/2003 Sb.“.

Úplné znění

zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

(návrh novely zákona)

Čl. I

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku¹⁾ správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,²⁾

b) výnosem část hrubého výnosu daně podle písmene a) zaevidovaná na splatnou daňovou povinnost,³⁾

c) příjemcem obec, kraj, Státní fond dopravní infrastruktury,⁴⁾

d) částkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemce a částí daňového příjmu převedenou příjemci celkově od počátku rozpočtového roku.

----------------------------------

¹⁾ § 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

²⁾ § 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 96a odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁾ Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3

Daňové příjmy rozpočtů krajů

(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří

a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

b) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

d) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 3,1 10,32 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 3,1 10,32 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h).

(2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně. ^4a)

--------------------------

^4a) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Daňové příjmy rozpočtů obcí

(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří

a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,

d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c),

e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a),

g) 30 % z výnosu záloh⁵⁾ na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby⁶⁾ a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků⁷⁾ srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,

h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

(2) Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.

(4) Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. i) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu,^9a) k součtu zaměstnanců takto vykázaných v jednotlivých obcích České republiky, a to k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

------------------------------------------------------------------

⁵⁾ § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ § 36 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁾ § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ § 46 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9a) Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří

a) celostátní hrubý výnos daně silniční,

b) 20 6,42 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv.

§ 6

Převod daňových příjmů

(1) Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Částka určená k převodu se při převodu zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(2) Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč, tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce, převede správce daně na účet příjemce neprodleně po skončení rozpočtového roku jako operaci následujícího rozpočtového roku.

(3) Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu a u nichž příjemcům nevzniká nárok ve formě podílu na celostátním hrubém výnosu daně, převede jejich výnos podle tohoto zákona ve lhůtě podle odstavce 1, která počíná běžet dnem, kdy tyto prostředky byly zaevidovány na osobním účtu daňového subjektu na jeho splatnou daňovou povinnost.

(3) (4) V období od počátku rozpočtového roku do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 4 odst. 2 pro tento rozpočtový rok se při převodu použijí procenta stanovená platnou vyhláškou. Celkové částky převedené příjemcům v uvedeném období se zúčtují s následujícími převody daňových příjmů.

(4) (5) Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcům podle zvláštních zákonů.

(6) Daňové příjmy vybrané poslední pracovní den rozpočtového roku, které již nelze z časových důvodů v tomto roce rozčlenit podle příslušných druhů daní a převést je na účty oprávněným příjemcům, budou ze státního rozpočtu vyčleněny před uzavřením výsledků hospodaření státního rozpočtu Českou národní bankou a nejpozději do 10. ledna následujícího rozpočtového roku převedeny na účty oprávněných příjemců.

§ 7

Ustanovení přechodná

(1) Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Procento, kterým se každá obec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zveřejní Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu 2000 a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice.

§ 8

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příl.

zrušena

Příl.1

Procenta,

kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně

podle § 3 odst. 1 písm. b) až f)

Kraj	Procento
Praha	5,026663
Středočeský	11,836032
Jihočeský	8,386498
Plzeňský	7,256508
Karlovarský	3,729188
Ústecký	8,530216
Liberecký	5,022286
Královéhradecký	6,230239
Pardubický	5,311547
Vysočina	7,099474
Jihomoravský	10,005734
Olomoucký	6,606500
Zlínský	5,302314
Moravskoslezský	9,656801
ČR c e l k e m	100,000000

Kraj	Procento
Hlavní město Praha	5,118773
Středočeský	13,116306
Jihočeský	8,449975
Plzeňský	6,674811
Karlovarský	3,702263
Ústecký	7,991718
Liberecký	4,674425
Královéhradecký	6,248346
Pardubický	5,410023
Vysočina	7,116756
Jihomoravský	9,388415
Olomoucký	6,848730
Zlínský	5,503695
Moravskoslezský	9,755764
ČR c e l k e m	100,000000“

Příl.2

O b c e s počtem obyvatel*/ od - do	Koeficienty velikostní kategorie obcí
do 100 obyvatel	0,4213
101 - 200 obyvatel	0,5370
201 - 300 obyvatel	0,5630
301 - 1 500 obyvatel	0,5881
1 501 - 5 000 obyvatel	0,5977
5 001 - 10 000 obyvatel	0,6150
10 001 - 20 000 obyvatel	0,7016
20 001 - 30 000 obyvatel	0,7102
30 001 - 40 000 obyvatel	0,7449
40 001 - 50 000 obyvatel	0,8142
50 001 - 100 000 obyvatel	0,8487
100 001 - 150 000 obyvatel	1,0393
150 001 a výše obyvatel	1,6715
Hl. město Praha	2,7611

------------------------------------------------------------------

*) Počet obyvatel je dán bilancí počtu obyvatel České republiky zpracovanou Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.

Úplné znění

částí zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn

§ 73

(1) Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

(2) V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby.

(3) Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi.

(4) Služby sociální péče podle odstavců 1 a 2 zajišťují také územní samosprávné celky; jejich působnost stanoví zvláštní právní předpis ^55a) .

(5) Sociální péče zahrnuje zejména péči o

a) rodinu a děti,

b) občany těžce zdravotně postižené,

c) staré občany,

d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc,

e) občany společensky nepřizpůsobené.

(6) V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby:

a) peněžité dávky,

b) věcné dávky,

c) výchovná a poradenská péče,

d) pracovní rehabilitace,

e) ústavní sociální péče,

f) péče v ostatních zařízeních sociální péče,

g) pečovatelská služba,

h) stravování,

i) kulturní a rekreační péče,

j) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených,

k) bezúročné půjčky.

----------------------- 

^55a) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

§ 73a

(1) Sociální služby mohou poskytovat kraje, obce, organizace a občané též fyzické a právnické osoby.

(2) Poskytovatelům sociálních služeb uvedených v odstavci 1 se poskytují z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního zákona^48a) účelově určené příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby; v těchto případech mají příslušné orgány sociálního zabezpečení právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a požadovat vyúčtování a právo na vrácení poskytnutých příspěvků, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Vláda nařízením stanoví od 1. ledna 2004 pravidla poskytování příspěvků podle odstavce 2, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou příspěvky poskytovány.

(4) Příslušné státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sociálních služeb a dodržování nezbytných, zejména zdravotnických a hygienických podmínek, a ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.

----------------------- 

^48a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 73b

(1) Za sociální péči se považuje též ústavní péče ⁴⁸⁾ poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení ⁴⁹⁾, pokud jim nemůže být poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, přestože podmínky pro poskytování těchto služeb splňují.

(2) Ústavní péče ve zdravotnickém zařízení se považuje za sociální péči ode dne následujícího po dni, kdy občanu bylo doručeno rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že sociální péče bude poskytována ve zdravotnickém zařízení ⁵⁰⁾ .

----------------------- 

⁴⁸⁾ § 22 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

⁴⁹⁾ § 26 odst. 1, 5 a 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.

⁵⁰⁾ § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 a § 55a zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

§ 73c

7. Fyzickým a právnickým osobám poskytujícím sociální služby se mohou k zajištění těchto služeb poskytovat dotace z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu ^48a) .

8. Příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky určeným k poskytování služeb sociální péče a územním samosprávným celkům, které jsou zřizovateli organizačních složek určených k poskytování služeb sociální péče, se mohou k zajištění těchto služeb, s výjimkou služeb poskytovaných v ústavech sociální péče^48b), poskytovat dotace z peněžních prostředků státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu^48a); dotace příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovateli jsou územní samosprávné celky, se poskytují prostřednictvím rozpočtů příslušných územních samosprávných celků.

9. Pravidla poskytování dotací podle odstavců 1 a 2, zejména za jakých podmínek a v jakých lhůtách mohou být dotace poskytovány, stanoví vláda nařízením.

-----------------------

^48a) § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

^48b) § 61 odst. 1 písm. a) až k) vyhlášky č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 14

(1) Obec organizuje a poskytuje sociální péči občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledává občany, kteří potřebují sociální péči. Pokud poskytování služeb a dávek, které je třeba těmto občanům poskytnout, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany obecní úřad obce s rozšířenou působností, popřípadě jim poskytnutí dávek a služeb zprostředkuje.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti poskytnout občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžitý příspěvek. O poskytnutí tohoto příspěvku uvědomí příslušný pověřený obecní úřad, popřípadě příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(3) Obec nebo kraj poskytne v předem dohodnutém rozsahu organizacím a občanům poskytujícím sociální služby příspěvky na úhradu nákladů za tyto služby. ⁶⁾

(4) Obec a kraj sledují úroveň poskytovaných sociálních služeb, kontroluje hospodaření s poskytnutými příspěvky, vyžaduje jejich vyúčtování a vrácení v případě, jestliže byly použity v rozporu s účelem, na který byly poskytnuty.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ § 73a zákona o sociálním zabezpečení.

§ 54

(1) Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení

a) zrušen

b) zrušen

c) zrušen

d) o poskytování jednorázových peněžitých a věcných dávek podle § 32 odst. 2 písm. b), § 34 odst. 1 písm. b), jde-li o poskytování příspěvku na provoz motorového vozidla, § 37 odst. 2 písm. b), § 40a písm. a) a b), § 43 písm. a) č. 1, § 44 odst. 1 písm. b) č. 2 a o příspěvku na společné stravování podle § 32 odst. 2 písm. a) a § 37 odst. 2 písm. a), jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno z podnětu orgánu sociálního zabezpečení, nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu,

e) o poskytování jednorázového peněžitého příspěvku podle § 14 odst. 2 a příspěvku poskytovaného organizacím a občanům na úhradu nákladů za sociální služby podle § 14 odst. 3.

f) o poskytnutí věcné nebo peněžité dávky, popřípadě služby sociální péče, podle § 15 odst. 2.

(2) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 písm. d) zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

(3) zrušen

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se místní příslušnost obcí a obecních úřadů řídí místem trvalého pobytu občana.

(5) V řízení podle odstavce 1 písm. d) se přiměřeně použijí ustanovení § 49 a 50 správního řádu ²⁶⁾ o lhůtách.

------------------------------------------------------------------

²⁶⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Úplné znění

částí zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,

v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 8

(1) Krajský úřad sděluje obcím souhlas se zrušením základní školy, která byla jimi zřízena.

(2) Krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím, které jsou zařazeny do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení (dále jen "síť") zřizovaných a spravovaných kraji v samostatné působnosti, s výjimkou školských zotavovacích zařízení, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na výdaje na učební pomůcky a dále na výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.

(2) Krajský úřad rozepisuje a přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením, která jsou zařazena do sítě škol a která jsou zřizována a spravována krajem, s výjimkou školských zotavovacích zařízení, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou prostředků hrazených z jiných zdrojů, a kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků.

(3) Krajský úřad rozepisuje a prostřednictvím rozpočtů obcí přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením jim sloužícím, které jsou zařazeny do sítě škol, zřizovaným a spravovaným obcemi, finanční prostředky na výdaje v rozsahu podle odstavce 2 a kontroluje jejich využití. Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností na území kraje. O rozpisu finančních prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

(3) Krajský úřad rozepisuje a prostřednictvím rozpočtů obcí přiděluje předškolním zařízením, školám a školským zařízením, která jsou zařazena do sítě škol a která jsou zřizována a spravována obcemi, finanční prostředky na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, na výdaje na učební pomůcky a dále na výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, s výjimkou prostředků hrazených z jiných zdrojů, a kontroluje jejich využití. Při rozpisu přihlíží k návrhům předloženým obecními úřady obcí s rozšířenou působností na území kraje. O rozpisu finančních prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.”

§ 10

Krajský úřad přiděluje soukromým předškolním zařízením, školám a školským zařízením zařazeným do sítě ministerstvem finanční dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem, kontroluje efektivnost hospodaření s přidělenou dotací a provádí její finanční vypořádání.²⁾.

------------------------------------------------------------------

²⁾ Zákon č. 29/1984 Sb.

Zákon ČNR č. 76/1978 Sb.

Nařízení vlády č. 245/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým předškolním zařízením a soukromým školským zařízením.

Nařízení vlády ČR č. 379/1990 Sb., o poskytování dotací soukromým školám.

§ 11

(1) Krajský úřad na žádost školy nebo pracovníků škol, školských zařízení nebo předškolních zařízení zajišťuje metodickou pomoc. Poskytuje konzultace v pracovněprávních vztazích a mzdových otázkách pracovníkům školství.

2. Krajský úřad zajišťuje na žádost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, škol, předškolních zařízení, školských zařízení a pracovníků škol metodickou pomoc týkající se výkonu státní správy ve školství.

(2) Krajský úřad může na základě smlouvy s řediteli vykonávat pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení administrativní a technické činnosti

§ 12

(1) Ministerstvo řídí výkon státní správy ve školství a vytváří podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání.

(2) Ministerstvo řídí předškolní zařízení, školy a školská zařízení ve věcech výchovy a vzdělávání.

(3) Ministerstvo může zřídit a zrušit předškolní zařízení, školy a školská zařízení s jiným vyučovacím jazykem než českým,pokud je nezřídí obec nebo kraj v samostatné působnosti.

(4) Ministerstvo zřizuje a zrušuje

a) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

b) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ministerstvo ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může zřizovat a zrušovat střední školy, odborná učiliště, vyšší odborné školy, speciální základní školy, speciální střední školy, speciální předškolní zařízení a školská zařízení jim sloužící.

(5) Ministerstvo

2. rozepisuje a přiděluje v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem včetně finančních prostředků nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků. Stejně postupuje u škol, předškolních a školských zařízení, zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv a zařazených do sítě škol a školských zařízení,

b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení jiných zřizovatelů s výjimkou těch, které jsou hrazeny z jiných zdrojů, a finanční prostředky nad stanovený rozsah finančních prostředků pro školy a školská zařízení jiných zřizovatelů, v nichž probíhá pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání, popřípadě na další rozvojové programy vyhlášené ministerstvem v souladu se schváleným dlouhodobým záměrem ministerstva a příslušného kraje; kontroluje využití takto přidělených finančních prostředků,

b) přiděluje krajům finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu

1. pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené krajem v rozsahu finančních prostředků podle § 8 odst. 2 a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

2. pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené obcí v rozsahu finančních prostředků podle § 8 odst. 3 a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

3. na pokusné ověřování nových forem, metod nebo řízení vzdělávání ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních, pokud jejich zřizovatelem není ministerstvo, registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

4. na národní rozvojové programy vyhlášené ministerstvem ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních, pokud jejich zřizovatelem není ministerstvo, registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, a kontroluje¹ⁱ⁾ využití takto přidělených finančních prostředků,

c) jmenuje a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje, ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory; při jmenování vychází zejména z výsledků konkursních řízení,

d) koordinuje předpisy pro navrhování a výstavbu budov předškolních zařízení a stanoví podmínky jejich provozuschopnosti se zvláštním zřetelem ne možnost integrace zdravotně postižených dětí; pro účely zařazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení do sítě, posuzování návrhů změn v síti a vyřazování předškolních zařízení, škol a školských zařízení ze sítě,

e) stanoví normativy jako roční objem mzdových prostředků, státem stanovených odvodů zdravotního a sociálního pojištění a ostatních neinvestičních nákladů připadajících na dítě nebo žáka v předškolním zařízení, škole nebo školském zařízení,

f) přiděluje orgánům kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, finanční prostředky na školství podle počtu dětí a žáků předškolních zařízení, škol a školských zařízení a stanovených normativů, nestanoví-li ministerstvo jinak,

g) zpracovává a zveřejňuje nejméně jednou za 4 roky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Ministerstvo každoročně předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy; přitom vychází i z výročních zpráv o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy, které zpracovávají kraje,

h) metodicky řídí a koordinuje tvorbu dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy na úrovni krajů. Dlouhodobé záměry s kraji projednává vždy po 2 letech a sestavuje dlouhodobé záměry České republiky,

i) povoluje výjimky,2a)

j) rozhoduje po vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, o výjimkách při zřizování základních škol,2b)

k) uděluje souhlas se jmenováním a odvoláváním ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem v samostatné působnosti,

l) stanovuje závazné zásady o přídělu finančních prostředků, podle kterých provádí přidělování finančních prostředků krajské úřady,

m) stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí návrh rozpisu rozpočtu obecní úřady obcí s rozšířenou působností,¨

n) stanovuje závazný postup při vyúčtování dotací poskytnutých ze státního rozpočtu podle tohoto zákona na krytí výdajů škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj nebo obec registrovaná církev nebo náboženská společnost, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv za školní rok,

o) stanovuje závaznou osnovu, postup při vypracování a termíny předložení rozborů hospodaření škol a školských zařízení, kterým jsou ze státního rozpočtu přidělovány prostředky na krytí jejich výdajů podle tohoto zákona,

p) společně s Ministerstvem financí stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny k zúčtování prostředků státního rozpočtu poskytovaných školám a školským zařízením,

r) stanovuje závazný postup a vydává závazné pokyny pro účetní závěrku a zpracování účetních a finančních výkazů škol a školských zařízení; při jejich tvorbě vychází z pokynů Ministerstva financí,

s) rozhoduje o uznání vzdělání a odborné praxe pro výkon povolání pedagogického pracovníka.

(6) Ministerstvo stanoví

a) v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České republiky způsob vzdělávání občanů ve výkonu trestu odnětí svobody,

b) druhy a náležitosti vysvědčení a ostatních školních tiskopisů včetně způsobu jejich zpracování a evidence,

c) závazný postup a metodiku předávání dat z dokumentace a evidencí škol a školských zařízení, formu, termíny a způsob předávání dat a nosiče dat, určených k předávání dat příslušnému orgánu vykonávajícímu státní správu ve školství a jeho prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím pověřené organizaci.

(7) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení podle odstavců 3 a 4 jako příspěvkové organizace opatřením podle zvláštního právního předpisu.2c) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti zřizovací listiny a podmínky pro rozhodování o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení příspěvkové organizace.

------------------------------------------------------------------

1i) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

2a) § 3 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

2b) § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb.

2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 38a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.

§ 17

(1) Kraj v samostatné působnosti spravuje školy a školská zařízení, které zřizuje, zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic,školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) Při správě škol a školských zařízení, která zřizuje, kraj

a) zabezpečuje investiční výdaje,

b) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, s výjimkou nákladů na platy a náhrady platů, popřípadě mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, na odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na odstupné a na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

c) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání,

d) zabezpečuje, rozepisuje a přiděluje finanční prostředky na další nezbytné neinvestiční výdaje na provoz škol, předškolních zařízení a školských zařízení.“.

(2) Kraj v samostatné působnosti přiděluje soukromým školám, předškolním a školským zařízením finanční dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje využití přidělené dotace.³⁾

(2) (3) Kraj v samostatné působnosti podle místních potřeb a podmínek u předškolních zařízení, škol a školských zařízení zabezpečuje vyučování v jiném jazyce než českém.

(3) (4) Kraj s předchozím souhlasem ministerstva jmenuje na základě výsledků konkurzního řízení a odvolává ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje. Bez předchozího souhlasu ministerstva je jmenování a odvolání neplatné.

(4) (5) Kraj v samostatné působnosti přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.

(5) (6) Kraj může pro školy a školská zařízení, které zřizuje,přispívat na neinvestiční náklady na mzdové prostředky, učebnice,školní pomůcky a potřeby jinak hrazené státem.

------------------------------------------------------------------

³⁾ Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb a zákona č. 284/2002 Sb.".

§ 19

(1) Česká školní inspekce vykonává školní inspekci školními inspektory a kontrolními pracovníky, kteří jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení orgánů a organizací, obcí, církví nebo náboženských společností a občanů, v nichž se zabezpečuje výchova a vzdělávání, do předškolních zařízení základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, odborných učilišť, středisek a pracovišť praktického vyučování a do školských zařízení.

(2) Na základě pověření ústředního školního inspektora a pod přímým vedením pověřeného školního inspektora mohou při přípravě, výkonu a vyhodnocování školní inspekce působit i další zaměstnanci školní inspekce, kteří jsou vzhledem k vlastní kvalifikaci oprávněni vystavit odborný posudek jako podklad pro inspekční hodnocení.

(3) Pověření k výkonu činnosti podle odstavce 2 musí obsahovat jméno zaměstnance České školní inspekce, předmět inspekční činnosti, o které má vystavit odborný posudek, označení školy nebo školského zařízení, datum a čas činnosti, jméno školního inspektora, který pověřeného zaměstnance vede, a podpis ústředního školního inspektora.

(4) Pokud školní inspektor zjistí, že nebyly odstraněny nedostatky zjištěné školní inspekcí nebo nebyly vytvořeny podmínky pro výkon inspekční činnosti, může uložit odpovědnému pracovníkovi pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč, a to i opětovně. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne nesplnění povinnosti. Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(5) Výsledky zjištění a hodnocení školních inspektorů jsou zaznamenány formou inspekčních zpráv. Inspekční zprávy jsou uloženy ve škole nebo školském zařízení a u územně příslušného orgánu České školní inspekce. Inspekční zprávy jsou veřejně přístupné u územně příslušného orgánu České školní inspekce a ve škole nebo školském zařízení od data vydání po dobu deseti let.

(6) V inspekční zprávě se uvádí označení inspekčního orgánu a inspektorů na inspekci zúčastněných, označení kontrolovaného předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, místo a čas provedení inspekce, předmět inspekce, zjištění a hodnocení inspekce, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se zjištění opírá. Inspekční zprávu podepisují inspektoři, kteří se inspekce zúčastnili, a ředitel kontrolovaného předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení.

(7) Výsledky inspekční činnosti jsou povinni zaměstnanci inspekce projednat s ředitelem předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení. Písemnou inspekční zprávu o zjištěních a hodnocení jsou povinni zaměstnanci inspekce bez zbytečného odkladu zaslat zřizovateli, krajskému úřadu, řediteli předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení a radě školy, pokud byla zřízena. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím obdržení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy jsou její součástí.

(8) Podrobnosti o organizaci a o výkonu školní inspekce a jejích úkolech stanoví ministerstvo vyhláškou.

Úplné znění

částí zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Základní ustanovení

(1) Dotace ze státního rozpočtu¹⁾ z rozpočtu kraje¹⁾(dále jen "dotace") se poskytuje soukromým školám, předškolním a školským zařízením (dále jen "škola"),²⁾ pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení (dále jen "síť"),³⁾ a uzavřou smlouvu podle tohoto zákona.

(2) Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním, u speciálních škol a zařízení i s rehabilitací, a s běžným provozem dané školy nebo zařízení, s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997.

(3) Dotace se základní umělecké škole poskytuje pouze na zabezpečení výuky určené pro žáky plnící povinnou školní docházku, nebo studující na střední škole nebo na speciální střední škole nebo na učilišti.

------------------------------------------------------------------

¹⁾ § 5 odst. 3 písm. d) zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 57/1995 Sb.

¹⁾ § 10 odst.1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

²⁾ § 57a odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ § 13a odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb

§ 2

Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace

(1) Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace škole na příští školní rok předkládá škola nebo zřizovatel školy orgánu kraje v přenesené působnosti kraji

a) do 15. října, nebo

b) do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zařazení do sítě.

(2) Žádost obsahuje:

a) název, adresu, identifikační číslo a číslo účtu školy nebo zařízení a jejich součástí,

b) kopii platného rozhodnutí o zařazení do sítě,

c) doklad o zápisu školy do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku a právní formě zapsané právnické osoby,

d) předpokládaný celkový počet dětí a žáků (dále jen "žáci") ve školním roce, na který je požadována dotace, a počet žáků v jednotlivých třídách, u středních a vyšších odborných škol v jednotlivých studijních a učebních oborech; u školních jídelen předpokládaný počet stravovaných žáků podle druhu školy nebo zařízení.

§ 3

Smlouva o poskytnutí dotace

(1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se konkretizují zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, a jejich rozsah, počet žáků ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. Dále kraj v této smlouvě stanoví postup při vypořádání poskytnuté dotace, včetně termínů pro její vypořádání.

(2) Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud školy, s výjimkou nově zřízených od 1. září, nepředloží orgánu kraje v přenesené působnosti kraji do 15. října za předchozí školní rok:

a) vyúčtování dotace, pokud byla poskytnuta, postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") krajem,

b) výroční zprávu o činnosti, ⁴⁾

c) výroční zprávu o hospodaření, ⁵⁾ pokud hospodařily s prostředky státního rozpočtu, a

d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření v radě školy, pokud je zřízena.

(3) Orgán kraje v přenesené působnosti Kraj uzavře smlouvu nebo informuje školu a zřizovatele školy o důvodech neuzavření smlouvy

a) do 30. listopadu v případě, že obdržel žádost podle § 2 odst. 1 písm. a), nebo

b) do 30 dnů po obdržení žádosti v ostatních případech

------------------------------------------------------------------

⁴⁾ § 17e odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb.

⁵⁾ § 17e odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb.

§ 4

Výše dotace

(1) Dotace škole s výjimkou předškolních a školských zařízení, které jinak podle zvláštního předpisu6) zřizuje obec, se stanoví podle skutečného počtu žáků v souladu se statistickými výkonovými výkazy Škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu žáků uvedeného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na dítě nebo žáka ve srovnatelném studijním oboru a formě studia školy zřizované ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti, nebo ve srovnatelném předškolním a školském zařízení zřizovaném ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti. U speciálních škol a speciálních nebo specializovaných tříd ostatních škol se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení žáků, stanoveného pro žáky škol a školských zařízení, zřizovaných ministerstvem nebo orgánem kraje v přenesené působnosti krajem.

(2) Dotace předškolnímu nebo školskému zařízení, které jinak podle zvláštního předpisu6) zřizuje obec, se stanoví podle skutečného počtu žáků v souladu se statistickými výkonovými výkazy Škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu žáků uvedeného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů, připadajících na žáka ve srovnatelném předškolním a školském zařízení zřizovaném obcí. U speciálních nebo specializovaných tříd předškolních zařízení se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení žáků, stanoveného pro žáky předškolních zařízení zřizovaných obcí podle zvláštního předpisu.

(3) Škola, kterou jinak zřizuje obec, může požádat obec o příspěvek na úhradu neinvestičních výdajů, které podle zvláštního předpisu financuje obec školám nebo zařízením, které sama zřizuje

(4) Dotace se poskytuje pouze na žáky ve studijních a učebních oborech uvedených v platném rozhodnutí o zařazení do sítě. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví kraj obecně závaznou vyhláškou nejpozději do 31. ledna a zveřejní ji ve Věstníku právních předpisů kraje. Do počtu žáků se započítávají i cizinci, kteří požívají stejná práva jako státní občané České republiky podle zvláštního předpisu.

(5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavce 1 se od školního roku 2000/2001 stanoví pro:

a) speciální školy a učiliště na 80 %,

b) základní školy na 60 %,

c) střední školy a vyšší odborné školy na 60 %,

d) speciální zařízení a dětské domovy na 80 %,

e) ostatní školy a zařízení na 50 %.

(6) Výše procentního podílu z normativu se podle odstavce 2 od školního roku 2000/2001 stanoví pro zařízení na 60 %.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ § 14 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Zvýšení dotace

(1) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší, pokud bude mezi školou, nebo zřizovatelem, zařízením a ministerstvem či jím pověřeným orgánem kraje v přenesené působnosti krajem v termínu podle odstavce 5 uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to na:

a) u speciálních škol a učilišť: na 100 %,

b) u základních škol a u základních uměleckých škol: na 100 %,

c) u středních škol a vyšších odborných škol: na 90 %,

d) u speciálních zařízení a dětských domovů: na 100 %,

e) u ostatních škol a zařízení: na 80 %.

(2) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 6 se zvýší u předškolních a školských zařízení na 100 %.

(3) Dotace pro školy se zvyšuje, pokud škola splňuje následující podmínky:

a) dostává dotaci podle § 4,

b) jde-li o školu jinak zřizovanou obcí, doloží kladné stanovisko obce o tom, že obec má zájem na působení školy na svém území,

c) má poslední hodnocení České školní inspekce průměrné nebo lepší,

d) škola je obecně prospěšnou společností nebo škola má jinou právní formu a zaváže se ve smlouvě o poskytnutí zvýšené dotace k vynaložení celého svého zisku, za příslušný kalendářní rok, na výdaje na vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol i na rehabilitaci,

e) jde-li o denní nástavbové studium absolventů učebních oborů středních odborných učilišť, uzavře škola s orgánem kraje v přenesené působnosti krajem smlouvu o počtu žáků přijímaných podle jednotlivých studijních oborů a tento počet v daném školním roce dodrží,

f) jde-li o víceleté gymnázium, uzavře škola s orgánem kraje v přenesené působnosti krajem smlouvu o počtu žáků přijímaných v jednotlivých studijních oborech a tento počet v daném školním roce dodrží.

(4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít se školou na 1 školní rok a déle, pokud před uzavřením smlouvy alespoň po dobu 1 školního roku byly zařazeny do sítě a poskytovaly výchovu a vzdělávání v souladu se svým zařazením do sítě. Pokud více škol je zřízeno jako 1 právnická osoba, posuzuje se splnění podmínek u každé školy samostatně.

(5) Škola předkládá žádost o uzavření smlouvy o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady, že byly splněny stanovené podmínky, orgánu kraje v přenesené působnosti kraji do 31.  ledna. Po stanovení procentní výše dotace orgánem kraje v přenesené působnosti krajem se uzavře smlouva o zvýšené dotaci do 31. března. U škol, které k 31. březnu nesplňují podmínku odstavce 4, lze smlouvu o zvýšení dotace uzavřít do 15. září, pokud škola doloží orgánu kraje v přenesené působnosti splnění stanovených podmínek do 15. srpna.

(6) Pokud škola sdružuje více součástí nebo má zařazeno více studijních nebo učebních oborů, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé její součásti, studijní nebo učební obory zvlášť.

§ 6

Pravidla pro poskytování dotace

(1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději poslední den prvního měsíce prvního, druhého a třetího čtvrtletí a poslední den druhého měsíce čtvrtého čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 4 a 5.

(2) Pokud je počet žáků podle § 4 odst. 1 rozdílný od počtu uvedeného ve smlouvě podle § 2, 3 a 5, je pro stanovení výše dotace rozhodující počet žáků podle § 4 odst. 1

(3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu žáků ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, škola neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže orgánu kraje v přenesené působnosti kraji. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle odstavce 7. U žáků závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v měsíci květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno

(4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán vážné nedostatky v činnosti školy nebo zařízení, může orgán kraje v přenesené působnosti kraj odstoupit od smlouvy, nedojde-li k jiné dohodě.

(5) Pokud škola nebo zařízení nedoloží vynaložení zisku na výdaje na výchovu a vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol a zařízení i na rehabilitaci, potvrzené oprávněnou osobou,⁷⁾ a to nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku, může orgán kraje v přenesené působnosti kraj odstoupit od smlouvy o navýšení dotace; poskytnutá zvýšená dotace v tomto případě podléhá ustanovení zvláštního předpisu⁸⁾ o neoprávněném použití prostředků státního rozpočtu právního předpisu⁸⁾ o neoprávněném použití prostředků patřících územnímu samosprávnému celku.

(6) Výše dotace ze státního rozpočtu může být v průběhu roku, kdy je poskytována, snížena nebo dotace může být poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1,

a) v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí,9) nebo

b) pokud škola nebo zařízení nedodrží ustanovení odstavce 7.

(7) Školy nebo zařízení předloží vyúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným Ministerstvem financí pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem orgánu kraje v přenesené působnosti.

(7) Školy nebo zařízení předloží vypořádání poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným krajem.

------------------------------------------------------------------

⁷⁾ Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ Zákon č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

⁹⁾ § 13 odst. 3 zákona č. 576/1990 Sb. § 36 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 47

(1) Státní správu lesů vykonávají

a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajského úřadu,

b) kraje,

c) ministerstvo.

(2) Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany.

(3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem ²⁵⁾ .

(4) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 26 odst 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 7 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.“.

---------------------------

²⁵⁾ Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Účel Fondu

Fond používá svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu:

a) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic I. třídy a dálnic,¹⁾

b) poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic I. třídy a dálnic,

c) financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah,²⁾

d) financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest,³⁾

e) úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby,

f) poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic I. třídy a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah,

g) poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,

h) poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek,

i) náklady na činnost Fondu.

------------------------------------------------------------------

¹⁾ § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

²⁾ § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

³⁾ § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

Úplné znění

částí zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 9

Národní knihovna

(1) Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy. Národní knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.

(2) Národní knihovna je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména

a) formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám,

b) zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému,

c) plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin,

d) plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky,

e) plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací ⁶⁾

f) zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití autorských děl ⁷⁾ ,

g) zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.

------------------------------------------------------------------

⁶⁾ Vyhláška č. 12/1965 Sb., o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.

⁷⁾ Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

§ 11

Krajská knihovna

(1) Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. Krajská knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.

(2) Krajská knihovna je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též

a) spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,

b) zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému,

c) je krajským centrem meziknihovních služeb,

d) spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.

(3) Plnění regionálních funkcí zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu.

(3) (4) Krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny musí mít písemnou formu.

(4) (5) Plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec.

Úplné znění

částí zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

§ 28

(1) Stát poskytne Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to

a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do dob privatizace ²⁴⁾ jejich původců,

b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace24) jeho původců,

c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace24) jejich původců,

d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení uvedených do provozu před jejich privatizací24) včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5.

e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 a opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování.

Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).

------------------------------------------------------------------

²⁴⁾ Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 46a

Krajské úřady se v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů podílejí na vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší, na rozdělování dotací podle § 28 odst. 2 na provedení ozdravných opatření v těchto stavbách a ve vodách pro veřejné zásobování a na kontrole účinnosti uvedených ozdravných opatření. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

3. Krajský úřad v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů

9. provádí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

10. předává majitelům staveb výsledky měření a informuje je o možnostech získání dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e),

11. přijímá žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a spolu se svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu, které si vyžádá, je předává Ministerstvu financí,

12. kontroluje ve spolupráci s Úřadem a Ministerstvem pro místní rozvoj prováděná opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před ozářením z přírodních radionuklidů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

2. Dotace ze státního rozpočtu podle v § 28 odst. 2 písm. e) poskytuje Ministerstvo financí. Postup při přijímání žádostí o poskytnutí těchto dotací, náležitosti žádosti, jakož i postup při předávání žádostí krajským úřadem Ministerstvu financí upraví prováděcí právní předpis.

3. Úřad

6. organizuje a metodicky řídí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší,

7. stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a ve spolupráci s krajskými úřady vede evidenci vyhledaných objektů splňujících tyto podmínky,

c) vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e), v němž osvědčí splnění podmínek pro poskytnutí této dotace.

§ 47

Společná a přechodná ustanovení

(1) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných právních předpisů,^37),39) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Osoby, které ukládají radioaktivní odpady na základě povolení vydaných podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nebo na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, jsou oprávněny vykonávat tuto činnost do okamžiku předání svých úložišť radioaktivních odpadů Správě podle § 48 odst. 1.

(3) Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení nebo souhlasu vydaného podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení,jsou povinny přizpůsobit své právní poměry do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. e) a § 36, do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 17 odst. 1 písm. i), v § 18 odst. 1 písm. m) a n) a ostatním požadavkům tohoto zákona do pěti let od nabytí jeho účinnosti s výjimkou § 48, kdy povinnost vzniká dnem zřízení jaderného účtu. Uplynutím těchto lhůt platnost původního povolení nebo souhlasu zaniká.

(4) Platnost oprávnění k nakládání se zdroji ionizujícího záření vydaných podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(6) Zóny havarijního plánování stanovené před účinností tohoto zákona se pokládají za zóny havarijního plánování stanovené tímto zákonem.

(7) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18, s výjimkou odstavec 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6., I.7, I.8, I. 2, I. 3 a P. přílohy.

(8) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem stanoví právním předpisem zvláštní požadavky na zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření při činnostech spojených s využíváním jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření.

(9) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).

(10) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s úřadem vydá prováděcí právní předpis k provedení § 46a.

(10) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 1 písm. a) a d) a § 46a odst. 3 písm. b). Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 2.

(11) Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany.

(12) Pro účely zvláštního právního předpisu^39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis,^39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu^39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první.

------------------------------------------------------------------

³⁷⁾ Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

³⁹⁾ Zákon č. 71/1967 Sb.

^39a) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

^39b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Úplné znění

částí zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 15a

7. Dnem 1. ledna 2004 se stává Stálá divadelní scéna se sídlem Denisova 148, 339 01 Klatovy, identifikační číslo 00075094 (dále jen „Stálá divadelní scéna“), která byla k 31. prosinci 2003 státní příspěvkovou organizací, příspěvkovou organizací Plzeňského kraje.

8. Stálá divadelní scéna zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 30. dubna 2004 je Plzeňský kraj povinen přizpůsobit její dosavadní zřizovací listinu náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

9. Dnem 1. ledna 2004 přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Plzeňského kraje věci, se kterými k  31. prosinci 2003 byla příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna.

10. Na Plzeňský kraj dnem 1. ledna 2004 zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byla k 31. prosinci 2003 příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna.

11. Nemovité věci, které přecházejí do vlastnictví Plzeňského kraje, musí být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, ke kterému byly užívány k 31. prosinci 2003. V ostatním platí při přechodu vlastnictví věcí nemovitých i movitých do vlastnictví Plzeňského kraje § 3 obdobně.

12. O předání a převzetí majetku státu připraví a sepíše Stálá divadelní scéna s  Plzeňským krajem nejpozději do 29. února 2004 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol je listinou, kterou nabyvatel zašle do 30. června 2004 s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu práv do katastru nemovitostí.¹⁶⁾ Nejpozději do 31. března 2004 budou k protokolu připojeny přílohy zpracované na základě výsledků mimořádné účetní závěrky provedené k 31. lednu 2004 podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾, jejichž seznam bude v protokolu uveden. V ostatním pro tento protokol platí § 8 obdobně.

Příl.2

Seznam státních příspěvkových organizací, u nichž přechází funkce zřizovatele z okresních úřadů na Ministerstvo kultury

Název

Sídlo

IČ

Státní příspěvková organizace

Muzeum skla a bižuterie

U muzea 398/4, 466 01 Jablonec nad Nisou

00079481

Husitské muzeum

Žižkovo náměstí 1, 390 01 Tábor

00072486

Stálá divadelní scéna

Denisova 148, 339 01 Klatovy

00075094

Úplné znění

částí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

§ 53

2. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob a s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.

(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu podle § 57 odst. 2 a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje.

(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.

(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.

(6) Příspěvková organizace je povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.

²⁸⁾ Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 75a

Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které nejsou příjmy státního rozpočtu a které již nebylo možno z  časových důvodů převést z účtů státního rozpočtu na účty oprávněným příjemcům do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis³³⁾.

________

³³⁾ § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č…/2003 Sb.“.

K  i n f o r m a c i

Návrh

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne

kterým se stanoví pravidla poskytování dotací z peněžních prostředků státního rozpočtu na zajištění sociálních služeb a služeb sociální péče

Vláda nařizuje podle § 73c odst.3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. …/2003 Sb. (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení stanoví pravidla pro poskytování dotací z peněžních prostředků státního rozpočtu (dále jen „dotace“) na zajištění sociálních služeb podle § 73c odst. 1 zákona a služeb sociální péče podle § 73c odst. 2 zákona.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na poskytování dotací z peněžních prostředků státního rozpočtu k zajištění služeb sociální péče poskytovaných v ústavech sociální péče¹⁾ a dotací obcím na výkon zřizovatelských funkcí k zařízením sociální péče převedeným z okresních úřadů podle zvláštních právních předpisů.²⁾

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) žadatelemten, kdo se podáním žádosti uchází o poskytnutí dotace,

b) příjemcem dotace ten žadatel, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace rozhodnuto,

c) výběrovým dotačním řízením proces zahrnující vyhlášení výběrového dotačního řízení, přijímání žádostí o poskytnutí dotace, hodnocení žádostí a vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.

§ 3

Dotační programy

Ministerstvo vyhlašuje výběrové dotační řízení pro

1. program podpory právnických a fyzických osob poskytujících sociální služby se zaměřením na

1. podporu sociálních služeb na celostátní úrovni,

2. podporu sociálních služeb na regionální a místní úrovni,

3. podporu pilotních a inovativních sociálních služeb,

2. program podpory územních samosprávných celků poskytujících služby sociální péče.

§ 4

Vyhlášení výběrového dotačního řízení

(1) Ministerstvo vyhlašuje výběrové dotační řízení prostřednictvím tisku a v informačním systému s dálkovým přístupem.

(2) Výběrové dotační řízení podle § 3 písm. a) se vyhlašuje do 30. června kalendářního roku, jenž předchází rozpočtovému roku, v němž má být dotace poskytnuta. Ministr práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech povolit výjimku z termínu vyhlášení výběrového dotačního řízení.

(3) Výběrové dotační řízení podle § 3 písm. b) se vyhlašuje nejpozději do konce kalendářního roku, jenž předchází rozpočtovému roku, v němž má být dotace poskytnuta.

(4) Objem finančních prostředků poskytovaných na provoz služeb sociální péče a sociálních služeb je limitován celkovým objemem prostředků, který je pro tyto účely v daném roce vyčleněn ve státním rozpočtu.

§ 5

Podmínky poskytnutí dotace

(1) Dotaci lze poskytnout fyzickým a právnickým osobám, které vykonávají činnost v oblasti poskytování sociálních služeb a jsou držiteli oprávnění nebo registrace podle zvláštních právních předpisů,³⁾ příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky k poskytování služeb sociální péče a územním samosprávným celkům, které jsou zřizovateli organizačních složek určených k poskytování služeb sociální péče.

(2) Na poskytnutí dotace není právní nárok.⁴⁾

(3) Dotace se poskytuje pouze na úhradu nezbytně nutných nákladů provozované sociální služby nebo služby sociální péče. Dotace může být poskytnuta maximálně do výše 70 % rozpočtovaných nákladů schválené žádosti.

§ 6

Žádost o poskytnutí dotace

(1) Žádost o poskytnutí dotace (dále jen „žádost“) obsahuje

1. název poskytovatele sociálních služeb nebo služeb sociální péče, identifikační číslo, číslo registrace u příslušného orgánu státní správy, sídlo a právní formu, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

2. jméno, popřípadě jména a příjmení osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu,

3. bankovní spojení,

4. telefonní číslo, popřípadě faxové číslo a elektronickou adresu,

5. popis činnosti nebo projektu, na které je dotace požadována (dále jen „projekt“), včetně termínu a místa jeho realizace a popisu dosavadního zabezpečení činnosti, na kterou je dotace požadována,

6. podrobný rozpočet projektu,

7. požadovanou výši dotace.

(2) Žádost se podává v písemné podobě v termínu stanoveném při vyhlášení výběrového dotačního řízení ve třech vyhotoveních podle podmínek stanovených ministerstvem na předepsaných tiskopisech, včetně stanovených příloh.

§ 7

Hodnocení žádosti

(1) Žádosti posuzují hodnotící komise ministerstva.

(2) Předmětem hodnocení je zejména

1. kvalita projektu a potřebnost poskytovaných služeb,

2. přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti,

3. úplnost údajů uváděných v žádosti.

(3) Pravidla hodnocení a výsledky hodnocení žádostí zveřejňuje ministerstvo v informačním systému s dálkovým přístupem.

(4) Na základě doporučení hodnotící komise schvaluje návrh výše dotace pro jednotlivé žádosti dotační komise ministerstva. Jednání dotační komise se řídí jednacím řádem vydaným ministerstvem.

§ 8

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

(1) Na základě výsledku výběrového dotačního řízení vydá ministerstvo rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „rozhodnutí“) podle zvláštního právního předpisu.⁵⁾ Rozhodnutí obsahuje označení příjemce dotace a účel, na který je dotace poskytována, a podrobnou specifikaci podmínek jejího použití.

(2) Dotace je ministerstvem poskytována v termínech stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

(3) Proti rozhodnutí je možné podat námitku ministerstvu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Námitky projednává námitková komise ministerstva. Jednání námitkové komise se řídí jednacím řádem vydaným ministerstvem.

§ 9

Podmínky použití dotace

(1) Dotaci lze použít jen na účel a podle podmínek uvedených v rozhodnutí a v souladu se schváleným rozpočtem na uskutečnění projektu. Případné změny v účelu a použití dotace v průběhu rozpočtového roku mohou být provedeny na základě písemné žádosti příjemce dotace a nového rozhodnutí.

(2) Z dotace nelze hradit náklady na

1. odměny statutárních orgánů právnických osob,

2. odpisy majetku,

3. pohoštění a dary,

4. výdaje spojené se zahraničními pracovními cestami,

5. členské příspěvky v mezinárodních institucích,

6. splátky finančních závazků a leasingové splátky,

7. tvorbu kapitálového jmění (zisku),

8. výzkum a vývoj,

9. rekondiční a rekreační pobyty,

10. provedení účetního auditu,

11. pokuty a sankce,

12. nespecifikované výdaje (tj. výdaje, které nelze účetně doložit).

(3) Dotace nesmí být použita k úhradě výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč v případě dlouhodobého hmotného majetku a 60 000 Kč v případě dlouhodobého nehmotného majetku.

§ 10

Příjemce dotace

(1) Dojde-li ke změně údajů o příjemci dotace uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace, je příjemce dotace povinen tuto změnu písemně oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů od rozhodné události.

(2) V případě nedodržení podmínek stanovených ministerstvem je příjemce dotace povinen do 30 dnů od rozhodné události na straně příjemce dotace vrátit v tomtéž roce finanční prostředky na účet, z něhož byla dotace poskytnuta, pokud lze tak učinit do 31. prosince příslušného kalendářního roku nebo na depozitní účet ministerstva.⁶⁾

(3) Příjemce dotace je povinen vést evidenci hospodaření s dotací v účetnictví odděleně.

(4) Příjemce dotace je povinen předložit poskytovateli dotace výroční zprávu o průběhu poskytování sociálních služeb nebo služeb sociální péče. V případě, že dotace byla poskytnuta ve výši přesahující 1 000 000 Kč, je povinen předložit i výrok auditora. Příjemce dotace je povinen učinit tak do 31. srpna následujícího kalendářního roku.

§ 11

Kontrola a finanční vypořádání

(1) Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení finančních prostředků platí zvláštní právní předpis.⁷⁾

(2) Příjemce dotace odpovídá za hospodárné využití poskytnutých finančních prostředků v souladu s účely, pro které byly poskytnuty, a za řádné vypořádání dotace.

(3) Příjemce dotace předloží ministerstvu nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku údaje o finančním vypořádání dotace. Finanční vypořádání dotace potvrzuje oprávněnost čerpání poskytnuté dotace.

(4) Věcnou kontrolu provádí ministerstvo.

§ 12

Ustanovení přechodná a závěrečná

Žádosti o dotaci ze státního rozpočtu na provoz sociálních služeb podané v době od 1. ledna 2003 do dne účinnosti tohoto nařízení se posuzují jako žádosti o dotaci podle tohoto nařízení.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.