Účelem tohoto zákona je pomocí změny občanského soudního řádu v části týkající se řízení ve věcech obchodního rejstříku urychlit a specifikovat průběh řízení o zápisu obchodních společností a družstev do obchodního rejstříku.
1. Zhodnocení platného právního stavu
Řízení ve věcech obchodního rejstříku včetně řízení o zápisu obchodních společností a družstev do tohoto rejstříku je upraveno v občanském soudním řádu v § 200a a násl. Současný právní stav umožňuje více interpretací. § 200c odst. 3 lze vykládat také tak, že všechna podání by měla být rozhodnuta ve lhůtě 15 dnů po obdržení žádosti o registraci. Jiné názory naopak tvrdí, že toto ustanovení pouze ukládá rejstříkovému soudu zahájit řízení o registraci. Není tedy ze zákona zcela jasné, co by měly rejstříkové soudy ve lhůtě 15 dnů opravdu učinit. V praxi situace vypadá tak, že soudy pouze potvrdí příjem podání bez udání doby, v rámci které provedou nezbytné úkony vedoucí k rozhodnutí.
Současný nejasný výklad a praxe na obchodních rejstřících tak často umožňují a podporují korupci a klientelismus. Situace, kdy jen administrace procesu zápisu na jedné straně plně v rukou příslušných pracovníků rejstříku a na druhé straně je značný zájem navrhovatelů na co nejrychlejším provedení zápisu, je vhodným podhoubím pro úplatkářství a protěžování. Daná situace je často terčem stížností podnikatelů i samotných pracovníků justice.
2. Hlavní principy navrhované právní úpravy
Postup rejstříkových soudů (i samotná procedura) patří dle českých podnikatelů i zahraničních investorů mezi nejčastěji kritizované aspekty podnikání v České republice.
Navrhovaná právní úprava by měla přispět k podstatnému urychlení řízení ve věcech obchodního rejstříku. Toho by mělo být dosaženo přesným stanovením lhůt pro jednotlivé úkony rejstříkového soudu. Stanovení lhůty se nejvýrazněji projeví v případě, kdy je návrh podán kompletní a bez vad a soud by mu bez dalšího v jeho plném rozsahu vyhověl.
Doplnění § 200c odst. 3 upřesní interpretaci povinností rejstříkového soudu při podání návrhu.
3. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované právní řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a umožní lepší naplnění práv garantovaných Listinou základních práva a svobod.
4. Vztah k současné právní úpravě
Tento zákon mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 36/1967 Sb., č. 158/1969 Sb., č. 49/1973 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 133/1982 Sb., č. 180/1990 Sb., č. 328/1991 Sb., č. 519/1991 Sb., č. 263/1992 Sb., č. 24/1993 Sb., č. 171/1993 Sb., č. 283/1993 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 152/1994 Sb., č. 216/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., č. 202/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 326/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 46/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 137/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 451/2001 Sb., č. 491/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 151/ 2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 226/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb.
5. Vztah k mezinárodním smlouvám a slučitelnost s právem Evropských společenství
Navržená právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázaná.
Navržená právní úprava není upravována právními akty Evropské unie.
6. Předpokládaný finanční a hospodářský dosah
Navrhovaná právní úprava povede spíše k nutnosti reorganizace práce rejstříkových soudů a neměla by přinést zvýšené náklady na státní rozpočet. Důsledkem této právní úpravy naopak bude zlepšení právně podnikatelského prostředí, které se pozitivně projeví zejména ve zvýšení daňových příjmů státu. Toto zvýšení není možno předem kvantifikovat.
Tato úprava nemá negativní sociální dopady ani negativní dopady na životní prostředí.
K Čl. I.
K bodu 1
Vložením věty druhé do § 200c odst. 3 vzniká povinnost soudu rozhodnout ve lhůtě 15 dnů o zápisu obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Pokud je toto předmětem návrhu a nikdo mu neodporoval, soud mu plně vyhoví. Soud tak nemá možnost řízení o zápisu neúměrně protahovat a naopak účastník, který se návrhem domáhá zápisu do obchodního rejstříku a podává svůj návrh bez vad, získává jistotu ohledně maximální délky řízení.
K bodu 2
Nový odstavec 4 rozlišuje dvě situace poté, co soud učinil výzvu k doplnění návrhu dle § 200c odst. 3: je-li návrh po doplnění již úplný, soud rozhodne usnesením ve lhůtě 8 dnů o zápisu obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Není-li návrh i přes toto doplnění úplný, soud ve lhůtě 8 dnů vyzve účastníka k dalšímu doplnění návrhu.
Účelem tohoto ustanovení je přimět soud, který je již dostatečně s návrhem a jeho obsahem seznámen, k rychlejší a bezprostřední komunikaci s účastníkem a zabránit zbytečným prostojům v řízení.
K Čl. II.
Předkladatel navrhuje účinnost zákona od 1. dubna 2004. Tento termín je určen s ohledem na potřebu reorganizace práce rejstříkových soudů.
V Praze dne 24. června 2003
David Šeich v.r.
Dotčená část občanského soudního řádu s vyznačením změn
§ 200a
(1) K řízení je příslušný soud (dále jen "rejstříkový soud"), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen "podnikatel"). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.
(2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.
(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.
§ 200b
(1) Řízení se zahajuje na návrh.
(2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
(3) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
§ 200c
(1) Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.
(2) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.
(3) V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. Rozhoduje-li v tomto řízení soud na návrh účastníků o zápisu obchodní společnosti nebo družstva a jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, je soud povinen rozhodnout usnesením o takovém zápisu ve lhůtě dle věty první.
(4) Vyzval-li soud účastníka řízení o zápisu obchodní společnosti nebo družstva k doplnění návrhu (§200c odst. 3 věta první), je povinen rozhodnout o zápisu obchodní společnosti nebo družstva nebo opětovně vyzvat účastníka řízení k dalšímu doplnění návrhu ve lhůtě 8 dnů od doručení požadovaného doplnění návrhu.
§ 200d
(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.
(2) O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované
skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(3) Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne
samostatným usnesením.
(4) Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.
(5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které
podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin73) anebo jestliže nepodal návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku, ač byl k jeho podání podle zvláštního právního předpisu povinen. Postupuje přitom obdobně podle § 53.
------------------------------------------------------------------
73) § 27a odst. 2 obchodního zákoníku.